Bořivoj Zeman

Půvabná filmová pohádka režiséra Bořivoje Zemana se natáčela v mnoha lokacích; mimo jiné v Dolském mlýně mezi Jetřichovicemi a Růžovou, na Děčínské vrchovině, v zámek Půlnočního království se proměnily Telč a Hluboká, vesnice byla postavena v malém skalnatém údolí u Všemil a mlýn se nachází v Českém Švýcarsku. Úvodní scéna na trhu byla natočena na Piaristickém náměstí v Českých Budějovicích a další lokace byly na hradě Bouzov na Olomoucku či u zámku Žinkovy na jihu Plzeňska.

V pondělí 24. listopadu zemřela herečka a dabérka Jorga Kotrbová. Ta se nesmazatelně zapsala do srdcí českých diváků například jako princezna Zlatovláska.

Pokud znáte veselohry Dovolená s Andělem a Anděl na horách, asi vás nepřekvapí, že Jaroslav Marvan (†72) byl stejně neústupný bručoun i mimo kameru. Za roli revizora Gustava Anděla tehdy dostal ohromných 45 600 Kčs, které si prý ani neuměl pořádně užít, jelikož byl rovněž neskutečná držgrešle. K výročí zimního Anděla, který právě slaví 70 let, jsme pro vás připravili nový eXtra kvíz, který prověří, jak dobře tyto komedie znáte.

Události těchto dnů ve světě i v slepičím výběhu domorodé politiky mají podobný vývoj, groteskně korespondující s mentálním vývojem tvůrců těch událostí – Donalda Trumpa a Andreje Babiše. Oba chaotičtí a narcističtí principálové, jeden ve formátu hrdinů céčkových hollywoodských blockbusterů, druhý coby hvězda ochotnického divadelního souboru JZD Brázdy míru, se snaží každý o svého oscara. Odpovídají tomu i cesty, jimiž oba narcisové chtějí svých cílů dosáhnout. Jeden formou Nobelovy ceny míru za novou verzi filmové komedie „Jak jsem vyhrál válku“ režiséra Richarda Lestera, druhý v podobě funkce premiéra vlády „Nevydaných stíhaných“, úpravou filmové pohádky „Honza málem králem“ režiséra Bořivoje Zemana.

Jak vystupoval Jaroslav Marvan (†72) ve filmu Anděl na horách, takový byl i ve skutečnosti. Není tajemstvím, že představitel pana Anděla či rady Vacátka ze seriálu Hříšní lidé města pražského byl pořádný bručoun, jak ostatně uvádí i filmový portál ČSFD. Není se ale čemu divit, herec se ke konci svého života potýkal s rakovinou, nad kterou bohužel nedokázal vyhrát.

Když v září 1952 vstoupila do československých kin Pyšná princezna, mezi vedlejšími postavami se objevil i herec, který už tehdy patřil k oporám tuzemské scény. Bylo mu dvaapadesát a jeho "dospělá" civilní autorita přesně seděla k figuře hospodáře, jednoho z pevných bodů světa Bořivoje Zemana. O dvě dekády později měl tento herec na kontě desítky rolí napříč žánry a zapsal se mezi tváře, které pomáhaly formovat český film.

Byla krásná, talentovaná a úspěšná. Celý život měla před sebou. Toužila ale po kariéře v zahraničí, provdala se za o mnoho let staršího muže a skončila rukou vraha.

Když se řekne "pohádka", většina z nás si představí líbezný příběh, ve kterém se setkává dobro se zlem a po právu vítězí. Představíme si krásné princezny, statečné prince, krále a královny nebo mýtická stvoření, která dávají hrdinům cenné rady. V naší hluboké minulosti však pohádky bývaly často mnohem temnější než jejich moderní varianty a někteří filmaři se rozhodli tuto tradici ctít. I když je děsivější než všechny horory dohromady a kdyby se v kinech vysílala dnes, děti by zřejmě volaly rovnou psychologa.

TAJNOSTI SLAVNÝCH: Olympionik, kaskadér, ale tak trochu i komediant. Bez něho by česká komedie nikdy nebyla tak dobrá.

Byla křehká, talentovaná, nadějná. V pouhých dvaceti letech její život ukončila tragédie, o které dodnes koluje celá řada otázek. Mohla být jednou z nejzářivějších hvězd českého filmu 60. let. Její příběh se však proměnil v krutou pohádku bez šťastného konce.

FOTOGALERIE: Dal jsem si s ní schůzku ve Filmovém klubu na Národní třídě. Přišla elegantní usměvavá hezká dáma. Bylo jaro, psal se rok 1989 a já jsem tehdy připravoval scénář dalšího dílu televizního cyklu Kavárnička dříve narozených. Hned v úvodu se mi upřímně přiznala, že má z toho vystoupení strach, že už dlouho nestála před televizními kamerami (právě proto jsem ji ovšem tehdy vyhledal!), že jí ale na druhé straně ta nabídka udělala velikánskou radost, a proto ať s ní počítám. Budeme si spolu povídat, divákům se připomene i filmovou ukázkou, nakonec pak že také zazpívá.

Od princezen a králů až k čertům. Princezny, králové i čerti nás v pohádkách provázeli od raného dětství. Ve vyprávění, v knížkách i filmových pohádkách, třeba těch u vánočního stromečku.

Zažil slávu Osvobozeného divadla, těžká léta okupace i zlatou éru Národního. Ženy mu říkaly Bonbónek, diváci ho milovali jako laskavého dědečka. Bohuš Záhorský byl jedním z těch, kdo dokázali přežít všechny režimy, aniž by ztratil lidskost.

Možná už se vám někdy také stalo, že jste seděli u televize, kde dávali pohádku, a najednou jste si pomysleli: „Počkat, tenhle princ se opravdu bojí jít na rande?“ České pohádky nám v některých případech ukazují prince, kteří by si s drakem možná poradili, ale když mají promluvit s princeznou, raději se schovají za nejbližší strom.

Možná ji znáte nazpaměť. Růže v záběru, dvorní ples, princezna v šatech, král, který není z cukru. A melodie, která z hlavy jen tak nezmizí. Pro spoustu rodin je to víc než film. Je to sváteční rituál, při kterém si všichni na chvíli oddechnou. A zároveň důkaz, že klasická pohádka dokáže spojit generace bez jediného velkého gesta. Ve skutečnosti je však děsivá, protože natáčení nebyl žádný med.

Jednou z nejmilovanějších českých pohádek je bezpochyby Pyšná princezna režiséra Bořivoje Zemana. Viděli jsme ji nesčetněkrát – a přesto nás nejspíše nikdy neomrzí: skvělé obsazení, krásný příběh, nádherné scenérie, nesmrtelná píseň Rozvíjej se poupátko... Černobílá klasika s půvabnou Alenou Vránovou, charismatickým Vladimírem Rážem a řadou vynikajících herců i ve vedlejších rolích se představila filmovým divákům v roce 1952. Lépe řečeno: vpadla do kin jako uragán.

Před námi je další prázdninový víkend a my z akcí na Rokycansku vybíráme:

Jaký jiný filmový kvíz bychom vám mohli naservírovat o víkendu, než pohádkový. A tak jsme tady s kvízem o oblíbené pohádce Šíleně smutná princezna, kterou viděl snad každý obyvatel naší země. Nejen, že často běží v televizi, ale pro její nesmrtelný humor si ji mnozí rádi pustí i online. (Pokračování textu…)… Zdroj

Bylo to jen pár vteřin před kamerou. Mladá herečka zavřela oči a ucítila na rtech polibek zkušeného kolegy. „Akce!“ zaznělo ateliérem a dva filmoví milenci se k sobě přitiskli, jako by svět kolem neexistoval.

Byla obdařena půvabem, který jí ženy záviděly. Krásou, kvůli níž muži ztráceli hlavu. Ale osud jí k tomu přidal i dávku bolesti a životních ran. Legendární Pyšná princezna alias Alena Vránová (93) však všechny zvraty zvládla s noblesou, která se dnes už skoro nenosí.

Vyzařovala z něj ctnost a pokora. Za války žil dvojím životem, svým zapojením do protinacistického odboje se neměl potřebu chlubit. Odchod z Národního divadla jeho srdce nevydrželo.

Patří mezi herecké legendy. Miloval ženy, měl zvláštní vztahy s muži a prožil éru, kdy pracovat v branži znamenalo zachovávat loajalitu k režimu. Zemřel před 25 roky, 4. července 2000. Vladimír Ráž byl jedním z nejvýraznějších herců poválečné československé kinematografie. Jeho kultivovaný projev, hluboký hlas a noblesa šlechtice ho předurčily k rolím romantických hrdinů i mužů s autoritou.

Pokud někdo potvrzoval rčení, že není malých rolí, pak to byl rozhodně Josef Beyvl, který se navzdory talentu nikdy oslnivé, velké role nedočkal. Uměl tedy využít každou malou pracovní příležitost a upoutat na sebe pozornost. Nejvíce se mu to povedlo v oblíbené pohádkové klasice Obušku, z pytle ven!.

TAJNOSTI SLAVNÝCH: Neštěstí, které navždy zabilo velkou lásku, průšvih jako hrom a šokovaný režisér Kadár.

TAJNOSTI SLAVNÝCH: Nejspíš měl nejvíc fanynek z českých filmových hvězd. A také nejvíc průšvihů a trampot.

Revizor pražských dopravních podniků Gustav Anděl se stal podle jedné ankety nejoblíbenější a nejúspěšnější postavou v historii české filmové komedie. Zásluhu na tom měl výkon Jaroslava Marvana coby nerudného bručouna. Přitom herec nechtěl roli přijmout, natáčelo se totiž od počátku července 1952. A on ctil divadelní prázdniny a v létě odpočíval…

Milovali jste ji jako děti, pouštíte ji svým potomkům a zpíváte si její písničky během sprchování. Tahle hudební pohádka s vtipnými hláškami a hvězdným obsazením baví generace Čechů a Slováků, zatímco v zahraničí na ni koukají trochu nevěřícně. Až nechápavě. Vždyť přece princezny mají být šťastné.

TAJNOSTI SLAVNÝCH: Začínal jako kardinál, s touhle tváří a mimikou mu to ale nemohlo dlouho vydržet.

Návrat do dětství díky pohádkám, které máme rádi, je moc příjemný. Začneme pohádkou Pyšná princezna. Krasomila, která přišla v dětství o maminku a vychovávali ji falešní rádcové, snad ani nemohla nebýt pyšná.

TAJNOSTI SLAVNÝCH: Starostlivá partnerka, pečlivá hospodyňka i zvědavá drbna. Prostě typická česká žena z lidu. Ale zatraceně nadaná, vzdělaná a vtipná.

Rakouská televize označila jeden z českých klenotů „únavným kýčem.” Poznáte, o který snímek se jedná? Všichni z Česka ho milují dodnes.

Všichni máme rádi pohádky, klasické i ty moderní. České pohádky známe nazpaměť, a přesto nás pokaždé znovu potěší. Nechte se provést naším kvízem, který zábavnou formou prověří vaše znalosti těch nejznámějších z nich.

Uplynulo již neuvěřitelných 73 let od chvíle, kdy světlo světa spatřila slavná pohádka Pyšná princezna. Její zákulisí bylo ale poměrně pikantní. Představitelka princezny Krasomily Alena Vránová (92) totiž měla přímo na place románek s kolegou Vladimírem Rážem (†77), který ztvárnil prince Miroslava. Jejich vztah ale nezůstal bez mediálního zájmu, jelikož v té době měli oba jiné partnery. Tato skutečnost nejvíce uškodila právě Vránové, která v rozhovoru pro Blesk přiznala, že čelila odsuzování ze strany veřejnosti i kolegů.

Jednou z největších pohádkových klasik je bezesporu Pyšná princezna. Příběh krásné, ale pyšné princezny Krasomily z Půlnočního království, která odmítne urozeného krále Miroslava, zná…

Pohádky se nejprve předávaly jen ústním podáním a kořeny některých z nich mohou sahat do starověku, ba dokonce i do doby bronzové.

V minulém režimu měly Vánoce určitá pravidla. Jedním z nich bylo, že v televizi hrála ta jediná správná vánoční pohádka. A Popelka to nebyla.

Pohádka, kterou televizní diváci milují byla poslední z pera režiséra Bořivoje Zemana. Nebyl s Honza málem králem spokojený. Více už nikdy nic nenatočil.

Sňatek jim domluvili královští otcové, oni jim chtěli dynastické záměry překazit. Spolčili se kvůli tomu, aniž by tušili, že jsou ve skutečnosti princ a princezna. Ona jeho považovala za pasáka krav, on ji za služebnou.

Připravte si obě ruce, budeme počítat: Kreslíř karikatur a vtipů, ilustrátor, spisovatel, malíř obálek knih, autor kreslených seriálů, přispěvatel do novin a časopisů, později i divadelní a filmový herec, zkrátka všestranný umělec – to všechno byl Miloš Nesvadba, který by dnes oslavil přesně stovku.

Stala se princeznou díky své nevinné tváři a talentu, který jí otevřel dveře do světa filmu už v šestnácti letech. Osud jí však nepřipravil pohádkový život, jakým byl ten filmový. Vztahy, zklamání a nakonec i vlastní dcera, která ji vyškrtla ze svého života, to vše poznamenalo ženu, jejíž úsměv kdysi okouzlil celý národ.

Životní příběh herečky Zdeny Procházkové by vydal na román. O svém soukromí napsala knihu, v níž upřímností a pikantnostmi rozhodně nešetřila. Dožila se požehnaného věku 95 let, 4. dubna si připomínáme její nedožité 99. narozeniny. Jaké bylo její soukromí?

Ve své životopisné knize Kde jsem v tom příběhu já? (což je český distribuční název, v originále je název Smrt je neproverjena glasina = Smrt je neprověřená skutečnost) vzpomínal (po Formanovi) druhý nejslavnější absolvent FAMU Emir Kusturica na svá studia a svého třídního profesora Bořivoje Zemana (režiséra nejoblíbenější české filmové pohádky Pyšná princezna), který ho často zkoušel i u piva, takto:

Nechybělo mnoho a oblíbená česká pohádka nemusela vůbec vzniknout. Během natáčení Šíleně smutné princezny došlo k tragickému úmrtí přímo na place. Režisér si nebyl jist, zdali po téhle tragédii snímek dokončí.

České filmové pohádky jsou neodmyslitelnou součástí naší kultury a provází nás od dětství. Znáte ale opravdu dobře jejich příběhy, postavy a kouzelné světy? Otestujte si své znalosti v krátkém kvízu a zjistěte, zda obstojíte jako pravý pohádkový znalec! (Pokračování textu…)

Alena Vránová, nezapomenutelná princezna Krasomila z „Pyšné princezny“, letos oslaví neuvěřitelných 93 let. Půvabné ženě, která si před sedmdesáti lety získala srdce knížete Miroslava, by mohly závidět o generace mladší kolegyně. I když ji život moc nešetřil, pořád je to energická žena se smyslem pro humor a nakažlivým smíchem.

Jaké filmové zážitky Vám vytanou na mysl, když si vybavíte dětství? Vystupují v nich princezny a Honzové, nebo spíš banda dětí podnikající dobrodružství? Pojďme si představit ty nejikoničtější příběhy.

Některé ze socialistických pohádek ani po letech neztrácejí na svém lesku. Mnohdy byly sice poplatné době, ale ztvárněné tak famózními umělci, že jim to prostě musíme odpustit.

Krátce po premiéře v kinech míří na Netflix také animovaná verze legendární české pohádky Pyšná princezna. Roztomilý animák doplněný zvířecími hrdiny si zamilovali nejen děti, ale i dospělí. Pokud jste ho ještě neviděli, rozhodně mu nedávejte košem. Originálu totiž ostudu nedělá. (Pokračování textu…)

Poskytl mu jedny z nejvýraznějších hereckých příležitostí v celé kariéře. Byli v podstatě vrstevníci. A odešli jen jediný den po sobě. Pan režisér Jiří Sequens (†85) 21. ledna a pan herec Gustav Heverle (†87) 22. ledna 2008.

Uličnictví, zdravá dávka drzosti a skvělá mimika ho z fotbalového plácku poslaly rovnou před kameru. Od útlého mládí se ale musel o sebe postarat sám, a když ho kamarád přišel lákat k divadlu, našel ho prý při vykládání vagónu s bramborami.

Nejkrásnější česká hvězda šedesátých let stihla ještě před porodem své první natáčení s legendárním režisérem Karlem Kachyňou. Její krásný obličej, oči a soustředěný výraz kritiku doslova uchvátily. Velká dramata, v nichž zářila na plátně, se ale neměla vyhnout ani jejímu soukromí. (Pokračování ze středy 22. ledna)

Tento rok světlo světa spatřila jedna z nejoblíbenějších komedií Václava Vorlíčka a sci-fi komedie Jindřicha Poláka, která byla možná inspirací pro celou řadu dalších filmů, postavených na cestování v čase. Jeden zpěvák si také zahrál pohádkového Honzu pod taktovkou Bořivoje Zemana.

V tomto povánočním čase jsme si pro vás připravili filmový kvíz o pohádce, která je v Česku velmi oblíbená. Zkuste si v něm odpovědět správně na otázky na téma Šíleně smutná princezna. O výsledky se můžete podělit do komentářů.

Pyšná princezna z roku 1952 režiséra Bořivoje Zemana platí za jednu z nejoblíbenějších českých pohádek. Těch černobílých určitě. Věděli jste, že Alena Vránová a Vladimír Ráž prožili při natáčení románek, oba se rozvedli a vzali se? Ale to není jediná zajímavost…

Už od malička ji babička vedla ke zpěvu a místo dětských písní jí zpívala Rusalku. Bylo přirozené, že její kroky směřovaly na konzervatoř. Jenže byla příliš drobná, a tak jí řekli, že je na operní zpěv příliš mladá. Milena měla ještě v záloze studium na zdravotní škole. Jenže osud s ní měl jiné plány.

Šíleně smutná princezna patří dodnes mezi nejoblíbenější vánoční pohádky. Přestože si pohádkový klenot Bořivoje Zemana (†79) z roku 1968 získal diváky několika generací, podle webu Prima ženy hrozilo, že nikdy nespatří světlo světa. Během natáčení totiž náhle zemřel představitel jedné z hlavních postav. To ale není jediný smutný moment, který tuto českou filmovou pohádku poznamenal.

Češi jsou národem Švejka, piva a pohádek, říká se. Ale musíme si to přiznat: časy Bořivoje Zemana, Karla Zemana, Václava Vorlíčka a dalších slovutných mistrů filmové pohádky jsou již dávno pryč. V minulosti jsme možná byli mistry na filmové pohádky, které nám záviděl celý svět (spíše ten, který vůbec věděl o tom, že žánr pohádky vůbec existuje). Ale dnes? Zůstalo nám pouze pár pohádkových skvostů od Jiřího Stracha, ale jinak to nestojí za moc.

Herečka Milena Dvorská (†71) se k hraní dostala vlastně náhodou. Kdyby si jednoho dne nezašla do šatny pro podpis Jana Wericha (†93), který zrovna s Bořivojem Zemanem (†79) připravoval slavnou pohádku Byl jednou jeden král, byla by nejspíše sestřičkou v nemocnici, jak od dětství plánovala. Tento příběh zmiňuje například web ČSFD.

Češi jsou národem Švejka, piva a pohádek, říká se. Ale musíme si to přiznat: časy Bořivoje Zemana, Karla Zemana, Václava Vorlíčka a dalších slovutných mistrů filmové pohádky jsou již dávno pryč.