Centrální banka

Bitcoin se v letošní „kryptozimě“ dostal na nová minima kvůli nedávnému bankrotu kryptoburzy FTX a nejistota zůstává vysoká. Pozitivním překvapením však byla absence širšího dopadu. Ceny kryptoměn se zmírnily, nikoliv zhroutily, zatímco korelace s ostatními aktivy odpadly. Maloobchodní vlastnictví, přijetí institucionálními investory a základní měřítka užitečnosti blockchainu byly vůči letošnímu výprodeji odolné.

Turecká centrální banka na čtvrtečním zasedání svého měnového výboru snížila základní úrokovou sazbu o 1,5 bodu na devět procent, přestože inflace v zemi byla v říjnu nejvyšší za 25 let, přes 85 procent. V prohlášení současně banka oznámila, že ukončuje současný cyklus snižování úroků, který začal v srpnu.

Spotřebitelské ceny v Británii v říjnu pokračovaly v růstu a míra inflace dosáhla maxima za 41 let. Dostala se na 11,1 ze zářijových 10,1 procenta a je vyšší, než se čekalo. Informoval o tom dnes britský statistický úřad. Analytici v anketě agentury Reuters odhadovali, že míra inflace vystoupí na 10,7 procenta.

Spotřebitelské ceny v Británii v říjnu pokračovaly v růstu a míra inflace dosáhla maxima za 41 let. Dostala se na 11,1 ze zářijových 10,1 procenta a je vyšší, než se čekalo. Ve středu o tom informoval britský statistický úřad. Analytici v anketě agentury Reuters odhadovali, že míra inflace vystoupí na 10,7 procenta.

Zlato, stříbro i měď si poté, co předseda americké centrální banky, Fedu, Jerome Powell minulý týden na schůzce FOMC (Federální výbor pro otevřený trh americké centrální banky, pozn. red.) uštědřil tržnímu sentimentu takovou ránu, vedly víc než dobře.

V Polsku a Maďarsku byly v úterý zveřejněny výsledky hrubého domácího produktu (HDP) za třetí kvartál. Polský HDP překvapil pozitivně mezikvartálním růstem o 0,9 procenta, když trh čekal jeho stagnaci.

Je to již 14 let, co Fed a další centrální banky v reakci na globální finanční krizi zahájily éru velmi nízkých úrokových sazeb a výnosů z dluhopisů. Tato éra skončila a v důsledku toho byly trhy nástrojů s pevným výnosem v uplynulém roce pod obrovským tlakem dvojího efektu rostoucích základních výnosů a širších úvěrových spreadů.

Tuzemské tržní úrokové sazby zažily turbulentní týden. Pondělní data o zářijové průmyslové produkci sice ještě znatelnou reakci trhů nepřinesla, přestože v souhrnu překvapila pozitivně.

Globální boj s inflací pokračuje. Některé centrální banky z vyspělých ekonomik sice zvolnily...

Část členů Evropské centrální banky (ECB) chce zvýšit úrokové sazby tak výrazně, aby oslabily hospodářský růst, a tím snížily současnou vysokou inflaci. Jinak podle nich hrozí, že inflace v eurozóně zakoření. Informovala o tom agentura Reuters. Mezi těmi, kdo po takovém přístupu volá, je i guvernér slovenské centrální banky.

Část členů Evropské centrální banky (ECB) chce zvýšit úrokové sazby tak výrazně, aby oslabily hospodářský růst, a tím snížily současnou vysokou inflaci. Jinak podle nich hrozí, že inflace v eurozóně zakoření. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Mezi těmi, kdo po takovém přístupu volá, je i guvernér slovenské centrální banky.

Další díl pořadu Krypta se věnuje kontroverznímu tématu CBDC – pod touto zkratkou se skrývá spojení digitální měny centrálních bank. Jedná se o snahu vlád po celém světě vytvořit novou – čistě digitalizovanou – vrstvu finančního systému. O rizicích tohoto projektu v Kryptě mluvil Václav Holler, zakladatel společnosti Cryfin. Pořad Krypta můžete sledovat každý týden ve čtvrtek ve 14:40 na CNN Prima NEWS.

Míra inflace ve Spojených státech v září opět klesla. Snížila se o desetinu procentního bodu na 8,2 procenta. Říjnovou hodnotu inflace v USA dnes [10.11.] oznámí americké ministerstvo práce. XTB k tomu chystá na YouTube žívé vysílání s analytiky.

Během září intervenovala Česká národní banka (ČNB) na devizovém trhu na podporu české koruny v objemu 2,6 miliardy eur. To bylo pouze nepatrně výše ve srovnání se srpnovými 2,4 miliardy eur. Jde tak o výrazně nižší objem prodaných eur, než tomu bylo v nejkritičtějším měsíci červenci, kdy centrální banka musela na obranu koruny vydat téměř deset miliard eur.

Přesně před devíti lety zahájila Česká národní banka režim kurzového závazku. Během tři a půl roku trvajícího režimu slabé koruny intervenovala v celkové výši 2050 miliard korun a navýšila tak své devizové rezervy téměř o 76 miliard eur.

Česká národní banka (ČNB) v září vydala na intervencích na podporu koruny 2,6 miliardy eur (63,2 miliardy korun). Od května centrální banka takto utratila 25,5 miliardy eur (619,8 miliardy korun), což je zhruba 16 procent devizových rezerv z jejich maximálního objemu v letošním dubnu. Uvedli to analytici s poukazem na zveřejněná čísla stavu devizových rezerv ČNB.

Česká národní banka (ČNB) v září vydala na intervencích na podporu koruny 2,6 miliardy eur (63,2 miliardy korun). Od května centrální banka takto utratila 25,5 miliardy eur (619,8 miliardy korun), což je zhruba 16 procent devizových rezerv z jejich maximálního objemu v letošním dubnu. ČTK to řekli analytici s poukazem na zveřejněná čísla stavu devizových rezerv ČNB.

Pokud v nadcházejícím čtvrtletí nedojde k náhlému obnovení toku zemního plynu z Ruska, čeká Evropskou unii a euro, ale i měny jejích satelitů, tedy libru a švédskou korunu, ekonomická zima. I když se to ECB a další centrální banky, s nezanedbatelnou výjimkou Bank of Japan (BoJ), snažily dohnat a ve 3. čtvrtletí zpřísňovaly, zůstává Fed i nadále centrální bankou, která „vládne všem“.

Státu jako dlužníkovi inflace tak trochu vyhovuje. Od toho tu ale je centrální banka, která ho ze zákona má růstem sazeb k šetření tlačit.

Zářijová inflace v Česku dosáhla meziročně úrovně 18 procent, v nedalekém Maďarsku pak dokonce překročila hranici dvaceti. Centrální banky jednotlivých zemí podnikají kroky vedoucí k jejímu uklidnění, firmy jim ale nevěří Země západní Evropy podle analytiků znehodnocování svých měn zpomalí na dvě procenta do konce roku 2024, obyvatelé východní části kontinentu však očekávají, že inflace poroste dvojciferným tempem i dál Důvodem je růst mezd odpovídající zdražování produktů a služeb. Podle analytika Miroslava Nováka nás čeká celkové zpomalení ekonomiky Život v Česku je téměř o pětinu dražší než loni. Na webu České národní banky stojí modře na šedém, že meziroční míra inflace dosáhla letos v září 18 procent. Tuzemské firmy dle průzkumu ČNB očekávají, že za rok klesne tempo znehodnocování měny na 10,3 procenta a během dalších tří let se sníží na 7,5 procenta. I to je pořád vysoko nad ideální dvouprocentní mírou inflace, které si centrální banka klade za cíl dosáhnout do roku 2024.

„Chcete koupit Bitcoin, abyste se vyhnuli hororovému příběhu CBDC? Nejlepší doba byla včera“, řekl bývalý generální ředitel BitMEX.

Tento článek popisuje vývoj cen nemovitostí zejména v zemích pravidelně sledovaných v rámci Monitoringu centrálních bank, věnuje se tématu, jak ovlivňuje trh nemovitostí výši celkové inflace a tím i měnověpolitická rozhodnutí, a představuje současné poznatky o vlivu měnové politiky na vývoj na trhu nemovitostí.

Zahraniční centrální banky pokračují ve zvyšování úrokových sazeb, Česká národní banka nikoliv.

Česká národní banka (ČNB) zlepšila odhad letošního schodku veřejných financí na 3,7 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z loňských 5,1 procenta. V srpnovém odhadu centrální banka očekávala schodek 4,9 procenta. Vyplývá to z dnes zveřejněné tabulky klíčových makroekonomických indikátorů, které jsou součástí aktuální zprávy o měnové politice. Celou zprávu banka zveřejní 11. listopadu.

Inflace trápí nejednu zemi, většina centrálních bank na tuto situaci reaguje právě tím, že zvyšuje své úrokové sazby. Velkou Británii nyní zřejmě čekají nejvyšší úrokové sazby za posledních 33 let.

Britská ekonomika už vstoupila do recese, která by mohla trvat až do poloviny roku 2024, uvedla britská centrální banka.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ve čtvrtek dle očekávání ponechala základní sazbu na úrovni sedmi procent. Jestliže pro změnu základní sazby nevyužila ani zasedání, kdy již měla k dispozici novou prognózu, je vysoce pravděpodobné, že na úrovni sedmi procent setrvá sazba po zbytek letošního roku.

Pro Američany bude od středy opět o něco dražší zažádat si o půjčku nebo hypotéku. Americká centrální banka totiž znovu navýšila úrokové sazby, čímž usiluje o oslabení inflace. Nárůst sazeb o 0,75 procenta posunul jejich hodnotu na nejvyšší číslo za posledních 14 let. Šéf banky Jerome Powell pak vzkázal, že navyšování sazeb ještě nekončí. Příště už by ale mělo být o něco menší.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ve čtvrtek podle očekávání ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Informovala o tom mluvčí ČNB Petra Krmelová. Sedmiprocentní sazba platí od 22. června, bankovní rada ji ponechala na stejné úrovni na třetím zasedání v řadě. Bankovní rada ve čtvrtek také rozhodla, že bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) na svém čtvrtečním jednání ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Hlavní sazba tak nadále zůstává na sedmi procentech.

Britská centrální banka zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na tři procenta, přikročila tím k nejvýraznějšímu zvýšení úroků za 33 let. Oznámila to ve čtvrteční tiskové zprávě.

Britská centrální banka zvýšila svou základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na tři procenta. Uvedla to ve čtvrteční tiskové zprávě. Přikročila tím k nejvýraznějšímu zvýšení úroků za 33 let, základní sazba je teď na nejvyšší úrovni od roku 2008.

Britská centrální banka zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na tři procenta, přikročila tím k nejvýraznějšímu zvýšení úroků za 33 let. Oznámila to v dnešní tiskové zprávě. Základní sazba je teď v Británii na nejvyšší úrovni od roku 2008. Centrální banka zároveň uvedla, že britská ekonomika už vstoupila do recese, která by mohla trvat až do poloviny roku 2024.

Guvernér francouzské centrální banky François Villeroy de Galhau poskytl pro investiční web Boursorama rozsáhlé interview, ve kterém nastínil rozhodování ECB ohledně inflace a úrokových sazeb. Některé informace jsou překvapující a mají velkou důležitost i pro nás, jelikož česká koruna je s eurem provázaná.

Americká centrální banka, Fed, ve středu přistoupila k dalšímu razantnímu zvýšení úrokových sazeb. Ty se počtvrté v řadě zvedly o 75 bazických bodů do pásma 3,75-4,00 procenta. Trhy toto rozhodnutí očekávaly, a to především kvůli přetrvávajícím inflačním tlakům v americké ekonomice.

V souvislosti s vysokou inflací, energetickou drahotou a navazujícími ekonomickými potížemi domácností, firem i státu, se do popředí zájmu dostávají očekávání (expektace) veřejnosti.

Americká centrální banka podle očekávání opět zvýšila úrokové sazby o 0,75 procentního bodu. Základní sazba se dostala do rozpětí 3,75 až 4,00 procenta, tedy na nejvyšší úroveň za téměř 15 let.

Americká centrální banka (Fed) podle očekávání opět zvýšila úrokové sazby o 0,75 procentního bodu. Její základní sazba se tak dostala do rozpětí 3,75 až čtyři procenta, tedy na nejvyšší úroveň za téměř 15 let. Banka nicméně naznačila, že v budoucnosti by mohla úroky zvyšovat méně výrazně. Již zítra bude o sazbách rozhodovat také Česká národní banka.

Dnes večer nás čeká předposlední zasedání amerického Fedu v letošním roce. Možná nejturbulentnějším roce nejen pro trhy, ale také pro Fed, který dlouhou dobu nepřiznal, že by mohla být inflace takový problém, kterým je dnes. O to agresivněji musí nyní proti inflaci bojovat a my jsme byly svědky již třetího zvýšení sazeb o 75 bazických bodů.

Kurz dolaru ke koši měn zůstává téměř beze změny. Investoři čekají na dnešní rozhodnutí centrální banky USA (Fed) o dalším zvýšení úrokových sazeb. Spekuluje se, že by Fed mohl naznačit, že zvyšování úroků v dalším měsíci zpomalí.

Včerejší obchodování se neslo v typickém duchu čekání na tiskovou konferenci Fedu, který má své rozhodnutí o zvýšení sazby o 75 bazických bodů oznámit dnes. Samotný tento fakt není až tak důležitý jako následná komunikace o dalších krocích centrální banky. Očekává se tzv. „pivot“ neboli otočka v politice, která fakticky znamená jakýkoliv náznak o možnosti změny politiky v blízké budoucnosti.

Americká centrální banka (Fed) na svém středečním zasedání podle nás zvýší úrokové sazby o 75 bazických bodů. To je i v souladu s tržním očekáváním. Začátkem prosince by je podle naší prognózy měla zvednout o dalších 50 bazických bodů, na přelomu ledna a února pak o 25 bazických bodů.

Centrální banky nakoupily ve třetím čtvrtletí rekordních 399 tun zlata v hodnotě zhruba 20 miliard USD [cca 493,1 mld. Kč]. Zlato poptávali i klenotníci a kupci zlatých slitků a mincí.

Cena zlata se v posledním měsíci několikrát dostala pod hranici 1 620 dolarů za unci, což je nejníže od března 2020, kdy jeho cenou krátkodobě otřáslo propuknutí koronavirové pandemie. Žlutý kov dosud doplácel na agresivní měnovou politiku centrální banky a silný dolar. Od 8. března, kdy se jeho cena dostala nad 2 000 dolarů za troyskou unci, jeho dolarová hodnota klesá už 7 měsíců v řadě a za tu dobu ztratilo už pětinu své tehdejší hodnoty. Aktuálně se jeho cena pohybuje kolem 1 640 dolarů za unci a její další vývoj bude záležet především na středeční konferenci americké centrální banky, která ohlásí novou výši úrokových sazeb a aktualizuje také svůj výhled na další měsíce.

Americká centrální banka může na svém středečním zasedání podpořit růst ceny zlata. To sice spadlo ze svých jarních rekordních hodnot, stále ale patří k jedním z pár aktiv, které letos vydělávají, všímá si analytik Zlaťáky.cz Jakub Petruška.

Dluhy českých domácností u bank v září stouply meziměsíčně o 7,8 miliardy na téměř 2,127 bilionu korun. Zadlužení firem kleslo o 15,9 miliardy na 1,287 bilionu korun. Meziročně byly dluhy domácností na konci září vyšší zhruba o 130 miliard korun a dluhy firem byly vyšší o 88,3 miliardy korun. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnila Česká národní banka (ČNB).

Ukrajinská ekonomika v letošním roce klesne o téměř 32 procent a meziroční inflace zrychlí na 30 procent. Mohou za to především škody způsobené ruskou invazí. V pátek to uvedla ukrajinská centrální banka. Za předpokladu, že se bezpečnostní rizika sníží a poptávka oživí, mohl by hrubý domácí produkt v letech 2023 a 2024 vzrůst přibližně o čtyři až pět procent.

Ukrajinská ekonomika letos klesne bezmála o 32 procent a růst inflace meziročně zrychlí o 30 procent. Informovala o tom agentura Reuters s odkazem na čtvrteční zprávu ukrajinské centrální banky. Pokles ekonomiky a růst spotřebitelských cen jde na vrub škodám způsobeným ruskou vojenskou invazí.

Ukrajinská ekonomika v letošním roce klesne o téměř 32 procent a meziroční inflace zrychlí na 30 procent. Mohou za to především škody způsobené ruskou invazí. Uvedla to dnes ukrajinská centrální banka. Za předpokladu, že se bezpečnostní rizika sníží a poptávka oživí, mohl by hrubý domácí produkt v letech 2023 a 2024 vzrůst přibližně o čtyři až pět procent.

Při boji proti inflaci se dají z pozice centrální banky využít prakticky dva nástroje. Úrokové sazby, nebo směnný kurz domácí měny. Česká národní banka využívá obojího, byť v posledních měsících je výrazně aktivnější v ovlivňování kurzu koruny vůči euru.

Evropská centrální banka ve čtvrtek podle očekávání trhů opět přistoupí ke zpřísnění měnové politiky a zvedne úroky. Pro českou korunu to může znamenat tlak na její oslabení. Pro ČNB zase vynaložení více peněz na její obranu.

K jednacímu stolu ve čtvrtek zasedne Evropská centrální banka (ECB). Ta vzhledem k inflaci na téměř deseti procentech podle našeho odhadu zvýší úrokové sazby o dalších 75 bazických bodů (0,75 %, pozn. red.). Podobný krok, v rozsahu 50-75 bazických bodů, očekáváme v prosinci.

Uběhl téměř rok od chvíle, kdy se Nigérie stala první zemí, která zavedla digitální měnu centrální banky (CBDC). Nové údaje ale ukazují, že míra přijetí digitální měny mezi obyvateli je velmi nízká.

Kredibilita centrální banky. Pravděpodobně už jste někdy toto sousloví slyšeli, a pokud ne, vězte, že v ekonomických debatách zaznívá celkem často. Jak mu vlastně máme rozumět? Znamená to ...

Dolar v úterý k euru oslabil až k 0,997 USD/EUR. Napomoct tomu mohla důvěra amerických spotřebitelů, která se v říjnu snížila výrazně více, než bylo očekáváno. Oproti zářijovým 107,8 bodům poklesla na 102,5 bodů, zatímco konsenzus trhu činil 106,0 bodů.

Výnosy z amerických akcií a dluhopisů jsou tento rok v záporu, což se stalo potřetí za posledních zhruba 100 let. Předtím to bylo v letech 1931 a 1969. Na výjimečnou situaci upozornil analytik investiční platformy Portu Filip Louženský. Americké akcie letos klesly o 23 procent, dluhopisy o 11 procent.

Společnost, kde se již vůbec nevyužívá hotovost, je stále pro některé tak trochu sci-fi. Současné digitální alternativy, jako jsou kryptoměny, se bohužel ukázaly jako nestále. Norská vláda však nyní zkouší svou novou digitální měnu, která by mohla být o něco vhodnější, píše server Euro News.

S vrcholem dýňové sezony se blíží zasedání Evropské centrální banky (27. října) a později ČNB (3. listopadu). Co od nich můžeme čekat? Zápis z posledního jednání ECB je konzistentní s dalším zvednutím úrokových sazeb o 75 bazických bodů, ráznější krok se jeví jako nepravděpodobný.

Německá ekonomika se zřejmě nachází na prahu recese. Hospodářský růst podkopává přetrvávající vysoká inflace i nejistota kolem dodávek a cen energií. Vyplývá to z měsíční zprávy, kterou dnes zveřejnila německá centrální banka. Vysoké náklady na energie by podle zprávy mohly způsobit pokles průmyslové výroby. Propad kupní síly domácností by pak mohl vést ke snížení spotřebitelských výdajů.