Centrální banka

Od letošního prvního zasedání americké centrální banky jsme očekávali opatrný jestřábí výstup. Realita onoho „jestřába“ potvrdila. Zároveň ale ukázala, že rozhodně nemá přistřižená křídla. Potvrzují to rostoucí americké reálné i nominální tržní sazby, silnější dolar a pokles akcií.

S určitou nadsázkou lze říci, že Češi jsou bohatší než Česká národní banka (ČNB). Alespoň v držení zlata.

Potomci posledního italského krále Umberta II. chtějí získat zpět své klenoty. Cennosti v hodnotě desítek milionů eur jsou nyní v centrální bance.

Česká republika loni rozšířila svůj „zlatý poklad“, který je uložený v sejfech České národní banky, o více než tunu. Češi ale mají doma dvakrát více zlata než centrální banka. Na Chorvaty ale ani tak nemají.

Měnový výbor Fedu v úterý zahájil dvoudenní zasedání. Trhy budou pozorně sledovat závěrečné prohlášení a následnou tiskovou konferenci šéfa Fedu Jeroma Powella, aby hlavně zjistily časový plán zvyšování úrokových sazeb.

Akciové trhy po celém světě ve středu i ve čtvrtek čeká náraz. Pád. Možná i splasknutí bubliny, ba dokonce „superbubliny“. Burzovní pesimisté se předhánějí v ponurých předpovědích toho, co nastane po skončení probíhajícího dvoudenního zasedání vedení americké centrální banky – Fedu.

Americké i evropské akcie zažívají znatelné oslabení. Pádu se dočkávají také mnozí investoři v oblasti kryptoměn. Důvodem je, že se očekává v tomto týdnu zasedání americké centrální banky (FED), který by měl naznačit, jaké plány se v budoucnu uskuteční u zpřísňování měnové politiky v následujících měsících. Centrální banka totiž zřejmě bude zvyšovat úroky z důvodu vysoké inflace. Současné oslabování akcií je nyní razantní i z toho důvodu, že na trhu byl vysoký objem peněz. A to i od lidí, kteří…

Česko se snaží zbrzdit růst inflace zvýšením úrokových sazeb. Ekonomové jsou k tomu zdrženliví, centrální banky jiných zemí se tomu zatím dokázaly vyhnout.

Stávajícímu guvernérovi centrální banky Jiřímu Rusnokovi letos končí mandát a nemůže se již ucházet o další. Vyvstává tedy otázka, kdo se stane jeho nástupcem v čele ČNB.

Vlády se kvůli vzestupu kryptoměn na globální výsluní dostaly do pohotovosti. Některé z nich, jako například Čína a Švédsko, již s digitalizací svých měn pracují.

Od roku 2020 digitální měna pokročila a nyní se testuje zhruba v desítce regionů po celé Číně.

Cena bitcoinu klesla pod 39 tisíc dolarů a nejznámější kryptoměna se tak dostala na nejnižší hodnotu od loňského srpna. Oslabují i další digitální měny.

V inflačním prostředí představují akcie stále jednu z nejlepších pojistek.

Akcie čínských developerů v Hongkongu poskočily, protože čínská centrální banka poprvé za téměř dva roky snížila klíčovou hypoteční sazbu.

Čínská centrální banka snížila základní úrokovou sazbu pro jednoleté půjčky o 10 bazických bodů z 3,8 % na 3,7 %.

Čínská centrální pokračuje v akomodaci měnové politiky. Poté, co na začátku týdne snížila týdenní repo sazbu a roční úvěrovou facilitu obě shodně o 10 bazických bodů, přišly na řadu hlavní úvěrové sazby sloužící jako referenční pro úvěry. Roční byla snížena o 10 bazických bodů z 3,8 % na 3,7 %, u pětileté o pět bodů z 4,65 % na 4,6 %.

Česká koruna se v současné době vyplácí lidem nakupujícím v zahraničí a na druhé straně škodí investorům. Zároveň však nabízí českým spotřebitelům, jak obejít vysokou inflaci. Koruna totiž trhá svá desetiletá maxima vůči euru a posiluje i proti dolaru. Důvodem jsou opakované zásahy České národní banky, která zvyšovala základní úrokové sazby. Centrální banka navíc plánuje další zvyšování sazeb, lze tedy očekávat, že koruna k oběma měnám ještě více zpevní. To může nahrát i zájemcům o letní…

Banque de France ve svém pravidelném měsíční komuniké vydala poměrně rozsáhlou analýzu rizik na současných finančních trzích. Jelikož žijeme v globálním světě, většinu těchto rizik lze aplikovat i na naši situaci. Jaká to jsou?

Ekonomika Číny v roce 2021 opět rostla. Dle nejnovějších údajů dosáhla druhá největší ekonomika světa meziročního růstu o 8,1 %. Relativně vysokého růstu dosáhla i přes problémy s pandemií viru COVID-19. Tyto problémy byly nejvýraznější ve čtvrtém čtvrtletí, kdy byla znovuzavedena některá protipandemická pravidla, která vedla k poklesu ekonomiky.

Zrychlování spotřebitelských cen bude nakonec ještě vyšší, než dříve předpokládalo ministerstvo financí spolu s Českou národní bankou. Obě instituce totiž předpokládaly, že na začátku roku vystřelí inflace na sedm procent. Už nyní je však patrné, že dosáhne nejspíše deseti procent. Obchodníci a podnikatelé v různých odvětvích totiž z kraje roku upravují ceny, které se nyní budou promítat z vyšších cen energií a dalších nedostatkových materiálů. Centrální banka navíc bude i v letošním roce…

Dvouciferná inflace se v Česku rozhodně neusídlí, říká guvernér ČNB Jiří Rusnok v rozhovoru pro týdeník Ekonom. Rizika české ekonomiky vidí jinde.

Inflační očekávání domácností, firem a finančních trhů podstatným způsobem ovlivňují jejich chování a rozhodování a tím i celkový ekonomický vývoj a výslednou skutečnou míru inflace. Do značné míry přitom mohou být očekávání sebenaplňující. Proto je pro centrální banky důležité inflační očekávání monitorovat a zároveň je svou činností a komunikací žádoucím způsobem formovat.

Jak a o kolik letos bude centrální banka zvedat úroky? Kam až posílí koruna a zlevní prudké zdražení hypoték zlevní nemovitosti a bydlení? V pořadu Naše Česko na tyto a další otázky odpoví Marek Mora, viceguvernér České národní banky. Sledujte v 17:30 na TN LIVE.

Koruna dnes ráno středoevropského času zpevnila 24,27 koruny za euro, svůj nejsilnější kurs za posledních více než deset let. Poprvé tak zpevňuje pod všechny úrovně roku 2012, takže lze dnes konečně tvrdit, že je nejsilnější za deset let. Dokonce za více než deset let, totiž za celé období od začátku září 2011.

Texty bývalého poradce bankovní rady ČNB Tomáše Havránka v posledních měsících silně rezonují v českém finančním prostředí.

I když je inflace aktuálně velkým tématem, neměla by mít letos zásadní podíl na tom, co se bude na trzích dít. Klíčovou roli by tak měly hrát především centrální banky a jejich postoj k inflaci, říká stratég z BNP Paribas.

Česká národní banka (ČNB) ukončila podle předběžných neauditovaných údajů své hospodaření v roce 2021 s roční ztrátou 37,5 miliardy Kč. Důvody, které za tím stojí, jasně ukazují, proč nemůže ČNB převádět své zisky do státní kasy, píše hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. V minulosti po této praxi volal v roli premiéra Andrej Babiš.

Česká národní banka loni vykázala ztrátu 37,5 miliardy korun. O rok dříve měla centrální banka rekordní zisk 91,7 miliardy korun. Vyplývá to z dnes zveřejněných údajů o bilanci ČNB.

Během uplynulého týdne trh poněkud snížil své sázky na razantní zvyšování klíčových úrokových České národní banky (ČNB). Zatímco před týdnem předpokládal, že během dalších tří měsíců se základní sazba ČNB zvedne na 4,75 procenta, nyní míní, že to spíše bude jen 4,5 procenta.

Trh sází na rychlejší zvyšování sazeb amerického Fedu (centrální banka USA, pozn. red.). Data o vývoji zaměstnanosti v soukromém sektoru USA z poloviny týdne od ADP institutu výrazně překonala očekávání, páteční oficiální údaje z nezemědělského sektoru však nadšení mírně tlumí.

Česká národní banka loni vykázala ztrátu 37,5 miliardy korun. O rok dříve měla centrální banka rekordní zisk 91,7 miliardy korun. Vyplývá to z údajů o bilanci ČNB. Výsledek podle banky výrazně ovlivnily kurzové ztráty, které odrážejí prosincové posílení kurzu koruny vůči hlavním rezervním měnám, tedy euru a americkému dolaru.

Česká národní banka (ČNB) minulý týden zveřejnila zápis z posledního loňského zasedání bankovní rady, které se uskutečnilo 23. prosince. Centrální bankéři na něm rozhodli o zvýšení základní úrokové sazby o jeden celý procentní bod, což opět překonalo očekávání analytiků.

V prvním týdnu nového roku se shodou okolností hned naplnila má slova o možné vyšší kolísavosti trhů z důvodu více jestřábí měnové politiky centrálních bank. Růst výnosů na desetiletých vládních dluhopisech ke třem procentům v USA nejprve tlačil na technologie a postupně se přidávaly další sektory, a tak trhy prošly poklesy. Měřeno hlavními indexy se S&P 500 vrátil k 4700 bodům. Technologický Nasdaq však byl zasažen více a klesl až pod 16 tisíc bodů.

Ještě v pondělí se česká koruna obchodovala za 24,85 Kč za euro. Dnes se obchoduje za 24,44 Kč za euro. Koruna tak přidala cca 1,5 % a je nejsilnější od roku 2011.

Předběžné údaje v pátek ukázaly, že celková inflace dosáhla za měsíc 5 % ve srovnání se stejným měsícem loňského roku.

Česká koruna zahájila nový rok výrazným posílením. V průběhu tohoto týdne si vůči euru připsala přibližně 1,5 procenta, když zpevnila z pondělních zhruba 24,85 na 24,45 CZK/EUR v pátek. Tuzemská měna je tak nejsilnější od poloviny roku 2011, kdy se v jednu dobu obchodovala za 24,35 CZK/EUR. Silnější od doby vzniku eura už byla pouze v polovině roku 2008, když na krátkou dobu prolomila hranici 24 korun za euro.

Stavební spořitelna ze skupiny Komerční banky měla pochybit téměř ve všech oblastech svého byznysu. Kontroloři České národní banky jí za šest přestupků napočítali půlmilionovou sankci.

Poradci bankovní rady ČNB vysvětlují, jak centrální bankéři ovlivňují úrokovými sazbami budoucí inflaci. A především očekávání lidí i firem.

Dlouhodobě udržitelná hospodářská politika musí v Turecku prolomit začarovaný kruh oslabující liry a rostoucích cen. Inflace je nyní nejvýše za téměř 20 let, v prosinci dosáhla 36 procent, a jde ruku v ruce s propadem kurzu turecké liry.

Zápis z prosincového zasedání americké centrální banky potvrdil připravenost urychlit proces měnověpolitické normalizace. Předpokládáme, že Fed doručí první zvýšení sazeb už v březnu. Ve druhé polovině roku pak zahájí proces snižování bilance, tzv. kvantitativní utahování.

Česká národní banka (ČNB) podle zjištění redakce portálu Zlato.cz během letošního roku celkem třikrát navýšila své devizové rezervy ve zlatě. Naposledy v září, kdy to bylo přes 400 kilogramů „žlutého kovu“.

Aleš Michl z České národní banky má vizi, jak by měla centrální banka využívat výnos z devizových rezerv, aby Česká republika přečkala případnou finanční krizi. Velkou výhodou ČNB je podle něj nekonečný investiční horizont.

Ostrá ofenziva České národní banky by měla mimo jiné pročistit a zklidnit Divoký západ, který se rozvinul na trhu firemních dluhopisů.

I do roku 2022 vstupujeme v situaci dramatického zhoršování globální pandemické situace. Je pouze otázkou krátkého času, kdy se další covidová vlna objeví v tuzemsku. Do toho nadále čelíme potížím v subdodavatelském řetězci a rychlému růstu cen vstupů i koncových cen pro spotřebitele.

Na burze náš čeká velmi komplikovaný rok. Americká centrální banka vyhlásila záměr zvednout během něj třikrát úrokové sazby. Tomu bude předcházet zastavení programu na podporu domácí ekonomiky zasažené covidem. Tyto programy se budou ukončovat po celém světě. Nemůže návrat do normálu zatřást se světovými trhy?

Česká národní banka (ČNB) loni zvýšila základní úrokovou sazbu suverénně nejvýrazněji mezi všemi centrálními bankami ekonomicky vyspělého světa. ČNB zvýšila základní sazbu o 3,5 procentního bodu.

Česká národní banka (ČNB) v minulém roce hned třikrát zvýšila základní úrokovou sazbu.

Mexická vláda oznámila ve středu na svém Twitteru, že by měla tamní centrální banka do roku 2024 začít vydávat vlastní digitální měnu. Zprávu však nepotvrdil samotný úřad známý lokálně pod názvem Banxico. Podle příspěvku by mělo přijetí nových technologií v zemi zlepšit finanční inkluzi.

Zdražování je asi největší strašidlo českých konzumentů i střádalů v posledních měsících. Inflace je nepříjemná, obzvlášť je-li provázena vyšší nejistotou, ale pokud je v rozumných mezích, nemusí znamenat žádnou tragédii.

Přestože zlato nepatří k miláčkům tuzemských centrálních bankéřů už od dob guvernéra Josefa Tošovského, jemuž vděčíme za největší výprodej českého zlatého pokladu ve výši 56 tun zlata v letech 1997 a 1998, Česká národní banka (ČNB) podle zjištění redakce portálu Zlato.cz během letošního roku celkem třikrát navýšila své devizové rezervy ve zlatě a to v celkové výši 37 tisíc troyských uncí.

Česká národní banka (ČNB) tradičně zveřejňuje analýzy související s potenciálním přijetím eura v České republice. Již v roce 2002 byl tuzemskou centrální bankou publikován návrh strategie přistoupení k eurozóně. V posledních letech se však podobný dokument nazývá „Analýza stupně ekonomické sladěnosti České republiky s eurozónou“. Ten ukazuje míru rizik, která by potenciálně byla spojena s přijetím eura.

Turecký prezident Erdogan vyhlásil válku za ekonomickou svobodu země. Centrální banku nutí snižovat úroky i navzdory enormní inflaci. Zároveň zbrojí na volby v roce 2023.

České dluhopisy patřily mezi pětici nejhorších bondů, když za dosavadní rok svým držitelům prodělaly 9,7 procenta. Podle agentury Bloomberg na tom hůř z téměř padesátky zemí byly pouze Polsko, Maďarsko, Peru a Chile.

Koruna je nejsilnější od února 2020. Od začátku roku si připsala zhruba 4,5% zisky proti euru, a je tak nejvíce posilující měnou v rámci Visegrádské čtyřky. Další zpevnění je podle nás možné, nebude však bez rizik.

Centrální banka pokračuje v rychlém utahování měnové politiky, když ve středu zvýšila základní repo sazbu o dalších 100 bazických bodů na 3,75 procenta. Ve výrazně jestřábím tónu se navíc nesla následná tisková konference guvernéra České národní banky (ČNB) Jiřího Rusnoka. Ten uvedl, že ČNB bude muset v příštích měsících pravděpodobně dále zvyšovat úrokové sazby, a to výrazně nad čtyři procenta.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) na posledním zasedání v letošním roce zvýšila svou repo sazbu o plný jeden procentní bod, na úroveň 3,75 procenta, což je nejvyšší úroveň od počátku srpna 2008.

Centrální banka dál rychle zvedá úroky, aby udržela víru ve svůj vliv

Poslední významnější centrální bankou, která se dodnes tváří, že inflační tlaky tu s námi nezůstanou na další dobu, je ECB, píše v Očima byznysu bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer.

Bankovní rada České národní banky ve středu zvýšila základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 3,75 procenta. Informovala o tom mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Důvodem růstu sazeb je rostoucí inflace a s tím spojená snaha centrální banky tlumit inflační očekávání, tedy že inflace nadále rychle poroste. Základní úroková sazba je tak nejvyšší od roku 2008. Zároveň šlo o třetí nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou. Ekonomové očekávali…