Che Ťien-kchuej

Vědec Che Ťien-kchuej, kterého vědecký svět zavrhl a čínský soud poslal do vězení, znovu edituje lidskou DNA. A v New Yorku i Silicon Valley se najdou lidé, kteří mají podobné, nebo ještě možná ambicióznější cíle.

Biotechnologické firmy rozjíždějí výzkum cílených zásahů do DNA lidských embryí. Slibují léčbu dědičných chorob. To však lze dnes řešit bez zásahu do DNA embrya. Jaký je skutečný záměr firem, jako je Manhattan Genomics nebo Preventive?.

„Etika brzdí pokrok,“ tvrdí čínský genetik Che Ťien-kchuej, který jako první v historii přepsal DNA člověka. Po třech letech ve vězení, kde si odpykával trest za nedovolený výzkum, je zpátky v laboratoři a šokuje na sociálních sítích.

Ještě před několika desetiletími by nám myšlenka přepisu lidské DNA mohla připadat jako námět pro sci-fi román. Dnes, díky technice na úpravu genomu zvané CRISPR, můžeme genetický kód nejen číst, ale vědci jej mohou také s naprostou precizností upravovat. Jakmile byla tato metoda objevena, přinesla doslova genetickou revoluci, která zcela změnila pravidla hry v mnoha oblastech.

Čína podle Američanů může brzy disponovat geneticky upravenými supervojáky, kteří budou propojeni s umělou inteligencí a téměř nezničitelní. Před hrozbou, že svět může čelit takřka nesmrtelné čínské armádě, varuje americká Národní bezpečnostní komise pro nové biotechnologie.

Je to příliš nebezpečné, varuje jiná studie.

Úprava neboli editace lidských embryí je v současné době nezákonná. Současně jde ale o pokrok ve vědě vpřed, který je tak rychlý, že se začínají objevovat otázky, kdy a jak tato omezení opustit.

Kontroverzní čínský vědec Che Ťien-kchuej který jako první upravil lidská embrya, aby se nemohly nakazit virem HIV, přišel o pracovní vízum v Hongkongu. Krátce předtím, vystoupil na tiskové konferenci, kde oznámil, že má v plánu se zapojit do zkoumání genové terapie vzácných onemocnění.

Je to postup, který může naše potomky ochránit před nebezpečnými nemocemi. Zatím ovšem „jenom“ zkomplikoval život třem dětem. Umělý zásah do lidských genů má potenciál zabránit tomu, aby lidé onemocněli chorobami ovlivněnými genetickými dispozicemi. Otázka teď ovšem zní, jak to udělat správně, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.

Velký ohlas ve vědecké komunitě způsobil loni čínský vědec Che Ťien-kchuej, který nejenže lidská embrya modifikoval, ale také je vložil do dělohy. Loni v říjnu se pak z jednoho těhotenství narodila dvojčata, holčičky LuLu a Nana, první geneticky modifikované děti na světě. Vědec to oznámil před rokem, 25. listopadu.