Cla

Dvaadvacet amerických států a dva guvernéři podali žalobu na administrativu prezidenta Donalda Trumpa. Napadají nové globální clo ve výši deset procent, které Bílý dům oznámil krátce po rozhodnutí Nejvyššího soudu. Podle žaloby prezident překročil své pravomoci a snaží se obejít rozhodnutí soudů.

Skupina 24 států USA se rozhodla zažalovat administrativu amerického prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nového globálního cla stanoveného na deset procent. Požaduje, aby soud clo zablokoval a nařídil vrácení peněz, které už byly vybrány.

Skupina 24 států USA se rozhodla zažalovat administrativu amerického prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nového globálního cla stanoveného na deset procent. Požaduje, aby soud clo zablokoval a nařídil vrácení peněz, které už byly vybrány. Informovala o tom ve čtvrtek agentura Reuters, která se odvolává na kancelář generálního prokurátora státu Oregon.

Skupina 24 států USA se rozhodla zažalovat administrativu amerického prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nového globálního cla stanoveného na deset procent. Požaduje, aby soud clo zablokoval a nařídil vrácení peněz, které už byly vybrány. Informovala o tom agentura Reuters, která se odvolává na kancelář generálního prokurátora státu Oregon.

Skupina 24 států USA se rozhodla zažalovat administrativu amerického prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nového globálního cla stanoveného na deset procent. Požaduje, aby soud clo zablokoval a nařídil vrácení peněz, které už byly vybrány. Informovala o tom agentura Reuters, která se odvolává na kancelář generálního prokurátora státu Oregon.

Skupina 24 amerických států kvůli clům ve čtvrtek podá žalobu na administrativu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Konkrétně se žaloba týká jeho nových plošných globálních cel ve výši 10 procent. Žalující státy uvádejí, že Trump nemůže tímto způsobem obcházet rozsudek Nejvyššího soudu, jenž většinu jeho předchozích cel zrušil.

Skupina 24 států USA se rozhodla zažalovat administrativu amerického prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nového globálního cla stanoveného na deset procent. Požaduje, aby soud clo zablokoval a nařídil vrácení peněz, které už byly vybrány.

Čtyřiadvacet amerických států hodlá žalovat Trumpovu vládu kvůli zavedení globálního desetiprocentního cla. Státy požadují, aby soud clo zablokoval a nařídil vrácení peněz, které už byly vybrány.

Washington - Skupina 24 států USA se rozhodla zažalovat administrativu amerického prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nového globálního cla stanoveného na deset procent. Požaduje, aby soud clo zablokoval a nařídil vrácení peněz, které už byly vybrány. Informovala o tom agentura Reuters, která se odvolává na kancelář generálního prokurátora státu Oregon.

Americká cla loni vedla k výrazným geopolitickým turbulencím. Jak ovlivnily české rodinné firmy? „Myslím, že šílenec Trump nás nepřímo zasáhl všechny,“ říká například Dalibor Dědek z Jablotronu.

Tisícům společností se otevřela cesta, jak získat zpět peníze, které zaplatily na clech zavedených loni americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Tento postup Bílého domu již před několika dny justice označila za nezákonný. Nyní navíc americký soud uznal, že firmy mají na odškodnění nárok, a nařídil vládě, aby začala činit kroky k navrácení peněz.

Ze stávajících 10 procent na 15 pravděpodobně Trump plánuje zvednout novou dočasnou globální dovozní celní sazbu. Ministr financí si je prý jistý, že se celní sazby po několika měsících vrátí na původní úroveň.

Americká administrativa se podle ministra financí Scotta Bessenta chystá v nejbližších dnech zvýšit dočasné globální dovozní clo z deseti na patnáct procent. Opatření navazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu, který zrušil předchozí celní režim zavedený na základě mimořádných pravomocí prezidenta. Informovala o tom stanice CNBC.

Evropský trh čelí nárůstu případů, kdy se organizované skupiny snaží obcházet daně a cla z dováženého zboží. Jde zejména o import z asijských zemí, unijní prokurátoři o tom informují ve své výroční zprávě. Podle prozatímní evropské žalobkyně v Česku Petry Vítkové se daří tyto případy rozkrývat, jde ale o boj s větrnými mlýny, protože se do podvodů s daněmi zapojují i tradiční zločinecké skupiny. Způsobená škoda jde do desítek miliard eur.

Mercedes-Benz CLA byl vždycky stylové auto, které přišlo na trh po úspěchu většího CLS první...

Není to ani rok a zdá se to jako před tisíci životy. Pokud si to nepamatujete, zde je malé pozadí: Spojené státy a Čína se zhruba před rokem pustily do války.

Minulý týden dal investorům jasně najevo, že rok 2026 nebude o poklidném „soft landingu“, ale spíš o sérii politických i tržních otřesů. Do centra pozornosti se vrátila celní agenda, z bankovního sektoru zazněla varování a znovu zesílilo i geopolitické napětí. Akciové trhy reagovaly zvýšenou volatilitou. Index S&P 500 sice zůstává v obchodním pásmu bez panických výprodejů, ale maxima kolem 7100 bodů jsou mu stále vzdálená.

Omezení dovozu do Spojených států mělo oslabit čínský vývozní sektor. Data však ukazují, že místo kolapsu přišla rychlá adaptace a přesměrování obchodních toků do jiných regionů.

Napětí v obchodních vztazích mezi Evropskou unií a Spojenými státy znovu sílí. Německý kancléř má ve Washingtonu tlumočit koordinovaný evropský postoj k novým americkým clům.

Nedávný verdikt Nejvyššího soudu USA, který většinou 6:3 označil cla zavedená administrativou Donalda Trumpa za protiprávní, představuje jeden z nejvýznamnějších právních precedentů technologického sektoru.

Když americký nejvyšší soud minulý týden zrušil americká dovozní cla a rozhodl, že prezident Donald Trump je loni v dubnu vyhlásil protiprávně, hrdinou dne se stal Victor Schwartz, majitel menší newyorské společnosti na dovoz vína. Právě on se totiž bez ohledu na riziko rozhodl žalovat samotného prezidenta Spojených států. Jak své dobrodružství prožíval? Victor Schwartz Českému rozhlasu poskytl rozhovor ze své newyorské kanceláře.

Export do USA sice drtivě propadl, ale Čína už našla „zadní vrátka“, zjišťuje nová studie Evropské centrální banky.

Německý kancléř Friedrich Merz se v úterý v Bílém domě setká s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a přednese mu společný evropský postoj k americkým clům a k napětí v obchodních vztazích Evropské…

Berlín - Německý kancléř Friedrich Merz se v úterý v Bílém domě setká s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a přednese mu společný evropský postoj k americkým clům a k napětí v obchodních vztazích Evropské unie a Spojených států. Na pravidelné vládní tiskové konferenci to dnes řekl mluvčí německé vlády. Merz zavítá od svého nástupu do funkce předsedy německé vlády loni v květnu za Trumpem do Washingtonu už potřetí.

Když Christine Lagarde ve čtvrtek stanula před europoslanci, nemluvila o Donaldu Trumpovi ani o čínské konkurenci. Mluvila o nás. O tom, jak si Evropa sama podkopává nohy a jak vnitřní bariéry škodí víc než americká cla. Hlavní poselství šéfky Evropské centrální banky bylo jasné: největší problém EU sedí uvnitř jejích hranic. Článek Evropa je sama sobě nejhorším nepřítelem, varuje šéfka ECB se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Donald Trump pronesl projev o stavu Unie. Především byl civilnější a méně teatrální, než se čekalo. Druhá důležitá věc: zahraniční témata v něm hrála podružnou roli – navzdory tomu, že se na Blízkém východě soustředí velká americká bojová uskupení.

Cla. Možná jste to nečekali, ale je to tady znovu. Dříve, než jsme si všichni mysleli. Nejvyšší soud USA zrušil platnost recipročních cel, Donald Trump je smutný až naštvaný a zbytek světa zmatený. Co bude? A také jsou to čtyři roky, co začala otevřená válka na Ukrajině. Jaké ekonomické důsledky to má? Změnila se alespoň za tu dobu evropská a česká energetická politika?

Ve Spojených státech se rozjela velká hra o miliardy dolarů. Po rozhodnutí amerického Nejvyššího soudu, který minulý týden zrušil podstatnou část cel uvalených loni prezidentem Donaldem Trumpem, chtějí tamní firmy peníze za zaplacená cla zpět. Celkem jim jde o 130 miliard dolarů (2,67 bilionu korun).

Firmy z indexu S&P 500 letos ve velkém překonávají očekávání analytiků – ať už jde o zisky, nebo tržby. Logicky by se dalo čekat, že jejich akcie po zveřejnění výsledků porostou. Jenže často se děje pravý opak. Investoři se totiž nedívají zpět, ale dopředu. A výhled je momentálně plný otazníků.

Zlato znovu přitahuje pozornost investorů.

Nový celní program amerického prezidenta Donalda Trumpa ponechá přibližně 4,2 miliardy eur evropského exportu vystaveného clům nad 15% stropem, který byl dohodnut v rámci obchodní dohody mezi Evropskou unií a Spojenými státy.

Přestože Nejvyšší soud USA před pár dny zrušil vysoká cla na dovoz zboží do země jako nezákonná, prezident Donald Trump je dál prosazuje. Tvrdí, že Spojené státy se díky clům zbaví svého obchodního deficitu. Jenomže statistiky ukázaly, že ačkoliv Američané vybrali na dovozních clech mnohem víc peněz, minusové obchodní bilance se nezbavili. Upozornil na to list The Wall Street Journal.

Desítky miliard dolarů vybrané Spojenými státy na Trumpových clech se mohou stát předmětem právních sporů. Soud tarify zrušil, k jejich refundaci se ale nevyjádřil. Co bude dál? Utrpí šéf Bílého domu reputační K.O.? A bude vůbec z čeho peníze vracet?

Když americký Nejvyšší soud zrušil tzv. reciproční cla vyhlášená Donaldem Trumpem, americký prezident připomínal vzteklé vzdorovité dítě, jemuž sebrali oblíbenou hračku. Okamžitě vyhlásil nová cla podle jiného zákona. Už chybělo jen vzteklé dupání. V tomto případě však nejde jen o truc.

Americký prezident Donald Trump v projevu o stavu unie prohlásil, že Amerika je zpět. Pod jeho vedením je bohatší a silnější než kdy dřív. Chválil vývoj ekonomiky, větší bezpečnost i pokles nelegální migrace. Zdůraznil, že nedopustí, aby Írán získal jadernou zbraň, zároveň ale připustil, že by si přál jít spíš diplomatickou cestou.

Použití zákona o mezinárodních mimořádných hospodářských pravomocích (IEEPA) neobstálo. Nejistota kolem budoucí americké politiky vůči Havaně však trvá.

Prezident Donald Trump oznámil zavedení plošných 15% cel na dovoz ze všech zemí po dobu 150 dní. Tyto tarify byly obnoveny poté, co Nejvyšší soud zrušil jeho předchozí balíček daní, což samo o sobě již způsobilo volatilitu na trzích.

Prezident Donald Trump oznámil zavedení plošných 15% cel na dovoz ze všech zemí po dobu 150 dní. Tyto tarify byly obnoveny poté, co Nejvyšší soud zrušil jeho předchozí balíček daní, což samo o sobě již způsobilo volatilitu na trzích. Co se týče fundamentů americké ekonomiky, spotřebitelská důvěra se v únoru mírně zlepšila po silném propadu v lednu, ale stále zůstává pod úrovněmi, které by signalizovaly silný optimismus. Vylepšení očekávání do budoucna však naznačuje, že domácí poptávka může volně podporovat růst. Ekonomika nadále expanduje, byť tempo růstu ve čtvrtém čtvrtletí 2025 bylo zpomalené. Investoři hodnotí tyto kroky jako zdroj nejistoty pro globální obchod.

Cena zlata se ve středu v asijském obchodování znovu vydala vzhůru poté, co v předchozí seanci část zisků odevzdala kvůli realizaci zisků.

Americký prezident Donald Trump překvapivě ustoupil od své hrozby zvýšit globální cla na 15 procent. Evropská unie i Spojené království tak prozatím zůstávají u desetiprocentní sazby. Jenže slovo „prozatím" je v tomto případě klíčová – a zároveň nejméně jistá část celé rovnice. Článek Trump couvl: EU a Británie unikly vyšším clům. Zatím se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Americká vláda spustila nové plošné clo na dovoz ve výši 10 procent. Donald Trump přitom o víkendu avizoval, že sazbu zvedne na 15 procent. Nejasnosti kolem čísla dál zvyšují nervozitu firem i obchodních partnerů.

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa úterkem zavádí globální plošné clo ve výši 10 procent, usiluje přitom o to, aby tato sazba činila 15 procent. Taková sazba procent představuje maximální možnou sazbu dočasné náhražky takzvaných recipročních cel, která zneplatnil Nejvyšší soud USA v pátek minulý týden.

Americká vláda čelí žalobám firem, které požadují plně nahradit škody za cla uvalená prezidentem Donaldem Trumpem. Nejvyšší soud koncem minulého týdne označil cla za nezákonná. Vládu nově zažalovala také globální logistická společnost FedEx. Pokud uspěje, může to být pobídka pro další firmy.

Administrativa prezidenta Donalda Trumpa zavedla nové plošné clo na dovoz do Spojených států poté, co Nejvyšší soud zrušil předchozí opatření přijatá na základě zákona IEEPA. Bílý dům současně připravuje nařízení umožňující zvýšení sazby až na 15 procent.

Americký přepravce zásilek FedEx v pondělí podal žalobu požadující kompenzace za cla zavedená americkým prezidentem Donaldem Trumpem, která minulý týden zrušil Nejvyšší soud USA. Podle agentury Reuters jde o zatím jeden z nejvýznamnějších pokusů o získání náhrady za tato cla a předpokládá se, že bude následovat vlna dalších žalob.

Rozhodnutí Nejvyššího soudu Spojených států, který označil nouzová cla prezidenta Donalda Trumpa za nezákonná, začíná mít konkrétní finanční dopady.

Vláda prezidenta Spojených států Donalda Trumpa zvažuje v zájmu národní bezpečnosti uvalení nových cel na několik odvětví. V noci na dnešek o tom informoval deník The Wall Street Journal (WSJ) s tím, že vláda tak postupuje poté, co Nejvyšší soud USA zrušil Trumpova předchozí vysoká cla přijatá na základě zákona o mezinárodních mimořádných hospodářských pravomocích.

Americký přepravce zásilek FedEx v pondělí podal žalobu požadující kompenzace za cla zavedená americkým prezidentem Donaldem Trumpem, která minulý týden zrušil nejvyšší soud USA. Podle agentury Reuters jde o zatím jeden z nejvýznamnějších pokusů o získání náhrady za tato cla a předpokládá se, že bude následovat vlna dalších žalob.

Leckdo ve věci rozhodnutí amerického Nejvyššího soudu ohledně cel slaví, ale oslavovat lze jen jednu věc: Donald Trump si už nemůže vybrat konkrétní zemi, která se mu zrovna něčím znelíbila, a té bez souhlasu Kongresu okamžitě napařit jakékoli clo.

Americký přepravce zásilek FedEx podal v pondělí žalobu požadující kompenzace za cla zavedená americkým prezidentem Donaldem Trumpem, která minulý týden zrušil nejvyšší soud USA. Podle agentury Reuters jde zatím o jeden z nejvýznamnějších pokusů o získání náhrady za tato cla a předpokládá se, že bude následovat vlna dalších žalob.

Evropské akciové trhy zahájily obchodování mírným poklesem, když investoři vyhodnocovali novou obchodní realitu po vstupu globálních cel prezidenta Donalda Trumpa v platnost.

Spojené státy začaly v úterý vybírat plošné desetiprocentní dovozní clo poté, co Nejvyšší soud USA zrušil předchozí vysoká cla zavedená prezidentem Donaldem Trumpem. Zatím tak nenastalo avizované navýšení plošného cla na 15 procent, které šéf Bílého domu „s okamžitou platností“ ohlásil v reakci na soudní verdikt.

Společnost Federal Express podala žalobu na vládu USA a požaduje vrácení peněz, které zaplatila na clech jednostranně uvalených prezidentem Donaldem Trumpem. Nejvyšší soud minulý týden tato cla označil za nezákonná.

Od úterý začíná platit desetiprocentní dovozní clo do USA, americký prezident jej přitom plánuje zvednout na 15 procent. V zájmu národní bezpečnosti chce pak představit i další cla, mohla by se týkat třeba bateriových úložišť.

Páteční rozhodnutí amerického Nejvyššího soudu, který zrušil cla uvalená prezidentem Donaldem Trumpem, přineslo firmám především další obavy z budoucího vývoje Vyvstává totiž mnoho otázek týkajících se platnosti stávajících obchodních dohod, vracení peněz za už vybraná cla či ohledně legálnosti nově zavedených tarifů Důsledkem současného chaosu může být omezení působnosti některých firem v USA, což ve výsledku poškodí zejména americké spotřebitele

Páteční rozhodnutí amerického Nejvyššího soudu, který zrušil cla uvalená prezidentem Donaldem Trumpem, přineslo firmám především další obavy z budoucího vývojeVyvstává totiž mnoho otázek týkajících se platnosti stávajících obchodních dohod, vracení peněz za už vybraná cla či ohledně legálnosti nově zavedených tarifůDůsledkem současného chaosu může být omezení působnosti některých firem v USA, což ve výsledku poškodí zejména americké spotřebitele Období nejistoty je zpět. I tak analytici shrnují nejnovější dění ve Spojených státech amerických, kde v pátek Nejvyšší soud rozhodl, že prezident Donald Trump překročil své pravomoci, když za účelem uvalení dovozních cel na většinu zemí světa použil Zákon o mezinárodních nouzových ekonomických pravomocích z roku 1977. Tamní úřady přestanou tyto cla vybírat v úterý 24. února.

Prezident USA Donald Trump oznámil zavedení plošných 15% cel na dovoz ze všech zemí po dobu 150 dní.

Washington - Dnes začalo platit globální clo na dovoz do USA, které prezident Donald Trump o víkendu stanovil na 10 procent. Reagoval tak na rozhodnutí amerického nejvyššího soudu, který zrušil Trumpova předchozí vysoká cla přijatá na základě zákona o mezinárodních mimořádných hospodářských pravomocích.

Do nového týden vstoupily trhy s celní turbulencí za zády. Americký Nejvyšší soud zrušil ta cla zavedená Donaldem Trumpem dle federálního zákona o mezinárodních nouzových ekonomických pravomocích (IEEPA) z roku 1977.