ČNB

Bankám a spořitelnám v Česku v letošním prvním čtvrtletí klesl souhrnný čistý zisk meziročně o 3,8 miliardy Kč na 14,54 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která dnes zveřejnila Česká národní banka. Bilanční suma ke konci března činila 8,442 bilionu korun, což je proti konci roku 2019 pokles o 895 miliard korun.

Česká národní banka (ČNB) ponechala minulou středu úrokové sazby beze změny, dvoutýdenní repo sazba tak zůstala na 0,25 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali všichni členové bankovní rady. Dnes centrální banka zveřejnila podrobný zápis z posledního jednání.

Členové bankovní rady České národní banky se shodli na tom, že v aktuální situaci není potřeba dále uvolňovat měnovou politiku. Její razantní uvolnění, k němuž došlo na minulých jednáních, bylo podle většiny z nich adekvátní a vytváří dostatečně uvolněné měnové podmínky odpovídající situaci. Vyplývá to z dnes zveřejněného záznamu z jednání rady.

Česká národní banka (ČNB) přistoupila k dalšímu v řadě kroků, které mají rozhýbat nemovitostní trh. Zrušila limit DSTI, podle něhož musely banky posuzovat, kolik žadatel o hypotéku měsíčně splácí za půjčky vzhledem k jeho příjmu. Podmínky pro získání hypotečního úvěru jsou ze strany ČNB nyní nejmírnější za několik let, ale paradoxně zatím klientům příliš pozitiv nepřinesly, nízká zůstává i jejich poptávka po hypotékách. Co lze očekávat v budoucnu?

Objem nových hypotečních úvěrů na bydlení od bank a stavebních spořitelen dosáhl v květnu 14,8 miliardy Kč. To je o pět procent méně než v letošním dubnu, ale o tři procenta více než v květnu 2019. Vyplývá to ze statistik České národní banky a České bankovní asociace.

Česká národní banka (ČNB) včera na měnověpolitickém zasedání ponechala své základní úrokové sazby na stávající úrovni. V poslední době se tři členové bankovní ČNB, včetně guvernéra Jiřího Rusnoka, vyslovili pro ponechání sazeb tam, kde jsou, aby byla možnost vyhodnotit dopad dosavadních měnověpolitických kroků a také samotný ekonomický vývoj v letních měsících. Zároveň poukazují na to, že v posledních měsících ČNB již sazby snížila dostatečně razantně.

Bankovní rada České národní banky dnes ponechala úrokové sazby beze změny, rozhodla jednomyslně. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstává na 0,25 procenta. Podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka se naplňuje základní scénář květnových odhadů vývoje ekonomiky, kterému odpovídá stabilita sazeb v následujících čtvrtletích.

Většina trhu nyní říká, že koronavirová krize ke znatelnému poklesu cen nemovitostí nepovede. Dostaví se prý spíše přechodná stagnace či jen plíživý růst cen.

Zahraniční dluh České republiky vzrostl v letošním prvním čtvrtletí o 112,1 miliardy korun, a ke konci března činil 4,4954 bilionu korun. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku byl vyšší o 103,5 miliardy korun. Dluh Česka vůči cizině odpovídá 79,2 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnila Česká národní banka (ČNB).

Bankovní rada České národní banky na svém středečním zasedání nechá úrokové sazby beze změny. Vyplývá to z odhadů analytiků oslovených ČTK. Důvodem je mimo jiné to, že podle dosavadních dat se vyvíjí ekonomika relativně v souladu s květnovou prognózou ČNB. Sazby by měly podle analytiků zůstat na současných úrovních minimálně několik měsíců.

Europoslanci v pátek vyslali jasný signál směrem k českému premiérovi Babišovi, když drtivou většinou schválili rezoluci kritickou k jeho možnému střetu zájmů. Auditoři společnosti EY zase odmítli podepsat loňské výsledky německé platební společnosti Wirecard, z jejíchž účtů "záhadně zmizely" miliardy eur. Český státní rozpočet krvácí v boji proti koronaviru, zatímco Polsko "si libuje" na straně vítězů. Přinášíme souhrn událostí uplynulého týdne.

Zájemci o hypotéku mají opět, alespoň teoreticky, vyšší šanci na její získání. Česká národní banka (ČNB) totiž zrušila další své omezení, kterým svazovala hypoteční trh. Banky tak nově mohou dát hypotéku i těm, u nichž měsíční splátky přesáhnou polovinu čistého příjmu.

Česká národní banka na měnověpolitickém zasedání příští týden ve středu, 24. června, ponechá své základní úrokové sazby na stávající úrovni. V poslední době se tři členové bankovní rady ČNB, včetně guvernéra Jiřího Rusnoka, vyslovili pro ponechání sazeb tam, kde jsou, aby byla možnost vyhodnotit dopad dosavadních měnověpolitických kroků a také samotný ekonomický vývoj v letních měsících. Zároveň poukazují na to, že v posledních měsících ČNB již sazby snížila dostatečně razantně.

Příští středu se zhruba po měsíci a půl znovu sejdou centrální bankéři, aby rozhodli o nastavení měnové politiky České národní banky (ČNB). Snadné rozhodnutí to i tentokrát nebude. Česká ekonomika se sice již zvedá ze dna, vyhráno však rozhodně nemá. Důležitý bude především vývoj v druhé polovině letošního roku, který je však pro tuto chvíli velkou neznámou. Data, která teď máme, zatím stále poodhalují míru poklesu ekonomiky a o charakteru následného oživení neříkají nic.

Česká národní banka (ČNB) včera dále uvolnila podmínky pro poskytování hypoték, resp. uvolnila svá doporučení jednotlivým komerčním bankám. Potvrdila, že banky mohou klientům půjčovat až 90 procent hodnoty kupované nemovitosti, zatímco před úderem koronaviru to bylo jen 80 procent. Zároveň zcela zrušila podmínku určité maximální výše měsíční splátky k čistému příjmu. Hypotečnímu a nemovitostnímu trhu v ČR tento krok ČNB poskytne pozitivní impuls. Tento pozitivní impuls dále podpoří i to, že ČNB rozhodla snížit sazbu proticyklické kapitálové rezervy, a to na 0,5 %.

Údaje dnes zveřejněné Českou národní bankou (ČNB) potvrzují, že tuzemské banky jsou stabilní a jsou na krizi dobře připraveny. Disponují velkým kapitálovým polštářem, který jim umožní nejen čelit dopadům krize na jejich klienty, ale také se významně a aktivně podílet na opatřeních, která ekonomiku vyvedou z krize. Uvedla to dnes Česká bankovní asociace (ČBA).

Česká národní banka dnešním rozhodnutím zrušit podmínku maximální měsíční splátky k čistému příjmu (DSTI) pro poskytnutí hypotéky přinese hypotečnímu a nemovitostnímu trhu v ČR pozitivní impulz. Shodli se na tom analytici oslovení ČTK. Nemovitosti podle nich nezlevní. Někteří ovšem varují před předlužením některých domácností.

Bankovní sektor si udržel vysokou odolnost vůči možným nepříznivým šokům a do krize způsobené šířením koronaviru vstoupil v dobré kondici. V základním scénáři ekonomického vývoje, který odpovídá květnové prognóze ČNB, by podle zátěžových testů neměla problémy většina bank. Pouze tři banky se mohou dostat do situace, kdy by neměly dostatek kapitálu. Nicméně u žádné banky by nemělo nastat prolomení osmiprocentní hranice regulatorního kapitálového minima. Na tiskové konferenci ke zprávě o finanční stabilitě to uvedl ředitel sekce finanční stability České národní banky Jan Frait. V ČR je v současnosti 49 bank a poboček zahraničních bank.

Praha - Česká národní banka zrušila pro posuzování žádostí o hypotéku limit pro poměr mezi měsíční splátkou veškerých úvěrů proti celkovému čistému měsíčnímu příjmu (DSTI). Od dubna činil 50 procent. Zároveň banka ponechala poměr výše hypotečního úvěru a hodnoty zastavené nemovitosti (LTV) na 90 procentech. ČNB o tom dnes informovala na tiskové konferenci poté, co bankovní rada projednala Zprávu o finanční stabilitě 2019/2020. Poměr dluhu a čistého příjmu žadatele o úvěr (ukazatel DTI) zrušila ČNB již v dubnu. Banky zrušení dalšího limitu pro poskytování hypoték přivítaly

Nemovitosti v Česku letos ani kvůli krizi zatím nezlevní. Vzkaz zástupců bank z počátku týdne. Máme s nákupem nemovinosti počkat, nebo neváhat? Ve Výzvě odpovídala hypoteční a úvěrová analytička skupiny Partners Lucie Drásalová.

Další snížení úrokových sazeb v Česku by mohlo podkopat příjmy i stabilitu tuzemského finančního sektoru, který je klíčový pro dodávání likvidity do reálné ekonomiky. Uvedl to dnes podle agentury Reuters guvernér České národní banky (ČNB) Jiří Rusnok. Člen rady ČNB Vojtěch Benda v dnes zveřejněném rozhovoru s agenturou Bloomberg zase uvedl, že další uvolňování měnové politiky v současnosti není zapotřebí.

Koronakrize nám jako lidstvu dala mnoho lekcí. Najednou víme, jak je důležité mít dost zdravotnického materiálu, jak je rozumné vyrábět ho doma a ne někde v Asii apod. Svou lekci dostali i investoři a ekonomové. Mnozí z nich totiž v posledních desetiletích utíkali od zlata s tvrzením, že zlato na rozdíl od dluhopisů či akcií nic nenese a je překonané. Koronavirus ale ukázal, že když jde do úzkých, tak všichni na výnos nebo dividendu kašlou a chtějí jen pocit bezpečí. A ten jim přináší právě zlato. Cena zlata proto s příchodem koronakrize prudce vyskočila. Poptávka po fyzickém zlatě byla dokonce taková, že ji nebylo možné plně uspokojit. V ČR najednou nebylo dost mincí a slitků. To byla chvíle, kdy se mnoho lidí začalo ptát: „A kde je náš zlatý poklad?“

Pokles inflace byl v květnu sice pomalejší, ale na jejím trendu postupného snižování se fakticky nic nemění. Meziroční inflace se tak z předchozích 3,2 % dostala v květnu na 2,9 %. V rychlejším ústupu jí zabránily jen vyšší spotřební daně u cigaret a alkoholu, když po vyprázdnění skladů začalo na pulty obchodů proudit zboží s vyššími daněmi a tedy i cenami.

Spotřebitelské ceny v květnu rostly především kvůli opožděnému efektu zvýšení spotřební daně. Celková inflace nicméně brzdí a brzdit bude i nadále. Rychlejšímu poklesu inflace brání slabá koruna. Česká národní banka (ČNB) by měla zvážit snížení úrokových sazeb na technickou nulu.

Česká národní banka poprvé zveřejnila statistiku odkladů splátek a také úvěrů, které byly poskytnuty v rámci státních programů Covid. Právě státní půjčky byly od začátku spuštění tvrdě kritizovány ze strany odborníků, podle kterých je pomoc neefektivní, složitá a byrokraticky zatěžující. Čísla centrální banky to potvrzují a jasně ukazují, že odklady splátek byly daleko lepší pomocí, které se domácnosti a firmy mohly dočkat.

Lidé v Česku se začínají „oklepávat“ z krizových opatření zaváděných proti šíření pandemie koronaviru. Kromě hranic či obchodů začínají poměrně rychle otevírat i svoje peněženky. Otázka je, jak dlouho jim to vydrží, nedávná statistika ČNB udává, že Češi navýšili svoje úspory.

Guvernér České národní banky, bývalý premiér i ministr financí Jiří Rusnok odhaduje, že na úroveň před pandemií by se česká ekonomika mohla vrátit v roce 2022. Některá odvětví budou ale zasažena těžce a se strmým růstem platů je také konec. Naopak je přesvědčen, že koruna po logické fázi oslabení zase posílí na rozumnou hladinu a v tomto směru intervence ČNB nebudou nutné.

Letos naplánovaný schodek státního rozpočtu 300 miliard korun nebude podle guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka pravděpodobně stačit. Výpadek příjmů rozpočtu podle něj totiž bude asi vyšší, než očekává ministerstvo financí. Rusnok to uvedl dnes v televizi CNN Prima News.

Guvernér České národní banky Jiří Rusnok v dohledné době nepovažuje za pravděpodobné spuštění devizových intervencí jako dalšího nástroje měnové politiky, tedy zavedení tzv. kurzového závazku. Ekonomice podle něj nehrozí deflace. Vyplývá to z dnešního vyjádření Rusnoka v televizi CNN Prima News.

Pro snížení základní úrokové sazby pouze o půl procentního bodu hlasovali na jednání bankovní rady České národní banky 7. května viceguvernér ČNB Tomáš Nidetzký a člen rady Aleš Michl. Zbylých pět členů rady hlasovali pro snížení základní úrokové sazby o 0,75 procentního bodu. Vyplývá to z dnes zveřejněného záznamu z jednání rady. Rada ČNB tak snížila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 0,25 procenta.

Nedávno přijatá novela zákona o ČNB dala této instituci širší pravomoci, mj. i k obchodování s nebankovními institucemi. A ČNB toho hned využila ke zřízení nové repo facility, skrze kterou bude moci poskytovat likviditu na dva týdny pojišťovnám, penzijním společnostem a investičním společnostem výměnou za státní dluhopisy, státní pokladniční poukázky a poukázky ČNB.

Zatímco ještě na začátku roku měla Česká národní banka (ČNB) obavy z přílišných inflačních tlaků, nyní se znovu potvrzuje, že jsou dávno pryč. Inflace v dubnu podle očekávání poklesla na 3,2 % a nic nebrání tomu, aby se dál snižovala.

Veřejné finance letos skončí ve schodku 4,8 procenta po loňském přebytku 0,3 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Příští rok by se schodek veřejných financí měl snížit na 3,4 procenta HDP. Vyplývá to ze shrnutí Zprávy o inflaci, kterou zveřejnila Česká národní banka. Ještě v únoru před propuknutí pandemie koronaviru ČNB očekávala letos veřejné finance přebytkové.

Aerolinky zřejmě procházejí nejsložitějším obdobím své historie. Bez pomoci vlád bude odvětví kvůli koronakrizi pravděpodobně zdecimováno. V dalších měsících totiž podle expertů dorazí opravdová ‚tsunami‘ propouštění. Nepříliš nadějné vyhlídky se týkají také českých Smartwings a obecně české ekonomiky. Centrální bankéři proto poslali základní úrokovou sazbu prakticky na technickou nulu. Přesto se Česko podle nich na předkrizovou úroveň nedostane ani na konci příštího roku.

Přestože jsme do pandemie koronaviru vstupovali s relativně vysokými úrokovými sazbami, stačily tři zasedání bankovní rady a vše je jinak. Nízké úrokové sazby nám pomohou urychlit ekonomickou obnovu, ale sami o sobě nás nespasí. Vláda musí přijít s plánem na rekonstrukci hospodářství.

Česká národní banka (ČNB) dnes dle očekávání snížila svoji základní úrokovou sazbu. Poněkud nečekaná je razance tohoto snížení, která je vyšší, než trh předpokládal. Většina analytiků totiž předpokládala, že ČNB sníží základní sazbu pouze o 0,5 procentního bodu. Nicméně ani redukce o 0,75 procentního bodu není úplně překvapivá, zejména v kontextu nynějšího mezinárodního dění v oblasti měnové politiky.

Bankovní rada České národní banky dnes rozhodla o dalším snížení úrokových sazeb, ta základní klesne o 0,75 procentního bodu.

Česká národní banka (ČNB) na řádném měnově politickém zasedání ve čtvrtek 7. května pravděpodobně sníží svou základní úrokovou sazbu o dalších 50 bazických bodů (bb) na půl procenta. Učiní tak v důsledku očekávání pouze pozvolného obnovení růstu zahraniční poptávky, a to i přes probíhající rozvolňování vládních nařízení v domácí ekonomice.

Bankovní rada ČNB dnes snížila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 0,25 procenta. Naposledy rada snížila sazby na konci března. ČNB nově očekává letos pokles ekonomiky o osm procent. I přes obnovení růstu se ekonomika do konce příštího roku nedostane na úroveň před pandemií. Banky nebudou okamžitě reagovat na snížení základní sazby ČNB.

Makroekonomická data zveřejňovaná v průběhu května ukáží ekonomiku, která v březnu začala padat volným pádem a v průběhu dubna dosáhla pravděpodobně dna. Nyní ekonomika začíná růst, ale její útlum je stále vysoký a oživení má řadu překážek. Česká národní banka (ČNB) proto pravděpodobně dál sníží úrokové sazby.

Česká národní banka (ČNB) vydala březnovou bankovní statistiku, na kterou pochopitelně všichni čekali napjatěji než obvykle. Především proto, zda v ní již jsou zachyceny dopady vyhlášeného stavu nouze a dalších proti koronaviru na kvalitu úvěrových portfolií. Ukázalo se však, že na propsání negativního vývoje do statistik je ještě příliš brzo.

Dluhy českých domácností u bank a družstevních záložen v březnu stouply meziměsíčně o sedm miliard na 1,77 bilionu Kč. Proti loňskému březnu byly vyšší o 105,9 miliardy korun. Více si v březnu půjčovaly i firmy. Zadlužení nefinančních podniků vzrostlo ve srovnání s únorem o 40 miliard na téměř 1,18 bilionu Kč. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnila Česká národní banka (ČNB).

Česká národní banka (ČNB) by měla využít současného prostoru k dalšímu uvolnění měnové politiky a snížit svůj základní úrok na technickou nulu. Agentuře Bloomberg to řekl člen bankovní rady ČNB Oldřich Dědek. Banka by tak podle něj podpořila fiskální uvolňování. K dalšímu snížení základní sazby už minulý týden vyzval také Aleš Michl, další z členů rady ČNB.

Česká národní banka se ohradila proti slovům premiéra Andreje Babiše (ANO), že by se mohla se státem podělit o svůj zisk a mohla dál snížit úrokové sazby. Zdůraznila, že je nezávislá na vládě. Reakci centrální banky na středeční vyjádření premiéra v České televizi (ČT) ČTK poskytla mluvčí banky Markéta Fišerová.

Inflace v březnu zpomalila. Klesly zejména ceny u čerpacích stanic, zatímco růst cen potravin a tabáku byl slabší, než jsme čekali. Spotřebitelské ceny v březnu oproti únoru v průměru klesly o 0,1 %, když trh čekal růst o 0,1 %. Meziroční míra inflace tak zpomalila na 3,4 % z únorového tempa 3,7 %. Prognóza České národní banky (ČNB) ukazovala 3,6 %, ale opírat se o předchozí prognózy je nyní poněkud zavádějící.

Vláda se snaží ve spolupráci s Českou národní bankou již roky prosadit novelu zákona o ČNB, která by dala centrální bance nové nástroje tzv. nekonvenční měnové politiky a vedle toho umožnila více regulovat hypoteční trh. Co se roky nedařilo protlačit standardně, bylo narychlo přijato až nyní – byť v omezené formě – s využitím koronavirové krize a souvisejícího stavu legislativní nouze.

Vir zatřásl světem a ačkoli se v tomto týdnu již scházely pozitivní zprávy o klesajícím trendu nově nakažených, ekonomiky mnoha zemí se budou z jeho následků vzpamatovávat ještě dlouho. Vlády rozdělují miliardy, které ale některá odvětví už nespasí. Takový turismus je pro letošní rok prakticky vyřízený, tak snad abychom si začali plánovat letní dovolenou na Mácháči. Slovy klasika: "Tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným." Z redakce vám proto přejeme více šťastných dní.

Česká národní banka na svém blogu zveřejnila příspěvek člena bankovní rady Aleše Michla a jeho poradce Adama Tomáše, který se zabývá odhady dopadů pandemie koronaviru na českou ekonomiku. Svoje odhady opírají o data o spotřebě elektřiny. „Kdybychom měřili ekonomickou aktivitu v České republice spotřebou elektřiny, meziroční propad by v posledních dvou březnových týdnech dosáhl 6,5 %, respektive 9,3 %,“ uvádějí autoři.

Praha - Česká národní banka bude mít zřejmě širší možnosti obchodování na trzích. Bude moci obchodovat s cennými papíry s delší splatností a s více institucemi na finančních trzích a nakupovat více například státní dluhopisy. Počítá s tím vládní novela zákona o ČNB, kterou ve středu ve stavu legislativní nouze schválila Sněmovna. Proti původnímu vládnímu plánu však poslanci omezili toto rozšíření časově, a to do konce příštího roku. Předlohu musí ještě schválit Senát a podepsat prezident. Rozšíření obchodů může pomoci státu při vydávání státních dluhopisů.

Koronavirová krize kromě jiného také demaskuje buranství lidí, u kterých bychom raději hledali zodpovědnost a rozumný úsudek. Bohužel v některých případech jde o čiré zklamání.

První banka v Česku zareagovala na nedávné snížení sazeb ze stran ČNB. Equa bank ve čtvrteční tiskové zprávě uvedla, že snižuje úrokové sazby hypoték až o 0,6 % na 2,29 %. Ostatní se přidat zatím neplánují.

V posledních řekněme deseti, možná i patnácti letech se přihodila jedna na první pohled nenápadná a velmi nepatrná změna ve společnosti, ale v realitě má podle mého přesvědčení naprosto nedozírný vliv na naše životy. Ale jak už to tak bývá, pod svícnem bývá největší tma, takže málokdo tuhle změnu vnímá. A pokud už ji vnímá, tak většinou nedbá jejích obrovských důsledků.

Česká národní banka (ČNB) dnes uvolnila limity tří úvěrových ukazatelů pro posuzování žádostí o nové hypotéky. Už se neobává nafukování realitní bubliny. Limit výše hypotéky v poměru k hodnotě zastavované nemovitosti (LTV) zvýšila na 90 procent z 80 procent. Poměr mezi měsíční splátkou veškerých úvěrů proti celkovému čistému měsíčnímu příjmu (DSTI) zvýšila ze 45 na 50 procent. Poměr výše dluhu a čistého příjmu žadatele o úvěr (ukazatel DTI) zrušila.

Česká národní banka dnes uvolnila limity tří úvěrových ukazatelů pro posuzování žádostí o nové hypotéky. Limit výše hypotéky v poměru k hodnotě zastavované nemovitosti (LTV) zvýšila na 90 procent z 80 procent. Poměr mezi měsíční splátkou veškerých úvěrů proti celkovému čistému měsíčnímu příjmu (DSTI) zvýšila ze 45 na 50 procent. Poměr výše dluhu a čistého příjmu žadatele o úvěr (ukazatel DTI) zrušila. ČNB o tom dnes informovala v tiskové zprávě. Banky vítají zmírnění limitů jako logickou snahu České národní banky o oživení trhu za využití regulatorních nástrojů.

Vláda se chystá přikázat všem finančním institucím, aby se půl roku tvářily, že dluhy neexistují. Leckoho to jistě potěší, ale rozumné to není.

Výjimečný krok pro výjimečnou dobu, hodnotí guvernér ČNB plán ministryně financí zmrazit na půl roku splácení všech půjček.

Vláda má masivně podpořit ekonomiku tehdy, když ji svírá strach, takže nikdo moc nechce investovat a utrácet. Což byl částečně případ před jedenácti lety. A má ji podpořit také tehdy, když by sice kdekdo investovat a utrácet chtěl, ale prostě nemůže. Což je dnešní případ.

Česká národní banka (ČNB) na včerejším měnově politickém zasedání snížila svou základní úrokovou sazbu o dalších 75 bb (bazických bodů, tedy 0,75 % - pozn. red.). To bylo v souladu s tržními očekáváními, avšak pod odhadem analytiků, kteří v průměru čekali snížení pouze o 50 bb. Hlavním důvodem pro další uvolnění měnové politiky byl i nadále se zhoršující výhled české ekonomiky v důsledku koronavirové nákazy.

Tuzemské banky zatím nereagují na dnešní rozhodnutí České národní banky o snížení úrokových sazeb. Některé tvrdí, že snižování úročení není nyní kvůli vyšší rizikovosti na pořadu dne. Vyplývá to z ankety ČTK mezi největšími bankami. Bankovní rada ČNB dnes snížila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na jedno procento.

V budoucnu pravděpodobně nebudeme čelit rychlému růstu cen, ale rychlému propadu naší ekonomiky. Česká národní banka (ČNB) proto dvakrát za sebou výrazně snížila úrokové sazby, aby podpořila naše hospodářství.