ČNB

První banka v Česku zareagovala na nedávné snížení sazeb ze stran ČNB. Equa bank ve čtvrteční tiskové zprávě uvedla, že snižuje úrokové sazby hypoték až o 0,6 % na 2,29 %. Ostatní se přidat zatím neplánují.

V posledních řekněme deseti, možná i patnácti letech se přihodila jedna na první pohled nenápadná a velmi nepatrná změna ve společnosti, ale v realitě má podle mého přesvědčení naprosto nedozírný vliv na naše životy. Ale jak už to tak bývá, pod svícnem bývá největší tma, takže málokdo tuhle změnu vnímá. A pokud už ji vnímá, tak většinou nedbá jejích obrovských důsledků.

Česká národní banka (ČNB) dnes uvolnila limity tří úvěrových ukazatelů pro posuzování žádostí o nové hypotéky. Už se neobává nafukování realitní bubliny. Limit výše hypotéky v poměru k hodnotě zastavované nemovitosti (LTV) zvýšila na 90 procent z 80 procent. Poměr mezi měsíční splátkou veškerých úvěrů proti celkovému čistému měsíčnímu příjmu (DSTI) zvýšila ze 45 na 50 procent. Poměr výše dluhu a čistého příjmu žadatele o úvěr (ukazatel DTI) zrušila.

Česká národní banka dnes uvolnila limity tří úvěrových ukazatelů pro posuzování žádostí o nové hypotéky. Limit výše hypotéky v poměru k hodnotě zastavované nemovitosti (LTV) zvýšila na 90 procent z 80 procent. Poměr mezi měsíční splátkou veškerých úvěrů proti celkovému čistému měsíčnímu příjmu (DSTI) zvýšila ze 45 na 50 procent. Poměr výše dluhu a čistého příjmu žadatele o úvěr (ukazatel DTI) zrušila. ČNB o tom dnes informovala v tiskové zprávě. Banky vítají zmírnění limitů jako logickou snahu České národní banky o oživení trhu za využití regulatorních nástrojů.

Vláda se chystá přikázat všem finančním institucím, aby se půl roku tvářily, že dluhy neexistují. Leckoho to jistě potěší, ale rozumné to není.

Výjimečný krok pro výjimečnou dobu, hodnotí guvernér ČNB plán ministryně financí zmrazit na půl roku splácení všech půjček.

Vláda má masivně podpořit ekonomiku tehdy, když ji svírá strach, takže nikdo moc nechce investovat a utrácet. Což byl částečně případ před jedenácti lety. A má ji podpořit také tehdy, když by sice kdekdo investovat a utrácet chtěl, ale prostě nemůže. Což je dnešní případ.

Tuzemské banky zatím nereagují na dnešní rozhodnutí České národní banky o snížení úrokových sazeb. Některé tvrdí, že snižování úročení není nyní kvůli vyšší rizikovosti na pořadu dne. Vyplývá to z ankety ČTK mezi největšími bankami. Bankovní rada ČNB dnes snížila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na jedno procento.

V budoucnu pravděpodobně nebudeme čelit rychlému růstu cen, ale rychlému propadu naší ekonomiky. Česká národní banka (ČNB) proto dvakrát za sebou výrazně snížila úrokové sazby, aby podpořila naše hospodářství.

Bankovní rada České národní banky dnes bude jednat o nastavení úrokových sazeb. Podle odhadů analytiků rada zřejmě dále sníží úrokové sazby, a to o půl procentního bodu. Rada ČNB naposledy snížila jednomyslně úrokové sazby nečekaně na mimořádném jednání v pondělí 16. března. Základní úroková sazba tehdy klesla o 0,5 procentního bodu na 1,75 procenta.

Česká národní banka (ČNB) na včerejším měnově politickém zasedání snížila svou základní úrokovou sazbu o dalších 75 bb (bazických bodů, tedy 0,75 % - pozn. red.). To bylo v souladu s tržními očekáváními, avšak pod odhadem analytiků, kteří v průměru čekali snížení pouze o 50 bb. Hlavním důvodem pro další uvolnění měnové politiky byl i nadále se zhoršující výhled české ekonomiky v důsledku koronavirové nákazy.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) na svém dnešním řádném měnověpolitickém zasedání snížila základní úrokovou sazbu více, než se čekalo, a to rovnou o 0,75 procentního bodu. Navazuje tak na snížení základní sazby z minulého týdne, které bylo nejvýraznější od února 2009. Dnešní snížení sazby o 0,75 procentního bodu je nejvýraznější redukcí dokonce od listopadu 2008, tedy od doby kdy vrcholila světová finanční krize.

Všeobecně se očekává, že Česká národní banka (ČNB) ve čtvrtek sníží své úrokové sazby, a to rovnou o další půlku procentního bodu. Během jediného měsíce by tak měly centrálněbankovní sazby sklouznout dolů z 2,25 procenta na 1,25 procenta.

Koronavirová krize bude mít kromě poražených i své vítěze. Do této pozice se nyní dost energicky tlačí Česká národní banka.

Kvantitativní uvolňování se plně zabydluje v zemích střední a východní Evropy. I v těch, které nesdílí euro, jako je Polsko, Rumunsko, Maďarsko nebo Česko. Vlády a centrální banky těchto zemí podnikají legislativní kroky k tomu, aby ke kvantitativnímu uvolňování mohlo docházet, případně už takové opatření přímo provádějí či signalizují.

Neplatíme za záchranu životů během epidemie koronaviru příliš vysokou cenu? Tuhle otázku si v Hospodářských novinách položili dva přední čeští ekonomové, bývalí bankéři České národní banky, Zdeněk Tůma a Mojmír Hampl. Proč vnímají opatření vlády z ekonomického hlediska jako příliš drastická? A jak teď ekonomice nejlíp pomoct? Na to jsme se ptali Mojmíra Hampla, který vede finanční poradenství společnosti KPMG a působí na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně.

Česká národní banka bude do budoucna zřejmě moci podpořit stát při vydávání dluhopisů.

Česká národní banka považuje současné možnosti bank odkládat splátky úvěrů v souvislosti s koronavirovou krizí za dostatečné. ČNB tím reagovala na výzvu Asociací exportérů a Asociací textilního-oděvního-kožedělného průmyslu (ATOK), aby rozvolnila pravidla při odkladu splátek úvěrů, na která údajně narážejí komerční banky.

Zahraniční dluh České republiky ke konci loňska činil téměř 4,384 bilionu korun, meziročně byl nižší o 29,1 miliardy Kč. Představoval 77,7 procenta hrubého domácího produktu. Za samotné čtvrté čtvrtletí se zahraniční dluh snížil o 63,1 miliardy korun. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnila Česká národní banka.

Na mimořádném jednání bankovní rady České národní banky v pondělí 16. března se členové rady shodli, že je potřeba snížit úrokové sazby o více než 0,25 procentního bodu. Guvernér ČNB Jiří Rusnok a člen bankovní rady Aleš Michl přitom navrhovali snížit sazby o 0,75 procentního bodu. Vyplývá to z dnes zveřejněného záznamu z jednání rady. Ta nakonec snížila jednomyslně úrokové sazby o 0,5 procentního bodu. Základní úroková sazba tak klesla na 1,75 procenta.

Vláda dnes dopoledne na mimořádném jednání projedná novelu, na jejímž základě by Česká národní banka (ČNB) nakupovala od jiných bank státní dluhopisy. Kabinet v pondělí schválil kvůli ekonomickým dopadům šíření nového koronaviru zvýšení schodku letošního státního rozpočtu ze 40 na 200 miliard korun. Schodek chce stát financovat především prodejem nových státních dluhopisů.

Česká národní banka (ČNB) tento týden na svém čtvrtečním měnově-politickém zasedání pravděpodobně sníží základní úrokovou sazbu o dalších 50bb (bazických bodů, tedy půl procenta – pozn. red.). Učiní tak především z důvodu nadále se zhoršujícího výhledu pro růst české ekonomiky vlivem šířící se koronavirové infekce. Kurz koruny tak může dále oslabit, což by pravděpodobně vyvolalo reakci ze strany centrální banky.

Komerční banky slibují ochotu pomoci firmám a odložit splátky jistin i úroků z úvěrů. Naráží ale na pravidla České národní banky (ČNB), uvedly dnes v otevřeném dopisu viceguvernérovi ČNB Tomáši Nidetzkému Asociace exportérů a Asociace textilního-oděvního-kožedělného průmyslu (ATOK). Žádají proto po ČNB uvolnění těchto pravidel.

Po koronavirovém šoku zřejmě přijde rychlé oživení. Českou ekonomiku i státní finance náraz zastihl v dobré kondici, je ale třeba chránit nejohroženější sektor – malé a střední firmy, říká ekonom Pavel Kysilka, bývalý bankéř s praxí ve vedení ČNB či České spořitelny, dnes soukromý byznysmen a šéf dozorčí rady ČD.

Bankovní rada České národní banky na čtvrtečním jednání zřejmě dále sníží úrokové sazby, a to o půl procentního bodu. Vyplývá to z odhadů analytiků oslovených ČTK. Někteří ekonomové upozorňují, že další snížení sazeb již nebude příliš účinné pro boj s ekonomickými dopady šíření koronaviru a povede k dalšímu oslabení koruny. Nicméně zároveň přiznávají, že ČNB přistoupí ke snížení sazeb pod tlakem okolností, kdy i další centrální banky provádějí kroky na podporu ekonomik. Důležitý podle nich bude také vývoj kurzu koruny.

Bankám a spořitelnám v Česku v roce 2019 stoupl souhrnný čistý zisk meziročně o 9,46 miliardy Kč na 90,9 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která dnes zveřejnila Česká národní banka. Bilanční suma ke konci roku činila 7,545 bilionu korun, což je proti konci roku 2018 nárůst o 366 miliard korun.

Česká národní banka loni vykázala zisk 57,9 miliardy korun, o rok dříve měla zisk 1,79 miliardy korun. Loňský zisk banka využije na úhradu části účetní ztráty z minulých let, rozhodla dnes bankovní rada. ČNB o tom informovala v tiskové zprávě. Kumulovaná ztráta ČNB tak klesne na 129,2 miliardy korun.

Koruna dnes vůči euru poprvé po více než pěti letech oslabila nad úroveň kursu 28,00. Naposledy se nad touto úrovní obchodovala 15. ledna 2015, v době intervenčního oslabování české měny ze strany České národní banky (ČNB).

Oslabením kurzu koruny už se uvolnily měnové podmínky, takže nutnosti snížit základní úrokové sazby až na nulu by se Česká národní banka (ČNB) mohla vyhnout. Agentuře Bloomberg to řekl člen bankovní rady Tomáš Holub.

V současné situaci není nikdo jiný než vláda, kdo může alespoň částečně podpořit chod ekonomiky, pokud dojde v některých firmách nebo oblastech ekonomiky ke kolapsu. České televizi to dnes řekl guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Dodal, že dnes již nikdo nepochybuje o poklesu ekonomiky v letošním roce. Za nynější situace ale není možné podle guvernéra říci, jak velký ten pokles bude.

Česká národní banka (ČNB) snížila na včerejším mimořádném jednání svou hlavní úrokovou sazbu o padesát bazických bodů na 1,75 %. Rozhodnutí bylo zdůvodněno hlavně eskalací aktuální situace v souvislosti s pandemií koronaviru. Svými kroky tak chce zmírnit dopad zdravotních a bezpečnostních opatření uvalených vládou. To vše v kontextu včerejšího skokového oslabení koruny o čtyři procenta nad 27 Kč za euro.

Česká národní banka (ČNB) dnes na mimořádném zasedání snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 1,75 procenta. Tuzemská centrální banka se tak přidává k zástupu centrálních bank z celého světa, které letos své základní úroky buď snižují, nebo alespoň ponechávají beze změny.

Podle guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka je zřejmé, že nastane razantní útlum ekonomiky. S pokračováním mimořádné situace přitom podle něj roste pravděpodobnost, že ekonomika klesne. Vyplývá to z vyjádření Rusnoka na dnešní tiskové konferenci po mimořádném zasedání bankovní rady. Ta dnes snížila úrokové sazby o půl procentního bodu.

Americká centrální banka (Fed) na svém mimořádném nedělním zasedání seškrtala svou hlavní úrokovou sazbu nejvýrazněji od 80. let minulého století a oznámila masivní nákupy aktiv. Další světové centrální banky se v pondělí americkým příkladem inspirují a rovněž rozvolňují své měnové politiky. Pro sražení úrokové sazby se vyslovili i dva ze sedmi členů bankovní rady ČNB. K obnovení optimismu na akciových trzích to však nestačí, hlavní akciové indexy po celém světě výrazně ztrácejí.

Koronavirová panika se točí především okolo skupování potravin. Ale objevily se i úvahy o tom, jestli není vhodné mít doma dostatečnou zásobu hotovosti. Člen bankovní rady České národní banky Vojtěch Benda zodpovědný za peněžní sekci podobné úvahy odmítá, české banky jsou podle něj ve velmi dobré kondici a dokáží přečkat i případné hluboké propady.

Někdejší guvernér centrální banky Miroslav Singer soudí, že české ekonomice, která se potýká s důsledky koronavirové nákazy, pomůže jen uvolnění rozpočtové i měnové politiky. Recese se zatím ještě nebojí. „Fůra toho, co se nyní nevyrobí, se vyrobí později,“ říká muž, který je nyní hlavním ekonomem středoevropské pojišťovací skupiny Generali CEE Holding.

I když si inflace v únoru připsala další desetinu procentního bodu a dostala se tak na 3,7 %, dlouho na tak vysoké úrovni nezůstane. Propad cen ropy, za nímž by mělo následovat rovněž prudké zlevňování pohonných hmot, vrátí českou inflace pod úroveň tří procent dříve, než se ještě před týdnem zdálo.

Míra inflace v únoru podle zrychlila meziročně na úroveň 3,7, z lednové hodnoty 3,6 procenta. Inflace je tak nejrychlejší do března 2012, kdy dosáhla úrovně 3,8 procenta. Lze očekávat, že v březnu inflace dále zrychlí. Od jara však její tempo bude postupně zvolňovat.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) se chystá posunout termín pro odevzdání daňového přiznání u daně z příjmu a úhradu daně drobným podnikatelům a fyzický osobám o tři měsíce. Řekla to novinářům. Dodala, že tak chce ulevit drobným podnikatelům a malým firmám v situaci související s šířením koronaviru. První termín pro odevzdání daňového přiznání a úhradu daně je 1. dubna. V případě využití služeb daňového poradce je to 1. červenec.

Premiér Andrej Babiš (ANO) se dnes setká s guvernérem České národní banky Jiřím Rusnokem. Tématem schůzky bude regulace hypotečních úvěrů a způsob, jakým se měnová politika ČNB promítá do ekonomiky. Babiš se následně také zúčastní kolokvia ČNB na téma Proč Česká republika potřebuje uzákonění limitů na hypotéky.

Praha - Změna úrokových sazeb Českou národní bankou není nyní příliš účinným nástrojem na boj s bezprostředními ekonomickými dopady šíření koronaviru.

Pozměňovací návrh Senátu v novele zákona o podnikání na finančním trhu, který se týká uchovávání nahrávek hovorů s klienty, zruší jedinou možnost, jak se mohou klienti domáhat náhrady škody. Z pohledu rozvoje a reputace kapitálového trhu je to významný krok zpět, který poškodí klienty i poctivé finanční poradce. ČTK to dnes řekl viceguvernér České národní banky Tomáš Nidetzký.

Často jsem překvapen, jak málo lidé vědí o bankách a obecně o penězích. Velmi často slyším, jak si lidé myslí, že jsou peníze kryté zlatem, nebo že kurz koruny k dolaru je dán poměrem zlata, které mají Češi a Američané. Hodně lidí vůbec netuší, co to je centrální banka. Je to pro ně banka jako každá jiná. I ti, kdo tuší, ji ale berou jako stát ve státě. Berou ji jako banku, v níž neexistuje rozpočet a vše je neomezené. Ukazuje se, jak žalostně chybí finanční gramotnost.

Meziroční růst české ekonomiky byl ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku o 0,1 procentního bodu nižší, než odhadovala v aktuální prognóze Česká národní banka. Uvedl to dnes ředitel měnové sekce centrální banky Petr Král.

Dopad epidemie koronaviru na českou ekonomiku by podle odhadů Světové banky mohl od růstu HDP letos ukrojit 0,4 až 0,7 procentního bodu. To jsou desítky miliard korun. Část připadne na spotřebu, část na tuzemský průmysl, říká hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil v rozhovoru pro INFO.CZ, v němž jsme probrali vyhlídky české ekonomiky.

Aktuálně se v Poslanecké sněmovně diskutuje o novele zákona o České národní bance (ČNB). Není to žádná novina. Návrh novely zde v minulosti už byl a nyní se vrací. Vše vychází z požadavku ČNB, aby získala větší pravomoci.

Počet odhalených padělaných bankovek se vloni snížil. Celková hodnota ale zůstala přibližně stejná.

V Česku bylo loni zadrženo 1828 padělaných a pozměněných bankovek a mincí všech měn, meziročně o 14 procent méně. Počet zjištěných padělků klesl pátým rokem po sobě. Mírně se naopak zvýšil počet padělaných českých bankovek a mincí, a to o tři kusy na 1014. Hodnota zadržených peněz dosáhla stejně jako o rok dříve téměř 1,2 milionu korun.

Odbory kvůli vývoji inflace přehodnotí své požadavky na růst mezd. Pro letošek chtějí odboráři růst mezd o šest až sedm procent, nově budou chtít do kolektivních smluv zapracovat takzvané inflační doložky. Mzdy by se tak odvíjely navíc i podle inflace. V Otázkách Václava Moravce v České televizi to řekl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Spotřebitelské ceny vzrostly v lednu meziročně o 3,6 procenta, což bylo nejvíc od března 2012.

Makroekonomický pátek: česká ekonomika brzdí, ceny vystřelily nahoru, Německo zpomaluje. Podtrženo, sečteno: nic moc.

Česká ekonomika zklamala jak v loňském čtvrtém čtvrtletí, tak za celý rok 2019. Vyplývá to z dnes zveřejněných předběžných čísel Českého statistického úřadu (mohou se však ještě změnit, ovšem oběma směry – jak k lepšímu, tak k horšímu). V posledních třech měsících roku 2019 přidala podle dnešních údajů jen 1,7 procenta.

Zatímco česká ekonomika brzdí, inflace dál akceleruje. Jen v lednu spotřebitelské ceny poskočily o 1,5 % a meziroční inflace se tak dostala na osmileté maximum 3,6 %.

Mezinárodní finanční instituce zhoršují svůj odhad letošního růstu čínské ekonomiky, české zatím zůstávají v klidu. Například podle ratingové agentury S&P Global Ratings poroste čínská ekonomika letos jen pětiprocentním tempem. Přitom ještě ve své minulé prognóze její letošní expanzi odhadovala na 5,7 procenta. To však bylo ještě před propuknutím nákazy koronavirem, jak ji nyní sledujeme v přímém přenosu.

Čechy čeká drahé jaro. Česká národní banka (ČNB) ve své nové prognóze a v podkladech pro pravidelné setkání s analytiky, které byly zveřejněny dnes, počítá pro březen letošního roku s meziroční inflací 3,6 procenta, pro duben pak dokonce s inflací 3,7 %.

Česká národní banka (ČNB) zhoršila odhad vývoje veřejných financí. Nově letos očekává přebytek 0,3 procenta hrubého domácího produktu (HDP), v listopadu to bylo 0,8 procenta. Pro loňský rok odhad také zhoršila a čeká přebytek 0,6 procenta z předchozích 0,9 procenta. Pro příští rok pak centrální banka již počítá s propadem veřejných financí do schodku 0,1 procenta HDP. Vyplývá to ze shrnutí Zprávy o inflaci, které dnes banka zveřejnila. Předloni skončily veřejné finance v přebytku 1,1 procenta.

Koruna po překvapivém zvýšení sazeb Českou národní bankou posílila pod 25,00 Kč/EUR. Po čtvrthodině od oznámení rozhodnutí se obchodovala dokonce za 24,92 Kč/EUR. Vyplývá to z údajů na webu Patria Online. Podle ekonoma ING Jakuba Seidlera jde o nejsilnější hodnotu od března 2012.

Skupina DRFG Davida Rusňáka dostala pětimilionovou pokutu od centrální banky, napsal neovlivní.cz Rušňák je zetěm ministryně financí Aleny Schillerová a prominentní sponzor i člen hnutí ANO.

Dluhy českých domácností u bank a družstevních záložen loni v prosinci dosáhly 1,75 bilionu korun. To je skoro o 100 miliard víc než v roce předchozím. Na každého Čecha tak hypoteticky připadá dluh zhruba 164 000 korun.

Významná česká spisovatelka se narodila 4. února 1820. Česká národní banka proto ve středu vydá letos už druhou sběratelskou připomínku – první byla k 500. výročí zahájení ražby jáchymovských tolarů. Zítřejší emise je věnována výročí dvou set let od narození Němcové.

Česká národní banka (ČNB) dnes zveřejnila protokoly z měnově-politických jednání bankovní rady během roku 2013. V listopadu toho roku přitom bankovní rada ČNB rozhodla o zahájení intervence za slabší korunu. Tu například Eva Zamrazilová, nynější předsedkyně Národní rozpočtové rady, zpětně, podle svých letošních slov, považuje „za jednoznačně nejdůležitější ekonomickou událost posledních deseti let“, alespoň tedy v ČR.