ČNB

Fialova vláda nově uvádí, že zvažuje zavedení takzvané válečné daně. To je však jen jiné označení pro daň z mimořádného či také neočekávaného zisku. A tato daň je jedním z typu sektorové daně. Sektorovou daň na více odvětví měla před volbami v programu jediná ze stran, a to KSČM.

Tuzemská inflace v červenci překvapila tím, že nadále zpomalovala. Meziměsíční růst spotřebitelských cen se podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) snížil z 1,6 procenta na 1,3 procenta, po sezonním očištění pak z 1,4 procenta na 1,2 procenta.

Inflace v Česku po dlouhé době zaostala za prognózami. V červenci činila meziročně 17,5 procenta, zatímco ČNB počítala s 18,8 procenta. Trh pak čekal 17,6 procenta. Meziměsíčně inflace dosáhla 1,3 procenta, trh přitom čekal až 2,9 procenta, v konsensu 1,6 procenta. Meziměsíční růst cen pohánělo zejména markantní zdražení dovolených, o 23 procent v porovnání s červnem. Silný růst cen dovolených odráží skutečnost, že Češi na ni letos rozhodně nešetří, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Inflace v Česku po dlouhé době zaostala za prognózami. V červenci podle údajů českého statistického úřadu činila meziročně 17,5 procenta, zatímco Česká národní banka (ČNB) počítala s 18,8 procenta. Trh pak čekal 17,9 procenta. Meziměsíčně inflace dosáhla 1,3 procenta, trh přitom čekal až 2,9 procenta, v konsensu 1,6 procenta.

Inflace dál narůstá, i když pomalejším tempem než v předchozích měsících. Stále jsou ovšem před námi nové ceníky energetických a plynárenských společností, takže můžeme počítat s jejím dalším nárůstem.

Česká národní banka (ČNB) v červnu intervenovala v objemu 7,1 miliardy eur, po květnových 3,5 miliardy eur. Rozsah spotových operací tak překonal náš odhad na základě bilance centrální banky (5,1 mld. eur). Zveřejněn byl také stav devizových rezerv centrální banky ke konci července, který dosáhl 144,7 miliardy eur a od konce června se snížil o 4,2 miliardy eur.

Sice s velkým zpožděním, ale přece, se finanční trhy mají možnost dozvědět se něco více o devizových intervencích České národní banky (ČNB). Poprvé letos intervenovala na začátku války na Ukrajině, avšak to šlo spíše o symbolické stomilionové částky. Od května však její aktivita na devizovém trhu výrazně zesílila.

Sice s velkým zpožděním, ale přece se finanční trhy mají možnost dozvědět se něco více o devizových intervencích ČNB. Poprvé letos intervenovala na začátku války na Ukrajině, avšak to šlo spíše o symbolické stomilionové částky. Od května však její aktivita na devizovém trhu výrazně zesílila.

Objem intervencí České národní banky na podporu koruny se v červnu proti květnu zdvojnásobil a dosáhl téměř 7,1 miliardy eur (174 miliard Kč). Letos tak už ČNB prodala na trhu eura za 11,1 miliardy eur (276 miliard korun). S poukazem na zveřejněná čísla stavu devizových rezerv ČNB to uvedl analytik banky Creditas Petr Dufek.

Úroky u hypoték začínají podle Fincentrum Hypoindexu stagnovat. Průměrná nabídková sazba v srpnu vzrostla pouze o 0,04 procentního bodu na 6,28 procenta. Některé hypoteční úvěry dokonce zlevnily. Už v září ale může být vše jinak. Záleží, zda bankovní rada České národní banky (ČNB) zvedne sazby. Vyloučené to není. Tuto možnost již připouští i Aleš Michl, nový guvernér ČNB a vrchní odpůrce zvyšování sazeb.

Mezinárodní měnový fond přinesl žebříček, v kterých zemích o kolik drahé energie zvedly životní náklady. Vévodí mu s velkým náskokem Estonsko. Hned za ním následuje Česká republika. Naší úrovni se přibližuje ještě Nizozemsko a Velká Británie. Pak s velkým odstupem další země. Ten žebříček není překvapivý. Kopíruje to, že jsme zemí se čtvrtou nejvyšší inflací v celé Evropské unii.

Český průmysl v červnu meziročně mírně vzrostl, když k růstu pomohla posilující produkce v automobilové výrobě. V jiných průmyslových odvětvích, například v hutnictví nebo dřevovýrobě, se naopak růst zastavil. Výsledek komentuje hlavní analytik Patria Finance Jan Bureš.

Ještě v pondělí to vypadalo, že nejdiskutovanější zprávou dne bude informace o údajně zredukované pomoci v rámci vládního úsporného tarifu. Pak ale vyjel Andrej Babiš na další štace svých mítinků a události rázem nabraly zcela jiný směr. Ve stínu tak zůstala i pikantní výměna názorů ministra Síkely a exministryně Schillerové, kteří se od úsporného tarifu dostali až k proslulé angličtině bývalé šéfky financí.

Proběhlo první zasedání rady České národní banky. My se dnes zaměříme na to, jak bude nejspíše vypadat monetární politika obměněného tělesa v následujících měsících a letech. Co bude s úrokovými sazbami?

Zlepšující se nálada na trzích, lepší výsledky firem a výrazné uzavíraní „krátkých pozic“ vynesly americké indexy (zejména technologický Nasdaq) opět k výšinám. Investoři jsou zjevně přesvědčeni, že to nejhorší je za námi. Historicky recese v USA přinesla větší pokles indexů (průměrně americký index S&P 500 klesá o více než třetinu hodnoty v medvědím trendu), než by odpovídalo současnému stavu. Uvidíme časem, kde nakonec bude pravda.

Česká národní banka by ráda rozšířila své zlaté rezervy přibližně desetinásobně, na více než 100 tun. Má se tak stát během několika let. V rozhovoru pro deník Právo to uvedl nový guvernér ČNB Aleš Michl. Do zlata zamýšlí takto rozsáhle investovat, neboť vývoj ceny drahého kovu má podle něj nulovou vazbu na vývoj cen akcií. Také podíl právě akcií v devizových rezervách chce nový guvernér navýšit.

Fúze Avastu s NortonLifeLock u Britů prošla; sektorová daň je v ČR stále ve hře; Česká spořitelna i Komerční banka hlásí silný růst zisků; třenice kolem Nord Streamu 1 pokračují; i britská centrální banka zdvihá sazby; maloobchodní tržby klesají; Apple bude čelit další žalobě; profit Ruska z energií je trnem v oku G7; z Ukrajiny vypluly první lodě s obilím; Warner Bros odepsal filmy za desítky milionů dolarů a výsledková sezona je stále v plném proudu.

Bankovní rada České národní banky na svém srpnovém zasedání ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Jednala poprvé v čele s novým guvernérem Alešem Michlem, který je odpůrcem předchozího zvyšování sazeb. Nicméně lze očekávat, že další růst sazeb přijde na podzim.

Česká národní banka (ČNB) na čtvrtečním zasedání rozhodla o ponechání úrokových sazeb na stávající úrovni. Změna charakteru měnové politiky přišla s novou bankovní radou a novým guvernérem Alešem Michlem. Podle prognózy ČNB již úrokové sazby dále neporostou.

ÚHEL POHLEDU: Česká národní banka (ČNB) včera poprvé pod částečně novou bankovní radou a zejména pod novým guvernérem Alešem Michlem rozhodovala o nastavení úrokových sazeb. Moc se nevědělo, co čekat. Část ekonomů odhadovala, že ČNB opět kvůli inflaci, která se nebezpečně blíží dvaceti procentům, zvýší své signální úrokové sazby. Část naopak vycházela z toho, že o novém guvernérovi se předpokládalo, že není vyšším úrokovým sazbám nakloněn. Nakonec padlo rozhodnutí ponechat úrokové sazby…

Česká národní banka (ČNB) ve čtvrtek ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. „Nebylo to jednoduché rozhodnutí, jsme ale přesvědčeni, že to bylo rozhodnutí správné,“ uvedl její nový šéf Aleš Michl v dokumentu zveřejněném na webu ČNB. Newstream přináší Slovo guvernéra v plném znění.

Koruna posílila vůči oběma hlavním světovým měnám. Vůči euru si ve srovnání se středečním závěrem připsala sedm haléřů na 24,59 koruny za euro, vůči dolaru pak 26 haléřů na 24,08 koruny za dolar. Vyplývá to z údajů serveru Patria Online.

Jestřábi Marek Mora a Tomáš Holub zůstali v menšině. Noví členové bankovní rady se přiklonili k holubičí rétorice svého guvernéra.

Česká národní banka po svém prvním zasedání v novém složení zvýšila odhad inflace a přiznala, že příští rok se bude zdražovat dvakrát rychleji, než čekala. Původní odhad ČNB očekával růst spotřebitelských cen pro příští rok o 4,1 procenta, v nově zveřejněné prognóze ale vzrostl na 9,5 procenta. Letos inflace podle nově zveřejněného odhadu vystoupá na průměrných 16,5 procenta. Pro příjmy lidí by to znamenalo v tomto a příštím roce propad životní úrovně o 26 procent.

Fakt, že ČNB nezvýšila sazby, je podle Pavla Sobíška, hlavního ekonoma Unicredit Bank, v pořádku. Sazby jsou již tak dost vysoké, je dobré si nechat čas a zhodnotit, jak se výše sazeb promítne do ekonomiky, míní Sobíšek. Není podle něj vyloučené, že k nějakému zvýšení sazeb na podzim ještě dojde. Česká ekonomika se podle něj recesi přesto asi nevyhne. Je prý otázkou, jak bude hluboká, a jak dlouhá.

Bankovní rada České národní banky na svém zasedání ve čtvrtek rozhodla ponechat základní úrokovou sazbu na stávající úrovni sedmi procent. Jde o výsledek, jež čekala zhruba polovina expertů oslovených agenturou Bloomberg.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ve čtvrtek rozhodla ponechat základní úrokovou sazbu na stávající úrovni sedmi procent. Jde o výsledek, který čekala zhruba polovina expertů oslovených agenturou Bloomberg.

Česká národní banka podle očekávání ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. V novém týmu kolem nového guvernéra Aleše Michla se nenašla dostatečná podpora pro zpřísňování měnové politiky. Pro zvýšení sazeb podle Michla hlasovali dva ze sedmi členů bankovní rady. ČNB také zlepšila odhad vývoje ekonomiky, pro letošní rok čeká její růst o 2,3 procenta, a zvýšila odhad inflace. Ta by letos měla podle bankéřů vystoupat na průměrných 16,5 procenta.

Česká národní banka (ČNB) dnes zlepšila odhad vývoje ekonomiky pro letošní rok, pro příští rok ho naopak zhoršila. Letos čeká růst hrubého domácího produktu (HDP) o 2,3 procenta a příští rok o 1,1 procenta. V předchozí květnové prognóze banka letos počítala s růstem o 0,8 procenta a příští rok o 3,6 procenta. Na tiskové konferenci po dnešním jednání bankovní rady o tom informoval nový guvernér ČNB Aleš Michl. Loni ekonomika stoupla o 3,3 procenta.

Nové vedení České národní banky (ČNB) se ve čtvrtek poprvé sešlo k měnovému zasedání v obměněném složení. Nový guvernér centrální banky Aleš Michl v souladu s předchozími prohlášeními přesvědčil členy bankovní rady ČNB k tomu, aby dále nezvyšovali základní úrokové sazby.

Koruna dnes posílila vůči oběma hlavním světovým měnám. Pražská burza podruhé po sobě vzrostla, i když pomalejším tempem než ve středu.

Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Informovala o tom mluvčí centrální banky Petra Vodstrčilová. Bankovní rada jednala po personální obměně a poprvé v čele s novým guvernérem Alešem Michlem, který je odpůrcem zvyšování sazeb. Šlo o první ponechání sazeb po sedmi nadstandardních zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou. Bankovní rada současně rozhodla, že ČNB bude i nadále bránit nadměrným výkyvům…

Bankovní rada České národní banky na svém dnešním jednání ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Dvoutýdenní repo sazba tak zůstává na 7 %, diskontní sazba na 6 % a lombardní sazba na 8 %.

Dnes zasedá bankovní rada České národní banky k měnově-politickému jednání vůbec poprvé ve svém novém složení. Předpokládáme, že se v jejím rámci nakonec nenajde dostatečná podpora pro zvýšení základní sazby ani o 0,25 procentního bodu. Nově jmenovaní bankovní radní totiž zastávají spíše zdrženlivý postoj k dalšímu zpřísnění měnové politiky, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Bankovní rada České národní banky dnes ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Jednala poprvé v čele s novým guvernérem Alešem Michlem, který je odpůrcem předchozího zvyšování sazeb. Analytiky rozhodnutí nepřekvapilo, další mírný růst sazeb by podle nich mohl přijít na podzim. ČNB také zlepšila odhad vývoje ekonomiky pro letošní rok, pro příští rok ho naopak zhoršila. Meziroční růst spotřebitelských cen očekává ČNB na podzim kolem 20 procent, průměrnou inflaci za letošní rok 16,5 procenta.

Rada České národní banky se ve čtvrtek poprvé sejde v novém složení k jednání o měnové politice a po roce možná změní dosavadní kurz. Po roce zvyšování sazeb, které nabralo v posledních měsících rapidní tempo, vstupují do hry noví členové i nový guvernér Aleš Michl, který patřil dlouhodobě k menšině odmítající zvedání úrokových sazeb. A ve hře jsou i miliardy z devizových rezerv.

Raiffeisenbank v ČR v prvním pololetí letošního roku meziročně stoupl čistý zisk o 78,4 procenta na 3,01 miliardy korun. Banka uvedla, že její aktiva vzrostla o 15,5 procenta na 593 miliard korun. Zisky letos výrazně rostou také ostatním velkým bankám.

Jednorázový bonus 1500 liber přidá k srpnové výplatě britská HSBC. Snaží se tak svým níže postaveným zaměstnancům pomoci překonat razantní nárůst cen, který se v Británii blíží deseti procentům, uvádí agentura Bloomberg.

Je to jednoduchý nástroj, jak platit za nákupy na internetu. Fakticky jde o půjčky, které ale plně nepodléhají stejné regulaci jako ostatní úvěry pro spotřebitele. Evropská unie teď chystá opatření, která můžou poskytovatelům odložených plateb přidat nové povinnosti.

Událostí číslo jedna v minulém týdnu bylo jednoznačně zasedání amerického Fedu a lze konstatovat, že se mu podařilo rozpoutat výraznou akciovou rallye. Akcie reagovaly na zvýšení sazeb „pouze“ o 75 bazických bodů prudkým růstem okolo čtyř procent. Způsobeno to mohlo být zejména úlevou, že nedojde k prudšímu zvýšení sazeb (o 100 bodů), o kterém se spekulovalo v minulých týdnech. A do toho všeho se přidaly hospodářské výsledky velkých jmen, jako je Alphabet (Google) nebo Microsoft.

Příští týden ve čtvrtek zasedá bankovní rada České národní banky (ČNB) k měnověpolitickému jednání vůbec poprvé ve svém novém složení. Předpokládáme, že se v jejím rámci nakonec nenajde dostatečná podpora pro zvýšení základní sazby ani o 0,25 procentního bodu. Nově jmenovaní bankovní radní totiž zastávají spíše zdrženlivý postoj k dalšímu zpřísnění měnové politiky.

Příští týden nás čeká „velmi“ důležité zasedání ČNB – se srpnovou prognózou a poprvé v nové sestavě. Klíčové bude nejen samotné rozhodnutí o sazbách, ale i jeho kontext a doprovodná komunikace.

Příští týden ve čtvrtek zasedá bankovní rada České národní banky k měnově-politickému jednání vůbec poprvé ve svém novém složení. Předpokládáme, že se v jejím rámci nakonec nenajde dostatečná podpora pro zvýšení základní sazby ani o 0,25 procentního bodu. Nově jmenovaní bankovní radní totiž zastávají spíše zdrženlivý postoj k dalšímu zpřísnění měnové politiky.

Za květen měly devizové intervence dle oficiálních dat samotné centrální banky objem cca 3,5 miliardy eur. Číslo za červen se dozvíme až za nějaké dva týdny. Velmi hrubou představu o objemu intervencí v posledních týdnech lze získat z dekádní bilance České národní banky (ČNB), tj. z její rozvahy publikované každých deset dní.

Evropská centrální banka v uplynulém týdnu poprvé za dekádu zvýšia úrokové sazby. Důvodem byla rapidní inflace. Spekulace o recesi však navzdory aktuálním akcím ECB sílí.

Burzy zalila vlna spokojenosti a hlavní americký index S&P 500 se poprvé od dubna dostal nad svůj 50denní klouzavý průměr. Vliv mělo zejména to, že nenastal hororový scénář okamžitého nedostatku s plynem, který byl na stole vzhledem k politice ruského Gazpromu v poslední době. Do toho proběhlo dlouho očekávané a mírně překvapivé zasedání ECB. A o kolik banka nakonec zvyšovala úrokové sazby nebo, jaké nástroje si připravila na podporu zadlužených zemí eurozóny včele s Itálií?

Bankovkami v hodnotě 100, 200, 500, 1000 a 2000 Kč s úzkým stříbřitým proužkem už prostě v krámě nezaplatíte. Jejich platnost totiž skončila 30. června 2022. Po dobu následujících 24 měsíců je ale můžete bez poplatku vyměnit na pokladnách všech bank nebo v České národní bance, od července 2024 pak už pouze v ČNB.

Sazby spořicích účtů v tuzemských bankách v posledních měsících rostou. Od loňského prosince do současnosti se prakticky zdvojnásobily. Souvisí to s rostoucí inflací a následným zvyšováním základní úrokové sazby České národní banky (ČNB), která se tak pokouší rozjetou inflaci přibrzdit. Které banky aktuálně nabízejí na spořicích účtech nejvyšší úrok?

Pro sražení inflace je nutné udělat cokoliv, ozývá se z části nové bankovní rady centrální banky. Nad tím, jak se „nová“ ČNB pod vedením guvernéra Aleše Michla směrem ke krocení rychlého zdražování postaví, visí otazníky. Ostré výroky ale zaznívají od viceguvernérů. Podle Marka Mory je restriktivní politika jedinou účinnou léčbou, bezbolestná cesta z drahoty totiž neexistuje. Eva Zamrazilová je sice o něco mírnější, varuje ale před vysokým navyšováním mezd, jinak by totiž agresivní chování…

Evropská centrální banka (ECB) zvýšila svou základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 0,5 procenta. Ke zvýšení úroků přikročila poprvé od roku 2011.

V éře velkého zdražování jsme zemí, která zažívá jednu z nejvyšších inflací v Evropě. V této atmosféře se zásadně mění vedení centrální banky. Není jasné, jestli většina centrálních bankéřů bude připravena proti zdražování tak jako dosud zasahovat zvyšováním úroků. Viceguvernér Marek Mora je přesvědčen, že je to jediná cesta k udržení růstu cen pod kontrolou. V rozhovoru pro Týdeník Echo to dokládá interní analýzou ČNB.

Inflace rozvrací ekonomiku, vláda místo reforem zvažuje znárodňování a profesionální populisté se už těší, až vyhrají příští volby, říká ekonom a profesor Josef Šíma z Metropolitní univerzity v Praze v rozhovoru pro SZ Byznys. Šíma jako klasický konzervativec argumentuje pro volný trh, kdy stát ani centrální banka nemají kontrolovat ani samotnou českou měnu.

Úroková sazba u nově poskytnutých hypoték v červnu vzrostla na pět procent z květnových 4,64 procenta. Průměrná sazba je tak nejvyšší od poloviny roku 2010. Banky a stavební spořitelny poskytly hypoteční úvěry za 19,3 miliardy korun, což je proti květnu pokles o osm procent. Meziroční propad zrychlil na 65 procent. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace (ČBA) Hypomonitor. Do něj dodávají data všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.

ÚHEL POHLEDU: V poslední době se hodně diskutuje o dění v České národní bance. Jak je dnes špatným zvykem, za vším se hledá jen politika, kterou je vysvětlováno první a poslední. A mezi námi – ne že by za děním v centrální bance politika nebyla.

Z nových čísel k inflaci v ČR je zřejmé, že Česká národní banka bude muset nakonec i v novém složení bankovní rady přikročit k razantnímu navýšení své základní úrokové sazby, která tak letos vystoupá z nynější úrovně sedmi procent minimálně k úrovni osmi procent, ba dokonce nad ni. Je však možné, že bankovní rada si na svém prvním zasedání v novém složení dá se zvyšováním sazeb „pauzu“, jak při jmenování naznačoval nový guvernér Aleš Michl. Razance inflace však centrální banku nakonec donutí kapitulovat a sazby dále zvyšovat.

Ani v červnu nedošlo ke zmírnění tlaku na růst spotřebitelských cen, a tak meziroční inflace cílovaná Českou národní bankou (ČNB) dosáhla 17,2 procenta. Takto vysokou inflaci pamatujeme naposledy v roce 1993, kdy se zaváděla daň z přidané hodnoty (DPH).

Z nových čísel k inflaci v ČR je zřejmé, že Česká národní banka (ČNB) bude muset nakonec i v novém složení bankovní rady přikročit k razantnímu navýšení své základní úrokové sazby, která tak letos vystoupá z nynější úrovně sedmi procent minimálně k úrovni osmi procent, ba dokonce nad ni.

V posledních týdnech jsme svědky zajímavé divergence mezi chováním klíčových středoevropských a východoevropských měn. Zatímco polský zlotý a maďarský forint oslabují pod tlakem obav o udržitelnost dodávek ruského plynu do Evropy, česká koruna rychle posiluje a ve středu dokonce vůči euru dosáhla nejsilnější pozice od února tohoto roku.

Červnová meziroční inflace byla o 2,2 procentního bodu vyšší, než odhadovala Česká národní banka (ČNB) v květnové prognóze. Důvodem byl především větší než očekávaný růst jádrové inflace, což je inflace očištěná o sezonní vlivy, a růst cen potravin a pohonných hmot, uvedl ředitel sekce měnové ČNB Petr Král.

Dnešní čísla k inflaci dokládají, že se růst hladiny spotřebitelských cen stále nedaří ani přibrzdit. Již tak rychle roztočená inflační spirála ještě nabírá na obrátkách. Z rapidního zdražování už je problém nejen ekonomický, ale také sociální a politický.