ČNB

Česká národní banka (ČNB) už zhruba měsíc nevstoupila na devizové trhy, aby tam intervenovala prodejem devizových rezerv za silnější korunu. V rámci pondělní on-line debaty na půdě tuzemské centrální banky to uvedl člen její bankovní rady Oldřich Dědek. Přesto, že centrální banka takto neintervenuje, drží se česká měna na historicky poměrně silné úrovni.

Trhu stačí vědět, že korunu proti oslabování podpoříme. Už měsíc jsme nemuseli intervenovat, řekl dnes člen bankovní rady Oldřich Dědek.

Centrální banky nejen napříč Evropou již pochopily, že inflace není způsobena jen narušenými dodavatelskými řetězci, ale především velmi uvolněnou měnovou politikou. Zdá se, že vedení ČNB toto ignoruje.

Centrální banku vede Babišův exporadce Michl, který odmítá hýbat s úrokovými sazbami. Bankovní rada České národní banky (ČNB) odmítla navzdory inflaci hýbat s úrokovou sazbou, která se drží na sedmi procentech. A ani výhledově se k ničemu takovému nechystá. Navzdory aktuálnímu varování japonské Nomury, že České republice hrozí měnová krize. “Úrokové sazby zůstanou po určitou dobu na relativně vysoké úrovni, pokles nyní nečekejme,” komentoval rozhodnutí bankovní rady guvernér Aleš Michl. Postoje centrální banky, kterou vede bývalý poradce Andreje Babiše Michl, nahrávají mimo jiné právě politikově byznysu. Na nezvyšování úrokových sazeb vydělávají především velké firmy, včetně Agrofertu. Vyšší úroky vedou k…

Rezignovala Česká národní banka na boj s inflací? Odborný pohled je složitější, vždyť například její současná měnová politika Česko dlouhodobě spíše přiblíží euru než samo další zvedání úrokových sazeb.

Býci zatím na trzích převládají, trh tak pomalu směřuje k mírné „Santa Claus rallye“. Příchozí data z ekonomiky potvrzují trend zpomalení americké ekonomiky a naznačují možnost, že ty největší úrokové skoky máme za sebou. V tomto směru jsme také byli svědky i dlouho nevídanému růstu podpor v nezaměstnanosti v USA. Utažený trh práce (stejně jako u nás v ČR, což je jednoznačně překážka výrazného zpomalení inflace) je třeba „odšpuntovat“.

Rezignovala Česká národní banka (ČNB) na boj s inflací, jak v týdnu zaznělo v rámci prezidentské kampaně? Laikovi se to zdát může, odborný pohled je složitější. Vždyť jen za posledních šest měsíců vydala na boj s inflací ze svých devizových rezerv v přepočtu více než 700 miliard korun. To se tedy rozhodně nejeví jako rezignace.

Česká národní banka (ČNB) rezignovala na boj s inflací, uvedla prezidentská kandidátka a ekonomka Danuše Nerudová. Navrhuje proto změnu Ústavy, aby prezident potřeboval při…

Akcionáři Komerční banky (KB) schválili návrh představenstva vyplatit dividendy z nerozděleného zisku 10,55 miliardy korun, tedy 55,50 koruny na akcii před zdaněním. Hlasování se uskutečnilo per rollam, tedy neprezenčně, uvedla banka. Nárok na dividendu bude mít akcionář, který bude vlastnit akcie banky k 30. listopadu. Splatná bude 22. prosince letošního roku.

Základní úroková sazba je už na úrovni, která tlumí hospodářskou aktivitu. Další zvyšování sazeb by mohlo prohloubit hospodářskou recesi, protože se účinek zvýšení sazeb projeví až se zpožděním. V přednášce na Masarykově univerzitě v Brně to řekl guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl. Základní úroková sazba je od června sedm procent, což je nejvyšší úroveň od roku 1999. Od Michlova červencového nástupu do čela ČNB se sazba neměnila.

Základní úroková sazba je už na úrovni, která tlumí hospodářskou aktivitu. Další zvyšování sazeb by mohlo prohloubit hospodářskou recesi, protože se účinek zvýšení sazeb projeví až se zpožděním. V přednášce na Masarykově univerzitě v Brně to ve středu řekl guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl.

Telefony se dnes netrhnou. Všichni mi volají, zda se mají bát o své úspory, když teď krachne měna. Lidi vyděsila zpráva, že České republice, Maďarsku a Rumunsku údajně hrozí v příštím roce měnová krize. Tuto zprávu vyslali do světa analytici japonské finanční skupiny Nomura Holdings. Důvodem mají být rostoucí rozpočtové a vnější problémy.

KOMENTÁŘ. Zlato je touha. Je vlastně úplně jedno, zda momentálně jeho cena roste nebo zlevňuje z předchozího růstu. Vždycky to bude hodnota do špatných časů. Zlato je hotovost, jen – v širším slova smyslu – více ohnivzdorná. Zlato nezkrachuje jako obchod s virtuálními kódy, tedy kryptoměnová burza. Vždy bude pokladem. Četl jsem nedávno názor bývalého českého bankéře a

Evropa energetickou krizi zatím zvládá. To však neznamená, že zejména některé její země – včetně Česka – nečeká v příštím roce ekonomický otřes. Oba závěry lze vyvodit z dnešního dění na mezinárodních trzích, píše ve svém komentáři ekonom Lukáš Kovanda.

Na globálních trzích v pondělí rezonovaly hlavně obavy o další vývoj covidu v Číně. Nervozitu vyvolala série hlášených úmrtí, což by mohlo vyústit v opětovné zpřísnění protipandemických opatření, případně odložení konce politiky tzv. nulové tolerance, který se očekává příští rok. Investoři proto hledali útočiště hlavně v americkém dolaru, který tak týden otevřel posílením, k euru o zhruba 0,7 procenta na 1,025 USD/EUR.

V současnosti jde o to, aby recese nebyla hluboká a aby netrvala příliš dlouho. To je riziko, které může skutečně nastat. Děje se to zejména tehdy, když měnová a fiskální politika dlouho váhají, jestli mají vstoupit do řízení nebo tlumení výkyvů v ekonomickém cyklu, říká v rozhovoru Tomáš Nidetzský, bývalý viceguvernér České národní banky (ČNB).

Zatímco členové bankovní rady si platy zmrazili, ostatním zaměstnancům každoročně mzdy rostly kousek nad inflaci. To už nyní neplatí. Michl se dohodl s odbory a mzdy v ČNB příští rok porostou o 4,5 procenta, tedy výrazně méně, než jakou odhaduje ČNB inflaci. Aktuální prognóza ČNB počítá s průměrnou inflací v příštím roce na úrovni 9,1 procenta.

Česká národní banka (ČNB) v září vydala na intervencích na podporu koruny 2,6 miliardy eur (63,2 miliardy korun). Od května centrální banka takto utratila 25,5 miliardy eur (619,8 miliardy korun), což je zhruba 16 procent devizových rezerv z jejich maximálního objemu v letošním dubnu. ČTK to řekli analytici s poukazem na zveřejněná čísla stavu devizových rezerv ČNB.

Česká národní banka (ČNB) zlepšila odhad letošního schodku veřejných financí na 3,7 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z loňských 5,1 procenta. V srpnovém odhadu centrální banka očekávala schodek 4,9 procenta. Vyplývá to z tabulky klíčových makroekonomických indikátorů, které jsou součástí aktuální zprávy o měnové politice. Celou zprávu banka zveřejní 11. listopadu.

Čtvrteční tisková konference bankovní rady České národní banky (ČNB) přinesla dvě základní poselství: Většina členů bankovní rady chce držet úrokové sazby stabilní po delší dobu, tou druhou zprávou je očekávaný pokles hrubého domácího produktu (HDP) České republiky v příštím roce.

Česká národní banka (ČNB) zhoršila odhad vývoje ekonomiky pro letošní i příští rok. Letos čeká růst hrubého domácího produktu (HDP) o 2,2 procenta a…

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ve čtvrtek dle očekávání ponechala základní sazbu na úrovni sedmi procent. Jestliže pro změnu základní sazby nevyužila ani zasedání, kdy již měla k dispozici novou prognózu, je vysoce pravděpodobné, že na úrovni sedmi procent setrvá sazba po zbytek letošního roku.

Česká národní banka (ČNB) v souladu s očekáváními ponechala úrokové sazby beze změny. Základní repo sazba tak zůstává na sedmi procentech. Nová bankovní rada vedená guvernérem Michlem pokračuje ve vyčkávací holubičí politice, když opakovaně uvádí, že dosavadní úroveň úrokových sazeb je již dostatečná ke zkrocení vysoké inflace.

A je to tady. Nová makroekonomická prognóza ČNB už nepočítá s růstem české ekonomiky v příštím roce. České hospodářství v roce 2023 čeká pokles o 0,7 procenta, řekl po jednání bankovní rady guvernér ČNB Aleš Michl.

ČNB úroky nechává beze změny, v příštím roce moc klesat nebudou. Centrální banka místo vyšších úroků sází na intervenci za silnější korunu, čímž například sráží ceny pohonných hmot v ČR.

ČNB ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Základní úroková sazba tak zůstává na sedmi procentech, uvedla mluvčí ČNB Petra Krmelová. Bankovní rada současně rozhodla, že ČNB bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) dnes podle očekávání ponechala úrokové sazby na sedmi procentech. Pro zachování výše sazeb, která platí od 22. června, bylo pět členů rady, dva hlasovali pro zvýšení na 7,75 procenta. Podle guvernéra ČNB Aleše Michla sice se zvýšením sazeb počítal základní scénář makroekonomické prognózy, většina rady ale upřednostnila snahu zachovat stabilní podmínky pro ekonomiku. ČNB dnes také představila novou ekonomickou prognózu, která počítá s letošním růstem HDP o 2,2 procenta a s poklesem o 0,7 procenta v roce 2023. Proti srpnové prognóze banka svůj výhled zhoršila.

ČNB již ve čtvrtek může zvýšit základní úrokové sazby. Půjde o zásadní moment zejména pro kurz české koruny. Před radou České národní banky v čele s guvernérem Alešem Michlem jsou složité měsíce. Již na jaře příštího roku by se mohla česká koruna dostat do vážných potíží. Roztočilo by to další vlnu inflace, míní komentátor newstream.cz Stanislav Šulc.

Hledání úspor, koordinaci kroků vlády a České národní banky (ČNB) nebo cílenou podporu doporučují prezidentští kandidáti jako řešení vedoucí ke snížení inflace. Uchazeči o…

Emise nového typu bankovek je vždy sledovanou událostí. Lidé diskutují o jejich podobě, zajímají se o to, kdy a kde si mohou vyměnit bankovky staré a sběratelé už se nemohou dočkat, až si pořídí do sbírky nový přírůstek. Novou bankovku budeme mít od příštího roku i my. Nepůjde ale o žádnou plošnou výměnu či něco podobného. Co nás tedy příští rok čeká a s jakou novinkou se budeme moci v peněžence setkat?

Česká národní banka udělila pokutu ve výši 2 milionů korun společnosti Energy Financial Group (EFG), která se specializuje na výstavbu bioplynových stanic a výrobu biometanu. Podle zjištění centrální banky totiž EFG v letech 2019 a 2020 prodávala investorům dluhopisy bez schváleného prospektu.

Česká národní banka (ČNB) by měla ještě nejméně jednou zvýšit úrokové sazby, aby v prostředí rostoucích inflačních očekávání vyslala signál, že to myslí vážně se zkrocením inflace. Agentuře Reuters to řekl člen bankovní rady Tomáš Holub.

Česká národní banka (ČNB) by měla ještě nejméně jednou zvýšit úrokové sazby, aby v prostředí rostoucích inflačních očekávání vyslala signál, že to myslí vážně se zkrocením inflace. Agentuře Reuters to řekl člen bankovní rady Tomáš Holub.

Energetická drahota a její dopad na vývoj podnikatelské sféry i peněženky spotřebitelů znamenají další pokles nálady v ekonomice. Alespoň tedy z čerstvých dat prezentovaných Českým statistickým úřadem. Obavy se ale budou přesouvat i možnosti ztráty pracovních pozic.

Člen bankovní rady České národní banky (ČNB) Oldřich Dědek poskytl rozhovor týdeníku Ekonom. V tom uvedl, že by podpořil další zvyšování úrokových sazeb v případě, že by došlo k obnovení tlaků na oslabení české koruny či v případě, že by růst mezd zrychlil nad osm procent.

Česká národní banka vydá k 30. výročí česko-slovenské měnové odluky tisícikorunovou bankovku s přetiskem připomínajícím vznik samostatné české měny a ČNB. Emise bankovky, kterou bude možné běžně využívat, se uskuteční 8. února 2023. Přesnou podobu přetisku ČNB zatím nezveřejnila.

Růst cen v Česku v září zrychlil a inflace se zvýšila na 18 procent ze srpnových 17,2 procenta. Meziroční inflace je nejvyšší od prosince 1993. Meziměsíčně vzrostly v září spotřebitelské ceny o 0,8 procenta. Na růstu cen se nejvíce podílely ceny bydlení, a to především zdražení energií. Podle České národní banky (ČNB) i podle analytiků se inflace blíží svému vrcholu. Analytici nepředpokládají, že by tempo zdražování přimělo ČNB, aby v listopadu zvýšila základní úrokovou sazbu ze současných sedmi procent.

Po krátké srpnové přestávce inflace v ČR opět rychle narůstá. Jen v září se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,8 procenta, a to především v důsledku dalšího zdražení plynu a ostatních nákladů spojených s bydlením. Srpen byl pro inflaci jen krátkou iluzorní přestávkou před dalším skokem cen energií.

Inflace v Česku, meziroční na úrovni 18 procenta, za měsíc září opět překonává drtivou většinu expertních odhadů. Je nejvyšší od prosince 1993. Vyšší, než většinově předpokládaná, je i inflace meziměsíční (0,8 vs. 0,2 procenta). Zkrocení inflace bude tedy ještě náročný zápas.

Začátkem října jsme v Surveilligence vydali novou studii k rizikovým podnikovým dluhopisům emitovaným v Česku v období od roku 2013 do září 2022. Podobně jako loni jsme se v ní zaměřili na insolvence a nekalá jednání emitentů. Tato analýza přinesla několik klíčových zjištění, kterým bych se rád v tomto svém komentáři věnoval.

Růst cen v Česku znovu zrychlil, když letos v září dosáhla meziroční inflace 18 procent. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Jedná se o nejvyšší hodnotu meziroční inflace od prosince 1993. Meziměsíčně vzrostly v září spotřebitelské ceny o 0,8 procenta. V meziročním i meziměsíčním srovnání se na růstu nejvíce podílely ceny bydlení, a to především zdražení energií.

Inflace v Česku, meziroční na úrovni 18 procenta, za měsíc září opět překonává drtivou většinu expertních odhadů. Je nejvyšší od prosince 1993. Vyšší než většinově předpokládaná je i inflace meziměsíční. Zkrocení inflace bude tedy ještě náročný zápas, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Po desetimiliardovém výprodeji devizových rezerv v červenci se tempo devizových intervencí České národní banky (ČNB) v srpnu výrazně zmírnilo, když centrální bance na zklidnění situace na trhu stačily 2,4 miliardy eur.

Objem intervencí České národní banky na podporu koruny v srpnu klesl na 2,4 miliardy eur (59 miliard Kč) z červencových téměř deseti miliard eur (zhruba 246 miliard Kč). Od března tak už ČNB prodala na trhu 23,2 miliardy eur (asi 570 miliard korun). S poukazem na zveřejněná čísla stavu devizových rezerv ČNB to dnes uvedl analytik banky Creditas Petr Dufek.

Pro ponechání úrokových sazeb na dosavadní úrovni sedm procent hlasovalo na posledním zasedání bankovní rady České národní banky (ČNB) minulý týden pět členů, zvýšit sazby o 0,75 procentního bodu naopak chtěli Marek Mora a Tomáš Holub. Vyplývá to z dnes zveřejněného záznamu jednání. Sazby rada zvyšovala v první polovině roku kvůli rostoucí inflaci.

Píšu to nerad, ale český finanční trh je zaostalý. Pražská akciová burza je jen takovou hrou na trh. Když se podíváme, jaký je denní obrat burzy, tak je to v porovnání se světovými burzami směšné. Navíc nejlepší emise teď vláda torpédovala válečnou daní. ČEZ, který byl v červenci nad 1 200 korunami za akcii, se propadl až pod 900 Kč.

Bývalý guvernér České národní banky Zdeněk Tůma založil fond kvalifikovaných investorů IRQ Funds zaměřený na rezidenční nemovitosti. „V současnosti na trhu vidíme spoustu příležitostí,“ prozradil v nejnovější epizodě podcastu Realitní Club, kterou si můžete poslechnout na serveru newstream.cz a všech podcastových polatformách.

Rozhodnutí České národní banky (ČNB) ponechat úrokové sazby beze změny bylo vzhledem k předchozím vyjádřením členů rady a samotného guvernéra Aleše Michla dlouhodobě očekávané. Aktuální sazba ve výši sedmi procent je už teď nejvyšší od roku 1999.

Porsche zvládlo burzovní debut; ČNB na sazby nesáhla; schodek rozpočtu bude skoro 300 mld. Kč;  Španělé zdaní bohaté; Kofolu trápí růst nákladů; kdo odpálil plynovody Nord Stream?; recese globální ekonomiky na spadnutí; vedení PPF se mění; ECB je připravena zvýšit sazby; Facebook se uskromní; Apple nebude zvyšovat výrobu iPhonů; Nike srazil zisk silný dolar a Philip Morris ČR v plusu.

Česká národní banka (ČNB) na svém zářijovém zasedání rozhodla o ponechání základní repo sazby na sedmi procentech. To bylo v souladu s očekáváním analytiků i finančního trhu. Na příštím zasedání by sazby měly dle vyjádření guvernéra buď opět zůstat nezměněny, nebo vzrůst.

Úrokové sazby by měly zůstat po zbytek letošního roku stabilní, vyplývá z reakcí analytiků po čtvrtečním jednání bankovní rady České národní banky. Někteří experti ovšem jejich zvýšení ještě letos nevylučují. „Úrokové sazby zůstanou na relativně vysoké úrovni delší dobu. ČNB chce bojovat proti inflaci, dokud nebude plně pod kontrolou, tedy stabilizována na dvouprocentním cíli,“ uvedl guvernér Aleš Michl na tiskové konferenci. Podle analytiků ale nervozita na finančních trzích zůstane vysoká…

Úrokové sazby zůstanou na relativně vysoké úrovni delší dobu. Česká národní banka chce bojovat proti inflaci, dokud nebude plně pod kontrolou, tedy stabilizována na dvouprocentním cíli. Vyplývá to z vyjádření guvernéra Aleše Michla na tiskové konferenci po dnešním zasedání bankovní rady ČNB. Rada dnes zachovala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech, na této úrovni je od konce června.

Bankovní rada ČNB ponechala podle očekávání úrokové sazby na stávající úrovni, uvedla to mluvčí ČNB Petra Vodstrčilová.  Úrokové sazby zůstanou na relativně vysoké úrovni delší dobu, uvedl Michl na tiskové konferenci po zasedání bankovní rady ČNB.

Bankovní rada České národní banky na svém dnešním jednání ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Dvoutýdenní repo sazba tak zůstává na 7 %, diskontní sazba na 6 % a lombardní sazba na 8 %.

Bankovní rada České národní banky dnes ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Rozhodnutí centrální banky bylo v souladu s očekáváním analytiků i finančního trhu. Podle guvernéra ČNB Aleše Michla zůstanou sazby relativně vysoké delší dobu. Michl také upozornil, že pokud příliš porostou mzdové požadavky a budou se vytvářet vysoké deficity rozpočtu, ČNB by pravděpodobně musela přistoupit k dalšímu zvýšení sazeb. Analytici očekávají, že úrokové sazby by měly zůstat po zbytek letošního roku stabilní, někteří experti ovšem jejich zvýšení ještě letos nevylučují.

Banka podle ČNB nabízela investiční nástroje ještě před tím, než vyhodnotila profil konkrétních klientů.

Tuzemská centrální banka bude podle nás na blížícím se zářijovém zasedání nadále držet úrokové sazby beze změny. Tomuto postoji bankovní rady nahrává poslední vývoj inflace a ekonomiky. V poslední době se také zmírnil tlak na oslabování koruny a s tím i na intervence České národní banky (ČNB) na devizovém trhu.

Zvyšovaní sazeb Fedu v uplynulém týdnu a očekávaní jejich možného vrcholu dál tlačilo na akciové trhy. Americká centrální banka akceleruje svůj boj s inflací, a to je nutně negativní pro řadu aktiv. S&P 500 index se přiblížil 3700 bodům. „Medvědi“ tedy postupně posouvají zavírací ceny indexů blíže k letošním minimům.

Důchodci letos výrazně porazí inflaci. Průměrná starobní penze vzroste o 4,4 procenta nad inflaci, což nemají ani pracovníci ČNB s inflační doložkou.

Ministr financí Zbyněk Stanjura stále počítá s mimořádnou daní uplatněnou na banky. Zatímco tedy ve věci mimořádného zdanění energetických a petrochemických podniků bude vláda postupovat v souladu s EU, při zdanění bank chce uplatnit národní řešení. Mimořádná daň EU se totiž na bankovní sektor vztahovat nebude.