Daniel Beneš

Svět se potýká s nedostatkem tankerů na převoz zkapalněného plynu. Hrozba utažení kohoutků na ruských plynovodech a snaha zbavit se závislosti na Rusku donutila státy nakupovat zkapalněný plyn ve velkém. Kvůli zvýšenému zájmu a nedostatku lodí se tak prodlužují čekací doby a ceny za pronájem tankerů rostou o stovky procent.

Bezprecedentní růst cen energií zvyšuje tlak na vládu, aby dopady na obyvatele tlumila. Ve hře jsou tak i kontroverzní řešení spočívající v mimořádných daních pro vybrané společnosti. Z nich by se pomoc lidem mohla platit. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) začal tento plán nově nazývat válečnou daní. Konečné rozhodnutí padne až v září, resort financí však už nyní tvrdí, že zdanění mimořádných zisků je nevyhnutelné. Stále aktuální je také debata o dividendách z ČEZ, kde má stát hlavní podíl…

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) už ví, co udělá s enormním ziskem energetické skupiny ČEZ. Ten za první pololetí přesáhl 33,5 miliardy korun. Stát je většinovým akcionářem společnosti a na dividendách může získat desítky miliard.

Stát může podle analytiků využít vysokého zisku energetické společnosti ČEZ k pomoci lidem s vysokými cenami energií prostřednictvím dividendy. Stát by tak mohl podle některých získat více peněz než zavedením mimořádného zdanění, řekli ČTK oslovení analytici.

Ve II. čtvrtletí 2022 dosáhl provozní zisk před odpisy (EBITDA) výše 15,6 mld. Kč a čistý zisk hodnoty 6,9 mld. Kč. Za I. pololetí EBITDA činila 59,3 mld. Kč. Meziroční růst o 27,7 mld. Kč reflektuje enormní růst cen komodit na velkoobchodních trzích, vysokou provozní spolehlivost elektráren a rekordní zisk z tradingu s komoditami.

Stát může podle analytiků využít vysokého zisku energetické společnosti ČEZ k pomoci lidem s vysokými cenami energií prostřednictvím dividendy. Stát by tak mohl podle některých získat více peněz než zavedením mimořádného zdanění. Oslovení analytici to dnes řekli ČTK. Energetická skupina ČEZ měla za první pololetí čistý zisk 33,6 miliardy korun, meziročně o 32 miliard korun vyšší. Provozní výnosy vzrostly o 21 procent na 130,5 miliardy korun. Provozní zisk před odpisy (EBITDA) stoupl meziročně o 27,7 miliardy Kč na 59,3 miliardy Kč a podle skupiny byl ovlivněn mimo jiné enormním růstem cen komodit na velkoobchodních trzích.

Energetická skupina ČEZ měla za první pololetí čistý zisk 33,6 miliardy korun, meziročně o 32 miliard korun vyšší. Provozní výnosy vzrostly o 21 procent na 130,5 miliardy korun. Provozní zisk před odpisy (EBITDA) stoupl meziročně o 27,7 miliardy Kč na 59,3 miliardy Kč a podle skupiny byl ovlivněn mimo jiné enormním růstem cen komodit na velkoobchodních trzích. Skupina o tom informovala v pondělí v tiskové zprávě.

Polostátní energetický gigant zásadně zvýšil odhady letošního zisku. Namísto původně plánovaných 45 až 49 miliard by měl letos ČEZ vydělat až 65 miliard korun. Stát, který je většinovým vlastníkem ČEZ, tak výrazně vydělá na rostoucích cenách energií. Podle výsledků firmy je pak patrné, že domácnosti šetří energie více než velké průmyslové podniky.

Drahé energie vylepšily hospodaření polostátního ČEZ, celoroční zisk nyní vedení odhaduje mezi 60 a 65 miliardami korun.

Energetická skupina ČEZ měla za první pololetí čistý zisk 33,6 miliardy korun, meziročně o 32 miliard korun vyšší. Provozní výnosy vzrostly o 21 procent na 130,5 miliardy korun. Provozní zisk před odpisy (EBITDA) stoupl meziročně o 27,7 miliardy Kč na 59,3 miliardy Kč a podle skupiny byl ovlivněn mimo jiné enormním růstem cen komodit na velkoobchodních trzích.

Energetická skupina ČEZ ve výsledcích za první pololetí potvrdila, že její letošní hospodaření bude lepší než čekala. Za první pololetí 2022 měl největší výrobce elektřiny v Česku čistý zisk 33,6 miliardy korun.

Energetická skupina ČEZ měla za první pololetí čistý zisk 33,6 miliardy korun, meziročně o 32 miliard korun vyšší. Provozní výnosy vzrostly o 21 procent na 130,5 miliardy korun. Provozní zisk před odpisy (EBITDA) stoupl meziročně o 27,7 miliardy korun na 59,3 miliardy korun a podle skupiny byl ovlivněn mimo jiné enormním růstem cen komodit na velkoobchodních trzích. Skupina o tom v úterý informovala v tiskové zprávě.

Na stavbu dvaačtyřicet kilometrů dlouhého potrubí, jímž bude proudit teplo z Dukovan, se chystají v Brně. Horkovod, který městu přinese energetickou soběstačnost, má stát do deseti let. Plánovaná trasa ale vede přes více než dva tisíce parcel.

Když ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL) v půlce července uzavírala s generálním ředitelem ČEZ Danielem Benešem memorandum o spolupráci při ochraně klimatu, vybrali si stylové prostředí. Za nimi se na Štěchovické přehradě pohupovala plovoucí fotovoltaická elektrárna. Elektrárenská společnost, která se současně zavázala urychlit přechod na uhlíkově neutrální provoz o deset let - k roku 2040, totiž nechce zůstat jen u jedné „vodní“ fotovoltaice.

Práce na analýze toho, zda bude mít smysl budovat horkovodní potrubí z jaderné elektrárny v Dukovanech do Brna, postupují rychle. Jsou definované základní technické předpoklady a je jasná trasa.

Původně 2050, teď 2040. Elektrárenská společnost ČEZ se zavázala urychlit přechod na uhlíkově neutrální provoz o deset let. Současně potvrdila svůj závazek zprovoznit do roku 2030 obnovitelné zdroje o výkonu 6 tisíc megawattů. S Ministerstvem životního prostředí současně firma uzavřela memorandum o spolupráci v ochraně klimatu, energetiky a některých souvisejících oblastech. Obě strany se zavázaly ke spolupráci na komplexní dekarbonizaci všech segmentů české ekonomiky.

Staronový šéf Starostů Vít Rakušan přichází s myšlenkou vyššího zdanění energetických firem. To už jsme mohli mít ve vládě rovnou socialisty, napadne jednoho. Ale Rakušan není sám v nápadech, jak na blížící se energetickou chudobu. Ministr průmyslu za stejnou partaj Jozef Síkela již mnoho měsíců rozpracovává jakýsi levný tarif energií. Pořád o něm nic moc nevíme. Minulá vláda Andreje Babiše zase ulevovala lidem odpouštěním daně z přidané hodnoty za energie.

Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci se Skupinou ČEZ zajistilo pro Česko pronájem podílu kapacity v budovaném plovoucím LNG terminálu v nizozemském Eemshavenu.

Česko má nyní podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN) zajištěné asi dvě třetiny roční spotřeby plynu. Pro letošní topnou sezonu tak bude plynu dost. Potřeba je ale podle něj řešit i ty následující. Zásobníky se po zimě budou muset znovu naplnit. Nyní se nadále plní plynem, který přichází z Ruska.

Společnost ČEZ si zajistila po kapacitě v nizozemském LNG terminálu také přepravní trasy pro dodávku zemního plynu do České republiky. Zbývá tak zajistit už jen samotný zemní plyn, ale i na tomto úkolu se intenzivně pracuje. Na dnešní tiskové konferenci to uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. Další postup bude poměrně rychlý.

Ministerstvo průmyslu a obchodu a ČEZ zajistilo pro Česko pronájem podílu kapacity v budovaném plovoucím LNG terminálu v nizozemském Eemshavenu. V minulých dnech ČEZ zajistil i přepravní kapacitu, která umožní dostat plyn zpracovaný v tomto LNG terminálu do Česka. Celkový roční objem, který zde bude možné zpracovat a následně přepravit, je 3 miliardy metrů krychlových. To Česku umožní snížit závislost na ruském plynu až o třetinu.

Plyn z terminálu na zkapalněný zemní plyn (LNG) v Nizozemsku prodlouží spotřebu plynu v ČR o jeden a půl až dva měsíce. Zásobníky plynu v ČR jsou nyní plné zhruba ze 77 procent, plyn v nich by pokryl spotřebu zhruba do ledna. S využitím plynu z LNG terminálu by tak ČR vydržela zřejmě až do března. Na tiskové konferenci to v úterý řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).

Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci se Skupinou ČEZ zajistilo pro Česko pronájem podílu kapacity v budovaném plovoucím LNG terminálu v nizozemském Eemshavenu. V minulých dnech ČEZ zajistil i přepravní kapacitu, která umožní dostat plyn zpracovaný v tomto LNG terminálu do Česka. Celkový roční objem, který zde bude možné zpracovat a následně přepravit, je 3 miliardy metrů krychlových. To Česku umožní snížit závislost na ruském plynu až o třetinu.

ČEZ ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu získal kapacitu v nizozemském LNG terminálu, která pokryje třetinu naší spotřeby plynu. Zatím do něj nemá zajištěné dodávky zkapalněného plynu. Odkud plyn přijde, není jasné.

Česku se ve spolupráci se skupinou ČEZ podařilo zajistit dodávky zkapalněného plynu přes LNG terminály v Nizozemsku. Ty by měly pokrýt třetinu české spotřeby a snížit závislost na Rusku. Na tiskové konferenci to oznámil v úterý ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).

Plyn z terminálu na zkapalněný zemní plyn (LNG) v Nizozemsku prodlouží v Česku spotřebu plynu o jeden a půl až dva měsíce. Česká republika aktuálně disponuje se zásobníky plynu, které jsou plné ...

Plyn z terminálu na zkapalněný zemní plyn (LNG) v Nizozemsku prodlouží spotřebu plynu v ČR o jeden a půl až dva měsíce. Zásobníky plynu v ČR jsou nyní plné zhruba ze 77 procent, plyn v nich by pokryl spotřebu zhruba do ledna. S využitím plynu z LNG terminálu by tak ČR vydržela zřejmě až do března. Počítá se také s tím, že bude fungovat takzvaná evropská solidarita. Na tiskové konferenci to dnes řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Stát podle něj nyní musí získat LNG, které zatím nemá zajištěné. Roční spotřeba plynu v ČR činí asi 9,4 miliardy metrů krychlových plynu, z Ruska podle Síkely jde zhruba 98 procent spotřebovaného plynu.

ČEZ chce uhlíkově neutrálního provozu dosáhnout už v roce 2040, dosavadní cíl byl 2050. Cílem je zajištění cenově dostupné, udržitelné a bezpečné výroby elektřiny a tepla. Skupina ČEZ potvrzuje závazek do roku 2030 zprovoznit obnovitelné zdroje o výkonu 6 000 MW.

Energetická skupina ČEZ chce dosáhnout uhlíkově neutrálního provozu už v roce 2040, dosavadním cílem byl rok 2050. Vyplývá to z dobrovolné dohody o spolupráci při ochraně klimatu mezi ČEZ a ministerstvem životního prostředí, které v areálu vodní elektrárny ve Štěchovicích u Prahy podepsali ministryně Anna Hubáčková (za KDU-ČSL) a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.

Energetická skupina ČEZ chce dosáhnout uhlíkově neutrálního provozu už v roce 2040, dosavadním cílem byl rok 2050. Vyplývá to z dobrovolné dohody o spolupráci při ochraně klimatu mezi ČEZ a ministerstvem životního prostředí, které v pátek v areálu vodní elektrárny ve Štěchovicích u Prahy podepsali ministryně Anna Hubáčková (za KDU-ČSL) a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.

Společnost ČEZ podepsala s Ministerstvem financí ČR úvěrovou smlouvu v objemu až 3 mld. eur. Jde o další z kroků, jimiž stát a ČEZ posilují energetickou bezpečnost Česka, neboť tím snižují možná rizika v klíčové fázi současné energetické krize.

Komentář Davida Tramby. Zapomenuté téma dělení Skupiny ČEZ se znovu vynořilo poté, co jej ve svém projevu zmínil předseda vlády Petr Fiala. Takový krok určitě stojí za úvahu, ale otázka je, kde má ležet dělící čára mezi společností pod stoprocentním vlivem státu a druhou společností, která by zůstala na burze.

Společnost ČEZ podepsala s Ministerstvem financí ČR úvěrovou smlouvu v objemu až 3 mld. EUR. Tato úvěrová smlouva umožňuje ČEZ posílit jeho likviditní pozici.

Uhelné společnosti plánovaly těžbu utlumit, ale nakonec ji spíše rozšiřují. Reagují na energetickou krizi a rizika spojená s dodávkami surovin z Ruska. Sokolovská uhelná zdůvodňuje rozšíření těžby v lomu Jiří potřebou zajistit dostatek uhlí na zimní sezonu. Podobně se zachová i OKD na Karvinsku.

Stát půjčí energetické společnosti ČEZ prostřednictvím ministerstva financí až tři miliardy EUR (více než 74 miliard korun) ke zvýšení likvidity. Peníze budou určené pro ručení na energetické burze, když zálohy skládané na burzách dosahují rekordních výší kvůli vysokým cenám energií, řekl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Skládání záloh požaduje burza jako ochranu pro obchodníky s elektřinou.

Stát půjčí energetické společnosti ČEZ prostřednictvím ministerstva financí až tři miliardy eur (v přepočtu více než 74 miliard korun) ke zvýšení likvidity. Peníze budou určené pro ručení na energetické burze, když zálohy skládané na burzách dosahují rekordních výší kvůli vysokým cenám energií. Skládání záloh, takzvaných marginů, požaduje burza jako ochranu pro obchodníky s elektřinou.

Peníze budou určené pro ručení na energetické burze, když zálohy skládané na burzách dosahují rekordních výší kvůli vysokým cenám energií.

Rozhodnutí Evropského parlamentu, který podpořil dočasné zařazení jádra a plynu mezi takzvané zelené investice, je dobrou zprávou po českou ekonomiku. Shodli se na tom analytici oslovení ČTK. Mělo by podle nich ve výsledku mimo jiné zlevnit výstavbu nových jaderných bloků v ČR a tím vytvořit tlak na pokles cen elektrické energie v nadcházejících desetiletích.

Co se týká valné hromady ČEZ, nejzajímavější tentokrát není výše schválené dividendy ani její délka. Zásadní zprávou je obměna dozorčí rady, která se povedla jen částečně. Do rady se nedostal nikdo s ambicemi aktivně kontrolovat vedení ČEZ či prověřit sporné obchodní transakce. Pozice Daniela Beneše, který vede ČEZ už skoro 11 let, tím posílí.

Výroba elektřiny z uhlí bude v České republice s ohledem na vládní priority pravděpodobně ukončena nejpozději v roce 2033, přičemž ukončení provozu uhelných zdrojů skupiny ČEZ se očekává nejpozději do roku 2030. Na dnešní valné hromadě ČEZ to podle ekologických aktivistů uvedl předseda představenstva Daniel Beneš. Ve společné tiskové zprávě na to upozornily ekologické organizace Hnutí Duha a Greenpeace.

Brno se chce do deseti let obejít bez energie z Ruska. Město je z osmdesáti procent závislé na ruském plynu a hledá cesty k větší soběstačnosti. Oživilo proto plány na stavbu horkovodu z Dukovan.

Na jižní Moravě ožily v letošním roce plány na vznik horkovodu, který povede teplo z dukovanské jaderné elektrárny až do Brna. Stavba má za cíl dlouhodobě snížit závislost moravské metropole na dodávkách ruského plynu. Investice bude stát miliardy korun.

Z velké části je nyní podle primátorky Markéty Vaňkové Brno závislé při vytápění na ruském plynu. Představitelé města chtějí zvýšit soběstačnost stavbou horkovodu vedoucího z jaderné elektrárny Dukovany. Zástupci společnosti Teplárny Brno a ČEZ v pondělí podepsali memorandum o spolupráci při přípravě projektu.

Vláda Petra Fialy (ODS) oživila nápad na rozdělení polostátního energetického gigantu ČEZ na státní a soukromou část. Stát jako stoprocentní vlastník části ČEZu vyrábějící elektřinu by díky tomu měl páky na regulaci cen energií. Nejde však jen o výrobu elektřiny z jádra a uhlí. Pokud by se ČEZ skutečně dělil, vedl by se nepochybně velký boj o to, zda by do „státního ČEZu“ měly spadnout i zdroje, jako jsou vodní elektrárny a zelená energetika.

Manažeři ČEZu dostali při rekordních cenách elektřiny milionové odměny. Jenže většinovým akcionářem ČEZu je stát, a ten tak vždy může firmu trochu krotit, správně? Špatně.

Na světě jsou prý jen dvě jistoty: daně a smrt. Dovolil bych si přidat třetí – závist Čechů. Právě ti totiž byli pobouřeni, když vyšlo najevo, že se osmička členů představenstva skupiny ČEZ může těšit na odměny za loňský rok v celkovém objemu 135 milionů korun. Sám šéf energetické skupiny Daniel Beneš má inkasovat téměř 35 milionů.

Nemyslím, že je to v pořádku, říká bývalá ministryně o odměnách, které se nastavily za její éry. «« Zpátky do databáze lží V době, kdy se lidé dozvídají další a další zdražování energií, vyšlo najevo, že manažeři polostátní společnosti ČEZ si vyplatí mnohamilionové odměny. Ke kritikům evidentně špatně načasovaného kroku se přidala i Alena Schillerová. “V době velké energetické krize si nemyslím, že je to v pořádku,” prohlásila Schillerová v rádiu Impuls z mediální divize Babišova holdingu. A dodala, že odpovědnost padá na dozorčí radu ČEZ. “Přestože je ta společnost polostátní, je nějakým způsobem autonomní. Dozorčí rada rozhodla a nastavila podmínky…

Zpráva o vysokých odměnách pro manažery skupiny ČEZ zapůsobila v době masivního zdražování jako provokace. Šéfovské prémie ale nevybočují z normálu. A v problému energetické drahoty nehrají žádnou roli.

Někdejší politik hnutí ANO Jiří Švachula byl podle soudu hlavou zločinecké skupiny, která za milionové úplatky manipulovala zakázky Brna.

Pokud vedení ČEZ nezvažuje kvůli nižším odměnám odchod, mohli by to jeho členové pro jednou přežít. Těmito slovy reagoval v pořadu 360° na CNN Prima NEWS předseda správní rady Institutu pro politiku a společnost a komentátor Lidových novin Jan Macháček na odměny ve zmíněné polostátní společnosti. Za důležitější téma ale považuje miliardové dividendy, které by podle nej akcionáři měli v mimořádné době vybrat.

Skupina ČEZ zveřejnila odměny, které za rok 2021 dostanou členové představenstva energetické společnosti. Celkem si přijdou na 135 milionů, generálnímu ředitelovi Danielu Benešovi připadne téměř 35 milionů. Zpráva však vyšla v době, kdy ČEZ oznámil další zdražování. Kritiku výše odměň ale odmítají někteří politici i experti. Poslanec Jan Skopeček (ODS) v pořadu Co na to vaše peněženka varoval před populismem a průměrnými manažery.

Všech osm členů představenstva energetické společnosti ČEZ má nárok na plnou výši roční odměny za loňský rok. Celkem si tak rozdělí téměř 135 milionů korun. Nejvíc dostane šéf představenstva a generální ředitel Daniel Beneš, který má nárok na téměř 34,9 milionu korun. Vyplývá to ze zprávy o odměňování, kterou společnost zveřejnila na webu. Energetická skupina ČEZ měla v loňském roce čistý zisk 9,9 miliardy Kč, meziročně byl o 81 procenta vyšší.

Finanční skupina J&T zakládá spolu se známým českým analytikem a investorem Michalem Šnobrem private equity fond J&T MS 1 SICAV. Nový fond již stihl odkoupit balík 9,42 procenta akcií výrobce chemikálií Venator Materials obchodované na newyorské burze a stal se jeho druhým největším akcionářem.

Všech osm členů představenstva energetické společnosti ČEZ má nárok na plnou výši roční odměny za loňský rok. Celkem si tak rozdělí téměř 135 milionů korun. Nejvíc dostane šéf představenstva a generální ředitel Daniel Beneš, který má nárok na téměř 34,9 milionu korun. Vyplývá to ze zprávy o odměňování, kterou společnost zveřejnila na webu. Energetická skupina ČEZ měla v loňském roce čistý zisk 9,9 miliardy korun, meziročně byl o 81 procenta vyšší.

ČEZ loni vydělal 9,9 miliardy korun, o 81 procent víc než v roce 2020. I díky tomu si vedení firmy rozdělí plnou výši odměn.

Všichni členové představenstva energetické společnosti ČEZ mají nárok na plnou výši roční odměny za loňský rok. Šéf představenstva a generální ředitel Daniel Beneš dostane na odměnách celkem 34,9 milionu korun. Další odměny dostane z dceřiných firem ČEZ. Vyplývá to ze zprávy o odměňování, kterou společnost zveřejnila na webu.

Všech osm členů představenstva společnosti ČEZ má nárok na plnou výši roční odměny za loňský rok. Celkem si tak rozdělí téměř 135 milionů korun.

Všech osm členů představenstva energetické společnosti ČEZ má nárok na plnou výši roční odměny za loňský rok. Celkem si tak rozdělí téměř 135 milionů korun. Nejvíc dostane šéf představenstva a generální ředitel Daniel Beneš, který má nárok na téměř 34,9 milionu korun. Vyplývá to ze zprávy o odměňování, kterou společnost zveřejnila na webu. Energetická skupina ČEZ měla v loňském roce čistý zisk 9,9 miliardy Kč, meziročně byl o 81 procenta vyšší.

Všichni členové představenstva energetické společnosti ČEZ mají nárok na plnou výši roční odměny za loňský rok. Šéf představenstva a generální ředitel Daniel Beneš tak dostane na odměnách celkem téměř 34,9 milionu korun. Další odměny dostane z dceřiných firem ČEZ. Vyplývá to ze zprávy o odměňování, kterou společnost zveřejnila na webu.