Daniel Kroupa

Začal advent a to znamená, že se blíží Vánoce, svátky míru a pokoje. Lidé přemýšlejí nad dárky pro své blízké a rozhlížejí se po obchodech. Čím více se blíží Štědrý den, tím větší zmatek v nich panuje a mění se ve štvanici, která je pravým opakem vánoční pohody. Jako by šlo jen o věci. A tak je třeba každý rok smysl těchto svátků připomínat. Pokusme se o to tentokrát způsobem, který přímo nevyžaduje přistoupit na náboženské předpoklady, jimž má moderní člověk potíž uvěřit.

Způsob, jakým se vede mediální debata o tom, zda generál ve výslužbě Petr Pavel je vhodným kandidátem na prezidenta, když byl před rokem 1989 coby důstojník Československé lidové armády několik let členem komunistické strany, a dokonce prý absolvoval kurz pro vojenské zpravodajce, zase jednou především ukazuje, jak zmatená kritéria v posuzování minulosti se u nás používají.

Jako pomyslnou kudlu do zad Západu hodnotili analytici nedávné rozhodnutí ropného kartelu OPEC o snížení produkce. Spojené státy i Evropa tlačily na menší snížení než o dva miliony barelů denně, ke kterému došlo – Evropa proto, že drahá ropa ještě zhoršuje energetickou krizi na starém kontinentě, a Amerika kvůli tomu, že v zemi je palivo politicky citlivou záležitostí.

Komunální volby v letošním roce potvrdily, že nejsilnější stranou na naší politické scéně je hnutí ANO, které se těší podpoře kolem 30 procent. Vládní strany mohou do budoucna této síle čelit, pouze pokud udrží své spojenectví. To je důvod, proč jejich předsedové a předsedkyně vyzývají své zastupitele v městech a obcích, aby při vytváření komunálních koalic preferovali takovou, o jakou se opírá vláda.

Nejčastější nářky, které slyším, zní: Evropská unie je pomalá, české vládě všechno dlouho trvá. Otázka, na kterou se pokusím odpovědět, zní: Co to zpomalení způsobuje? Opomeneme-li v této úvaze problémy s uzavíráním kompromisů mezi 27 státy a dáme slovo psychologům, ti tvrdí, že za to může oddalovací mentalita evropské populace.

Za přednost diktatury považují někteří lidé možnost vládnout státu racionálním způsobem. Na rozdíl od demokracie, která před každým rozhodnutím musí absolvovat zdlouhavé diskuse, spory či konflikty a výsledkem bývá kompromis, který zcela neuspokojí nikoho, diktátor může prostě poručit a ostatním nezbývá než poslechnout a příkaz vyplnit. Takový způsob vládnutí se osvědčoval v dobách rozvratu.

Jsem trochu udiven, když čtu v novinách, že začíná horká kampaň před komunálními a senátními volbami, které se konají 23. září. Máme tedy před sebou ještě bezmála tři neděle a už přihořívá? Dříve jsme, pokud se dobře pamatuji, takto nazývali poslední týden. Marně přemýšlím, kdy tedy začala studená fáze předvolební kampaně.

Všechny podcasty na jednom místě. Na Seznamu. Hledejte, nacházejte a poslouchejte. Vybírejte z pořadů i témat. O seberozvoji, cestování nebo třeba o historii.

Petr Fischer: Je třeba vyhodit Schrödera; Ondřej Houska: Sankce na ruské energetické suroviny jsou důležité, ale nikoli osudové; Jan Vávra: Nastal čas na přijetí eura?; Zuzana Válková: Lekce z nesnášenlivosti pro lepší lidi.

Do nového roku vstupujeme s nadějí, že bude lepší, než byl ten předchozí. Naděje je naší vzpourou proti realitě a probouzí v nás vůli ji měnit tam, kde můžeme, a odhodlání čelit jí tam, kde nemůžeme. Letos nás čeká nutnost vypořádat se s epidemií a drahotou doma – to se nám ale může podařit jenom tehdy, pokud nám to vnější podmínky dovolí. Tou nejdůležitější podmínkou je udržení míru v Evropě, který narušilo Rusko svým chováním vůči Ukrajině. A tomu budeme muset čelit.

Zeptáme se, co má přinést synodní proces, který zahájil papež ve Vatikánu. Několik francouzských sdružení žádá kolektivní rezignaci biskupů kvůli zprávě o zneužívání. Tématu antisemitismu v umění se věnuje nová výstava v Liberci, mluvit o něm budeme i my. Moderuje Adam Šindelář.

Spisovatel, nakladatel a předseda Svazu českých knihkupců a nakladatelů Martin Vopěnka už dřív řekl, že ho překvapuje, jak civilizace reaguje na pandemii covidu-19 a jak je pro ni humanismus zároveň smrtící, když se to s ním přehání a chrání se každý lidský život. „Je to zároveň přejemnělost západní civilizace, protože jsme si odvykli, že k životu patří i smrt. Nejsme na ni vůbec připraveni, protože ji máme izolovanou v různých ústavech,“ vysvětluje v pořadu Osobnost Plus.

„Především je potřeba předeslat, že každý slušný člověk panu prezidentovi přeje, aby se uzdravil,“ říká filozof a politolog Daniel Kroupa, který byl politikem patnáct let. A přidává srovnání: „Už jsme tady v minulosti podobné situace měli. Tomáš Garrigue Masaryk ve chvíli, kdy se necítil úplně zdráv, odstoupil. Když byl nemocen Václav Havel, tak Hrad i lékaři podrobně informovali o jeho zdravotním stavu bez toho, aby zabíhali do nechutných detailů. “