Daniel Kroupa

Spíše dobře nebo vysloveně skvěle se podle exkluzivního průzkumu agentury Median pro Deník žije voličům SPOLU, STAN a Pirátů, nespokojenost naopak neskrývali příznivci ostatních stran. Nejhůř život v Česku hodnotí sympatizanti Stačilo! a SPD. Jejich strachy přitom nemusí mít zcela reálný základ, připomínají experti.

V lednu 1991 odstartovala liberalizace cen potravin a dalšího zboží, což vedlo k raketovému zdražování. Češi tak poprvé okusili, co obnáší cesta od centrálního plánování k volnému trhu. Vžil se pro to pojem „utahování opasků“.

Před padesáti sedmi lety vstoupila na území tehdejšího Československa vojska Varšavské smlouvy. Tím byl zmařen pokus reformního komunistického křídla o změny a nastolení „socialismu s lidskou tváří“. Podle politologa Daniela Kroupy nesou srpen 1968 i rok 1938 poselství, že příště by se Češi měli bránit. K výročí invaze v pořadu Události, komentáře, který moderoval Martin Řezníček, hovořil také ředitel knihovny sdružení Memorial Boris Bělenkin.

Stálice mezi řetězáky se před nějakou dobou objevila i v naší schránce díky čtenářce Novinek. Ta nám napsala, že pro nezasvěceného člověka jde o „hodně zneklidňující informaci“. Dokument v příloze e-mailu obsahuje jména 13 údajných agentů bývalé Státní bezpečnosti. Kromě několika bývalých politiků jde třeba o osobnosti kulturní scény. Pro některé z nich jde o urážku, protože byli naopak komunistickou mocí sledováni a ve spisech jsou označeni za nepřátelské osoby.

Od revoluce se podařilo v Česku vytvořit silnou občanskou společnost, silnou ústavu, nepodařilo se ale vytvořit silný stranický systém, řekl v pondělí v knihovně Václava Havla politolog, filozof, signatář Charty 77 Daniel Kroupa při příležitosti uvedení knihy esejů a rozhovorů Disidenti u moci: Česká cesta ke svobodě a demokracii, kterou připravil historik Petr Hlaváček. Nad publikací debatovali také další disidenti – Jan Dobrovský, Jan Urban, Kamila Bendová a Eda Kriseová.

Hodně z nás každoročně sleduje slavnostní předávání státních vyznamenání při příležitostí výročí 28. října, významného svátku naší státnosti.

Řád Tomáše Garrigua Masaryka, tedy druhé nejvyšší státní vyznamenání, dnes večer prezident Petr Pavel udělil papeži Janu Pavlu II., který podle Hradu sehrál mimořádnou roli v období pádu komunistickýc…

Nejvyšší české státní vyznamenání, Řád bílého lva, prezident Petr Pavel při slavnostním ceremoniálu na Pražském hradě udělil čtyřem osobnostem. Dvěma vojákům in memoriam, architektce Evě Jiřičné a choreografovi Jiřímu Kyliánovi. Řádem Tomáše Garrigua Masaryka, což je druhé nejvyšší vyznamenání, Pavel ocenil například papeže Jana Pavla II., diplomata Karla Kovandu nebo bývalou ombudsmanku Annu Šabatovou. Medaile Za hrdinství udělil Pavel vojákům za hrdinství v boji i třem lidem, kteří svojí pohotovostí pomohli k záchraně lidských životů.

Martin Lísal - V y š k o v - Mladší žáci kategorie U14 si po dlouhé pauze s chutí zastříleli, na hřišti Vyškova dokráčeli k výhře díky čtrnácti brankám. Hned pětkrát se trefil Daniel Kroupa.

REPORTÁŽ: Na konci února roku 2022 začala invaze ruských vojsk na území Ukrajiny. Od té doby boje stále pokračují, někteří zemi kvůli válce opustili. Během úterního večera proběhlo před ruským velvyslanectvím shromáždění s jasným poselstvím: „Běž domů, Ivane.”

Stovky lidí se v úterý za soumraku sešly u ruské ambasády v Praze, aby si připomněly výročí vpádu sovětských a dalších vojsk Varšavské smlouvy do Československa a zároveň aby vyjádřily solidaritu Ukrajině napadené Ruskem. Zaměstnancům oploceného komplexu i dalším zástupcům ruského režimu poslali demonstranti symbolický tichý vzkaz zapálením prskavek.

V předvečer 56. výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa upořádalo Milion chvilek pro demokracii na náměstí Borise Němcova v Praze shromáždění, které připomnělo tragické události roku 1968 a vyjádřilo solidaritu s Ukrajinou, která čelí ruské agresi. Akce s názvem „Běž domů, Ivane“ se konala symbolicky před ruskou ambasádou a na organizaci se podílely organizace Člověk v tísni a Paměť národa za podpory Evropského kongresu Ukrajinců.

Několik stovek lidí se dnes za soumraku sešlo u ruské ambasády v Praze, aby si připomněli výročí vpádu sovětských a dalších vojsk Varšavské smlouvy do Československa a zároveň aby vyjádřili solidaritu Ukrajině napadené Ruskem. Zaměstnancům oploceného komplexu i dalším zástupcům ruského režimu poslali demonstranti symbolický tichý vzkaz zapálením prskavek.

Žhářské útoky na francouzskou železnici nevyvolávají v bývalém místopředsedovi Evropského parlamentu (EP) Liborovi Roučkovi (SOCDEM) pochybnosti o bezpečnosti na olympiádě. Řekl to v pořadu Události, komentáře. S Roučkem souhlasila i bývalá europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL), podle které zatím není důvod k obavám. Francouzská vysokorychlostní železnice v noci na pátek čelila koordinované žhářské sabotáži s cílem zásadně narušit dopravu, a to zejména v Paříži. Útokem, který ovlivnil nejméně statisíce cestujících, se zabývají všechny francouzské zpravodajské služby.

"Volání po kapitulaci Ukrajiny výměnou za mír síly. To se to rozdává cizí území," kritizuje filozof a bývalý poslanec Daniel Kroupa.

Jaká je epidemiologická situace v Česku a jak ji změnily vánoční svátky? Jak vyzněl vánoční projev premiéra Petra Fialy? A co napověděla výroční tisková konference náčelníka ukrajinského generálního štábu o dalším postupu Kyjeva proti okupačním ruským silám?

Spolu s Českým rozhlasem jsme 11. listopadu u příležitosti Dne válečných veteránů uspořádali v katedrále sv. Víta na Pražském hradě benefiční Koncert pro hrdiny. Na jeho úvod vystoupil filozof a signatář Charty 77 Daniel Kroupa.

Helga Hošková-Weissová. Akademická malířka, přeživší Terezína a Osvětimi. A nyní též držitelka Ceny Beauty of Help Award. Nadace Krása pomoci v pondělí udělovala čestná uznání a ocenění.

Ministryně obrany Jana Černochová tento týden podepsala smlouvu o obranné spolupráci České republiky a USA. Smlouva upravuje právní postavení příslušníků armády USA v rámci případného plnění jejich úkolů na území České republiky. Neumožňuje ale vytvoření stálé vojenské základny. „Uzavřená dohoda se Spojenými státy je pro Českou republiku velmi významná," řekla serveru PrahaIN.cz politoložka Vladimíra Dvořáková.

Co jsou „lidská práva“? Jaké jsou jejich historické kořeny? Co pro nás znamenají? Nad těmito otázkami se zamýšlí filozof Daniel Kroupa v sérii rozhovorů s Andrejem Novikem. Každý díl podcastu se věnuje jednomu článku Všeobecné deklarace lidských práv.

Povolání umývače oken a výloh během normalizace vykonávaly desítky intelektuálů, duchovních a dalších osobností, které se dostaly do střetu s režimem. Nacházely v něm překvapivou svobodu a nezávislost, která v jiných profesích chyběla. Ani tady ale nechyběl všudypřítomný „dohled“ Státní bezpečnosti. „Nemusel jsem dělat žádné kompromisy s režimem, protože mi nebylo co vzít. Mohli mi vzít leda tak kýbl

Co jsou „lidská práva“? Jaké jsou jejich historické kořeny? Co pro nás znamenají? Nad těmito otázkami se zamýšlí filozof Daniel Kroupa v sérii rozhovorů s Andrejem Novikem. Každý díl podcastu se věnuje jednomu článku Všeobecné deklarace lidských práv.

Filozofy, historiky, kněží nebo vyhozené překladatele jste v ulicích mohli potkat jako myče oken a výloh. Kýbl, stěrka a hadr se za normalizace staly nečekanými symboly svobody.