Daniel Prokop

Člověk v tísni vydává index odpovědného úvěrování, což je srovnávací analýza úvěrů. „Dole v indexu jsou malé divné společnosti, jejichž jména naštěstí většina lidí ani neslyšela a nechcete je znát. Ale je dobré se na něj podívat, abyste se jich vyvarovali. To jsou společnosti, které mají netransparentní smlouvy, často nemají jasné podmínky, kalkulačky vám neřeknou všechno,“ varuje sociolog Daniel Prokop. Na jaká čísla si dát pozor? Kde leží strop úroků podle evropského práva?

Průměrná česká domácnost plánuje letos utratit za vánoční svátky 12 600 korun, podobně jako loni. Půjčku na Vánoce plánují dvě procenta Čechů, úvěr si zřizují nejčastěji u bank, vyplynulo z průzkumu České bankovní asociace a agentury Ipsos mezi tisícovkou respondentů. Kde je bezpečnější si půjčit peníze? Odpovídá v pravidelném pořadu Život k nezaplacení sociolog Daniel Prokop, ředitel společnosti PAQ Research a člen Národní ekonomické rady vlády.

Práce v rádiu a České televizi, politické začátky v ostravské TOP 09. Kandidát na ministra práce a sociálních věcí Aleš Juchelka bude řešit superdávku i důchodovou reformu.

Co si přečíst k událostem uplynulého měsíce? Tentokrát výběr nabízí pohled na výhru levice v New Yorku, problémy BBC či aktuální situaci na Ukrajině.

„Kde jsme?" Letos je to 20 let. Ano, v roce 2005 Česko zákonem zavedlo právo na vzdělávání v běžné spádové škole, tzv. inkluzi. Podrobněji téma rozebírá sociolog Daniel Prokop, který stojí i za projektem Život k nezaplacení. Společný výzkum společnosti PAQ Research a Českého rozhlasu mapuje ekonomickou situaci domácností v zemi.

Různé typy hendikepů a speciálních vzdělávacích potřeb má v Česku 160 tisíc dětí. Psychologické poradny jim pomáhají různě, kraj od kraje. „Jakou má dítě podporu na běžných školách a kam by mělo chodit, je na doporučení poradny, která zkoumá jeho hendikepy. Problém poraden je v tom, že se obrovsky liší regionálně výsledky,“ poukazuje sociolog Daniel Prokop. Kdy je inkluzivní politika úspěšná? Jaká data má školství k dispozici?

Programové prohlášení vznikající vlády slibuje motivovat k preventivním prohlídkám. Podle Daniela Prokopa však chybí zaměření na úspěšnost prevence jednotlivých pojišťoven. „Ty nejsou motivované, protože neplatí náklady na nemocenskou. Tu platí sociální systém, pojišťovny tak nemají velkou motivaci investovat efektivně,“ míní sociolog. Jak přenastavit systém, aby podporoval aktivitu praktických lékařů?

Jak bude vypadat zdravotnictví, pokud se vlády v Česku ujme koalice pod vedením Andreje Babiše (ANO)? Napovídá o tom zveřejněný návrh programového prohlášení. V něm stojí třeba to, že pravděpodobná budoucí vláda chce zveřejňovat data o kvalitě péče v Česku. S tím souhlasí i sociolog Daniel Prokop. „Podle mě je zásadní, aby byly informace o kvalitě péče, ale i o výsledcích praktiků,“ říká.

Z třinácti změn v oblasti daní, které obsahuje programové prohlášení nově vznikající vlády, jsou smysluplné pouze tři, říká člen NERVu Daniel Prokop.

Jak lépe využít peníze z nadfinancovaných částí republiky a podpořit služby v chudších regionech, ukazuje sociolog na rozpočtovém určení daní. „Relativně nejméně v systému mají středně velká města – od pěti tisíc do Liberce – která zřizují základní školy, zdravotní a další služby pro celý mikroregion. Je paradoxní, že nemají více peněz na obyvatele než malé obce,“ poukazuje Daniel Prokop. Jak by menší subjekty posílilo společenství obcí? A kde chybí 7 miliard na školství?

Prezident Petr Pavel přijal pravděpodobného budoucího premiéra Andreje Babiše. Mají jednat o návrhu programového prohlášení vlády, kterou ANO skládá s hnutím SPD a Motoristy. Dá se čekat, že Andrej Babiš s prezidentem probral i návrh rozpočtu na příští rok, který připravila odcházející vláda Petra Fialy a které hnutí ANO opakovaně kritizuje. Zmíněný rozpočet a programové prohlášení v oblasti školství podrobně rozebírá Daniel Prokop.

KOMENTÁŘ / Jak v Česku budeme žít, to souvisí s tím, kdo u nás rozhodl letošní volby. Výsledek doložil to, co sociologové říkají už dlouho, v Česku se někde žije lépe, ale na většině mí…

V programovém prohlášení vznikající vlády hnutí ANO, SPD a Motoristů se objevila i kapitola o rodičovském příspěvku. Ten chce pravděpodobná budoucí vláda zvýšit na 400 tisíc korun. Podle sociologa Daniela Prokopa to ale není ideální cesta, navrhoval by spíše navázání růstu příspěvku na inflaci. Rodiče podle něj navíc čelí četným překážkám, když se chtějí vrátit do práce. „Návrat do práce je u nás obrovsky zdaněný,“ popisuje.

Jak ovlivní program vznikající vlády hospodaření jednotlivých domácností? Pomůže těm, kdo to potřebují? „Program je velmi dobrý pro skupiny, které jsou příjemci nějaké redistribuce, která má smysl. Je velmi výhodný pro důchodce, pro lidi na rodičovské dovolené,“ říká sociolog Daniel Prokop. „Nemyslím si, že je tak výhodný pro nízkopříjmové pracující, že by v daňové politice bylo výrazné snížení daní nízkopříjmových,“ dodává. Považuje za rozumné měnit zavedenou superdávku?

Žádné zvýšení daní, naopak významné daňové úlevy. Návrat školkovného, slevy na manželku a další plány nastupující vlády přijdou rozpočet draho. Efekt mnohých opatření ale bude sporný, míní experti.

O programu pravděpodobné příští vlády se zatím neví, zřejmě se ale shodne na kariérním řádu učitelů. Na návrhu se pracovalo už v minulosti, proti jeho schválení se ale postavila část učitelů. Podle sociologa Daniela Prokopa ale může řád generovat nové ředitele škol. A zdůrazňuje i podporu začínajících kantorů. „Ve výzkumech je vidět, že jsou kvůli malé podpoře vyhořelí, nedokážou si poradit s věcmi, na které narazí až v praxi,“ říká.

Převod financování nepedagogických pracovníků na obce povede k úsporám jen za předpokladu, že budou zřizovatelé škol spolupracovat. Novela školského zákona zároveň podněcuje slučovat vedení menších škol. „Sloučení není to, že by museli jednu budovu zavřít. Je to sloučení ředitelství, že administrativu a žádosti o dotace budou dělat nahoře,“ vysvětluje sociolog Daniel Prokop. Jaké způsoby organizace mateřských a základních škol budou efektivní? A kam míří české zdravotnictví?

Už jen dva měsíce zbývají obcím, které zřizují školy, aby se připravily za změny, které začnou platit od Nového roku. Co udělat pro to, aby se změny staly spíš příležitostí než přesunem administrativy a peněz z bodu A do bodu B? „Dá to velký prostor ušetřit peníze, které potom můžou jít třeba do podpory studentů nebo vzdělávání pedagogů,“ popisuje sociolog Daniel Prokop.

Kdyby se polský recept zavedl i v Česku, vydělají jen ti, co mají příjem mezi šesti sty a osmi sty tisíci ročně, tvrdí sociolog.

Proběhlé volby přinesly hned několik překvapení: výrazně ženský klub Pirátů, triumf podceňovaných Motoristů i neúspěch levicové koalice. Echo se podívalo na výsledky optikou dat a to sice za pomoci sociologa výzkumné agentury STEM/MARK Jana Buriance. „Tři čtvrtiny lidí, kteří volili hnutí ANO v roce 2021, ho přišli volit i nyní,“ uvádí v rozhovoru jeden z důvodů úspěchu vítězného subjektu.

Letošní národní zprávu o chudobě v pondělí dopoledne zveřejnila česká pobočka Evropské sítě proti chudobě. Naším hostem je členka výkonného výboru této organizace Eliška Halaštová. Z jakého úhlu jste mapovali fenomén chudoby v Česku? Z jakých dat a podkladů jste vycházeli?

Hnutí ANO, které má hlavní slovo při sestavování nové vlády, před volbami zveřejnilo svou hospodářskou strategii. Jedna z kapitol se týká i školství, hnutí navrhuje třeba zavedení vratných grantů pro vysokoškoláky. „Češi mají obecně averzi k riziku a neradi si půjčují. Je otázka, jestli by také granty byly vůbec lákadlo,“ myslí si o plánu sociolog Daniel Prokop ze společnosti PAQ Research.

Jak nerovnosti ve vzdělávání, sociální oblasti či na trhu práce ovlivnily výsledky voleb? „Narostla účast v regionech, které mají nižší socioekonomický rozvoj, to znamená, že tam je míň kvalifikované práce, horší výsledky vzdělávání, menší zaměstnanost, menší příjmy a podobně,“ říká sociolog Daniel Prokop. Jak si v chudších regionech a malých sídlech vedli Motoristé sobě? Kde voliče a voličky mobilizovaly hodnotové otázky? A co vyplývá z nového průzkumu spokojenosti učitelů?

Olomouc - Neznalost pravidel oddlužení a stres jsou podle odborníků hlavní překážky, které lidem brání zbavit se dluhů. Více než 40 procent dlužníků totiž o oddlužení nikdy neslyšelo nebo nezná jeho základní podmínky. Téměř polovina dlužníků neví, že hlavním přínosem tohoto procesu je odpuštění zbylého dluhu. Dvě třetiny zadlužených netuší, že po novele insolvenčního zákona už není nutné splatit 30 procent závazků. ČTK to po jednání Dluhové platformy v Olomouci sdělila předsedkyně Konsorcia dluhových poraden ČR Pavla Aschermannová.

KOMENTÁŘ. Politici se snaží voliče přesvědčovat srdcem, emocemi, ale nakonec jde ve většině případů stejně hlavně o stav peněženky. Což je ostatně taky silně emoční záležitost. Jak peněženka plná, tak prázdná. Jenže v politice jde o mnohem víc. Nejen o budoucnost ekonomickou, ale i bezpečnostní, společenskou, mezinárodní i mezilidskou. Historie nás učí i to, jak

ROZHOVOR. Současný český daňový systém prý brzdí ekonomický růst, posiluje chudobu nízkopříjmových domácností, je plný nejrůznějších daňových výjimek a nevybírá dost peněz na to, aby stát poskytoval služby, jaké slibuje. Tvrdí to Daniel Prokop, sociolog a ředitel společnosti PAQ Research, která nedlouho před volbami představila vizi komplexní daňové reformy pro Česko. „Česko potřebuje rozsáhlou reformu

Chceme do našich aktivit vtahovat rodiny, lidi z různých generací, chceme, aby se spolu bavili, říká Bára Stárek ze spolku Díky, že můžem.

Česká ekonomika prošla covidem, dopady války na Ukrajině i rekordní inflací. Zdražily energie, potraviny a bydlení. Bohatší Češi díky úsporám a majetku krizi ustáli snáze. Třetina domácností je na tom naopak hůře než v roce 2021.

Hostem posledního MakroMixéru byl sociolog a ředitel společnosti PAQ Research Daniel Prokop. Jak nahlíží na životní úroveň českých domácností? Co říká na krizi bydlení a za co by pochválil současnou vládu? Tématem podcastu byly i daně, protože Prokopova PAQ Research vydala zevrubnou analýzu českého daňového systému.

Hostem posledního MakroMixéru byl sociolog a ředitel společnosti PAQ Research Daniel Prokop. Jak nahlíží na životní úroveň českých domácností? Co říká na krizi bydlení a za co by pochválil současnou vládu? Tématem podcastu byly i daně, protože Prokopova PAQ Research vydala zevrubnou analýzu českého daňového systému.

Inženýři, lékaři a právníci se v naší společnosti někdy těší až přehnané úctě. U lidí, kteří mají titul z filozofie či jiných humanitních oborů, je tomu přesně naopak. Proč si nevážíme vzdělání, které nám pomáhá porozumět sobě samým?

Část politických stran před volbami láká voliče na nižší daně. Podle ekonomů je nezbytné, aby příští vláda daňový systém změnila. A mohla dál brzdit zadlužování a zároveň měla na výdaje na obranu či důchody. Co by Česku pomohlo?

Zájem o oddlužení se meziročně zvýšil o 12 procent, růst ale není dostatečný na to, aby se podařilo vyřešit problémy s vysokým počtem lidí v exekuci. Většímu zájmu o oddlužení brání například malá informovanost mezi dlužníky. „45 procent lidí ani nezná princip oddlužení. Nevědí, že když splní podmínky a budou se chovat řádně, tak se zbaví dluhů,“ popisuje sociolog a člen Národní ekonomické rady vlády Daniel Prokop v Životě k nezaplacení.

V Česku je nyní přibližně 600 tisíc lidí v exekuci, z toho zhruba 450 tisíc lidí má mnohočetné exekuce (dvě a víc). To představuje přibližně 5 procent všech obyvatel ve věku přes 15 let.

Hosté pořadu Události, komentáře z ekonomiky hovořili o současném nastavení daní v Česku a jejich vlivu na ekonomiku, včetně možností jejich reformy, jako jsou například ty, na které poukázala výzkumná organizace PAQ Research ve své studii. Pozvání přijali ekonom a někdejší ministr financí z vlády Bohuslava Sobotky Ivan Pilný, sociolog z PAQ Research Daniel Prokop a ekonom a bývalý ministr průmyslu a obchodu ze Sobotkovy vlády Jan Mládek. Pořad nabídl také rozhovor s předsedou Svazu českých knihkupců a nakladatelů Martinem Vopěnkou, který rozebral mimo jiné vliv kulturních fenoménů, jako je například nový román Dana Browna, na cestovní ruch. Tématu cestování se věnoval také ředitel Letiště Praha Jiří Pos.

Upravte daňový systém. Snižte daně lidem s nízkými příjmy a podpořte firemní investice, radí experti vládě. Česko by tak mělo reagovat na zaostávání své ekonomiky za průměrem Evropské unie i zeměmi jako je Polsko a Slovinsko. Situaci popisuje čerstvá analýza výzkumných organizací PAQ Research, Centra veřejných financí a IDEA. Patří k nejpodrobnějším, které dosud vznikly.

Hnutí ANO rozjelo volební kampaň s obřím účtem. Andrej Babiš slibuje daňové úlevy, dřívější důchody i vyšší rodičovský příspěvek. Tvrdí, že peníze získá z neplatičů daní a šedé ekonomiky. Jenže experti spočítali: místo bilionu může jít maximálně o desítky miliard.

Sněmovna schválila vrácenou „změnovou novelu“ související s novým zákonem o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatelů. Prošel tak návrh horní komory na daňové osvobození příjmů z převodu podílů ve firmách i nad 40 milionů korun. „Senát poslal Sněmovnu do role, kdy buď musela přijmout všechno včetně výjimky pro nejbohatší, nebo tam musela nechat chyby,“ říká ke změně sociolog Daniel Prokop v pořadu Život k nezaplacení.

Zaměstnanost u žen v Česku v posledních letech začala strmě stoupat, u mužů naopak od začátku letošního roku klesá. Obě hodnoty se přiblížily nejvíc v historii měření. Příčinou může být vysoká zaměstnanost ukrajinských uprchlic nebo podpora částečných úvazků.

Hospodaření obcí, krajů a dobrovolných svazků obcí skončilo v letošním prvním pololetí s přebytkem 64,6 miliardy korun. Ve srovnání s loňským rokem se přebytek snížil o 21,8 procenta, přesto je druhý nejvyšší od vzniku Česka.

Čechy loni podle žebříčku Eurostatu ohrožovala chudoba a sociální vyloučení nejméně ze všech států Evropské unie. Data ale podle sociologa Daniela Prokopa neodpovídají realitě. „Mohli byste srovnat Vinohrady a Chánov a mohlo by vám vyjít, že na Vinohradech je víc lidí ohrožených chudobou. A na tom je vidět ta absurdita,“ přibližuje v pořadu Život k nezaplacení šéf agentury PAQ Research a člen Národní ekonomické rady vlády.

České domácnosti ušetří podstatně méně než před inflační krizí. Ty nejchudší za bydlení dávají i více než 40 % svých příjmů. V problémech jsou ale i zástupci mladé střední třídy. Vyplývá to z průzkumu PAQ Research.

Pokud čeští politici neopustí svět pohádek a nezačnou brát chudobu vážně, společnost se bude dál rozpadat.

Chudoba ve stáří bude standardem pro velkou část evropské populace, pokud nedojde k zásadní reformě současné důchodové politiky. Toto varování vydal Evropský regulátor zaměstnaneckých důchodů. V Česku podobný scénář hrozí spíše osaměle žijícím seniorům. „Celkově platí, že ‚solo‘ senioři jsou chudobou ohroženi více než v průměru EU. Dvojice seniorů jsou na tom výrazně lépe,“ popisuje pro CNN Prima NEWS analytik agentury PAQ Research.

KOMENTÁŘ / Nabízí se otázka, co jsme to za stát. A co chce zhruba polovina tuzemských voličů. Nejúspěšnější český politik posledních let, předseda ANO Andrej Babiš, je léta podezřelý z dotačního podvo…

„Když se na to podíváte v evropském srovnání, spotřeba domácností se v Česku vyvíjí jako jedna z nejhorších v Evropě za posledních pět let,“ říká sociolog, šéf agentury PAQ Research a člen NERV Daniel Prokop. „Protáhli jsme si krizi třeba o rok tím, že jsme špatně reagovali, podle mě hlavně v oblasti daní,“ vysvětluje. Kolik utratí české domácnosti za jídlo a za bydlení? Kolik jsou schopné ušetřit? Proč roste počet lidí s depresemi? A čeho se aktuálně Češi nejvíc obávají?

KOMENTÁŘ / Prudký pokles porodnosti leckoho vyděsil a politici se předhánějí v nápadech, co všechno lidem zaplatí, aby měli více dětí. Je na tom bohatý Západ lépe? A zachrání nás nakonec migranti? …

Komentáře čtenářů pod mým článkem nazvaným Zdanění bohatství – téma, které chybí v předvolební debatě přinesly řadu postřehů, ale i emoce. Níže jsem se pokusil o shrnutí. K tématu přidávám další perspektivy a v závěru pak tip na četbu.

Dva měsíce před volbami by dávalo smysl analyzovat zdravotnické kapitoly volebních programů. Dvě nejsilnější politické formace ale nepovažují za nutné svůj program zveřejnit, aby se o něm, chraň Bůh, třeba nediskutovalo.

Není důležité jen to, jaké informace máme, ale hlavně to, jak je interpretujeme.

Daníme naši práci v Česku férově? A proč je složité prosadit některé reformy? Poslechněte si speciální epizodu se sociologem Danielem Prokopem.

Senát ve středu projedná školský zákon, který se týká financování nepedagogických pracovníků. NERV předkládá vládě materiály o budoucnosti financování zdravotní péče a taky o regionálním rozvoji. V pravidelném pořadu Radiožurnálu Život k nezaplacení materiály rozebírá Daniel Prokop ze společnosti PAQ Research a člen Národní ekonomické rady vlády.

Povinné slučování malých škol, návrat online výuky nebo kontroverzní změna placení nepedagogů. Představujeme, co přinese velká novela školského zákona

Poslední výzkumy naznačují, že senioři mají to nejhorší za sebou. Jejich životní úroveň se v průměru vrací k roku 2021. Poslední červnové průzkumy ale ukazují jiný, znepokojivý trend.

Strukturální schodek veřejných financí v roce 2027 překročí pravidla rozpočtové odpovědnosti, upozorňuje Národní rozpočtová rada. Návrh z dílny PAQ Research by zvýšil zdanění majetku i části živnostníků, kterým by odvody vyrovnal se zaměstnanci. „Vysokopříjmové osoby často platí na daních 8-10 % svého čistého zisku. Kdybychom se tam chtěli přiblížit ze strany zaměstnanců, kteří platí 40 procent z nákladu práce, tak by to stálo stovky miliard korun,“ nastiňuje sociolog Prokop.

Česko se potýká s krizí bydlení: v dostupnosti vlastního bydlení je přímo nejhorší v Evropě. Ceny vlastnického i nájemního bydlení od roku 2015 rostou násobně rychleji než příjmy domácností.

V Česku existují výrazné rozdíly ve zdanění osob samostatně výdělečně činných mezi různými typy OSVČ i vůči zaměstnancům. Daniel Prokop v pravidelném pořadu Radiožurnálu Život k nezaplacení navrhuje, jak z toho ven. Dle něj by pomohlo omezit paušální daň a snížit daně nízkopříjmovým živnostníkům.