Daniel Prokop

Jak Ukrajina reaguje na masivní ruské bombardování a zabíjení civilistů? Co teď obyvatelé Ukrajiny nejvíce potřebují? A jak se jim dá pomoci? Čím se vymyká oceněný výzkumný projekt Život k nezaplacení?

Jen 46 % lidí, kteří by měli chodit na pravidelná preventivní vyšetření rakoviny tlustého střeva, na tomto vyšetření opravdu v posledních dvou letech bylo. V případě rakoviny děložního čípku to bylo jen 44 %. Vyplývá to z průzkumu projektu Českého rozhlasu a společnosti PAQ Research Česko 2022: Život k nezaplacení. Podle sociologa Daniela Prokopa přitom prevence pro stát představuje výrazný způsob, jak ušetřit finance.

Letošní zdražování se stalo pro mnoho lidí v Česku noční můrou. Některé potraviny si už nyní někteří nemohou dovolit.

Společnost PAQ Research zveřejnila výsledky výzkumu týkající se zdravotnictví. Ptala se v něm, jestli byli lidé v posledních dvou letech na preventivních vyšetřeních rakoviny. Z těch, kteří by dle věku měli, to bylo jen 46 %. Proč lidé na kontroly nechodí? „Stát by měl zmodernizovat výzvy a přihlašování k preventivním kontrolám,“ myslí si Daniel Prokop. Jak může české zdraví a zdravotnictví ovlivnit zvýšení daně na alkohol a slazené nápoje? Poslechněte si rozhovor.

Pokračují raketové útoky na ukrajinské cíle. Rusové nedávají najevo, že by chtěli ukončit agresi, která začala 24. února. Její důsledky pociťuje téměř celý svět. K tomu přičtěme rok s nebývalou inflací. Na stole jsou další opatření, která ale nejsou zadarmo. Lidé se tak mnohdy dostávají do situací, které je nutí se přizpůsobit. Tématem se zabývá Daniel Prokop a projekt České rozhlasu a společnosti PAQ Research Česko 2022: Život k nezaplacení.

V Národní ekonomické radě vlády se projednává návrh na zkrácení rodičovské dovolené. Ta je v Česku nejdelší v Evropě. Jaká by tedy měla být její nová podoba? „Ekonomové navrhují, aby se její doba zkrátila na maximálně tři roky, nebyl by tam rok navíc. Řešíme dlouhodobý výpadek rodičů z trhu práce, projevuje se i tím, že pak mají nižší příjmy,“ upozorňuje sociolog Daniel Prokop. Poslechněte si celý rozhovor.

Mnoho dětí v Česku má problém dochodit všech devět ročníků základní školy. V některých oblastech je to každé desáté dítě, někde jsou čísla i horší. Zhoršuje se také úspěšnost dětí na středních školách.

V Česku se diskutuje o dani z mimořádných zisků. Roste zájem o odchod do předčasného důchodu, protože se to zatím vyplatí. Na ministerstvu práce a sociálních věcí se rodí návrh na snížení výše dávek v nezaměstnanosti. Nad tím vším je strašák strukturálního deficitu veřejných rozpočtů. Těmto a dalším tématům se v dalším dílu projektu Česko 2022: Život k nezaplacení věnoval sociolog a Daniel Prokop.

V Česku roste zájem o předčasný důchod, jelikož se zatím vyplatí. Pomůžou si lidé, když o něj zažádají? „Výhodné je do něj vstoupit rok před řádným důchodem, redukce důchodu je pak menší," potvrzuje současný paradox sociolog Daniel Prokop. „Problém je, že jsou nyní vysoké valorizace a lidé, kteří teď vstoupí do předčasného důchodu, se tak dostanou na vyšší hladinu než lidé v řádném důchodu. To není spravedlivé." Poslechněte si celý rozhovor.

Evropu drtí energetická krize, Česko je na prahu recese a první velké podniky začaly propouštět. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) proto překvapil ve středu večer svým prohlášením, že plánuje vládě navrhnout snížení či zkrácení podpory v nezaměstnanosti.

Výzkumná agentura PAQ Research vypracovala pro všech 206 obcí s rozšířenou působností zhodnocení, jaké jsou jejich slabé a silné stránky ve vzdělávání a také jak sociálně slabé jsou zdejší rodiny. Tyto dvě věci totiž souvisejí více, než by měly.

Průměrná cena elektřiny v Evropské unii podle Eurostatu meziročně prudce stoupla. V Česku byl růst nejvyšší a činil 62 procenta. Ruská agrese na Ukrajině nekončí. Uprchlici, kteří mají dočasná víza a odjeli zpět na Ukrajinu, se mohou na zimu vrátit do zemí unie. Válka, drahota a nejistota působí na psychiku jak Ukrajinců, tak Čechů. Těmto a dalším tématům se v dalším dílu projektu Česko 2022: Život k nezaplacení věnoval sociolog Daniel Prokop.

Cena elektřiny v České republice meziročně vzrostla v EU nejvíce – až o 62 %. Ruská agrese na Ukrajině trvá. Válka, drahota, nejistota působí na psychiku nejen Ukrajinců. „Když se psychické problémy neléčí, mají i obrovské ekonomické důsledky. Je to oblast, kterou podceňujeme a kde se nevyplatí šetřit,“ komentuje Daniel Prokop. Kde by naopak mohl stát výdaje snížit? A co vyplývá ze studie DataPAQ o českých mikroregionech? Poslechněte si rozhovor.

Minulý týden rozproudilo debatu prohlášení ministra školství Vladimíra Balaše (STAN) ohledně příplatků za suplování. České školství má ale i další velké problémy. Mezi ně patří hlavně podfinancovanost a rozdíly ve vzdělávání.

Mimořádné valorizace v letošním roce splnily svůj účel, zároveň je ale možné debatovat o změně principu. Je o tom přesvědčen ministr financí Zbyněk Stanjura, který zároveň řekl, že důchodci byli zatím před inflací ochránění.

Se sociologem Danielem Prokopem o chystaném manuálu, jak zastavit zadlužování.

Do jaké podoby se vyvíjí cílený sociální tarif a je třeba reformovat důchody? Existují nějaké daňové alternativy k windfall tax? Na to všechno odpoví v dalším dílu projektu: Česko 2022: Život k nezaplacení sociolog Daniel Prokop.

Zvyšování odchodového věku do důchodu, wind fall tax a jednání o rozpočtu na příští rok. To probírají v dalším díle pořadu Jan Pokorný a Daniel Prokop. „Pracující důchodci by měli mít nižší daňové odvody,“ tvrdí Prokop. Co je to cílený tarif? Jak by měl stát zlepšit důchodový systém? A jak dopadlo jednání poslanců o dani z neočekávaných zisků? Poslechněte si celý rozhovor.

Ochota Čechů ke krátkodobému přijetí lidí prchajících před válkou na Ukrajině stále převládá, pro jsou dvě třetiny z nich. Vyplývá to z výzkumu společnosti PAQ Research pro projekt Českého rozhlasu Česko 2022: Život k nezaplacení, kterého se účastnilo 1600 respondentů.

Valorizace důchodů, pomoc nízkopříjmovým domácnostem nebo otázka příjmu státního rozpočtu, to vše rozebírá další díl projektu Česko 2022: Život k nezaplacení. Hostem Radiožurnálu byli ministr práce a sociální věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) a sociolog Daniel Prokop.

Kolik vydají domácnosti za energie a potraviny? Na čem Češi nejvíce šetří? A kolika lidem nezbývá z výplaty na konci měsíce ani halíř?  O tom, jak pomáhají vládní opatření v praxi a v čem stát naopak zaostává si na Radiožurnálu povídal Jan Pokorný se sociologem Danielem Prokopem a vicepremiérem a ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou z KDU-ČSL.

Za nejsilnější hrozbu pro Českou republiku považuje zhruba 70 procent lidí zdražování. Ukazují to výsledky projektu Česko 2022: Život k nezaplacení, na kterém Český rozhlas spolupracuje se společností PAQ Research. Inflace výrazně trápí jak lidi s nižším příjmem, tak i ty bohatší. Co všechno nejnovější výsledky ukazují?

Za nejsilnější hrozbu pro Českou republiku považuje zhruba 70 procent lidí zdražování. Ukazují to výsledky projektu Česko 2022: Život k nezaplacení, na kterém Český rozhlas spolupracuje se společností PAQ Research. Inflace výrazně trápí jak lidi s nižším příjmem, tak i ty bohatší. Co všechno nejnovější výsledky ukazují?

Každá pátá rodina plánuje výrazné omezení výdajů na děti kvůli stále rostoucím nákladům na provoz domácností. Týká se to třeba nákupu vybavení anebo placení kroužků. Devět procent rodin už takto šetřit začalo. Vyplývá to z průzkumu společnosti PAQ Research pro společný projekt s Českým rozhlasem Česko 2022: Život k nezaplacení. Pokud jsou ale děti malé, hledají se úspory obtížněji a spíš jen v drobných částkách. Třeba za potraviny či výlety.

Důchody po valorizaci jsou jedny z nejvyšších v posledních letech. Je ale navyšování dlouhodobě udržitelné? A jaká opatření musí stát zavést, aby se valorizace nevymkla kontrole? Pro Radiožurál tyto otázky zodpověděl sociolog Daniel Prokop ze společnosti PAQ Research, který s Českým rozhlasem spolupracuje na projektu Česko 2022: Život k nezaplacení.

K dispozici jsou aktuální data výzkumu PAQ Reserach, která sledují dopady cen energií na domácnosti a zda státní pomoc pomáhá. „Průměrné domácnosti vzrostly výdaje na bydlení o 570 korun,“ popisuje Daniel Prokop. „Novinka je ale zároveň velký nárůst příjmů – zkombinovaly se valorizace důchodů a jednorázové příspěvky na děti,“ dodává. Je tempo valorizace důchodů udržitelné? A jaké skupiny jsou nejvíce zatíženy náklady na bydlení a energie? Poslechněte si celý rozhovor.

Každá druhá česká domácnost na konci září šetřila na energiích. Vyplývá to z nových dat projektu Česko 2022: Život k nezaplacení, na kterém Český rozhlas spolupracuje se společností PAQ Research. Výzkumníci se v něm pravidelně ptají asi 1600 lidí mimo jiné na jejich ekonomickou situaci. Výsledky ukazují, že výdaje na energie se na začátku topné sezony ve srovnání s letošním lednem snaží omezit víc domácností.

Ministr školství Vladimír Balaš (STAN) dal dohromady svůj tým poradců. Radit by mu měl bývalý ministr školství za ANO Robert Plaga či biochemik Jan Konvalinka. Oproti původnímu výběru ale chybí například sociolog Daniel Prokop.

Od 1. října začal platit celoplošný úsporný tarif. Nárok na něj má každý a není proto nutné podávat žádost. V pořadu Česko 2022: Život k nezaplacení na Radiožurnálu sociolog Daniel Prokop shrnuje, jak tarif funguje a kolik díky němu domácnosti ročně ušetří. Šéf PAQ Research odpovídá také na to, jaká úsporná opatření jsou nejúčinnější nebo kdy je nejlepší čas požádat o příspěvek na bydlení.

Jak inflace a energetická krize dopadají na domácnosti? Tím se zabýval výzkum organizace PAQ Research, která výsledky představí druhý říjnový týden. Jakou pomoc stát nabízí? „O zastropování ceny elektřiny a plynu nebude třeba žádat, dodavatel by to měl aplikovat v cenách. Vyšší cenu by měl snížit na stropy, cenu fixovanou a nižší by neměl zvyšovat,“ popisuje Daniel Prokop. Kolik mohou domácnosti díky podpoře získat? A na čem všem se dá ušetřit? Poslechněte si rozhovor.

Úsporný tarif sice funguje jen pár dní, přesto už nyní vzbuzuje otázky, o jak efektivní pomoc jde a zda není přehnaně drahá. Jedná se totiž o plošné opatření, které míří i k lidem, kteří současnou energetickou krizi zvládají. Podle expertů je možné ušetřit desítky miliard zacílením pomoci na ty domácnosti, které ji skutečně potřebují.

Vedení Českého rozhlasu představilo plány na další období. V době energetické krize se chce víc věnovat ekonomickým tématům. Posluchačům je bude vysvětlovat Jana Klímová, která se do rozhlasu vrací z Economie. Změny se ale týkají taky postů zahraničních redaktorů. Český rozhlas od října vytvořil místo stálého zpravodaje na Ukrajině. Obsadil ho dosavadní zpravodaj v Polsku Martin Dorazín, který válečný konflikt sleduje už od začátku ruské invaze.

Státní podpora stavebního spoření by se měla zrušit nebo reformovat, změnit by se měla také například podpora individuálního důchodového připojištění. V nedělních Otázkách Václava…

Současné příjmy státního rozpočtu podle odborníků nemohou ufinancovat veřejný sektor. Musí se tak zvýšit příjmová stránka rozpočtu. Vzrůst by mohla například daň z majetku.

O víkendu proběhly v Česku komunální volby a výsledky ukázaly nespokojenost lidí v chudších oblastech země. V některých městech se lidé znovu vydali demonstrovat proti současné vládě. Ta by se podle sociologa Daniela Prokopa ze společnosti PAQ Research měla více zaměřit na regionální rozvoj podobně, jako tomu je například v Německu. „Bylo by to mnohem lepší než tam posílat nějaké jednotky miliard přes dotace," říká Prokop pro Radiožurnál.

Agentura PAQ Research spolu se Sociologickým ústavem Akademie věd vydá další výsledky průzkumu mezi uprchlíky z Ukrajiny. Jaká je míra chudoby mezi ukrajinskými uprchlíky v Česku? „Více než třetina trpí příjmovou chudobou,“ říká Daniel Prokop. „Musí se pracovat na uznávání kvalifikací, jazykovém vzdělávání a předškolní výchově,“ dodává. Poslechněte si celý rozhovor Jana Pokorného o uplatnění ukrajinských uprchlíků, daňových reformách i komunálních volbách.

Lednové zvýšení důchodů opět výrazněji pomůže vysokopříjmovým seniorům než těm chudším. Mechanismus, podle kterého se penze navyšují, nepočítal s tak vysokou inflací.

ANALÝZA. Skutečným vítězem voleb je při bližším ohledání výsledků SPD. Tomio Okamurovi se podařilo mobilizovat své příznivce a má třikrát víc zastupitelů než po minulých volbách.

Českým důchodcům se v průběhu letošního roku zlepšuje životní úroveň více než lidem, kteří pracují. Ukazují to propočty ekonoma Lukáše Kovandy, který porovnával inflaci a růst průměrného důchodu. Reálně si polepšili zejména důchodci s nadprůměrným důchodem, ale těm, kteří mají nízký důchod, mimořádné valorizace pomáhají jen omezeně.

Stropy na cenu plynu a elektřiny zabrání rozšíření negativních dopadů do velké části společnosti. Okolo 45 % z chudší poloviny domácností ale bude i po nich výrazně zatížena náklady na bydlení a může potřebovat pomoc. Vysokopříjmoví naopak nárůst cen pocítí relativně málo a je otázkou, zda budou mít motivaci dále omezovat spotřebu. Vyplývá to z dat projektu Život k nezaplacení a z analýzy Michaely Kudrnáčové ze společnosti PAQ Research.

Vysoká inflace a zdražování přiměla vládu k tomu, aby lidem s jejich výdaji alespoň částečně pomohla. K dispozici mají několik příspěvků.

Česká vláda zastropovala ceny energií a už i Evropská komise navrhuje zastropovat ceny elektřiny vyráběné z neplynových zdrojů. Opatření má přinést členským zemím 140 miliard EUR. Společnost PAQ Research zpracovala analýzu, co se stane českým domácnostem při zvýšení cen energií o 50, 100 a 200 %. „Pokud by se výdaje zvýšily o 200 %, zhruba 25 % lidí by mělo větší výdaje než příjmy,“ popisuje Daniel Prokop. „Kromě zastropování bude třeba zavést i nějaký cílený tarif,“ dodává.

Vláda zastropovala ceny energií před nadcházející topnou sezónou. Maximální cenu silové elektřiny stanovila na 6 korun za kilowatthodinu, u plynu to pak budou 3 koruny. Co to bude znamenat v praxi pro koncové spotřebitele a co pro státní pokladnu? Zatímco opozice chce posunout stropy na energie ještě níž, experti varují před jistými riziky. Kabinet by podle nich měl omezit i spotřebu, které se nižší ceny budou týkat.

Do lavic minulý týden usedlo opět více žáků a studentů, než v uplynulém školním roce. Na základních školách 965 tisíc dětí, na středních potom 465 tisíc. Jejich řady letos rozšířilo přibližně 60 tisíc dětí z Ukrajiny. V některých školách si výuku s novými žáky vyzkoušeli už před prázdninami, šlo ale jen zhruba o polovinu současného počtu.

Před několika dny protestovalo asi 70 000 lidí na Václavském náměstí v Praze. Další demonstraci svolávají odbory. Opozice a část veřejnosti je přesvědčena, že vláda přijímá protikrizová opatření pozdě a občanům je nevysvětluje dostatečně. Prožíváme složité období, které zřejmě jednou skončí. Jen nevíme, kdy a jak. Příčiny nespokojenosti občanů vysvětlil Radiožurnálu sociolog Daniel Prokop.

Před několika dny demonstrovalo 70 tisíc lidí na Václavském náměstí. „Demonstranti kritizují vládu za některé věci, které dělá dobře. Na druhou stranu vláda doplácí na to, že sice dává hodně peněz na podporu, ale většina těch peněz jde špatným směrem,“ říká Daniel Prokop. „Komunikace vlády by měla být detailnější a konkrétnější,“ dodává. Může vláda zastropovat ceny energií? A jak se může Česko inspirovat v Británii a Rakousku? Poslechněte si celý rozhovor.

Počty nakažených covidem v Česku zatím rostou jen mírně. Ministerstvo zdravotnictví slibuje, že žádná mimořádná opatření nebudou. Zvládly by je vůbec domácnosti potýkající se s neustálým zdražováním energií a rekordní inflací?

Svět s napětím očekává, co přinese podzim v oblasti pandemie covidu. Kdo chce, může jít už pro čtvrtou posilující dávku vakcíny. Někteří lidé ale čekají na nové přípravky, které budou účinnější proti novým mutacím. Vyplatí se to?

Jen čtvrtina ukrajinských uprchlíků ve věku 15 až 18 let začala 1. září chodit na střední školu nebo učiliště. Odhadem tak 15 tisíc mladých Ukrajinců v Česku zůstává mimo vzdělávací systém, jak vyplývá z údajů ministerstev školství a vnitra. Podle odborníků je to na vzdělávání a integraci velké riziko.

Odborní poradci vlády chtějí penze nízkopříjmových seniorů zvyšovat rychleji a víc než těm, kteří mají důchody vyšší. Podle ekonomů jsou totiž v Česku statisíce důchodců, kteří kvůli aktuální krizi živoří. Po zaplacení energií a nájmu řadě z nich často nezbývají peníze ani na pořízení základních potravin.

Začátek školního roku bývá pro zranitelnější skupiny, jako jsou sólo rodiče a jejich děti, každoročně velkou zátěží. Letos se do situace promítá inflace, ceny energií i masivní zdražování.

Ve středu v Praze začíná konference Fórum 2022, které se bude věnovat ohrožení demokracie. Je energetická krize pro demokracii ohrožující? Jak efektivně zastropovat ceny energií? A co má stát udělat pro vylepšení školství? Nejen o tom mluvil ve středu ve studiu Českého rozhlasu v rámci projektu Česko 2022 Život k nezaplacení sociolog Daniel Prokop.

Podle Daniela Prokopa by měl stát hlídat kvalitu škol a podporovat ty, které jsou v ohrožených oblastech. „Část vzdělávání v pohraničních regionech nese velkou sociální zátěž, je tam málo učitelů, málo podpůrných profesí. A školy nedostávají víc peněz, aby to řešily,“ říká Daniel Prokop. Jak by měl stát podpořit chudší rodiny, aby na vzdělání a volnočasových aktivitách dětí nemusely šetřit? A jak se dají zastropovat ceny energií? Poslechněte si rozhovor Jana Pokorného.

Půl roku od začátku ruské invaze na Ukrajinu má Česko pouze data o tom, kolik válečných uprchlíků zemí prošlo. Kolik z nich v zemi i nadále zůstává, stát přesně neví.