Daniel Prokop

Pátým týdnem pokračuje válka na Blízkém východě, což se projevuje i u tuzemských čerpacích stanic. Cena litru nafty již překročila 50 Kč. Jaké to bude mít dopady a jaká opatření proti tomu může česká vláda podniknout? „Když v každé krizi reagujete tím, že snížíte spotřební daně, a ne zdanění práce, tak to je obrovsky poškozující pro ekonomický růst,“ říká v pořadu Život k nezaplacení sociolog a zakladatel agentury PAQ Research Daniel Prokop.

Jak může situace na Blízkém východě dopadnout na hospodaření českých domácností? Kam mohou růst ceny nafty a plynu? Co dalšího kvůli tomu zdraží? Je rozumné si teď zafixovat ceny elektřiny a plynu? A měla by vláda domácnostem a firmám pomoci? To všechno proberou ve vysílání Radiožurnálu a Českého rozhlasu Plus hosté s moderátorem Tomášem Pancířem.

Dostávají kraje města a obce tolik peněz vybraných daní, kolik mají dostávat? Je na místě upravit rozpočtové určení daní? „Kraje mají úspory zhruba 100 miliard korun a Praha má asi 185 miliard. Dohromady jsou tam úspory relativně velké. Problém je, jak je rozpočtové určení nastavené,“ říká v pořadu Život k nezaplacení sociolog Daniel Prokop.

Koeficienty pro rozpočtové určení daní se 20 let nezměnily, v minulém volebním období se reformě postavil Moravskoslezský kraj. Hlavními kritérii rozdělení financí je nyní počet obyvatel a rozloha. Sociolog Daniel Prokop by kladl větší důraz na počet míst na středních školách a omezil vliv počtu obcí. „Stát chce od krajů věci, které jsou klíčové pro růst ekonomiky nebo plnění národních strategií. Ty by měl financovat v rozpočtovém určení,“ vysvětluje. Poslechněte si rozhovor.

Ministerstvo financí připravuje změny penzijního spoření, tedy třetího důchodového pilíře. Podle sociologa Daniela Prokopa jsou hlavními problémy spoření malé výnosy a obrovské poplatky bank. Zároveň upozorňuje na paradox ohledně zdědění peněz z třetího pilíře. „Když zemřete a peníze zdědí lidé, které jste určili, tak se to zdaní 15 procenty. Nic jiného se ale v Česku v dědictví nedaní,“ přibližuje v pořadu Život k nezaplacení.

Ministerstvo školství dostalo v návrhu státního rozpočtu téměř 284 miliard korun. Šéf resortu Robert Plaga (za ANO) na on-line kulatém stolu připustil, že „to není na ohňostroj“, a současně upozornil, že ho v otázce rozpočtu na příští rok čeká nesmírně složitý boj. Před tím varuje i výkonný ředitel Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) Daniel Münich. Ministr během diskuze také zmínil, že chce dotáhnout významnou úpravu, díky níž by deváťáci nejdříve vypracovali přijímací zkoušky a až poté si na základě výsledků podávali přihlášky. Podle odborníků studenti narážejí při přechodu na střední na „lepivé podlahy“.

Za poslední čtvrtletí loňského roku analytici očekávají meziroční růst platů v Česku, hrubá mzda by mohla překonat padesát tisíc korun. „Musíme tlačit na výši mezd, protože pořád zaostávají za možnostmi ekonomiky,“ popisuje sociolog a šéf agentury PAQ Research Daniel Prokop v rozhovoru pro Radiožurnál.

Jak je u nás zajištěna péče o ty, kdo se o sebe nemohou sami postarat? Do jaké míry všechno stojí na pomoci příbuzných a jak pomáhají terénní služby? „Jsme ve stavu, kdy příspěvky na péči ani nemůžete reálně utratit a většinu péče musí zajistit neformální pečující, na které je obrovský tlak,“ říká sociolog Daniel Prokop k výzkumu společnosti PAQ Research o dostupnosti sociálních služeb.

Babišova vláda přemýšlí, jak motivovat a přesvědčit malé obce ke spojování a spolupráci.

Pro dlouhodobý pobyt musejí Ukrajinci v Česku žít s dočasnou ochranou aspoň dva roky a mít roční příjem nad 440 tisíc korun. Přitom podle Sociologického ústavu dvě třetiny uprchlíků z Ukrajiny pracují pod svou kvalifikaci. „Nemůžete se třeba dva měsíce rekvalifikovat, abyste měli lepší práci, protože potom už nesplníte příjem,“ poukazuje sociolog PAQ Research Daniel Prokop. V rozhovoru komentuje také protiimigrační politiku USA a úskalí začleňování cizinců na pracovní trh.

Česko je podle sociologa Daniela Prokopa zemí s relativně stabilní ekonomikou, ale se zhoršujícím se duševním stavem společnosti. „Ekonomicky jsme na tom lépe než v roce 2022, 2023. Vrátili jsme se do stavu před ekonomickou krizí, nebo už jsme trošku i nad ní. Duševní stav obyvatelstva je horší než v roce 2021,“ říká v rozhovoru pro Spotlight Zuzany Tvarůžkové.

„Uprchlíkům vděčíme za ekonomický růst, který tady do velké míry máme. To si možná část společnosti uvědomila v posledním roce, ale pořád myslím, že si to uvědomuje málo, že se hodně hraje hra dávky versus odvody,“ míní sociolog Daniel Prokop. Jak hodnotili Češi začlenění ukrajinských uprchlíků v Česku v průběhu čtyř let od začátku války na Ukrajině? A jak se osvědčují změny v oddlužení, které přijal parlament v minulém volebním období? Bylo by namístě systém změnit?

„Uprchlíkům v Česku do velké míry vděčíme za ekonomický růst,“ zdůrazňuje v pravidelném pořadu Život k nezaplacení sociolog Daniel Prokop ze společnosti PAQ Research. Česko si to ale podle něj pořád málo uvědomuje. „Neuvědomujeme si, že těch 170 tisíc obsazených pracovních míst jsou obrovská pomoc celé ekonomice,“ dodává.

Důležitější než Národní ekonomická rada vlády (NERV), již kabinet Andreje Babiše (ANO) zrušil, jsou analytické útvary, jimiž vláda disponuje. Ty jsou ale na centrálních úřadech často poddimenzované a naprosto nedostatečné, prohlásil sociolog Daniel Prokop. Ten byl členem několika různých rad vlády.

Čistá hodnota majetku mediánové tuzemské domácnosti dosahuje sto tisíc eur (zhruba 2,4 milionu korun) a je tak podobná jako v Nizozemsku nebo v Německu, vyplývá z analýzy majetku domácností, kterou zveřejnil think-tank Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při Ekonomickém ústavu Akademie věd ČR. Studie nicméně upozorňuje, že na rozdíl od západních zemí v Česku tvoří dominantní díl hodnoty majetku nemovitost, v níž domácnost bydlí.

„Doporučuji, kdo má děti v deváté třídě, aby si aplikaci prošel, za a) aby školy byly dobře seřazené a za b) aby nedošlo ke zbytečnému podcenění,“ říká k nové aplikaci pro výběr střední školy na webu iROZHLAS.cz sociolog Daniel Prokop. Jak může aplikace na našem zpravodajském serveru poradit deváťákům a jejich rodičům s výběrem střední školy? Dozvíte se v rozhovoru. Hostem Radiožurnálu je sociolog a vedoucí agentury PAQ Research Daniel Prokop.

Jak může nová aplikace poradit deváťákům a jejich rodičům s výběrem střední školy? Jaké chyby žáci a jejich rodiče při řazení škol na přihláškách dělají? „Na první prioritě má smysl mít svoji ideální volbu, i když to vůbec není jisté. Naopak zejména na třetí mít nějakou jistotu,“ vysvětluje Daniel Prokop, sociolog agentury PAQ Research. Kolik dětí projde školami, aniž by si učitelé všimli jejich mimořádného nadání? A komu a jak pomáhaly dotace z programu Nová zelená úsporám?

Stát má aktivně nabízet pomoc chudým, kteří mají nárok na superdávku, říká v pořadu Život k nezaplacení sociolog Daniel Prokop ze společnosti PAQ Research. „Nedělá to, že by si vzal údaje o důchodech a důchodce, kteří mají pod 15 nebo 17 tisíc, by oslovil s možností superdávky,“ přibližuje, jak by měl stát postupovat. „Když to dělat nebude, bude pod tlakem, že se musí zvýšit všechny nízké důchody,“ varuje.

Vláda včera podpořila návrh ministra práce Aleše Juchelky (ANO) na odložení vyplácení superdávky příjemcům dosavadních příspěvků na bydlení, živobytí a děti. Souhlasila také s novelou s odložením navýšení životního minima. Ministr zvažuje i vytvoření nové prorodinné dávky, potřebným domácnostem by měla pomoci hradit kroužky, obědy nebo školní svačiny. Jak funguje současný systém? „Životní minimum se podle mě musí opravit ještě nad rámec odložení,“ míní sociolog Daniel Prokop.

Před pololetím si žáci devátých tříd vyzkoušejí přijímací zkoušky nanečisto. Zkušební testy na střední školy připravila organizace Cermat a ministerstvo školství. Školy chtějí, aby žáci zažili atmosféru opravdové zkoušky. „Musíte vědět, kolik zhruba máte bodů v Cermatu, protože z toho vyplývá, na jaké školy se můžete a nemůžete dostat. Musíte vědět, jak obtížné jsou školy, kolik na ně stačí bodů,“ popisuje sociolog Daniel Prokop úskalí rozhodování před přijímací zkouškou.

Donald Trump před volbami sliboval nižší daně, vyšší mzdy, bezpečné hranice a silnější a mocnější armádu. Uplynul rok jeho druhého mandátu, „moje predikce se naplnily,“ míní sociolog Daniel Prokop. Oligarchové podle něj ovládají trhy, systém podporuje 10 procent nejbohatších obyvatel. Celní politika Trumpa není dobrý nápad, míní také. „Stát nestačí nenávidět. Musíte mu rozumět, abyste ho dokázal reformovat,“ komentuje Prokop iniciativu DOGE.

Rostoucí majetková a příjmová nerovnost v Česku patří podle mezinárodních studií k nejvyšším v Evropě a blíží se Mexiku či Indii. „Vydělávají ti, kdo už majetek mají. Asi největší problém je, že v Česku na to nereaguje daňový mix. Hodně daníme pracující lidi, kteří by chtěli mít majetek, a ne ty, kteří už ho mají,“ poukazuje sociolog Daniel Prokop v pořadu Život k nezaplacení. Které výjimky udržují stav, který označuje za dědickou společnost a daňový ráj kapitálových příjmů?

Jak se minulá vláda popasovala s přijetím uprchlíků z Ukrajiny a co čekat od ukončení bojů? „Nějaké území Ukrajina ztratí určitě a můžou tam být další uprchlíci, kteří sem přijdou. Teď už bude fakt odpovědnost vlády, aby byla připravená, protože se to dá předpokládat, a aby připravila kapacity bydlení, kapacity ve školách,“ říká sociolog Daniel Prokop. Jak lépe připravovat učitele s novými vzdělávacími plány? A co tvoří rozdíl výnosů penzijního spoření v Česku oproti Švédsku?

Energie už tolik nestraší, ale ceny potravin létají nahoru, dolů, takže Češi zůstávají v hodnocení své ekonomické situace opatrní. Více jak třetina lidí říká, že se má hůř než před rokem, vychází z průzkumu.

Čerstvá studie odhaluje, že nadpoloviční většina lidí, již už v současnosti pobírají státní podporu, si s novou sjednocenou dávkou finančně pohorší. Dopad to bude mít zejména na jednočlenné domácnosti. Naopak rodinám může pomoci.

Metropolitní plán uvolní výstavbu bytů v Praze, ovšem dostupnost bydlení naráží také na kapacity developerů a správu obecních bytů. „Politika se zaměřovala a zaměřuje na cukrování poptávkové strany, hrazení příspěvku na bydlení, příspěvky na hypotéky, odpočty; ne na nabídku: obecní výstavba, rekonstrukce obecních bytů a uvolnění komerční výstavby,“ nastiňuje sociolog Daniel Prokop. Kudy vede cesta k nejlepšímu místu pro život? A jakých změn dozná podpora bydlení v superdávce?

Krizi bydlení a ceny nájmů se řeší i za oceánem. S ambiciózními plány na řešení těchto problémů přichází budoucí starosta New Yorku Zohran Mamdani. Kromě zrychlení výstavby plánuje i kontrolu cen pronájmů. Podle sociologa Daniela Prokopa to ale nemusí nutně pomoci. „Může to omezit výstavbu a nabídku nových nájmů, případně se zvednout ceny nájmů, které nejsou pod cenovou kontrolou,“ říká v pořadu Radiožurnálu Život k nezaplacení.

Člověk v tísni vydává index odpovědného úvěrování, což je srovnávací analýza úvěrů. „Dole v indexu jsou malé divné společnosti, jejichž jména naštěstí většina lidí ani neslyšela a nechcete je znát. Ale je dobré se na něj podívat, abyste se jich vyvarovali. To jsou společnosti, které mají netransparentní smlouvy, často nemají jasné podmínky, kalkulačky vám neřeknou všechno,“ varuje sociolog Daniel Prokop. Na jaká čísla si dát pozor? Kde leží strop úroků podle evropského práva?

Průměrná česká domácnost plánuje letos utratit za vánoční svátky 12 600 korun, podobně jako loni. Půjčku na Vánoce plánují dvě procenta Čechů, úvěr si zřizují nejčastěji u bank, vyplynulo z průzkumu České bankovní asociace a agentury Ipsos mezi tisícovkou respondentů. Kde je bezpečnější si půjčit peníze? Odpovídá v pravidelném pořadu Život k nezaplacení sociolog Daniel Prokop, ředitel společnosti PAQ Research a člen Národní ekonomické rady vlády.

Práce v rádiu a České televizi, politické začátky v ostravské TOP 09. Kandidát na ministra práce a sociálních věcí Aleš Juchelka bude řešit superdávku i důchodovou reformu.

Co si přečíst k událostem uplynulého měsíce? Tentokrát výběr nabízí pohled na výhru levice v New Yorku, problémy BBC či aktuální situaci na Ukrajině.

„Kde jsme?" Letos je to 20 let. Ano, v roce 2005 Česko zákonem zavedlo právo na vzdělávání v běžné spádové škole, tzv. inkluzi. Podrobněji téma rozebírá sociolog Daniel Prokop, který stojí i za projektem Život k nezaplacení. Společný výzkum společnosti PAQ Research a Českého rozhlasu mapuje ekonomickou situaci domácností v zemi.

Různé typy hendikepů a speciálních vzdělávacích potřeb má v Česku 160 tisíc dětí. Psychologické poradny jim pomáhají různě, kraj od kraje. „Jakou má dítě podporu na běžných školách a kam by mělo chodit, je na doporučení poradny, která zkoumá jeho hendikepy. Problém poraden je v tom, že se obrovsky liší regionálně výsledky,“ poukazuje sociolog Daniel Prokop. Kdy je inkluzivní politika úspěšná? Jaká data má školství k dispozici?

Programové prohlášení vznikající vlády slibuje motivovat k preventivním prohlídkám. Podle Daniela Prokopa však chybí zaměření na úspěšnost prevence jednotlivých pojišťoven. „Ty nejsou motivované, protože neplatí náklady na nemocenskou. Tu platí sociální systém, pojišťovny tak nemají velkou motivaci investovat efektivně,“ míní sociolog. Jak přenastavit systém, aby podporoval aktivitu praktických lékařů?

Jak bude vypadat zdravotnictví, pokud se vlády v Česku ujme koalice pod vedením Andreje Babiše (ANO)? Napovídá o tom zveřejněný návrh programového prohlášení. V něm stojí třeba to, že pravděpodobná budoucí vláda chce zveřejňovat data o kvalitě péče v Česku. S tím souhlasí i sociolog Daniel Prokop. „Podle mě je zásadní, aby byly informace o kvalitě péče, ale i o výsledcích praktiků,“ říká.

Z třinácti změn v oblasti daní, které obsahuje programové prohlášení nově vznikající vlády, jsou smysluplné pouze tři, říká člen NERVu Daniel Prokop.

Jak lépe využít peníze z nadfinancovaných částí republiky a podpořit služby v chudších regionech, ukazuje sociolog na rozpočtovém určení daní. „Relativně nejméně v systému mají středně velká města – od pěti tisíc do Liberce – která zřizují základní školy, zdravotní a další služby pro celý mikroregion. Je paradoxní, že nemají více peněz na obyvatele než malé obce,“ poukazuje Daniel Prokop. Jak by menší subjekty posílilo společenství obcí? A kde chybí 7 miliard na školství?

Prezident Petr Pavel přijal pravděpodobného budoucího premiéra Andreje Babiše. Mají jednat o návrhu programového prohlášení vlády, kterou ANO skládá s hnutím SPD a Motoristy. Dá se čekat, že Andrej Babiš s prezidentem probral i návrh rozpočtu na příští rok, který připravila odcházející vláda Petra Fialy a které hnutí ANO opakovaně kritizuje. Zmíněný rozpočet a programové prohlášení v oblasti školství podrobně rozebírá Daniel Prokop.

KOMENTÁŘ / Jak v Česku budeme žít, to souvisí s tím, kdo u nás rozhodl letošní volby. Výsledek doložil to, co sociologové říkají už dlouho, v Česku se někde žije lépe, ale na většině mí…

V programovém prohlášení vznikající vlády hnutí ANO, SPD a Motoristů se objevila i kapitola o rodičovském příspěvku. Ten chce pravděpodobná budoucí vláda zvýšit na 400 tisíc korun. Podle sociologa Daniela Prokopa to ale není ideální cesta, navrhoval by spíše navázání růstu příspěvku na inflaci. Rodiče podle něj navíc čelí četným překážkám, když se chtějí vrátit do práce. „Návrat do práce je u nás obrovsky zdaněný,“ popisuje.

Jak ovlivní program vznikající vlády hospodaření jednotlivých domácností? Pomůže těm, kdo to potřebují? „Program je velmi dobrý pro skupiny, které jsou příjemci nějaké redistribuce, která má smysl. Je velmi výhodný pro důchodce, pro lidi na rodičovské dovolené,“ říká sociolog Daniel Prokop. „Nemyslím si, že je tak výhodný pro nízkopříjmové pracující, že by v daňové politice bylo výrazné snížení daní nízkopříjmových,“ dodává. Považuje za rozumné měnit zavedenou superdávku?

Žádné zvýšení daní, naopak významné daňové úlevy. Návrat školkovného, slevy na manželku a další plány nastupující vlády přijdou rozpočet draho. Efekt mnohých opatření ale bude sporný, míní experti.

O programu pravděpodobné příští vlády se zatím neví, zřejmě se ale shodne na kariérním řádu učitelů. Na návrhu se pracovalo už v minulosti, proti jeho schválení se ale postavila část učitelů. Podle sociologa Daniela Prokopa ale může řád generovat nové ředitele škol. A zdůrazňuje i podporu začínajících kantorů. „Ve výzkumech je vidět, že jsou kvůli malé podpoře vyhořelí, nedokážou si poradit s věcmi, na které narazí až v praxi,“ říká.

Převod financování nepedagogických pracovníků na obce povede k úsporám jen za předpokladu, že budou zřizovatelé škol spolupracovat. Novela školského zákona zároveň podněcuje slučovat vedení menších škol. „Sloučení není to, že by museli jednu budovu zavřít. Je to sloučení ředitelství, že administrativu a žádosti o dotace budou dělat nahoře,“ vysvětluje sociolog Daniel Prokop. Jaké způsoby organizace mateřských a základních škol budou efektivní? A kam míří české zdravotnictví?

Už jen dva měsíce zbývají obcím, které zřizují školy, aby se připravily za změny, které začnou platit od Nového roku. Co udělat pro to, aby se změny staly spíš příležitostí než přesunem administrativy a peněz z bodu A do bodu B? „Dá to velký prostor ušetřit peníze, které potom můžou jít třeba do podpory studentů nebo vzdělávání pedagogů,“ popisuje sociolog Daniel Prokop.

Kdyby se polský recept zavedl i v Česku, vydělají jen ti, co mají příjem mezi šesti sty a osmi sty tisíci ročně, tvrdí sociolog.

Proběhlé volby přinesly hned několik překvapení: výrazně ženský klub Pirátů, triumf podceňovaných Motoristů i neúspěch levicové koalice. Echo se podívalo na výsledky optikou dat a to sice za pomoci sociologa výzkumné agentury STEM/MARK Jana Buriance. „Tři čtvrtiny lidí, kteří volili hnutí ANO v roce 2021, ho přišli volit i nyní,“ uvádí v rozhovoru jeden z důvodů úspěchu vítězného subjektu.

Letošní národní zprávu o chudobě v pondělí dopoledne zveřejnila česká pobočka Evropské sítě proti chudobě. Naším hostem je členka výkonného výboru této organizace Eliška Halaštová. Z jakého úhlu jste mapovali fenomén chudoby v Česku? Z jakých dat a podkladů jste vycházeli?

Hnutí ANO, které má hlavní slovo při sestavování nové vlády, před volbami zveřejnilo svou hospodářskou strategii. Jedna z kapitol se týká i školství, hnutí navrhuje třeba zavedení vratných grantů pro vysokoškoláky. „Češi mají obecně averzi k riziku a neradi si půjčují. Je otázka, jestli by také granty byly vůbec lákadlo,“ myslí si o plánu sociolog Daniel Prokop ze společnosti PAQ Research.

Jak nerovnosti ve vzdělávání, sociální oblasti či na trhu práce ovlivnily výsledky voleb? „Narostla účast v regionech, které mají nižší socioekonomický rozvoj, to znamená, že tam je míň kvalifikované práce, horší výsledky vzdělávání, menší zaměstnanost, menší příjmy a podobně,“ říká sociolog Daniel Prokop. Jak si v chudších regionech a malých sídlech vedli Motoristé sobě? Kde voliče a voličky mobilizovaly hodnotové otázky? A co vyplývá z nového průzkumu spokojenosti učitelů?

Olomouc - Neznalost pravidel oddlužení a stres jsou podle odborníků hlavní překážky, které lidem brání zbavit se dluhů. Více než 40 procent dlužníků totiž o oddlužení nikdy neslyšelo nebo nezná jeho základní podmínky. Téměř polovina dlužníků neví, že hlavním přínosem tohoto procesu je odpuštění zbylého dluhu. Dvě třetiny zadlužených netuší, že po novele insolvenčního zákona už není nutné splatit 30 procent závazků. ČTK to po jednání Dluhové platformy v Olomouci sdělila předsedkyně Konsorcia dluhových poraden ČR Pavla Aschermannová.

KOMENTÁŘ. Politici se snaží voliče přesvědčovat srdcem, emocemi, ale nakonec jde ve většině případů stejně hlavně o stav peněženky. Což je ostatně taky silně emoční záležitost. Jak peněženka plná, tak prázdná. Jenže v politice jde o mnohem víc. Nejen o budoucnost ekonomickou, ale i bezpečnostní, společenskou, mezinárodní i mezilidskou. Historie nás učí i to, jak

ROZHOVOR. Současný český daňový systém prý brzdí ekonomický růst, posiluje chudobu nízkopříjmových domácností, je plný nejrůznějších daňových výjimek a nevybírá dost peněz na to, aby stát poskytoval služby, jaké slibuje. Tvrdí to Daniel Prokop, sociolog a ředitel společnosti PAQ Research, která nedlouho před volbami představila vizi komplexní daňové reformy pro Česko. „Česko potřebuje rozsáhlou reformu

Chceme do našich aktivit vtahovat rodiny, lidi z různých generací, chceme, aby se spolu bavili, říká Bára Stárek ze spolku Díky, že můžem.

Česká ekonomika prošla covidem, dopady války na Ukrajině i rekordní inflací. Zdražily energie, potraviny a bydlení. Bohatší Češi díky úsporám a majetku krizi ustáli snáze. Třetina domácností je na tom naopak hůře než v roce 2021.

Hostem posledního MakroMixéru byl sociolog a ředitel společnosti PAQ Research Daniel Prokop. Jak nahlíží na životní úroveň českých domácností? Co říká na krizi bydlení a za co by pochválil současnou vládu? Tématem podcastu byly i daně, protože Prokopova PAQ Research vydala zevrubnou analýzu českého daňového systému.

Hostem posledního MakroMixéru byl sociolog a ředitel společnosti PAQ Research Daniel Prokop. Jak nahlíží na životní úroveň českých domácností? Co říká na krizi bydlení a za co by pochválil současnou vládu? Tématem podcastu byly i daně, protože Prokopova PAQ Research vydala zevrubnou analýzu českého daňového systému.