Daniel Prokop

Podle nejnovějších zpráv, planeta směřuje ke kritické hranici zvýšení průměrné teploty o 1,5 stupně Celsia už v příštím desetiletí. Postoj Čechů ke klimatickým otázkám je rozporuplný. Podpora určitých opatření je sice zřetelná, často ale chybí vůle ke konkrétní akci. Podle sociologa Daniela Prokopa potřebuje Česko systémové řešení. V pořadu Radiožurnálu Život k nezaplacení řekl, že stávající vysoké ceny energií nabádají ke změně.

Česká společnost dál stárne, počet i podíl lidí nad 65 let loni rostl, uvádí data Českého statistického úřadu. Takové informace jsou určitě zajímavé i pro debatu o důchodové reformě. „V 50. a 60. letech bude systém živen odvody dětí, které se narodí dnes. A musíme řešit, aby se rodiče nebáli mít děti, což závisí i na dostupnosti služeb, jak jsou školky a dětské skupiny,“ nastiňuje sociolog Daniel Prokop. Poslechněte si celý rozhovor.

Inflace Čechům dál ukrajuje úspory. Ukazují to nová data z projektu Česko: Život k nezaplacení, na kterém spolupracuje Český rozhlas s výzkumnou společností PAQ Research. Průzkum mezi 1600 respondenty také ukazuje, že domácnostem zbývá stále méně peněz, které by mohly uspořit.

Školy již dnes mají povinnost odpouštět platby za obědy dětem, které jsou v tíživé situaci. „Bohužel to moc nedělají, protože jim to zřizovatelé nechtějí proplácet,“ popisuje v rozhovoru pro Radiožurnál sociolog Daniel Prokop, šéf výzkumné společnosti PAQ Research. Takovou pomoc podle něj potřebuje na 150 tisíc dětí. Systém je ale složitý, protože každý oběd musí být dopodrobna vykázaný, a podpora se dostane k asi desetině dětí, dodává Prokop.

Kromě seniorů jsou další ohroženou skupinou chudší rodiny s dětmi. Rodiče se snaží ušetřit peníze škrtnutím volnočasových aktivit, na které děti dříve chodily, některé rodiny musejí odhlašovat děti ze školních obědů. „Měli bychom reagovat na to, že chybí podpora služeb pro rodiny. Je potřeba umožnit rodičům s dětmi okolo dvou až tří let, kteří potřebují pracovat, aby měly dostupné školky,“ navrhuje mimo jiné Daniel Prokop.

Nižší červnovou valorizaci penzí schválil po předchozím obstrukčním maratonu ve Sněmovně minulý týden i Senát. Prezident Petr Pavel sdělí svůj postoj k novele dnes po schůzce s opozičním hnutím ANO. Naznačil však, že novelu podepíše.

Když je řeč o důchodové reformě, začíná se většinou tématem zvyšování věku odchodu do penze. Samotné zvyšování bude asi nevyhnutelné, nejde ale o žádnou reformu, nýbrž nejbanálnější parametrickou úpravu reagující spíše na absenci reforem.

Podle sociologa Daniela Prokopa je na obzoru další výzva pro důchodový systém. Stárnou totiž předlužení lidé, kteří v řadě případů na penze vůbec nedosáhnou nebo je budou mít zcela minimální.

Spotřeba alkoholu v Česku patří mezi nejvyšší v Evropské unii. Sociolog Daniel Prokop v rozhovoru pro Radiožurnál navrhuje zdanění i dalších návykových látek pomocí spotřební daně. Upozorňuje, že daň z piva nebo šumivého vína se nezvýšila od roku 2011. Vláda má do konce března dostat návrh plánu boje proti závislostem. Podle dokumentu může stát díky novému zdanění návykových látek a efektivnějšímu výběru daní získat ročně až 15 miliard korun.

Co všechno najdete ve čtvrteční příloze deníku Právo Salon?

Vládní návrh na červnové snížení valorizace důchodů řeší nyní Senát. Jak na sporné téma nahlíží sociolog Daniel Prokop? „Kdyby bylo na mně, minimálně pozměňovací návrh by měl být v tom, že se to nevztahuje na důchodce, kteří přišli do důchodů letos. Oni nestihli vlnu valorizací, a když se jim to teď snižuje, je to nefér vůči důchodcům, kteří nevyužili předčasný odchod a budou mít nižší důchody.“

Za velký úspěch celé společnosti považuje integraci ukrajinských uprchlíků sociolog Daniel Prokop, jehož agentura PAQ Research migrační krizi od vypuknutí války mapovala. Podle něj ale stát zdaleka nevyužívá pracovních schopností Ukrajinců.

Téměř půl milionu lidí v České republice je v exekuci. To vytváří mimo jiné tlak na sociální systém, jelikož státu chybí odvody potřebné například na vyplácení důchodů. Hovoří se proto o reformě oddlužovacího procesu. „Soud by měl zaručit, že oddlužení bude kratší. Navrhujeme zkrátit dobu z pěti na tři roky. Dostaneme tak lidi z šedé ekonomiky a zároveň jich více oddlužíme,“ říká sociolog Daniel Prokop z výzkumné organizace PAQ Research.

Okolo 400 tisíc lidí v Česku je v neřešitelných exekucích. „Jenom jejich problém to ale není,“ říká sociolog Daniel Prokop. Ten upozorňuje na to, že polovina z nich redukuje příjmy, tím exekuční srážky, ale také odvody. A až půjdou do důchodu, tak společně s OSVČ, kteří také mají nízké důchody, vytvoří tlak na nivelizaci systému důchodů. „To poškodí vysoko příjmové důchodce, kteří si odváděli celý život. Je potřeba udělat nějaké oddlužení, aby dluhy netáhla celá společnost.“

Chudým regionům by pomohlo, kdyby tamním lidem stát nechával víc peněz, aby je mohli utrácet za tamní služby, říká v rozhovoru pro Právo sociolog a zakladatel agentury PAQ Research Daniel Prokop. Právě rozvoj služeb pak udrží střední třídu, která má jinak tendenci stěhovat se za lepším pryč.

Jsme západní stát, 33 let po pádu komunismu, ale nedokázali jsme vyřešit základní problém, jakým je sociální bydlení.

Na politické scéně se schyluje ke střetu koalice a opozice kvůli úpravě valorizace důchodů a ve hře je také zvýšení hranice odchodu do penze. Nestane se, že pokud se nic neudělá, nebudou mít dnešní čtyřicátníci na důchody? „Když se nic neudělá, systém bude ve velkém schodku. A kdyby systém kumuloval takové deficity, veřejné rozpočty se rozpadnou,“ říká sociolog Daniel Prokop.

Na politické scéně se schyluje ke střetu koalice a opozice kvůli úpravě valorizace důchodů, ve hře je také zvýšení hranice odchodu do penze. Nestane se, že pokud se nic neudělá, nebudou mít dnešní čtyřicátníci na důchody? „Když se nic neudělá, systém bude ve velkém schodku. A kdyby systém kumuloval takové deficity, veřejné rozpočty se rozpadnou,“ říká sociolog Daniel Prokop.

Lidé jsou v dluhové pasti, ale stejně nevyužívají oddlužení, upozorňují odborníci a volají po změně. Tu představuje připravovaná novela insolvenčního zákona, která zkracuje oddlužení z 5 na 3 roky.

Víc než polovina dlužníků s více exekucemi se snaží omezovat legální příjmy. Kvůli podmínkám, srážkám i možnosti získat dávky pracují raději v šedé ekonomice. Ukázal to výzkum mezi víc než pěti stovkami dlužníků, který pro neziskové organizace provedla agentura PAQ Research. V debatě expertů o připravované novele o oddlužení výsledky představil šéf agentury Daniel Prokop. Odborníci doporučují podmínky oddlužení upravit a stanovit adekvátní příjem.

Exministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) označil změny důchodového systému ohlašované vicepremiérem Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) za „neférové komunistické rovnostářství“. Ministr práce chce snížit valorizaci u nadprůměrných důchodů a rovněž hodlá hledat způsob, jak pomoci lidem s nízkou penzí. Tím chce omezit „rozevírání nůžek“. Podle europoslance Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL) lidovci v žádném případě nechtějí zavádět „socialistické důchody“.

Nejnovější průzkum ukázal, že přibývá lidí, kteří si nejsou schopni naspořit na horší časy. Vliv na to má zejména vysoká inflace.

Více než čtvrtina domácností v Česku nyní svými příjmy sotva pokryje výdaje a úspory nemá na více než dva měsíce. Vyplývá to z lednového průzkumu agentury PAQ Research a Českého rozhlasu. I domácnosti řadící se příjmy do nižší střední třídy nedokážou výdělkem pokrýt rostoucí inflaci, tedy růst cenové hladiny, a přicházejí tak o úspory. Český statistický úřad uvedl, že spotřebitelské ceny v Česku v lednu meziročně stouply o 17,5 procenta. Tempo inflace zrychlilo, v prosinci činila 15,8 procenta.

Důchodový věk v Česku může dosáhnout až 68 let, současné zvyšování je ale stále pozvolné. Důležitější může být zkvalitnění zdravotní péče a důsledná prevence. Díky tomu se zvýší šance na dožití, která je v Česku stále relativně nízká. Problémům se v dalším dílu projektu Život k nezaplacení věnoval sociolog Daniel Prokop.

Po volbě nové hlavy státu se začaly objevovat návrhy, jejichž cílem je stav veřejných financí a jeho uřízení – změny u OSVČ, daň z nemovitosti, oddálení odchodu do důchodu, spotřební daně. Tato témata probíráme často i se sociologem Danielem Prokopem. Podle něj bude například daň z nemovitosti potřeba zvýšit. Ale jak? „Optimální by bylo navázat na cenu nemovitostí, aby se za byt z Pařížské platilo víc než za domeček na vesnici, aby to odpovídalo cenové mapě,“ nastiňuje.

Vláda Petra Fialy (ODS) se odhodlává ke změnám v důchodovém systému. Dlouho odkládaný problém by měl vyřešit například pozdější odchod do důchodu, změna u valorizací penzí nebo u předčasného důchodu. Ekonomický expert SPD Jan Hrnčíř k tomu navrhuje, aby se zrušil devátý ročník u základní školy, a tím se do pracovního procesu dostalo na 100 tisíc nových plátců. Jeho myšlenka se ale u odborníků oslovených CNN Prima NEWS nesetkává s pochopením.

Společnost PAQ research se ve svých výzkumech zaměřuje na život ukrajinských uprchlíků v České republice. Zejména na jejich zaměstnanost a finanční situaci. Z toho aktuálního vyplynulo, že více než polovina ekonomicky aktivních uprchlíků si v Čechách našla práci, ale kvůli nízkým platům jich je 50 procent na hranici chudoby.

Odváděli během pracovního života do důchodového systému velmi podobné částky. Přesto jedni dostanou výrazně vyšší důchody, druzí budou po zbytek života znevýhodněni. Jediným rozdílem je, že jedni „uměli“ odejít do důchodu ve správnou chvíli. Podle některých odborníků nynější situace kolem vysoké inflace ukazuje, že je třeba systém valorizací změnit a to nejen kvůli enormním dopadům do státního rozpočtu.

Více než polovina uprchlíků je kvůli nízkým příjmům pod hranicí příjmové chudoby.

Zaměstnanost ukrajinských uprchlíků roste. Příjmy většiny rodin, které utekly před válkou, ale zůstávají velmi nízké. Navíc v Česku často nevyužíváme vysokou kvalifikaci některých Ukrajinců. Vyplývá to z průzkumu agentury PAQ Research.

Karlovarský a Ústecký kraj a také východní a severní Morava a Slezsko. To jsou regiony, ve kterých lidem po zaplacení bydlení a potravin zůstane méně peněz než jinde v Česku. Vyplývá to z lednových dat projektu Život k nezaplacení, na kterém Radiožurnál spolupracuje se společností PAQ Research. Sociologové se na ekonomickou situaci pravidelně ptají asi 1600 domácností.

Prezidentské volby znovu ukázaly, jak jsou obyvatelé Česka rozdělení. Podle ředitele agentury STEM Martina Buchtíka tato skutečnost zůstává neřešená posledních 30 let. Proč lidé v problémových regionech volí jinak, kde se berou „spokojení“ voliči v jinak chudých regionech a proč by si politici měli dát pozor?

Výsledky prezidentských voleb odkryly regionální rozdíly mezi pohraničím a zbytkem republiky. Interpretace, že za volebním vzorcem stojí historická událost, konkrétně odsun Němců, nepovažuje sociolog Daniel Prokop z výzkumné organizace PAQ Research za adekvátní. „Mám pocit, že se tím trochu vymlouváme a s ekonomickou situací pohraničních regionů nic neděláme.“ Dodává, že samy regiony nemají dostatečnou moc situaci změnit.

Během sobotní volby prezidenta jsme mohli sledovat, jak účast silně souvisela se sociální situací v regionech. A právě ty mají podle sociologa Daniela Prokopa relativně slabé zastoupení v centrální politice. Proč tomu tak je? „Nemají dostatek hlasů na to, aby ovlivnily centrální politiku ve prospěch regionů,“ říká. Podle sociologa také ne všichni politici z regionů mají zájem věc zlepšovat – řada z nich těží ze sociálního napětí a nemá na rozvoji regionu zájem.

"Zeman dokázal změnit směřování i veřejné mínění. Bude fajn, když ho Pavel změní ve prospěch slabších regionů," říká sociolog Daniel Prokop.

Teplá zima, nižší míra inflace i vyšší mzdy – to jsou příčiny toho, proč se ekonomická situace domácností v Česku na přelomu roku nezhoršovala. A to i přesto, že za bydlení platí průměrně stále víc. To jsou závěry nového průzkumu z projektu Česko: Život k nezaplacení, který vznikl ve spolupráci Českého rozhlasu a PAQ Research.

Andrej Babiš během své prezidentské kampaně vyzval své voliče k tomu, aby si vsadili na jeho výhru. Vzhledem k vysokému kurzu sliboval velkou výhru, což se však nestalo a o peníze přišlo hned několik tisíc lidí, píše deník Blesk.

Diskuzi o dělení voličské podpory rozpoutal v prezidentské kampani příspěvek bývalého novináře Jana Tuny: „Praha a láska musí zvítězit nad vsí a nenávistí.“ Toho se okamžitě chytila kampaň Andreje Babiše, která výrok nejen odsoudila, ale zároveň se přes něj pokusila voliče z vesnic mobilizovat. Jak je to ale s volebním výsledkem v obcích podle velikosti skutečně? Server iROZHLAS.cz přináší unikátní data ve spolupráci s agenturou PAQ Research.

Prezidentské volby sice vyhrál Petr Pavel, kampaň ale do velké míry svými přešlapy určoval Andrej Babiš (ANO) a jeho tým, myslí si politoložka a expertka na politický marketing Anna Shavit. Jak vyplývá z analýzy serveru iROZHLAS.cz, k expremiérově prohře mohla přispět až příliš brutální kampaň, chyby v duelech s protikandidátem nebo celková roztěkanost či časté změny stylu, kterými Babiš mohl voliče mást.

Příchod nového roku přinesl řadě lidí citelné zdražení bydlení. Více než milionu domácností loni skončily fixace a plyn či elektřinu teď odebírají za daleko vyšší ceny. Další statisíce rodin to letos kvůli končícím fixacím čeká. Mnoho z nich přitom podle expertů na sociální problematiku stále netuší, že mají nárok na příspěvek na bydlení od státu, případně mohou získat jinou podporu jako doplatek na bydlení, přídavky na děti či okamžitou mimořádnou pomoc.

Jednou z voličských skupin, na které mířila kampaň Andreje Babiše (ANO) před druhým kolem prezidentských voleb, byli křesťané. Tradiční voliče lidovců a Pavla Fischera se ale expremiérovi na svou stranu získat nepodařilo. Potvrzují to data agentury PAQ Research pro Český rozhlas. „Ani Jezulátko mu nepomohlo,“ glosoval pro iROZHLAS.cz Babišovu snahu zapůsobit na katolíky politolog Vít Hloušek.

Ačkoliv Petr Pavel získal ve druhém kole prezidentské volby většinu hlasů voličů Danuše Nerudové a Pavla Fischera, tak klíčem k jeho vítězství byla podpora voličů neparlamentních stran, nevoličů a menší části voličů ANO. Navíc pomohla i skutečnost, že jeho protivník Andrej Babiš naopak statisíce voličů, kteří pro něj hlasovali v prvním kole, ztratil. Ukázal to výzkum agentury PAQ Research.

Prezidentské volby skončily jasnou výhrou Petra Pavla, který získal dokonce více hlasů než v minulosti Miloš Zeman. Pavlovi se totiž podařilo to, v čem selhal Jiří Drahoš. Andrej Babiš zase podle sociologických dat ztratil během 14 dní stovky tisíc voličů.

Až 330 tisíc lidí, kteří v posledních sněmovních volbách volili SPD, vyjádřili ve druhém kole podporu Andrej Babišovi (ANO). Nově zvolený prezident Petr Pavel sice získal většinu podporovatelů koalic Spolu a PirStan, k vítězství by mu to však nestačilo. Významnou podporu - 680 tisíc hlasů - mu vyjádřili voliči neparlamentních stran. Ve druhém kolem prezidentských voleb se nakonec k jeho jménu přiklonilo i 170 tisíc příznivců ANO.

Na interaktivní mapě se můžeš podívat, jak se volilo v jednotlivých obcích.

Sledujte průběh sčítání hlasů, rozhovory z volebních štábů, komentáře a analýzy sociologů a žurnalistů v sobotu od 14 do 18 hodin. Moderují Jan Pokorný a Jan Bumba. Videostream volebního speciálu budete moci sledovat i zde na serveru iROZHLAS.cz.

Do otevření volebních místností zbývá přesně jeden den. Už zítra Češi ve druhém kole prezidentských voleb vyberou, zda Miloše Zemana na Hradě vystřídá Andrej Babiš, nebo Petr Pavel. Co jejich souboj nakonec rozhodne?

Reforma školství je podle sociologa Daniela Prokopa z výzkumné organizace PAQ Research na spadnutí. Česko má podle něj jedno z nejvíce decentralizovaných základních vzdělávání v Evropě, kvůli čemu se utrácejí obrovské prostředky navíc. Ušetřit by se podle něj dalo také snížením počtu dětí, které mají odklad, nebo sdílením administrativy a správních budov mezi školami.

Jak by se dala zlepšit efektivita českého školství? A dá se v něm ušetřit? „Nabízí se reforma řízení školství i reforma samotného obsahu. Až třetina českých škol má jen 100 až 150 dětí. Proto by měly zaniknout malé nekvalitní školy se špatnými výsledky,“ navrhuje sociolog Daniel Prokop. „Problém také je, že má v Česku až 20 procent dětí odklad. V Evropě je to do 5 procent,“ dodává. Poslechněte si celý rozhovor.

Jak stres působí na naše celkové vedení života a metody, jak se stresu zbavit. Finanční situace násobící hladinu stresu.

Úřad práce ČR (ÚP) nabízí potřebným 22 různých sociálních dávek. Loni lidem celkem vyplatil 20 746 583 příspěvků či doplatků, tedy o 3,6 milionu víc než v roce 2021.

Regionům i sociální soudržnosti v Česku by podle sociologa Daniela Prokopa ze společnosti PAQ Research pomohla změna daňového mixu. „Když se v Česku mění daně, nikdy se nezohledňuje dopad na regiony,“ připomíná. Nižší platy, které berou lidé spíše mimo velká města, jsou zdaněny víc. To odvádí z regionů kupní sílu. „Problémem je, že tam sice mají fabriku, ale ne silný sektor služeb. To nepodpoříte dotacemi, ale tím, že tam zůstanou peníze.“

Regionům i sociální soudržnosti v Česku by podle sociologa Daniela Prokopa ze společnosti PAQ Research pomohla změna daňového mixu. „Když se v Česku mění daně, nikdy se nezohledňuje dopad na regiony,“ připomíná. Nižší platy, které berou lidé spíše mimo velká města, jsou zdaněny víc. To odvádí z regionů kupní sílu. „Problémem je, že tam sice mají fabriku, ale ne silný sektor služeb. To nepodpoříte dotacemi, ale tím, že tam zůstanou peníze.“

Boční reflektory prezidentské volby nasvítily nepříjemný problém. Má-li se tato země pohnout směrem k liberální demokracii, musejí političtí lídři začít řešit regiony.

Petr Pavel a Andrej Babiš získali v prvním kole prezidentské volby silnou podporu od voličů. U každého z nich šlo o zajímavou kombinaci hlasů. Například generál volby vyhrál mimo jiné díky lidem, kteří běžně volí ANO. Babiše naopak stovky tisíc voličů jeho hnutí nepodpořilo. Získal ale více než polovinu voličů SPD.

Babiš bodoval především v regionech, kde je vysoká míra chudoby. Pavlovi se dařilo v oblastech, kde před pěti lety uspěl Jiří Drahoš.

Andreji Babišovi (ANO) se v prvním kole prezidentské volby dařilo v obcích, kde před pěti lety zvítězil Miloš Zeman. Naopak Zemanova slabší místa opanoval Petr Pavel. Ukazují to data výzkumné agentury PAQ Research. „Souvislost s volbou Jiřího Drahoše a Miloše Zemana je obrovská. Podpora ve třetině obcí, kde byl Zeman nejsilnější, je pro Babiše dvojnásobná oproti obcím Drahoše,“ komentoval pro iROZHLAS.cz výsledky sociolog Daniel Prokop.