Daniel Prokop

Petr Fiala ve svém prvním premiérském novoročním projevu správně pojmenoval tři hlavní výzvy „těžkého roku“ 2022 – pokračování epidemie, ceny energií a zadlužení státu.

Jen malé procento lidí se staví k posilující dávce vyloženě odmítavě, některým ale chybí motivace, říká sociolog Daniel Prokop.

Co všechno najdete ve čtvrteční příloze deníku Právo Salon?

Premiér Petr Fiala občany v novoročním projevu varoval, že zemi čeká nejsložitější rok za dlouhou dobu. Úspory ohrožuje inflace, příjmy tenčí zvyšující se ceny energií a zemi trápí i nejistota ohledně dalšího vývoje pandemie.

Čechy čeká těžký rok, předpověděl premiér Petr Fiala v novoročním projevu. Valí se na ně zvyšující se ceny energií, rostoucí inflace i pandemie covidu. Jak těžký rok 2022 bude?

KOMENTÁŘ. Snaha zavést v Česku ústavní zákon o obecném referendu byla v minulém volebním období sice vytrvalá, ale nakonec nenaplněná. Tato idea využití přímé demokracie by výhledově mohla vyústit i k hlasování o czexitu; k jeho vypsání by podle některých návrhů mohlo stačit i pouhých 100 tisíc hlasů. Pořád se tu tedy vznáší jistá míra rizika, že se

Snaha zavést v Česku ústavní zákon o obecném referendu byla v minulém volebním období sice vytrvalá, ale nakonec nenaplněná. Tato idea využití přímé demokracie by výhledově mohla vyústit i k hlasování o czexitu; k jeho vypsání by podle některých návrhů mohlo stačit i pouhých 100 tisíc hlasů. Pořád se tu tedy vznáší jistá míra rizika, že se tématu časem někdo se vší vážností chopí.

Nový rok je zpravidla dnem, od kterého začínají platit změny v daňovém systému. Leden ovšem také bývá měsícem, kdy dochází k cenovému skoku. A nejinak tomu bude také od 1. ledna 2022.

Podle některých expertů by se měla v Česku kvůli nakažlivější koronavirové variantě omikron změnit pravidla izolací, karantén i testování. Do karantény by měli chodit i očkovaní. Urychlit by se mělo získání výsledků testů i trasování. Případně by se mohla zkrátit doba izolace, podmínkou by byly negativní testy. Uvedli to na twitteru člen Mezioborové skupiny pro epidemické situace (MeSES) Jan Kulveit a sociolog Daniel Prokop. Některé státy kvůli šíření varianty omikron už zavádějí přísná omezení. Vláda chce další případné kroky projednat za týden.

Co všechno najdete ve čtvrteční příloze deníku Právo Salon?

Je potřeba opět "nakopnout" očkování nejen boostery, tvrdí Daniel Prokop. Je Česko připravené?

Průměrná domácnost si příští rok za energie připlatí 943 korun za měsíc. Náklady zvýší hlavně rostoucí ceny energií, které nejvíce dopadnou na nejchudší domácnosti.

Výdaje českých domácností na energie se příští rok zvýší průměrně o 943 korun měsíčně. Výdaje na bydlení stoupnou nejméně na třetinu příjmů. Vychází to z průzkumu společnosti PAQ Research.

Výdaje českých domácností na energie se příští rok zvýší průměrně o 943 korun měsíčně. Výdaje na bydlení jim tak v průměru stoupnou ze současných 29 na 33 procent příjmů, a to bez započítání růstu dalších plateb, jako jsou nájmy nebo hypotéky. Nejchudší domácnosti přitom budou na bydlení dávat okolo 60 procent svého rozpočtu, vysokopříjmové domácnosti zdražení energií citelně nezasáhne. Odhaduje to na základě dostupných dat studie, kterou ČTK poskytla společnosti PAQ Research. Studie navrhuje úpravu parametrů pro výpočet příspěvku na bydlení.

Osobnosti byznysové a akademické sféry bude v rámci oslavy třicátých narozenin týdeníku Ekonom diskutovat o budoucnosti Česka.

Odborníci upozorňují na to, že po uplynutí několika měsíců od druhé dávky ochrana vytvořená očkováním klesá. Přeočkováním se ale zvýší na původní míru už zhruba po týdnu.

Pavel Pospěch je sociolog a publicista, který se ve svých textech nebojí zabývat i zcela konkrétními jevy; například diplomku věnoval sociologii současné české hospody. Také ve své nové knize Neznámá společnost. Pohledy na současné Česko (Host 2021) vychází od hmotných či každodenních artefaktů, jako jsou fronty nebo zahradní bazény, a od nich odvíjí podnětné esejistické úvahy o specifikách společenského vývoje v postkomunistické Evropě, a zvláště v Česku.

Musíme zrychlit trojnásobně a víme jak na to, říká lídr „milionové“ iniciativy Radek Mounajjed

Na posilující dávku očkování proti nemoci covid-19 má nárok čím dál víc lidí, většina z nich navíc o očkování stojí. V prosinci bude potřeba očkovat až 150 tisíc lidí denně.

Lidé očkovaní proti covidu-19 po významném kontaktu s nakaženým, například v domácnosti, budou muset pátý až sedmý den po kontaktu na PCR test. Do karantény ale před jeho negativním výsledkem dál nemusí. Novinářům to dnes při on-line tiskové konferenci řekl ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch (za ANO). Na dotaz doplnil, že hlavní hygienička už krajským hygienickým stanicím metodický pokyn rozeslala, takže platí ode dneška.

Dosud očkovaní lidé podle metodického pokynu hlavní hygieničky z 19. října nemuseli podstoupit ani test, což někteří odborníci kritizovali.

Lidé očkovaní proti covidu po významném kontaktu s nakaženým, například v domácnosti, budou muset pátý až sedmý den na PCR test. Do karantény ale před jeho negativním výsledkem dál nemusí. V pondělí to novinářům na on-line tiskové konferenci řekl ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch (za ANO).

Podle současných pravidel se očkovaní rodiče nakažených dětí jen obtížně domáhají testu. Ministr Vojtěch řekl, že chystá změnu pokynů, nejdřív ale příští týden.

Řídit epidemii covidu-19 podle obsazenosti nemocnic a především jednotek intenzivní péče (JIP) je podle některých odborníků hloupost. Podle sociologa Daniela Prokopa a Jana Kulveita, který se věnuje modelování epidemií na univerzitě v Oxfordu, se epidemie na obsazenosti JIP projevuje s několikatýdenním zpožděním. Uvedli to na sociálních sítích.

Nový výzkum odhalil, že majetková nerovnost je u nás čtvrtá nejvyšší v Evropě. Současný způsob měření nerovností v příjmech zase přináší zkreslený obrázek. Česko není tak rovnostářské, jak se stále tvrdí.

Kdybych nebyl přehnaně aktivní, mohl jsem v klidu vyrazit do práce, jsem přece očkovaný. A dál šířit virus. A nakazit několik kolegů v redakci nebo pár ústavních činitelů v Poslanecké sněmovně.

Ministerstvo zdravotnictví zváží úpravy karantény pro očkované proti COVID-19. Zřejmě budou muset na test, pokud mají pozitivně testovaného v domácnosti. Informaci potvrdil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

Ministerstvo zdravotnictví zváží úpravy karantény pro očkované proti covidu-19. Zřejmě budou muset na test, pokud mají pozitivně testovaného v domácnosti. Řekl to ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Na situaci, kdy podle platných pravidel pro rozhodování hygienických stanic rodiče pozitivního dítěte nejdou na test a mohou dál chodit do práce, upozorňovali někteří odborníci i lidé na sociálních sítích.

Vláda ve čtvrtek oznámila nová opatření, která podle premiéra v demisi Andreje Babiše (ANO) vychází z tzv. bavorského modelu. Od pondělí nebudou stačit negativní testy na covid-19 k potvrzení bezinfekčnosti a začít by se mělo i plošně testovat ve firmách. Někteří odborníci však namítají, že jde spíše o jakousi nedotaženou českou verzi těchto opatření a ministři by měli být důslednější. Výhrady k opatřením má i AntiCovid tým budoucí vlády.

Vyšší nemocenská, víc testování ve školách, testování očkovaných a ulehčení vakcinace třetí dávkou. To jsou recepty od sociologa Daniela Prokopa, který zkoumá chování lidí během pandemie covidu-19.

Bavorský model protiepidemických opatření není podle odborníků jen neuznávání negativních testů na covid-19. Doporučují z něj použít i další části, testovat školáky i zaměstnance, nařídit práci z domova a zaměřit se na nemocenskou pro nakažené a lidi v karanténě a ošetřovné pro rodiče. Vyplývá to z jejich vyjádření na sociálních sítích. Ministerstvo zdravotnictví dnes vládě navrhne, aby se jako covidový certifikát uznávalo jen potvrzení o prodělání nákazy nebo očkování. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) se zvažuje i testování ve firmách. Plošné testy ve školách ale 29. listopadu skončí.

O zpřísnění opatření inspirovaných bavorským modelem rozhodne podle premiéra v demisi Andreje Babiše (ANO) ve čtvrtek vláda. Zpřísnění by mělo platit od pondělí. Netýkalo by se ale jen konce uznávání testů na hromadných akcích nebo v restauracích. Co vše se může s jeho zavedením změnit?

Bavorský model protiepidemických opatření není podle odborníků jen neuznávání negativních testů na covid-19. Doporučují z něj použít i další části, testovat školáky i zaměstnance, nařídit práci z domova a zaměřit se na nemocenskou pro nakažené a lidi v karanténě a ošetřovné pro rodiče. Vyplývá to z jejich vyjádření na sociálních sítích. Ministerstvo zdravotnictví dnes vládě navrhne, aby se jako covidový certifikát uznávalo jen potvrzení o prodělání nákazy nebo očkování. Podle premiéra Andreje…

Bavorský model protiepidemických opatření není podle odborníků jen neuznávání negativních testů na covid-19. Doporučují z něj použít i další části, testovat školáky i zaměstnance, nařídit práci z domova a zaměřit se na nemocenskou pro nakažené a lidi v karanténě a ošetřovné pro rodiče. Vyplývá to z jejich vyjádření na sociálních sítích. Ministerstvo zdravotnictví dnes vládě navrhne, aby se jako covidový certifikát uznávalo jen potvrzení o prodělání nákazy nebo očkování. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) se zvažuje i testování ve firmách. Plošné testy ve školách ale 29. listopadu skončí.

„Vláda by si měla detailně zmapovat situaci a udělat maximum pro to, aby lidé z periferie a šedé zóny měli motivaci být zase součástí systému. Nástroje existují. A dít by se tak mělo bez toho, aby je lidé z centra poučovali, co si mají myslet a jak mají žít,“ říká novinář Vratislav Dostál, který podnikl „reportážní road trip“ po českém a moravském venkově a zaznamenal ho v knize Česká jízda (Info.cz 2021).

Bavorský model protiepidemických opatření není podle odborníků jen neuznávání negativních testů na covid-19.

Epidemie covid-19 rozděluje společnost na dvě velké skupiny. Jedna se chce chránit a očkovat, druhá věří zprávám o škodlivosti vakcín a nemoc zlehčuje.

Nad váhající vládou kroutí hlavou i odborníci. Podle nich se řítíme do pořádného průšvihu. Jen za včerejšek přibylo více než 11 500 nově nakažených, což je asi o 2000 víc než před týdnem.

Neočkovaní lidé se při svém chování ve společnosti méně chrání před nákazou covidem-19 než lidé, kteří jsou očkovaní. Vyplývá to z říjnové etapy průzkumu Život během pandemie společnosti P&Q Research. O výsledcích informoval ředitel společnosti Daniel Prokop.

Neočkovaní lidé se při svém chování ve společnosti méně chrání před nákazou covidem-19 než lidé, kteří jsou očkovaní. Vyplývá to z říjnové etapy průzkumu Život během pandemie společnosti P&Q Research. O výsledcích ČTK informoval ředitel společnosti Daniel Prokop.

Neočkovaní lidé se při svém chování ve společnosti méně chrání před nákazou covidem-19 než lidé, kteří jsou očkovaní. Vyplývá to z říjnové etapy průzkumu Život během pandemie společnosti P&Q Research. O výsledcích dnes ČTK informoval ředitel společnosti Daniel Prokop.

Až šestnáct procent lidí odložilo kvůli obavám z nákazy klíčová preventivní vyšetření rakoviny. Odkládají ale i běžné návštěvy zubaře či gynekologa.

Vláda by měla podle expertů akcentovat výhody vakcíny pro společnost. "Že je očkovaný nakažený méně infekční, jsem netušil," přiznává neočkovaný.

Důchodci ve velkých bytech, lidé v nezateplených domech a samoživitelky. To jsou skupiny nejvíce ohrožené energetickou chudobou. Tedy ti, co možná brzy nebudou mít na zaplacení účtů za energie. Teď se k nim mohou přidat i další, kteří po krachu Bohemia Energy musí platit několikanásobně vyšší zálohy u dodavatelů poslední instance. Stát přiznává, že neví, kolik přesně takových lidí je.

Zdražování energií se dotkne desítek domácností, některé nebudou mít ani na pokrytí mimořádných nákladů, upozornil v pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima NEWS sociolog Daniel Prokop. „Vláda proto nyní musí opatrně přemýšlet, čím českým občanům uleví. Buď musíte sáhnout do populárních věcí jako jsou důchody, rodičovská, podpora penzijního pilíře, nebo musíte zvyšovat daně,“ pronesl.

Vláda přišla s novou várkou opatření, která mají zastavit rapidní zhoršování epidemické situace. Část expertů ale pochybuje, že to bude stačit. Česko už se totiž ocitlo v takzvaném rizikovém scénáři.

Větší handicap než mezera ve znalostech jsou chybějící zážitky a sociální život.

Volby byly pro Piráty něco jako zpackaná maturita, v níž skončili se čtyřkami, sotva prolezli. To se dá změnit.

Průzkumy veřejného mínění před volbami ukazovaly, že volby vyhraje hnutí ANO. Výsledky ale byly jiné, strana premiéra Babiše skončila až druhá.

Vláda vytesala před očkováním příliš vysoký práh a příliš velká část Čechů využila možnost říci ne.

Neočkovaným lidem se od listopadu z nařízení vlády ze dne na den výrazně zpoplatní běžný život. Ačkoliv ministerstvo zdravotnictví zkrátilo lhůtu u přesnějších PCR testů „jen“ na tři dny, v praxi mohou být často použitelné i jen na jeden den, to stejné pak platí pro testy antigenní. Pro neočkované to může znamenat značné výdaje navíc, pokud se tedy nezačnou naopak testování ještě více vyhýbat.

Začíná poslední týden, kdy se neočkovaní dospělí mohou testovat na covid-19 „zadarmo“, tedy z peněz veřejného pojištění. Část expertů ale upozorňuje, že krok může mít tragické dopady. A to zejména, pokud jej nedoprovodí kontroly.