Daniel Prokop

Petr Pavel má za sebou půlrok ve funkci. Když přicházel na Hrad, sliboval velkou změnu: v komunikaci, chování prezidenta i spojování společnosti. Jak nakládá s velkou voličskou podporou, kterou měl i v chudších oblastech země? Hostem Ptám se já byl sociolog a zakladatel výzkumné agentury PAQ Research Daniel Prokop. Prezident Petr Pavel má za sebou prvních šest měsíců v čele České republiky. Podle posledních dat se stále těší velké oblibě – důvěřuje mu 58 procent lidí. Češi mu tak věří stejně jako na jaře, jak vyplývá z průzkumů, které dělalo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) také v dubnu a květnu. Důvěra v Pavla je stále vyšší než u jeho předchůdce Miloše Zemana. Tomu po většinu času jeho vládnutí na Hradě důvěřovalo necelých 50 procent lidí, loni se jejich důvěra propadla dokonce pod 30 procent. Petr Pavel je od začátku svého mandátu hodně aktivní na poli zahraniční politiky. Z té tuzemské se stihl zabývat třeba nominacemi soudců Ústavního soudu nebo úpravami penzí. Jako jeden ze svých cílů si ale prezident předsevzal také návštěvy českých a moravských regionů, kde chce mimo jiné naslouchat i těm, kteří ho nevolili. Zvedá Petr Pavel regionální témata dostatečně? Jak se mu zatím daří zahlazovat příkopy, které ve společnosti prohloubily i poslední prezidentské volby? A co by hlava státu měla dělat, aby se podařilo pohnout alespoň s částí strukturálních problémů v chudších regionech? --- Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách [https://www.seznamzpravy.cz/sekce/podcasty-rozhovory-audio], poslouchejte na Spotify [https://open.spotify.com/show/14KDz9zcvTUEN7wckCVqnN?si=IdwoNBwJQimMTQLwV5OhEQ], v Apple Podcasts [https://podcasts.apple.com/cz/podcast/pt%C3%A1m-se-j%C3%A1/id1548904694?l=cs] a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz [https://podcasty.seznam.cz/]. Archiv všech dílů najdete tady [https://www.seznamzpravy.cz/sekce/ptam-se-ja], ostatní podcasty Seznam Zpráv tady [https://www.seznamzpravy.cz/sekce/podcasty-rozhovory-audio]. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja [https://twitter.com/search?q=%23ptamseja] nebo na e-mail audio@sz.cz [audio@sz.cz].

Investigace.cz publikovala letos v zimě sérii článků o dánském náboženském hnutí Dům Otce, neboli Faderhuset, které se na podzim roku 2016 přestěhovalo do Česka. O komunitu, která si koupila několik nemovitostí na severu Čech, se zajímají dánské i české úřady kvůli jejímu přístupu k výchově dětí. Po dotazech, co si o vyšetřování myslí, ale členové Faderhuset svorně mlčí. Navíc se momentálně zbavují dvou ze svých českých nemovitostí a vysoce postavení členové společenství údajně odjeli na dovolenou do Jižní Afriky. Co všechno se za posledního půl roku v Domě Otce změnilo? Co nového jsme se o něm dozvěděli my? A jaké jsou další plány tohoto nového náboženského hnutí v Česku? Rozhovor s redaktorkou investigace.cz Mahulenou Kopeckou. - Úvodní znělku podcastu Odposlech vytvořil Michael Nováček za použití citací ze zpravodajství České televize.

Na sociální síti Telegram vzkvétá obchod s bankovními účty a doklady totožnosti potřebnými pro zřízení účtů na finančních platformách jako Paypal nebo Revolut. V nabídce jsou také české identity a české bankovní účty. Obchodníci lákají takzvané „muly na peníze“ – tedy lidi, kteří prodávají kopie svých dokladů nebo rovnou hotové bankovní účty – na desítky až stovky eur za jednu registraci a několikanásobně dráž je pak obratem přeprodávají zájemcům. Tyto účty se často používají k praní špinavých peněz a nově i k obcházení protiruských sankcí. Na kolik mě cizí identita vyjde? K čemu mi bude? A kdy používáním cizích účtů porušuji zákon? Rozhovor s redaktorkou investigace.cz Kristinou Vejnbender. - Úvodní znělku podcastu Odposlech vytvořil Michael Nováček za použití citací ze zpravodajství České televize.

Nejde mít chytřejší ekonomiku, která není složená jenom z montoven, a zároveň škrtit výdaje na vědu a výzkum, říká sociolog Daniel Prokop, podle kterého by na druhé straně výdaje na vědu měly být účelnější. „Vláda by měla škrtat tam, kde jsou pochybnosti v účelu. Víme, že alkoholismus v Česku je velký problém a působí další náklady. Vybrat daně tam a omezit alkoholismus by bylo racionálnější než škrtat ve vědě.“