Daniel Prokop

V rámci projektu Život k nezaplacení se Daniel Prokop věnuje tomu, jak by stát měl pomáhat lidem s rostoucími energiemi, jak podporovat či nepodporovat příspěvky a spoření a jestli by měly kraje suplovat roli státu v podpoře. Lidé také nemají velký zájem o čtvrtou dávku vakcíny. Podle Prokopa by měla podpora očkování jít přes zdravotní benefity.

Projekt Česko 2022 nesleduje jen dopady zdražování, ale i vztah ke covidu a očkování. Klesá podíl těch, kteří o vakcínu stojí. „Zájem o přeočkování má 38 % lidí. U lidí nad 55 let se to extrémně liší podle socioekonomické pozice,“ dodává Daniel Prokop. Jaké faktory ovlivňují ochotu k očkování? Které systémové problémy v Česku napomáhají šíření viru? V čem je problematické stavební spoření? A do jaké míry má občany podporovat kraj a kdy stát? Poslechněte si rozhovor.

Vláda hledá úspory ve státním rozpočtu na příští rok. Škrty by se podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) mohly dotknout i státních příspěvků do systému stavebního spoření. Stanjura řekl, že diskutováno je buď jejich omezení, nebo dokonce úplné zrušení. Stát by tím ušetřil přibližně 4 miliardy korun za rok. Opozici a Asociaci českých stavebních spořitelen se návrh nelíbí.

Zájem o očkování celkově klesá. Počet lidí, kteří nejsou očkovaní či mají jen základní očkování a další odmítají, narostl ze 37 na 44 %. Ukázal to průzkum společnosti PAQ Research pro Český rozhlas v rámci společného projektu Česko 2022: Život k nezaplacení, kterého se účastní asi 1600 respondentů. Nejmenší zájem je mezi lidmi do 34 let. Naopak z lidí nad 55 let se chce nechat přeočkovat každý druhý.

Češi často netuší, že jim může být poskytnuta finanční pomoc, když při současné krizi nevycházejí s penězi. Na příspěvek na bydlení má nárok zhruba dvacet procent domácností. Čerpá ho přitom jen pětina z nich. Ukazují to data společnosti PAQ Research. U někoho by sice příspěvek byl velmi malý, ale pro minimálně deset procent domácností by šlo o zásadní „injekci“. Kolik můžete čerpat?

Úsporným tarifem chce vláda pomoci domácnostem s placením účtů za elektřinu a motivovat je k šetření. Podle šéfa společnosti PAQ Research Daniela Prokopa je ale možné, že nepomůže všem, co to potřebují. Česko podle něj zaspalo v podpoře budování efektivnějších zdrojů. „To, co v Německu funguje standardně, je v Česku velmi problematické. Na činžovní domy by se daly dát solární panely,“ řekl ve vysílání Radiožurnálu.

Jak se změnila kvalita bydlení pro uprchlíky z Ukrajiny od začátku války? Žijí v bytech s dostatečnou obytnou plochou, ve volných pokojích, nebo v hotelích a ubytovnách? „ Jsou pozitivní zprávy v tom, že dochází k přesunu lidí z hotelů do bytového bydlení,“ říká sociolog Daniel Prokop, který zároveň upozorňuje, že 75 procent lidí, kteří se dostali na ubytovny, v nich zůstalo. „Z nejhorších ubytoven je těžké se dostat, nejsou tam napojené služby, které by pomáhaly."

Většinou v menších bytech, hotelech a ubytovnách žijí v Česku uprchlíci z Ukrajiny. Uvádí to průzkum, který dnes zveřejnila společnost PAQ Research. Lidé, prchající před ruskou invazí, se podle ní často v bydlení potýkají s nedostatkem prostoru, svobody a soukromí. V hotelech a ubytovnách mají například podle průzkumu v polovině případů sdílené toalety, většinou nemají vlastní kuchyň a více než ve čtvrtině případů nemají v bydlení možnost svobodně přicházet a odcházet.

Senát schválil úsporný tarif, který má pomoci domácnostem snížit účty za elektřinu, plyn i teplo. Půjde o dotaci ze státního rozpočtu ve prospěch dodavatelů energií, kterou bude stát v případě elektřiny a plynu vyplácet automaticky a nebude o ni nutné žádat. Podrobnosti tarifu, tedy kolik bude příspěvek činit a kdo na něj bude mít nárok, stanoví vláda nařízením. Má se tak stát nejpozději v srpnu. Schválenou novelu energetického zákona nyní dostane k podpisu prezident.

Společnost PAQ Research přinesla nová data o ekonomické situaci české společnosti. Klesá počet domácností, které dokáží něco ušetřit a naopak stoupá počet těch, kterým po zaplacení všech výdajů nic nezbývá. „Na podzim to bylo 20 % domácností, ke konci května už 26 %,“ říká sociolog Daniel Prokop. Jakým skupinám lidí hrozí zadlužení? A jaký dopad by mohlo mít zvýšení rodičovského příspěvku? Poslechněte si rozhovor Jana Pokorného.

Senát schválil úsporný tarif, který má pomoci domácnostem snížit účty za elektřinu, plyn i teplo. Půjde o dotaci ze státního rozpočtu ve prospěch dodavatelů energií, kterou bude stát v případě elektřiny a plynu vyplácet automaticky a nebude o ni nutné žádat. Podrobnosti tarifu, tedy kolik bude příspěvek činit a kdo na něj bude mít nárok, stanoví vláda nařízením. Má se tak stát nejpozději v srpnu. Schválenou novelu energetického zákona nyní dostane k podpisu prezident.

Na české základní školy dosud chodilo jen přes polovinu ukrajinských dětí. Střední a mateřské školy navštěvovala jen čtvrtina dětí, zjistil výzkum.

Bydlení, vzdělávání a dilema, zda zůstat v Česku, nebo se vrátit na Ukrajinu. Těmito otázkami se zabýval první reprezentativní výzkum ukrajinských uprchlíků. Jeho výsledky představil ve vysílání Radiožurnálu šéf společnosti PAQ Research Daniel Prokop. Podle výsledků na 45 procent Ukrajinců říká, že v Česku zřejmě zůstane déle než dva roky.

Bydlení, vzdělávání a dilema, zda zůstat v Česku, nebo se vrátit na Ukrajinu. Těmito otázkami se zabýval první reprezentativní výzkum ukrajinských uprchlíků. Jeho výsledky představil ve vysílání Radiožurnálu šéf společnosti PAQ Research Daniel Prokop. Podle výsledků na 45 procent Ukrajinců říká, že v Česku zřejmě zůstane déle než dva roky.

Ukrajinské rodiny se potýkají s odmítáním při zápisech do škol a upozorňují na málo volnočasových aktivit pro děti a nedostatek příležitostí učit se česky. Vyplynulo to z prvního výzkumu, který se zaměřil na jejich zkušenosti i bariéry ve vzdělávání. Začlenění do společnosti je přitom klíčové pro psychiku dětí i osvojení jazyka.

Třetina ukrajinských rodin plánuje návrat do své země. Naopak 43 procent počítá s tím, že v Česku zůstane, zjistil průzkum PAQ Research.

Osmina školou povinných dětí z Ukrajiny nezačala chodit do českých škol a neučila se ani on-line. Ukazuje to výzkum společnosti PAQ Research a Sociologického ústavu AV ČR. I k zápisu dorazilo méně dětí, než se očekávalo.

České domácnosti podle místopředsedy Poslanecké sněmovny Jana Skopečka (ODS) od začátku podzimu čeká celkový pokles životní úrovně. Uvedl to v pořadu Interview ČT24. Je však optimistický v tom, že inflace by už neměla razantně stoupat. V rozhovoru se také vyjádřil proti sektorové dani i progresivnímu zdanění.

Rostoucí inflace se promítá do každodenních životů lidí. Podle sociologa Daniela Prokopa ze společnosti PAQ Research jim ale jednorázová dávka nepomůže. „Byl bych pro rovnou daň, kdyby byla konstruovaná tak, že základní životní potřeba by se nedanila. Progresivní daň se totiž vždy dostane do úzkých, protože buď musí začínat hodně brzo, to znamená třeba od 50 000 korun, anebo nemá moc velký efekt,“ tvrdí sociolog v rozhovoru pro Radiožurnál.

Dávky čerpá v Česku výrazně míně lidí, než kolik má na ně nárok. „Rozhodně je větší problém nevyužívání dávek než nějaké zneužívání,“ říká Daniel Prokop. Co si myslí o progresivním zdanění? „Zvedat daně vysokopříjmovým zaměstnancům a zároveň je u vysokopříjmovým OSVČ snižovat je jen další motivace ke švarcsystému,“ myslí si Prokop. „Daně se budou muset zvednout, ale tak, aby to nepoškodilo nízkopříjmové občany,“ dodává.

Stát může podle šéfa společnosti PAQ Research Daniela Prokopa definovat ze svých dat skupiny lidí, které mají nárok na levnější energetický tarif. Dostanou ho podle něj i domácnosti, které ho nepotřebují. „Bál bych se těch rychlých opatření, mezi které já řadím i ten pětitisícový příspěvek v Česku, a že ten energetický tarif je pro všechny. To je podle mě hrozně náročná a nákladná věc, která se z poloviny míjí tím účinkem.“

Ceny neklesají, část domácností musí sáhnout do úspor. Šetří ale domácnosti i na kultuře? „Každá šestá domácnost se snaží omezit i tyto výdaje, ale velký efekt to nemá, protože výdaje na kulturu, rekreaci a podobně táhne střední třída. Vrchních 40 procent domácností za to dává dvakrát, třikrát tolik než ti nejchudší,“ říká sociolog Daniel Prokop, podle kterého právě na střední třídu zatím inflace tolik nedopadá. „Možná přehodnocují velké plány, ale ne dennodenní rekreaci.“

Podle projektu Česko 2022: Život k nezaplacení už průměrná domácnost na pomoc Ukrajině od března do konce května věnovala přes 1500 korun. „Víc dávají bohatší domácnosti, tam je to za celé období kolem 3000. Ty chudší dají za celé období v průměru kolem 700 nebo 800. Ale když to počítáte z jejich příjmů, které jim zůstanou po zaplacení bydlení a jídla, tak procentuálně je ta solidarita podobná,“ řekl Radiožurnálu šéf PAQ Research Daniel Prokop.

Žádání o příspěvek na bydlení by se mohlo od července výrazně zjednodušit. Žádost bude možné podat online přes aplikaci, kterou ministerstvo práce spustí 1. července. Nárok na dávku mají ti, jejichž náklady na bydlení tvoří více než 30 % příjmů. V čem stát může zlepšit sociální politiku? „Zvážil bych zvýšení podpor. Měla by proběhnout valorizace, aby příspěvky a slevy na daních rostly s tím, jak roste inflace a mzdy,“ navrhuje Daniel Prokop. Poslechněte si celý rozhovor.

Češi dál finančně a materiálně pomáhají ukrajinským uprchlíkům i válkou zmítané Ukrajině. Ukazuje to výzkum mezi zhruba 1600 respondenty, který pro Český rozhlas uskutečnila společnost PAQ Research. Podle dat z projektu Česko 2022: Život k nezaplacení už průměrná česká domácnost na pomoc Ukrajině od března do konce května věnovala přes 1500 korun.

V Česku klesá ochota lidí nechat se přeočkovat posilující dávkou vakcíny proti covidu. Vyplývá to z výzkumu projektu Česko 2022: Život k nezaplacení. Český rozhlas na něm spolupracuje se společností PAQ Research, která ochotu k přeočkování zjišťuje od loňského podzimu asi u 1600 lidí.

Specifikem u valorizace důchodů je zásluhovost. Znamená to, že když se důchody zvyšují o určité procento, více se navýší vysoké důchody. V době vysoké inflace a mimořádných valorizací je však nutné řešit, jestli by se neměl mechanismus změnit.

Podle odborníků bude nová paušální daň pro některé profese natolik výhodná, že se rozšíří zakázaný švarcsystém, tedy práce na živnost jen "na oko".

Bída společnost rozděluje ještě víc než dezinformace. Experti vědí, jak lidem pomoci, ale vláda se jejich radami neřídí.

Od září do dubna přibylo zhruba 120 tisíc domácností, které hlásí, že mají potíže se zaplacením svých běžných výdajů. Premiér Petr Fiala (ODS) v Partii na CNN Prima NEWS vyzval všechny, aby se nebáli a řekli si o pomoc státu. Počet těch, kteří teď díky vládním opatřením dosáhnou na dávky, se totiž dramaticky zvýšil, tvrdí premiér.

Jak se české domácnosti potýkají se zdražováním a inflací? „Zatím chybí podpora ze strany státu, která by nesměřovala na 5 % domácností, což jsou ty naše české dávky, a nesměřovala ani na těch 80 % domácností – což je teď ten příspěvek 5 tisíc korun, ale směřovala na tu středně velkou ohroženou skupinu nějakých 20 % domácností,“ říká Daniel Prokop. „Buď máme dávky hrozně úzké, nebo je máme naprosto univerzální. Nižší střední třída na tom tratí,“ dodává.

Britský vědecký časopis Nature otiskl v posledním čísle studii českých behaviorálních ekonomů věnovanou ochotě lidí očkovat se proti covidu.

Nesuďme ukrajinské uprchlíky kvůli banálním incidentům třeba v podobě neopětovaných pozdravů. Pravděpodobně k nim totiž budeme pro nedostatek informací nespravedliví.

Vláda má dnes schválit podobu jednorázového příspěvku na dítě. V čem je návrh pořád mimořádně komplikovaný, že se ho nedaří ani v podobě vládního návrhu schválit? „Potvrzuje se, že to musí být hodně jednoduché – dát to všem – nebo to dát jen lidem, o kterých víme, že to potřebují. Samostatně žijícím důchodcům, lidem, kteří mají přídavky na děti,“ říká Daniel Prokop. „Jít střední cestou, že to dáte skoro všem a je to složité, je asi to nejhorší,“ dodává.

Během pandemie doléhaly příznaky deprese a úzkostí hlavně na mladé lidi a také matky s dětmi. S válkou na Ukrajině a zdražováním se situace změnila. Teď psychické potíže pociťují nejčastěji samostatně žijící senioři, ale i další nízkopříjmové skupiny. Ukazují to data výzkumného projektu Česko 2022: Život k nezaplacení společnosti PAQ Research a Českého rozhlasu.

Zbavit se po čase definitvně dluhů umožňuje tzv. osobní bankrot. Mnohé dlužníky ale tato možnost odrazuje, především pak kvůli nasatvené výši splátek, ale i nedostatku potřebných informací.

V Česku bylo na konci loňska 4,43 milionu exekucí. Mělo je 698 000 dlužníků.

Na fórum Meltingpot přijede „Ledový muž” Wim Hof, expremiér Bhútánu Tshering Tobgay nebo „Tarantino dokumentárního filmu” Vincent Moon.

Solidarita s ukrajinskými uprchlíky z Ukrajiny drží i navzdory negativním kampaním, prozradil v rozhovoru pro deník FORUM 24 sociolog Daniel Prokop z PAQ Research. Výzkumná společnost spolupracuje s Českým rozhlasem na projektu Česko 2022: Život k nezaplacení, v rámci kterého probíhá od letošního března průzkum, jak Češi vnímají integraci lidí z Ukrajiny. V dubnu se nálady mírně zhoršily. Chleba se však podle Prokopa bude lámat v létě.

Počet lidí, kteří nezvládají platit své běžné výdaje, od loňského podzimu prudce roste. Podíl problémových domácností se zvedl o dvaačtyřicet procent. Potíže mají lidé se splácením nájmů, účtů za energie, hypoték a půjček. Ukazují to nejnovější data společnosti PAKRY-SRČ a Českého rozhlasu. Pokud by takové tempo růstu domácností v problémech pokračovalo, může znamenat předlužení či ztráty bydlení u vysokých desítek tisíc lidí, tvrdí autoři studie.

Ministr školství Petr Gazdík představil svůj poradní sbor, ve kterém jsou třeba bývalý ministr financí Ivan Pilný, biochemik Jan Konvalinka nebo nakladatel Jiří Padevět. Jedním z témat poradců bude maturita.

Ministr školství Petr Gazdík (STAN) zvažuje změnu podmínek pro zápisy do spádových škol, aby se u trvalého bydliště zohledňovala i délka jeho trvání. Mohlo by to podle něj pomoct zamezit situacím, kdy se lidé kvůli zápisům přehlašují na novou adresu a v důsledku převisu přihlášek se pak o přijatých musí losovat. Gazdík to uvedl v pátek.

Jak změnit maturity nebo přijímací zkoušky bude ministrovi školství nově radit sociolog Daniel Prokop nebo zakladatel sítě Scio škol Ondřej Šteffl.

Deset poradců bude pomáhat se vzdělávací politikou ministru školství Petru Gazdíkovi (STAN). Jsou mezi nimi např. sociolog Daniel Prokop, bývalý ministr financí za ANO a IT expert Ivan Pilný nebo zakladatel společnosti Scio Ondřej Šteffl. Gazdík své poradce v pátek představil novinářům na MŠMT.

Národní ekonomická rada vlády (NERV), jejíž činnost vláda ve středu obnovila, má 19 členů. Jde o ekonomy i odborníky z dalších oblastí a byznysu, někteří z nich už v minulosti členy rady byli. Z předchozí rady zřízené kabinetem Andreje Babiše (ANO) v nové radě zůstal sociolog Daniel Prokop.

Národní ekonomická rada vlády (NERV), jejíž činnost vláda ve středu obnovila, má 19 členů. Jde o ekonomy i odborníky z dalších oblastí a byznysu, někteří z nich už v minulosti členy rady byli. Z předchozí rady zřízené kabinetem Andreje Babiše (ANO) v nové radě zůstal sociolog Daniel Prokop. Vyplývá to z informací, které ČTK poskytl úřad vlády. Úkolem NERV bude podle premiéra Petra Fialy (ODS) navrhovat zásady a parametry reforem klíčových veřejných systémů, například důchodového systému, které mají vliv na veřejné finance a jejich transparentnost. Koordinátorem NERV je předseda představenstva EGAP Jan Procházka, který už členem NERV v minulosti byl.

Každý pátý rodič dítěte se speciálními vzdělávacími potřebami se v Česku setkal s požadavkem, aby potomek přestoupil na jinou školu. Nejčastěji s takovými návrhy přicházejí pracovníci škol a školských poraden, polovina rodičů jim vyhoví. Vyplývá to z výzkumu, který pro neziskovou organizaci Spolu vypracovala společnost PAQ Research. Autoři výzkumu jeho výsledky představili ve středu.

Integrace je dlouholetý proces. Aby byl úspěšný, musí do něj vláda investovat peníze i energii, vysvětluje socioložka Marie Jelínková z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Pokud by vám po zaplacení všech výdajů na bydlení a za potraviny zbyla jen stokoruna na den, za co byste ji utratili? Počet takových rodin výrazně roste. A zvyšuje se také počet seniorů, kteří mají problémy s placením bydlení. Podle ekonomů se situace může ještě zhoršit. Potíže s financováním základních potřeb bude mít čím dál víc domácností.

Český rozhlas ve spolupráci s agenturou PAQ Research spustil projekt Život k nezaplacení, pomocí kterého mapuje finanční situaci českých domácností.

Důvod, proč lídři hnutí SPD a ANO přitvrdili v rétorice, je rekordní počet bezprizorních voličů, kteří teď nemají zastoupení v parlamentu. Andrej Babiš i Tomio Okamura umí počítat. Ví, kolik jejich partaje dostaly hlasů. A ví, že se “na ulici” válí další milion. Stačí si pro hlasy sáhnout. Klasická divadelní hra „Šest postav hledá autora“, v níž se šest hrdinů dožaduje, aby jim někdo na míru napsal scénář, by i dnes slavila úspěch. Při podzimních parlamentních volbách v Česku propadlo přes milion hlasů pro strany, které se nedostaly do sněmovny. Proto se politické drama těchto dnů jmenuje „Milion voličů hledá lídra“. Podobně…

Fialova vláda tak dlouho upozorňovala, že nebude shazovat peníze z vrtulníku jako Babišův kabinet, až takovou vrtulníkovou akci sama schválila a začala ji připravovat. Jsme na tom už tak mizerně, aby stát vyplácel sociální pomoc rodinám s průměrnými příjmy?

"Naše opatření míří na střední třídu. Na lidi, kterým chceme pomoci, aby mohli zvládnout rostoucí ceny," prohlašuje premiér Petr Fiala.

V základních školách v Praze mohou v září při začlenění současného počtu válečných uprchlíků z Ukrajiny chybět místa pro až asi tři tisíce dětí. Na čtvrteční konferenci Úspěch pro každého žáka, kterou v Praze pořádala Stálá konference asociací ve vzdělávání (SKAV), to řekl sociolog Daniel Prokop.