Datová centra

Letos se toho hodně dělo i ve stagnující oblasti jaderné energetiky. Stoupající zájem o malé modulární reaktory už nezůstává jen u politických deklarací. Do hry totiž vstoupil nový, kapitálově silný hráč: technologický sektor.

Americký výrobce čipů Marvell Technology jedná o převzetí technologického start-upu Celestial AI, který se soustředí na vývoj nové generace čipových technologií pro umělou inteligenci (AI) a datová centra. Podle serveru The Information jsou jednání ve velmi pokročilé fázi a oznámení případné dohody může přijít brzy. Transakce by se měla uskutečnit kombinací hotovosti a akcií.

Největší technologické firmy světa už na umělou inteligenci nešetří jen z vlastní kasičky. Alphabet, Meta či Amazon během pár měsíců napumpovaly na trh dluhopisy za desítky miliard dolarů a investoři se o ně téměř poprali.

Americká vláda poskytne půjčku na restart jednoho z bloků jaderné elektrárny v Pensylvánii, který má pomoci snížit rostoucí ceny elektřiny v regionu. Elektrárna má začít dodávat energii datovým centrům Microsoftu již od roku 2027. Projekt odráží rostoucí poptávku po elektřině spojenou s expanzí datových center. Americké Ministerstvo energetiky poskytne půjčku ve výši jedné miliardy dolarů […]

Ceny pamětí pro elektroniku prudce vyskočily, zvedá je budování infrastruktury pro umělou inteligenci. Vyšší ceny komponentů se postupně promítnou i do cen další elektroniky včetně počítačů, notebooků a následně i mobilů.

Bez investic do datových center by americká ekonomika balancovala na hraně recese. Kromě samotných investic pomáhá americkému hospodářství i růst burz, který podporuje spotřebu domácností. Cítí se totiž bohatší a utrácejí.

Arabové zamířili do Mostu, Rusové do Prahy a na dalších místech je k vidění i tuzemský kapitál. AI horečka se nevyhýbá ani Česku.

Podmořské kabely přenášejí přes 95 procent světového internetového provozu a tvoří neviditelnou infrastrukturu, bez níž by se zastavil nejen internet samotný, ale i umělá inteligenceInvestice do nových kabelových projektů se mají v příštích třech letech téměř zdvojnásobit na zhruba 13 miliard dolarůFirmy jako Meta, Google, Amazon či Microsoft budují vlastní datové tepny napříč oceány, a to v době, kdy vlády a NATO řeší rostoucí riziko sabotáží Zatímco pozornost technologického světa se v poslední době soustředí na datová centra a výpočetní výkon, skutečná páteř digitální ekonomiky leží tisíce metrů pod mořskou hladinou. „Neviditelné“ podmořské kabely dnes přenášejí stovky terabytů dat za sekundu – od vládní komunikace přes finanční transakce až po e-maily, videohovory a streamování. Bez nich by se internet i umělá inteligence jednoduše zastavily.

Americký internetový gigant Google hodlá investovat 40 miliard dolarů (přes 830 miliard Kč) do výstavby tří nových datových center v Texasu. Pokračuje tak ve snaze o rozšiřování infrastruktury potřebné pro umělou inteligenci (AI), napsala agentura Reuters. Ohlášená investice by se měla uskutečnit do roku 2027.

Portugalské město Sines, kde se na pláži vynořují a zanořují kabely, má být novým střediskem datových center. Místní ale pochybují, že oni z boomu něco budou mít. Udělat z města průmyslové centrum se totiž vlády snažily už dříve.

Do datacenter se letos investuje víc než do těžby ropy. Herní konzole od Steamu. Nebezpečné elektroautobusy z Číny. Ceny SSD porostou. Zprávy z IT, každý pátek na Lupě.

Datová centra čelí tlaku udržitelnosti. Wilo přináší efektivní řešení pro chladicí systémy

Google plánuje umístit svá datacentra pro umělou inteligenci na oběžnou dráhu, kde je bude pohánět Slunce a chladit vesmírné vakuum Satelity vybavené výkonnými procesory a optickými spoji mají zvládnout rostoucí poptávku po výpočtech a zároveň snížit dopad na pozemní zdroje Projekt Suncatcher je součástí širšího trendu technologických gigantů hledajících nové cesty, jak udržet tempo boomu AI a minimalizovat ekologickou zátěž datacenter Boom umělé inteligence a rostoucí poptávka po výpočetním výkonu dramaticky zvyšují nároky na energii i chlazení datových center. Ta dnes podle odhadů Mezinárodní energetické agentury spotřebují přibližně 1,5 procenta veškeré elektřiny na světě, přičemž největší z nich navíc musí denně chladit desítky milionů litrů vody, což samozřejmě výrazně zvyšuje uhlíkovou stopu celého sektoru.

Rostoucí množství žádostí o připojení datových center, zvláště pak na severu Itálie, může podle nové studie v případě jejich realizace zásadně narušit rovnováhu na italském trhu s elektřinou, jak informuje zahraniční portál Montel. Autoři varují, že prudký nárůst spotřeby v průmyslových regionech povede k větším cenovým rozdílům mezi obchodními zónami. Těch má Itálie celkem sedm.

Téma umělé inteligence už několik let hýbe světovými trhy. Trochu ve stínu největších firem z odvětví polovodičů, cloudu a softwaru se přitom odehrává příběh, bez kterého by mnohé z nich měly pořádný problém. Všechna ta datová centra a stovky miliard investic stojí na něčem, co mnohdy chápeme jako samozřejmost. Na elektřině. Její dostatek je pro stále větší a náročnější datová centra zásadní. A s tím úzce souvisí potřeba budování a udržování kvalitní energetické infrastruktury. Může to znít jako nuda, ale žádná nuda to není.

Investiční závody v rozvoji umělé inteligence nabírají na obrátkách a výpočetní výkon v nich se stává kritickým zdrojem. Do datových center pro AI se proto nainvestuje během pěti let 5,2 bilionu dolarů, tvrdí studie McKinsey.

Prague Gateway DC od Českých Radiokomunikací (CRA) zprovoznilo oficiální internetové stránky, na kterých lze virtuálně navštívit jednotlivá místa projektu tak, jak by měl vypadat po dokončení v roce 2027.

Spotřeba energie v datových centrech prudce roste a planeta hledá nové cesty, jak to zvládnout. Vědci nyní navrhují přesunout servery do vesmíru.

Společnosti dodávající infrastrukturu pro ropné společnosti se začaly orientovat na infrastrukturu kolem datových center. Spoléhají na to, že jim tato technologie zajistí další fázi růstu a pomůže s transformací jejich aktivit. Dělají tak v době, kdy na amerických trzích pozorujeme zpomalující se poptávkou po vrtných pracích. S poklesem ceny ropy na hodnotu kolem 60 dolarů […]

Evropská datová centra by se v příštích letech mohla stát důležitým nástrojem pro stabilizaci elektrických sítí nejen skrze omezení spotřeby během špiček, ale i schopností dodávat elektřinu zpět do sítě z vlastních bateriových úložišť. Odborníci však varují, že technologická a provozní omezení mohou využití této flexibility komplikovat. Podle nové analýzy think-tanku CERRE by mohla evropská […]

Rozmach umělé inteligence ovlivňuje i nemovitostní trh a uvažování developerů. Ti se začínají angažovat ve výstavbě nových datových center. Budovy sloužící k provozu moderních technologií budou stále více potřeba. Jejich kapacita by se jen v Česku mohla do konce desetiletí zdvojnásobit, v Evropě ztrojnásobit.

Investiční konsorcium zahrnující firmy BlackRock, Nvidia, xAI a Microsoft koupí zhruba za 40 miliard dolarů (835 miliard Kč) amerického provozovatele datových center Aligned Data Centers. Firmy o tom informovaly ve společné tiskové zprávě. Konsorcium s názvem Artificial Intelligence Infrastructure Partnership (AIP) vzniklo za účelem rozšiřování infrastruktury pro umělou inteligenci (AI). Převzetí společnosti Aligned Data Centers je jeho první investicí.

Dell Pro Max s GB10: Zařízení pro ladění AI modelů na pracovním stole

Byznys s datovými centry pro umělou inteligenci se začíná rozjíždět i v Česku.

Malé modulární reaktory (SMR) mají nabídnout čistý a spolehlivý zdroj elektřiny pro datová centra, jejichž spotřeba prudce roste. Technologie ale naráží na vysoké náklady a odborníci varují, že může být příliš drahá na to, aby byla konkurenceschopná, píše deník Financial Times. Spojené státy i soukromí investoři vkládají rostoucí důvěru a zhruba devět miliard dolarů do […]

Firmy jako OpenAI a Google masivně utrácejí za datová centra, ale příjmy na jejich financování rostou pomaleji. Podle nové zprávy Bain & Co. bude muset odvětví do roku 2030 generovat dva biliony dolarů ročně, aby pokrylo náklady na výpočetní výkon. Reálně však hrozí výpadek příjmů ve výši 800 miliard, což zpochybňuje udržitelnost současného modelu AI.

Americká Nvidia posílá svému oslabenému rivalovi finanční injekci. Firma oznámila, že investuje 5 miliard dolarů do Intelu a stane se jedním z jeho největších akcionářů. Společně chtějí vyvíjet čipy pro počítače a datová centra v době, kdy poptávka po umělé inteligenci prudce roste.

Americký výrobce čipů Nvidia investuje pět miliard dolarů (přes 100 miliard korun) do konkurenta Intel, který se v poslední době potýká s vážnými problémy. Dohoda o investici zahrnuje spolupráci při vývoji čipů pro osobní počítače a datová centra. Akcie společnosti Intel na zprávu reagovaly výrazným růstem.

Česko má šanci získat jednu z pěti evropských AI gigafactory – obřích datových center, která mají posílit konkurenceschopnost Evropy v oblasti umělé inteligence. Praha-Zbraslav patří mezi favorizované lokality. O investici v hodnotě až 90 miliard korun se rozhodne v květnu. Praze by mohla přinést nejen prestiž, ale i strategické využití pro průmysl a obranu.

Česko chce získat dotovanou evropskou AI gigafactory se stovkou tisíc Nvidií. V Evropě jich má být pět. Je to správná cesta? Evropská komise chce za 20 miliard eur (skoro 500 miliard korun) postavit pět takzvaných AI gigatováren, tedy datových center plných čipů (GPU) pro chod umělé inteligence od firem Nvidia či AMD. O jednu takovou má zájem i Česko, díky čemuž by se již naplánované datacentrum Českých Radiokomunikací na Zbraslavi mohlo rozšířit z 26 na 77 až 100 MW. Do gigatováren dají větší část peněz soukromí investoři, zbytek ale dohodí Komise, respektive jednotlivé státy. Tento přístup probouzí první kritiky s tím, že pošleme nemalé dotace na něco, co vlastně nevíme, jak využít.

Rozmach umělé inteligence je v Evropě politickou prioritou, zároveň však vyvolává obavy o dostupnosti klíčových zdrojů — vody i elektřiny. Datová centra, nezbytná infrastruktura pro trénování a provoz AI, se stávají žíznivým i energeticky náročným článkem digitálního ekosystému, píše server Euractiv. Politické ambice vs. environmentální limity Evropská unie usiluje o rozvoj umělé inteligence (AI) na […]

Konec uhlí v Evropě je na spadnutí, do roku 2038 má být uzavřena většina z 153 stále fungujících uhelných elektrárenJejich definitivní konec ale nemusí být jistý, velké technologické firmy plánují některé z nich přeměnit na datová centra s přístupem k elektřině a voděEnergetické společnosti chtějí využít rostoucí poptávku po energii způsobenou rozvojem umělé inteligence, a zajistit si tak lukrativní dlouhodobé smlouvy na dodávku elektřiny pro financování obnovitelných projektů Konec uhlí v Evropě se blíží – a s ním i nová příležitost. Podle údajů organizace Beyond Fossil Fuels má být do roku 2038 uzavřena většina z 153 stále fungujících uhelných elektráren. Ani to ovšem nemusí znamenat jejich definitivní konec. Některé z nich mají před sebou zářnou budoucnost – velké technologické firmy jako Microsoft či Amazon je plánují přeměnit na datová centra pro další rozvoj umělé inteligence (AI).

Američtí výrobci polovodičů AMD a Nvidia souhlasili, že budou Spojeným státům odvádět 15 procent tržeb z prodeje pokročilých čipů H20 a MI308 pro umělou inteligenci (AI) do Číny, uvedl americký prezident Donald Trump, který tak potvrdil dřívější zprávy médií. Podle agentury Reuters je dohoda podmínkou pro získání exportních licencí, které umožní obnovit dodávky těchto produktů na čínský trh. Trumpova administrativa zastavila prodej čipů H20 od Nvidie a MI308 od AMD do Číny v dubnu, v červenci ale souhlasila s jeho obnovením a začala vydávat příslušná povolení.

Americký Denver plánuje malý modulární reaktor přímo v areálu mezinárodního letiště. Má zajistit energetickou nezávislost i přilákat nové investory. Letiště v Denveru zvažuje postavit první jadernou elektrárnu nového tisíciletí – a to přímo ve svém areálu o rozloze přes 13 000 hektarů.

České Radiokomunikace (CRA) minulý týden získaly stavební povolení a zahájily přípravné práce na výstavbu největšího datového centra v regionu střední a východní Evropy.

Světová spotřeba elektřiny prudce roste – a s ní i tlak na energetické zdroje. Elektřina je potřeba stále více: od továren přes klimatizace až po datová centra a elektromobily. Podle nové zprávy Mezinárodní energetické agentury (IEA) mají tuto poptávku zvládnout hlavně obnovitelné zdroje, zemní plyn a jaderná energie.

Evropa spustí největší veřejnou investici do umělé inteligence na světě. Plánuje vybudovat až 13 výkonných AI továren a několik takzvaných gigafactoryCílem je dohnat technologický náskok USA a Číny a zajistit si vlastní výpočetní infrastrukturu, která umožní rozvoj této technologie i menším firmám a institucímVýzvou ale zůstává obří spotřeba energie, vysoké náklady a nejistý přínos. Podle kritiků navíc není jasné, zda budou projekty ekonomicky životaschopné O tom, že Evropská unie v závodě o vývoj co nejpokročilejší umělé inteligence s USA i Čínou v současné době celkem jasně prohrává, se píše dnes a denně. Naštěstí se na Starém kontinentu najdou i tací, kteří si tuto skutečnost uvědomují a mají v úmyslu ji změnit. Důkazem budiž několik plánovaných projektů na výstavbu takzvaných gigafactory, které mají mít až čtyřnásobný výkon oproti dosavadním vývojovým centrům a jež by měly Evropě pomoci k větší technologické suverenitě.

Provozovatelé datových center v Německu plánují výstavbu vlastních plynových elektráren kvůli pomalému připojení k elektrizační soustavě. Důvodem jsou dlouhé čekací doby na připojení k síti, které mohou v krajních případech trvat až 15 let. Počet žádostí o povolení k výstavbě datových center v Německu v posledních letech prudce vzrostl.

České Radiokomunikace do budování infrastruktury pro umělou inteligenci půjdou i bez gigafactory. Naše šance ale nejsou malé.

Americká společnost Oracle v příštích pěti letech investuje do datových center v Německu dvě miliardy dolarů. Chce tak uspokojit rostoucí poptávku po umělé inteligenci a cloudové infrastruktuře v zemi. Miliardu dolarů hodlá investovat i v v Nizozemsku.

Práce na znovuoživení jaderné elektrárny Three Mile Island, která leží v americkém státě Pensylvánie, nabírají na obrátkách. Podle vlastníka elektrárny by první blok mohl znovuzahájit provoz již v roce 2027, tedy o rok dříve oproti původním předpokladům.

Česko podalo k Evropské komisi projekt na výstavbu AI Gigafactory. Má se jednat o jedno z několika velkých evropských center pro rozvoj umělé inteligence. Za projektem stojí České radiokomunikace, vedle nich je do něj zapojeno i stávající české superpočítačové centrum IT4Innovations.

V datovém centru Algotechu v Libčicích nad Vltavou je kromě jiného tajemný záchodový zvon, který má svůj účel. Uvnitř: GALERIE.

Americký technologický gigant Meta uzavřel dvacetiletou smlouvu o dodávkách jaderné energie se společností Constellation Energy. Firma, která provozuje sociální sítě jako Facebook nebo Instagram, tímto krokem reaguje na rostoucí energetické potřeby spojené s vývojem umělé inteligence (AI). Podobné dohody v poslední době uzavřely také společnosti Microsoft, Google a Amazon.

Nová analýza výzkumníka a zakladatele webových stránek o technologické udržitelnosti Digiconomist Alexe de Vries-Gaoa ukazuje, že systémy umělé inteligence (AI) by mohly do konce letošního roku představovat téměř polovinu spotřeby energie v datových centrech. Odhady přišly v době, kdy Mezinárodní energetická agentura (IEA) předpověděla, že AI do konce tohoto desetiletí bude potřebovat téměř tolik energie jako celé Japonsko.

Hrozby pro probíhající transformaci globální energetiky jsou dnes různorodé, počínaje cly a nestabilitou trhů a konče vzestupem umělé inteligence a geopolitickou situací. I přes aktuální turbulence způsobené zejména obchodní a klimatickou politikou amerického prezidenta Donalda Trumpa je však pokračování ve snižování emisí nevyhnutelné. To jsou závěry z nedávného energetického summitu BNEF v New Yorku, kterého […]

Společnost Google podpoří přípravné práce na rozvoji tří lokalit pro výstavbu jaderných reaktorů. V rámci strategického partnerství počítá Google s novým instalovaným výkonem minimálně 1,8 GW a opcí na odběr čisté elektřiny.

Poslední týden na burzovních trzích v jinak „hororovém“ dubnu se nesl především ve znamení pozitivní nálady, a to zejména díky silným výsledkům těžkých vah, jako jsou Microsoft nebo Apple. Pozitivně na trhy působí také spekulace o jednání mezi Čínou a USA o nalezení obchodní dohody. Hlavní americký index S&P 500 se přehoupl přes metu 5600 bodů.

Umělá inteligence potřebuje datová centra a ta zase ohromné množství elektřiny. Pokud se chce Evropa posunout a být datově soběstačná, musí tento problém vyřešit, píše v komentáři analytik J&T Banky William George Kubik.

Rozvoj umělé inteligence proměňuje datacentra v obří spotřebiče energie. Do roku 2035 by měla spotřeba elektřiny v datacentrech tvořit téměř 9 % spotřeby elektřiny v USA, což je více než dvojnásobek stávajícího podílu. Další generace datacenter má přitom řadu specifik - vyžaduje totiž obrovský výpočetní výkon, vyznačuje se koncentrovaným vlastnickým modelem a má velký dopad na lokální elektrické sítě.

Téma umělé inteligence se v na energetiku specializovaných médiích objevuje nejčastěji v souvislosti s její poptávkou po energii a vodě pro chlazení. Společnost Google ale přišla s originální předpovědí.

Stále více společností z celého světa se zabývá myšlenkou na vybudování datových center na Měsíci či oběžné dráze. Na Zemi je totiž stále složitější najít pro tyto budovy vhodná místa, a to především kvůli odporu místních obyvatel i požadavkům na dodávky obrovského množství energie a vody. První datové centrum ve vesmíru by mohlo zahájit komerční provoz už ve druhé polovině příštího roku.

Poslední zpráva Mezinárodní agentury pro energii (IEA) přináší průlomová data a analýzy jednoho z nejnaléhavějších a nejméně pochopených energetických problémů současnosti a zkoumá širokou škálu potenciálních dopadů umělé inteligence.

ChatGPT, Gemini, Claude a mnoho dalších. Možností, jak pracovat s umělou inteligencí, v posledních měsících rychle přibývá. Spolu s tím se ale zvyšuje i spotřeba energie v datových centrech, která tyto jazykové modely umělé inteligence pohánějí. Přestože je spotřeba datových center výrazně vyšší, Mezinárodní energetická agentura se problémů neobává. Možnosti AI totiž mohou v mnoha případech spotřebu naopak snížit.

Americký prezident Donald Trump podepíše exekutivní příkaz na oživení chřadnoucího uhelného průmyslu ve Spojených státech. S odkazem na vysokého úředníka Bílého domu o tom informuje agentura Bloomberg. Energie získaná z uhlí má v zemi mimo jiné pomoct napájet datová centra.

Evropa ve vývoji umělé inteligence (AI) za Spojenými státy nebo Čínou zatím zaostává. To ovšem neznamená, že na starém kontinentu nepůsobí firmy, jejichž byznys se jeví zajímavě. Do pozornosti investorů se díky americkému čipovému výrobci Nvidia dostala zejména společnost Nebius Group z Nizozemska, která s Nvidií úzce spolupracuje a její podnikání je zaměřené výhradně právě na oblast umělé inteligence (AI).