David-Maria Sassoli

Čeští zástupci v Evropském parlamentu (EP) oceňují schopnosti a zápal nově zvolené maltské lidovecké předsedkyně Roberty Metsolaové. Podporují například její plán na větší otevření EP široké veřejnosti. Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) ji v rozhovoru s ČTK popsal jako energickou a upřímnou ženu, naznačil také možnost její brzké cesty do Česka.

Poslanci Evropského parlamentu (EP) si ve středu zvolili do svého čela novou předsedkyni. Stala se jí maltská lidovecká poslankyně Roberta Metsolaová, která se ve svých 43 letech stane nejmladší šéfkou EP v historii.

Po dvaceti letech vede Evropský parlament opět žena, navíc z nejméně lidnaté členské země EU, z Malty. Zvolení Roberty Metsolaové nezabránil ani její odpor k potratům kritizovaný některými liberálními europoslanci.

Maltská lidovecká poslankyně Roberta Metsolaová, kandidátka nejsilnější lidovecká frakce, byla v úterý zvolena novou předsedkyní Evropského parlamentu. Získala 458 hlasů z celkem 690 odevzdaných. Ve svém úvodním projevu připomněla odkaz Václava Havla.

Europoslanci si volí nové vedení Evropského parlamentu. Předsedkyní byla zvolena maltská lidovecká poslankyně Roberta Metsolaová.

Poslanci Evropského parlamentu (EP) dnes budou vybírat nové předsednictvo, favoritkou na post v čele zákonodárců na dalšího dva a půl roku je maltská lidovecká kandidátka Roberta Metsolaová. Své funkce místopředsedů budou mimo jiné obhajovat dva čeští zástupci. Ditu Charanzovou zvolenou za ANO navrhuje liberální frakce a pirátského místopředsedu Marcela Kolaju frakce zelených. Kvůli strmě rostoucímu počtu lidí nakažených koronavirovou variantou omikron dosluhující vedení EP minulý týden rozhodlo, že volba se poprvé uskuteční na dálku.

Poslanci Evropského parlamentu dnes vybírají nového předsedu, který ve funkci nahradí zesnulého italského politika Davida Sassoliho. Favoritkou je maltská lidovecká kandidátka Roberta Metsolaová. Europoslanci rozhodnou také o nových místopředsedech. Své funkce obhajují i dva čeští zástupci Dita Charanzová z hnutí ANO a Marcel Kolaja z Pirátů.

Řada evropských politiků, včetně předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové či předsedy Evropské rady Charlese Michela, se dnes naposledy rozloučila s předsedou Evropského parlamentu Davidem Sassolim, který zemřel v úterý ve věku 65 let. Státní pohřeb se konal v centru Říma v kostele na náměstí Republiky a vysílala ho živě veřejnoprávní televize RAI, která zpravodajství doprovodila titulkem Ciao David.

Legionelóza je nemoc, která v posledních měsících života trápila předsedu Evropského Parlamentu Davida Sassoliho. Jeho imunitu oslabila natolik, že 11. ledna zemřel. Podle informací ze Štrasburku má unijní budova s bakterií způsobující tzv. legionářskou nemoc problémy dlouhodobě.

Úterní úmrtí předsedy Evropského parlamentu Davida Sassoliho vyvolalo vlnu soustrastných reakcí a kondolencí od politiků z celé EU.

Premiéra Petra Fialu (ODS) velmi rozesmutnilo úmrtí předsedy Evropského parlamentu Davida Sassoliho, napsal na twitteru. Evropská unie ztratila důležitého lídra, uvedl předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Podle předsedkyně Sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) zemřel zastánce sjednocené Evropy. Předsedové vlády a obou parlamentních komor i další politici vyjádřili upřímnou soustrast Sassoliho rodině i blízkým. Italský politik a bývalý novinář Sassoli zemřel v noci na dnešek. Čeští poslanci uctili jeho památku v úvodu nynější schůze minutou ticha.

Předseda Evropského parlamentu, italský politik a novinář David Sassoli v noci na dnešek zemřel. Oznámil to na internetu jeho mluvčí. „David Sassoli zemřel 11. ledna v 01:15 na onkologické klinice v Avianu, kde byl hospitalizován,“ uvedl na twitteru Roberto Cuillo. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová vyjádřila hluboký zármutek a Sassoliho označila za „velkého Evropana“.

Bývalý italský novinář Sassoli byl v čele Evropského parlamentu od roku 2019. Zemřel v noci na dnešek, hospitalizaci si vynutila „závažná komplikace způsobená špatným fungováním imunitního systému“.

Sassoli byl ve vlasti hospitalizován od 26. prosince.

Ve věku 65 let zemřel v úterý krátce po půlnoci předseda Evropského parlamentu David Sassoli. Přes dva týdny před smrtí strávil v nemocnici kvůli problémům s imunitou.

Ve věku 65 let zemřel v noci na úterý předseda Evropského parlamentu, italský politik a novinář David Sassoli, napsal server týdeníku Focus. Od 26. prosince byl hospitalizován na onkologické klinice v Avianu. Jeho pobyt v nemocnici si vynutila „závažná komplikace způsobená špatným fungováním imunitního systému“.

Předseda Evropského parlamentu, italský politik a novinář David Sassoli zemřel v noci na úterý, oznámila agentura AFP s odvoláním na Sassoliho mluvčího. Politik skonal 11. ledna v 01:15 na onkologické klinice v Avianu, kde byl hospitalizován, mluvčí Roberto Cuillo na sociální síti.

V Itálii v noci na dnešek zemřel předseda Evropského parlamentu David Sassoli. Italskému politikovi a bývalému novináři bylo 65 let a zdravotními problémy trpěl delší dobu, od konce prosince byl hospitalizován na onkologické klinice v Avianu kvůli problémům s imunitou, uvedl jeho mluvčí. Náhlé Sassoliho úmrtí označují evropští politici za velkou ztrátu, podle nich zemřel přesvědčený Evropan a bytostný zastánce evropské integrace. V čele europarlamentu jej s velkou pravděpodobností nahradí maltská pravicová europoslankyně Roberta Metsolaová.

Po dnešní zprávě o úmrtí předsedy Evropského parlamentu Davida Sassoliho se otevřela diskuze, kdo bude jeho nástupcem. Prozatimní předsedkyní se během dneška stala maltská politička Roberta Metsola. Právě ta by s téměř stoprocentní jistotou měla být i během příštího týdne zvolena nejvyšší představitelkou EP. Deníku FORUM 24 tuto informaci potvrdil europoslanec za KDU-ČSL Tomáš Zdechovský.

Předseda Evropského parlamentu, italský politik a novinář David Sassoli zemřel v noci na úterý. Informovala o tom agentura AFP.

Předseda Evropského parlamentu David Sassoli leží od 26. prosince v nemocnici v Itálii. Za hospitalizaci mohou problémy s imunitou, uvedla v pondělí agentura ANSA. Kvůli problémům se zdravím politik zrušil na příští dny svůj pracovní program.

Na dům belgického europoslance Pascala Arimonta zaútočila skupina lidí zápalnými lahvemi. Stalo se to ve chvíli, kdy byl Arimont i celá jeho rodina včetně dětí doma. Nikomu se podle vyjádření samotného Arimonta nic nestalo, europoslanec tvrdí, že za útokem stojí odpůrci očkování, kteří na něj zaútočili právě kvůli tomu, že jako europoslanec tvrdě podporuje očkování proti koronaviru.

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová na tiskové konferenci řekla, že by se mělo v rámci členských států Evropské unie diskutovat o povinném očkování proti nemoci covid-19.

Evropská komise vede s Polskem a Maďarskem hned několik řízení. Týkají se porušování pravidel právního státu, evropských hodnot i práv sexuálních menšin. K zastavení unijních dotací ale dosud nepřistoupila.

Evropský parlament dnes podal u Soudního dvora EU žalobu na Evropskou komisi kvůli nečinnosti, protože zatím nezasáhla proti státům porušujícím principy právního státu. Informoval o tom předseda parlamentu David Sassoli. Podle nových pravidel může komise státům, které vládu práva nerespektují, pozastavit čerpání peněz z unijních fondů. Řízení pro porušení vlády práva nyní EK vede s Polskem a Maďarskem.

Evropský parlament podal v pátek u Soudního dvora EU žalobu na Evropskou komisi kvůli nečinnosti, protože zatím nezasáhla proti státům porušujícím principy právního státu. Informoval o tom předseda parlamentu David Sassoli. Podle nových pravidel může komise státům, které vládu práva nerespektují, pozastavit čerpání peněz z unijních fondů. Řízení pro porušení vlády práva nyní EK vede s Polskem a Maďarskem.

Svět si připomíná 20. výročí teroristických útoků z 11. září 2001. Památku obětí už v pátek uctil americký prezident Joe Biden, v sobotu se k němu připojili i jeho předchůdci a také zahraniční státníci.

Premiér Andrej Babiš pokračuje v předvolební kampani vedené proti Pirátské straně. Tentokrát si vzal na paškál jejich touhu po většinovém hlasování v EU, při kterém bychom mohli být v pro nás Středoevropany citlivých otázkách snadno přehlasovaní většinou západních zemí.

Během toho, co si byl Ivan Bartoš omrknout Brusel, tedy místo, kam dost možná bude již zanedlouho létat jako premiér Česka, sdílel Pirátský europoslanec Marcel Kolaja o cestě svého stranického šéfa příspěvek, ve kterém vyzdvihuje nutnost většinového rozhodování v Evropské radě.

Politik Václav Krása považuje především Českou pirátskou stranu a TOP 09 za přímo nebezpečné pro náš stát. Jeho důvod je poměrně přímočarý a vidí to v budoucnosti, kdy ale stále věří, že lidé ještě uvažují normálně a racionálně a tyto strany volit nebudou. Píše o tom ve svém blogovém příspěvku pro Aktuálně.cz a také to řešil v rozhovoru pro Parlamentní listy.

Pirátská strana pokračuje před volbami v sérii nepromyšlených až nepochopitelných kroků. Skupina kolem Ivana Bartoše se snaží oprostit od svých kořenů a pokouší se působit státnicky. Nepřekvapí proto, že se Bartoš vydal do Evropského parlamentu, kde jednal s jeho předsedou Davidem Sassolim.

Šéf Pirátů odcestoval do Bruselu. Zvolil symbolické datum – přesně za rok začne Česko předsedat Evropské unii. Jak uvádí server Seznam Zprávy, cestu vykazuje jako kampaň před říjnovými parlamentními volbami.

Evropský parlament dnes jasnou většinou hlasů odsoudil střet zájmů českého premiéra Andreje Babiše. Právně nezávaznou rezoluci, která vyzývá orgány Evropské unie i české úřady k ráznějšímu přístupu vůči dotacím pro holding Agrofert, podpořilo 505 zákonodárců. Proti bylo 30 europoslanců a hlasování se jich zdrželo 155. Před rokem podobné kritické usnesení podpořilo 510 poslanců a proti se jich vyslovilo 53. Babiš dlouhodobě odmítá, že by byl ve střetu zájmů. Dnes premiér uvedl, že je rezoluce zasahováním do vnitřních věcí Česka a poslanci se snaží ovlivnit říjnové sněmovní volby v zemi.

Po 16 měsících koronavirové pauzy dnes opět ožil jednací sál Evropského parlamentu ve Štrasburku. V době postupného uvolňování pandemických restrikcí zahájil jeho předseda David Sassoli ve francouzském městě první plenární schůzi od loňského února. Vzhledem ke stále obtížným podmínkám se však dostavila jen malá část poslanců.

Deník FORUM 24 má k dispozici výsledky hlasování evropského Výboru pro rozpočtovou kontrolu o rezoluci týkající se českého premiéra Andreje Babiše a jeho střetu zájmů. Nikdo z přítomných europoslanců nebyl proti, pro poměrně ostrý text zvedli ruku dokonce dva členové jeho vlastní frakce Renew Europe.

Evropská unie v neděli 9. května formálně zahajuje Konferenci o budoucnosti Evropy. "Srdcem" diskuse mají být tentokrát samotní občané.

Rusko zakázalo vstup osmi činitelům ze zemí EU i z unijních struktur, včetně místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové a šéfa Evropského parlamentu Davida Sassoliho.

Podle ruského ministerstva zahraničí jde o reakci na postup EU vůči Rusku.

Rusko v pátek zakázalo vstup osmi činitelům ze zemí EU i z unijních struktur, včetně místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové (ANO) a šéfa Evropského parlamentu Davida Sassoliho. Informovala o tom agentura RIA Novosti s odvoláním na oznámení ruského ministerstva zahraničí.

Provizorní režim končí, Evropská unie schválila platnost „vánoční“ brexitové dohody s Británií. Část europoslanců nicméně tvrdí, že Londýn pravidla dohody už nyní porušuje.

Evropský parlament jasnou většinou hlasů schválil obchodní dohodu Evropské unie s Británií, čímž definitivně potvrdil její platnost. Podle výsledků úterního hlasování podpořilo smlouvu, která od začátku roku funguje v provizorním režimu, 660 poslanců, proti jich hlasovalo pět.

Evropský parlament (EP) schválil obchodní dohodu se Spojeným královstvím. Británie 31. ledna 2020 vystoupila z Evropské unie (EU) a 31. prosince téhož roku skončilo takzvané přechodné období, kdy se na ni stále vztahovala řada pravidel EU. Smlouvu, podle které vzájemné obchodní vztahy mezi EU a Británií od té doby provizorně fungují, nyní definitivně podpořilo 660 europoslanců. Proti se jich postavilo pouze pět a 32 se hlasování zdrželo.

Smlouvu, která od začátku roku funguje v provizorním režimu, podpořilo 660 poslanců, proti jich hlasovalo pět.

Parlament před rokem přesídlil do virtuálního prostředí, kde běží hlasování dodnes.

Evropský parlament interně vyšetřuje „čínské vazby“ českého europoslance Jana Zahradila (ODS). Tvrdí to web EUObserver, podle nějž je Zahradil vyšetřován kvůli jeho údajnému střetu zájmů ve věci Číny.

Pokud Zahradil porušil parlamentní pravidla, hrozí mu pokárání, odebrání poslanecké náhrady až na jeden měsíc nebo zakázat účast v delegacích.

Český europoslanec Jan Zahradil čelí v Evropském parlamentu problémům v souvislosti s poslaneckou skupinou přátelství Evropské unie a Číny, v jejímž čele donedávna stál. EP začal podle nizozemského webu Follow the Money vyšetřovat, zda Zahradil neporušil parlamentní pravidla tím, že údajně neinformoval o sponzorském daru čínského zastoupení při EU. Sám Zahradil v sarkastickém komentáři na twitteru připustil, že parlament vyšetřuje platbu za občerstvení na jedné z akcí skupiny.

Europoslanec Jan Zahradil čelí formálnímu vyšetřování kvůli podezření, že řádně nepřiznal finanční podporu čínské mise v EU. „Původ čínských chlebíčků na recepci je třeba řádně vyšetřit!“ reaguje Zahradil na Twitteru.

Evropskou unii už přes rok pohlcuje agenda pandemie. Stejně dlouho se však s větší či menší intenzitou debatuje o projektu, který nese honosný název Konference o budoucnosti Evropy. Impuls pro její uspořádání přišel na konci roku 2019 od Evropské komise a Evropského parlamentu, „obvyklých podezřelých“ iniciátorů nekonečného kolotoče reforem. Start konference se nedávno přiblížil, protože se všechny hlavní instituce EU dohodly na způsobu řízení, a dokonce počátkem března podepsaly slavnostní deklaraci.

Italský velvyslanec v Kongu Lucca Attanasio zemřel při útoku na konvoj Organizace spojených národů ve východní části Konga.

Evropský parlament schválí dohodu o budoucích vztazích Evropské unie a Británie jen v případě, že bude hotova do neděle. Shodli se na tom ve čtvrtek lídři parlamentních politických skupin. Podle hlavního vyjednávače EU Michela Barniera přinesly vrcholící intenzivní rozhovory posun, poslední sporné body však stále vyřešeny nejsou. Činitelé v Bruselu i Londýně zůstávají ohledně možnosti uzavření rozhovorů tento týden opatrní.

V jednání o budoucích vztazích mezi Evropskou unií a Británií nastal významný pokrok. Některé rozpory, zejména v otázce rybolovu, ale přetrvávají a bude složité je překlenout. Po dnešním telefonickém rozhovoru s britským premiérem Borisem Johnsonem to podle agentury DPA oznámila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Podle Johnsonovy kanceláře je situace kolem rozhovorů nadále "vážná".

Evropský parlament ve středu schválil rozpočet Evropské unie na příštích sedm let, na jehož odblokování se minulý týden shodli lídři unijních zemí. Europoslanci podpořili také nařízení podmiňující čerpání peněz dodržováním principu právního státu, kvůli němuž rozpočet a s ním spojený krizový fond blokovalo Maďarsko s Polskem. Unie se tak definitivně vyhne hrozícímu rozpočtovému provizoriu.

Evropský parlament dnes schválil rozpočet Evropské unie na příštích sedm let, na jehož odblokování se minulý týden shodli lídři unijních zemí. Europoslanci podpořili také nařízení podmiňující čerpání peněz dodržováním principu právního státu, kvůli němuž rozpočet a s ním spojený krizový fond blokovalo Maďarsko s Polskem. Unie se tak definitivně vyhne hrozícímu rozpočtovému provizoriu.

Evropský parlament ve čtvrtek udělil Sacharovovu cenu za svobodu myšlení běloruské demokratické opozici. Oznámil to předseda zákonodárného sboru David Sassoli, podle něhož EP podporuje její boj za demokracii a svobodné volby.

Europoslanci tím vyslovili běloruské opozici podporu.

Evropský parlament dnes udělil Sacharovovu cenu za svobodu myšlení běloruské demokratické opozici. Oznámil to předseda zákonodárného sboru David Sassoli, podle něhož EP podporuje její boj za demokracii a svobodné volby.

Evropský parlament udělil Sacharovovu cenu za svobodu myšlení běloruské demokratické opozici. Oznámil to předseda zákonodárného sboru David Sassoli, podle něhož EP podporuje její boj za demokracii a svobodné volby. Poslanci také vyjádřili obdiv vytrvalosti, s níž oponenti režimu autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka čelí násilnému potlačování protestů po srpnových zmanipulovaných volbách. Opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská uvedla, že cena patří běloruskému lidu.