David Storch

Rekultivace území po těžbě už dávno neznamená jen navršit zeminu a vysadit stromy. Nedílnou součástí obnovy krajiny je i voda jako prvek, který rozhoduje o stabilitě nových ekosystémů, jejich správě i schopnosti čelit suchu. Jakou roli tedy hraje voda v krajině, která se znovu nadechuje? V minulosti

Česká příroda umí překvapit. V lesích, na loukách i u rybníků žijí desítky druhů rostlin a zvířat, které často míjíme bez povšimnutí. Poznáš, co z nich k nám opravdu patří?

Neschválení Národního parku Křivoklátsko by byla menší škoda než přijetí zákona o ochraně přírody s nedávno podanými pozměňovacími návrhy, které jsou proti smyslu existence NP, informoval za výbor České společnosti pro ekologii (ČSPE) David Storch. Pozměňovací návrhy Jana Bureše (ODS) se týkají mimo jiné projednání takzvaných plánů péče, rozhodnutí o výjimkách nebo zachování prostupnosti a průjezdnosti ploch. Naopak předsedkyně Svazku obcí Křivoklátska Iveta Kohoutová s některými pozměňovacími návrhy souhlasí, ale zároveň zdůrazňuje, že projednávání novely by potřebovalo podrobnou diskusi napříč odborníky, nikoliv snahu o urychlené schválení, řekla ČTK.

Jak (si) žijí zvířata ve světě, který stále více ovlivňuje živočišný druh zvaný člověk? Odpovědi hledá Lenka Vrtišková Nejezchlebová v rozhovorech s vědkyněmi a vědci.

Hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich uvítal rozhodnutí vlády o zřízení CHKO Soutok, která vznikne 1. července. Podle ekologů je ochrana této cenné lokality dlouho očekávaným krokem. Někteří místní a obce však zůstávají kritičtí a podali proti vyhlášení správní žaloby.

Hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich (KDU-ČSL) přivítal rozhodnutí vlády, která schválila založení chráněné krajinné oblasti (CHKO) Soutok. ČTK řekl, že tento krok vnímá jako správný. Rozhodnutí přivítali i představitelé oslovených ekologických organizací. Založení CHKO Soutok dnes svým nařízením schválila vláda, vznikne k 1. červenci. Území patří k největším komplexům lužních lesů ve střední Evropě. Proti zřízení oblasti je část místních obyvatel.

Čeští vědci prozkoumali metodologii Living Planet Indexu, který seznamuje svět se stavem biodiverzity a hlásá velkou katastrofu. Zjistili, že index má několik chyb, a katastrofický propad populací obratlovců se tedy nekoná.

Málokdo pochybuje o tom, že žijeme v éře bezprecedentního úbytku biologické rozmanitosti. Silná tvrzení však vyžadují silnou oporu v datech – v tomto případě ve spolehlivých ukazatelích změn biodiverzity.

Čeští vědci zpochybnili správnost výpočtů, podle kterých se určuje biologická rozmanitost a stavy populací různých obratlovců. Metody výpočtů, které obsahují podle expertů odchylky, využívá mezinárodní index (The Living Planet Index, LPI), jenž bývá mnohdy citován médii i odborníky. Češi ve své studii uvádějí, že index trpí několika matematickými a statistickými problémy.

Lužní lesy nad soutokem Moravy a Dyje, známé také jako Soutok nebo Moravská Amazonie, jsou přírodně nejbohatší lesy u nás. Pro řadu druhů živočichů, hub a rostlin jsou hlavním nebo jediným místem výskytu u nás. Vlastníkem je český stát, který se před více než dvaceti lety zavázal k jejich ochraně. Tu dosud nebyl schopen zajistit. Toto cenné území ale řádnou péči a ochranu potřebuje nutně a co nejdříve.

Odborné společnosti chtějí urychlit ochranu lužních lesů podél dolních toků řek Moravy a Dyje, osm jich kvůli tomu podepsalo společné prohlášení. Oblasti se přezdívá Moravská Amazonie, v přípravě je, že se lokalita stane chráněnou krajinnou oblastí. Podle odborných společností, které zastupují 9000 členů, se stav lokality ale stále zhoršuje, požadují co nejrychlejší vyhlášení sítě maloplošných zvláště chráněných území. Společnosti o tom dnes informovaly v tiskové zprávě.

Břeclav/Praha - Odborné společnosti chtějí urychlit ochranu lužních lesů podél dolních toků řek Moravy a Dyje, osm jich podepsalo společné prohlášení. Oblasti se přezdívá Moravská Amazonie, v přípravě je, že se lokalita stane chráněnou krajinnou oblastí. Podle odborných společností, které zastupují 9000 členů, se stav lokality ale stále zhoršuje, požadují co nejrychlejší vyhlášení sítě maloplošných zvláště chráněných území. Společnosti o tom dnes informovaly v tiskové zprávě. MŽP podle vyjádření pro ČTK nyní vyhodnocuje v připomínkovém řízení návrhy k vzniku Národní přírodní rezervace Lanžhotské pralesy a Národní přírodní památky Soutok. Vyhlášeny budou nejdříve v lednu příštího roku.

Lužní krajina nad soutokem Dyje a Moravy – to jsou přírodně nejbohatší lesy u nás i ve střední Evropě, ale také dvě mohutné řeky, unikátní mokřady a louky, písčité stepi a množství starých stromů. Přírodní rozmanitost území nazývaného Soutok, nebo také Moravská Amazonie, postupně mizí. Motorové pily a půdní frézy vytvářejí z vytěženého lesa oraniště, navíc prolévané hektolitry herbicidů a plné invazních rostlin. Stále totiž nejsme schopni zajistit tomuto přírodnímu klenotu adekvátní ochranu a péči. Navzdory tomu, že většina lužní krajiny je majetkem státu, který se její přírodu zavázal chránit už před více než čtvrt stoletím.

Správa chráněné krajinné oblasti by podle Akademie věd měla odstranit nově vzniklé černé stavby, vědci ale žádají ponechání drobných tábořišť.

Řada z vás si při vyslovení „Červená královna“ zcela jistě vybaví Alenku v říši divů z pera Lewise Carrolla. Co má tato postavička společného s evolucí?

Kontroverzní iniciativa „Sázíme Česko“ prý začíná lesníky brát vážně, změny ale zatím váznou. Iniciativa Sázmíe Česko se ocitla v centru veřejné debaty kvůli svým ambiciózním cílům a počátečním přešlapům.

Projekt, který se považoval za osvětový a uvědomělý, dostal během letošního roku studenou mediální sprchu. Zaměřil se proto na své slabiny a na podzim vyrazil s novým marketingem, programem i osvětou.

Tomáš Grim rozvířil diskuzi na téma (ne)zachraňování některých ptačích mláďat. Na spoustu věcí se mne průběžně ptal, ale nakonec jsme se dohodli, že bude lepší, když zareaguji sám z pozice předsedy Národní sítě záchranných stanic. Současně však jedním dechem dodávám, že reaguji pouze za sebe a jde o můj názor, byť podložený téměř čtvrtstoletím praxe v záchranné stanici i v ochranářské práci v terénu.

Co všechno najdete ve čtvrteční příloze deníku Právo Salon?

V České republice se postupem času velmi odlišně vyvíjejí počty jednotlivých druhů ptáků, počet jedinců se ale celkově neliší. Důvodem jsou i globální klimatické změny, uvedla Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy (PřF UK) s odkazem na studii českých vědců. Do Česka stále více migrují jižní druhy, ubývá naopak polních druhů.

V České republice se postupem času velmi odlišně vyvíjejí počty jednotlivých druhů ptáků, počet jedinců se ale celkově neliší. Důvodem jsou i globální klimatické změny, uvedla v tiskové zprávě Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy (PřF UK) s odkazem na studii českých vědců. Do Česka stále více migrují jižní druhy, ubývá naopak polních druhů.

Může se to zdát paradoxním, ale jedním z největších dnešních problémů záchrany druhů pomocí chovu jejich populací v zoo je nadměrná péče o jedince. Aby bylo možné tento paradox pochopit, je třeba si uvědomit některé základní principy.

Existuje spousta lepších způsobů, jak pomoct přírodě, říká v rozhovoru profesor ekologie a expert na biodiverzitu David Storch.

Podle vědců dnes druhy vymírají až stokrát rychleji, než jak bylo běžné v posledních deseti milionech let.

Co všechno najdete ve čtvrteční příloze deníku Právo Salon?

Biodiverzita na Zemi napříč stamiliony let trvale nerostla. Po fázích zvyšování nastala období, kdy vznikalo méně druhů a stávající rychleji vymíraly. Poznatky o mechanismu, které potvrzují jednu z diskutovaných vědeckých teorií, přinesl výzkum fosilií provedený experty z Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy (UK) a Akademie věd ČR. Za Přírodovědeckou fakultu UK o něm informoval v tiskové zprávě Michal Andrle. Studii publikoval prestižní časopis Science Advances.

Biologická rozmanitost Země je v měřítku desítek milionů let regulovaná díky zpětné vazbě mezi diverzitou na jedné straně a vznikáním a zanikáním druhů na straně druhé, takže nemůže neomezeně růst. To vrhá nové světlo na současnou krizi biodiverzity. Tématu se věnuje článek v prestižním časopise Science Advances, který publikovali vědci z Univerzity Karlovy.

České sociální sítě před několika týdny zaplavila svými klipy iniciativa Sázíme Česko. V tom stěžejním se dva mladí muži z Teplic – Filip Hradil a Richard Krajník – představují jako kluci, co chodí běhat do lesa a nedávno si všimli, že s lesy není něco v pořádku. Začali studovat klimatickou změnu a „najednou to všechno začalo dávat smysl: proč jsou všude ve světě rok od roku vyšší teploty, největší sucha, největší bouře, tornáda a požáry větší než kdykoli předtím“. Richard s Filipem spustili…

Během hromadného vymírání je velké procento celosvětové biologické rozmanitosti vyhasnuto rychleji, než může být nahrazeno.

Evoluce funguje. Někdy však za ní mohou být jiné motivy, než jsme předpokládali – například u žiraf – nejvyšších zvířat planety. Naznačují to pozoruhodné fosilní nálezy.

Rozhovor Seznam Zpráv s biologem Davidem Storchem o chystaném Národním parku Křivoklátsko, který si místní nepřejí. I Národním parku v oblasti „Moravské Amazonie“, který nedává smysl a v dohledné době nevznikne.

„Zarůstání krajiny je aktuálně největší důvod změn biologické rozmanitosti u nás,“ říká v rozhovoru pro SZ biolog David Storch. Podle nového indexu od britských vědců česká biodiverzita utrpěla nejvíc ve střední Evropě.

V minulých týdnech proběhla sociálními i jinými médii bouřlivá diskuse nad osudem čapího mláděte utýraného svou matkou a nad otázkou, zda v takových případech má člověk zasahovat. Problém má několik rovin a navzdory silným prohlášením není triviální.

„Česká politická pravice musí mít svou ‚zelenou‘ politiku,“ tvrdí politik Alexandr Vondra v knize Musí být ekologie alarmistická?, jejíž vydání inicioval a byl jejím editorem. Návodná otázka vystihuje i debatu, která se tímto sborníkem otevírá: zaujatou a vymezující se. Taková byla i stejnojmenná konference, která se tento týden konala v senátu a na níž vystoupilo 16 mužů a žádná žena.

Bývalý vojenský prostor Milovice, na jehož rozsáhlé části se rozkládá rezervace velkých kopytníků, je mimořádně bohatý na vzácné druhy ptáků. Potvrzují to nová pozorování ornitologů, kteří na jaře letošního roku lokalitu opakovaně monitorovali v rámci projektu mapujícího vývoj biologické rozmanitosti v bývalých vojenských újezdech.

Loni se konal třicátý ročník Ekologických dnů Olomouc. Kromě jiného přinesl celou řadu přednášek se zajímavými lidmi jako je ekolog David Storch, geolog Václav Cílek, botanik Jiří Sádlo, filozof Stanislav Komárek, evoluční biolog Jan Zrzavý, přírodovědec Anton Markoš či filosofka Eliška Fulínová... Organizátoři vybrané přednášky natočili a zveřejnili na YouTube. Zde je přehled toho nej.

V knize Antropocén 20 českých vědců rozebírá data o klimatických i jiných změnách. Snaží se zachytit dobu, v níž dle některých míříme k likvidaci života a planety.

Často čteme o tom, že čelíme nebývalým krizím a bezprecedentní hrozba vyhynutí života je jednou z nich. Planeta Země, nyní kormidlovaná lidským druhem, se řítí do záhuby. Živočišné druhy na ní přičiněním člověka hynou extrémním katastrofickým tempem. Média přináší informace o tom, jak se s každým přibývajícím týdnem rozrůstá seznam vyhynutím ohrožených druhů o další. Počty obratlovců vůčihledně klesají, konec se blíží. A teď vážně: opravdu se takové černé eschatologické vize naplňují? Nejspíš nikoliv.

Pětiletý Noah Woods bude jmenován čestným hasičem a obdrží také mimořádnou cenu, kterou většinou dostávají jen profesionální záchranáři.

Ekosystémy v Austrálii mají přirozenou požárovou dynamiku, bez ohně by nefungovaly, ale ne v takhle velkém rozsahu, vysvětluje biolog David Storch.

Ředitel Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky (CzechGlobe) Michal Marek označil včerejší názory prezidenta Miloše Zemana na klimatické změny za nepřijatelné a tragické. Zeman ve vánočním poselství řekl, že si není jistý, zda je rozhodujícím faktorem oteplení planety činnost člověka. Člověk stojí za klimatickou změnou a zpochybňovat to je krajně nezodpovědné, řekl Marek novinářům. Biolog a ekolog David Storch nepovažuje Zemanovy názory na klima za kontroverzní. Většina odborníků se sice shodne, že klimatické změny alespoň zčásti způsobil člověk, dokázat to ale nelze, míní.