Digitální daň

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SELČ) podepsal exekutivní příkaz, který zavádí nová cla v rozmezí od deseti procent do 41 procent na dovoz do Spojených států z desítek zemí světa. Nový režim nevstoupí v platnost nyní, jak se původně očekávalo. Cla budou podle dostupných informací zavedena 7. srpna. Na většinu zboží z EU se na základě obchodní dohody uzavřené už o víkendu bude vztahovat poplatek ve výši patnáct procent, týká se to i dovozu aut.

Světová dohoda o zachování nulových cel u online služeb platí. Státy se během zasedání WTO v Abú Zabí dohodly na prodloužení moratoria o dva roky. Na nulová cla si dlouhodobě stěžují státy jako Indonésie nebo Čína.

Česko získá možnost danit zisky velkých nadnárodních firem. V pátek to schválila Sněmovna. Co tomu předcházelo a co čekat? V říjnu 2021 lídři skupiny ekonomicky nejvyspělejších a nejvýznamnějších zemí na summitu v Římě dali zelenou přelomové změně světového daňového pořádku.

Evropská komise zveřejnila k připomínkování návrh směrnice k minimální úrovni zdanění nadnárodních koncernů. Cílem směrnice je srovnat podmínky na trhu a přimět nadnárodní skupiny platit aspoň 15procentní efektivní daň. Návrh mohou do konce března připomínkovat i zájemci z Česka.

Zdanit nadnárodní korporace v místě, kde tvoří zisk, není tak snadné, jak se může zdát. EU se takzvanou digitální daň rozhodla nedávno odložit a přehodnotit, jelikož hledá širší nadnárodní shodu. Některé státy ale už nechtěly čekat a zavedly sankce, které se však míjejí účinkem. Jak z toho ven?

Navýšení důchodů nad rámec valorizace o 300 Kč, které zítra podle všeho schválí poslanci, je nesystémové. Vládní politici se před blížícími se volbami snaží na účet daňového poplatníka zalíbit voličům.

Začátek léta zastihl unijní instituce v plné práci. Během pár dní bylo představeno hned několik opatření, která mají potenciál EU přetvořit vskutku revolučně. Jak spolu souvisí, vysvětluje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Politici vládní i opoziční se před blížícími se volbami snaží na účet daňového poplatníka zalíbit voličům, resp. koupit hlasy početné a spolehlivé voličské skupiny seniorů. Prosazují navýšení důchodů nad rámec valorizace a také bonus za vychované dítě. Jak nesystémové je to řešení, vysvětluje člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Lukáš Kovanda.

Mimořádné navýšení důchodů nad rámec valorizace, na kterém se tento týden dohodla koaliční rada ANO a ČSSD, chce ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová financovat z digitální daně. Zejména američtí technologičtí obři jako Facebook, Amazon, Apple či Google (resp. jeho mateřská společnost Alphabet – pozn. aut.) by tak zaplatili navýšení penzí o 300 korun.

Problém je v tom, že takové navýšení ve svém celku americké technologické firmy nezaplatí, i kdyby se je nakrásně podařilo zdanit. Už pro letošní rok počítal státní rozpočet s výnosem více než miliardy korun právě z digitální daně.

Daně zaměstnancům zpátky zvyšovat nechceme, zní od favoritů voleb. Podle ekonomů však příští vládě nic jiného nezbyde. Nové daně pro sklady či pro Google totiž přinesou jen „drobné“.

Američané brojí proti britské digitální dani. Biden varoval, že by v reakci na ni mohl uvalit 25procentní clo na britský vývoz.

Dosavadní příměří mezi USA a Francií v otázce zdanění velkých technologických firem jako jsou Facebook či Amazon padlo. Firmám přišla výzva zaplatit zhruba tříprocentní daň. Očekává se, že USA zareagují sankcemi.

Návrh zákona o digitální dani byl ministerstvem financí předložen již v září loňského roku. Reaguje na dynamický rozvoj služeb digitální ekonomiky a narovnává podmínky v českém daňovém prostředí.

Digitální daň by nyní měla být pět místo původních sedmi procent.

Koaliční rada se dnes shodla na pětiprocentní místo původně plánované sedmiprocentní sazby digitální daně. ČTK to sdělila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Úpravu navrhovala ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) kvůli tomu, že původní sazba by byla nejvyšší ze zemí, které chtějí daň zavést, nebo ji už zavedly. USA již dříve označily daň za diskriminační a hrozí odvetnými cly. Daň kritizuje i Hospodářská komora ČR, podle níž případná obchodní odveta ze strany USA může připravit Česko o víc peněz, než daň vynese.

Představitelé ANO a ČSSD se ve středu na koaliční radě shodli na pětiprocentní výši digitální daně. Tu by měly odvádět velké internetové společnosti. Shodu potvrdila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).

V případě, že bude v souvislosti s digitální daní dosaženo řešení na úrovni Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), je Česko připraveno daň na národní úrovni zrušit. Do té doby se na pozici ČR nic nemění. V reakci na oznámení, že USA prověřují daň z digitálních služeb, kterou plánují zavést nebo již zavedly některé země, to dnes uvedlo ministerstvo financí. Dodalo, že nakonec plánuje zavést daň nižší, místo sedmi pět procent, a její účinnost odložit až na počátek roku 2021. Daň by měla platit na národní úrovni do konce roku 2024. Šéfové poslaneckých klubů ODS Stanjura a TOP 09 Kalousek se shodují, že digitální daň by měla být zavedena na základě jednotného evropského postupu.

V sídle Evropské komise se v pondělí setkala její místopředsedkyně Věra Jourová se zakladatelem sociální sítě Facebook Markem Zuckerbergem. Společně jednali o plánech Evropské unie na regulaci digitálních společností a umělé inteligence.

Do sítí digitální daně se v Česku chytí nejvíce technologických firem a nejvíc zaplatí i na daních. Tedy pokud si nenajdou nějakou „kličku“. Nastavení této daně v České republice je podle experta Matěje Čaňa z PwC raritní.

Česká podoba digitální daně, včera schválená vládou, má řadu problematických rysů. Zaprvé, může být v kolizi s GDPR.