Zavřít
Diktatura

Diktatura

Nejnovější články na Seznamu na téma Diktatura
  • Bob Kartous
    naMédium

    Diktatura v USA se zhmotňuje v monstrum a bezprostředně ohrožuje Evropu

    Před 7 hodinami
    Trump neuznává mezinárodní právo a jediným jeho limitem v rozhodování o zahraničních akcích USA je jeho „morálka“. Slova amerického prezidenta jsou zcela transparentním přiznáním: jsem diktátor.
     Komentáře
  • Hlídací pes

    Jan Urban: Svět se změnil. V tom novém už nebude stačit hodnoty jen předstírat

    Před 15 hodinami
    KOMENTÁŘ. Připovyděšení zastánci demokracie ve Spojených státech s úžasem zažívají jinde už tolikrát prožitou zkušenost, že i z férových demokratických voleb může vzejít bláznivý diktátor. A ještě připostrašenější většina české „politiky“ se nikdy neodváží ozvat se proti diktatuře, která už dnes ohrožuje demokratickou budoucnost střední Evropy. A tedy i nás. Německý prezident Walter Steinmaier mluvil
     Komentáře
  • Novinky

    Vojenská síla umí svrhnout diktátora, ale z osvoboditele se snadno stane okupant

    Před 1 dnem
    Zadržení venezuelského vůdce Nicoláse Madura bylo bleskovou akcí USA. Přesto nemusí přinést kýžený úspěch, protože vojenská síla může svrhnout diktátora, ale nevytvoří fungující politickou strukturu, uvedla editorka britského časopisu The Conversation Laura Hoodová. Varovala, že USA stále častěji selhávají, protože sázejí jen na vojenskou sílu, ovšem z osvoboditele se může stát snadno okupant.
     Komentáře
  • Bob Kartous
    naMédium

    Diktatura v USA a příznak ztráty kontroly

    Před 2 dny
    Reakce Trumpa a jeho podřízených na brutální zabití matky tří dětí agentem imigrační a celní správy je neklamným znakem, že se současná americká vláda snaží nahradit svým diktátem skutečnost. A potlačit demokracii.
     Komentáře
  • Jelizaveta Jelen
    naMédium

    Kim Čong-un pije koňak za 146 tisíc korun. Vůdce KLDR hoduje a jeho země hladoví

    Před 2 dny
    Občané KLDR často trpí hlady, jejich vůdce to ale nijak netrápí. Zatímco ostatní nemají co do úst, on sám se vyžívá v opulentním hodování a potrpí si na ty nejvybranější lahůdky. Co všechno si dopřává?
     Komentáře
  • Seznam Zprávy

    Dvě tváře diktatury: na Trumpa krotce, na domácí oponenty terorem

    Před 2 dny
    Podle osobních svědectví a zjištění bezpečnostních analytiků končí ve vězení řada odpůrců venezuelské revoluce. Zdá se, že se mocenská klika Američany sesazeného Nicoláse Madura pevně chopila moci.
     Komentáře
  • ČT24

    Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

    Před 2 dny
    Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
     Komentáře
  • Seznam Zprávy

    Komentář
    Trump Venezuelu neosvobodil

    Před 3 dny
    Od amerického úderu v Caracasu uplynul týden. Už teď se zdá být jasné, že si Donald Trump svou riskantní akcí možná pojistil přístup k tamní ropě. Venezuelané se ale nedočkali konce diktatury a v blízké době zřejmě ani nedočkají.
     Komentáře
  • Deník

    Před 80 lety ovládl Albánii komunista Hodža. Následovaly represe a popravy

    Před 4 dny
    Před 80 lety, v pátek 11. ledna 1946, přišla událost, jež se stala temnou předzvěstí dění ve velké části tehdejší východní Evropy. V balkánské Albánii, kterou v listopadu 1944 ovládlo komunistické partyzánské hnutí Envera Hodži, došlo ke změně režimu a utužení komunistické moci. Hodža toho dosáhl díky hlasům 82 poslanců, shromážděných v sále Domu umění v Tiraně, kteří prohlásili Albánii za lidovou republiku. Do roku 1948 pak dal popravit přes 10 tisíc lidí.
     Komentáře
  • Markéta Granado
    naMédium

    Venezuela neoslavuje, Venezuela dýchá

    Před 5 dny
    Zpráva z Caracasu utichla po první explozi. Pak přišla fotka, která obletěla svět. Je to skutečný pád režimu, nebo jen začátek dalšího chaosu? Přečtěte si unikátní svědectví o dni, kdy se zastavil čas a kdy se ropa stala cenou za svobodu.
     Komentáře
  • Co se děje se světem

    18 min

    Podcast
    Bříza: Trumpovi ve Venezuele nejde o demokracii. Chce mít nad režimem ekonomicko-politickou kontrolu

    Před 6 dny

    ·

    18 minut

    Tématem nejnovějšího dílu pořadu Co se děje se světem je situace v Íránu, Venezuele, Spojených Státech a Grónsku. Jak komentuje bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza útok Spojených států na Venezuelu? „Donald Trump se nechtěl pustit do dobrodružství typu Afghánistán, Irák. Provedl relativně rychlý, přesný chirurgický řez, eliminoval diktátora a ze země odletěl. Nechtěl žádné ztráty. Cílem byla kontrola oblasti, eliminace narkoterorismu, kontrola nad ropou.“
     Komentáře
  • Seznam Zprávy

    Měsíční čekání na benzin. Kubánský režim se po Venezuele otřásá v základech

    Před 6 dny
    Havana s obavami sleduje události ve Venezuele, která je pro ostrov životně důležitým ekonomickým spojencem. Někteří experti mají za to, že s pádem socialistického režimu v Caracasu padne i castrismus.
    Na počátku 20. století byla Kuba formálně nezávislá, ale silně ovlivňovaná Spojenými státy. Američané kontrolovali klíčová hospodářská odvětví. Zemi trápily velké rozdíly mezi bohatými a chudými i korupce. V této situaci se k dostal Fulgenciso Batista.

(Batista promlouvá k vojákům v Camp Columbia během oslav Dne vzpoury seržantů v roce 1952.)
    Původem vojáka Batistu vynesla poprvé k moci tzv. vzpoura seržantů v roce 1933, po které se stal šéfem armády a faktickým vládcem Kuby. Jeho vláda byla postupně stále autoritářštější. Po návratu do čela země v roce 1952 zrušil ústavu a omezil občanská práva, režim se opíral o armádu, policii a podporu USA. (Kubánský diktátor Fulgencio Batista, 1959.)
    Batistova Kuba hospodářsky rostla, ale to se projevovalo hlavně v Havaně, zatímco venkov trpěl chudobou a nezaměstnaností. Mnoho Kubánců nemělo přístup ke vzdělání ani zdravotní péči. Tyto nerovnosti vytvářely živnou půdu pro komunistické hnutí pod vedením Fidela Castra.

(Kubánský revoluční vůdce Fidel Castro s vojáky povstalecké armády na cestě do Havany.)
    Castro byl původně mladý právník, který se politicky angažoval proti Batistovu režimu. Narodil se na východě Kuby a byl synem obchodníka s cukrovou třtinou a jeho služebné. Ovlivněn nacionalismem a sociální spravedlností kritizoval korupci a zahraniční vliv. Věřil, že změna je možná pouze radikálním zásahem. Postupně se stal symbolem odporu proti diktatuře.

(Na snímku Castro poté, co byl zadržen mexickými imigračními úřady za výcvik vojáků pro povstání, 1956.)
    Dne 26. července 1953 vedl Fidel Castro útok na kasárna Moncada v Santiagu de Cuba. Akce byla špatně připravená a skončila neúspěchem. Mnoho povstalců bylo zabito nebo zatčeno. Přesto se tento útok stal symbolem začátku revoluce. (Na snímku těla Castrových partyzánů před kasárnou Moncada, 1953.)
    Po neúspěchu u Moncady byl Castro zatčen a postaven před soud. Ve své obhajobě pronesl slavný projev „Dějiny mě osvobodí“. Byl odsouzen k dlouhému trestu odnětí svobody. Proces z něj učinil známou politickou osobnost.

(Snímek pořízený ve velitelství kubánské povstalecké propagandy, 1959.)
    V roce 1955 Batista vyhlásil amnestii pro politické vězně. Castro byl propuštěn a odešel do mexického exilu. Zde začal organizovat novou revoluční skupinu. Právě zde se seznámil s Ernestem „Che“ Guevarou. V Mexiku vzniklo Hnutí 26. července, pojmenované podle data útoku na Moncadu. Skupina se připravovala na ozbrojený návrat na Kubu. Jejím cílem bylo svržení Batistova režimu. Členové procházeli vojenským výcvikem a ideologickou přípravou.

(Che Guevara na snímku z roku 1959.)
    V horách Sierra Maestra zahájili revolucionáři partyzánskou válku. Získávali podporu místních rolníků. Postupně budovali efektivní bojovou sílu. Batista nedokázal partyzány porazit navzdory vojenské převaze.

(Fidel Castro a jeho muži v pohoří Sierra Maestra. Zleva: Guillermo Garcia, Ernesto „Che“ Guevara, Universo Sanchez, Raúl Castro (klečící), Fidel Castro, Crescentio Perez, Jorge Sotu, Juan Almeida, 1956.)
    Batistův režim postupně ztrácel podporu obyvatel i Spojených států. Korupce a brutalita armády vyvolávaly odpor. Ekonomická situace se zhoršovala. Morálka vládních jednotek klesala. 

(Castro zaučuje partyzánské bojovníky, kteří se připojili k jeho ozbrojeným silám v Sierra Maestra, 1953.)
    V roce 1958 zahájili povstalci rozsáhlou ofenzivu. Postupovali z venkova do měst. Získávali strategická území a železniční uzly. Batistova armáda se začala rozpadat. 

(Na snímku z konce roku 1958 Castrovi bojovníci útočí na kasárny kubánské armády v Camajuaní.)
    Klíčovým momentem revoluce byla bitva o Santa Claru. Che Guevara zde dosáhl na Silvestra 1958 rozhodujícího vítězství. Město padlo do rukou revolucionářů, což jim otevřelo cestu k Havaně.
    1. ledna 1959 Fulgencio Batista uprchl z Kuby. Zanechal za sebou zhroucený státní aparát. Revolucionáři převzali kontrolu nad zemí. Konec diktatury byl přijat s nadšením.

(Nákladní automobily přepravují davy oslavující svržení diktátora Fulgencia Batisty a příchod revolucionářů do Havany, 1959.)
    Fidel Castro triumfálně vstoupil do Havany 8. ledna 1959. Revoluce byla oficiálně u moci. Nová vláda slibovala demokracii a sociální spravedlnost. Podpora obyvatel byla zpočátku velmi silná. (Lidé slaví svržení Batisty, 1959.)
    Nadšení revolucionáři během jednoho z Castrových vítězných projevů na cestě do Havany, 1959.
    Lidé pálí stoly a rulety před kasinem Plaza Hotel v Havaně, leden 1959.
    Američané a proticastrovští kubánští uprchlíci v USA po vítězství revolucionářů, 1959. Navzdory očekávání Castro nezačal na Kubě ihned budovat komunistický režim, vydal se například na cestu do USA. Prezident Dwight Eisenhower se s ním ale odmítl setkat, místo sebe poslal viceprezidenta Richarda Nixona, se kterým si Castro nepadl do oka.
    Brzy ale začal Castro na ostrově budovat takzvaný karibský socialismus. Kromě reforem došlo i na zestátnění zahraničních společností, včetně řady amerických. V roce 1961 pak byly přerušeny diplomatické styky obou zemí. 

(Lidé v ulicích slaví vítězství Fidela Castra, 1959.)
    Kuchyně zřízené na parkovišti Estacion Terminal Ferroviaria de La Habana (havanského nádraží), kam dorazilo asi půl milionu zemědělců, aby vyjádřili svou podporu agrárním reformám iniciovaným revoluční vládou Fidela Castra, 26. července 1959.
    Castro zavedl bezplatné zdravotnictví, zakládal školy a odstranil zhruba 25procentní negramotnost.

(Demonstrace před bývalým prezidentským palácem, 1959.)
    V roce 1961 odrazil invazi v zátoce Sviní podporovanou americkou tajnou službou CIA a přežil údajně bezpočet pokusů o atentát. Jeho spojenectví s tehdejším Sovětským svazem přispělo v roce 1962 k odstartování takzvané kubánské krize, kdy kvůli rozmístění sovětských raket středního doletu na Kubě stál svět po několik dnů nejblíže jaderné válce v celé historii. 

(Vítězný Castro a povstalecká armáda, 1959.)
    Castrovo budování socialismu nakonec přivedlo kubánské hospodářství ke kolapsu. Potlačování svobod na Kubě, včetně svobody slova či svobody vyznání, vyvolalo silnou kritiku a dalo vzniknout disidentskému hnutí a silné komunitě odpůrců soustřeďující se mezi exulanty v Miami, kteří uprchli před kubánskou komunistickou vládou.

(První demonstrace na podporu revoluce v Havaně před starým prezidentským palácem. 1959–1960.)
    Fidel Castro vládl na Kubě 47 let. Pro jedny byl totalitní vládce, zatímco pro druhé „garantem důstojnosti a nezávislosti Kuby“. V roce 1972 dostal při návštěvě komunistického Československa nejvyšší vyznamenání - Řád bílého lva. V červenci 2006 předal klíčové vládní pravomoci bratrovi Raúlovi, zemřel v roce 2016.

(Po úspěchu své revoluce Fidel Castro, obklopený svými nejbližšími spolupracovníky, promlouvá k davu v Havaně na Kubě v prosinci 1959.)
    Fidel Castro vládl na Kubě 47 let. Pro jedny byl totalitní vládce, zatímco pro druhé „garantem důstojnosti a nezávislosti Kuby“. V roce 1972 dostal při návštěvě komunistického Československa nejvyšší vyznamenání - Řád bílého lva. V červenci 2006 předal klíčové vládní pravomoci bratrovi Raúlovi, zemřel v roce 2016.

(Po úspěchu své revoluce Fidel Castro, obklopený svými nejbližšími spolupracovníky, promlouvá k davu v Havaně na Kubě v prosinci 1959.)
    +
     Komentáře
  • Seznam Zprávy

    Fotky: Diktátor svrhl diktátora. Před 67 lety vjel Fidel Castro do Havany

    Před 7 dny
    Když diktátor Fulgencio Batista na Nový rok 1959 opustil Kubu, vůdce revoluce Fidel Castro byl skoro 900 kilometrů od Havany. Do metropole triumfálně vjel až o týden později, tedy přesně před 67 lety.
    Na počátku 20. století byla Kuba formálně nezávislá, ale silně ovlivňovaná Spojenými státy. Američané kontrolovali klíčová hospodářská odvětví. Zemi trápily velké rozdíly mezi bohatými a chudými i korupce. V této situaci se k dostal Fulgenciso Batista.

(Batista promlouvá k vojákům v Camp Columbia během oslav Dne vzpoury seržantů v roce 1952.)
    Původem vojáka Batistu vynesla poprvé k moci tzv. vzpoura seržantů v roce 1933, po které se stal šéfem armády a faktickým vládcem Kuby. Jeho vláda byla postupně stále autoritářštější. Po návratu do čela země v roce 1952 zrušil ústavu a omezil občanská práva, režim se opíral o armádu, policii a podporu USA. (Kubánský diktátor Fulgencio Batista, 1959.)
    Batistova Kuba hospodářsky rostla, ale to se projevovalo hlavně v Havaně, zatímco venkov trpěl chudobou a nezaměstnaností. Mnoho Kubánců nemělo přístup ke vzdělání ani zdravotní péči. Tyto nerovnosti vytvářely živnou půdu pro komunistické hnutí pod vedením Fidela Castra.

(Kubánský revoluční vůdce Fidel Castro s vojáky povstalecké armády na cestě do Havany.)
    Castro byl původně mladý právník, který se politicky angažoval proti Batistovu režimu. Narodil se na východě Kuby a byl synem obchodníka s cukrovou třtinou a jeho služebné. Ovlivněn nacionalismem a sociální spravedlností kritizoval korupci a zahraniční vliv. Věřil, že změna je možná pouze radikálním zásahem. Postupně se stal symbolem odporu proti diktatuře.

(Na snímku Castro poté, co byl zadržen mexickými imigračními úřady za výcvik vojáků pro povstání, 1956.)
    Dne 26. července 1953 vedl Fidel Castro útok na kasárna Moncada v Santiagu de Cuba. Akce byla špatně připravená a skončila neúspěchem. Mnoho povstalců bylo zabito nebo zatčeno. Přesto se tento útok stal symbolem začátku revoluce. (Na snímku těla Castrových partyzánů před kasárnou Moncada, 1953.)
    Po neúspěchu u Moncady byl Castro zatčen a postaven před soud. Ve své obhajobě pronesl slavný projev „Dějiny mě osvobodí“. Byl odsouzen k dlouhému trestu odnětí svobody. Proces z něj učinil známou politickou osobnost.

(Snímek pořízený ve velitelství kubánské povstalecké propagandy, 1959.)
    V roce 1955 Batista vyhlásil amnestii pro politické vězně. Castro byl propuštěn a odešel do mexického exilu. Zde začal organizovat novou revoluční skupinu. Právě zde se seznámil s Ernestem „Che“ Guevarou. V Mexiku vzniklo Hnutí 26. července, pojmenované podle data útoku na Moncadu. Skupina se připravovala na ozbrojený návrat na Kubu. Jejím cílem bylo svržení Batistova režimu. Členové procházeli vojenským výcvikem a ideologickou přípravou.

(Che Guevara na snímku z roku 1959.)
    V horách Sierra Maestra zahájili revolucionáři partyzánskou válku. Získávali podporu místních rolníků. Postupně budovali efektivní bojovou sílu. Batista nedokázal partyzány porazit navzdory vojenské převaze.

(Fidel Castro a jeho muži v pohoří Sierra Maestra. Zleva: Guillermo Garcia, Ernesto „Che“ Guevara, Universo Sanchez, Raúl Castro (klečící), Fidel Castro, Crescentio Perez, Jorge Sotu, Juan Almeida, 1956.)
    Batistův režim postupně ztrácel podporu obyvatel i Spojených států. Korupce a brutalita armády vyvolávaly odpor. Ekonomická situace se zhoršovala. Morálka vládních jednotek klesala. 

(Castro zaučuje partyzánské bojovníky, kteří se připojili k jeho ozbrojeným silám v Sierra Maestra, 1953.)
    V roce 1958 zahájili povstalci rozsáhlou ofenzivu. Postupovali z venkova do měst. Získávali strategická území a železniční uzly. Batistova armáda se začala rozpadat. 

(Na snímku z konce roku 1958 Castrovi bojovníci útočí na kasárny kubánské armády v Camajuaní.)
    Klíčovým momentem revoluce byla bitva o Santa Claru. Che Guevara zde dosáhl na Silvestra 1958 rozhodujícího vítězství. Město padlo do rukou revolucionářů, což jim otevřelo cestu k Havaně.
    1. ledna 1959 Fulgencio Batista uprchl z Kuby. Zanechal za sebou zhroucený státní aparát. Revolucionáři převzali kontrolu nad zemí. Konec diktatury byl přijat s nadšením.

(Nákladní automobily přepravují davy oslavující svržení diktátora Fulgencia Batisty a příchod revolucionářů do Havany, 1959.)
    Fidel Castro triumfálně vstoupil do Havany 8. ledna 1959. Revoluce byla oficiálně u moci. Nová vláda slibovala demokracii a sociální spravedlnost. Podpora obyvatel byla zpočátku velmi silná. (Lidé slaví svržení Batisty, 1959.)
    Nadšení revolucionáři během jednoho z Castrových vítězných projevů na cestě do Havany, 1959.
    Lidé pálí stoly a rulety před kasinem Plaza Hotel v Havaně, leden 1959.
    Američané a proticastrovští kubánští uprchlíci v USA po vítězství revolucionářů, 1959. Navzdory očekávání Castro nezačal na Kubě ihned budovat komunistický režim, vydal se například na cestu do USA. Prezident Dwight Eisenhower se s ním ale odmítl setkat, místo sebe poslal viceprezidenta Richarda Nixona, se kterým si Castro nepadl do oka.
    Brzy ale začal Castro na ostrově budovat takzvaný karibský socialismus. Kromě reforem došlo i na zestátnění zahraničních společností, včetně řady amerických. V roce 1961 pak byly přerušeny diplomatické styky obou zemí. 

(Lidé v ulicích slaví vítězství Fidela Castra, 1959.)
    Kuchyně zřízené na parkovišti Estacion Terminal Ferroviaria de La Habana (havanského nádraží), kam dorazilo asi půl milionu zemědělců, aby vyjádřili svou podporu agrárním reformám iniciovaným revoluční vládou Fidela Castra, 26. července 1959.
    Castro zavedl bezplatné zdravotnictví, zakládal školy a odstranil zhruba 25procentní negramotnost.

(Demonstrace před bývalým prezidentským palácem, 1959.)
    V roce 1961 odrazil invazi v zátoce Sviní podporovanou americkou tajnou službou CIA a přežil údajně bezpočet pokusů o atentát. Jeho spojenectví s tehdejším Sovětským svazem přispělo v roce 1962 k odstartování takzvané kubánské krize, kdy kvůli rozmístění sovětských raket středního doletu na Kubě stál svět po několik dnů nejblíže jaderné válce v celé historii. 

(Vítězný Castro a povstalecká armáda, 1959.)
    Castrovo budování socialismu nakonec přivedlo kubánské hospodářství ke kolapsu. Potlačování svobod na Kubě, včetně svobody slova či svobody vyznání, vyvolalo silnou kritiku a dalo vzniknout disidentskému hnutí a silné komunitě odpůrců soustřeďující se mezi exulanty v Miami, kteří uprchli před kubánskou komunistickou vládou.

(První demonstrace na podporu revoluce v Havaně před starým prezidentským palácem. 1959–1960.)
    Fidel Castro vládl na Kubě 47 let. Pro jedny byl totalitní vládce, zatímco pro druhé „garantem důstojnosti a nezávislosti Kuby“. V roce 1972 dostal při návštěvě komunistického Československa nejvyšší vyznamenání - Řád bílého lva. V červenci 2006 předal klíčové vládní pravomoci bratrovi Raúlovi, zemřel v roce 2016.

(Po úspěchu své revoluce Fidel Castro, obklopený svými nejbližšími spolupracovníky, promlouvá k davu v Havaně na Kubě v prosinci 1959.)
    Fidel Castro vládl na Kubě 47 let. Pro jedny byl totalitní vládce, zatímco pro druhé „garantem důstojnosti a nezávislosti Kuby“. V roce 1972 dostal při návštěvě komunistického Československa nejvyšší vyznamenání - Řád bílého lva. V červenci 2006 předal klíčové vládní pravomoci bratrovi Raúlovi, zemřel v roce 2016.

(Po úspěchu své revoluce Fidel Castro, obklopený svými nejbližšími spolupracovníky, promlouvá k davu v Havaně na Kubě v prosinci 1959.)
    +
     Komentáře
  • Fero HRABAL-KRONDAK
    naMédium

    Jak modřínový elixír zachránil život tisícům vězňů Norillagu, zapomenutý příběh z tajmyrského GULAGu

    Před 7 dny
    Reportáž z mé další potulky po stopách stalinského GULAGu na Tajmyru, okolo jezera Lama uprostřed plošiny Putorana, daleko za polárním kruhem. Výňatek z mého „literárně-politologického cestopisu“ Cesta na Tajmyr.
     Komentáře
  • Michal Stehlík
    naMédium

    Etablovaná lež a skrytá pravda

    Před 8 dny
    O pravdě v rezervaci, etablované lži, svědomí a právu silnějšího.
     Komentáře
  • Studio N

    28 min

    Podcast
    K čemu je Trumpovi dobrý pompézní únos diktátora Madura

    Před 8 dny

    ·

    28 minut

    CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Proč Donald Trump zaútočil na Venezuelu a doslova nechal unést jejího vůdce Nicoláse Madura? Opravdu čeká zemi bez diktátora svobodnější život? A spustí Trumpův zásah dominový efekt, kvůli kterému se zhroutí další režimy v regionu? Ve Studiu N odpovídá expert na Latinskou Ameriku z Univerzity Karlovy Jaroslav Bílek.
     Komentáře
  • Jan Ziegler
    naMédium

    Maduro a Putin jedno jsou, masoví vrazi, zločinci a teroristi

    Před 8 dny
    Byl to pořádný šok, když americká elitní vojenská jednotka Delta Force při speciální operaci unesla z Venezuely tamějšího nelegitimního prezidenta Nicoláse Madura. Nebyl to zrovna standardní postup, ale chudáka to nepotkalo.
     Komentáře
  • Securitytech

    Rumunská krvavá revoluce. Život diktátora Ceaușesca skončil v dešti kulek

    Před 8 dny
    Rok 1989 znamenal rozpad sovětského impéria ve střední a jihovýchodní Evropě. Výjimkou nebylo ani Rumunsko, kde si společenské změny vyžádaly mnoho nevinných životů. Nicolae Ceaușescu byl bezohledným diktátorem, který dovedl svou zemi na pokraj hospodářské katastrofy. Revoluce v roce 1989 však smetla i jeho.
     Komentáře
  • Seznam Zprávy

    „Unesli mě, mučili, zlomili.“ Zpověď vězně Madurova režimu

    Před 9 dny
    Nejméně 5000 Venezuelanů nechaly mimosoudně zavraždit ozbrojené složky bývalého venezuelského diktátora Nicoláse Madura. I proto řada Venezuelanů oslavuje jeho odstavení od moci.
    Helikoptéra se zajatým Nicolásem Madurem přistává na Manhattanu. Americké síly venezuelského prezidenta zajaly v sobotu při speciální operaci v Caracasu a okolí.
    Ještě v sobotu ho Američané dovezli do Spojených států. Už tehdy ho doprovázelo velké množství ozbrojených příslušníků amerických bezpečnostních složek, nejinak tomu bylo v pondělí cestou k newyorskému soudu. Opět ho převáželi v poutech.
    Spojené státy Madura viní z narkoterorismu, držení drog a zbraní, ze spiknutí za účelem teroristické činnosti a spiknutí za účelem dovozu kokainu. Newyorský federální soudce mu v pondělí obvinění formálně sdělil.
    Venezuelský prezident u soudu odmítl všechna obvinění. „Jsem slušný muž, prezident své země,“ prohlásil před soudem Maduro.
    Na tomto snímku je Maduro i se svou manželkou Cilií Floresovou, kterou Američané zatkli spolu s ním při sobotní operaci.
    Floresová nese oficiálně titul první bojovnice Venezuely, v minulosti zastávala i politické funkce, byla například šéfkou parlamentu.
    Venezuela proti zadržení Madura protestuje, viní Spojené státy z agrese. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová ale zároveň naznačila možnost s USA spolupracovat.
    Vůz, který převážel Madura z heliportu k soudu.
    U soudu s Nicolásem Madurem a jeho ženou Cilií Floresovou se nesmělo fotografovat. Takhle zachytil Madura kreslíř agentury Reuters.
    Kolona vozidel, u které se předpokládá, že převážela Nicoláse Madura.
    Kolona vozidel, u které se předpokládá, že převážela Nicoláse Madura.
    +
     Komentáře
  • Tomasz Peszynski
    naMédium

    Proč je americká agrese ve Venezuele špatná

    Před 9 dny
    Co musí Donald Trump ještě udělat, aby někteří přestali omlouvat, relativizovat nebo racionalizovat jeho politiku a rozhodnutí?
     Komentáře
  • Ekonomický magazín

    Když diktátor zmáčkne tlačítko: Rovníková Guinea má nové hlavní město

    Před 9 dny
    Teodoro Obiang Nguema Mbasogo vládne Rovníkové Guineji od roku 1979. Letos v lednu, ve svých osmdesáti třech letech, podepsal dekret, kterým přesunul hlavní město z Malaba do Ciudad de la Paz. Bez debat, bez referenda. Prostě rozhodl – a stalo se. Článek Když diktátor zmáčkne tlačítko: Rovníková Guinea má nové hlavní město se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.
     Komentáře
  • Bob Kartous
    naMédium

    Trump porušuje mezinárodní právo podobně jako Putin

    Před 9 dny
    Mezi Ukrajinou a Venezuelou existují obrovské rozdíly. Nicméně obě země byly napadeny jinou zemí na základě vykonstruovaných manipulací a v rozporu s mezinárodním právem.
     Komentáře
  • Aktuálně

    „Mnohem prohnanější než samotný Maduro.“ Kdo je manželka venezuelského diktátora?

    Před 10 dny
    Novoroční americký výsadek v Caracasu ukončil éru ženy, která desítky let tahala za nitky venezuelské moci. Cilia Floresová, právnička, první dáma i takzvaná první bojovnice skončila v poutech po boku svého manžela, prezidenta Nicoláse Madura. Kdo je žena, která venezuelského diktátora držela u moci a nyní spolu s ním čelí obviněním před soudem v USA?
     Komentáře
  • Seznam Zprávy

    Nová vůdkyně si uměla získat Madura a teď zná možná i recept na Trumpa

    Před 10 dny
    Delcy Rodríguezová, viceprezidentka od moci násilně odstaveného Nicoláse Madura, se ujala vedení Venezuely. Bílý dům ji údajně považuje za prozatím nejlepší volbu.
    Americká armáda provedla údery na Caracas a okolí v sobotu 3. ledna brzy ráno místního času. Tento snímek vznikl v neděli v pobřežním městě Catia La Mar nedaleko Caracasu, kde americký úder zasáhl třípodlažní budovu. Nejméně jeden člověk tam zemřel.
    Mrtvou civilistkou je osmdesátiletá Rosa Gonzálezová, tvrdí podle The New York Times její rodina. Další člověk v Catia La Mar byl vážně zraněný. (Catia La Mar, Venezuela, 4. ledna.)
    Zraněný je i synovec zemřelé ženy Wilman González (na snímku), prý skoro přišel o oko, potřeboval tři stehy. I on přišel o domov a teď neví, kam půjde. Z trosek svého domu zatím zachránil jen starý deštník a komodu.

(Catia La Mar, Venezuela, 4. ledna.)
    V troskách byl ale také třeba portrét hrdiny venezuelského boje za nezávislost Simóna Bolívara, který zřejmě poničil šrapnel.
(Catia La Mar, Venezuela, 4. ledna.)
    Zaměstnanci stojí poblíž trosek antény poté, co americký útok zničil televizní a telefonní věž, která se zřítila na dům jejího operátora Carlose Bracha, na předměstí Caracasu, 4. ledna 2026.
    Během operace zemřela velká část Madurovy ochranky, většina z nich pocházela z kubánských bezpečnostních složek a tajných služeb.

(Operátor Carlos Bracho a jeho dům v El Hatillo na předměstí Caracasu, 4. ledna 2026.)
    Venezuela pod vládou nyní zajatého prezidenta Nicoláse Madura byla stěžejním spojencem kubánského režimu. Kuba z Venezuely dovážela dotovanou ropu, přičemž svému partnerovi poskytovala služby v oblasti vojenství či zdravotnictví.

(Caracas, Venezuela, 4. ledna.)
    Venezuelské úřady ale oficiálně počty obětí nekomentovaly. 
(Žena ukazuje díru ve svém domě po útoku USA na Venezuelu. Caracas, Venezuela, 4. ledna.)
    Trosky vysílače v El Hatillo, 4. ledna.
    Lidé zachraňují osobní věci z poškozené budovy po amerických útocích v Catia La Mar ve Venezuele, 4. ledna 2026.
    Trump v sobotu bez podrobností naznačoval, že USA budou zemi dočasně řídit. Uvedl také, že chce ropným společnostem z USA dočasně ve Venezuele umožnit těžbu.

(Catia La Mar, Venezuela, 4. ledna.)
    Při operaci nezemřel podle Trumpa žádný americký voják. Podle deníku The New York Times jich bylo asi šest zraněných. (Catia La Mar, Venezuela, 4. ledna.)
    „Čirým štěstím nezabili moje děti,“ řekl agentuře Reuters v troskách svého bytu padesátiletý řidič taxíku-motorky Jonatan Mallora. Ze svého domu, kterému americký úder poškodil střechu, utekl i s čtyřiadvacetiletou dcerou a dvaadvacetiletým synem.

(Catia La Mar, Venezuela, 4. ledna.)
    „Nikdy bych nic takového nikomu nepřál,“ vzpomínal na útok Angel Alvarez z Catia La Mar. „Přežili jsme jen zázrakem.“ (Catia La Mar, Venezuela, 4. ledna.)
    (Catia La Mar, Venezuela, 4. ledna.)
    (Catia La Mar, Venezuela, 4. ledna.)
    +
     Komentáře
  • Seznam Zprávy

    Padl ve Venezuele režim? „Překvapuje mě, že lidé nejsou v ulicích,“ říká novinář

    Před 10 dny
    Po americkém úderu a zajetí Nicoláse Madura lidé ve Venezuele napjatě čekají, co bude s jejich zemí dál. Ulice zůstaly o víkendu vesměs prázdné a represivní režim očividně nepadl. Cesta k demokratizaci zůstává v mlze.
     Komentáře
  • 5:59

    26 min

    Podcast
    Diktátor padl. Proč chce Trump řídit Venezuelu?

    Před 10 dny

    ·

    26 minut

    Autokratická vláda Nicoláse Madura trvala ve Venezuele téměř 13 let, v noci na sobotu ji ale ukončila rychlá vojenská akce amerických speciálních sil. Zatčený Maduro čelí v USA obviněním z drogových přečinů, prezident Donald Trump ale prohlásil i to, že Spojené státy budou Venezuelu řídit. Jak rozumět překvapivému zásahu? A jak daleko teď má Venezuela ke své demokratizaci? Host: Eduard Freisler - redaktor zahraniční rubriky Seznam Zpráv, autor knihy Venezuela: Rozklad ráje Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz
     Komentáře
  • Jan Potůček
    naMédium

    Chtěli zbavit Venezuelu diktátora, ale skončilo to jako vždycky u ropy

    Před 11 dny
    Odstranění venezuelského prezidenta Nicoláse Madura je skvělá zpráva, kdyby americké administrativě nešlo o levnou ropu.
     Komentáře
  • Martina Forn
    naMédium

    Věřil na duchy, zrušil Vánoce a vyhnal miliony lidí. Kdo je ve skutečnosti Nicolás Maduro?

    Před 11 dny
    Moc za trůnem i rady z onoho světa. Bizarní cesta venezuelského diktátora ke konci.
     Komentáře
  • Seznam Zprávy

    Komentář
    Komentář: Pokud Venezuela padne bez účasti opozice, změní to celý svět. Jak?

    Před 11 dny
    Spektakulární útok na Caracas a zatčení venezuelského diktátora Nicoláse Madura byly nesporně velmi úspěšnou akcí americké armády. Celková strategie USA vůči režimu ale zatím úspěšná není. Co si z dosavadních událostí vzít?
     Komentáře
  • Seznam Zprávy

    První detaily operace: dlouhá příprava, přestřelka a rychlý úder na Madura

    Před 11 dny
    Agenti CIA sledovali denní rutinu venezuelského diktátora měsíce a měli zřejmě i svého člověka v jeho vládě. Komando pro Nicoláse Madura přiletělo v helikoptérách, které se i dostaly pod palbu. V jeho domě ho zadrželi během minut.
     Komentáře
  • Tomáš František Přibyl
    naMédium

    Gangsterský únos Madura je akcí šílence, který neví, co dělá

    Před 11 dny
    KOMENTÁŘ - To, že ten únos postrádá jakoukoliv racionalitu a mezinárodně politický záměr, je znamením toho, že šlo jen o to udělat velkou skvělou akci, která bude šokovat, mást a děsit.
     Komentáře
  • Newstream

    Karel Pučelík: Trump jedná na vlastí pěst. Kde se zastaví? V Nuuku?

    Před 11 dny
    Čekají nás napínavé dny. Až budoucnost ukáže, zda byl plán Donalda Trumpa na svržení venezuelského diktátora úspěšný. Pro tamější lid to nemusí znamenat svobodu a demokracii, stejně tak může na straně obětí skončit i mezinárodní právo.
     Komentáře
  • Přemysl Strážný
    naMédium

    USA versus Venezuela: Den, kdy dav v Caracasu málem zabil viceprezidenta Nixona

    Před 12 dny
    Proč jsou vztahy mezi USA a Venezuelou tak napjaté? Protože v nich ropa vítězí nad svobodou. Na vlastní kůži to poznal Richard Nixon v roce 1958, kdy v Caracasu málem přišel o život.
     Komentáře
  • Fabiano Golgo
    naMédium

    Neplačte pro Madura

    Před 12 dny
    Slz nad pádem Nicoláse Madura bude dost — jen ne od Venezuelanů.
     Komentáře
  • Thomas Paukner
    naMédium

    Madurův pád není překvapení: USA vysílají jasný vzkaz Číně, Kubě a Rusku

    Před 12 dny
    Zadržení Nicoláse Madura není překvapením. Přímý zásah přišel po měsících nepřímého jednání o odchodu venezuelského diktátora do exilu. Pád vůdce Venezuely je navíc přímo spojen s osudem diktátorů Kuby a Nikaragui, které podporuje Čína a Rusko.
     Komentáře
  • Seznam Zprávy

    Online: Maduro před soudem odmítl obvinění. Jsem slušný muž, pronesl

    Před 12 dny
    Dění po rozsáhlém úderu USA proti Venezuele a jejímu lídrovi, prezidentu Nicolási Madurovi, který byl, spolu s manželkou zajat a odvezen ze země, sledujeme v online zpravodajství.
     Komentáře
  • Fero HRABAL-KRONDAK
    naMédium

    Hrůzostrašný most do minulosti aneb Vorkutský Rudnik jako skanzen budování socialismu

    Před 13 dny
    Reportáž z návštěvy Vorkuty a pozůstatků jednoho z nejkrutějších lágrů gukagu - Vorkutlagu - za polárním kruhem v Republice Komi. Výňatek z „literárně-politologického cestopisu“ Přes Čukotku na Fidži a zpět – 2. díl.
     Komentáře
  • Hlídací pes

    Jan Urban: Politika videí namísto idejí. Proč Češi nechtějí znát o sobě pravdu

    Před 13 dny
    KOMENTÁŘ. Na začátku každé diktatury a války je nevyhnutelně kýč. Neuznává zákon či slušnost, protože za všech okolností dává přednost oslnění emocí nad rozumem. Od chvíle, kdy se v Evropě začala prosazovat myšlenka národních kultur a později i národních států, se kýč stal i základem „politiky“. Jako první si tohoto problému všimla poslední generace propojené
     Komentáře
  • Martin
    naMédium

    „Přichází rok krve, diktátor padne!“ Írán na hraně revoluce

    Před 14 dny
    Islamistický režim v Íránu čelí už mnoho let nevoli svých utlačovaných obyvatel. V posledních dnech Íránci opět vyšli do ulic, aby se postavili jednomu z nejhorších režimů na naší planetě.
     Komentáře
  • Novojičínský deník

    Úmrtí Karla Konečného rozvířilo Nový Jičín. Lidé diskutují o jeho rudé minulosti

    Před 15 dny
    Skon otce komunistické europoslankyně Kateřiny Konečné vyvolal v Novém Jičíně rozporuplné reakce. Lidé připomínali jeho kontroverzní působení za diktatury a zamýšleli se nad jeho odkazem. Smuteční obřad se uskuteční 5. ledna.
     Komentáře
  • Radek Rataj
    naMédium

    Je Putin úspěšný diktátor?

    Před 19 dny
    Jak moc úspěšný je Putin jako diktátor? Zamyšlení nad Putinovými úspěchy a neúspěchy v jeho boji za velikost Ruska. Čím to je, že i u nás nemalý počet obyvatelstva skrytě nebo neskrytě stojí na straně Putina?
     Komentáře
  • Forum 24

    Putin byl v mládí ňouma, manželka mu pořád nadávala, popsal muž, který psal jeho projevy

    Před 19 dny
    Bývalý ruský diplomat Alexander Baunov, který zná Vladimira Putina už od roku 1999, popsal proměnu nepříliš výrazného zaměstnance ruské tajné služby Vladimira Putina v mocného diktátora. A…
     Komentáře
  • Seznam Zprávy

    Tvrdá rána pro Madura. Trump zahájil tažení proti „ďáblovým výkalům“

    Před 24 dny
    Už dva venezuelské ropné tankery Spojené státy obsadily a třetí pronásledují. Vyvíjejí tak nátlak vůči režimu diktátora Nicoláse Madura. Některá plavidla směřující do Venezuely raději otočila kormidla, jiná ani nevyplula.
     Komentáře
  • Newstream

    Ze života svrženého diktátora. Bašár Asad se učí ruštinu a chce být očařem bohatých

    Před 24 dny
    Před rokem svržený syrský prezident uprchl do Moskvy. Rodina Bašára Asada si žije v blahobytu, on sám se vrací k lékařské profesi a chce prý pečovat o oči bohatých klientů. Těžko lze ale očekávat, že by život bývalého diktátora mohl být idylický. Pod skořápkou luxusu se skrývá izolace a bezvýznamnost. Detaily přináší britský deník The Guardian.
     Komentáře
  • Michal Strych
    naMédium

    Dvě tváře Saddáma Husajna: Milovaný hrdina i řezník, který skončil s oprátkou

    Před 26 dny
    Dodnes je mnohými vnímán jako hrdina, který se postavil Izraeli a díky němuž došlo k modernizaci Iráku. Na druhé straně je ale jeho touha po moci, pro kterou byl schopen čehokoliv.
     Komentáře
  • Petr Horký
    naMédium

    Svoboda jako podmínka dějin

    Před 27 dny
    Hybatelem dějin, v Patočkově pojetí dějinnosti, není společnost, ale jedinec, který dokáže svou vizi do společnosti promítnout.
     Komentáře
  • Seznam Zprávy

    Běloruský režim propustil politické vězně, včetně prominentních jmen

    Před 1 měsícem
    Mezi 123 omilostněnými vězni jsou i opoziční politička Maryja Kalesnikavová a držitel Nobelovy ceny za mír Ales Bjaljacki. K amnestiím došlo po dohodě běloruského diktátora Lukašenka s prezidentem USA Donaldem Trumpem.
     Komentáře
  • ČT24

    Večer ho přemalovali, ráno tam byl zas. Lennonova pomníku se komunisté báli

    Před 1 měsícem
    Místem jedněch z prvních protirežimních akcí v komunistickém Československu, které předznamenaly listopad 1989, byla i takzvaná Lennonova zeď. Ta v Praze na Velkopřevorském náměstí vznikla několik dnů poté, co se před 45 lety v New Yorku poblíž Central Parku ozvalo pět výstřelů. Duševně nemocný Mark Chapman tam 8. prosince 1980 před jedenáctou hodinou večer postřelil hudebníka Johna Lennona. Bývalý člen skupiny Beatles pak během několika minut zemřel. Po celém světě se následně zvedla mohutná vlna piety, která se přelila až do mírových happeningů.
     Komentáře
  • ČT24

    Etiopie hrozí Eritreji vojenským zásahem. Chce přístup k moři

    Před 1 měsícem
    Napětí v oblasti Afrického rohu rychle stoupá. Etiopie zintenzivnila úsilí o znovuzískání přístupu k Rudému moři a hrozí Eritreji obsazením přístavu Assab. Sousední zemi zároveň obviňuje z podpory rebelů a snah o obnovení občanské války. Eritrea, jedna z nejbrutálnějších diktatur světa, to odmítá. A varuje Addis Abebu před překročením „červené linie“.
     Komentáře
  • Fero HRABAL-KRONDAK
    naMédium

    Masakr na stanici Mulda aneb Zykovské vzpoury v táborech GULAGu v Republice Komi

    Před 1 měsícem
    Pojednání o povstáních a vzpourách vězňů ve stalinských koncentrácích za polárním kruhem: ve Vorkutlagu, Uchtpečlagu a Sevpečlagu v Komijské republice. Výňatek z mého „literárně-politologického cestopisu“ Přes Čukotku na Fidži a zpět – 2.
     Komentáře
  • Proboha

    Krize demokracie není konec. Skutečná hrozba leží jinde

    Před 1 měsícem
    Přestože se západní demokracie ocitá v hluboké krizi, nepovažuji to za konec naděje. Slabiny systému jsou zřejmé, ale to podstatné leží jinde: v lidské touze žít na úkor druhých a v neschopnosti převzít odpovědnost. Právě zde se dnes rozhoduje o budoucnosti společnosti i každého z nás.
     Komentáře
  • ČT24

    Odkaz diktátora Franca štěpí španělskou společnost i 50 let po jeho smrti

    Před 1 měsícem
    Ve čtvrtek je to půl století od úmrtí španělského diktátora Francisca Franca – s jeho odkazem se ale země potýká dodnes. Debaty o něm, kromě samotného výročí, znovu rozdmýchal i bývalý král Juan Carlos I., když ve svých pamětech vyjádřil vůči Francovi svůj obdiv. Potomci obětí jeho diktatury požadují, aby za to zaplatil vysokou pokutu.
     Komentáře
  • Fero HRABAL-KRONDAK
    naMédium

    Černý anděl smrti aneb vrahem z povolání. Z temných análů Lubjanky

    Před 2 měsíci
    Medailon „kata-úderníka“ z Vnitřní věznice Lubjanky
     Komentáře
  • ČT24

    Komunisté nutili disidenty k vystěhování. Vědci teď zkoumají traumata jejich dětí

    Před 2 měsíci
    Ponížení, ztráta domova a hlavně vlastní rodiny – takové pocity zažívaly oběti komunistické akce Asanace. Jejím cílem bylo donutit k vystěhování do zahraničí nepohodlné disidenty, převážně signatáře Charty 77. Příslušníci StB je postupně cílenou šikanou i násilím donutili opustit Československo. Trauma z nedobrovolného odchodu i z nesnadných začátků v nové zemi se přitom často dotklo i jejich dětí. Přenos tohoto traumatu – který se v současnosti dle odborníků může podobat i pocitům Ukrajinců prchajících ze své země – zkoumal tým vědců z Národního ústavu duševního zdraví.
     Komentáře
  • Tomi Forik
    naMédium

    „Nejvíc cool diktátor na světě.“ Jak Nayib Bukele proměnil Salvador v nelítostný, ale bezpečný stát

    Před 2 měsíci
    Jedni ho považují za hrdinu, druzí za nebezpečný vzor. Prezident Nayib Bukele slíbil, že udělá pořádek, a splnil to. Ulice jsou bezpečné, ale za cenu masových zatýkání, umlčených médií a ohnuté ústavy. Salvador žije mezi klidem a strachem.
     Komentáře
  • ČT24

    Nikaragujská „rodinná diktatura“ pronásleduje tisíce exulantů

    Před 3 měsíci
    Nikaragua přitvrdila vůči tisícům odpůrců za hranicemi, které špehuje a odebírá jim občanství. V nové zprávě to uvedli experti OSN. Středoamerický stát se podle kritiků mění v rodinnou diktaturu. Země má dva spoluprezidenty – Daniel Ortega a jeho manželka Rosario Murillová změnili ústavu a de facto zrušili dělbu moci. V hrsti mají i armádu a policii. Jejich vizí je nová „revoluční a socialistická“ Nikaragua.
     Komentáře
  • Esmeralda Zlopocasna
    naMédium

    Jak Elena Ceaușescu vysávala Rumunsko jako hraběnka Drákulová a krvavě skončila o Vánocích

    Před 3 měsíci
    Příběh Eleny Ceaușescu je fascinující proměnou identity. Z Lenuti na Elenu, z roku 1916 na 1919, z „královny plesu“ na „královnu práce“, z analfabetky na „génia chemie“. Jak se jí to povedlo? Začneme od konce.
     Komentáře
  • Michala Bartoníčková
    naMédium

    Sexuální revoluce v gulagu: Nejdřív padl plot mezi mužskou a ženskou věznici, pak došlo na vedení

    Před 3 měsíci
    V Rusku se o tom píše jako o „sexuálním“ povstání, kdy vězni chtěli spojit mužskou a ženskou část tábora. Euforie ze „zakázaného ovoce“ se záhy proměnila v odpor proti celému represivnímu systému. A Moskva na něj odpověděla tanky.
     Komentáře
  • kroniQa

    Volby, které rozmetaly svobodu. Poslední století je plné případů, kdy demokracie pustila ke slovu diktátory

    Před 4 měsíci
    Volby bývají symbolem svobody. Ale co když právě svobodná volba otevře dveře diktatuře? Historie zná až nečekaně mnoho takových případů.
     Komentáře
  • Jindřich III.
    naMédium

    Boj o civilizované Česko vyhranými volbami neskončí

    Před 4 měsíci
    Schyluje se k boji o zachování demokracie. Antisystémové a proruské strany nabývají na síle a mají nemalé šance zvrátit demokratické směřování naší země. I po vyhrané bitvě však přijdou chmurné zítřky.
     Komentáře
Reklama