Zavřít
Diktatura

Diktatura

Nejnovější články na Seznamu na téma Diktatura
  • Seznam Zprávy

    „Nevěřím jim ani pozdrav.“ Trumpovy peníze možná utuží diktatury

    Před 6 hodinami
    Socialisté ve Venezuele za šest týdnů od dopadení vůdce jejich revoluce zahájili šokující ekonomické reformy a jdou na ruku USA. Experti oslovení Seznam Zprávami se ale domnívají, že pouze hrají o čas.
     Komentáře
  • iRozhlas

    Dcera diktátorkou. Kim Čong-un si údajně vybral nástupkyni. ,Lidé by ji asi přijali,‘ míní koreanista

    Před 2 dny
    Jihokorejské tajné služby se domnívají, že severokorejský vůdce si už zvolil svou nástupkyni. Jednou by se jí měla stát jeho dcera, dnes přibližně 14letá Kim Ču-e, která se stále častěji objevuje po otcově boku. „Vysvětluje to, proč s jejím představováním začali už tak brzo. Důležité je i to, že je pokrevní pokračovatelka rodu,“ říká pro iROZHLAS.cz koreanista Jaromír Chlada z Univerzity Karlovy.
     Komentáře
  • Forum 24

    Nejobávanější žena KLDR vyklízí pozice. Je tu tah dcerou

    Před 6 dny
    Nejobávanější žena Severní Koreje, zlý pes režimu a sestra diktátora Kim Jo-čong, potichu vyklízí pozice. Žena, která ještě nedávno chrlila hrozby vůči Západu, je fakticky odstavována od moci v rámci…
     Komentáře
  • Martin
    naMédium

    Unese Trump dalšího diktátora? Írán a USA stojí na prahu války

    Před 7 dny
    Ani ne před dvěma měsíci zajali americké speciální síly vůdce Venezuely. Dnes se zdá, že síly Trumpovy administrativy možná brzy odstraní dekády vládnoucího tyrana Íránu.
     Komentáře
  • Ekonomický deník

    Směřujeme k diktatuře a Brusel nic nedělá, stěžuje si akademička

    Před 7 dny
    Rozšířená korupce zásadně ovlivňuje politický systém Srbska. Nemáme už vládu, ale organizovanou mafiánskou skupinu. Tvrdí to Katarina Popovićová z univerzity v Bělehradě, která v rozhovoru pro EU Perspectives uvedla, že Brusel musí zintenzivnit tlak na tamní současný režim.
     Komentáře
  • Seznam Zprávy

    Trumpův „Kissinger“ chce svrhnout diktátory, od Putina ale dává ruce pryč

    Před 8 dny
    Ministr zahraničí a poradce pro národní bezpečnost Marco Rubio v pátek přijede na bezpečnostní konferenci do Mnichova. Jeho hlavním zájmem ale zůstává západní polokoule a především potom svržení diktatur ve Venezuele a na Kubě.
     Komentáře
  • Forum 24

    Kim Čong-un má novou nástupkyni, tvrdí Jižní Korea. Má jít o jeho dospívající dceru

    Před 8 dny
    Nástupkyní severokorejského diktátora Kim Čong-una by se mohla stát jeho teprve náctiletá dcera Kim Ču-e. Tuto informaci, nad níž se již delší dobu spekulovalo, přinesla podle informací od agentury Re…
     Komentáře
  • Novinky

    Kim Čong-un si za nástupkyni vybral svou dospívající dceru, hlásí Soul

    Před 8 dny
    Severokorejský diktátor Kim Čong-un už má jasno, kdo se po něm stane vládcem KLDR. Za svou dědičku si vybral zhruba třináctiletou dceru Kim Ču-e, tvrdí jihokorejská zpravodajská služba NIS. Kim nyní pracuje na upevnění pozice své dcery, která se podle NIS již podílí na „tvorbě politiky“.
     Komentáře
  • Seznam Zprávy

    Rozhodnutí už zřejmě padlo. Kim Čong-un podle Jihokorejců určil nástupkyni

    Před 8 dny
    Na nadcházejícím sjezdu severokorejské vládnoucí strany by podle jihokorejské rozvědky mohla být oficiální nástupkyní Kim Čong-una určená jeho dcera Kim Ču-e.
    Kim Čong-un a jeho dcera Kim Ču-e během přivítání na pekingském nádraží, kam přijeli svým zeleným obrněným vlakem, aby se setkali s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem a zúčastnili se čínských oslav výročí konce druhé světové války. (Peking, 2. září)
    Pro dívku, které může být zhruba mezi 10 a 14 lety, (její datum narození není veřejné) jde o první veřejně známou cestu do zahraničí. Na oficiální akce ji nicméně severokorejský diktátor v posledních letech bere stále častěji. Tento snímek mladou Ču-e zachycuje po boku otce při návštěvě nového turistického letoviska v KLDR, které Kim Čong-un slavnostně otevřel letos v červnu.
    Letos ji otec už vzal i na slavnostní spuštění nových plavidel, například lodi Kang Kon 12. června.
    Ale také nového torpédoborce v přístavu Nampo 26. dubna. Častá přítomnost Kim Ču-e po boku Kim Čong-una vede ke spekulacím, že právě ona je vychovávána pro roli budoucí vůdkyně komunistické diktatury, které od jejího vzniku po druhé světové válce vládne výhradně dynastie Kimů.
    Ženy stojí v severokorejském režimu tradičně spíše v pozadí, ale existují náznaky, že Kim Čong-un se to snaží změnit. Prominentní úlohu za jeho vlády sehrává například i jeho sestra Kim Jo-Čong. (Otec s dcerou při procházce po pláži během návštěvy v provincii Kangwon, 31. prosince 2024).
    Během středeční vojenské přehlídky v Pekingu, které se Kim Čong-un zúčastnil po boku čínského prezidenta Si Ťin-pchinga a ruského vůdce Vladimira Putina, sice nebyla jeho dcera vidět, zahraniční média ale poznamenávají, že návštěva čínské metropole, jí poskytne první zkušenosti, které by potřebovala, pokud by jednou převzala vedení KLDR. (Kim a jeho dcera kontrolují výcvik severokorejské armády, 2024.)
    Ačkoli se Ču-e vedle otce objevuje už několik let, moc se toho o ní neví. Odhaduje se, že je druhým dítětem severokorejského vládce z celkového počtu tří potomků. Na veřejnosti se opakovaně objevuje jako jediná, a tím pádem je také jediná z trojice sourozenců, jehož existenci je možné oficiálně potvrdit. (Prohlídka fabriky na výrobu vojenských vozidel na utajeném místě v Severní Koreji, 5. ledna 2024.)
    Vůbec prvním člověkem, který o dceři vládnoucího rodu Kimů informoval, byl bývalý americký basketbalista Chicago Bulls Dennis Rodman. Ten v rozhovoru pro The Guardian v roce 2013 řekl, že malou Kim při návštěvě Severní Koreje choval v ruce. To byla ovšem poslední zmínka na dalších devět let. (Slavnostní otevření ulice Jonwi v Pchjongjangu,  14. května 2024.)
    V roce 2022 se Kim Ču-e ukázala po boku svého otce při jednom z odpalů mezikontinentálních balistických raket. (Severokorejský vůdce Kim Čong-un pózuje se svou dcerou Kim Ču-e po zkušebním odpálení balistické rakety v roce 2022.)
    Od února následujícího roku se začala také objevovat na poštovních známkách v Severní Koreji. (Kim Čong-un s dcerou při návštěvě komplexu skleníků Gangdong v Pchjongjangu, 15. března 2024.)
    A jednou začas dorazila na společné večeře tamních nejvyšších představitelů. Právě tyto kruhy jí také daly označení „vážená“, které je v severokorejské kultuře velmi ctěno. (Návštěva komplexu skleníků Gangdong v Pchjongjangu, 15. března 2024.)
    Podle jihokorejské tajné služby má Kim Ču-e ráda koně, lyžování a plavání, na rozdíl od ostatních dětí v zemi je vzdělávána v domácím prostředí. (Kim s dcerou pozorují testovací odpálení nové mezikontinentální balistické rakety Hwasongpho-18 na utajeném místě v Severní Koreji, 14. dubna 2023.)
    Někteří analytici ale spekulace o nástupnictví Kimovy dcery zpochybňují. (Kim s dcerou při prohlídce nově postavené drůbežářské továrny, 2024.)
    Například Jenny Townová z korejského programu Stimsonova centra před časem v rozhovoru pro CNN řekla, že její časté vystupování na veřejných akcích může být jen cestou, jak zlepšit obraz severokorejské diktatury, a snahou vylíčit Kim Čong-una jako rodinného muže. (Kim a jeho dcera při představení v Pchjongjangu, 29. června 2025.)
    K tomu se Ču-e jako dívka hodí víc než utajovaní synové. Navíc o její existenci svět už díky Rodmanovi ví, a další dvě děti tak mohou nadále vyrůstat mimo pozornost mezinárodních médií. (Kim, jeho manželka a dcera na vojenské přehlídce u příležitosti 75. výročí severokorejské armády, 8. února 2023.)
    Například by se jim mohlo dostat zahraničního vzdělání, ostatně i Kim Čong-un v mládí pod smyšleným jménem studoval ve Švýcarsku. (Kim s dcerou na prohlídce nové mezikontinentální balistické rakety (ICBM) „Hwasong Gun 17“ na mezinárodním letišti v Pchjongjangu,  18. listopadu 2022.)
    Například by se jim mohlo dostat zahraničního vzdělání, ostatně i Kim Čong-un v mládí pod smyšleným jménem studoval ve Švýcarsku. (Kim s dcerou na prohlídce nové mezikontinentální balistické rakety (ICBM) „Hwasong Gun 17“ na mezinárodním letišti v Pchjongjangu,  18. listopadu 2022.)
    +
     Komentáře
  • Armádní Zpravodaj

    Nejhorší verze Ak-47, jaká kdy vznikla. Ash-78 je kopie kopie, za níž stojí bolševický diktátor, který děsil i komunisty

    Před 8 dny
    Albánie byla v minulém století unášena vírem dějin. To dokazuje i výroba její kopie Kalašnikovu, která připomínala poměrně povedenou taškařici.
     Komentáře
  • Knihobaze

    Rodrigo Blanco Calderón: Sympatie

    Před 9 dny
    Můžete skutečně vědět, koho milujete? Co je v podstatě rodina? Jsou opuštění psi důkazem existence či neexistence Boha?
     Komentáře
  • Pavla Vovsova
    naMédium

    Země, kde se dlouho mlčelo, se dnes nebojí mluvit. Španělsko jako lekce svobody

    Před 11 dny
    Společnost se nerozpadá proto, že se lidé hádají. Rozpadá se tehdy, když se přestanou bavit. Španělsko – a zvlášť Katalánsko – mi ukazuje, že otevřený spor může být zdravější než ticho. A že svoboda slova není samozřejmost, ale hlídaná hodnota.
     Komentáře
  • i60

    Češi v pekelném ráji

    Před 14 dny
    Díky neuvěřitelnému bohatství pod povrchem a v pobřežních vodách byla jednou z nejbohatších zemí na světě. Během několika málo desítek let ovšem upadla do spirály násilí, chaosu a bídy. Dnes zde vládne krvavá diktatura a drogové kartely.
     Komentáře
  • Publico

    Cela 3,6 × 1,9 m, tresty a zima. Darmovzal popisuje žalář ve Venezuele

    Před 15 dny
    Pět set dní žaláře s maximální ostrahou Rodeo 1 ve Venezuele popsal v tiskové zprávě Jan Darmovzal, kterého Venezuela v polovině ledna propustila po svržení tamního diktátora Nicoláse Madura. Darmovzal uvádí, že jeho každodenní život provázel stres, nejistota a fyzické i psychické tresty.
     Komentáře
  • Šimon Magus
    naMédium

    Fašistické režimy jsou na vzestupu, co je fašismus a jak se mu vyhnout

    Před 18 dny
    Nacismus se dnes používá jako zaklínadlo. Spolu s fašismem.
     Komentáře
  • Markéta Granado
    naMédium

    Venezuela: Ztracená generace

    Před 19 dny
    Koncept „pokroku“ byl nahrazen pojmem „přežití“. Bez přístupu ke kvalitnímu vzdělání a s podvýživou, která ovlivňuje vývoj dětí, země riskuje, že v budoucnu zažije nedostatek profesionálů.
     Komentáře
  • Martin Žáček
    naMédium

    Severní Korea: Šílený režim, nebo racionální hráč?

    Před 24 dny
    Severokorejský režim vypadá jako globální bizarnost – vojenské přehlídky, nukleární hrozby či kult osobnosti. Co když není šílený, nýbrž brutálně racionální? Analýza fungování nejuzavřenější diktatury světa.
     Komentáře
  • Nakladatelství Argo
    naMédium

    Od strachu k překrucování. Podoba diktatury se mění

    Před 25 dny
    Hlavní cíl zůstává stejný: monopolizace politické moci. Dnešní vládci si však uvědomují, že násilí není vždy nutné, a dokonce ani užitečné, píší Sergej Gurijev a Daniel Triesman v knize Spin diktátoři, která právě vyšla česky.
     Komentáře
  • Thomas Paukner
    naMédium

    Krev Íránců má na rukou i Bílý dům. Vzletná slova mohou zabíjet

    Před 29 dny
    Íránci letos vyšli do ulic a protesty skončily tragicky. Tisíce Íránců byly zavražděny a odpovědný je i Donald Trump, který lehkomyslně davy motivoval, aniž by ale jakkoli pomohl. Pád režimu navíc nestačí, důležité je, co bude potom.
     Komentáře
  • Děsivá místa

    Jak se stát diktátorem: Historický návod k ovládnutí státu

    Před 29 dny
    Za rok a půl jsme vám ukázali celou řadu příběhů diktátorů, ale neprozradili jsme vám to hlavní. Jaká je ideální cesta k tomu stát se diktátorem?
     Komentáře
  • Seznam Zprávy

    Diktátor vstupuje do Trumpova klubu kvůli tlaku na Ukrajinu

    Před 30 dny
    Běloruský diktátor Lukašenko podepsal vstup do Trumpovy „Rady míru“. Pozvánka z Washingtonu zároveň bourá dosavadní mezinárodní izolaci autoritářského režimu v Minsku a vyvolává ostré reakce běloruské opozice.
     Komentáře
  • Jana Vatrs
    naMédium

    Ukradené děti: Jak se ve Španělsku po desetiletí systematicky mazala lidská identita

    Před 30 dny
    Španělsko čelí traumatu, které otřáslo důvěrou v instituce. Kauza ukradených dětí odhaluje mrazivý systém v porodnicích, kde tisíce matek ztratily novorozence kvůli cynickým obchodům.
     Komentáře
  • Glosátor
    naMédium

    Zatčen za smyšlený převrat, propuštěn po pádu režimu. Český „terorista“ Jan Darmovzal je zpátky doma

    Před 30 dny
    Betonová kobka, neustále rozsvícené světlo a křik mučených, který se dozorci snažili přehlušit ohlušující hudbou. Tak vypadalo posledních 500 dní života Jana Darmovzala. Český cestovatel a záložák, skončil jako politický vězeň v soukolí diktatury.
     Komentáře
  • Aktuálně

    Budoucí chilský prezident představil vládu, jsou v ní dva Pinochetovi advokáti

    Před 30 dny
    Zvolený prezident Chile José Antonio Kast v úterý představil složení své budoucí vlády, v níž budou mezi ministry dva lidé, kteří v minulosti obhajovali někdejšího diktátora Augusta Pinocheta.
     Komentáře
  • Vlasta

    Sterilizace mužů i masové pogromy. Premiérka Indira Gándhí bojovala proti diktatuře, sama ji zavedla

    Před 1 měsícem
    Říkalo se jí železná lady Indie. Byla první a dosud jediná žena ve funkci indické premiérky. Její život byl plný politických úspěchů i neúspěchů, zvratů a kontroverzních rozhodnutí a skončil tragicky.
     Komentáře
  • Tom Scorpion
    naMédium

    Trump je dnes nejnebezpečnější muž, který drží moc. I díky médiím

    Před 1 měsícem
    Jeho zásahy v zahraničí, tlak na domácí instituce a mediální exhibice už nejsou ojedinělé excesy, ale nový standard. Právě v tom spočívá největší riziko pro demokracii.
     Komentáře
  • Markéta Granado
    naMédium

    Cilia Flores: Žena, která stvořila venezuelského diktátora

    Před 1 měsícem
    Cilia Flores, manželka Nicoláse Madura, nebyla jen první dámou, ale také strategickým mozkem venezuelského režimu. Přečtěte si článek o této mocné právničce, která stvořila venezuelského diktátora.
     Komentáře
  • Totalfilm

    Čaroděj z Kremlu: Thriller o vzestupu moci Vladimira Putina a nenápadné cestě k diktatuře

    Před 1 měsícem
    Francouzsko-americká novinka Čaroděj z Kremlu nás vezme do divokých devadesátých let, kdy se Rusko po rozpadu Sovětského svazu mění rychleji, než by se vůbec kdy předtím zdálo možné. Režisér Olivier Assayas se v rozhovorech netají tím, že chtěl zachytit dynamiku …
  • Kecy a politika

    SPECIÁL Jan Železný: Írán, Venezuela, Tchaj-wan – jak to dopadne?

    Před 1 měsícem
    Tentokrát nabízíme 100 minut debat o nejkrizovějších oblastech současného světa. Hostem je politolog Jan Železný, výkonný ředitel Centra asijských a pacifických studií na CEVRO Univerzitě. V podcastu probíráme, jestli jsme skutečně svědky systémové změny v Íránu, jestli tamní situaci světová média příliš nehodnotí podle života ve velkých městech, do jaké míry má náboženský režim podporu na vesnicích a jestli tamní 47letá islámská diktatura nebyla jen křížovou cestou od jedné světské monarchie Rézy Páhlavího ke druhé. Únos prezidenta Madura ve Venezuele zase srovnáváme s akcí Američanů v prosinci 1989, kdy odvlekli z Panamy vojenského diktátora Noriegu, který do USA pašoval drogy. A znovu se ptáme: nebyl venezuelský pokus o „socialismus 21. století“, jak to nazval diktátor Chávez, jen omylem, který přivedl bohatou zemi k chudobě? Tyto dva konflikty vyvolávají další otázku: nedojde k invazi Číny na Tchaj-wan? Jan Železný soudí, že by to znamenalo neuvěřitelnou katastrofu pro mezinárodní obchod, následné sankce a zchudnutí celých částí světa, včetně Evropy. Je to černý scénář roku 2026.
     Komentáře
  • Kecy a politika

    61 min

    Podcast
    SPECIÁL Jan Železný: Írán, Venezuela, Tchaj-wan – jak to dopadne?

    Před 1 měsícem

    ·

    61 minut

    Tentokrát nabízíme 100 minut debat o nejkrizovějších oblastech současného světa. Hostem je politolog Jan Železný, výkonný ředitel Centra asijských a pacifických studií na CEVRO Univerzitě. V podcastu probíráme, jestli jsme skutečně svědky systémové změny v Íránu, jestli tamní situaci světová média příliš nehodnotí podle života ve velkých městech, do jaké míry má náboženský režim podporu na vesnicích a jestli tamní 47letá islámská diktatura nebyla jen křížovou cestou od jedné světské monarchie Rézy Páhlavího ke druhé.Únos prezidenta Madura ve Venezuele zase srovnáváme s akcí Američanů v prosinci 1989, kdy odvlekli z Panamy vojenského diktátora Noriegu, který do USA pašoval drogy. A znovu se ptáme: nebyl venezuelský pokus o „socialismus 21. století“, jak to nazval diktátor Chávez, jen omylem, který přivedl bohatou zemi k chudobě?Tyto dva konflikty vyvolávají další otázku: nedojde k invazi Číny na Tchaj-wan? Jan Železný soudí, že by to znamenalo neuvěřitelnou katastrofu pro mezinárodní obchod, následné sankce a zchudnutí celých částí světa, včetně Evropy. Je to černý scénář roku 2026.
     Komentáře
  • Bob Kartous
    naMédium

    Diktatura v USA se zhmotňuje v monstrum a bezprostředně ohrožuje Evropu

    Před 1 měsícem
    Trump neuznává mezinárodní právo a jediným jeho limitem v rozhodování o zahraničních akcích USA je jeho „morálka“. Slova amerického prezidenta jsou zcela transparentním přiznáním: jsem diktátor.
     Komentáře
  • Hlídací pes

    Jan Urban: Svět se změnil. V tom novém už nebude stačit hodnoty jen předstírat

    Před 1 měsícem
    KOMENTÁŘ. Připovyděšení zastánci demokracie ve Spojených státech s úžasem zažívají jinde už tolikrát prožitou zkušenost, že i z férových demokratických voleb může vzejít bláznivý diktátor. A ještě připostrašenější většina české „politiky“ se nikdy neodváží ozvat se proti diktatuře, která už dnes ohrožuje demokratickou budoucnost střední Evropy. A tedy i nás. Německý prezident Walter Steinmaier mluvil
     Komentáře
  • Novinky

    Vojenská síla umí svrhnout diktátora, ale z osvoboditele se snadno stane okupant

    Před 1 měsícem
    Zadržení venezuelského vůdce Nicoláse Madura bylo bleskovou akcí USA. Přesto nemusí přinést kýžený úspěch, protože vojenská síla může svrhnout diktátora, ale nevytvoří fungující politickou strukturu, uvedla editorka britského časopisu The Conversation Laura Hoodová. Varovala, že USA stále častěji selhávají, protože sázejí jen na vojenskou sílu, ovšem z osvoboditele se může stát snadno okupant.
     Komentáře
  • Bob Kartous
    naMédium

    Diktatura v USA a příznak ztráty kontroly

    Před 1 měsícem
    Reakce Trumpa a jeho podřízených na brutální zabití matky tří dětí agentem imigrační a celní správy je neklamným znakem, že se současná americká vláda snaží nahradit svým diktátem skutečnost. A potlačit demokracii.
     Komentáře
  • Jelizaveta Jelen
    naMédium

    Kim Čong-un pije koňak za 146 tisíc korun. Vůdce KLDR hoduje a jeho země hladoví

    Před 1 měsícem
    Občané KLDR často trpí hlady, jejich vůdce to ale nijak netrápí. Zatímco ostatní nemají co do úst, on sám se vyžívá v opulentním hodování a potrpí si na ty nejvybranější lahůdky. Co všechno si dopřává?
     Komentáře
  • Seznam Zprávy

    Dvě tváře diktatury: na Trumpa krotce, na domácí oponenty terorem

    Před 1 měsícem
    Podle osobních svědectví a zjištění bezpečnostních analytiků končí ve vězení řada odpůrců venezuelské revoluce. Zdá se, že se mocenská klika Američany sesazeného Nicoláse Madura pevně chopila moci.
     Komentáře
  • ČT24

    Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

    Před 1 měsícem
    Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
     Komentáře
  • Seznam Zprávy

    Komentář
    Trump Venezuelu neosvobodil

    Před 1 měsícem
    Od amerického úderu v Caracasu uplynul týden. Už teď se zdá být jasné, že si Donald Trump svou riskantní akcí možná pojistil přístup k tamní ropě. Venezuelané se ale nedočkali konce diktatury a v blízké době zřejmě ani nedočkají.
     Komentáře
  • Deník

    Před 80 lety ovládl Albánii komunista Hodža. Následovaly represe a popravy

    Před 1 měsícem
    Před 80 lety, v pátek 11. ledna 1946, přišla událost, jež se stala temnou předzvěstí dění ve velké části tehdejší východní Evropy. V balkánské Albánii, kterou v listopadu 1944 ovládlo komunistické partyzánské hnutí Envera Hodži, došlo ke změně režimu a utužení komunistické moci. Hodža toho dosáhl díky hlasům 82 poslanců, shromážděných v sále Domu umění v Tiraně, kteří prohlásili Albánii za lidovou republiku. Do roku 1948 pak dal popravit přes 10 tisíc lidí.
     Komentáře
  • Markéta Granado
    naMédium

    Venezuela neoslavuje, Venezuela dýchá

    Před 1 měsícem
    Zpráva z Caracasu utichla po první explozi. Pak přišla fotka, která obletěla svět. Je to skutečný pád režimu, nebo jen začátek dalšího chaosu? Přečtěte si unikátní svědectví o dni, kdy se zastavil čas a kdy se ropa stala cenou za svobodu.
     Komentáře
  • Co se děje se světem

    18 min

    Podcast
    Bříza: Trumpovi ve Venezuele nejde o demokracii. Chce mít nad režimem ekonomicko-politickou kontrolu

    Před 1 měsícem

    ·

    18 minut

    Tématem nejnovějšího dílu pořadu Co se děje se světem je situace v Íránu, Venezuele, Spojených Státech a Grónsku. Jak komentuje bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza útok Spojených států na Venezuelu? „Donald Trump se nechtěl pustit do dobrodružství typu Afghánistán, Irák. Provedl relativně rychlý, přesný chirurgický řez, eliminoval diktátora a ze země odletěl. Nechtěl žádné ztráty. Cílem byla kontrola oblasti, eliminace narkoterorismu, kontrola nad ropou.“
     Komentáře
  • Seznam Zprávy

    Měsíční čekání na benzin. Kubánský režim se po Venezuele otřásá v základech

    Před 1 měsícem
    Havana s obavami sleduje události ve Venezuele, která je pro ostrov životně důležitým ekonomickým spojencem. Někteří experti mají za to, že s pádem socialistického režimu v Caracasu padne i castrismus.
    Na počátku 20. století byla Kuba formálně nezávislá, ale silně ovlivňovaná Spojenými státy. Američané kontrolovali klíčová hospodářská odvětví. Zemi trápily velké rozdíly mezi bohatými a chudými i korupce. V této situaci se k dostal Fulgenciso Batista.

(Batista promlouvá k vojákům v Camp Columbia během oslav Dne vzpoury seržantů v roce 1952.)
    Původem vojáka Batistu vynesla poprvé k moci tzv. vzpoura seržantů v roce 1933, po které se stal šéfem armády a faktickým vládcem Kuby. Jeho vláda byla postupně stále autoritářštější. Po návratu do čela země v roce 1952 zrušil ústavu a omezil občanská práva, režim se opíral o armádu, policii a podporu USA. (Kubánský diktátor Fulgencio Batista, 1959.)
    Batistova Kuba hospodářsky rostla, ale to se projevovalo hlavně v Havaně, zatímco venkov trpěl chudobou a nezaměstnaností. Mnoho Kubánců nemělo přístup ke vzdělání ani zdravotní péči. Tyto nerovnosti vytvářely živnou půdu pro komunistické hnutí pod vedením Fidela Castra.

(Kubánský revoluční vůdce Fidel Castro s vojáky povstalecké armády na cestě do Havany.)
    Castro byl původně mladý právník, který se politicky angažoval proti Batistovu režimu. Narodil se na východě Kuby a byl synem obchodníka s cukrovou třtinou a jeho služebné. Ovlivněn nacionalismem a sociální spravedlností kritizoval korupci a zahraniční vliv. Věřil, že změna je možná pouze radikálním zásahem. Postupně se stal symbolem odporu proti diktatuře.

(Na snímku Castro poté, co byl zadržen mexickými imigračními úřady za výcvik vojáků pro povstání, 1956.)
    Dne 26. července 1953 vedl Fidel Castro útok na kasárna Moncada v Santiagu de Cuba. Akce byla špatně připravená a skončila neúspěchem. Mnoho povstalců bylo zabito nebo zatčeno. Přesto se tento útok stal symbolem začátku revoluce. (Na snímku těla Castrových partyzánů před kasárnou Moncada, 1953.)
    Po neúspěchu u Moncady byl Castro zatčen a postaven před soud. Ve své obhajobě pronesl slavný projev „Dějiny mě osvobodí“. Byl odsouzen k dlouhému trestu odnětí svobody. Proces z něj učinil známou politickou osobnost.

(Snímek pořízený ve velitelství kubánské povstalecké propagandy, 1959.)
    V roce 1955 Batista vyhlásil amnestii pro politické vězně. Castro byl propuštěn a odešel do mexického exilu. Zde začal organizovat novou revoluční skupinu. Právě zde se seznámil s Ernestem „Che“ Guevarou. V Mexiku vzniklo Hnutí 26. července, pojmenované podle data útoku na Moncadu. Skupina se připravovala na ozbrojený návrat na Kubu. Jejím cílem bylo svržení Batistova režimu. Členové procházeli vojenským výcvikem a ideologickou přípravou.

(Che Guevara na snímku z roku 1959.)
    V horách Sierra Maestra zahájili revolucionáři partyzánskou válku. Získávali podporu místních rolníků. Postupně budovali efektivní bojovou sílu. Batista nedokázal partyzány porazit navzdory vojenské převaze.

(Fidel Castro a jeho muži v pohoří Sierra Maestra. Zleva: Guillermo Garcia, Ernesto „Che“ Guevara, Universo Sanchez, Raúl Castro (klečící), Fidel Castro, Crescentio Perez, Jorge Sotu, Juan Almeida, 1956.)
    Batistův režim postupně ztrácel podporu obyvatel i Spojených států. Korupce a brutalita armády vyvolávaly odpor. Ekonomická situace se zhoršovala. Morálka vládních jednotek klesala. 

(Castro zaučuje partyzánské bojovníky, kteří se připojili k jeho ozbrojeným silám v Sierra Maestra, 1953.)
    V roce 1958 zahájili povstalci rozsáhlou ofenzivu. Postupovali z venkova do měst. Získávali strategická území a železniční uzly. Batistova armáda se začala rozpadat. 

(Na snímku z konce roku 1958 Castrovi bojovníci útočí na kasárny kubánské armády v Camajuaní.)
    Klíčovým momentem revoluce byla bitva o Santa Claru. Che Guevara zde dosáhl na Silvestra 1958 rozhodujícího vítězství. Město padlo do rukou revolucionářů, což jim otevřelo cestu k Havaně.
    1. ledna 1959 Fulgencio Batista uprchl z Kuby. Zanechal za sebou zhroucený státní aparát. Revolucionáři převzali kontrolu nad zemí. Konec diktatury byl přijat s nadšením.

(Nákladní automobily přepravují davy oslavující svržení diktátora Fulgencia Batisty a příchod revolucionářů do Havany, 1959.)
    Fidel Castro triumfálně vstoupil do Havany 8. ledna 1959. Revoluce byla oficiálně u moci. Nová vláda slibovala demokracii a sociální spravedlnost. Podpora obyvatel byla zpočátku velmi silná. (Lidé slaví svržení Batisty, 1959.)
    Nadšení revolucionáři během jednoho z Castrových vítězných projevů na cestě do Havany, 1959.
    Lidé pálí stoly a rulety před kasinem Plaza Hotel v Havaně, leden 1959.
    Američané a proticastrovští kubánští uprchlíci v USA po vítězství revolucionářů, 1959. Navzdory očekávání Castro nezačal na Kubě ihned budovat komunistický režim, vydal se například na cestu do USA. Prezident Dwight Eisenhower se s ním ale odmítl setkat, místo sebe poslal viceprezidenta Richarda Nixona, se kterým si Castro nepadl do oka.
    Brzy ale začal Castro na ostrově budovat takzvaný karibský socialismus. Kromě reforem došlo i na zestátnění zahraničních společností, včetně řady amerických. V roce 1961 pak byly přerušeny diplomatické styky obou zemí. 

(Lidé v ulicích slaví vítězství Fidela Castra, 1959.)
    Kuchyně zřízené na parkovišti Estacion Terminal Ferroviaria de La Habana (havanského nádraží), kam dorazilo asi půl milionu zemědělců, aby vyjádřili svou podporu agrárním reformám iniciovaným revoluční vládou Fidela Castra, 26. července 1959.
    Castro zavedl bezplatné zdravotnictví, zakládal školy a odstranil zhruba 25procentní negramotnost.

(Demonstrace před bývalým prezidentským palácem, 1959.)
    V roce 1961 odrazil invazi v zátoce Sviní podporovanou americkou tajnou službou CIA a přežil údajně bezpočet pokusů o atentát. Jeho spojenectví s tehdejším Sovětským svazem přispělo v roce 1962 k odstartování takzvané kubánské krize, kdy kvůli rozmístění sovětských raket středního doletu na Kubě stál svět po několik dnů nejblíže jaderné válce v celé historii. 

(Vítězný Castro a povstalecká armáda, 1959.)
    Castrovo budování socialismu nakonec přivedlo kubánské hospodářství ke kolapsu. Potlačování svobod na Kubě, včetně svobody slova či svobody vyznání, vyvolalo silnou kritiku a dalo vzniknout disidentskému hnutí a silné komunitě odpůrců soustřeďující se mezi exulanty v Miami, kteří uprchli před kubánskou komunistickou vládou.

(První demonstrace na podporu revoluce v Havaně před starým prezidentským palácem. 1959–1960.)
    Fidel Castro vládl na Kubě 47 let. Pro jedny byl totalitní vládce, zatímco pro druhé „garantem důstojnosti a nezávislosti Kuby“. V roce 1972 dostal při návštěvě komunistického Československa nejvyšší vyznamenání - Řád bílého lva. V červenci 2006 předal klíčové vládní pravomoci bratrovi Raúlovi, zemřel v roce 2016.

(Po úspěchu své revoluce Fidel Castro, obklopený svými nejbližšími spolupracovníky, promlouvá k davu v Havaně na Kubě v prosinci 1959.)
    Fidel Castro vládl na Kubě 47 let. Pro jedny byl totalitní vládce, zatímco pro druhé „garantem důstojnosti a nezávislosti Kuby“. V roce 1972 dostal při návštěvě komunistického Československa nejvyšší vyznamenání - Řád bílého lva. V červenci 2006 předal klíčové vládní pravomoci bratrovi Raúlovi, zemřel v roce 2016.

(Po úspěchu své revoluce Fidel Castro, obklopený svými nejbližšími spolupracovníky, promlouvá k davu v Havaně na Kubě v prosinci 1959.)
    +
     Komentáře
  • Seznam Zprávy

    Fotky: Diktátor svrhl diktátora. Před 67 lety vjel Fidel Castro do Havany

    Před 1 měsícem
    Když diktátor Fulgencio Batista na Nový rok 1959 opustil Kubu, vůdce revoluce Fidel Castro byl skoro 900 kilometrů od Havany. Do metropole triumfálně vjel až o týden později, tedy přesně před 67 lety.
    Na počátku 20. století byla Kuba formálně nezávislá, ale silně ovlivňovaná Spojenými státy. Američané kontrolovali klíčová hospodářská odvětví. Zemi trápily velké rozdíly mezi bohatými a chudými i korupce. V této situaci se k dostal Fulgenciso Batista.

(Batista promlouvá k vojákům v Camp Columbia během oslav Dne vzpoury seržantů v roce 1952.)
    Původem vojáka Batistu vynesla poprvé k moci tzv. vzpoura seržantů v roce 1933, po které se stal šéfem armády a faktickým vládcem Kuby. Jeho vláda byla postupně stále autoritářštější. Po návratu do čela země v roce 1952 zrušil ústavu a omezil občanská práva, režim se opíral o armádu, policii a podporu USA. (Kubánský diktátor Fulgencio Batista, 1959.)
    Batistova Kuba hospodářsky rostla, ale to se projevovalo hlavně v Havaně, zatímco venkov trpěl chudobou a nezaměstnaností. Mnoho Kubánců nemělo přístup ke vzdělání ani zdravotní péči. Tyto nerovnosti vytvářely živnou půdu pro komunistické hnutí pod vedením Fidela Castra.

(Kubánský revoluční vůdce Fidel Castro s vojáky povstalecké armády na cestě do Havany.)
    Castro byl původně mladý právník, který se politicky angažoval proti Batistovu režimu. Narodil se na východě Kuby a byl synem obchodníka s cukrovou třtinou a jeho služebné. Ovlivněn nacionalismem a sociální spravedlností kritizoval korupci a zahraniční vliv. Věřil, že změna je možná pouze radikálním zásahem. Postupně se stal symbolem odporu proti diktatuře.

(Na snímku Castro poté, co byl zadržen mexickými imigračními úřady za výcvik vojáků pro povstání, 1956.)
    Dne 26. července 1953 vedl Fidel Castro útok na kasárna Moncada v Santiagu de Cuba. Akce byla špatně připravená a skončila neúspěchem. Mnoho povstalců bylo zabito nebo zatčeno. Přesto se tento útok stal symbolem začátku revoluce. (Na snímku těla Castrových partyzánů před kasárnou Moncada, 1953.)
    Po neúspěchu u Moncady byl Castro zatčen a postaven před soud. Ve své obhajobě pronesl slavný projev „Dějiny mě osvobodí“. Byl odsouzen k dlouhému trestu odnětí svobody. Proces z něj učinil známou politickou osobnost.

(Snímek pořízený ve velitelství kubánské povstalecké propagandy, 1959.)
    V roce 1955 Batista vyhlásil amnestii pro politické vězně. Castro byl propuštěn a odešel do mexického exilu. Zde začal organizovat novou revoluční skupinu. Právě zde se seznámil s Ernestem „Che“ Guevarou. V Mexiku vzniklo Hnutí 26. července, pojmenované podle data útoku na Moncadu. Skupina se připravovala na ozbrojený návrat na Kubu. Jejím cílem bylo svržení Batistova režimu. Členové procházeli vojenským výcvikem a ideologickou přípravou.

(Che Guevara na snímku z roku 1959.)
    V horách Sierra Maestra zahájili revolucionáři partyzánskou válku. Získávali podporu místních rolníků. Postupně budovali efektivní bojovou sílu. Batista nedokázal partyzány porazit navzdory vojenské převaze.

(Fidel Castro a jeho muži v pohoří Sierra Maestra. Zleva: Guillermo Garcia, Ernesto „Che“ Guevara, Universo Sanchez, Raúl Castro (klečící), Fidel Castro, Crescentio Perez, Jorge Sotu, Juan Almeida, 1956.)
    Batistův režim postupně ztrácel podporu obyvatel i Spojených států. Korupce a brutalita armády vyvolávaly odpor. Ekonomická situace se zhoršovala. Morálka vládních jednotek klesala. 

(Castro zaučuje partyzánské bojovníky, kteří se připojili k jeho ozbrojeným silám v Sierra Maestra, 1953.)
    V roce 1958 zahájili povstalci rozsáhlou ofenzivu. Postupovali z venkova do měst. Získávali strategická území a železniční uzly. Batistova armáda se začala rozpadat. 

(Na snímku z konce roku 1958 Castrovi bojovníci útočí na kasárny kubánské armády v Camajuaní.)
    Klíčovým momentem revoluce byla bitva o Santa Claru. Che Guevara zde dosáhl na Silvestra 1958 rozhodujícího vítězství. Město padlo do rukou revolucionářů, což jim otevřelo cestu k Havaně.
    1. ledna 1959 Fulgencio Batista uprchl z Kuby. Zanechal za sebou zhroucený státní aparát. Revolucionáři převzali kontrolu nad zemí. Konec diktatury byl přijat s nadšením.

(Nákladní automobily přepravují davy oslavující svržení diktátora Fulgencia Batisty a příchod revolucionářů do Havany, 1959.)
    Fidel Castro triumfálně vstoupil do Havany 8. ledna 1959. Revoluce byla oficiálně u moci. Nová vláda slibovala demokracii a sociální spravedlnost. Podpora obyvatel byla zpočátku velmi silná. (Lidé slaví svržení Batisty, 1959.)
    Nadšení revolucionáři během jednoho z Castrových vítězných projevů na cestě do Havany, 1959.
    Lidé pálí stoly a rulety před kasinem Plaza Hotel v Havaně, leden 1959.
    Američané a proticastrovští kubánští uprchlíci v USA po vítězství revolucionářů, 1959. Navzdory očekávání Castro nezačal na Kubě ihned budovat komunistický režim, vydal se například na cestu do USA. Prezident Dwight Eisenhower se s ním ale odmítl setkat, místo sebe poslal viceprezidenta Richarda Nixona, se kterým si Castro nepadl do oka.
    Brzy ale začal Castro na ostrově budovat takzvaný karibský socialismus. Kromě reforem došlo i na zestátnění zahraničních společností, včetně řady amerických. V roce 1961 pak byly přerušeny diplomatické styky obou zemí. 

(Lidé v ulicích slaví vítězství Fidela Castra, 1959.)
    Kuchyně zřízené na parkovišti Estacion Terminal Ferroviaria de La Habana (havanského nádraží), kam dorazilo asi půl milionu zemědělců, aby vyjádřili svou podporu agrárním reformám iniciovaným revoluční vládou Fidela Castra, 26. července 1959.
    Castro zavedl bezplatné zdravotnictví, zakládal školy a odstranil zhruba 25procentní negramotnost.

(Demonstrace před bývalým prezidentským palácem, 1959.)
    V roce 1961 odrazil invazi v zátoce Sviní podporovanou americkou tajnou službou CIA a přežil údajně bezpočet pokusů o atentát. Jeho spojenectví s tehdejším Sovětským svazem přispělo v roce 1962 k odstartování takzvané kubánské krize, kdy kvůli rozmístění sovětských raket středního doletu na Kubě stál svět po několik dnů nejblíže jaderné válce v celé historii. 

(Vítězný Castro a povstalecká armáda, 1959.)
    Castrovo budování socialismu nakonec přivedlo kubánské hospodářství ke kolapsu. Potlačování svobod na Kubě, včetně svobody slova či svobody vyznání, vyvolalo silnou kritiku a dalo vzniknout disidentskému hnutí a silné komunitě odpůrců soustřeďující se mezi exulanty v Miami, kteří uprchli před kubánskou komunistickou vládou.

(První demonstrace na podporu revoluce v Havaně před starým prezidentským palácem. 1959–1960.)
    Fidel Castro vládl na Kubě 47 let. Pro jedny byl totalitní vládce, zatímco pro druhé „garantem důstojnosti a nezávislosti Kuby“. V roce 1972 dostal při návštěvě komunistického Československa nejvyšší vyznamenání - Řád bílého lva. V červenci 2006 předal klíčové vládní pravomoci bratrovi Raúlovi, zemřel v roce 2016.

(Po úspěchu své revoluce Fidel Castro, obklopený svými nejbližšími spolupracovníky, promlouvá k davu v Havaně na Kubě v prosinci 1959.)
    Fidel Castro vládl na Kubě 47 let. Pro jedny byl totalitní vládce, zatímco pro druhé „garantem důstojnosti a nezávislosti Kuby“. V roce 1972 dostal při návštěvě komunistického Československa nejvyšší vyznamenání - Řád bílého lva. V červenci 2006 předal klíčové vládní pravomoci bratrovi Raúlovi, zemřel v roce 2016.

(Po úspěchu své revoluce Fidel Castro, obklopený svými nejbližšími spolupracovníky, promlouvá k davu v Havaně na Kubě v prosinci 1959.)
    +
     Komentáře
  • Fero HRABAL-KRONDAK
    naMédium

    Jak modřínový elixír zachránil život tisícům vězňů Norillagu, zapomenutý příběh z tajmyrského GULAGu

    Před 1 měsícem
    Reportáž z mé další potulky po stopách stalinského GULAGu na Tajmyru, okolo jezera Lama uprostřed plošiny Putorana, daleko za polárním kruhem. Výňatek z mého „literárně-politologického cestopisu“ Cesta na Tajmyr.
     Komentáře
  • Michal Stehlík
    naMédium

    Etablovaná lež a skrytá pravda

    Před 1 měsícem
    O pravdě v rezervaci, etablované lži, svědomí a právu silnějšího.
     Komentáře
  • Studio N

    29 min

    Podcast
    K čemu je Trumpovi dobrý pompézní únos diktátora Madura

    Před 1 měsícem

    ·

    29 minut

    CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Proč Donald Trump zaútočil na Venezuelu a doslova nechal unést jejího vůdce Nicoláse Madura? Opravdu čeká zemi bez diktátora svobodnější život? A spustí Trumpův zásah dominový efekt, kvůli kterému se zhroutí další režimy v regionu? Ve Studiu N odpovídá expert na Latinskou Ameriku z Univerzity Karlovy Jaroslav Bílek.
     Komentáře
  • Jan Ziegler
    naMédium

    Maduro a Putin jedno jsou, masoví vrazi, zločinci a teroristi

    Před 1 měsícem
    Byl to pořádný šok, když americká elitní vojenská jednotka Delta Force při speciální operaci unesla z Venezuely tamějšího nelegitimního prezidenta Nicoláse Madura. Nebyl to zrovna standardní postup, ale chudáka to nepotkalo.
     Komentáře
  • Securitytech

    Rumunská krvavá revoluce. Život diktátora Ceaușesca skončil v dešti kulek

    Před 1 měsícem
    Rok 1989 znamenal rozpad sovětského impéria ve střední a jihovýchodní Evropě. Výjimkou nebylo ani Rumunsko, kde si společenské změny vyžádaly mnoho nevinných životů. Nicolae Ceaușescu byl bezohledným diktátorem, který dovedl svou zemi na pokraj hospodářské katastrofy. Revoluce v roce 1989 však smetla i jeho.
     Komentáře
  • Seznam Zprávy

    „Unesli mě, mučili, zlomili.“ Zpověď vězně Madurova režimu

    Před 1 měsícem
    Nejméně 5000 Venezuelanů nechaly mimosoudně zavraždit ozbrojené složky bývalého venezuelského diktátora Nicoláse Madura. I proto řada Venezuelanů oslavuje jeho odstavení od moci.
    Helikoptéra se zajatým Nicolásem Madurem přistává na Manhattanu. Americké síly venezuelského prezidenta zajaly v sobotu při speciální operaci v Caracasu a okolí.
    Ještě v sobotu ho Američané dovezli do Spojených států. Už tehdy ho doprovázelo velké množství ozbrojených příslušníků amerických bezpečnostních složek, nejinak tomu bylo v pondělí cestou k newyorskému soudu. Opět ho převáželi v poutech.
    Spojené státy Madura viní z narkoterorismu, držení drog a zbraní, ze spiknutí za účelem teroristické činnosti a spiknutí za účelem dovozu kokainu. Newyorský federální soudce mu v pondělí obvinění formálně sdělil.
    Venezuelský prezident u soudu odmítl všechna obvinění. „Jsem slušný muž, prezident své země,“ prohlásil před soudem Maduro.
    Na tomto snímku je Maduro i se svou manželkou Cilií Floresovou, kterou Američané zatkli spolu s ním při sobotní operaci.
    Floresová nese oficiálně titul první bojovnice Venezuely, v minulosti zastávala i politické funkce, byla například šéfkou parlamentu.
    Venezuela proti zadržení Madura protestuje, viní Spojené státy z agrese. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová ale zároveň naznačila možnost s USA spolupracovat.
    Vůz, který převážel Madura z heliportu k soudu.
    U soudu s Nicolásem Madurem a jeho ženou Cilií Floresovou se nesmělo fotografovat. Takhle zachytil Madura kreslíř agentury Reuters.
    Kolona vozidel, u které se předpokládá, že převážela Nicoláse Madura.
    Kolona vozidel, u které se předpokládá, že převážela Nicoláse Madura.
    +
     Komentáře
  • Tomasz Peszynski
    naMédium

    Proč je americká agrese ve Venezuele špatná

    Před 1 měsícem
    Co musí Donald Trump ještě udělat, aby někteří přestali omlouvat, relativizovat nebo racionalizovat jeho politiku a rozhodnutí?
     Komentáře
  • Ekonomický magazín

    Když diktátor zmáčkne tlačítko: Rovníková Guinea má nové hlavní město

    Před 1 měsícem
    Teodoro Obiang Nguema Mbasogo vládne Rovníkové Guineji od roku 1979. Letos v lednu, ve svých osmdesáti třech letech, podepsal dekret, kterým přesunul hlavní město z Malaba do Ciudad de la Paz. Bez debat, bez referenda. Prostě rozhodl – a stalo se. Článek Když diktátor zmáčkne tlačítko: Rovníková Guinea má nové hlavní město se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.
     Komentáře
  • Bob Kartous
    naMédium

    Trump porušuje mezinárodní právo podobně jako Putin

    Před 1 měsícem
    Mezi Ukrajinou a Venezuelou existují obrovské rozdíly. Nicméně obě země byly napadeny jinou zemí na základě vykonstruovaných manipulací a v rozporu s mezinárodním právem.
     Komentáře
  • Aktuálně

    „Mnohem prohnanější než samotný Maduro.“ Kdo je manželka venezuelského diktátora?

    Před 1 měsícem
    Novoroční americký výsadek v Caracasu ukončil éru ženy, která desítky let tahala za nitky venezuelské moci. Cilia Floresová, právnička, první dáma i takzvaná první bojovnice skončila v poutech po boku svého manžela, prezidenta Nicoláse Madura. Kdo je žena, která venezuelského diktátora držela u moci a nyní spolu s ním čelí obviněním před soudem v USA?
     Komentáře
  • Seznam Zprávy

    Nová vůdkyně si uměla získat Madura a teď zná možná i recept na Trumpa

    Před 1 měsícem
    Delcy Rodríguezová, viceprezidentka od moci násilně odstaveného Nicoláse Madura, se ujala vedení Venezuely. Bílý dům ji údajně považuje za prozatím nejlepší volbu.
    Americká armáda provedla údery na Caracas a okolí v sobotu 3. ledna brzy ráno místního času. Tento snímek vznikl v neděli v pobřežním městě Catia La Mar nedaleko Caracasu, kde americký úder zasáhl třípodlažní budovu. Nejméně jeden člověk tam zemřel.
    Mrtvou civilistkou je osmdesátiletá Rosa Gonzálezová, tvrdí podle The New York Times její rodina. Další člověk v Catia La Mar byl vážně zraněný. (Catia La Mar, Venezuela, 4. ledna.)
    Zraněný je i synovec zemřelé ženy Wilman González (na snímku), prý skoro přišel o oko, potřeboval tři stehy. I on přišel o domov a teď neví, kam půjde. Z trosek svého domu zatím zachránil jen starý deštník a komodu.

(Catia La Mar, Venezuela, 4. ledna.)
    V troskách byl ale také třeba portrét hrdiny venezuelského boje za nezávislost Simóna Bolívara, který zřejmě poničil šrapnel.
(Catia La Mar, Venezuela, 4. ledna.)
    Zaměstnanci stojí poblíž trosek antény poté, co americký útok zničil televizní a telefonní věž, která se zřítila na dům jejího operátora Carlose Bracha, na předměstí Caracasu, 4. ledna 2026.
    Během operace zemřela velká část Madurovy ochranky, většina z nich pocházela z kubánských bezpečnostních složek a tajných služeb.

(Operátor Carlos Bracho a jeho dům v El Hatillo na předměstí Caracasu, 4. ledna 2026.)
    Venezuela pod vládou nyní zajatého prezidenta Nicoláse Madura byla stěžejním spojencem kubánského režimu. Kuba z Venezuely dovážela dotovanou ropu, přičemž svému partnerovi poskytovala služby v oblasti vojenství či zdravotnictví.

(Caracas, Venezuela, 4. ledna.)
    Venezuelské úřady ale oficiálně počty obětí nekomentovaly. 
(Žena ukazuje díru ve svém domě po útoku USA na Venezuelu. Caracas, Venezuela, 4. ledna.)
    Trosky vysílače v El Hatillo, 4. ledna.
    Lidé zachraňují osobní věci z poškozené budovy po amerických útocích v Catia La Mar ve Venezuele, 4. ledna 2026.
    Trump v sobotu bez podrobností naznačoval, že USA budou zemi dočasně řídit. Uvedl také, že chce ropným společnostem z USA dočasně ve Venezuele umožnit těžbu.

(Catia La Mar, Venezuela, 4. ledna.)
    Při operaci nezemřel podle Trumpa žádný americký voják. Podle deníku The New York Times jich bylo asi šest zraněných. (Catia La Mar, Venezuela, 4. ledna.)
    „Čirým štěstím nezabili moje děti,“ řekl agentuře Reuters v troskách svého bytu padesátiletý řidič taxíku-motorky Jonatan Mallora. Ze svého domu, kterému americký úder poškodil střechu, utekl i s čtyřiadvacetiletou dcerou a dvaadvacetiletým synem.

(Catia La Mar, Venezuela, 4. ledna.)
    „Nikdy bych nic takového nikomu nepřál,“ vzpomínal na útok Angel Alvarez z Catia La Mar. „Přežili jsme jen zázrakem.“ (Catia La Mar, Venezuela, 4. ledna.)
    (Catia La Mar, Venezuela, 4. ledna.)
    (Catia La Mar, Venezuela, 4. ledna.)
    +
     Komentáře
  • Seznam Zprávy

    Padl ve Venezuele režim? „Překvapuje mě, že lidé nejsou v ulicích,“ říká novinář

    Před 1 měsícem
    Po americkém úderu a zajetí Nicoláse Madura lidé ve Venezuele napjatě čekají, co bude s jejich zemí dál. Ulice zůstaly o víkendu vesměs prázdné a represivní režim očividně nepadl. Cesta k demokratizaci zůstává v mlze.
     Komentáře
  • 5:59

    26 min

    Podcast
    Diktátor padl. Proč chce Trump řídit Venezuelu?

    Před 1 měsícem

    ·

    26 minut

    Autokratická vláda Nicoláse Madura trvala ve Venezuele téměř 13 let, v noci na sobotu ji ale ukončila rychlá vojenská akce amerických speciálních sil. Zatčený Maduro čelí v USA obviněním z drogových přečinů, prezident Donald Trump ale prohlásil i to, že Spojené státy budou Venezuelu řídit. Jak rozumět překvapivému zásahu? A jak daleko teď má Venezuela ke své demokratizaci? Host: Eduard Freisler - redaktor zahraniční rubriky Seznam Zpráv, autor knihy Venezuela: Rozklad ráje Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz
     Komentáře
  • Jan Potůček
    naMédium

    Chtěli zbavit Venezuelu diktátora, ale skončilo to jako vždycky u ropy

    Před 1 měsícem
    Odstranění venezuelského prezidenta Nicoláse Madura je skvělá zpráva, kdyby americké administrativě nešlo o levnou ropu.
     Komentáře
  • Martina Forn
    naMédium

    Věřil na duchy, zrušil Vánoce a vyhnal miliony lidí. Kdo je ve skutečnosti Nicolás Maduro?

    Před 1 měsícem
    Moc za trůnem i rady z onoho světa. Bizarní cesta venezuelského diktátora ke konci.
     Komentáře
  • Seznam Zprávy

    Komentář
    Komentář: Pokud Venezuela padne bez účasti opozice, změní to celý svět. Jak?

    Před 1 měsícem
    Spektakulární útok na Caracas a zatčení venezuelského diktátora Nicoláse Madura byly nesporně velmi úspěšnou akcí americké armády. Celková strategie USA vůči režimu ale zatím úspěšná není. Co si z dosavadních událostí vzít?
     Komentáře
  • Seznam Zprávy

    První detaily operace: dlouhá příprava, přestřelka a rychlý úder na Madura

    Před 1 měsícem
    Agenti CIA sledovali denní rutinu venezuelského diktátora měsíce a měli zřejmě i svého člověka v jeho vládě. Komando pro Nicoláse Madura přiletělo v helikoptérách, které se i dostaly pod palbu. V jeho domě ho zadrželi během minut.
     Komentáře
Reklama