Diktatura

Arabské jaro se v únoru 2011 přelilo z Tuniska i do Libye (a dalších zemí). Vlnou mohutných nepokojů tu má být svržena více než čtyřicetiletá nadvláda Muammara Kaddáfího. Takzvaný Den hněvu vyústí v dramatickou občanskou válku a na samotný závěr i krutý skon diktátora, který v Libyi převzal moc se svým revolučním hnutím Svobodní důstojníci v roce 1969. Vyhlásil vznik Libyjské arabské republiky, která má jít cestou svobody, socialismu a jednoty. I když nese tento režim prvky demokracie, je nepochybné, že Kaddáfí vede zemi „bratrskou“ diktátorskou rukou. Na Západě si vybuduje pověst nepřítele, kterou dokládá svými děsivými činy – teroristickými činy na olympiádě v Mnichově nebo v cestovním letounu, který se zřítil nad skotským Lockerbie. Vše se má obrátit v roce 2001, po útoku na newyorská dvojčata...

Armádní generál, který se stal diktátorem během jediného dne. Augusto Pinochet nechal povraždit desítky tisíc lidí a víc než čtvrt milionu jich skončilo ve věznicích. Podívejte se na příbeh diktátora, který nakonec unikl trestu.

Írán se stal rukojmím vládnoucího islamistického režimu. Ajatolláhům totiž nejde o přežití této krásné země s nesmírně bohatou historií a pestře složeným obyvatelstvem, nýbrž o přetrvání své teokratické diktatury za každou cenu. Proto, ve snaze zatáhnout co nejvíce států do konfliktu, útočí na bezpočet civilních cílů v oblasti.

Roland Freisler patřil k nejobávanějším postavám nacistického Německa během druhé světové války — soudce, který proměnil právo ve zbraň a soudní síně v divadelní scény ponížení, zastrašování a smrti. Narodil se roku 1893 a svou kariéru zahájil jako ambiciózní právník. Po nástupu nacistů k moci v roce 1933 se však rychle stal jedním z nejbezohlednějších architektů právního systému režimu. Jeho vzestup se zrychlil poté, co byl jmenován státním tajemníkem na Říšském ministerstvu spravedlnosti, kde se podílel na přetvoření německého právního řádu v nástroj diktatury. Roku 1942 dosáhl Freisler vrcholu moci, když jej Adolf Hitler jmenoval předsedou nechvalně proslulého Lidového soudního dvora (Volksgerichtshof), instituce vytvořené k potlačení odporu a likvidaci politických nepřátel. Pod Freislerovým vedením soud vynesl více než 5 000 trestů smrti, často po procesech trvajících jen několik minut. Ve svém typickém krvavě červeném taláru křičel na obžalované, zesměšňoval jejich původ a zcela jim upíral možnost skutečné obhajoby...