Dmitrij Šostakovič

Barytonista Jiří Rajniš (*1991) se potřetí vrací do jednoho z nejprestižnějších operních domů světa, do Teatro alla Scala v Miláně. Po účinkování v inscenacích Salome (2022) a v historicky prvním uvedení Rusalky v La Scale (2023) to tentokrát je v inaugurační produkci sezony 2025/26, a to v inscenaci opery Lady Macbeth Mcenského újezdu Dmitrije Šostakoviče v nastudování legendárního maestra Riccarda Chaillyho, hudebního ředitele La Scaly, což podtrhuje mimořádnost celého projektu. V režii Vasily Barkhatova se premiéra uskutečnila 7. prosince 2025 na svátek svatého Ambrože, patrona Milána, což je v La Scale tradiční den zahájení nové sezony.

Oceňované české dechové kvinteto Alinde Quintet hraje na novém albu díla Pavla Haase, Dmitrije Šostakoviče, Pēterise Vaskse a Jana Nováka.

Lednové Koncerty bez smokingu budou patřit i dílům Dmitrije Šostakoviče, Camille Saint-Saense, Sergeje Rachmaninova, či mistrům renesanční hudby a velikánům období baroka.

Ruská online kina "Ivi" a "Viju" vystříhala téměř tři minuty z filmu "Unaveni sluncem" režiséra Nikity Michalkova, který v roce 1995 získal Oscara. Upozornil na to telegramový kanál "Můžeme vysvětlit"…

Předvánoční čas doladí v Koncertech bez smokingu též hudba Dmitrije Šostakoviče, Roberta Schumanna, Petra Iljiče Čajkovského, Wolfganga Amadea Mozarta, francouzských impresionistů Debussyho a Ravela, či Projekt pěveckého dua Kchun.

Jiří Rajniš (34) je mladý český barytonista, kterému se podařilo to, co se zatím nepovedlo žádnému jinému mladému českému opernímu pěvci. Už potřetí účinkuje v milánské La Scale, jednom z nejprestižnějších operních domů světa.

V nové inscenaci Lady Macbeth Mcenského újezdu od Dmitrije Šostakoviče menší roli strážníka ztvárnil český barytonista Jiří Rajniš.

Koncerty bez smokingu na Classic Praha přinesou v závěru listopadu i díla Richarda Wagnera, Antona Brucknera, Sergeje Prokofjeva, Antonína Dvořáka, Dmitrije Šostakoviče či Claude Debussyho.

Krásný zážitek připravil Klavírní festival Rudolfa Firkušného v pondělí posluchačům pražského Rudolfina výběrem z cyklu 24 preludií a fug op. 87 Dmitrije Šostakoviče. Monumentální dílo inspirované Dobře temperovaným klavírem J. S. Bacha má v repertoáru jen málo interpretů.

Koncert proběhne 13.11. v Komunitním prostoru Smíchov v rámci cyklu Šest na pětce.

Od roku 2014 již neodmyslitelně patří k Pražskému jaru jeho „podzimní sourozenec“, který dostal jméno po vynikajícím českém klavíristovi Rudolfu Firkušném. Také letos se – od 8. do 13. listopadu – otevřou brány Dvořákovy síně Rudolfina, aby se zde rozezněl klavír pod rukama špičkových českých a světových pianistů.

Klavírní festival Rudolfa Firkušného, který začíná v sobotu v pražském Rudolfinu, nabídne čtyři koncerty vynikajících interpretů, jako je Jan Lisiecki nebo Arkadij Volodos. Zazní skladby Chopina, Schuberta, Schumanna a Liszta, ale také americké skladby ovlivněné jazzem. Novinkám poskytla rozhovor pianistka Julianna Avdějevová, která uvede v pondělí 24 preludií a fug Dmitrije Šostakoviče.

Do Prahy se chystají špičkoví světoví klavíristé jako Jan Lisiecki, Julianna Avdějeva nebo Arkadij Volodos a přední domácí umělci Karel Košárek a Jiří Levíček. V Rudolfinu od 8. do 13. listopadu proběhne 13. ročník Klavírního festivalu Rudolfa Firkušného.

Světoznámá klavíristka v pořadu Hudba v miléniu hovoří o cyklu 24 preludií a fug Dmitrije Šostakoviče, z něhož uvede výběr i na svém nadcházejícím pražském koncertě 10. listopadu ve Dvořákově síni Rudolfina.

Od 8. do 13. 11. se v Rudolfinu uskuteční pod hlavičkou Pražského jara již po třinácté Klavírní festival Rudolfa Firkušného, který ve čtyřech večerech nabídne špičku světového klavírního umění.

Vystoupením britského BBC Concert Orchestra pod taktovkou finsko-švédské dirigentky Anny-Marie Helsing začal tuto neděli v Brně 53. ročník mezinárodního hudebního festivalu Moravský podzim.

Před odjezdem na turné po asijských zemích uspořádala Česká filharmonie další koncert v pražském Rudolfinu, který se konal 1. října 2025. Pod taktovkou Semjona Byčkova zazněla jiskřivá Straussova Burlesky a hluboká a nesmlouvavá Šostakoviča Osmá symfonie. Sólistou večera byl mladý japonský pianista Mao Fujita. Zcela zaplněný sál dlouho aplaudoval všem interpretům.

Sólistou večera bude japonský pianista Mao Fudžita, patří k nejvýraznějším mladým pianistům současnosti. Na klavír začal hrát ve třech letech.

Český houslový virtuos Daniel Matejča v pátek vydá dvě výrazné skladby ruské hudby dvacátého století. Jedná se o První houslový koncert Dmitrije Šostakoviče a První houslový koncert Sergeje Prokofjeva. Vznikly ve spolupráci se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu pod taktovkou Tomáše Netopila. Obě skladby podle Matejči hrají klíčovou roli v jeho hudebním i osobním růstu: „Obě se … Článek Daniel Matějča vydá dvě houslové skladby se nejdříve objevil na PLAY.CZ.

Koncerty bez smokingu na Classic Praha přinesou v závěru září také pěvecký recitál Renée Fleming, Bachovu hudbu v provedení Jiřího Havrlanta, loutnové partitury v podání Jana Čižmáře a souboru {oh!} Ensemble, či díla Ludwiga van Beethovena, Wolfganga Amadea Mozarta, Felixe Mendelssohn-Bartholdyho i Dmitrije Šostakoviče.

Steven Isserlis CBE je britský violoncellista mezinárodní věhlasu. Věnuje se hudbě všech historických období – od baroka až po současnost. Vystupuje jako sólista s největšími světovými orchestry i jako komorní hráč různých uskupení včetně dobových souborů. Uvedl do života mnoho světových premiér.

Málokterý orchestr si dovolí nabídnout na slavnostním zahajovacím koncertu skladby, které nejsou notoricky známé a vyžadují zvýšenou vnímavost posluchačů. Janáčkova filharmonie Ostrava se toho ve čtvrtek 11. září 2025 (a následující páteční večer) odvážila. S nastupujícím šéfdirigentem Danielem Raiskinem výborně obstála v dílech Arvo Pärta a Dmitrije Šostakoviče. Spoluúčinkoval Varšavský filharmonický sbor.

Mezinárodní hudební festival Dvořákova Praha vstoupil v pátek v Rudolfinu do 18. ročníku dvěma koncerty Frankfurtského rozhlasového symfonického orchestru. V čele orchestru stál jeho šéfdirigent Alain Altinoglu.

Frankfurtský rozhlasový symfonický orchestr s Julianem Rachlinem a Alainem Altinoglu nabídli na druhém koncertě Dvořákovy Prahy Houslový koncert d moll Jeana Sibelia a 8. symfonii Dmitrije Šostakoviče. Ivan Žáček večer hodnotí jako velký, jedinečný zážitek.

Galina Ustvolská (1919–2006), žačka Dmitrije Šostakoviče, přezdívaná „dáma s kladivem“, bývá označována za nejtemnější hlas ruské hudby 20. století. od interpretů vyžadovala naprosté odevzdání. Její hudba je neúprosná, asketická a syrová – místo útěchy přináší spíš konfrontaci s bolestí, vírou a hněvem – ale možná slyšíme i ozvěnu života stráveného v dobrovolné samotě... Pět jejích symfonií v podání Londýnského filharmonického orchestru hodnotí tento týden ve své pravidelné recenzi britský hudební kritik Norman Lebrecht.

Jeden z nejžádanějších současných dirigentů, Fin Klaus Mäkelä, odejde z pozice šéfdirigenta Filharmonie Oslo už koncem nadcházející sezony 2025/2026 – o rok dříve, než bylo původně plánováno.

Klavírista Marek Kozák se na Klášterních hudebních slavnostech představil recitálem, v němž se s mimořádnou jistotou a porozuměním zhostil širokého repertoáru od baroka po 20. století. Program byl dramaturgicky odvážný a interpretačně náročný.

Nové album proslulé klavíristky vyšlo krátce před 50. výročím skladatelova úmrtí.

Když se ho ptali, jestli bych chtěl prožít stejný život, odpověděl: Ne! Ne! Tisíckrát ne!

V pátek 18. července začne zahajovacím koncertem v londýnské Royal Albert Hall již 131. ročník jedné z největších letních hudebních událostí Evropy.

Symfonický orchestr Prague Philharmonia uzavřel svoji 31. sezónu koncertem 18. června 2025 ve Dvořákově síni pražského Rudolfina. Sólistkou večera byla houslistka Romana Špačková, za dirigentským pultem stanul šéfdirigent Emmanuel Villaume. Do programu byla zařazena díla Antona Weberna, Dmitrije Šostakoviče a Ludwiga van Beethovena. Všechny skladby večera i jejich interpretace byly přijaty s velkými sympatiemi posluchačů, kteří zcela zaplnili koncertní síň.

18. června ve Dvořákově síni Rudolfina odehraje orchestr Prague Philharmonia pod taktovkou šéfdirigenta Emmanuela Villauma závěrečný koncert, kde se jako sólistka představí koncertní mistryně orchestru Romana Špačková.

Závěr jednatřicáté koncertní sezony Prague Philharmonia nabídne 18. června ve Dvořákově síni Rudolfina mimořádný program dramaturgicky propojující expresivní pozdní romantismus s modernistickou hloubkou a rytmickou energií. Večer pod vedením šéfdirigenta Emmanuela Villauma bude patřit třem velikánům evropské hudby: Antonu Webernovi, Dmitriji Šostakovičovi a Ludwigu van Beethovenovi. Sólistkou večera bude koncertní mistryně orchestru Romana Špačková, která … Článek Večer velikánů evropské hudby se nejdříve objevil na PLAY.CZ.

Od 6. do 15. června 2025 se Kutná Hora opět promění v centrum světové komorní hudby. Umělecký ředitel festivalu renomovaný violoncellista Jiří Bárta zvolil pro osmnáctý ročník Mezinárodního hudebního festivalu Kutná Hora skutečně originální téma. Letos vzdává poctu jedné z nejvýraznějších hudebních osobností 20. století – ruskému skladateli Dmitriji Šostakovičovi.

Nové album nabízí 80 minut Šostakovičovy hudby, která na koncertních pódiích není běžně k slyšení a v řadě případů dosud ještě ani nebyla nahrána.

Červnové večery přinesou i díla Antonína Dvořáka, Josefa Suka, Bohuslava Martinů, Fryderyka Chopina či Dmitrije Šostakoviče.

Novinkou týdne je tentokrát album, na které komorní orchestr Kremerata Baltica vedené legendárním Gidonem Kremerem natočil významná díla českého skladatele Viktora Kalabise.

Historicky prvním vystoupením Bostonského symfonického orchestru na Pražském jaru 14. května 2025 ve Smetanově síni Obecního domu v Praze byla započata série návštěv světových orchestrů na letošním ročníku. Boston Symphony Orchestra dirigoval Lotyš Andris Nelsons, sólistkou večera byla jeho krajanka houslistka Baiba Skride. Do programu byly zařazeny dvě závažné skladby Dmitrije Šostakoviče, zapadající svým vznikem do padesátých let 20. století – Koncert pro housle a orchestr č. 1 a moll a Symfonie č. 11 g moll „Rok 1905“. Naplněná Smetanova síň ocenila poutavé výkony sólistky a orchestru dlouho trvajícím potleskem.

Kam v měsíci červnu vyrazit ve středních Čechách? Podívejte se na nabídku tipů. Těšit se můžete například na metalové sympozium, královské stříbření nebo myslivecké slavnosti.

V pondělí 12. května zahájí 80. ročník Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro Má vlast Bedřicha Smetany v podání České filharmonie a Semjona Byčkova. První festivalový týden dále nabídne 14. května pražskojarní debut Bostonského symfonického orchestru s Andrisem Nelsonsem a houslistkou Baibou Skride v programu sestaveném výhradně z děl Dmitrije Šostakoviče.

Koncerty bez smokingu přinesou na Classic Praha i skladby Gustava Mahlera, Ditricha Buxtehudeho, Dmitrije Šostakoviče, Koncerty pro trubku či klavírní díla Maurice Ravela a Wolfganga Amadea Mozarta.

V 91. sezóně se pod taktovkou nastupujícího šéfdirigenta FOK i dalších, hostujících dirigentů představí řada hvězdných sólistů. Koncerty přinesou díla Maxe Brucha, Franze Schuberta, Felixe Mendelssohna-Barthodyho, Wolfganga Amadea Mozarta, Gustava Mahlera, Dmitrije Šostakoviče i českých mistrů.

Letos na podzim se rozjede už 32. koncertní sezona Prague Philharmonia (dříve Pražská komorní filharmonie). Sezonu zahájí 4. září v Rudolfinu, kde představí vídeňské mistry Mozarta, Haydna a Schuberta. Vrchol slibuje provedení celé symfonické básně Má vlast od Bedřicha Smetany, ale zazní také Dvořákova Serenáda pro dechové nástroje. Program staví filharmonie nejen na hvězdných dirigentech, ale i předních sólistech.

Britský publicista a hudební kritik Norman Lebrecht si tentokrát vybral jako Album týdne novou nahrávku Druhého violoncellového koncertu Dmitrije Šostakoviče a Violoncellové sonáty Benjamina Brittena v podání Sheku Kanneh-Masona, Sinfonia of London pod vedením Johna Wilsona. Za klavírem slyšíme Isata Kanneh-Mason.

Na přelomu dubna a května zazní na Classic Praha i koncerty pro violu, klavírní koncert Johannese Brahmse, smyčcové kvartety Dmitrije Šostakoviče, Bernsteinova West Side Story či hudba renesanční Prahy.

Ve 20. století se Rusko dvakrát přiblížilo světovému primátu— v hudbě i jiných oblastech. Pojďme si stručně probrat, co se tehdy odehrálo.

V Anežském klášteře vystoupí 24. dubna klavírní Orbis trio se sopranistkou Alžbětou Poláčkovou. V rámci cyklu Obrazy a hudba FOK provedou společně Sedm romancí na básně Alexandra Bloka od Dmitrije Šostakoviče a Orbis trio zahraje ještě vybrané Dumky Antonína Dvořáka. Na začátku koncertu proběhne krátká přednáška edukátorky Národní galerie Moniky Švec Sybolové k obrazu Maxe Švabinského: Chudý kraj z roku 1900

Šéfdirigent FOK od září 2025 Tomáš Netopil bude řídit koncert již v probíhající 90. sezóně. Vystoupí na něm také mladý a nesmírně talentovaný houslista ze Švédska Daniel Lozakovich. Koncert se koná 9. a 10. dubna ve Smetanově síni, kde zazní díla Ludwiga van Beethovena, Ericha Wolfganga Korngolda a Dmitrije Šostakoviče. Pražští symfonikové tímto koncertem oslaví výročí 90 let od prvního vystoupení Orchestru F. O. K. ve Smetanově síni Obecního domu.

Na dalším z abonentních koncertů přednesla Česká filharmonie dvě zásadní díla Dmitrije Šostakoviče. Večer se konal 26. března 2025 v pražském Rudolfinu. V Koncertu č. 1 pro housle a orchestr a moll vystoupil jako sólista Jiří Vodička, dále zazněla Symfonie č. 5 d moll téhož autora. Za dirigentským pultem stanul Semjon Byčkov. Program i jeho provedení byly odměněny bouřlivým potleskem zcela zaplněného sálu.

Pro hudbymilovné Brňany to byl šostakovičovský týden. V úterý 25. března 2025 jsme totiž měli možnost vyslechnout v rámci komorního cyklu Spolku přátel hudby monumentální 3. smyčcový kvartet F dur Dmitrije Šostakoviče ve strhující interpretaci Kukal Quartetu. Z jejich koncertu v Besedním domě jsem odcházel pln silných dojmů a emoce mi dlouho bránily usnout. Kladl jsem si otázku, zda nadcházející 3. abonentní koncert orchestrálního cyklu Filharmonie v divadle II, připadající na čtvrtek 27. března a uvádějící významnou Šostakovičovu Čtvrtou symfonii, může můj úterní zážitek svou intenzitou ještě překonat. A stalo se.

V roce 50. výročí úmrtí skladatele Dmitrije Šostakoviče vychází na 19 CD jeho kompletní symfonie, instrumentální koncerty a opera Lady Macbeth Mcenského újezdu – to vše v podání Bostonských symfoniků, dirigenta Andrise Nelsonse a známých sólistů.

První zdejší uvedení skladby současného autora Bryce Dessnera pro dvě elektrické kytary a orchestr nebo vystoupení se světoznámým dirigentem Zubinem Mehtou čekají Českou filharmonii v jubilejní 130. sezoně.

Slovenská filharmonie se 21. března 2025 ponořila do hudebního světa socialistického realismu. Poté, co Šostakovičova krátká suita rozvinula červené plátno doby, Mario Brunello violoncellem přesvědčil diváky o svém talentu v díle Mieczysława Weinberga. Na závěr se dirigent Daniel Raiskin rozloučil silnou Pátou symfonií Sergeje Prokofjeva, v níž se mísila radost z konce války s těžkou notou skladatelova života.

Od 8. do 13. listopadu 2025 se v Rudolfinu uskuteční pod hlavičkou Pražského jara již po třinácté Klavírní festival Rudolfa Firkušného. Svůj festivalový debut na něm budou mít Jan Lisiecki, Karel Košárek a jazzový pianista Jiří Levíček. Recitálem Julianny Avdějevy připomene festival letošní významné jubileum Dmitrije Šostakoviče a ve skladbách Schuberta, Schumanna a Liszta se do Prahy vrátí jeden z nejoriginálnějších světových klavíristů Arkadij Volodos.

Ať už se v cyklu Slavná auditoria vydáváme na vlnách Rádia Classic Praha do dálek či do nedaleka, v drtivé většině je naším cílem koncertní sál, případně operní dům, do nichž se vměstná několik set diváků. Často i víc než tisíc a v řadě případů takřka dva tisíce. Jistěže existují, zvlášť pro komorní či experimentální hudbu, též sály s kapacitou několik desítek návštěvníků. Ale aby se jich do hlediště vešlo pouhopouhých čtrnáct?

Šostakovičova Patnáctá symfonie je tak trošku záhada, zejména způsobem využití citací z jiných děl a pro smíšené pocity, které vyvolává. Co chtěl vlastně Šostakovič touto symfonií říci? Někdo ji vnímá jako veselou – téměř až dětskou – hříčku. Jiní ji řadí k Šostakovičovům temnějším dílům a přirovnávají ji ke starému člověku na pokraji smrti, kdy mezi minulostí a přítomností není žádný rozdíl a vzpomínky z dětství se stávají skutečnějšími než současnost. A jiní poukazují na její podobnost s tvorbou a životním příběhem Daniila Charmse, ruského surrealistického básníka, spisovatele a dramatika. Symfonie nám připadá matoucí… Ale možná právě v tom je její smysl?

Další Koncerty bez smokingu přinesou na Classic Praha nejen hudbu Antonína Rejchy, ale i díla Edvarda Hagerupa Griega, Antonia Vivaldiho, Dmitrije Šostakoviče, Antonína Dvořáka či Maria Castelnuova-Tedesca.