Doba železná

V roce 1988 byl na jihu Sibiře nalezen hrob mladého skytského válečníka. Týmu ruských vědců se v roce 2020 podařilo přečíst „jeho“ DNA a zjistili, že se jednalo o mladou dívku – bojovnici.

Už deset let lze v olomouckém Vlastivědném muzeu obdivovat expozici Příběh kamene. Její součástí je mimo jiné i dva tisíce let staré keltské plavidlo monoxyl. Ten byl nalezen na břehu mohelnického jezera a je nejstarším dochovaným plavidlem z jednoho kmene v České republice.

V roce 1988 byl na jihu Sibiře nalezen hrob mladého skytského válečníka. Týmu ruských vědců se ale později podařilo přečíst „jeho“ DNA a zjistili, že se jednalo o mladou dívku – bojovnici.

V pražské Vinoři – Bažantici stávalo hradiště zřejmě už ve starší době železné. Vyplývá to z letošní etapy dlouhodobého výzkumu významné lokality. Archeolog Jan…

Záchranný archeologický výzkum, který byl v březnu tohoto roku zahájen na hlavní trase budoucí dálnice D6 u Hořoviček a Hořesedel, přináší více nálezů, než se původně očekávalo. Na Novodvorském potoce bylo zachyceno sídliště prvních zemědělců z doby neolitu (5500-4300 př. n. l.). Zajímavostí je, že se lokalita nachází v řečišti třetihorní řeky.

Padesátku žárových hrobů včetně uren již v letošním roce objevili archeologové při průzkumu lokality v olomoucké části Slavonín, kde se mají stavět rodinné domy. Místo experti zkoumají již od roku 2008, jde o nejrozsáhlejší osadu takzvané jordanovské kultury na Moravě.

Rozměrné obrazce vytvořené lidskou rukou na zemském povrchu jsou dobře známé z planiny Nazca. Díky satelitům jsou však v posledních letech neustále objevovány nové, a to dokonce na všech kontinentech kromě Antarktidy. Hojnou sbírkou geoglyfů se může pochlubit třeba Kazachstán. Narozdíl od těch jihoamerických vznikly navršením zeminy, kamení a dřeva nad úroveň povrchu a zobrazují především geometrické tvary.

V Býčí skále se v dávných dobách dveře netrhly. Ovšem jen obrazně. Býčí skála je jeskyně v Moravském krasu a žádné dveře nemá. Přirovnání je však vhodné, protože tu bývalo opravdu živo. Jeskyně poskytovala lidem útočiště už ve starší době kamenné a od té doby lákala v podstatě každou kulturu, která doputovala na moravské území. Když pak v 19. století Alois z Lichtenštejna začal v místě těžit písek, objevily se tu překvapivé nálezy.

Mosaz – slitina mědi a zinku – byla ve starověku ceněným materiálem, zejména kvůli vzhledu podobnému zlatu. Velmi rychle se rozšířila i do zaalpské Evropy, dosud však nebylo jasné odkud.

Některé záhady dneška jsou záhadami pouze tím, že informace zapadly, pamětníci zemřeli a pokud nějaké zmínky existují, jsou zahrabány někde v krabicích depozitářů nebo na zaprášených regálech archivů. Ta poslední věta je pouze příměrem, rozhodně tím neříkám, že se archiválie dnes někde válejí v prachu.

V roce 1988 byl na jihu Sibiře nalezen hrob mladého skytského válečníka. Týmu ruských vědců se ale nyní podařilo přečíst „jeho“ DNA a zjistili, že se jednalo o mladou dívku – bojovnici.

Starověká Evropa nebyla zrovna přívětivým místem. Nejenže naši dávní předci museli svádět denní útrapy spojené s obživou, ale jak ukázaly nálezy z doby železné, museli také čelit brutálnímu násilí ze strany svých sousedů.

Když v květnu 1950 vyrazili Emil Højgård a jeho bratr Viggo kopat rašelinu na topení do slatin nedaleko dánské vesnice Tollund, narazili při práci na velmi dobře zachovalé tělo. Nešlo však o oběť nedávného zločinu, ale o mumii 2 300 let starou.

Válečník byl i s předměty pohřbem opravdu hluboko, protože jinak by hrob nepřežil staletí, kdy se z místa stala orná půda. Nad hrobem se původně klenula obrovská nadzemní mohyla, kterou právě orba postupně likvidovala.