Doba železná

Raknehaugen, největší pravěká mohyla ve Skandinávii, byla po dlouhá desetiletí považována za monumentální hrobku významného vládce z doby železné. Nový archeologický výzkum ale tuto představu zásadně zpochybňuje.

Skotské krajině kdysi dominovaly masivní okrouhlé věže, zvané brochy. Dnes z nich však zbyly pouhé ruiny a vzpomínky na drsnou minulost doby železné. Přesto se nyní jejich sláva vrací a po dvou miléniích přibude mezi strážce Skotska nový přírůstek.

Na severu Anglie archeologové odkryli pozoruhodný depozit. Bližší průzkum ale naznačuje, že nešlo o ukryté bohatství, ale spíše o pohřební rituál, možná související s keltskou královnou.

Když archeologové v sedmdesátých letech odkryli v Srbsku masový hrob, dlouhou dobu se domnívali, že šlo o následek přírodní katastrofy nebo epidemie. Teď se ale ukázalo, že za vším stojí plánovaná vražda.

Na břehu řeky Sávy v dnešním severním Srbsku archeologové otevřeli pohřebiště. Pohled, který se jim naskytl před očima, byl šokující. Šlo o důkaz jednoho z největších prehistorických masakrů v Evropě.

Složité chirurgické zákroky zjevně nejsou výsadou moderní éry. Nové výzkumy lebky staré dvě a půl tisíciletí tento zažitý pohled zásadně mění. Ukázalo se, že žena z pazyrycké kultury - kočovného kmene doby železné - podstoupila na jihu Sibiře náročnou operaci čelisti.

Před 2800 lety se odehrál masakr, při kterém neznámí útočníci pobili desítky žen a dětí. Archeologové teď pomocí forenzních metod zkoušejí popsat, co se tehdy vlastně stalo a proč je celá řada okolností spojených s touto masovou vraždou tak podivná.

Zapomenutý keltský poklad, zakopaný v nenápadném lese na Lounsku, čekal na své objevení více než dva tisíce let. Keltové tam během rituálního obřadu zakopali vzácnou bronzovou nádobu, náramky, opaskové kroužky a další cennosti.

Ne všechny cesty vedou do Říma. Některé vás však mohou zavést na místa, o kterých se vám ani nesnilo. O tom ví své britský profesor, který chtěl své neteři předvést detektor kovů. Díky tomu objevil uprostřed pole dechberoucí poklad v celkové hodnotě 25 tisíc liber, tedy téměř 700 tisíc korun.

Na archeologické lokalitě Gomolava je masový hrob starý asi 2 800 let, v němž byly při nějakém rituálu či ceremonii pohřbeny násilně usmrcené ženy a dívky, které si nebyly navzájem příbuzné. Zřejmě to byla událost ve velmi neklidné době po kolapsu civilizací doby bronzové.

Masový hrob v Gomolavě skrýval 77 obětí z doby železné, převážně ženy a děti. Analýza DNA a izotopů naznačuje různý původ i kontext násilí.

Bronzová trubka s hlavou divočáka, vysoká téměř dva metry. Vědci rekonstruovali carnyx a změřili jeho akustické vlastnosti – zjistili, že Keltové rozuměli psychologii zvuku.

Dánská agentura velmi nedávno zveřejnila několik nejpozoruhodnějších archeologických nálezů roku, mezi které patří například největší pohřební mohyla doby kamenné, vikingské poklady, středověká loď na mořském dně či prehistorický dřevěný kruh.

Studie psích kostí na několika nalezištích v Bulharsku odhalila velké tajemství. Na území dnešního Bulharska se ve starověku jedlo psí maso nikoli z nedostatku jídla, ale jako velká pochoutka a na talíři se vyskytovalo velmi pravidelně.

Stavěli silnici, chystali nové domy a najednou koukali do minulosti staré tisíce let. Sever Německa zažil archeologický rok snů. Ze země „vyšly“ ven domy z doby kamenné, vikingská stavení, stovky hrobů i bronzový meč, na němž zůstaly kousky dřeva a kůže...

V norských horách se objevil starý kožený sandál, který ležel zamrzlý v ledu neuvěřitelných 1700 let. Tání ledovců tak znovu otevřelo okno do doby železné, a přineslo překvapivě konkrétní stopy o tom, kudy lidé v minulosti cestovali.

Při výzkumu na jižním obchvatu Kojetína na Přerovsku objevili archeologové pravěké studny a více než 1200 dalších archeologických objektů. Archeologové lokalitu prohlíželi v souvislosti s modernizací železniční tratě mezi Brnem a Přerovem. Odborníci budou ve výzkumech na trase pokračovat vždy souběžně se stavebními pracemi.

Pravěká vodohospodářská zařízení odkryli odborníci z Archeologického centra Olomouc (ACO) na závěr záchranného výzkumu u Kojetína na Přerovsku. I další nálezy tu dokládají dlouhodobé osídlení této oblasti od pravěku po raný středověk.

Magická krajina kolem Baltinglassu na východním pobřeží Irska je plná hradišť doby, která tam stojí už od doby kolem roku 3700 před naším letopočtem. Největší z nich je Brusselstown Ring, kde archeologové objevili přes 600 současně obývaných domů. Je to největší známé sídlo britského pravěku.

Archeologové u Němčic nad Hanou na Prostějovsku objevili druhou část slavné sluneční mísy, kterou zde před více než sto dvaceti lety našel učitel Antonín Telička. Pochází z hrobu ze starší doby železné a ukazuje náboženské představy našich předků. Vykopávky zde probíhaly kvůli stavbě tunelu na železniční trati z Přerova do Brna.

Převratný archeologický objev z mladší doby železné představuje Muzeum východních Čech v Hradci Králové. Jedná se o nálezy učiněné v těsné blízkosti krajského města v letech 2023 až 2025 v souvislosti se stavbou dálnice D35, kdy mezi Plotišti nad Labem a Sadovou bylo objeveno rozsáhlé sídliště, v dnešní terminologii je možné jej označit jako město. Podle archeologů je objev srovnatelný s nálezy Mykén, Pompejí nebo u nás třeba Mikulčic.

Nová analýza 3000 let staré gruzínské pece Kvemo Bolnisi ukázala, že se zde pracovalo s mědí – a skrze pokusy s ní se odhalilo víc o procesu tavení železa. Studie tuna.

Archeologům se v regionu města Al Ajn nedávno podařil jedinečný nález první velké nekropole z doby želené na území Spojených arabských emirátů (SAE). Nekropole pochází přibližně z roku 1000 př. n. l. a obsahuje kolem stovky hrobů vyhloubených ve skalním podloží.

Doba kamenná, bronzová, železná... Když si trvanlivé materiály odmyslíme, najednou má pravěk jen jedno obodbí - dobu organických materiálů. Proč byl pravěk bio?

Dřevěné sošky a hole, oblečení, peníze i lidské a zvířecí ostatky turisté nalezli v tajících ledovcích v Alpách ve Švýcarsku. Pomáhají tak archeologům s mapováním tamní historie i vývoje ekonomiky od doby železné po novověk. Nalezené předměty jsou často jedinečné a pro vědce je složité zjistit jejich původ i účel. Rovněž musí být opatrní kvůli zachovalým virům.

Už jen do konce dubna mohou lidé navštívit výstavu v přerovském muzeu, která představuje nejvýznamnější archeologické nálezy ze střední Moravy ze starší doby železné. Expozice s názvem Teď je železný věk... Doba halštatská v srdci Moravy nabízí nejen stovky starobylých předmětů, ale i kresby nebo trojrozměrné rekonstrukce.

V roce 1988 byl na jihu Sibiře nalezen hrob mladého skytského válečníka. Týmu ruských vědců se v roce 2020 podařilo přečíst „jeho“ DNA a zjistili, že se jednalo o mladou dívku – bojovnici.

Už deset let lze v olomouckém Vlastivědném muzeu obdivovat expozici Příběh kamene. Její součástí je mimo jiné i dva tisíce let staré keltské plavidlo monoxyl. Ten byl nalezen na břehu mohelnického jezera a je nejstarším dochovaným plavidlem z jednoho kmene v České republice.

V roce 1988 byl na jihu Sibiře nalezen hrob mladého skytského válečníka. Týmu ruských vědců se ale později podařilo přečíst „jeho“ DNA a zjistili, že se jednalo o mladou dívku – bojovnici.

V pražské Vinoři – Bažantici stávalo hradiště zřejmě už ve starší době železné. Vyplývá to z letošní etapy dlouhodobého výzkumu významné lokality. Archeolog Jan…

Záchranný archeologický výzkum, který byl v březnu tohoto roku zahájen na hlavní trase budoucí dálnice D6 u Hořoviček a Hořesedel, přináší více nálezů, než se původně očekávalo. Na Novodvorském potoce bylo zachyceno sídliště prvních zemědělců z doby neolitu (5500-4300 př. n. l.). Zajímavostí je, že se lokalita nachází v řečišti třetihorní řeky.

Padesátku žárových hrobů včetně uren již v letošním roce objevili archeologové při průzkumu lokality v olomoucké části Slavonín, kde se mají stavět rodinné domy. Místo experti zkoumají již od roku 2008, jde o nejrozsáhlejší osadu takzvané jordanovské kultury na Moravě.

Rozměrné obrazce vytvořené lidskou rukou na zemském povrchu jsou dobře známé z planiny Nazca. Díky satelitům jsou však v posledních letech neustále objevovány nové, a to dokonce na všech kontinentech kromě Antarktidy. Hojnou sbírkou geoglyfů se může pochlubit třeba Kazachstán. Narozdíl od těch jihoamerických vznikly navršením zeminy, kamení a dřeva nad úroveň povrchu a zobrazují především geometrické tvary.

V Býčí skále se v dávných dobách dveře netrhly. Ovšem jen obrazně. Býčí skála je jeskyně v Moravském krasu a žádné dveře nemá. Přirovnání je však vhodné, protože tu bývalo opravdu živo. Jeskyně poskytovala lidem útočiště už ve starší době kamenné a od té doby lákala v podstatě každou kulturu, která doputovala na moravské území. Když pak v 19. století Alois z Lichtenštejna začal v místě těžit písek, objevily se tu překvapivé nálezy.

Některé záhady dneška jsou záhadami pouze tím, že informace zapadly, pamětníci zemřeli a pokud nějaké zmínky existují, jsou zahrabány někde v krabicích depozitářů nebo na zaprášených regálech archivů. Ta poslední věta je pouze příměrem, rozhodně tím neříkám, že se archiválie dnes někde válejí v prachu.

V roce 1988 byl na jihu Sibiře nalezen hrob mladého skytského válečníka. Týmu ruských vědců se ale nyní podařilo přečíst „jeho“ DNA a zjistili, že se jednalo o mladou dívku – bojovnici.

Starověká Evropa nebyla zrovna přívětivým místem. Nejenže naši dávní předci museli svádět denní útrapy spojené s obživou, ale jak ukázaly nálezy z doby železné, museli také čelit brutálnímu násilí ze strany svých sousedů.

Když v květnu 1950 vyrazili Emil Højgård a jeho bratr Viggo kopat rašelinu na topení do slatin nedaleko dánské vesnice Tollund, narazili při práci na velmi dobře zachovalé tělo. Nešlo však o oběť nedávného zločinu, ale o mumii 2 300 let starou.

Válečník byl i s předměty pohřbem opravdu hluboko, protože jinak by hrob nepřežil staletí, kdy se z místa stala orná půda. Nad hrobem se původně klenula obrovská nadzemní mohyla, kterou právě orba postupně likvidovala.