Ekologie

Britský výzkumný tým se zabýval destrukcí rozsáhlých ekosystémů a ukázal, jaké důsledky mohou mít nedávné požáry v Amazonii i Austrálii na celý svět - a optimistická vyhlídka to rozhodně není.

Již jednou se o nás v historii takto jednalo. Bohužel podobně některé úřady a instituce o nás jednají stejným způsobem. Proč mi to tak připadá?

Hodina Země začala v Austrálii v půl deváté večer. Postupně ve stejnou dobu v různých časových pásmech zhasnou i další města a památky.

„Klima už jsme změnili, teď se pojďme změnit my.“ Motto letošního ročníku Hodiny Země míří do vlastních řad. Organizátoři akce světových rozměrů vyzývají, abychom si stanovili konkrétní závazek pro snížení svého dopadu klima. Reagují mimo jiné i na situaci kolem šíření nákazy koronaviru. Loni po symbolickém zhasnutí světel se lidé potkávali venku a pořádali různé akce, letos to situace nedovolí.

Šíření koronaviru, kterým se po celém světě nakazilo více než 600 tisíc lidí, může souviset se znečištěním ovzduší. Vyplývá to ze studie publikované italskými vědci, o které informoval list The Economist. Odborníci se domnívají, že virus SARS-CoV-2 se může přenášet i za pomoci prachových částic.

Šíření koronaviru, kterým se po celém světě nakazilo více než 600.000 lidí, může souviset se znečištěním ovzduší. Vyplývá to ze studie publikované italskými vědci, o které informoval list The Economist. Odborníci se domnívají, že virus SARS-CoV-2 se může přenášet i za pomocí prachových částic.

Světelné znečištění je aktuálně jedním z nejpalčivějších témat celého světa, jelikož ho neřízeně přibývá. Je jasné, že veřejné prostory a instituce soukromých firem nijak neovlivníme, na to jsme bohužel malí páni. Každý z nás si ovšem může sáhnout do svědomí a snažit se jej vytvářet co možná nejméně. Co se vlastně pod pojmem světelné znečištění skrývá a jak mu můžeme zabránit? Pokračujte ve čtení tohoto článku a odpovědí se vám dostane.

Omezení dopravy a průmyslové výroby v důsledku pandemie koronaviru SARS-CoV-2, přineslo citelné zlepšení ovzduší v Evropě a v Číně. Potvrzují to data shromážděná evropským satelitem Sentinel-5P, který stav znečištění monitoruje od roku 2017.

Snímky, pořízené umělou družicí Sentinel-5 Precursor, ukázaly i jeden pozitivní dopad koronavirové nákazy.

Opatření zavedená ve snaze zmírnit šíření koronaviru vedla ke zlepšení kvality ovzduší v Evropě. Informovala o tom dnes Evropská kosmická agentura (ESA), podle které nad evropskými metropolemi a průmyslovými zónami poklesla koncentrace oxidu dusičitého. Látku produkují například auta, továrny či elektrárny.

Česká republika se dnes pojedenácté zapojí do celosvětové akce Hodina Země za ochranu klimatu. Desítky obcí v 20:30 vypnou na hodinu veřejné osvětlení. Potemní i Praha, která bude postupně vypínat nasvícení svých pamětihodností. Podporu ochraně životního prostředí mohou zhasnutím světel vyjádřit i domácnosti nebo firmy. Ekologický institut Veronica, který akci koordinuje, očekává, že se do tmy ponoří na 150 obcí, desítky firem a tisícovky bytů.

Zítra centrum Prahy potemní. Mezi večerní půl devátou a půl desátou hodinou si lidé zhasnutím světel připomenou význam, jaký pro nás má příznivé životní prostředí. Smyslem akce Hodina Země je poukázat na skutečnost, že klimatické změny nemají zůstat bez pozornosti ani dnes. K lidem míří výzva, aby si stanovili osobní a konkrétní závazek pro snížení svého dopadu na klima.

Letecké snímky ukázaly, že australský Velký bariérový útes, největší korálový útes světa, po letošním horkém australském létě opět vybledl. Ztráta barvy signalizuje uhynutí korálů, na vině jsou nejspíše únorové vysoké teploty mořské vody. V posledních pěti letech je to již potřetí, kdy k takovému rozsáhlému poškození útesu došlo, psalo včera BBC.

Na svět se kvůli koronaviru valí jedna špatná zpráva za druhou. V tom všem ale tak trochu zanikla jedna hodně důležitá informace - ukazuje se totiž, že se začíná uzdravovat ozonová vrstva.

Letecké snímky ukázaly, že australský Velký bariérový útes, největší korálový útes světa, po letošním horkém australském létě opět vybledl. Ztráta barvy signalizuje uhynutí korálů, na vině jsou nejspíše únorové vysoké teploty mořské vody. V posledních pěti letech je to již potřetí, kdy k takovému rozsáhlému poškození útesu došlo, píše BBC.

Třiadvacetiletý venezuelský umělec Oscar Olivares vytvořil na dříve opuštěném náměstí v metropoli Caracasu několik desítek metrů dlouhou jasně barevnou mozaiku složenou z víček od plastových lahví. Umělec se snaží dílem vyzvat místní obyvatele k tomu, aby i v čase hluboké hospodářské krize zůstávali šetrní k životnímu prostředí a starali se o veřejný prostor, napsala agentura AP.

Stromy jsou klíčovou součástí měst, kde zdaleka neplní jen funkci estetickou. Zeleň čistí vzduch i vodu, zachytává déšť, chrání před hlukem, v horku ochlazuje a celkově zmírňuje dopady klimatické změn

Plynové konverze napříč koncernem se brzy mají stát minulostí, vytlačí je elektřina.

Farmáři loni opakovaně zablokovali nizozemské dálnice při protestech proti snaze vlády o snížení emisí. Země teď složitě hledá kompromis, jak zreformovat sektor, který je jedním z pilířů hospodářství.

Koronavirus má dvě tváře – zamořuje organismus, ale na druhé straně čistí životní prostředí. Je možné, že dokonce zachrání mnoho životů, protože znečištění ovzduší vede k předčasné smrti u mnoha lidí.

Co je to ekologické bydlení? Myšlenkový koncept, sympatická idea a moderní trend, že zvolený způsob našeho bydlení nemusí nutně škodit životnímu prostředí. Do značné míry jde ale dost vyprázdněný termín bez jasné definice. Proto se za ekologické bydlení dnes považuje ledacos, včetně případů, které mají na životní prostředí intenzivní a nehezký dopad.

Státy po celém světě zavádějí opatření k zamezení šíření pandemie nového koronaviru. Tato opatření zahrnují zavírání podniků, kde se lidé scházejí, rušení veřejných akcí, zavírání obchodů a podporování práce z domova. Lidé méně cestují, průmysl funguje omezeně a všechna tato omezení mají pozitivní vliv na ovzduší.

Firmy a úřady budou mít až do konce června čas na to, aby splnily své ohlašovací povinnosti v oblasti životního prostředí. Česká inspekce životního prostředí oznámila, že vyhoví žádosti ministerstva životního prostředí o odklad s ohledem na současnou tíživou situaci řady podniků a institucí v důsledku vyhlášení nouzového stavu.

Průměrné emise oxidu uhličitého v roce 2019 znovu narostly. Už třetí rok po sobě. Odborníci varují, že za to může i masivní honba na naftová auta a obrovský podíl vysokých SUV mezi novými auty. Elektromobily navíc nenaplnily očekávání a jejich reálný podíl v provozu je stále velmi malý. Úroveň CO2 roste a nesmyslně optimistické cíle politiků jsou v nedohlednu.

Materiál, vyrobený skupinou profesora Hiroshi Uyamay, se skládá z celulózových nanovláken a škrobu. Jeho výroba je nenáročná a levná. I přes jeho velkou odolnost se dobře rozkládá, pokud je vyhozen do oceánu.

Nestává se často, aby prestižní vědecký časopis sáhl k bezprecedentnímu kroku a již uveřejněný odborný článek stáhl a distancoval se od něj. Ve vědeckém světě se lidově řečeno jedná o skandál a takto postižený odborník si již v další vědecké kariéře obvykle ani neškrtne.

Byť se v médiích a na sociálních sítích objevilo několik nepravých obrázků toho, jak příroda reaguje na civilizační pauzu způsobenou koronavirem, nemusíme zrovna sledovat delfína v benátském Grand Kanal, aby nám došlo, že odpočinek matce přírodě svědčí. Proč bychom si z toho měli vzít poučení i do budoucnosti?

Pokud měla epidemie koronaviru v nejlidnatější zemi na světě nějaké pozitivum, byl to výrazný pokles oxidu dusičného. To už teď přestává platit. Nejen nad Peking se vrací smog.

Poslední roky trpí naše zem a nejen ona, ale i některé jiné země nedostatkem vody způsobené tím, že z jedné strany neprší a z druhé strany jsou úmorná vedra. S tím spojený je i kritický nedostatek spodních vod.

S úpadkem křesťanské víry mizí z veřejného života Bůh, nikoliv však samotná víra. Ideologie, jež se zrodily v 19. století, se liší v tom, co zaujme uprázdněné místo. Shodují se však v představě, že to něco dokážou identifikovat, že nesou vyšší pravdu a že za tuto víru je potřeba bojovat proti ostatním.

Životní styl spojený s šířením koronaviru způsobující nemoc COVID-19 nahrává klimatickým aktivistům. Takto by lidé měli žít, pokud chtějí udržet oteplení Země do 1,5 stupně Celsia, tvrdí. Uzavírání celých měst i oblastí v Číně, kde žijí miliony lidí, ukázaly, jak se snížila produkce skleníkových plynů a také znečištění měst v důsledku výrazného poklesu intenzity dopravy. Dojde také k snížení počtu obětí, kteří předčasně umírají na špinavé ovzduší.

Počítat plastové odpady v oceánech je podobné, jako hledat pohybující se jehlu v kupce sena. K dispozici máme spoustu různě přesných čísel a odhadů, ale ve finále toho víme jen velmi málo. Australští badatelé se pokusili zpřesnit zvláště jednu kritickou informaci: kam mizí plastové odpady poté, co se do oceánů dostanou. Píše o tom Phys.org.

Dnes je Světový den vody. Pro krajinu Čech, Moravy a Slezka to může být příležitost uvědomit si význam vody v krajině, který v posledních letech oceňujeme především kvůli přetrvávajícímu suchu.

Pandemie nového koronaviru mění svět. Zastavila letadla i továrny, lidé omezují dopravu. To všechno se projevuje také na emisích oxidu uhličitého.

Pro zajištění účinného boje lesníků s kůrovcem a zachování lesů pro další generace, nelze přestat těžit, přibližovat a asanovat kůrovcem napadené dřevo. Při současném vývoji počasí lze očekávat, že se první rojení kůrovce objeví na níže položených lokalitách už v průběhu následujících 2-3 týdnů. Pokračování boje s kůrovcem v nestátních lesích je ale vážně ohroženo. Více než polovina žadatelů ještě neobdržela příspěvek na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity za období 2017-2018. Jejich situaci dále významně zhoršuje šíření koronaviru a karanténní opatření.

V uplynulém zimním období ministerstvo životního prostředí ani jednou nevyhlásilo smogovou situaci. A to díky teplému počasí, které přineslo lepší rozptylové podmínky a menší potřebu vytápět.

Za loňského mimořádně teplého léta roztálo v Grónsku rekordních 600 miliard tun ledu. To je dost na to, aby se globální hladina moří a oceánů zvedla během dvou měsíců o 2,2 milimetru. Uvádí to nová odborná zpráva vypracovaná vědci amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) a Kalifornské univerzity v Irvinu.

V posledních dnech naplno pociťujeme nepříjemné důsledky karanténních opatření zavedených v souvislosti se šířením koronaviru. Může to ale přinést celou řadu velmi pozitivních dopadů. Jedním z nich je výrazně nižší znečištění atmosféry.

Přísná opatření, která v uplynulých měsících zavedla v boji s novým typem koronaviru Čína, vedla k čistějšímu ovzduší. Vyplývá to ze satelitních snímků Evropské kosmické agentury (ESA). Emise oxidu dusičitého, který produkují auta, továrny a elektrárny, klesly až o 40 procent, informovala agentura Reuters.

Za loňského mimořádně teplého léta roztálo v Grónsku rekordních 600 miliard tun ledu. To je dost na to, aby se globální hladina moří a oceánů zvedla během dvou měsíců o 2,2 milimetru. Uvádí to nová odborná zpráva vypracovaná vědci amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) a Kalifornské univerzity v Irvinu.

Samozřejmě nejde o lehkou situaci a z mnoha pohledů jde o negativní jev, ale existují i pozitivní dopady. Které? Opatření Řada zemí udělala v boji proti šíření nového onemocnění COVID-19 razantní opatření v podobě redukování pohybu lidí spojeného s omezením dopravy, zavíráním podniků všeho druhu, zákazem cestování či vycházení ven.

Také často slýcháte, že zatímco Evropa jde po krku uhlí a utápí biliony v obnovitelných zdrojích, tak Čína, Indie či USA se smějí a sází na uhlí? Tak nositele těchto názoů odkažte na nejnovější globální statistiku k výrobě elektřiny (Global Electricity Review), která obsahuje nejen aktuální údaje za rok 2019, ale také trendy.

Stavebnice Lego patří k nejúspěšnějším hračkám historie. Miliony kostek dánského giganta však zaneřádily moře a oceány a z nového výzkumu je patrné, že v nich ještě dlouho zůstanou.

Osmnáct nevládních organizací z Česka, Německa, Polska, Rakouska a Slovenska se postavilo proti plánům na výstavbu vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe. Obrátili se proto na eurokomisaře pro životní prostředí a dopravu a požadují zastavení projektu, jehož realizaci dlouhodobě podporuje český prezident Miloš Zeman. Včera o iniciativě informovala slovenská pobočka Světového fondu na ochranu přírody (WWF), která se ke zmíněnému dopisu připojila.

Expertní rada pro vědu evropských akademií (EASAC – European Academies Science Advisory Council) varuje, že dosavadní snahy vyřešit krizi související s používáním plastových obalů jsou neúčinné a nesprávné.

Britská agentura Emissions Analytics varuje před nebezpečnými emisemi pevných částic. Používá k tomu ale poněkud ošidnou argumentaci.

Premiér Babiš a „superministr“ Karel Havlíček se nás snaží uprostřed jedné krize přesvědčit o nesmyslnosti krize druhé. Řešení následků pandemie se ale s podporou klimatických opatření nevylučuje.

Opatření zavedená v Itálii v souvislosti s šířením koronaviru vedla k výraznému zlepšení kvality ovzduší. Informovali o tom odborníci z evropského programu Copernicus, který monitoruje životní prostředí. Změny jsou patrné především na severu Itálie, který patří ke světovým oblastem, jež byly pandemií nové nákazy postiženy nejvíce.

V poslední době stoupá zájem o ekologii. Tento vliv je jednak ze strany státu, jednak také samotní občané se více zajímají o životní prostředí. Typickým příkladem je například třídění odpadu: statistiky uvádějí, že dnes již třídíme odpad mnohem více, než tomu bylo například před deseti lety. Toto uvědomění si toho, že ekologie je důležitá se promítá do spousty činností – zahradnictví nevyjímaje.

V posledních dnech, týdnech a měsících, díky různým mediálním zjednodušením, dochází snad každému, že je s našimi lesy něco v nepořádku. A snad každý souhlasí s tím, že by společnost, tedy stát měl vlastníkům lesů a lesním hospodářům v těžké situaci nějak pomoci. Ale jak? Co by měl stát podporovat? Měl by přispívat na okamžitou finanční situaci vlastníků lesů a tím vlastně vytvářet budoucí problémy? Anebo by měl podporovat to, co chce a potřebuje celá společnost? Neměl by veřejné prostředky vynakládat především na naplnění veřejného zájmu na plnění funkcí lesů a především na to, aby se podobná kritická situace už v budoucnu neopakovala? (Anebo aspoň jsme proti tomu udělali, co jsme věděli a udělat mohli). Projděme si zatím poskytované podpory na hospodaření v lesích.

Emise skleníkových plynů vztažené k potravinám tvoří 25 % celoroční globální uhlíkové bilance. Když už se rozhodnete bojovat s klimatickou změnou, je tedy naprosto logické soustředit svou pozornost na to, co jíte. Vaše volba, vyjádřená peněženkou či obsahem nákupního košíku, totiž může ze zmíněné čtvrtiny odebrat 29-70 %. Až potud je to vcelku jasné. Komplikace nastanou hned poté, co se rozhodnete onu pro planetu pozitivní změnu učinit. Ne každá strategie výběru potravin má skutečný efekt a často se ve snaze dobrat změny dobereme jen vyšších emisí. Kde nejčastěji chybujeme a jak to napravit? Na to se soustředí badatelé z univerzity v Leedsu. Píše o tom například The Conversation.

Koronavirus vyvolává rasové násilí o snižuje turistiku - v dobrém i zlém.

Solární panely nejsou a ještě dlouho – a možná nikdy – nebudou ekologickou spásou. Říká jedna strana „znepřáteleného“ tábora. Příznivci všeho, co se tváří ekologicky, pak toto tvrzení kategoricky odmítají. Jak je to ve skutečnosti s fotovoltaikou? Podívejme se na tento problém společně s podloženými fakty.

Nový koronavirus SARS-CoV-2 má pověst pomocníka životního prostředí, protože se kvůli celosvětové pandemii snižuje produkce skleníkových plynů. Na druhou stranu se ale americké společnosti v čele s kavárenským řetězcem Starbucks ze strachu z rozšiřování viru vracejí k jednorázovým obalům. A lidé začínají znovu preferovat balené potraviny.

Naše planeta je přeplněná plastovým odpadem. Skotská firma MacRebur přišla v roce 2016 na to, jak ho chytře využít.

Elektromobily jsou teď ty hodné a SUV sající benzín nebo naftu po litrech na ujetý kilometr špatné. Ve Státech je to celé ale trochu složitější. Snaha výrobců elektrických vozů zavděčit se spotřebitelům je vede k výrobě sportovních žihadel i těžkotonážních obrněnců v elektro-verzi. A tím sami ztrácí potenciál změny k lepšímu.

Znečištění ovzduší zkrátí lidský život v průměru o 2,9 roku a je pro zdraví rizikovější než kouření. Vyplývá to z nově zveřejněné studie německých vědců, kteří na základě závěrů svého výzkumu přirovnávají znečištění ovzduší k nové pandemii.

Není žádným tajemstvím, že zdravé lesy poskytují člověku hned celou řadu ekosystémových služeb, a to nejen zásobovacích, jako je produkce dřeva nebo lesních plodů. Původní lesní pokryv byl ale rozdroben do té míry, že více než 70 % všech těchto porostů na Zemi leží do vzdálenosti menší než jeden kilometr od lesního okraje a mnohé lesy jsou menší než 10 hektarů, přičemž bývají nezřídka obklopeny krajinou přeměněnou lidskou společností na ornou půdu, pastviny nebo lidská sídla.

V posledních dvaceti letech prudce ubylo čmeláků. Nejprve se mínilo, že za to můžou hlavně pesticidy užívané v zemědělství, protože ty likvidují populace všech divoce žijících i domácích včel. Jenže čmeláci mizí i z krajiny, kde s pesticidy nepřijdou do styku. Podle britských vědců za to může klimatická změna. Tyto chundelaté včely totiž sice dokážou opylovat květy i při teplotě deseti stupňů Celsia, kdy včela medonosná křehne a zůstává v úle, ale neumějí se vyrovnat s extrémními výkyvy teplot.