Ekologie

Město Hradec Králové, žárová zinkovna Wiegel a Okrašlovací spolek Svobodné Dvory se dohodly na spolupráci při ochraně Bohdaneckého rybníka na západním okraji města. Na rybníku je jediné hnízdiště husy velké v Hradci Králové, regionálně výjimečné hnízdění moudivláčka lužního a dalších mokřadních a vodních ptáků. Zúčastněné subjekty přichystaly ke společné ochraně memorandum, uvedla hradecká radnice.

Aukce cenného dříví v Chropyni na Kroměřížsku vynesla rekordních více než 40 milionů korun. Nejvyšší v historii dražby byly i nabídnuté maximální částky za výřezy dubu, modřínu a jasanu. Rekordní byla také průměrná cena u dubu a modřínu, řekl ČTK organizátor aukce Pavel Plaček z pořádajících Arcibiskupských lesů a statků Olomouc. Dražbu podnik uspořádal podesáté.

Mladá Boleslav chce letos na jaře začít s budováním sběrného dvora v areálu Na Celně, na začátku února vyhlásila veřejnou zakázku na stavební práce v hodnotě 48 milionů korun bez DPH. Město má na většinu nákladů dotaci z evropských fondů. Součástí by mělo být i re-use centrum, kam budou lidé moci odevzdávat nepotřebné věci k dalšímu využití. ČTK to za město řekl Pavel Šubrt.

Jihopolský Krakov zavede pilotní program, v rámci kterého nasadí holubům antikoncepci. Podle polských médií zástupci města i odborníci ujišťují, že půjde o bezpečný prostředek.

Na soutoku Malše a Vltavy v Českých Budějovicích vzniká vyhlídkové molo. Visutá stavba nad vodou, která přinese nový výhled na historické centrum města, bude stát 10,5 milionu korun bez DPH. Stavba začala v zimě a skončí v březnu, řekl ČTK náměstek primátorky Petr Maroš (Nezařazení).

V chovech včel v Olomouckém kraji se rychle šíří nebezpečná hniloba včelího plodu. První případy této bakteriální nákazy veterinární inspektoři v kraji po několikaleté pauze zaznamenali v roce 2024 a loni už byla potvrzena na 27 stanovištích. Chovatelé v kraji museli zlikvidovat více než tři stovky nakažených včelstev, aby se choroba dál nešířila. ČTK to dnes řekla ředitelka Krajské veterinární správy pro Olomoucký kraj Hana Brázdová.

Návrh skupiny opozičních poslanců na uzákonění podmínek pro provoz soustav domovních čistíren odpadních vod vláda tento týden odmítla, vyplývá z výsledků zasedání. Cílem novely je podle autorů z klubů KDU-ČSL, STAN a Pirátů zajištění odborného provozování těchto čistíren, možnosti kontroly a zvýšení ochrany životního prostředí. Podle vládních legislativců by ale nebyla navrhovaná regulace použitelná. Kabinet ANO, SPD a Motoristů pošle zákonodárcům k předloze podle výsledků jednání záporné stanovisko.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) chce letos v září vládě předložit novelu zákona o ochraně přírody a krajiny. Součástí návrhu zákona mají být také změny, které podpoří plnění Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu. Vyplývá to z letošního plánu legislativních prací vlády na rok 2026 a výhledu na další roky, který má ČTK k dispozici a který kabinet projedná v pondělí.

U vídeňského zemského soudu začal soudní proces s desítkami aktivistů z nyní již v Rakousku neexistujícího hnutí Poslední generace (Letzte Generation), které stálo například za silničními blokádami. Na lavici obžalovaných usedne celkem 47 lidí, kvůli přestavbě velkého soudního sálu se tak ale bude dít postupně, informují rakouská média. Na dnešek pozvánku k soudu dostala skupina sedmi lidí.

Praha - Ministerstvo životního prostředí (MŽP) chce letos v září vládě předložit novelu zákona o ochraně přírody a krajiny. Součástí návrhu zákona mají být také změny, které podpoří plnění Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu. Vyplývá to z letošního plánu legislativních prací vlády na rok 2026 a výhledu na další roky, který má ČTK k dispozici a který kabinet projedná v pondělí.

Městský soud v Praze se bude muset již potřetí zabývat žalobou spolku Hnutí Život, které nesouhlasí se zněním zásad péče o národní park Šumava pro roky 2022 až 2040. Nejvyšší správní soud (NSS) vytkl městskému soudu již podruhé procesní nedostatky a vyhověl kasační stížnosti spolku. Věcně se ovšem zásadami péče a jejich zákonností nezabýval, vyplývá z rozhodnutí, které je dostupné na úřední desce NSS.

O třetinu snížený rozpočet ministerstva životního prostředí ohrožuje ochranu přírody, obnovitelné zdroje i veřejné zdraví.

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety či jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Napsala to agentura AFP s odkazem na studii vědců z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry, kterou zveřejnil odborný časopis Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části raket Falcon 9 společnosti SpaceX.

Nečekaný pohled se naskytl vědcům z australské univerzity, kteří prováděli výzkum podmořského života v hlubinách moře v Antarktidě. Nad holým mořským dnem v příliš velké hloubce, aby sem pronikaly sluneční paprsky, se líně šinul mohutný žralok. Vědci se přitom až dosud domnívali, že v chladných vodách Antarktidy žraloci nežijí, napsala agentura AP.

Vytrvalé zimní bouře rozvířily moře i oceány natolik, že drobní ptáci nemají jak lovit. Postupně se tedy trápí hlady a nakonec umírají vysílením.

Exportní pozici Česka podpořil i růst výroby v jaderných elektrárnách, zatímco některé obnovitelné zdroje zaznamenaly výrazný pokles.

Nejsme v Číně, aby k nám jednoho rána přijely bagry a bez ptaní postavily větrník nebo soláry na rodinném poli jen proto, že to tak někdo u úředního stolu v Pekingu nakreslil. Žijeme v demokracii, kde má krajina svou cenu a lidé svá práva. Jenže energetická realita je taková, že ty větrníky a soláry prostě potřebujeme.Akcelerační zóny jsou pokusem najít v české krajině místa, kde moderní energetika dává smysl, aniž by přitom vyhlásila válku lidem v sousedství nebo přírodě. Jak se ale v záplavě map a odborných termínů jako SEA či EIA vyznat a kde končí mýty a začíná skutečná ochrana našeho domova?

Přinášíme čerstvý přehled novinek z energetického sektoru ze světa i z České republiky.

V odlehlé oblasti argentinské Patagonie paleontologové našli mimořádně zachovalou fosilii prastarého krokodýlího tvora, kterému dali jméno Kostensuchus atrox. Tento tvor žil na konci období křídy asi před 70 miliony lety a nebyl jen „vodním krokodýlem“, ale spíše suchozemským vrcholovým predátorem se silnými čelistmi a více než 50 ostrými zuby, které mu umožňovaly lovit i středně velké dinosaury. Jeho zuby odborníci přirovnávají k těm u tyranosaura, což naznačuje, jak mohutný byl jeho skus. Informoval o tom server Ekolist.

Vědci z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (JU) sledovali výskyt psychoaktivních léčiv ve vodě a v raných vývojových stadiích ryb žijících v toku ovlivněném komunálním znečištěním. V rámci mezinárodního výzkumu, na kterém spolupracovali s kolegy z Baylor University v USA, zjistili přelomové informace o hromadění psychoaktivních léčiv v jikrách a plůdku pstruha obecného. Výzkumníci přinesli první důkaz o hromadění psychoaktivních léčiv, které se nesmí podávat těhotným ženám z důvodu možného poškození matky, plodu nebo narušení průběhu těhotenství, v jikrách a vylíhlém váčkovém plůdku.

Když jsem se dočetl, co se podle pana Hrabala opět přihodilo, nevěřil jsem svým slábnoucím očím. I když v této zemi se nenajde nic tak neuvěřitelného, aby se to rychle nedalo zhmotnit. Po odvolaném řediteli státního podniku Lesy České republiky (LČR), tedy největšího správce lesů v naší zemi, nastoupil Ing. Vojáček, jenž již dříve tento státní podnik řídil. Jen tak nesměle se proti tomuto návrhu vytahovala rozporuplná směna pozemků mezi LČR a Vojenskými lesy. Už se tak moc nezdůrazňuje, že oba státní podniky nejsou vlastníky těchto pozemků, vlastníkem je stát, tedy Česká republika, oba podniky je pro stát dle jejich funkčního zaměření spravují.

Moře vyplavilo na pláž jednoho z ostrovů britského souostroví Orkneje plastové lahve a další odpadky, které pocházejí z Kanady a byly vyrobeny v 60. a 70. letech minulého století. Podle místních sběračů odpadu se množství vyplaveného materiálu v posledních týdnech znásobilo. Experti odhadují, že za to mohou nezvykle časté bouře a silný vítr, píše server BBC.

Německý agrochemický gigant Bayer navrhl urovnání dlouholetých sporů kolem herbicidu Roundup. Jeho dceřiná společnost Monsanto chce zaplatit až 7,25 miliardy USD (148,6 miliardy Kč) za ukončení velké části žalob, které tvrdí, že přípravek způsobil rakovinu krve. Peníze by firma vyplácela postupně po dobu až 21 let. Návrh ještě musí schválit soud. Oznámil to Bayer.

Najatá firma dokončila odvoz odpadu z nelegální skládky v brněnských Horních Heršpicích zpět do Německa. Šlo o plánovaných 282 tun plastů a laminátů z letadel či větrných turbín. Na místě ale zůstaly další desítky tun odpadu, o kterých bude česká strana s německou dále jednat. ČTK to řekla mluvčí ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí.

Polystyrenové obaly, které dnes většinou končí na skládkách, by se v budoucnu mohly stát cennou surovinou pro chemický průmysl. Vědci představili technologii, jež dokáže z plastového odpadu vyrábět toluen – levněji a s výrazně nižší uhlíkovou stopou než tradiční petrochemické postupy.

Prezident Petr Pavel v pondělí ráno jmenuje kandidáta Motoristů Igora Červeného ministrem životního prostředí, oznámil odbor komunikace prezidentské kanceláře. Pavel s Červeným podle něj dnes na schůzce řešili například otázky přístupu České republiky k ochraně přírody, vody a půdy či tematiku klimatické změny a připravenosti na ni. V diskusi se dotkli i řešení možného střetu zájmů Červeného, dodal Hrad.

Veterináři potvrdili ptačí chřipku u dalších ptáků uhynulých v pražské zoo, informovala Státní veterinární správa (SVS). V Zoo Praha dosud podle veterinářů uhynulo ve dvou zasažených expozicích přes 30 ptáků, ptačí chřipka se dosud potvrdila u deseti z nich. Do jiných expozic ptáků se nemoc podle veterinářů nešíří.

Najatá firma dnes dokončila odvoz odpadu z nelegální skládky v brněnských Horních Heršpicích zpět do Německa. Šlo o plánovaných 282 tun plastů a laminátů z letadel či větrných turbín. Na místě ale zůstaly další desítky tun odpadu, o kterých bude česká strana s německou dále jednat, řekla mluvčí ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí.

Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) obdržela dopis od svého zřizovatele, ministerstva životního prostředí, který ji informoval, že ministerstvo financí správě parku navrhlo snížit počet pracovních míst o 14. ČTK to potvrdil mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Správa KRNAP má 238 kmenových zaměstnanců. Škrty připadají v úvahu v činnostech spojených s turistickou infrastrukturou a cestovním ruchem, vzděláváním či pořádáním akcí pro veřejnost. Péče o přírodu zůstává prioritou správy parku.

Vodu v nádrži Lipno na Českokrumlovsku znečišťují nepovolené výpusti odpadních vod. Potrubí ústící do přehrady odhalila snížená hladina Lipna. Vodohospodáři prověřili více než 100 výpustí, z některých podle rozborů vytéká znečištěná voda. O situaci informovala Česká televize. Nejhorší kvalitu vody zjistili správci povodí u Frymburku, podají kvůli tomu podnět na příslušný vodoprávní úřad k prošetření, sdělila ČTK mluvčí Povodí Vltavy Pavlína Mertl.

Kandidát Motoristů na ministra životního prostředí Igor Červený nechtěl konkretizovat témata dnešní schůzky s prezidentem Petrem Pavlem, jednání bylo podle něj v přátelské atmosféře. Pavlovi zodpověděl dotazy, řekl novinářům. Pokud ho prezident jmenuje, na ministerstvu životního prostředí bude podle Červeného fungovat "svatá trojice", kterou bude tvořit on, vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek a vrchní ředitel sekce technické ochrany životního prostředí Jaromír Wasserbauer.

Město Ostrava nechává se společností Ostravské vodárny a kanalizace (OVAK) zpracovat studii možností lepší ochrany Ústřední čistírny odpadních vod v Ostravě-Přívoze. Mohla by být hotová ještě letos, řekl ČTK náměstek primátora pro životní prostředí Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu). Předloňské povodně čistírnu kompletně odstavily, kvůli její nefunkčnosti několik měsíců tekly splašky do řeky Odry.

Staré fotovoltaické parky ze slavných let 2010 se pomalu blíží ke konci garantovaných výkupních cen. Jejich provozovatelé proto řeší, jak je udržet ziskové i nadále.

Přenosných malých baterií se k recyklaci dostane 48 procent, evropský trh ale v následujících letech nastaví minimální hranici 73 procent.

Kritika asociálního charakteru dosavadní zelené politiky je oprávněná. Místo jejího zrušení je však nutné soustředit se na podporu nejzranitelnějších.

V posledních dvou dekádách došlo na území České republiky k bezprecedentnímu nárůstu ploch kalamitních holin, které vznikly v důsledku gradace lýkožrouta smrkového, větrných polomů a vln sucha. Rozloha holin dosahuje desítek tisíc hektarů a představuje zásadní problém pro obnovu lesa, zajištění ekosystémových služeb i hospodářských funkcí. Pro opětovný návrat lesa je proto nutné kreativně využívat různé obnovní postupy a celou škálu různých druhů dřevin, včetně tzv. pionýrských či přípravných.

Ta zelená barva na mapě střední Evropy jsou různým způsobem chráněná území přírody a krajiny.

Drony organizace Správa informačních technologií města Plzně (SITMP) budou pomáhat na Šumavě odhalit oheň dřív, než se rozšíří. Městští dronaři se zapojili do přeshraničního projektu CTRL-F (Control Fire), který má pomocí senzorů v terénu a dronů odhalovat lesní požáry v česko-bavorském pohraničí, zejména v národních parcích Šumava a Bavorský les. Ještě dříve, než si někdo v parku všimne kouře, mohou už být drony ve vzduchu a posílat aktuální informace na operační středisko hasičů, řekl ČTK radní Plzně pro Smart Cities a podporu podnikání Daniel Kůs (Piráti).

Vědci Technické univerzity v Liberci (TUL) vyvinuli metodu, která dokáže rychle odhalit zdraví nebezpečné patogeny escherichia coli nebo legionella pneumophila ve vodě. Liberecká univerzita se v minulých letech opakovaně potýkala s výskytem legionelly ve vodě na vysokoškolských kolejích. Na výsledky rozboru vody musela čekat i několik dní, teď jsou k dispozici do pěti hodin. Právě rychlost může být zásadní v přijetí účinných opatření pro ochranu zdraví, řekl ČTK mluvčí univerzity Radek Pirkl.

Škod v zemědělství v loňském roce ubylo, neznamená to ale obrat trendu extrémních výkyvu počasí. Vyplývá to z vyjádření pojišťoven, které ČTK oslovila. Zatímco největší škody způsobily v roce 2024 zemědělcům jarní mrazy, loni představovaly největší problém srážky a krupobití, uvedly pojišťovny. Více než v předchozích letech se loni pojišťovny zabývaly také nákazami hospodářských zvířat, což zvýšilo zájem o jejich pojišťování.

Energetická společnost C-energy z Plané nad Lužnicí na Táborsku začne jednat s obcemi, která budou chtít využívat spalovnu opadů. Zařízení na energetické využití odpadu (ZEVO), které nyní firma buduje, by mělo zahájit zkušební provoz příští rok.

Skupina amerických zdravotnických a ekologických organizací dnes zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa. Vadí jim, že minulý týden odstoupila od vědeckého stanoviska, podle něhož emise skleníkových plynů ohrožují lidské zdraví, a odstranila tak základ pro federální klimatické předpisy. Informují o tom agentury AP a Reuters.

Od léta 2024 mají PET lahve přichycená víčka. Co vypadá jako drobnost, je ve skutečnosti miliardová revoluce v průmyslu – a možná i v našem vztahu k tomu, co považujeme za samozřejmost.

Sněmovní výbor pro životní prostředí dnes dolní komoře doporučil schválit rozpočet ministerstva životního prostředí na letošní rok. Podle návrhu bude o 531 milionů korun nižší než původní plán vlády Petra Fialy (ODS), který počítal s částkou 20,85 miliardy korun. Současný návrh stanovuje výdaje ministerstva na 20,4 miliardy korun. Rozpočet podpořilo deset poslanců, osm se zdrželo hlasování.

Krize biodiverzity, tedy úbytek živočišných druhů a také biotopů, v nichž tyto druhy žijí, je zásadní celosvětový problém. V tuzemsku se jej rozhodla řešit Akademie věd ČR unikátním výzkumným programem. Vědci zmapují současný stav a navrhnou, jak řešit ty nejpalčivější problémy. Lidem navíc vysvětlí, co to vlastně ta biodiverzita (tedy biologická rozmanitost) vlastně je.

Jen den poté, kdy europarlament definitivně schválil nový klimatický cíl spočívající ve snížení emisí CO2 o devadesát procent do roku 2040, se konal minulý týden v belgických Antverpách summit největších firem evropského průmyslu, na němž se průmyslníci snažili vysvětlit politikům nereálnost evropské klimatické politiky. Setkání se účastnilo devět stovek největších firem a 391 byznysových asociací a svazů. Hlavní téma bylo, jak zastavit klesající konkurenceschopnost evropských podniků oproti severoamerickým a čínským konkurentům. Průmyslníci velmi ostře varovali, že pokud evropské ceny elektřiny zůstanou v porovnání s globálními konkurenty vysoké, povede to k přesunu výroby jinam.

Úbytek biodiverzity je rizikem nejen pro přírodu, ale i pro lidskou společnost, která je její součástí. Uvedl to Radim Hédl z Botanického ústavu v rozhovoru Akademie věd ČR. Hédl stojí v čele začínajícího pětiletého projektu, jehož cílem je propojit pohled přírodních i humanitních věd na toto dosud spíše opomíjené téma. Spolupracovat budou vědci ze sedmi ústavů akademie věd.

Generálním ředitelem státního podniku Lesy České republiky (LČR) bude Josef Vojáček. Podnik vedl již v letech 2018 až 2021, tedy v době druhé vlády premiéra Andreje Babiše (ANO). Vojáček uspěl ve výběrovém řízení, které vypsalo ministerstvo zemědělství, uvedl mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý. Tehdejšího generálního ředitele Dalibora Šafaříka ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) odvolal z čela státní firmy 14. ledna.

Mimořádná opatření, která pražská zoo přijala minulý týden po potvrzení ptačí chřipky u některých uhynulých ptáků, budou platit minimálně pět týdnů od potvrzení nákazy. Novinářům to dnes řekl ředitel odboru ochrany zdraví a pohody zvířat Martin Jánošík z Městské veterinární správy v Praze. V zoo podle něj uhynulo osm ptáků, kteří žili ve venkovních voliérách.

Město Plzeň schválilo rozdělení 200 stromů občanům v rámci programu Výsadba stromů na území města Plzně 2025, jehož cílem je zlepšit klima a estetiku města. Podpora environmentálních aktivit Město Plzeň se aktivně zapojuje do ekologických projektů a podporuje občany v péči o městskou zeleň.

Pražští holubi, a vlastně nejen ti v metropoli, vyvolávají bouřlivé polemiky mezi svými zastánci a lidmi, kteří mají na starost ochranu památek, čistotu veřejného prostoru a v neposlední řadě také ochranu lidského zdraví. V našem prvním textu jsme se společně s pražskou zastupitelkou Lucií Kubesa (ODS), předsedkyní Výboru pro životní prostředí, veřejný prostor a pohřebnictví, věnovali otázce efektivity provozu městských holubníků i nákladům na jejich pořízení.

Po několika teplých sezónách je letošní rok výjimečný. Proto na možnosti modernizací, které navýší finanční úspory a odolnost sektoru, poukáže dubnová konference Dny teplárenství.

Evropský parlament podpořil ambicióznější klimatický cíl: do roku 2040 snížit emise o 90 procent oproti roku 1990. Analýzy renomovaných ekonomů však varují, že takový krok může vyhnat cenu emisních povolenek do extrémních hodnot a zásadně zatížit evropský průmysl i veřejné rozpočty.

Hlad po energiích kvůli využívání umělé inteligence prudce roste. Do konce roku 2030 by mohl podíl spálené elektřiny překonat tři procenta globální spotřeby.

Čistá energie má hezký cíl, ale hodně špinavý začátek. Bez kovů vzácných zemin se neobejde řada moderních technologií – od elektromotorů po vysoce účinné větrné elektrárny. Jejich těžba však ničí krajinu a posiluje globální závislosti. Vědci nyní přicházejí s překvapivým řešením: místo těžké techniky by mohly vzácné kovy „těžit“ rostliny.

Nová zpráva poradního orgánu Evropské unie (EU) European Scientific Advisory Board on Climate Change varuje, že bez systematické adaptace se z klimatické změny stane trvalý fiskální problém. Jen v posledních letech dosahují přímé škody na infrastruktuře a majetku v EU v průměru zhruba 45 miliard eur ročně (více než bilion korun).

Bezdrátové mikrofony, drobné kamery nebo třeba chytré prsteny. Trendem poslední doby je neustále se zmenšující elektronika. Pro běžného uživatele je to praktické, problém ale nastává, když zařízení doslouží. Drobné přístroje jsou totiž konstrukčně stále složitější a jejich rozebírání i následná recyklace je technologicky náročná. O to důležitější však je, aby neskončily ve směsném odpadu. Každý správně zpětně odevzdaný kus elektroniky totiž pomáhá šetřit cenné suroviny i životní prostředí.

Semenáři státního podniku Lesy České republiky (LČR) použili jako první v Evropě k třídění semen lesních stromů rentgen. Vytřídili s ním semena jedle bělokoré, u nichž je třídění klasickými metodami nedokonalé. Třídění si zadali v Nizozemsku na zařízení, které se používá v zemědělském semenářství. Podnik plánuje, že by rentgenový třídič v budoucnu pořídil pro svůj semenářský závod v Týništi nad Orlicí na Rychnovsku, sdělila mluvčí LČR Eva Jouklová.