Emigrace

Netají se tím, že věří v Boha. Naopak. Zakladatel a generální ředitel společnosti Passerinvest Group Radim Passer, který patří mezi nejbohatší Čechy, otevřeně říká, že mu tato víra přináší pokoj, radost a naději do života. Začal ji hledat před mnoha lety, když mu zemřel prvorozený syn, a od té doby, co ji našel, ho provází každý den. Jak vnímá to, že lidé dnes věří víc politikům než církvím? Proč uvažoval o emigraci a koho by rád viděl ve funkci prezidenta?

Nacistům dokonce z pochodu smrti, po roce pak 1948 zklamaná novými poměry emigrovala i s manželem a malým synkem. I když byla talentovaná a objevila se v několika prvorepublikových filmech pro pamětníky, její slibně se rozvíjející kariéru ukončila okupace, a proto je nám takřka neznámá…

Smutný konec potkal českou undergroundovou legendu. Pro muže, kterého všichni znali pod jménem MC Špína se stal osudným noční mráz. V poslední době žil v Praze na ulici mezi bezdomovci a tam také ve věku 64 let zemřel. Jeho tělo našli náhodní chodci v jednom pražském parku. MC Špína se proslavil nejen doma, ale i v zahraničí jako zpěvák, kdy spolupracoval s celou řadou dýdžejů a muzikantů zejména z oblasti elektronické hudby, techna, ale i bigbeatu. Řadu let žil v USA, kam emigroval.

Nejvíce se proslavila díky televiznímu pořadu Jste to, co jíte. Dneska se známá lékařka věnuje psychoterapii a svým klientům radí, jak překonat jakoukoli krizi. Málokdo ale ví, že sama Kateřina Cajthamlová neměla vždycky úplně jednoduchý život. Nedávno přiznala, že velkou část dětství prožila bez matky, která ji opustila.

Na první pohled působí Ondřej Sokol jako věčně usměvavý pohodář. Málokdo proto ví, že moderátor pořadu Tvoje tvář má známý hlas nebo člen slavné Partičky v dětství zažil krušné chvíle, se kterými se dodnes úplně nevyrovnal.

Před 70 lety se skupině Západočechů podařilo dostat do západního Německa přes železnou oponu v „uneseném“ osobním vlaku.

Československou železnou oponu prorazil přesně před 70 lety, 11. září 1951 rychlík z Prahy do Aše. Převezl tehdy 110 cestujících do západního Německa. Vlak číslo 3717, později nazvaný "vlak svobody", odjel ve 14:12 z Chebu do Aše, kde ovšem nezastavil, přerazil dřevěnou závoru a přejel státní hranici. Útěk zorganizovali strojvůdce Jaroslav Konvalinka, výpravčí Karel Truksa a lékař Jaroslav Švec. Do Československa se poté vrátilo 77 ze 110 cestujících, kteří o plánovaném útěku nevěděli. Úspěšná akce několika odpůrců komunistického režimu vedla posléze ke zrušení trati Cheb-Aš-Hof. Trať byla obnovena v prosinci 2015.

O situaci v Bělorusku se už politici tolik nezajímají, Lukašenkovi se podařilo odvrátit pozornost Evropy pomocí uprchlíků, řekl Seznam Zprávám Mogens Blicher Bjerregård, předseda Evropské federace novinářů.

Nikdo by asi neřekl, že je dnes kubánsko-americké zpěvačce Glorii Estefan neuvěřitelných 64 let. Vypadá totiž na svůj věk opravdu skvěle. Může za to asi i šťastné manželství, láska k hudbě a smysl pro humor, kterým se prý neustále udržuje ve formě.

Filip Gregor je původně vyučený kadeřník, této profesi se věnoval více než 16 let. Ještě jako velmi mladý otevřel první salon na pražských Vinohradech, poté se dostal k dánské firmě, která vyrábí kvalitní ekologické barvy na vlasy a další produkty, a stal se jejím exkluzivním distributorem pro celou ČR. Na výjimečném místě v Loretánské ulici otevřel druhý luxusní salon, ale po čase se rozhodl vše prodat a změnit a odcestovat do zahraničí. Nyní chce navíc pomáhat lidem v růstu a inspirovat je k tomu, aby žili autentičtěji, objevili své pravé já a nebáli se jít unikátní, nestádní cestou.

Seznam Zprávy mluvily ve Vilniusu se zástupci běloruského exilu, kteří bojují s Lukašenkovým režimem na dálku. Mluvili o tom, jak se do Litvy dostali a o nadějích na porážku diktatury.

Eva Pilarová by dnes oslavila 82. narozeniny, bohužel však už přes rok není s námi. Zemřela v březnu roku 2020 na selhání ledvin. Její život byl jako na houpačce. Kariérní úspěchy vystřídaly strasti v životě soukromém. Její manžel Milan ji totiž opustil jen tři měsíce po porodu jediného syna. Emigroval.

Příběhy sportovců prchajících před odplatou totalitního režimu ukazují, že v Bělorusku dál přituhuje.

Staré přísloví říká, že co Čech, to muzikant. Jak vám ukáže historický článek z roku 1896, tak si to velmi dobře uvědomovaly i úřady v Americe. Zajímá vás, proč úředníci amerického imigračního úřadu nechtěli povolovat pobyt českým hudebníkům?

Byli věznění, vyhazovaní z práce, či donuceni emigrovat. I proto dnes mají často podprůměrně penze, na rozdíl od režimních prominentů, jimž by je mohl snížit nově navržený zákon. Co si o situaci 32 let po revoluci myslí čtenáři?

Herečka Dagmar Bláhová se dokázala nesmazatelně zapsat do dějin českého a československého filmu. Mnohem známější je ale dost možná v Austrálii, kam během minulého režimu emigrovala. Během své kariéry pracovala s velkými jmény a seznámila se i s režisérem a hercem Jiřím Menzelem. Toho před lety pozvala k sobě do Austrálie, kde došlo během večeře k velmi humornému momentu.

V průběhu posledních let se problematika migrace stala jedním z mediálně nejskloňovanějších témat. Otázka aktuální imigrační vlny směrem do Evropy rozděluje odbornou i laickou veřejnost a má dalekosáhlý dopad nejen na celkovou náladu ve společnosti ale i na vnitropolitické otázky zemí Evropské unie. Navzdory tomu, že Česká republika nepřijala téměř žádné uprchlíky z právě probíhající migrační vlny z východu, je migrace a islamizace nejkontroverznějším tématem rezonujícím ve všech vrstvách české společnosti.

Je to jen několik týdnů, kdy Jiřina Bohdalová oslavila jubileum a vydala knihu Můj život mezi slzami a smíchem, ve které rekapituluje svůj život.

Těžko hledat v Česku někoho, kdo by si nekladl otázku, proč právě jeho země zvládá pandemii covid-19 nejhůř na světě. Jednoduchá odpověď neexistuje, ale jisté je jedno: na problémy jsme si zaseli dávno před tím, než o novém koronaviru kdokoli vůbec slyšel.

Jedna z nejvýraznějších postav prvorepublikového filmu neměla o skandály a přešlapy nouzi. Jeho úlety s herečkami, šňupání kokainu i bujaré alkoholové večírky patřily k Haasovu dennímu chlebu. Proč se tedy herec, který měl tak rozjetou kariéru, po válce už nikdy v Čechách neprosadil?

Jak byste se zachovali, kdybyste museli utéct ze země, v níž jste se narodili a studovali? Jak byste vzpomínali na svou rodnou vlast, do které se nemůžete přes půl století vrátit, protože ji postupně ovládly dva totalitní režimy? Napadlo by vás umožnit krajanům poznat život, lidi a atmosféru svého nového domova – země, která vám přinesla svobodu, štěstí a bohatství?

V srpnu 1968 převálcovaly Pražské jaro pásy tanků armád Varšavské smlouvy a spustily tím nebývalou vlnu emigrace na Západ. Ne všichni emigranti, kteří v roce 1968 opustili Československo, tam v té době přišli hledat jen snazší a svobodnější život, někteří si s sebou v srdci nesli myšlenky na odplatu. V této nepočetné skupině byl i Manuel František Vaněček, který se narodil v roce 1947 v Ostravě.

Kráska, která si stihla vybudovat kariéru v módním průmyslu, vdát se a vychovat dvě děti, hrát v řadě filmů, napsat knihu a vypadat stále jako připravená nafotit titulní stranu módního časopisu. Geny, které zdědila tato krásná a inteligentní žena, ji můžeme závidět.

Neděle 7. března 1948, šumavská osada Hraběcí Huť nedaleko Kvildy. Do půlnoci zbývá asi hodina. Zasněžená pláň přechází v hluboký les, v roklinách se povaluje mlha. Na zamračeném nebi občas prosvitne úzký srpeček měsíce. Asi kilometr jižně od osady se mokrým sněhem prodírá pět postav. Jdou v řadě za sebou. První postupuje muž ve stejnokroji Sboru národní bezpečnosti – štábní strážmistr Václav Hrubín. Ve vysokých vojenských botách prošlapává ve sněhu cestu ostatním.

Spojené arabské emiráty, Bahrajn a Súdán. Postupně tři arabské země dokázali Američané posadit loni k jednacím stolům se zástupci Izraele a dovést jednání k dohodě. A zrovna na začátku největšího židovského svátku přibyly podpisy ještě na smlouvě Židovského státu s Marokem.

O riskantním útěku Roberta Ospalda a Zdeňka Pohla po drátech vysokého napětí v červenci 1986 informovala světová média. Dodnes je důkazem, jak silná byla touha lidí dostat se na svobodu z komunistického Československa, které v době normalizace ostrahu hranic ještě zesílilo.

Míša a Jindra jsou spolu již více než 30 let. Sami o sobě tvrdí, že jsou tak trochu blázni. V roce 2017 se totiž rozhodli opustit vše, co v Česku celý život budovali a zamířili za novým dobrodružstvím. Nyní si plní sen, který jich provázel celý život – žít v jihovýchodní Asii. Jejich cílovou destinací se nakonec stala Indonésie – konkrétně Bali. Proč si zvolili zrovna tuto destinaci a jak moc těžké pro ně bylo všechno opustit a sbalit svůj život do pouhých 37 kilogramů?

Společně byly u jednoho z nejmagičtějších sportovních momentů, které Československo v 80. letech minulého století zažilo. Každá na opačné straně.

Signatář Charty 77 Petr Hanzlík žádal odškodnění v souvislosti s nucenou emigrací po nátlaku komunistické Státní bezpečnosti. Stát mu je upřel. Ústavní soud nyní uvedl, že to byla chyba.

Tu by zřejmě Nabokov získal za svůj román Lolita, jenže na to byl jeho slavný i komerčně úspěšný příběh o lásce literárního vědce k nedospělé dívce ve své době – a nakonec vlastně i dnes - příliš kontroverzní. V životě však tento bezpochyby vynikající spisovatel a kupodivu i nadšený entomolog přišel o mnohem víc.

Tím lékařem byl Eduard Bloch (30. 1. 1872 - 1. 6. 1945), který se narodil v židovské rodině v Hluboké nad Vltavou, vystudoval medicínu v Praze a poté působil jako lékař v rakouské armádě. Adolf Hitler i jeho matka Klara byli po nějakou dobu jeho pacienty.

A ani se tomu nemůžeme moc divit.  Fjodor Fjodorovič Raskolnikov, vl. jménem Fjodor Iljin (nar. 28. 1. 1892) se totiž ze všeho nejvíc proslavil svým kritickým „Otevřeným dopisem Stalinovi, závažnějším o to, že Raskolnikov sám patřil mezi nadšené bolševické revolucionáře. A možná i proto okolnosti jeho úmrtí zůstávají neobjasněné dodnes.

Britská fotografka Catherine Hylandová se ve svém novém projektu zaměřila na severokorejské emigranty, kteří našli nový domov na předměstí Londýna.

Kolik šťastných okamžiků asi zažila Sidonie Amalie svobodná paní Nádherná z Borutína (1. 12. 1885 – 30. 9. 1950)? Majetkově ji po roce 1918 poškodila čs. republika, pak hitlerovské Německo a po roce 1948 komunisté. A v osobním životě si nejvíce cenila svobody, takže problematické to bylo i s jejími případnými životními partnery.

Karel Gott se držel na české hudební scéně dlouhých šedesát let. Musel jít režimu na ruku?

Na výstavě děl Petra Síse si divák uvědomí prostupnost mezi dobrou dětskou literaturou a ideály, o kterých sní dospělí.

Jmenoval se Ing. Jan Bervida a narodil se 4. září 1893 v Radkově a jeho jméno si dnes vybaví opravdu jen málokdo. A i když jeho idea využití kluzáků v armádním letectvu a v boji je dnes překonaná, fakticky jejím prostřednictvím přispěl náš rodák za druhé světové války k vítězství Spojenců za západní frontě.

Ale nejspíš jen proto, že už se psala léta sedmdesátá, která byla k odpůrcům sovětského režimu podstatně mírnější, než léta padesátá nebo třicátá.

Marina Cvětajevová se šťastně vyhnula řádění sovětských bolševiků, protože tou dobou pobývala v Evropě. Tři roky dokonce prožila i v Československu a tu dobu považovala za vůbec za nejkrásnější. Mohla žít možná v bídě, ale svobodně ve Francii. Jenže se rozhodla pro návrat do SSSR…