Emigrace

Bohuslav Úlehla jako dítě zažil nacistickou okupaci i příchod sovětské armády v obci Hrušky na Jižní Moravě. Po roce 1948 pomáhal lidem utíkat přes hranice. V roce 1952 s manželkou emigroval, žili v Rakousku a pak našli nový domov v Austrálii, kde žije téměř 99letý pamětník dodnes.

Legendární zpěvačka Eva Pilarová (†80) patřila k největším hvězdám české hudební scény. Její hlas milovaly generace posluchačů, ale její osobní život byl mnohem složitější než pohled z pódia napovídal. Za úspěchem se skrývaly dramatické vztahy, emigrace manžela, výslechy StB i bolestný vztah se synem, který ji trápil až do konce života.

Navrhla obchodní domy napříč republikou, stavěla vlastníma rukama. Osud architektky Žertové by vydal na román. Dokázala se prosadit v době mužské dominance, ve své tvorbě byla rozkročená od poúnorového převratu přes naději pražského jara až po normalizaci, tvořila ale i po sametové revoluci.

Přestože je herečka Jiřina Bohdalová známou osobností showbyznysu, její nejbližší rodina zůstává spíše v pozadí. Málokdo ví, že její mladší sestra Jaroslava žije už desítky let ve Švédsku.

Automechanik Václav Uhlík z Líní u Plzně objevil roku 1950 v šumavských lesích vrak nacistického kolopásového transportéru. O tři roky později projel s manželkou, dvěma dětmi a dalšími čtyřmi lidmi opraveným strojem přes železnou oponu do Bavorska.

Od válečných Teplic po Austrálii: příběh ženy, která čelila strachu, ztrátám i emigraci a na druhé straně světa našla nový domov.

Koupili si byty v ráji na zemi a pořídili domácí mazlíčky. Teď v panice vše opouštějí. Včetně zvířat, kterých se nekompromisně zbavují. Dubaj zaplavily stovky opuštěných psů a koček

Byl idolem žen i otrokem kokainu. Zatímco Hugo Haas dobýval Hollywood a utápěl vinu za smrt bratra v aférách, jeho žena Bibi obětovala syna i vlastní hrdost, aby mu zachránila život.

Muzikant Michal David je známý nejen jako hitmaker, ale také jako rodinný typ. Málokdo ale ví, že má sestru, která už desítky let žije ve Švýcarsku a vede tam zajímavý život.

Sourozenecká láska se obvykle nevyhne nějakému tomu hašteření a sporům. Obvyklá bývá i určitá sourozenecká rivalita. Jsou však tací, kterým se sourozenecké soupeření vyhnulo, a na své sourozence nedají dopustit.

Přestože už v raném dětství a následně i mládí zažila věci, které by jiného dost možná zlomily, Livia Klausová (82) se nenechala. Zvládnout musela pobyt v dětském domově a později se také vyrovnat s emigrací jedné ze sester do Austrálie.

Textař, básník, reklamní mág, zakladatel kultovní kapely J.A.R., politický marketér, ostrý porotce v X Factoru – a v současnosti ministr kultury. Zde je portrét talentovaného kontroverzního člověka.

Svou hereckou kariéru nastartovala už v dětství, kdy si zahrála i hlavní roli ve filmu Robinsonka. Později i s manželem emigrovala, ale nakonec se do rodné země vrátili.

Dagmar Bláhová vyrostla v Sudetech, ale poté emigrovala do Austrálie. Tam zazářila v oblíbeném seriálu Sousedé a k tomu stihla napsat i řadu pohádek. Když v Československu v roce 1989 padl komunistický režim, vrátila se. A také se podruhé a tajně vdala. Bylo jí 71 let.

V létě roku 1988 nic nenasvědčovalo tomu, že do pádu režimu zbývá už jen rok a pár měsíců. A právě tehdy přeletěl Josef Hlavatý se svým tříletým synem připoutaným na zádech na podomácku postaveném rogalu hranici do Rakouska.

Proč tak rádi někoho odsuzujeme? Jednoduše řečeno, protože nám to dělá dobře. „Měli sedět doma,“ je věta maskující radost z toho, že někomu nevyšel jeho záměr mít se lépe než my.

Syn slavné prvorepublikové herečky Jiřiny Štěpničkové se rozhodl jít ve šlépějích své matky, po které zdědil nejen talent, ale i jistou umíněnost. Díky jejímu uvěznění brzy pochopil, že nic v životě není zadarmo a za všechno se platí.

Před filmovou kamerou stála poprvé ve třinácti, v šesté dekádě minulého století patřila k našim nejobsazovanějším herečkám. Po svatbě s Janem Třískou se ale stala nepohodlnou zdejšímu režimu, nakonec skončila v emigraci.

Američané ve velkém opouštějí Spojené státy. Láká je dostupnější život, kvalitní zdravotní péče a bezpečnější školy v Evropě či AsiiMiliony studentů, důchodců i pracovníků na dálku míří do zemí, kde jejich platy z USA stačí na pohodlné vyžitíV rámci Evropy se nejčastěji vydávají do Francie, Itálie, Němečka, Španělska či dokonce do Albánie. Trend se ovšem nevyhýbá ani Česku, kde se počet Američanů za poslední dekádu více než zdvojnásobilDruhý pas či občanství v Evropě si pořizují i známé osobnosti, včetně například herce George Clooneyho Letos v červenci oslaví ve Spojených státech 250. výročí podepsání Deklarace nezávislosti. Mnozí Američané však tento svátek neprožijí doma. Jejich vlast se totiž mění doslova před očima a zemi, do níž spousta lidí chtěla emigrovat s vidinou lepšího života, teď naopak mnozí opouštějí. Důkazem budiž fakt, že vloni se vůbec poprvé od doby Velké hospodářské krize před takřka sto lety z USA více lidí odstěhovalo, než přistěhovalo.

Písně, které vznikaly z bolesti i vzdoru, připomínají, že svoboda není samozřejmost. Karel Kryl by letos oslavil osmdesátiny.

V Česku má dočasný nebo trvalý pobyt necelých 1500 Íránců. Jedním z nich je i dvaatřicetiletý Faršád Alavi, který svou rodnou zemi opustil před deseti lety. S napětím nyní sleduje vývoj v Íránu po útoku Spojených států amerických a Izraele, který vedl ke smrti íránského nejvyššího vůdce ajatolláha Alí Chameneího.

Konec druhé světové války a porážku nacistického Německa podvědomě vnímáme jako konec utrpení židovského obyvatelstva. To je ale velmi idealizovaná představa. Návraty byly až příliš těžké.

Filmová kráska sedmdesátých let, která se nebála odvážných scén. Zpěvačka s vlastní kapelou. Emigrantka, jež v Austrálii začínala od nuly. Autorka dietních bestsellerů, kolem nichž se vedly ostré debaty. Lenka Kořínková slaví sedmdesátiny. Pamatujete si, co všechno má za sebou?

Tereza Pokorná-Herzová patřila k nejvýraznějším tvářím pohádek 80. let. Na vrcholu popularity se ale rozhodla opustit rozjetou kariéru i Československo.

Novým americkým snem pro některé občany USA je už tam nežít, píše list The Wall Street Journal (WSJ). Američané podle něj v rekordním počtu Spojené státy opouštějí a usazují se se svými rodinami v zemích, které považují za dostupnější a bezpečnější. Například v Česku se podle něj počet Američanů za posledních deset let více než zdvojnásobil.

Spojené státy zažívají něco, co se naposledy stalo za Velké hospodářské krize: více lidí zemi opouští, než do ní přichází. A nejde jen o deportace a zpřísněnou imigrační politiku Donalda Trumpa. Rekordní počty samotných Američanů balí kufry a míří do Evropy. Co se to děje se zemí neomezených možností? Článek Když se americký sen mění v evropskou realitu se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Ze Spojených států se loni odstěhovalo více lidí než přistěhovalo, což se nestalo od dob Velké hospodářské krize, poznamenal ve čtvrtek server The Wall Street Journal (WSJ). List uvedl svůj článek fotografií Prahy, která je u Američanů jednou z oblíbených destinací. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa označila tento odliv za naplnění svého slibu zvýšit počet deportací a omezit vydávání nových víz. Vedle Trumpovy přísné imigrační politiky ale USA zažívají i jinou výraznou změnu, zemi…

Nejde jen o deportace. Spojené státy americké zažívají poprvé v poválečné historii odliv obyvatelstva a vedle vynuceného odchodu cizinců pobývajících v USA nelegálně k tomu přispívají i američtí občané.

Ze Spojených států se loni odstěhovalo více lidí než přistěhovalo, což se nestalo od dob Velké hospodářské krize, poznamenal ve čtvrtek server The Wall Street Journal. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa označila tento odliv za naplnění svého slibu zvýšit počet deportací a omezit vydávání nových víz. Ukazuje to však i něco jiného.

Ze Spojených států se loni odstěhovalo více lidí, než kolik se jich do země přistěhovalo. Podle listu The Wall Street Journal se to nestalo od dob Velké hospodářské krize. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa označila vývoj za naplnění svého slibu zvýšit počet deportací a omezit vydávání nových víz. Vedle přísné imigrační politiky ale USA zažívají i jiný trend – rekordní počty samotných Američanů odcházejí do zahraničí.

Spojené státy loni zažily něco, co se naposledy stalo za velké hospodářské krize před téměř sto lety - více lidí tuto zemi opustilo, než do ní přišlo. Nemůže za to přitom jen tvrdý protiimigrační postup administrativy Donalda Trumpa. Ze země odchází stále více amerických občanů, z nichž mnohé víc láká evropský způsob života, upozorňuje list The Wall Street Journal (WSJ).

Washington - Ze Spojených států se loni odstěhovalo více lidí než přistěhovalo, což se nestalo od dob Velké hospodářské krize, poznamenal dnes server The Wall Street Journal (WSJ). Administrativa prezidenta Donalda Trumpa označila tento odliv za naplnění svého slibu zvýšit počet deportací a omezit vydávání nových víz. Vedle intenzivně medializované Trumpovy přísné imigrační politiky ale USA zažívají i jinou výraznou změnu, která se však na přední stránky novin nedostává: svou vlast opouštějí rekordní počty Američanů a usazují se s rodinami v zemích, které považují za cenově dostupnější a bezpečnější.

Zatímco z Karla Kryla se v Mnichově stala ikona, Jan doma s měsíčním miminkem čelil vyhazovům a nenávisti režimu. Nejtěžší zkouška ale přišla až po 20 letech. Shledání bratrů proběhlo za smutných okolností a Karel byl zklamaný ze stavu demokracie.

Válka na Ukrajině nebere jen území a lidské životy. Zasahuje i samotnou budoucnost země – rodiny se rozpadají, miliony lidí žijí v exilu a porodnost klesla na historické minimum. Demografická krize může poznamenat celé generace.

Tereza Pokorná-Herzová prožila obrovský úspěch v televizních pohádkách a následně zvolila emigraci do zahraničí. Dnes naplno vede uměleckou galerii a píše.

Toužil po svobodě, ale režim ho poslal se psem a ostrými náboji hlídat železnou oponu. V září 1975 se rozhodl pro absolutní risk. V zádech měli vlastní po zuby ozbrojenou rotu.

Nicholas Novák skončil v kvalifikaci akrobatických skoků na olympijských hrách v Livignu na 22. místě. Rodák z amerického Richmondu účast na největší sportovní akci emotivně prožíval. A také jeho rodiče, kteří v roce 1984 opustili komunistické Československo na výjezdu s cirkusem Berousek.

Ležel v hotelovém pokoji v New Yorku a nevěděl, co bude dál. Miloš Forman byl emigrant, jehož první americký film propadl. Román, který chtěl natočit, mu cenzura deset let zadržovala na hranicích.

Pod maskou laskavého bylinkáře se skrýval jeden z nejhorších českých sériových vrahů. Hubert Pilčík své oběti okrádal, týral a následně chladnokrevně vraždil.

Hospůdko známá či Malý přítel z města N - ve své době si tyto písničky pobrukoval kde kdo. Jejich interpret byl nepřehlédnutelný talentem i zjevem. Nakonec ale opustil rodnou zemi i zpěv a začal pracovat v olejářské společnosti.

Ája Vrzáňová v devatenácti letech unikla únosu StB a s medailemi na zápěstí odešla do exilu. Z mistryně světa se stala americkou ikonou, která v New Yorku spolupracovala i s Donaldem Trumpem.

Pro část lidí bylo Československo po srpnu 1968 místem, kde se jim dýchalo čím dál hůř. Rozhodli se emigrovat. Proběhly i pokusy o překročení hranice v letadle. To ale bylo třeba nejprve unést.

Alexandra Nekvapilová byla jednou z reprezentantek na olympiádě v roce 1948. Po návratu skončila na ulici. Režim jim zabavil jejich hotel a nebylo kde složit hlavu. Talentovaná sportovkyně později za velmi dramatických okolností utíkala s bratrem z Československa.

Milovaly ho miliony, ale vlastnila ho StB. Karel Gott nebyl jen „Zlatým hlasem“, ale i aktivní součástí komunistické totality. Příběh muže, kterému systém odpouštěl trestné činy, za které jiní končili v kriminálech, zatímco on stoupal ke hvězdám.

Rozhovor se švýcarskou novinářkou českého původu Renatou Libal, autorkou knihy Nostalgie není nikdy lehká.

Ve věku 94 let zemřela Zuzana Marešová, rozená Spitzerová. Patřila mezi 669 převážně židovských dětí, které odjely na začátku druhé světové války z Prahy do Londýna díky Nicholasu Wintonovi. V České republice byla posledním žijícím dítětem, které Winton tímto způsobem zachránil. Na facebooku o tom v neděli informovali zástupci projektu Paměť národa. Příběh Marešové zpracovali a uveřejnili na svém webu.

Pro KGB Rino, pro StB Pedro. Karlu Köcherovi sekundovala manželka Hana alias agentka Adrid. V USA povýšili neřesti na zbraň. Šlo o geniální krytí, nebo o důsledek vydírání? Archivní spisy a výpovědi řídících důstojníků se od jeho verze zásadně liší.

Alena Pechová se narodila dva roky po druhé světové válce. To, že její rodiče byli válečnými hrdiny, jí začalo docházet až mnohem později. Doma se o tom příliš nemluvilo. Dnes se probírá desítkami vyznamenání, medailí, řadou dokumentů a fotografií, spolu s vnukem je třídí a skládá do působivého příběhu.

U českého publika tento noblesní slovenský herec zabodoval svou rolí primáře Sovy v televizním seriálu Nemocnice na kraji města. Málokdo tehdy věděl, jaké drama zažívá ve svém osobním životě.

Jeho babička pocházela z rodiny, která se za první republiky věnovala stavitelství a kožedělnictví. On sám se ale narodil za totality, takže si o podnikání mohl nechat leda vyprávět, i když jako dítě aspoň prodával u silnice vlastnoručně natrhané třešně. Pavel Staněk se ovšem nakonec po stopách své babičky skutečně vydal. Dnes je spolumajitelem více než půlmiliardového byznysu s kuchyňským nádobím a pomůckami a říká: „Můj životní příběh je plný náhod.“

Před čtyřiceti lety se dostal na svobodu Čechoslovák Jaroslav Javorský, kterého komunistický režim ve vykonstruovaném procesu odsoudil za špionáž na dlouhé roky do vězení. Přitom se jen snažil pomoci dívce, kterou miloval, s útěkem na Západ. Jeho případ pozorně sledovali i v zahraničí, na jeho obranu vystupovala třeba organizace Amnesty International.

Náš kvíz prověří, jak dobře se vyznáte v osobnostech české populární hudby z doby 60. až 80. let. A nepůjde jen o jejich písně.

Někdo tíhl k diskotékovým popovým hitům, jiný podstoupil riziko a sáhl po tvrdším undergroundu. Normalizační léta v české muzice.

Měla našlápnuto na slušnou filmovou kariéru. Jaroslava Vošmiková se ale v roce 1985 rozhodla vycestovat spolu s dcerou Isabellou do Kanady. Nakonec zůstala v USA. Doufala, že se tam prosadí jako filmová režisérka, ale brzy pochopila, že se to v Hollywoodu nepodaří.

Tvář Michala Koblice v 60. letech znala celá republika a filmoví kritici mu věštili zářnou budoucnost. Místo toho talentovaný chlapec zmizel ze světa filmu i z Československa, aby prožil neméně fascinující život na druhém konci světa.

Její hlas patřil k těm, které si nespletete. Yvonne Přenosilová mohla dokázat ještě mnohem víc nebýt komunistického režimu a její emigrace. Ani v zahraničí jí ale soudruzi nedali pokoj.

Vlasta Šustková odešla po roce 1968 do Austrálie, ale část Čech si vzala s sebou. V Melbourne cvičila, učila a pomáhala budovat Sokol i českou komunitu daleko od domova.

„Stydím se za svou vládu,“ zaznělo bez obalu z úst Lejly Abbasové. Známá moderátorka popsala, proč jí současné politické směřování Česka připadá nelidské a nehumánní.