Emmanuel Macron

Podle amerického ministra zahraničí Mikea Pompeo Západ vyhrává a USA se své spojenecké odpovědnosti nezříkají.

Vzletná slova o ekologii, ale chybějící činy v praxi. Tak hodnotí politiku francouzského prezidenta Emmanuela Macrona nevládní organizace. Vylepšit si svůj zelený profil proto Macron vyrazil pod nejvyšší horu Evropy, jejíž mizející ledovec je nejlepším příkladem dopadu současných klimatických změn.

Rada bezpečnosti OSN ve středu přijala rezoluci o Libyi. Podle agentury DPA podpořila výsledky lednové berlínské konference o situaci v zemi a zdůraznila nezbytnost trvalého příměří.

Zatímco ve Velké Británii byla krajně levicová politika Jeremyho Corbyna v prosincových volbách poražena, v sousední Irské republice se tomuto politickému směru nyní podařilo způsobit téměř dokonalé volební zemětřesení, ukončit éru premiéra a „irského Macrona“ Leo Vardkara a připravit velmi složité podmínky pro sestavení příští vlády. V Irsku totiž nezůstal po volebním víkendu kámen na kameni a nezpůsobila to silná vichřice, která se tu také prohnala, ale vlna politického protestu, jež smetla v sobotním hlasování téměř všechna dosud platná pravidla politiky v Irské republice.

Bývalý zaměstnanec CIA a externí spolupracovník americké Národní bezpečnostní agentury (NSA) Edward Snowden, kterému byl udělen azyl v Rusku, se chystá požádat o prodloužení povolení k pobytu.

Francouzský ministr financí při příležitosti návštěvy Polska podpořil záměr spolupráce obou zemí v oblasti jaderné energie. Francouzský stát prostřednictvím EDF, kde je majoritním vlastníkem, nabízí reaktory typu EPR o výkonu 1650 MWe.

Francouzský prezident se poprvé za tři roky od svého nástupu do funkce odhodlal navštívit Polsko. Po odchodu Velké Británie je náš severní soused pátá největší země unie. Podle toho s ní najednou Macron zachází. Je to dobré znamení, že s projektem sjednocení starého kontinentu ještě není vše ztracené.

Potom co vystřílel Finsku Euro, se snaží Teemu Pukki zachránit Norwich v Premier League.

Po dlouhých šesti letech dorazil do Varšavy na oficiální návštěvu francouzský prezident. Jde o vůbec první cestu Emmanuela Macrona do Polska ve funkci hlavy státu. A mise je jasná: zlepšit polsko-francouzské vztahy. Ty jsou teď, jemně řečeno, poněkud pošramocené.

V pařížských ulicích se tvrdě střetli policejní těžkooděnci a protestujícími hasiči. Ti vyšli do ulic, aby vyjádřili nesouhlas s vládními reformami.

V parlamentních volbách v roce 2017 byl jednou z nejvýraznějších tváří macronovců. Nyní se slavný matematik s vizáží bohéma s prezidentovou stranou rozchází. Přesvědčit Cédrika Villaniho, aby se vzdal kandidatury na starostu Paříže, se během nedělní schůzky nepodařilo ani samotnému Emmanuelu Macronovi. Jeho věrným teď hrozí ve volbách fiasko.

Zatímco francouzský prezident Emmanuel Macron po říjnovém vražedném útoku islamisty přímo uvnitř policejního ředitelství prohlásil, že boj proti komunitářství a islamismu představuje „zásadní boj“, výkonné orgány nyní aktivně hledají způsoby, které by tomuto fenoménu čelily.

Kostel svaté Anny předal turecký sultán po krymské válce roku 1856 francouzskému císaři Napoleonovi III. a dodnes nad ním vlaje francouzská vlajka.

Kdo by neznal slavnou postavu Dumasova románu, nespravedlivě odsouzeného a uvězněného Edmonda Dantese? Ten uteče ze svého vězení a následně se velmi rafinovaně mstí všem, kdo ho tam dostali. Na podobnou roli může pomýšlet bývalý šéf Renaultu Carlos Ghosn, kterému se sice nepodařil útěk z vězeňské pevnosti, ale z domácnosti, kde žil pod dohledem kamer.

Účastníci berlínské konference o Libyi se v neděli dohodli na dodržování stávajícího zbrojního embarga a jeho lepší kontrole. Zavázali se také, že ukončí vojenskou podporu znesvářených stran. Na tiskové konferenci po skončení konference to uvedli generální tajemník OSN António Guterres a německá kancléřka Angela Merkelová, která schůzku na nejvyšší úrovni svolala.

Kanadští punk-rockeři Sum 41 momentálně projíždí Evropu v rámci "No Personal Space" Tour. Druhou pařížskou zastávku, plánovanou na 18. ledna, však těsně před začátkem museli zrušit. Důvodem bylo odpálení výbušniny nedaleko koncertního sálu Les Étoiles. Kapela následně na sociálních sítích zveřejnila vyjádření, ve kterém oznámila, že naštěstí nikdo nebyl zraněn. Jelikož však nešlo zaručit naprostou bezpečnost fanoušků při příchodu na místo konání, byla nucena vystoupení zrušit.

Desítky demonstrantů se v pátek pokoušely proniknout do pařížského divadla, ve kterém trávil večer prezident Emmanuel Macron s manželkou Brigitte. Prezident musel v rámci bezpečnostních opatření divadelní sál na krátkou dobu opustit, nakonec ale mohl zhlédnout představení až do konce, píše agentura DPA.

Francie do konce měsíce vyšle do východního Středomoří letadlovou loď Charles de Gaulle, která odtud bude několik týdnů podporovat mezinárodní koalici bojující proti teroristické síti Islámský stát (IS).

Luxusní vozy slouží jako beranidlo pro široké zvýšení daní, které odnese střední vrstva. Zdůvodnění ukazuje spíš na díry v rozpočtu než na ekologii.

Tajný útěk velkého šéfa Carlose Ghosna z Japonska do Libanonu zrychlil přípravy Nissanu na potenciální konec aliance s Renaultem.

Může to působit jako hodně divoká spekulace, když si ale dáte dvě a dvě dohromady, dává to smysl. Ghosn sice dnes Macronovi věří, bylo to ale právě jeho rozhodnutí, které Japonce vehnalo do kouta a přimělo je obrátit se ke Ghosnovi zády.

Na přání prezidenta Miloše Zemana opustil Petr Drulák svoji diplomatickou misi v Paříži o rok dříve, než je zvykem. Těsně před jejím ukončením ale zažil velký okamžik, když předal spisovateli Milanu Kunderovi dekret o znovunabytí českého občanství. O cestě k tomuto aktu, současné Francii i vzestupu nových politických sil Deník na prahu nového roku hovořil s Petrem Drulákem, který se vrací do Ústavu mezinárodních vztahů.

Kalendáře s ruským prezidentem v Japonsku mizí z obchodů, zájem má o ně hlavně mládež.

V Teheránu se uskutečnil smuteční obřad za zabitého velitele jednotek Kuds Kásema Solejmáního.

Zabití íránského vlivného generála Kásema Sulejmáního v Iráku bylo s největší pravděpodobností nelegální. Podle americké televize CNN to uvedla zvláštní zpravodajka OSN pro lidská práva, která se zaměřuje na mimosoudní popravy, Agnes Callamardová. Generální tajemník OSN António Guterres mezitím uvedl, že je eskalací velmi znepokojen.

Radikální francouzská odborová organizace CGT dnes vyzvala k pokračování stávek, které už téměř měsíc ve Francii ochromují veřejnou dopravu. Prezident Emmanuel Macron v úterý v novoročním projevu zdůraznil odhodlání uskutečnit reformu penzijního systému, kvůli níž odboráři protestují.

Radikální francouzská odborová organizace CGT vyzvala ve středu k pokračování stávek, které už téměř měsíc ve Francii ochromují veřejnou dopravu. Prezident Emmanuel Macron v úterý v novoročním projevu zdůraznil odhodlání uskutečnit reformu penzijního systému, kvůli níž odboráři protestují.

Doněcká lidová republika by v rámci výměny měla propustit 55 zajatců, Kyjev 87. Válka v regionu si za posledních pět let vyžádala už 13 tisíc mrtvých.

Stávka ve francouzské dopravě, která začala 5. prosince na protest proti vládnímu návrhu reformy důchodů, překonala už protestní akci z roku 1995.

Vláda premiéra Édouarda Philippa i odbory jsou při jednáních neústupné. Další kolo rozhovorů odborářů s ministry se uskuteční 7. ledna.

Francouzský prezident Emmanuel Macron se snaží zmírnit napětí kolem plánované důchodové reformy. Slíbil, že se vzdá nároku na prezidentskou penzi 6000 eur (150 tisíc korun) měsíčně, který mu automaticky vznikne po odchodu z úřadu. Reaguje tak na masivní několikatýdenní odborářskou stávku, uvedl server listu Financial Times.

V pařížské katedrále Notre-Dame se poprvé po více než 200 letech nebude o Vánocích sloužit půlnoční mše. Gotická 850 let stará památka, jejíž střechu a věžičku v dubnu poškodil požár, stále prochází opravou. Náhradní půlnoční mše tak bude v nedalekém kostele Saint-Germain-l'Auxerrois, píše BBC.

O protiteroristické operaci informoval prezident Emmanuel Macron při projevu před francouzskou komunitou v Africe.

Podle něj by to bylo v zájmu vyřešení celého konfliktu.

Nejdůvěryhodnější politickou osobností je pro Čechy slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. V mezinárodním žebříčku se jako jediná těší důvěře nadpoloviční většiny (54 procent) respondentů. Na druhém místě je český prezident Miloš Zeman, jemuž důvěřuje 46 procent dotázaných a na třetím místě s odstupem skončil francouzský prezident Emmanuel Macron s podporou 34 procent. Plyne to z šetření CVVM.

Pověstná moc francouzských odborů v posledních letech slábla, Proti plánovaným změnám penzijního systému se jim ale podařilo dostat do ulic přes tři čtvrtě milionu lidí, ochromily železniční dopravu a pařížské metro. Podaří se jim přetlačit Macrona a obnovit zašlou slávu?

Přední francouzský deník Le Monde přichystal šestidílný seriál článků věnovaných Milanu Kunderovi.

Odboráři protestují proti plánovaným změnám již třináctý den v řadě. Stávka už od úterního časného rána působí problémy v dopravě.

Organizátora tradiční rekonstrukce bitvy tří císařů Miroslava Jandoru těší nejen každoroční zájem diváků od nás i z Evropy, ale od prosince i francouzský Národní řád za zásluhy (Ordre national du Mérite). Jeho rytířem ho jmenoval francouzský prezident Emmanuel Macron.

O českém premiérovi Andreji Babišovi píše bývalý předseda Evropské rady Donald Tusk jako o bývalém komunistovi a údajném agentovi Státní tajné bezpečnosti, kterému u moci pomáhají jeho média. Polský expremiér vydal ve čtvrtek své politické paměti z doby, kdy stál v čele EU.

Babiš neumí to, co milionáři, neoslovuje lidi aktivní, spíš ty pasivní, kteří se rádi odevzdají do cizích rukou. Co má větší budoucnost?

Francouzský premiér Édouard Philippe ve středu představil transformaci důchodového systému. Podle něj má být „spravedlivý a vymaže nejrůznější výjimky“. Vládě nejde o drobné úspory, minimální důchod garantuje 1000 eur (25 500 korun) měsíčně, uvedl na tiskové konferenci. Ve Francii se už sedmým dnem protestuje proti politice vlády prezidenta Emmanuela Macrona.

Ve Francii se od čtvrtka minulého týdne opět stávkuje. K protestu svolanému odbory se připojily stovky tisíc lidí a řada z nich se vydala projevit svoji nespokojenost s politikou vlády prezidenta Emmanuela Macrona i do ulic. O co stávkujícím jde? Jak chce Macron změnit penzijní systém a kterým zaměstnancům to nejvíce vadí? Na to odpovídá analýza Novinek.

Co se děje ve Francii kolem velkých stávek? Francii zachvátila vlna odporu proti Macronovým penzijním reformám.

Hlavní manifestace, včetně té pařížské, se čekají až odpoledne.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se poprvé schází se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem.

Odhalené ženy s nápisy na těle vtrhly před novináře čekající u Elysejského paláce a křičely "Zastavte Putinovu válku!".

Vladimir Putin, Volodomyr Zelenskyj, Angela Merkelová a Emmanuel Macron budou v pondělí jednat o osudu Donbasu. Mír se ale zatím nekoná, v sobotu se na východě Ukrajiny opět střílelo. Ruští separatisté a ukrajinská armáda se navzájem obviňují z porušování příměří.

O mozkově mrtvém NATO v podání Emmanuela Macrona se možná tolik psalo proto, aby se nemuselo psát o jiných jeho výrocích, které jsou možná ještě explozivnější. Proto se taky ve světě dostalo jeho rozhovoru pro The Economist pozornosti, jakou by si zasloužil už jeho projev k francouzským velvyslancům letos v srpnu. Od „mozkově mrtvého“ NATO se koneckonců dá převést řeč na Trumpa. Ale těžko spojit s Trumpem, když Macron řekne:

Ve Francii pokračují protesty proti plánované reformě penzijního pojištění. Kvůli té stávkují zaměstnanci státních drah SNFC, dopravního podniku, státních aerolinek Air Frances. Podle informací agentury AFP hodlají francouzské odbory se stávkou pokračovat i v úterý.

Pátý den časově neomezené stávky v dopravě ve Francii kvůli vládnímu plánu reformy důchodového systému přinesl zácpy v okolí Paříže, které ráno přesáhly 600 kilometrů. To je dvojnásobek oproti běžnému stavu a rekord pro letošní rok, informují francouzská média. Podle nich v zemi jezdí jen 15 až 20 procent vlaků, v metropoli pak pouze deset linek metra ze 16 a polovina autobusů a tramvají.

Do kybernetického útoku, jehož cílem byla na jaře roku 2017 kampaň současného francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, byli zapojeni hackeři s vazbami na ruskou vojenskou rozvědku známou pod zkratkou GRU. Píše to na svém webu deník Le Monde, který se odvolává na zjištění bezpečnostní společnosti FireEye a dvojice expertů z Google. Stopy prý vedou mimo jiné ke skupině APT28, kterou podle amerických či německých zpravodajských služeb řídí ruská špionáž.

Francouzi protestují proti zahraniční konkurenci i proti penzijní reformě prezidenta Emmanuela Macrona.

Francouzská vláda je „pevně odhodlána“ prosadit svou plánovanou důchodovou reformu, lidé budou muset pracovat o něco více, prohlásil premiér Edouard Philippe. Na znamení nesouhlasu s chystanými změnami se přitom ve čtvrtek po celé zemi konala rozsáhlá stávka, jíž se zúčastnilo 800 000 lidí, francouzské odbory navíc na úterý 10. prosince svolávají nové kolo demonstrací a stávek, především v dopravě.

"Macrone, dej si odchod, nesahej na náš důchod!" hlásaly transparenty na demonstraci v Paříži.

Odkaz letitých tradic a váženého řemesla minulosti si prý zaslouží uchovat, byť na něj současná evropská legislativa pohlíží jako na barbarskou a silně přežitou praxi. Spor o to, jestli si čižba, tedy chytání ptáků, takovou výjimku zaslouží, momentálně hoří ve Francii. Na lep lovcům totiž sedají i vzácné a ohrožené druhy pěvců. Píše o tom Guardian.

Sloupkařka britského listu The Guardian Hannah Jane Parkinsonová se rozhodla podívat na oblečení a etiketu na summitu NATO.