Emmanuel Macron

Svým postojem ke Grónsku ukázal premiér Andrej Babiš (ANO) nekompetenci, shodli se hosté nového dílu podcastu Politická sezóna, bývalý eurokomisař Pavel Telička, politoložka Anna Shavit a komentátor Luděk Staněk. Neochota podpořit Grónsko proti USA, které si autonomní území nárokují, se Česku vymstí ve vztazích v Evropské unii.

Vedoucí představitelé Evropské unie začali uvažovat příliš pozdě o obnovení dialogu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, obává se Andrej Babiš v rozhovoru pro maďarský Mandiner, který citují ruské…

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.

Světové ekonomické fórum v Davosu je podivnou sešlostí. Sice se tu koncentruje velká část světové politické a ekonomické moci, ale tato smetánka se povětšinou nejdůležitějším tématům vyhýbá. Ani letos to nebude jiné, všechnu pozornost totiž vysává Donald Trump. Přitom by se mělo mluvit o nerovnostech, daňových únicích a spravedlivějším rozdělení bohatství. I zámožní by si měli uvědomit, že je to i v jejich zájmu.

Premiér Andrej Babiš zkritizoval Evropu, že dosud nebyla ochotna jednat s ruským diktátorem Vladimirem Putinem. Podle něj se evropští představitelé až teď probírají a začínají o tom mluvit, což doplnil úvahou, zda už není příliš pozdě. Babiš to řekl v rozhovoru pro maďarský server Mandiner, o kterém informují zejména ruská média.

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Macron to prohlásil ve švýcarském Davosu na výročním zasedání Světového ekonomického fóra (WEF), kde hovořil také o tom, že svět se přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. S americkým prezidentem Donaldem Trumpem, s nímž má zásadně odlišný názor na ambici Washingtonu ovládnout Grónsko, se v Davosu Macron nechystá sejít.

Emmanuel Macron se nechystá mluvit v Davosu s Donaldem Trumpem, s nímž má zásadně odlišný názor na ambici Washingtonu ovládnout Grónsko. Na Světovém ekonomickém fóru (WEF) francouzský prezident podle agentury Reuters také řekl, že Evropa dává přednost vládě práva před brutalitou a respektu před šikanováním.

Donald Trump přitvrzuje v rétorice kolem Grónska. Na své sociální síti Truth Social zveřejnil sérii AI generovaných snímků, na nichž spolu s viceprezidentem J. D. Vancem a ministrem zahraničí Marcem Rubiem zapichuje americkou vlajku na území Grónska. Zveřejnil také fotografii, na které jsou Kanada, Venezuela i Grónsko součástí USA.

Francouzský prezident Emmanuel Macron v úterý kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Macron to prohlásil ve švýcarském Davosu na výročním zasedání Světového ekonomického fóra (WEF), kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel.

Na výročním zasedání Světového ekonomického fóra v Davosu Macron odsoudil kroky současné americké vlády. Dodal, že svět se ocitl v éře bez pravidel, s americkým prezidentem se nechystá mluvit.

Francouzský prezident Emmanuel Macron v úterý kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Macron to prohlásil ve švýcarském Davosu na výročním zasedání Světového ekonomického fóra (WEF), kde hovořil také o tom, že svět se přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel.

Zatímco se svět snaží zorientovat v nové realitě roku 2026, Donald Trump opět dokazuje, že pro něj neexistují žádná pravidla, ani diplomatická. Zveřejnění soukromé konverzace s francouzským prezidentem není jen dalším výstřelkem na sociálních sítích.

Představitelé zemí skupiny G7 odmítají pozvání připojit se do Rady míru, kterou se snaží vytvořit americký prezident Donald Trump jako konkurenci Organizaci spojených národů (OSN). Podle agentury Bloomberg šéf Bílého domu neváhá a vylévá si na nich svůj hněv. Další představitelé pozvaných zemí nevědí, jak reagovat. Česká republika podle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) pozvání „zatím nedostala“.

Americký prezident Donald Trump publikoval na své sociální sítí Truth Social soukromou zprávu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Francouzská hlava státu v ní píše Trumpovi, že nerozumí jeho postupu získat pro Spojené státy Grónsko, a navrhuje schůzku v Paříži. Podle francouzských zdrojů agentury Reuters je text autentický. Stejný osud potkal také zprávu od generálního tajemníka Severoatlantické aliance Marka Rutteho.

Francouzský prezident Emmanuel Macron napsal americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, že nerozumí jeho postupu získat pro Spojené státy Grónsko, a navrhl mu schůzku v Paříži. Trump zveřejnil Macronovu textovou zprávu na své sociální síti Truth Social a pohrozil Francii zavedením 200procentního cla na víno a šampaňské.

Francouzský prezident Emmanuel Macron napsal Donaldu Trumpovi, že nerozumí jeho postupu získat pro Spojené státy Grónsko. Trump zveřejnil Macronovu textovou zprávu na své sociální síti Truth Social. Podle francouzských zdrojů agentury Reuters je text autentický. Americký prezident mezitím pohrozil Francii zavedením 200procentního cla na francouzské víno a šampaňské.

Napětí v transatlantických vztazích se znovu vyostřuje a tentokrát se do centra pozornosti dostává francouzský vinařský sektor.

Francouzský prezident Emmanuel Macron napsal americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, že nerozumí jeho postupu získat pro Spojené státy Grónsko, poloautonomní část Dánského království, a navrhl mu sc…

Ve švýcarském horském letovisku Davos dnes druhým dnem pokračuje Světové ekonomické fórum (WEF). S projevy vystoupí mimo jiné předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, francouzský prezident Emmanuel Macron či kanadský premiér Mark Carney. Odpoledne se očekává příjezd českého premiéra Andreje Babiše.

Když americký prezident Donald Trump pohrozil desetiprocentním clem na zboží z osmi evropských zemí, Evropa zareagovala nezvykle rychle a razantně. Německý ministr financí Lars Klingbeil se v pondělí sešel se svým francouzským protějškem a oba se shodli na jednotné reakci proti tomu, co označili za ekonomické vydírání. Přinejmenším na úrovni sociálních demokratů je Německo připraveno tvrdě odpovědět. Článek Evropa vytahuje obchodní „bazuku“. Německo se přidává k Francii proti Trumpovým hrozbám se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.

Americký prezident Donald Trump zveřejnil na své sociální síti Truth Social soukromou textovou zprávu od francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, ve které mu francouzský lídr navrhoval společné diplomatické kroky i osobní setkání v Paříži. Stalo se tak krátce poté, co Trump Macrona veřejně napadl kvůli jeho odmítnutí vstoupit do takzvané „Rady míru“, kterou Trump vytvořil s cílem dohlížet na demilitarizaci a poválečnou obnovu Pásma Gazy.

Prezident Spojených států zveřejnil obrázky, na kterých je zobrazeno, jak si přivlastňuje sousední zemi, Venezuelu a arktický ostrov Dánska, a to s americkými vlajkami

Emmanuel Macron napsal americkému prezidentovi, že nechápe jeho snahy o zisk Grónska. Naopak mu vyjádřil podporu ohledně Sýrie a Íránu. Trump mezitím Francii hrozí uvalením cla na víno.

Davos (Švýcarsko) - Emmanuel Macron se nechystá mluvit v Davosu s Donaldem Trumpem, s nímž má zásadně odlišný názor na ambici Washingtonu ovládnout Grónsko. Na Světovém ekonomickém fóru (WEF) francouzský prezident podle agentury Reuters také řekl, že Evropa dává přednost vládě práva před brutalitou a respektu před šikanováním.

Davos (Švýcarsko) - Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Macron to prohlásil ve švýcarském Davosu na výročním zasedání Světového ekonomického fóra (WEF), kde hovořil také o tom, že svět se přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. S americkým prezidentem Donaldem Trumpem, s nímž má zásadně odlišný názor na ambici Washingtonu ovládnout Grónsko, se v Davosu Macron nechystá sejít.

Francouzský prezident Emmanuel Macron neplánuje přijmout pozvání amerického prezidenta Donalda Trumpa k připojení se k navrhované mírové radě pro Pásmo Gazy. S odvoláním na osobu blízkou Macronovi o tom v pondělí informovala agentura Bloomberg.

Vzájemné vztahy mezi Spojenými státy a Evropou se dostaly na bod „grónského“ mrazu. Ostrá slova padají na obou stranách Atlantiku. Americký prezident Donald Trump už několik týdnů hrozí obsazením Grónska a nově také další obchodní válkou. Některé evropské státy mezitím volají po tvrdé odplatě. Hrozí rozpad NATO? Zeptali jsme se expertů na mezinárodní vztahy.

Americký prezident Donald Trump propojil své nároky na Grónsko, které je územím Dánského království, s tím, že nezískal Nobelovu cenu míru. Podle agentury Bloomberg to napsal v dopise adresovaném norskému premiérovi Jonasi Gahru Støremu.

Ode dneška na něj míří světová elita, Trump a Zelenskyj, von der Leyenová, Babiš i šéfové Nvidie a Microsoftu. Zachovat „ducha dialogu“, jak zní podtitul letošního Světového ekonomického fóra v Davosu, bude nadlidský úkol.

Donald Trump dokázal zdánlivě nemožné. Evropské země, které se často zdlouhavě dohadují a hašteří i o naprostých maličkostech, se podle analýzy CNN rychle a společně vymezily proti jeho sobotním výhrůžkám spojeným s Grónskem. Dosud se přitom i k nejpodivnějším vyjádřením a činům amerického prezidenta vyjadřovaly spíše zdrženlivě a opatrně.

Tak už je to tady. Donald Trump se zřejmě rozhodl, že si prostě koupí Grónsko, a pokud mu ho Dánové neprodají, tak nám to všem osolí na clech. Desetiprocentní clo na zboží z osmi evropských zemí od začátku února? Ne, to není vtip, to je nová realita amerického prezidenta, který se chová jako malé dítě, kterému v obchodě nechtějí prodat vyhlédnutou hračku.

V Bruselu po čtyřech hodinách skončilo narychlo svolané jednání velvyslanců členských států Evropské unie. Mimořádné zasedání se konalo v reakci na oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o zvýšení amerických cel vůči několika evropským zemím jako součásti jeho snahy získat pro Spojené státy Grónsko.

Několik zemí požaduje, aby EU aktivovala nástroj proti nátlaku, ale také se zvažuje zrušení pozastavení dodatečných cel na dovoz z USA v hodnotě 93 miliard dolarů, na kterém se dohodli v srpnu

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu Kč). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Plánem chce unie reagovat na cla, kterými hrozí americký prezident Donald Trump evropským zemím.

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu Kč). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Plánem chce unie reagovat na cla, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.

Dánsko, Finsko, Francie, Německo, Nizozemsko, Norsko, Švédsko a Británie varovaly v neděli ve společném prohlášení, že hrozby zavádění cel ze strany Spojených států narušují transatlantické vztahy a mohou způsobit nebezpečnou spirálu eskalace, napsala agentura Reuters. Země tak reagují na sobotní oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že budou od února čelit vyšším clům, a to do té doby, než bude uzavřena dohoda, na jejímž základě by Američané získali Grónsko. Francouzský prezident Emmanuel Macron zvažuje, že požádá Evropskou unii o příslušné kroky proti Trumpovým clům. Informovala o tom agentura AFP.

Dánsko, Finsko, Francie, Německo, Nizozemsko, Norsko, Švédsko a Británie ve společném prohlášení varovaly, že hrozby zavádění amerických cel narušují transatlantické vztahy a mohou vyvolat nebezpečnou spirálu eskalace. Země tak reagují na sobotní oznámení prezidenta USA Donald Trump, že Spojené státy od února zvýší dovozní cla vůči osmi evropským státům, dokud nebude uzavřena dohoda, na jejímž základě by Američané získali Grónsko. Francouzský prezident Emmanuel Macron zároveň varoval, že…

Pokud se potvrdí zvýšení amerických cel vůči několika evropským zemím, francouzský prezident Emmanuel Macron požádá o aktivaci takzvaného nástroje proti ekonomického nátlaku (ACI), který Evropská unie dosud nikdy nepoužila. Nástroj schválený teprve před dvěma lety Bruselu umožňuje sáhnout k odvetným opatřením vůči třetím státům, které vyvíjejí na členské země ekonomický tlak. Informovala o tom agentura AFP.

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.

Francouzský prezident Emmanuel Macron požádá o aktivaci nástroje Evropské unie proti ekonomickému nátlaku (ACI), pokud vstoupí v platnost nově oznámená americká cla proti osmi evropským zemím. Ta oznámil v sobotu americký prezident Donald Trump kvůli tomu, že se země staví proti americkému převzetí Grónska. Informuje o tom agentura Bloomberg.

Brusel/Kodaň/Praha - V Bruselu po čtyřech hodinách skončilo narychlo svolané jednání velvyslanců členských států Evropské unie. Mimořádné zasedání se konalo v reakci na oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o zvýšení amerických cel vůči několika evropským zemím jako součásti jeho snahy získat pro Spojené státy Grónsko. Předseda Evropské rady António Costa následně oznámil, že kvůli dění kolem Grónska a hrozbám od Trumpa svolá mimořádný summit EU, uskuteční se nejspíš ve čtvrtek.

Evropští lídři vytvořili jednotný front proti nejnovějším hrozbám Donalda Trumpa.

Francie pracuje na výrazném posílení armády. Prezident Emmanuel Macron tento týden představil priority – chystá náborovou kampaň, spolupráci s evropskými spojenci a modernizaci na základě ukrajinských bojových zkušeností.

Hrozba nových amerických cel kvůli Grónsku vyvolala ostré reakce napříč Evropou. Prezident USA Donald Trump oznámil, že od února zvýší cla osmi evropským zemím, pokud Spojené státy neuzavřou dohodu o koupi arktického ostrova. Evropská unie to považuje za nepřijatelný nátlak a chystá koordinovanou odpověď.

Hrozba zvýšením cel kvůli Grónsku, se kterou v sobotu přišel americký prezident Donald Trump, je nepřijatelná. Pokud se zvýšení potvrdí, Evropa zareaguje koordinovaným způsobem, uvedl večer na sociální síti X francouzský prezident Emmanuel Macron. Na Trumpovo oznámení, že od 1. února zvýší osmi evropským zemím dovozní cla, reagují i další unijní politici.

Podle Carla Bildta, bývalého švédského premiéra, to, že americký prezident Donald Trump uvalil cla na osm evropských zemí, které vyslaly vojenské jednotky do Grónska, „velmi pravděpodobně způsobí kolaps nedávno podepsané obchodní dohody mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Bild to napsal na síti X.

Zatímco Paříž a Řím naznačují, že by Evropa měla zvážit přímý dialog s Moskvou, Londýn to razantně odmítá. Britská ministryně zahraničí Yvette Cooperová jasně vzkázala: pokud Putin neprokáže skutečný zájem o mír, žádné rozhovory nepřipadají v úvahu. Rozdílné postoje tří klíčových evropských hráčů ukazují, jak složité je najít společnou strategii vůči Rusku po téměř čtyřech letech války na Ukrajině. Článek Británie zůstává tvrdá: s Putinem se nemluví se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Ruská agrese vyléčila Severoatlantickou alianci (NATO) z mozkové mrtvice či mozkové smrti – a teď se to vrací. V pořadu K věci na CNN Prima NEWS to prohlásil bezpečnostní poradce Andor Šándor. Komentoval také aktuální rozdílnost v pohledu na zahraniční politiku NATO a USA, přičemž podotkl, že prezident Spojených států Donald Trump „Alianci nijak nemiluje“. Vyjádřil se také k nečekané cestě prezidenta Petra Pavla na Ukrajinu.

Francouzský prezident Emmanuel Macron ve čtvrtek v novoročním projevu k francouzským ozbrojeným silám žertem mluvil o svém zarudlém a nateklém pravém oku v souvislosti s písní Eye of a Tiger, která se váže ke slavnému filmovému boxerovi Rockymu ztvárněnému Sylvestrem Stallonem. Informovala o tom francouzská média a agentura Reuters.

S nateklým okem podlitým krví se ve čtvrtek na veřejnosti objevil francouzský prezident Emmanuel Macron. Šéf Elysejského paláce, který promlouval k vojákům na letecké základně Istres nedaleko Marseille, podotkl, že jde o „zcela neškodný“ problém.

Francie vyšle v příštích dnech do Grónska další pozemní, letecké a námořní prostředky. Oznámil to dnes podle agentury AFP francouzský prezident Emmanuel Macron.

Některé evropské členské státy Severoatlantické aliance vyslaly do Grónska své vojáky. Učinili tak poté, co se představitelé arktické země, Dánska a Spojených států amerických nedohodli v otázce budoucnosti ostrova. V době, kdy sílí hrozby ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa, tam pořádají společné cvičení. Podle analytiků má Evropa několik možností, jak odradit USA od snah získat ostrov.

Itálie a Francie prosazují otevření přímého komunikačního kanálu s ruským prezidentem zřízením funkce zvláštního vyslance. Evropské země se snaží vyvážit svůj vliv na ukončení války na Ukrajině, kde jednání dosud vedl tým amerického prezidenta Trumpa. Na první pohled se to může zdát jako průlom.

Ministr zahraničí a předseda Motoristů Petr Macinka se chystá sejít se s představiteli Dánska, aby zjistil jejich názory na současnou situaci v Grónsku. O autonomním území Dánského království opakovaně mluví americký prezident Donald Trump s tím, že ho chce připojit k USA.

Lídři Francie a Itálie varují, že Evropa by mohla zůstat stranou důležitých debat o konci války. Server Politico popisuje úvahy o jmenování společného vyjednavače pro Rusko. Proti už se ozvaly Estonsko a předsednický Kypr.

Vojenské jednotky v oblasti absolvují výcvik, který je má připravit na operace v arktických podmínkách. Cílem je posílit akceschopnost Severoatlantické aliance v regionu a zvýšit jeho bezpečnost. Mise je jen krátkodobá.

KOMENTÁŘ. Připovyděšení zastánci demokracie ve Spojených státech s úžasem zažívají jinde už tolikrát prožitou zkušenost, že i z férových demokratických voleb může vzejít bláznivý diktátor. A ještě připostrašenější většina české „politiky“ se nikdy neodváží ozvat se proti diktatuře, která už dnes ohrožuje demokratickou budoucnost střední Evropy. A tedy i nás. Německý prezident Walter Steinmaier mluvil

Francouzský prezident Emanuel Macron varuje před důsledky možného narušení suverenity Dánska. Naráží tím na výroky Donalda Trumpa o jeho zájmu získat Grónsko.

Prezident USA Donald Trump označil Grónsko za klíčové pro národní bezpečnost Spojených států a vyzval NATO, aby Washingtonu pomohlo ostrov získat. Evropští spojenci přitom připomínají právo ostrovanů rozhodovat o vlastní budoucnosti a odmítají americké ambice vojenskou silou.