Emmanuel Macron

Evropská unie se chystá na experiment. Malá balkánská země má posloužit jako testovací případ pro nový typ přístupové smlouvy. Cíl? Zajistit, aby se z budoucích členů nestali noví „Orbánové“. Jenže zatímco Brusel ladí mechanismy, Paříž brzdí a Podgorica spěchá tempem, které budí otázky. Článek Černá Hora jako pokusný králík: EU chce pojistku proti možnému novému Orbánovi se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Francie poprvé od roku 1992 rozšiřuje svůj jaderný arzenál a nabízí evropským spojencům sdílení jaderného deštníku. Zatímco Berlín i Varšava projevují zájem, Moskva přepočítává své karty. Evropa se vrací k logice studené války – tentokrát ale bez jistoty americké ochrany. Článek Strach z Ruska i nejistoty v USA. Evropa znovu sahá po jaderném odstrašení se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Na západě Francie, u bretaňského pobřeží, se nachází veřejnosti prakticky neviditelná námořní základna, kde jsou ukryty jedny z nejtišších ponorek na světě. Každá z nich může strávit měsíce pod hladinou oceánu nepozorovaně a nést rakety schopné urazit tisíce kilometrů.

Itálie pod vedením Meloniho říká, že také zablokuje používání svých základen, „jako Španělsko“. Prezident doufá, že to dopadne jako s uznáním Palestiny, tedy obrat k jeho pozici

Povolení k dočasnému využívání francouzských základen se vykládá jako možný větší zájem Francie o konflikt.

Dánsko patří mezi několik evropských zemí, které v pondělí přijaly pozvání francouzského prezidenta Emmanuela Macrona k hlubšímu dialogu ohledně evropského jaderného odstrašení. Rusko, na jehož hrozbu…

Marine Le Pen, lídryně francouzské krajní pravice, otevřeně řekla to, co si mnozí mysleli potichu: pokud chtějí evropské země těžit z francouzského jaderného deštníku, měly by kupovat francouzské zbraně. Článek Jaderný deštník není zdarma. Le Penová chce zakázky pro francouzské zbrojaře se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Španělsko souhlasilo, že bude spolupracovat s ozbrojenými silami Spojených států, tvrdí mluvčí Bílého domu Karline Leavittová. Podle deníku El País ale španělská vláda popřela, že by Madrid měl s USA spolupracovat ve válce. Vyjádření přichází den poté, co americký prezident Donald Trump Španělsku pohrozil zrušením obchodním spolupráce, jelikož Madrid USA nepovolil použít své základny v rámci americko-izraelské operace proti Íránu. Na podporu Španělska se vyjádřili představitelé Evropské unie.

Mezinárodní právo přestává existovat a světoví hráči rozumí jen síle. Tento princip zřejmě v rámci Evropské unie chápe pouze Francie a tak zatímco jiní vyčkávají, Emmanuel Macron rozvíjí jaderný arzenál a hodlá mimořádně posílit své partnery.

Francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí z jaderné ponorkové základny Île Longue v Bretani oznámil, co mnozí považují za nejzásadnější posun v evropské bezpečnostní architektuře od konce studené války. Francie poprvé za třicet let zvýší počet svých jaderných hlavic a nabídne osmi evropským partnerům – včetně Německa, Polska či Spojeného království – sdílení jaderného deštníku. Nikoli však rozhodování o jeho použití. Článek Francie otevírá jaderný deštník nad Evropou. Macron vsadil na odstrašení bez amerických záruk se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Brusel za podpory francouzského námořnictva zajal plavidlo, které pomáhalo Moskvě obcházet mezinárodní sankce. Operace s kódovým označením „Blue Intruder“ proběhla o uplynulém víkendu.

Izraelsko-americké vojenské operace „byly vedeny mimo rámec mezinárodního práva“, uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron v úterním večerním projevu o situaci v Íránu a na Blízkém východě. Odpovědnost za tuto situaci podle něj nese Írán a připomněl jeho jaderný program, podporu teroristických skupin v Libanonu, Jemenu a milicí v Iráku a také rozkaz střílet na vlastní lidi.

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to dnes v projevu o situaci na Blízkém východě.

Prezident republiky, který je velmi kritický k útoku USA a Izraele na Írán, ujišťuje, že Paříž zajistí bezpečnost svých spojenců, a také poslal fregatu na Kypr.

Paříž - Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to dnes v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.

Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že jeho země posílí své zásoby jaderných zbraní. Reaguje tak na zhoršující se bezpečnostní situaci ve světě. Francie bude na budování robusnějšího arzenálu spolupracovat s Německem.

Jaderné tabu se v Evropě posouvá. Emmanuel Macron z bretaňské základny oznámil rozšíření francouzské odstrašovací doktríny směrem k evropským spojencům a zvýšení počtu hlavic a také nabídku mimo jiné Polsku.

Polsko plánuje být samostatné v otázkách jaderného odstrašování, investuje také do budoucích jaderných elektráren. Země diskutuje s Francií, návrh pokročilého jaderného odstrašování projednává i s Německem či Británií.

Toto opatření má za cíl čelit možným útokům, jako byl například útok na britskou leteckou základnu Akrotiri, kde havaroval íránský bezpilotní letoun

Evropská unie se probouzí do nové reality, kde rychlost a akceschopnost dostávají přednost před absolutní shodou. Německý kancléř Friedrich Merz vyslal do unijních metropolí jasný vzkaz: Evropa už nemůže být rukojmím svých nejpomalejších členů. Jeho přístup se nelíbí hlavně Orbánovu Maďarsku. Evropská unie už nemůže čekat na své nejpomalejší členy.

Francie plánuje poslat na Kypr systémy protivzdušné obrany efektivní proti dronům a raketám. Informuje o tom agentura Reuters s odkazem na kyperskou agenturu CNA s tím, že se Paříž takto rozhodla poté, co Írán drony zaútočil na britskou vojenskou základnu právě na Kypru.

Letošní ročník tradiční soutěže o nejlepší pařížskou bagetu vyhrál pekař ze Srí Lanky a s tím i právo zásobovat po dobu jednoho roku pečivem Elysejský palác, sídlo francouzského prezidenta.

Nasazení francouzské jaderné letadlové lodi Charles de Gaulle do východního Středomoří, oznámené 1. března 2026, znamená uprostřed stupňujícího se napětí na Blízkém východě rychlou a rozhodnou změnu ve francouzské námořní strategii. Poté, co se nedávno zúčastnila významných cvičení v severním Atlantiku a Baltském moři v rámci mise Lafayette 26 a rozsáhlých cvičení ORION 26, letadlová loď a její úderná skupina náhle přerušily své severní operace a zamířily na jih.

Když Ursula von der Leyenová oznámila prozatímní uplatňování obchodní dohody mezi EU a jihoamerickým blokem Mercosur, Emmanuel Macron zažil nepříjemné překvapení. Šéfka Evropské komise udělala něco, co je v bruselské praxi nezvyklé – ignorovala Francii. A ukázala, že si to může dovolit. Článek Von der Leyenová vsadila proti Francii. A Macron prohrává se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Francie a Německo se také zavázaly, že odpoví na Írán, pokud zaútočí na jejich zájmy v regionu

Někteří analytici to považují za první krok k vytvoření evropského jaderného deštníku.

Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že nařídil navýšení počtu francouzských jaderných zbraní. O přesném množství hlavic Francie podle něj nebude informovat. Macron v projevu k francouzské p…

Francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Friedrich Merz ve společném prohlášení uvedli, že obě země budou úzce spolupracovat v oblasti vojenského odstrašení.

Evropská bezpečnostní architektura může projít výraznou proměnou. Francie oznámila změnu své jaderné strategie a mezi státy, které Paříž přizvala k diskusi o rozšířeném systému jaderného odstrašování, figuruje i Polsko. To nyní potvrdil i polský premiér Donald Tusk, píše polský deník Do Rzeczy.

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že teprve přijde „velká vlna“ útoků ve válce s Íránem, kterou spustily americké a izraelské zahájené údery v sobotu. V rozhovoru s televizí CNN prezident rovněž řekl, že Spojené státy zatím neví, kdo převezme vedení Íránu po zabitém duchovním vůdci Alím Chameneím.

Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že nařídil navýšení počtu francouzských jaderných zbraní. O přesném množství hlavic Francie podle něj nebude informovat. Macron v projevu k francouzské politice jaderného odstrašení řekl, že země musí zpřísnit svou jadernou doktrínu tváří v tvář novým hrozbám. Francie má podle posledních odhadů 280 jaderných hlavic.

Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že nařídil navýšení počtu francouzských jaderných zbraní. O přesném množství hlavic Francie podle něj nebude informovat. Macron v projevu k francouzské p…

Francie a Německo v reakci na bezpečnostní situaci zahájí užší spolupráci v oblasti vojenského odstrašení, která bude koordinovat strategickou spolupráci – včetně konzultací ohledně vhodné kombinace konvenčních a francouzských jaderných kapacit. V prohlášení to uvedli francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Friedrich Merz. Informace přichází poté, co Macron uvedl, že nařídil zvýšit počet francouzských jaderných zbraní a že Francie musí zvážit rozšíření své jaderné strategie na celou Evropu. O programu nukleárního odstrašení jedná Paříž i s Varšavou.

Francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí oznámil, že jeho země navýší počet svých jaderných zbraní ve snaze posílit jaderný odstrašující potenciál Evropy, protože nynější politika Spojených států tlačí země kontinentu k tomu, aby převzaly větší zodpovědnost za svou bezpečnost.

Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že nařídil navýšit počet francouzských jaderných zbraní. O přesném množství hlavic Francie podle něj nebude informovat. Macron v projevu k francouzské politice jaderného odstrašení řekl, že Francie musí zpřísnit svou jadernou doktrínu tváří v tvář novým hrozbám.

Francie navýší počet svých jaderných zbraní, aby posílila evropské jaderné odstrašení v době, kdy bezpečnostní závazky Spojených států vůči kontinentu podle Paříže oslabují. Oznámil to prezident Emmanuel Macron při projevu na základně ponorek Île Longue v Bretani.

Francouzský prezident si myslí, že „procházíme obdobím geopolitických otřesů plných rizik“

L´Ile Longue (Francie) - Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že nařídil navýšení počtu francouzských jaderných zbraní. O přesném množství hlavic Francie podle něj nebude informovat. Macron v projevu k francouzské politice jaderného odstrašení řekl, že země musí zpřísnit svou jadernou doktrínu tváří v tvář novým hrozbám. Francie má podle posledních odhadů 280 jaderných hlavic.

Oslabená Francie dala vzniknout spojenectví mezi italskou premiérkou a německým kancléřem. „Oba se v době hluboké nejistoty snaží udržet se u kormidla svých zemí,“ vysvětluje italská politoložka, co mají společného.

Vedoucí představitelé tří zemí vydali společné prohlášení, ve kterém uvedli, že budou spolupracovat se Spojenými státy a jejich spojenci

Většina evropských zemí balancuje. Od americko-izraelských útoků se distancuje, kritikou na adresu Trumpovy administrativy ovšem šetří. Výjimkou je Španělsko, které dlouhodobě zpochybňuje počínání USA i Izraele.

Ursula von der Leyenová oznámila, že Evropská komise začne provizorně uplatňovat obchodní dohodu s jihoamerickým blokem Mercosur. Učinila tak navzdory tomu, že Evropský parlament postoupil dohodu k přezkumu Soudnímu dvoru EU. Předsedkyně Komise argumentuje „strategickou výhodou prvního tahu" v době ostrého globálního soupeření. Tento tah ale vyvolal vlnu kritiky od zákonodárců i zemědělců, kteří v něm vidí obcházení demokratických procedur. Článek Dohoda s Mercosurem vstupuje v platnost navzdory odporu Francie a Polska se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Belgické speciální síly zadržely v Severním moři tanker z takzvané ruské stínové flotily obcházející sankce. Po připlutí do přístavu Brusel loď zabaví, informovala agentura AFP s odvoláním na členy belgické vlády. Později informaci potvrdil francouzský prezident Emmanuel Macron, který zveřejnil záběry ze zásahu. Francouzské jednotky s těmi belgickými spolupracovaly. Zásah ocenil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Světové mocnosti se snaží zabránit totální válce na Blízkém východě.

Čtrnáct měsíců. Tolik času zbývá Emmanuelu Macronovi do konce mandátu. A právě v tomto krátkém okně se pokouší přesvědčit Evropu, že Francie dokáže nahradit americkou jadernou ochranu. Problém? Čas nehraje v jeho prospěch – a politická realita ještě méně. Článek Macron chce rozšířit jaderný deštník. Ale co když za rok odejde? se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Macron aktualizoval francouzskou jadernou doktrínu a vysílá Rusku silný vzkaz, který nemůže Kreml ignorovat. S Amerikou už nepočítá, Evropa si pomůže sama.

Rozpoutání války mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem má velmi vážné důsledky pro mezinárodní mír a bezpečnost, eskalace je nebezpečná pro všechny, uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron. Na…

Zatímco Evropa řeší energetickou krizi a inflaci, Francie vytahuje na stůl kartu, kterou většina z nás raději nechává v šuplíku: jaderné zbraně. A nejde o abstraktní hrozbu z učebnic studené války. Podle Paříže žijeme v období, kdy se atomové hlavice mohou stát běžnějším nástrojem mezinárodní politiky, než by se nám líbilo. Článek Francie varuje: svět se řítí do éry jaderného chaosu se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Francouzská politička rezignovala na post ministryně kultury, aby se mohla soustředit na březnové komunální volby

Jeden z největších evropských obranných projektů nejspíš nevznikne. Francie v něm žádá dominantní úlohu, což ostatní v čele s Německem odmítají. Paříž by ale mohla najít partnera mimo Evropu.

Francouzská krajně pravicová politička Marine Le Penová uvedla, že nebude kandidovat na prezidentku, pokud jí soud uloží povinnost nosit elektronický náramek. A to ani v případě, že by jí byl zrušen pětiletý zákaz kandidatury, který si nyní odpykává.

Muzeum Louvre má nové vedení. Emmanuel Macron jmenoval do funkce Christopha Leribaulta, který dosud řídil Versailles. Ve funkci vystřídá Laurence des Carsovou. Ta rezignovala po loňské loupeži klenotů.

Zástupci zemí takzvané koalice ochotných prohlásili, že své vojáky na Ukrajinu vyšlou pouze v případě, že s tím bude souhlasit Rusko. S odvoláním na zdroje z diplomatického a obranného prostředí to na…

Francie, Německo, Česko a další státy EU se shodují, že náklady na emisní povolenky posílají evropský průmysl do nevýhody. Je proto nutná revize trhu s povolenkami. Po letech je možné, že se cesta ke změnám otevře.

Šéfka pařížského muzea podala demisi již minulý rok, a to po loupeži šperků. Na pozici však zůstala. Nyní se rozhodla rezignovat po sérii stávek a dalších skandálech. Francouzský prezident jí plánuje najít nové místo.

Na ruské straně není vůle k dosažení míru, uvedl v úterý na jednání koalice ochotných francouzský prezident Emmanuel Macron. On-line schůzce zemí podporujících napadenou Ukrajinu předsedal společně s…