Extremismus

Princ Heinrich XIII. z Reussu, potomek 700 let starého šlechtického rodu, který kdysi vládl ministátečku v dnešní spolkové zemi Durynsko na východě Německa, zůstával poměrně neznámou postavou – až do středy, kdy ho vyšetřovatelé označili za jednoho z vůdců skupiny Říšských občanů obviněné ze spiknutí s cílem svrhnout německou vládu.

Další vlnu razií a zatýkání očekává šéf Spolkového kriminálního úřadu (BKA) Holger Münch v souvislosti s přípravou převratu, který v Německu chystali příznivci krajní pravice. Münch to řekl v rozhovoru s veřejnoprávní televizí ZDF, kde uvedl, že prozatím je obviněno 54 lidí. Spiklence, které němečtí vyšetřovatelé označují jako teroristické uskupení, sledovaly bezpečnostní úřady od jara.

Při rozsáhlé razii v 11 německých spolkových zemích zatkla ve středu ráno policie 25 lidí patřících k extremistické pravicové skupině. Podle vyšetřovatelů plánovala ozbrojené útoky proti státu. Podle agentury DPA jde o členy radikálního hnutí Říšští občané (Reichsbürger), které popírá legitimitu spolkové republiky a vyzývá ke svržení spolkových institucí.

Při rozsáhlé razii v 11 německých spolkových zemích zatkla ve středu ráno policie 25 lidí patřících k extremistické pravicové skupině, která podle vyšetřovatelů plánovala ozbrojené útoky proti státu. Podle agentury DPA jde o členy radikálního hnutí Říšští občané (Reichsbürger), které popírá legitimitu spolkové republiky a vyzývá ke svržení spolkových institucí.

Teroristické uskupení složené z příznivců krajní pravice a zastánců spikleneckých teorií plánovalo v Německu převrat a ozbrojené útoky proti státu včetně vpádu do sídla Spolkového sněmu. Policie v Německu, Rakousku a Itálii kvůli tomu dnes zadržela 25 lidí, uvedl německý nejvyšší státní zástupce Peter Frank. Spolková ministryně vnitra Nancy Faeserová řekla, že organizace měla dvě složky - politickou a ozbrojenou. Někteří zadržení a podezřelí měli vazby na německou armádu, další zase na protiimigrační Alternativu pro Německo (AfD), která se ale od případu distancovala. Němečtí politici spiknutí odsoudili a ocenili sílu právního státu.

Ruské ministerstvo spravedlnosti zařadilo americkou technologickou společnost Meta Platforms na seznam extremistických organizací, napsala v pátek agentura TASS. Meta je majitelem sociálních sítí Facebook a Instagram či komunikační služby WhatsApp.

Ruské ministerstvo spravedlnosti zařadilo americkou technologickou společnost Meta Platforms na seznam extremistických organizací, napsala v pátek agentura TASS. Meta je majitelem sociálních sítí Facebook a Instagram či komunikační služby WhatsApp.

O mužích, kteří nenávidí ženy, psal již Stieg Larsson. Ovšem ten psal pouze texty beletristické, takže hlavní ženská postava jeho románové trilogie nakonec s těmito muži náležitě „zatočila“. Ve skutečném světě to ale bohužel chodí jinak. Přitom i v něm „muži, kteří nenávidí ženy“, existují a jsou…

Je pravda, že se v Česku nebývale vzmáhá extremismus a část společnosti se radikalizuje? Odkud se berou příznivci skupin typu „Česká republika na prvním místě“? Je možné vidět podobné společenské projevy i za hranicemi? Může se demokratická společnost účinně bránit? Vladimír Kroc se ptal Jana Charváta, experta na extremismus a radikalismus, politologa z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Dvaadvacetiletý extremista, který vystupoval pod přezdívkou Slovakbro, byl ve čtvrtek po dohodě o vině a trestu odsouzen k šestiletému trestu. Jako první o tom informoval web aktuality.sk.

V Izraeli právě proběhly další volby do Knesetu. Nejvýraznějším trendem, který z nich vychází, je podle Marka Čejky nárůst extrémní pravice ruku v ruce s její „orientalizací“.

Policie se zabývá případem dalšího nenávistného komentáře. Obviněný muž komentářem údajně schvaloval tragický útok v Bratislavě, kde teprve 18letý student Juraj K. zastřelil před podnikem dva lidi. Podle policie ale nejde o první podobný případ schvalování terorismu na internetu.

Izraelci rádi připomínají, že jsou jedinou demokracií na Blízkém východě. S návratem Benjamina Netanjahua a vládou extrémistů to už nemusí platit dlouho.

Na Václavském náměstí se tento týden koná už třetí demonstrace. Tentokrát se lidé sešli na událost nazvou Česko proti strachu, která má podpořit demokracii a Ukrajinu. Z obrazovky k lidem promluví ukrajinská první dáma Olena Zelenská, vystoupí Helena Třeštíková nebo biskup Václav Malý.

Odborník na extremismus a zločiny z nenávisti Miroslav Mareš nám objasnil, jak útočník z Bratislavy přemýšlel a proč napsal 65stránkový manifest.

„Ta bolest je nesnesitelná.“ Krátký vzkaz na sítích v noci zveřejnil bratislavský podnik Tepláreň. Kavárna a bar, který dosud platil za bezpečné místo pro setkávání LGBTI+ komunity, se ve středu stal cílem nenávistného útoku.

Krajně pravicoví Bratři Itálie zvítězili v nedávných parlamentních volbách na Apeninském poloostrově i díky značné podpoře svých voličů ze severu země. Voxpot proto vyrazil do Lombardie poptat se, co místní k této volbě vedlo. „Fašismus? To je historie. Zajímá nás hlavně, co teď strana přinese nového,“ řekla jedna z místních.

Protivládní demonstrace měly včera své pokračování v mnoha velkých městech po celé České republice. Jasně, ceny energií šly nahoru raketovým tempem a neustále se zdražuje. Válka na Ukrajině a inflace nás postupně vysávají a nelíbí se to vůbec nikomu. Vládní korky jsou mnohdy poměrně kostrbaté. Ostatně třeba takové zastropování cen nejprve nepřipadalo v úvahu a po nějaké době k němu došlo. Hovořit bychom mohli ale i o několika dalších konkrétních krocích. My se ale spíše podíváme na to, jací lidé vlastně jezdí demonstrovat.

Švédsko platilo v posledních dekádách za stát postavený na neotřesitelných základech: především na toleranci, demokracii a spravedlnosti. Po posledních parlamentních volbách, které se konaly v polovině září, se ale švédská image začala křivit. Druhý nejvyšší počet hlasů tam získali Švédští demokraté – strana s neonacistickou historií.

Ruská módní blogerka Veronika Loginovová čelí obvinění z extremismu a hrozí jí šestileté vězení. Tamní prokuratuře vadí, že „příliš vyčnívá“ a používá Instagram, který byl v zemi zakázán. Podle úřadů měla také vyzývat k násilným akcím vůči ruským občanům. Blogerka to ale odmítá s tím, že sdílí jen příspěvky o podpoře duševního zdraví a o politiku se nezajímá.

Ředitelem nového útvaru pro boj s terorismem, extremismem a kybernetickou kriminalitou bude současný náměstek ředitele Národní protidrogové centrály Břetislav Brejcha. ČTK to sdělila mluvčí policejního prezidia Kateřina Rendlová. Podle ní by měl být nový šéf ustaven do funkce k 15. říjnu.

Itálie bude mít nejspíš poprvé v historii premiérku. Giorgia Meloni dokázala během čtyř let proměnit okrajovou (post)fašistickou stranu na lídra italské politiky. Jak se jí to povedlo a kam zavede zemi její vláda?

Po několika letech vydal úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva přes systematický tlak Číny zprávu o represích v čínské provincii Sin-ťiang. I když zůstává v některých pasážích opatrná, je zároveň zdrcující. Vyhýbá se sice slovu „genocida“, ale na příkladu desítek svědectví Ujgurů ukazuje masové porušování lidských práv, které Peking zdůvodňuje mimo jiné bojem proti údajnému extremismu.

Odvolací senát středočeského krajského soudu dnes potvrdil podmíněné tresty od devíti do 18 měsíců v kauze propagace neonacismu, která se u soudů projednává už 12 let. Sedm lidí uznal vinnými například z vylepování propagačních materiálů neonacistického Národního odporu (NO), organizování shromáždění či vedení webu Resistance Women Unity (RWU). Všichni vinu od počátku odmítali. Jeden z nich hned po skončení jednání avizoval, že bude podávat dovolání.

Strana Švédští demokraté by se poprvé mohla zúčastnit formování vlády, i když třeba zůstane bez ministrů.

Premiér Petr Fiala (ODS), který vzbudil rozruch svým výrokem na adresu organizátorů sobotní demonstrace v Praze, včera svá slova zopakoval. Stojí si prý za tím, že za akcí stáli prorusky orientovaní extremisté. Vysvětlil, že výrok se týkal organizátorů protestu, obavy lidí prý nepodceňuje. Včera byla ohlášena další stávka, tentokrát ze strany odborářů. Ti se na Václavském náměstí sejdou 8. října. Na 28. září je naplánováno pokračování sobotní akce, která by se tentokrát měla rozrůst i do dalších velkých měst.

Za svým správným zahraničněpolitickým kurzem si má vláda pevně stát. Ale je také povinna jej opakovaně a jasně vysvětlovat i se všemi souvislostmi.

Do amerických kongresových voleb zbývají dva měsíce. Atmosféra v zemi houstne nezvykle brzy. Prezident Joe Biden pronesl ve Filadelfii netypicky ostrý projev. Odsoudil v něm svého předchůdce Donalda Trumpa a jeho věrné stoupence. Ti naopak konfrontují Bidena s jeho slovy a politikou. Exprezident Trump čelí vyšetřování v případech možného pokusu o volební podvod, útoku na zákonodárný sbor či možného porušení zákona o špionáži.

Americký prezident Joe Biden v projevu ve Filadelfii prohlásil, že extremismus jeho předchůdce v Bílém domě Donalda Trumpa a Trumpových přívrženců mezi republikánskými politiky rozvrací demokracii. Ve městě, které se stalo kolébkou americké demokracie, obvinil své politické odpůrce, že otřásají samými základy Spojených států.

Americký prezident Joe Biden v projevu ve Filadelfii prohlásil, že extremismus jeho předchůdce v Bílém domě Donalda Trumpa a Trumpových přívrženců mezi republikánskými politiky rozvrací demokracii. Ve městě, které se stalo kolébkou americké demokracie, obvinil své politické odpůrce, že otřásají samými základy Spojených států.

Německá justice případ vraždy Waltera Lübckeho definitivně uzavřela po více než třech letech od činu. Nejvyšší soud potvrdil doživotí pro pravicového extremistu Stephana Ernsta.

Do výběrového řízení na post ředitele nového útvaru pro boj s terorismem, extremismem a kybernetickou kriminalitou se přihlásil jeden uchazeč. Podle zjištění Radiožurnálu jde o policistu Karla Pelána, který aktuálně pracuje v mezinárodní policejní agentuře Interpol, kde má na starosti právě tuto problematiku.

Podle zjištění vyšetřovatelů je útočník extremista.

Po zprávách o domovní prohlídce v sídle bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa následovala eskalace násilné rétoriky na sociálních sítích, upozorňují američtí novináři a analytici. Fanoušci někdejší republikánské hlavy státu podle nich začali více mluvit o blížící se „občanské válce“ nebo o přípravě zbraní a munice. Republikánští politici situaci využívají k politickým útokům, místo aby volali po klidu, píše televize NBC News.

Spojené státy americké zveřejnily dokumenty o nové strategii svých aktivit v Africe. Kladou důraz na rozvoj vztahů se všemi zeměmi regionu, hlavní hrozbu pro ně podle Washingtonu představují Rusko s Čínou. Důležité prý bude rozšířit boj s extremismem, autoritářstvím a korupcí.

Po letech vyšetřování a soudů v Německu padl verdikt v případu důstojníka, který plánoval atentáty na politiky. „V tom příběhu se koncentrují německá traumata,“ říká zpravodaj ČT Pavel Polák. Více si poslechněte v podcastu 5:59.

Soud v Rostovu na Donu na jihozápadě evropské části Ruska dnes za výzvy k extremismu poslal na deset let do vězení operního pěvce Vadima Čeldijeva, který na počátku pandemie svolal v Severní Osetii na Kavkazu demonstraci proti opatřením úřadům. Trest si má odpykat ve vězeňském zařízení s přísným režimem, uvedla agentura Interfax.

Poděbradského starosta za výroky o Romech odešel ze STAN. Kauza ale vyvolává otázky o rasismu v politice. „Když se jedná o Romy, přijdou nám taková slova normální,“ říká odborník na politický extremismus Jan Charvát.

Výrok starosty Poděbrad Jaroslava Červinky o střílení Romů má dohru. Po kritice veřejnosti i vedení hnutí STAN se Červinka rozhodl stranu opustit. Český politický rasismus a jeho dnešní podobu rozebírá podcast 5:59.

Národní centrála proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě začne fungovat od příštího roku. Oddělí se z Národní centrály proti organizovanému zločinu.

Nebezpečí terorismu v Evropě je navzdory klesajícímu počtu útoků nadále velké. Nebezpeční jsou hlavně jednotlivci z radikálního prostředí a pravicoví extremisté. Vyplývá to ze zprávy o extremismu v EU za rok 2022, kterou dnes v Haagu zveřejnila unijní policejní organizace Europol.

Nebezpečí terorismu v Evropě je navzdory klesajícímu počtu útoků nadále velké. Nebezpeční jsou hlavně jednotlivci z radikálního prostředí a pravicoví extremisté. Vyplývá to ze zprávy o extremismu ...

Nový útvar vznikne vydělením z Národní centrály proti organizovanému zločinu. Budovat se začne příští týden, fungovat má od Nového roku.

Představa Japonska jako země bez násilí oslabí, politický extremismus zase spíš vzroste, a to zejména ten pravicový, který expremiéra Abeho potichu podporoval.

Navzdory dřívějším prohlášením Tálibánu o liberálnějším přístupu k právům žen se současná situace zhoršuje a Tálibán zavádí další omezení.

Češi mají dlouhodobě větší obavy z přistěhovalectví a terorismu než třeba z epidemií, což se nezměnilo ani po nástupu covidu-19. Rostly obavy z politického extremismu, mezi roky 2020 a 2021 přibylo také lidí, kteří se obávají přírodních katastrof, což může souviset s loňským tornádem na Moravě. Zjištění vyplynula z výzkumu sociologů z Masarykovy univerzity a agentury Focus.

Francouzské parlamentní volby přinesly výsledky, které vyčarovaly mnoho vrásek na čele Emmanuela Macrona a jeho zbylé vlády. Levicová koalice i krajní pravice naopak slaví, protože zabránily prezidentské straně získat absolutní většinu. Francie se tak řítí do možné paralyzace politiky.

Světové statistiky ukazují, že počet sympatizantů trávících čas v online prostoru se mezi dospívajícími v posledních letech navýšil o 300 procent.

Plánovaná reorganizace Národní centrály proti organizovanému zločinu spočívá ve vyčlenění sekcí, které se v rámci NCOZ zabývají extremismem, terorismem a kybernetické kriminalitě, do nového samostatného útvaru s celorepublikovou působností. Mezi kritiky připravované reformy patří poslanec Robert Králíček (ANO), člen výboru pro bezpečnost a podvýboru pro Policii ČR, obecní policii a soukromé bezpečnostní služby. Reorganizace podle něj přichází v nevhodnou dobu, oblasti, jimž se jednotlivé sekce NCOZ věnují, jsou velmi úzce propojené a vytvořením samostatného útvaru hrozí zkomplikováním mezioborové i mezinárodní spolupráce, narušením vazeb a v neposlední řadě odchodem zkušených policistů.

V policii vznikne nový útvar pro boj s terorismem, extremismem a kybernetickou kriminalitou s celostátní působností. Na tiskové konferenci to v pátek oznámil policejní prezident Martin Vondrášek. Nový útvar vznikne vyčleněním dvou struktur z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ), měl by začít fungovat od ledna příštího roku.

Policejní prezident Martin Vondrášek oznámil očekávanou reformu uvnitř kriminální policie. Vyčleněním z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) nakonec vznikne pouze jeden nový útvar, který se bude zabývat bojem s terorismem, extremismem a kybernetickou kriminalitou. Původně se podle předchozích informací redakce zvažovala také možnost vzniku dvou samostatných útvarů.

Policii ČR, resp. celorepublikovou Národní centrálu proti organizovanému zločinu (NCOZ), čeká významná reorganizace. Dvě z pěti sekcí NCOZ budou do konce roku vyčleněny do nového samostatného útvaru. Půjde o sekce věnující se extremismu a terorismu a kybernetické kriminalitě. Reformu představil na dnešním brífinku policejní prezident genmjr. Martin Vondrášek. Návrh reorganizace musí schválit ministr vnitra, který byl přítomen včerejšímu uzavřenému jednání Výboru pro bezpečnost, kde byla reforma představena poslancům.

Aktuálně.cz prostudovalo zprávu ministerstva vnitra o extremismu v České republice za rok 2021, kterou schválila vláda Petra Fialy.

Fenoménem loňského roku byly výhrůžné e-maily a internetové nenávistné výroky vůči představitelům vlády a médií kvůli odporu k opatřením v boji s pandemií koronaviru. V roce 2021 se policie zabývala celkem 108 trestnými činy s nenávistným podtextem, stíhala za ně 99 lidí. Řada nenávistných projevů se vyskytuje ve virtuálním prostoru, kde ale policie většinu z nich neřeší. Podle aktuální Zprávy o extremismu

Přes 1000 demonstrantů se podle odhadu zpravodaje ČTK dnes zúčastnilo protestního pochodu Prahou proti současné vládě. Protestující vyrazili po 13:00 z Letné k Úřadu vlády, kde pokřiky a pískáním žádali demisi vlády Petra Fialy (ODS). Pokračovali na Staroměstské náměstí a poté přes Karlův most na Malostranské náměstí. Tam se dav zdržel u Poslanecké sněmovny a následně zamířil Nerudovou na Hradčanské náměstí, kde se po 16:00 rozešel. Na protest dohlížely desítky policistů.

Policejní prezident Martin Vondrášek oznámí příští týden reformu uvnitř policie. Ta nicméně nepochází z jeho hlavy, ale je dlouhodobým plánem ministra vnitra Víta Rakušana. Z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) má být ještě letos vyčleněna sekce zabývající se kybernetickou kriminalitou a sekce boje proti terorismu a extremismu. Stanou se z nich samostatné útvary, redakci to potvrdil dobře obeznámený zdroj.

Česká extremistická scéna se proměňuje, vliv na to má válka na Ukrajině. Dřívější odpůrci protipandemických opatření teď hlásají proruské postoje. Zdražování a ekonomické problémy mohou podle Právem oslovených odborníků vést k ještě většímu nárůstu extremismu.

Režim prezidenta Vladimira Putina označuje válku na Ukrajině za „denacifikaci“. Zpráva německé zpravodajské služby však upozorňuje, že ruské armádě pomáhají extremistické vojenské skupiny.