Extremismus

Po zprávách o domovní prohlídce v sídle bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa následovala eskalace násilné rétoriky na sociálních sítích, upozorňují američtí novináři a analytici. Fanoušci někdejší republikánské hlavy státu podle nich začali více mluvit o blížící se „občanské válce“ nebo o přípravě zbraní a munice. Republikánští politici situaci využívají k politickým útokům, místo aby volali po klidu, píše televize NBC News.

Spojené státy americké zveřejnily dokumenty o nové strategii svých aktivit v Africe. Kladou důraz na rozvoj vztahů se všemi zeměmi regionu, hlavní hrozbu pro ně podle Washingtonu představují Rusko s Čínou. Důležité prý bude rozšířit boj s extremismem, autoritářstvím a korupcí.

Po letech vyšetřování a soudů v Německu padl verdikt v případu důstojníka, který plánoval atentáty na politiky. „V tom příběhu se koncentrují německá traumata,“ říká zpravodaj ČT Pavel Polák. Více si poslechněte v podcastu 5:59.

Soud v Rostovu na Donu na jihozápadě evropské části Ruska dnes za výzvy k extremismu poslal na deset let do vězení operního pěvce Vadima Čeldijeva, který na počátku pandemie svolal v Severní Osetii na Kavkazu demonstraci proti opatřením úřadům. Trest si má odpykat ve vězeňském zařízení s přísným režimem, uvedla agentura Interfax.

Poděbradského starosta za výroky o Romech odešel ze STAN. Kauza ale vyvolává otázky o rasismu v politice. „Když se jedná o Romy, přijdou nám taková slova normální,“ říká odborník na politický extremismus Jan Charvát.

Výrok starosty Poděbrad Jaroslava Červinky o střílení Romů má dohru. Po kritice veřejnosti i vedení hnutí STAN se Červinka rozhodl stranu opustit. Český politický rasismus a jeho dnešní podobu rozebírá podcast 5:59.

Národní centrála proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě začne fungovat od příštího roku. Oddělí se z Národní centrály proti organizovanému zločinu.

Nebezpečí terorismu v Evropě je navzdory klesajícímu počtu útoků nadále velké. Nebezpeční jsou hlavně jednotlivci z radikálního prostředí a pravicoví extremisté. Vyplývá to ze zprávy o extremismu v EU za rok 2022, kterou dnes v Haagu zveřejnila unijní policejní organizace Europol.

Nebezpečí terorismu v Evropě je navzdory klesajícímu počtu útoků nadále velké. Nebezpeční jsou hlavně jednotlivci z radikálního prostředí a pravicoví extremisté. Vyplývá to ze zprávy o extremismu ...

Nový útvar vznikne vydělením z Národní centrály proti organizovanému zločinu. Budovat se začne příští týden, fungovat má od Nového roku.

Představa Japonska jako země bez násilí oslabí, politický extremismus zase spíš vzroste, a to zejména ten pravicový, který expremiéra Abeho potichu podporoval.

Navzdory dřívějším prohlášením Tálibánu o liberálnějším přístupu k právům žen se současná situace zhoršuje a Tálibán zavádí další omezení.

Češi mají dlouhodobě větší obavy z přistěhovalectví a terorismu než třeba z epidemií, což se nezměnilo ani po nástupu covidu-19. Rostly obavy z politického extremismu, mezi roky 2020 a 2021 přibylo také lidí, kteří se obávají přírodních katastrof, což může souviset s loňským tornádem na Moravě. Zjištění vyplynula z výzkumu sociologů z Masarykovy univerzity a agentury Focus.

Francouzské parlamentní volby přinesly výsledky, které vyčarovaly mnoho vrásek na čele Emmanuela Macrona a jeho zbylé vlády. Levicová koalice i krajní pravice naopak slaví, protože zabránily prezidentské straně získat absolutní většinu. Francie se tak řítí do možné paralyzace politiky.

Světové statistiky ukazují, že počet sympatizantů trávících čas v online prostoru se mezi dospívajícími v posledních letech navýšil o 300 procent.

Plánovaná reorganizace Národní centrály proti organizovanému zločinu spočívá ve vyčlenění sekcí, které se v rámci NCOZ zabývají extremismem, terorismem a kybernetické kriminalitě, do nového samostatného útvaru s celorepublikovou působností. Mezi kritiky připravované reformy patří poslanec Robert Králíček (ANO), člen výboru pro bezpečnost a podvýboru pro Policii ČR, obecní policii a soukromé bezpečnostní služby. Reorganizace podle něj přichází v nevhodnou dobu, oblasti, jimž se jednotlivé sekce NCOZ věnují, jsou velmi úzce propojené a vytvořením samostatného útvaru hrozí zkomplikováním mezioborové i mezinárodní spolupráce, narušením vazeb a v neposlední řadě odchodem zkušených policistů.

V policii vznikne nový útvar pro boj s terorismem, extremismem a kybernetickou kriminalitou s celostátní působností. Na tiskové konferenci to v pátek oznámil policejní prezident Martin Vondrášek. Nový útvar vznikne vyčleněním dvou struktur z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ), měl by začít fungovat od ledna příštího roku.

Policejní prezident Martin Vondrášek oznámil očekávanou reformu uvnitř kriminální policie. Vyčleněním z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) nakonec vznikne pouze jeden nový útvar, který se bude zabývat bojem s terorismem, extremismem a kybernetickou kriminalitou. Původně se podle předchozích informací redakce zvažovala také možnost vzniku dvou samostatných útvarů.

Policii ČR, resp. celorepublikovou Národní centrálu proti organizovanému zločinu (NCOZ), čeká významná reorganizace. Dvě z pěti sekcí NCOZ budou do konce roku vyčleněny do nového samostatného útvaru. Půjde o sekce věnující se extremismu a terorismu a kybernetické kriminalitě. Reformu představil na dnešním brífinku policejní prezident genmjr. Martin Vondrášek. Návrh reorganizace musí schválit ministr vnitra, který byl přítomen včerejšímu uzavřenému jednání Výboru pro bezpečnost, kde byla reforma představena poslancům.

Aktuálně.cz prostudovalo zprávu ministerstva vnitra o extremismu v České republice za rok 2021, kterou schválila vláda Petra Fialy.

Fenoménem loňského roku byly výhrůžné e-maily a internetové nenávistné výroky vůči představitelům vlády a médií kvůli odporu k opatřením v boji s pandemií koronaviru. V roce 2021 se policie zabývala celkem 108 trestnými činy s nenávistným podtextem, stíhala za ně 99 lidí. Řada nenávistných projevů se vyskytuje ve virtuálním prostoru, kde ale policie většinu z nich neřeší. Podle aktuální Zprávy o extremismu

Přes 1000 demonstrantů se podle odhadu zpravodaje ČTK dnes zúčastnilo protestního pochodu Prahou proti současné vládě. Protestující vyrazili po 13:00 z Letné k Úřadu vlády, kde pokřiky a pískáním žádali demisi vlády Petra Fialy (ODS). Pokračovali na Staroměstské náměstí a poté přes Karlův most na Malostranské náměstí. Tam se dav zdržel u Poslanecké sněmovny a následně zamířil Nerudovou na Hradčanské náměstí, kde se po 16:00 rozešel. Na protest dohlížely desítky policistů.

Policejní prezident Martin Vondrášek oznámí příští týden reformu uvnitř policie. Ta nicméně nepochází z jeho hlavy, ale je dlouhodobým plánem ministra vnitra Víta Rakušana. Z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) má být ještě letos vyčleněna sekce zabývající se kybernetickou kriminalitou a sekce boje proti terorismu a extremismu. Stanou se z nich samostatné útvary, redakci to potvrdil dobře obeznámený zdroj.

Česká extremistická scéna se proměňuje, vliv na to má válka na Ukrajině. Dřívější odpůrci protipandemických opatření teď hlásají proruské postoje. Zdražování a ekonomické problémy mohou podle Právem oslovených odborníků vést k ještě většímu nárůstu extremismu.

Režim prezidenta Vladimira Putina označuje válku na Ukrajině za „denacifikaci“. Zpráva německé zpravodajské služby však upozorňuje, že ruské armádě pomáhají extremistické vojenské skupiny.

Z brněnské politické scény přišla překvapivá zpráva. Síly před podzimními komunálními volbami spojili komunisté se zemanovci a Slušnými lidmi, čímž dochází ke spojení extrémní levice a pravice. Podle odborníka na extremismus a politologa Miroslava Mareše má společná kandidátka i logické důvody.

Štefan Harabin v minulosti na sociální síti například obhajoval ruský útok na Ukrajinu.

Největší nebezpečí podle spolkové ministryně vnitra Nancy Faeserové představuje krajní pravice. V souvislosti s letošním summitem G7 v Bavorsku si ale německé úřady chtějí dát pozor i na krajní levici.

Německá policie v loňském roce zaznamenala přes 55.000 případů politicky motivované kriminality, což je meziroční nárůst o více než 23 procent a rekordní hodnota od roku 2001, odkdy se taková statistika vede. Dnes to na tiskové konferenci prohlásila německá ministryně vnitra Nancy Faeserová, která vyjádřila znepokojení především z nárůstu případů politicky motivovaného násilí, antisemitismu a nenávisti na internetu.

Policie v Německu vzala do vazby čtyři muže, kteří čelí podezření, že připravovali únos německého ministra zdravotnictví Karla Lauterbacha a dalších vládních činitelů. Skupina extremistů také plánovala způsobit celostátní výpadek proudu a vyvolat chaos. Podle agentury Reuters chtěli rozpoutat „občanskou válku“ a svrhnout demokracii v zemi.

Ačkoli to chvíli vypadalo na postup krajně levicového Mélenchona, překvapení se nekonalo. Přes první kolo francouzských prezidentských voleb se přehoupli Macron a Le Pen. Jejich podivné kampaně plné retuší tedy pokračují. A od unijních lídrů slyšíme, že jde o budoucnost jednotné Evropy. Atmosféru i politiku dnešní Francie přibližuje reportér Voxpotu.

O prezidentské křeslo Francie se v neděli utká dvanáct kandidátů. V prvním kole je jich na výběr celé spektrum – od krajní levice k extrémní pravici. Předvolební průzkumy odhadují opakování souboje z minulých voleb i stejný výsledek. Preference se ale mění a lidé začínají volby vnímat stále intenzivněji. Kdo získá Elysejský palác?

Vladimir Putin ospravedlňuje invazi na Ukrajinu tím, že je potřeba ji denacifikovat. Údajné neonacistické podhoubí v napadené zemi spojuje třeba s takzvanými banderovci, s plukem Azov. Rusové tomu věří, nevykazuje však známky pokřivené ideologie spíše jejich režim? Odborník na extremismus Miroslav Mareš z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v rozhovoru pro CNN Prima NEWS demaskuje mnohé mýty a lži, v jejichž jménu se teď na východě zabíjí.

Lídr slovenské krajní pravice Marian Kotleba dostal za sympatie k neonacismu podmínku a přijde tak o mandát poslance. Nejvyšší soud mu zmírnil původní čtyřletý trest vězení.

Slovenský nejvyšší soud dnes uznal předsedu krajně pravicové strany Kotlebovci-Lidová strana Naše Slovensko (LSNS) Mariana Kotlebu vinným z extremistického trestného činu, na rozdíl od soudu první instance mu ale vyměřil pouze podmínku. Verdikt senátu nejvyššího soudu, vůči kterému se nelze odvolat, zároveň znamená, že Kotleba přišel o poslanecký mandát. Politik, jenž se dnešního líčení nezúčastnil, byl stíhán v kauze šeků s možnou extremistickou symbolikou.

Právník a pedagog Jiří Přibáň se ve své glose zamýšlí, co vedlo ruského prezidenta Vladimira Putina podporovat nejrůznější politické extremisty.

Případné působení německých vojáků v Česku v rámci Severoatlantické aliance vzbudilo mezi českými europoslanci vášně. Zatímco lidovec Tomáš Zdechovský na této možnosti nevidí nic výjimečného, Ivan David (SPD) by byl razantně proti. Zdechovský mu ve vysílání CNN Prima NEWS oponoval, že členové jeho hnutí nežijí v realitě.

Na mouřenínovi a původním obalu čokoládové tyčinky Kofila není nic nekorektního, shodli se prezidentští kandidáti v pořadu Co Čech, to politik. Podle matematika Karla Janečka přehnaná snaha o korektnost mnohdy hraničí s extremismem, komik Miloš Knor označil kauzu za malichernost. Prezidentka České asociace povinných Denisa Rohanová si zase myslí, že by se podobné změny měly řídit poptávkou, nikoliv nařízeními či kvótami. Výrobce se rozhodl, že tradiční mouřenín bude nově modrý.

V Kanadě už přes tři týdny demonstrují proti pandemickým opatřením řidiči kamionů. Získat širokou podporu veřejnosti se jim nepodařilo, krajní pravice se ale přiblížila hlavnímu politickému proudu.

Německé bezpečnostní orgány varují před migračními plány vlastní ministryně vnitra Nancy Faeserové. Konkrétně se jedná o její prohlášení, že chce vytvořit tzv. koalici ochotných mezi státy EU, které by přijaly více migrantů.

Polskem otřásá aféra ultrakonzervativního institutu Ordo Iuris. Dvojice prominentních zástupců think-tanku, který stojí například za prosazením přísných protipotratových zákonů, měla podle zjištění novinářů milenecký poměr. Oslabí kauza pozice náboženských fundamentalistů u našich severních sousedů?

Tendenci věřit konspiračním teoriím mají zejména lidé s extrémnějšími politickými názory. Vyplývá to z výzkumu, jehož se zúčastnilo 26 zemí včetně Česka. Studie čítající…

Oddechnout si může bubeník populární slovenské kapely Horkýže Slíže Marek Viršik. Národní kriminální agentura (NAKA) zrušila jeho obvinění. To se týkalo loňské razie související s extremismem, během níž byl Viršik i zatčen.

Ruský nejvyšší soud nařídil na konci prosince 2021 uzavření Memorial International, nejstarší organizace zabývající se lidskými právy v zemi. Soud rozhodl, že Memorial musí být uzavřen na základě kontroverzní ruské legislativy o „zahraničních agentech“, která se zaměřuje na desítky nevládních organizací a médií považovaných za kritické vůči vládě.

Soud už loni v červnu označil jako extremistické fondy a štáby spojené s Navalným, které tím také zakázal. Na seznam teroristů se dostali i Navalného spojenci. Znamená to, že budou třeba odříznutí od ruského bankovního systému.

Pachatel (britský občan), který zadržoval několik hodin čtyři rukojmí v synagoze v americkém Texasu, byl podle jeho rodiny psychicky nemocný. Prezident Joe Biden označil incident za teroristický útok.

Kriminalisté z odboru extremismu a terorismu vyšetřují případ dvou cizinců, kteří si bez potřebných dokladů chtěli zakoupit pušku AK 47. V případě odsouzení jim hrozí až pětiletý pobyt za mřížemi.

Rád sebe vidí jako generála a prezidenta Charlese de Gaulla. Francie, jakou jsme znali, podle něj skončí, pokud nezastavíme migranty. Krajně pravicová rétorika Érica Zemmoura je agresivní a zdánlivě i propracovaná. Jak velkou hrozbou bude v prezidentských volbách pro Macrona a Le Pen?

V dnešní postfaktické době vytváří hyper produkce informací ve veřejném prostoru toxické prostředí. Realita je relativní, jedna „zaručená pravda“ potírá druhou.

Obvodní soud pro Prahu 5 opět vrátil k došetření případ nakladatelství Naše vojsko a jeho ředitele Emericha Drtiny viněných kvůli prodeji reklamních předmětů s nacistickou tematikou. Vyplynulo to z údajů na justičním webu. Muže a nakladatelství viní policisté z toho, že spáchali trestné činy založení, podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka a výtržnictví. Hrozí za to až desetiletý trest. Případ souvisí s prodejem kalendáře s portréty představitelů nacistického Německa. Vydavatel se v médiích hájil tím, že nešlo o propagaci, ale o byznys.

Za významný zásah do základních práv zřejmě označí vláda ANO a ČSSD v demisi opětovnou snahu poslanců SPD uzákonit zákaz zahalování obličeje nebo jeho části na veřejnosti s některými výjimkami. Podle podkladů pro pondělní schůzi kabinet pošle zákonodárcům k navržené přestupkové novele záporné stanovisko. Stejně by se měli ministři postavit rovněž k novele trestního zákoníku. Poslanci SPD v ní navrhli, aby byla trestná podpora a propagace ideologie potlačující práva a svobody nebo hlásající nenávist, a nikoli pouze podpora a propagace takového hnutí.

Vítězslav Kroupa potrestaný za nenávistný komentář pod fotografií prvňáků teplické základní školy podal ústavní stížnost. Nejvyšší soud (NS) letos muži potvrdil trest v délce šestnácti měsíců vězení s podmínečným odkladem na tři roky. Nyní jej ještě přezkoumají ústavní soudci v Brně.

Jedním z hlavních důvodů je podle Pekarové Adamové poměrnost zastoupení. Dodala, že má i principiální důvod.

V letité kauze propagace neonacismu, v níž figuruje uskupení Národní odpor, uložil Obvodní soud pro Prahu 1 sedmi obžalovaným podmíněné tresty od devíti do 18 měsíců. Případ posledního obžalovaného Patrika Vondráka vyloučil do samostatného řízení. Na dotaz ČTK to uvedla mluvčí soudu Pavla Hájková. Obžalovaní vinu od počátku odmítají. Jejich stíhání soud původně kvůli jeho délce zastavil a rozhodnutí následně potvrdil Krajský soud v Praze. Obě usnesení však loni v březnu zrušil Nejvyšší soud. Soudy se případem zabývají od roku 2010.

Státní zastupitelství opět poslalo k soudu případ nakladatelství Naše vojsko a jeho ředitele Emericha Drtiny. Podalo obžalobu kvůli prodeji kalendářů a reklamních předmětů s…

Státní zastupitelství opět poslalo k soudu případ nakladatelství Naše vojsko a jeho ředitele Emericha Drtiny. Podalo obžalobu kvůli prodeji kalendářů a reklamních předmětů s nacistickou tematikou. ČTK to sdělila Obvodní státní zástupkyně pro Prahu 5 Hana Vrbová. Soud se bude kauzou zabývat již podruhé. První obžalobu neprojednal, ale vrátil případ policii k došetření.