Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy

Voliči hnutí ANO jsou rozpolcení v odpovědích na otázku, zda by Česko mělo zvyšovat výdaje na obranu. Dohromady 44 procent z nich je pro zvyšování, rovněž 44 procent je proti, zbytek neví. Ukázal to exkluzivní průzkum agentury NMS pro Novinky. Silně proti navyšování peněz jsou příznivci SPD. Naopak jednoznačně pro jsou voliči předvolební koalice Spolu, tedy ODS, TOP 09 a lidovců, příznivci Pirátů a STAN. Také v případě Motoristů je většina jejich podporovatelů pro zvyšování obranných výdajů, byť je to většina těsná.

Na červencový summit NATO v turecké Ankaře by měl jet v první řadě premiér Andrej Babiš (ANO), na summitu ho chce vidět 57 procent respondentů. Okolo poloviny dotázaných by ráda viděla na setkání státníků i prezidenta Petra Pavla a ministra obrany Jaromíra Zůnu. Méně než třetina oslovených si pak přeje, aby do Ankary odcestoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Ukázal to exkluzivní průzkum agentury NMS pro Novinky.

Premiér Andrej Babiš (ANO) v Ostravě čelil nepříjemnému momentu během debaty s obyvateli o heřmanické haldě, která je dlouhodobě označována za ekologickou zátěž. Jedna z účastnic mu vytkla, že na setkání dorazil nepřipravený, protože nedokázal odpovědět na konkrétní dotaz ohledně možného vyvlastnění. Na situaci upozornil server Novinky.cz. Pro ŽivotvČesku.cz ji okomentoval politolog Josef Mlejnek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle něj premiér v Ostravě narazil na slabinu své vlastní politické image.

Média veřejné služby se po celé Evropě potýkají s rostoucím tlakem. Ve své zprávě to konstatuje Evropská vysílací unie. „I v zemích, které máme tradičně spojené s velkou nezávislostí médií veřejné služby, může docházet k poklesu financování, vzhledem k tomu, že jsou financovány z přímé daně nebo státního rozpočtu,“ říká mediální expertka z Fakulty sociálních věd UK Alice Němcová Tejkalová, která se podílela na nové studii o financování veřejnoprávních médií v Evropě.

Před volbami předseda ANO Andrej Babiš slovně útočil na ukrajinské uprchlíky, vláda pod jeho vedením však vůči nim činí vstřícné kroky. Pokračuje se v udělování takzvaných zvláštních dlouhodobých pobytů, které loni zavedla předchozí vláda Petra Fialy (ODS) a které dávají jejich držitelům jistotu nejméně dalších pěti let v Česku a možnost žádat o pobyt trvalý. Zájem o ně je letos stejně jako loni značný.

Česká účast na summitu NATO v Ankaře se proměnila v politickou přetlačovanou, ve které prezident Petr Pavel trvá na své účasti, premiér Andrej Babiš (ANO) ji nechce a ministr zahraničí Petr Macinka podle politologa Josefa Mlejnka dohodu blokuje. Pro ŽivotvČesku.cz Mlejnek uvedl, že Babiš problém zatím nechce rozseknout, protože Motoristy potřebuje pro vládní většinu. "Kdyby se Macinka přestal šprajcovat, žádný problém není," řekl politolog s tím, že »celá věc je pomstou za nejmenování poslance Motoristů Filipa Turka ministrem«. Podle politologa se ve chvíli, kdy je bezpečnostní situace nejvážnější od pádu komunismu, řeší věc, která působí, jako by se politici hádali o společnou dovolenou v Turecku, nikoliv o zásadní summit Aliance.

Komentář: Slušnost není slabost – tak by se dalo přemýšlet o situaci, kdy premiér Andrej Babiš (ANO) dorazil v pátek na Pražský hrad k prezidentovi Petru Pavlovi se zhruba čtvrthodinovým zpožděním. Prezident mu pozdní příchod připomněl slovy, že měli být domluveni na půl devátou. Babiš se ovšem neomluvil a pouze poznamenal »Tak nějak to nevyšlo, no«. Pro ŽivotvČesku.cz situaci okomentoval politolog Josef Mlejnek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle něj šlo o výraznou nezdvořilost, tím spíš, že premiér nepřišel na schůzku s kýmkoliv, ale s hlavou státu.

Komentář: Výraz »nulo«, který se v politických debatách kolem Motoristů objevuje nejviditelněji zejména v souvislosti s poslancem Filipem Turkem na sociálních sítích, se nově stal předmětem komentáře i u bývalého europoslance za ODS Jana Zahradila. Ten dnes působí jako zahraničněpolitický expert a poradce Motoristů. Na jeho vystupování upozornil politický komentátor Luděk Staněk, podle něhož Zahradil po přechodu k Motoristům zjevně převzal i část jejich komunikačního stylu.

Méně než Slováci a nesrovnatelně méně než Poláci nebo Maďaři. Česko si z evropského fondu SAFE (Security Action for Europe) na pořízení vojenského vybavení požádalo o nižší půjčku než ostatní země Visegrádu. Podle expertů zvolila česká vláda opatrný přístup, ale zároveň jí také chyběly připravené projekty, na které by bylo možné peníze z programu využít.

Komentář: Poslanec Filip Turek (za Motoristy) se omluvil úředníkům ministerstev, pokud se jich dotkla jeho slova o parazitech. Turek tvrdí, že ve výroku, za který ho kritizovali mimo jiné premiér Andrej Babiš (ANO) a odbory, mluvil o aktivistech, ne o úřednících. Řekl to dnes v debatě na televizi Nova. Podle politologa Josefa Mlejnka z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy už mnoho jiných variant Turkovi nezbylo, vylíčil pro ŽivotvČesku.cz.

Výroky poslance Filipa Turka za Motoristy o »parazitech« a »deratizaci« na ministerstvech vyvolaly ostrou reakci napříč politickou scénou. Premiér Andrej Babiš z hnutí ANO je označil za nepřijatelné, stejně jako ministryně financí Alena Schillerová. Předseda Motoristů a ministr zahraničí Petr Macinka naopak tvrdí, že titulky českých médií jsou zavádějící. Podle politologa Josefa Mlejnka z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy je na celé kauze nejzajímavější právě tvrdá reakce Babiše. Pro ŽivotvČesku.cz uvedl, že pokud by hnutí ANO mělo lepšího koaličního partnera, Motoristy by podle něj neváhalo z vlády vyhodit.

Praha - Prezident Petr Pavel navrhl Senátu jako kandidátku na členku Rady Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) politoložku a historičku Hanu Kubátovou. Na webu o tom dnes informoval odbor komunikace prezidentské kanceláře. Pavel měl kandidáta nominovat do dnešního dne, za čtyři dny skončí v radě funkční období historika a archiváře Vojtěcha Šustka. Nástupce by měl Senát zvolit na schůzi 6. května.

Komentář: Výrok ministra kultury Oty Klempíře (Motoristé), že taneční soutěž StarDance do veřejnoprávní televize »tak úplně nepatří«, může mít podle politologa Josefa Mlejnka jiný dopad, než se na první pohled zdá. Samotným Motoristům podle něj podobná slova spíš neuškodí, část voličů hnutí ANO už je ale může vnímat poměrně negativně. Pro ŽivotvČesku.cz odborník z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy uvedl, že Klempíř používá v politické debatě argumenty, které sice u jeho publika fungují, ve skutečnosti jsou ale podle něj nesmyslné.

Cena ruské ropy zažila historické maximum za poslední dekádu. Přehoupla se za 120 dolarů za barel. Při pohledu na graf se v Kremlu musely mnohým rozzářit nadšením oči. Bude víc peněz na vedení války. Posléze ruské černé zlato zaznamenalo na burze propad, ale i díky pozastavení sankcí se ruský rozpočet může těšit na příliv valuty.

Praha - Rusko při náboru bojovníků systematicky využívá ekonomickou nouzi a dezinformace v rozvojových zemích, přičemž rekrutované lidi odtamtud často nasazuje na nejnebezpečnějších úsecích fronty na Ukrajině. Odborníci, které oslovila ČTK, se shodují, že motivace těchto lidí je převážně ekonomická, zatímco Moskva tímto způsobem zároveň kompenzuje nedostatek vlastních sil a snižuje politické i finanční náklady války, kterou proti Ukrajině vede.

Nový ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR Ivan Duškov odhalil plán změn, které mají zlepšit péči i efektivitu zdravotnictví.

Porážka Viktora Orbána v maďarských parlamentních volbách vyvolala reakce i na české politické scéně. Bývalá předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) připomněla, že už před čtyřmi lety veřejně podpořila maďarskou opozici, za což tehdy čelila kritice. Nyní po vítězství strany Tisza vedené Péterem Magyarem tvrdí, že výsledek voleb je lekcí i pro ty české politiky, kteří v Orbánovi dlouhodobě viděli vzor. Pro ŽivotvČesku.cz dopady maďarského volebního obratu okomentoval politolog z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Josef Mlejnek.

Šéf NATO Mark Rutte se ve Washingtonu pokusil o to, co média nazývají „záchrannou misí“. Američtí představitelé vyjádřili zklamání nad tím, že se k nim Evropa během války v Íránu obrátila zády. A zmínili, zda má pro USA vůbec smysl v NATO zůstávat. „Potřebujeme Spojené státy daleko více, než Spojené státy potřebují nás,“ popisuje pro Český rozhlas Plus Jakub Landovský z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, bývalý český velvyslanec při NATO.

Konflikt na Blízkém východě může zásadně posílit postavení Ruska a ovlivnit i vývoj války na Ukrajině. Shodují se na tom analytici. Podle nich Moskva těží z přesunu pozornosti Spojených států i jejich zdrojů jinam – a zároveň profituje z vysokých cen energií i uvolňování sankčního tlaku.

Komentář: Vláda, ve které ministry hnutí ANO doplňují nominanti za SPD a politici Motoristů, překročila minulý týden 100 dnů svého působení. A tak zároveň nastal čas na otázku, kde má kabinet svá nejslabší místa. Premiér Andrej Babiš sice ve čtvrtek odmítl, že by chystal personální změny, zákulisní debata ale dál míří především ke dvěma jménům – ministru obrany Jaromíru Zůnovi (SPD) a ministru kultury Otovi Klempířovi (Motoristé). Právě na ně v komentáři pro ŽivotvČesku.cz ukázal politolog z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Josef Mlejnek.

Důvěra Čechů a Češek v armádu roste, mírně se zvyšuje i podpora výdajů na zbrojení. Mezi voliči vládní koalice jsou ale v těchto otázkách velké rozdíly. Nejmenší důvěru ve vojáky mají příznivci SPD.

Václav Moravec promýšlí, kam se budou ubírat jeho další profesní kroky. Známý moderátor se kloní k založení svého vlastního digitálního projektu, do kterého by mohl vtáhnout talentované mladé novináře.

Před říjnovými volbami do Sněmovny slibovali Motoristé postupné snižování rozpočtových schodků a „pohlídat“ Babiše. V roce 2027 měl schodek podle jejich predikce klesnout na 165 miliard korun a do čtyř let být na nule. Před několika dny ale předseda vlády Andrej Babiš (ANO) připustil, že deficit bude příští rok možná vyšší než letošních 310 miliard korun. Šéf Motoristů a ministr zahraničních věcí Petr Macinka ale dává od předvolebních slibů ruce pryč.

Generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte vyzval ve čtvrtek členské země, aby v červenci na summitu v Ankaře přesvědčily, že jsou na důvěryhodné cestě ke zvýšení obranných výdajů na pět procent hrubého domácího produktu (HDP). Rutte to uvedl ve výroční zprávě NATO za rok 2025, podle níž evropské země a Kanada zvýšily loni meziročně objem financí věnovaných na obranu o 20 procent.

Série zemských a místních voleb v Německu přinesla fiasko pro sociální demokracii - koaličního partnera CDU/CSU kancléře Friedricha Merze. „Trochu mi to připomíná, bohužel, příběh české sociální demokracie,“ říká politoložka.

Ceny ropy na světových trzích znovu rostou den poté, co íránské vedení popřelo, že by vyjednávalo se Spojenými státy o ukončení nynějšího válečného střetu. „Aktuálně je velmi nepravděpodobné, že by skutečně probíhaly přímé rozhovory, jak to vyplývalo z prohlášení Donalda Trumpa,“ přibližuje pro Radiožurnál Michal Smetana, bezpečnostní expert z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Prvních 100 dní vlády Andreje Babiše (ANO) se podle politologů nevyznačuje koncepčním řízením. Odborníci upozorňují na návrat premiérova stylu založeného na mikromanagementu a obtížně předvídatelném rozhodování. Tento přístup se podle nich projevil i při dosud největší krizi kabinetu – organizaci repatriačních letů po útocích Spojených států a Izraele na Írán a následné íránské odvetě.

Na pražské Letné se před dnešním shromážděním spolku Milion chvilek začaly už s předstihem scházet tisíce lidí. Organizátoři akce nazvané »Nenecháme si ukrást budoucnost« očekávají podle počasí účast mezi 200 tisíci a 400 tisíci lidmi. Politolog z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Josef Mlejnek v rozhovoru pro ŽivotvČesku.cz uvedl, že význam demonstrace bude do značné míry záviset právě na její velikosti. Zároveň ale upozornil, že ani vysoká účast sama o sobě neznamená rychlou politickou změnu.

V souvislosti se zhoršující se mezinárodní situací varují experti před snižováním rozpočtů bezpečnostních a zpravodajských služeb. Zároveň považují za předčasné spekulovat o konkrétním pachateli pátečního požáru v průmyslovém areálu v Pardubicích v hale firmy LPP Holding se zbrojní výrobou. Vyplývá to z vyjádření bezpečnostních expertů. Požár vypukl ráno v průmyslové zóně v Pardubicích.

Praha - Experti v souvislosti se zhoršující se mezinárodní situací varují před snižováním rozpočtů bezpečnostních a zpravodajských služeb. Zároveň považují za předčasné spekulovat o konkrétním pachateli dnešního požáru v průmyslovém areálu v Pardubicích v hale firmy se zbrojní výrobou. Vyplývá to z vyjádření bezpečnostních expertů, které oslovila ČTK. Server Aktuálně.cz napsal, že se k založení požáru v e-mailu přihlásila skupina The Earthquake Faction.

Ve svých filmech sváděl krásné ženy, ničil monstra, pátral po zločincích, obhajoval nevinné u soudu. Teď by ho někteří diváci rádi viděli v úplně jiné roli. Herce Marka Vašuta vybízejí, aby v roce 2028 kandidoval do funkce prezidenta republiky. Dokonce kvůli tomu vznikla petice. To, co vypadá na první pohled jako jasná nadsázka, nemusí být podle odborníků na politický marketing tak nevinné. Vašut se těší přízni voličů malých stran a sympatie sbírá i u voličů koalice.

Napětí na Blízkém východě podle výzkumníka Michala Smetany z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy přesahuje rámec lokálního konfliktu a zapadá do širšího rozpadu mezinárodního řádu. V rozhovoru pro Spotlight Zuzany Tvarůžkové upozorňuje, že současná situace není třetí světovou válkou, ale vytváří podmínky, které ji mohou v budoucnu přiblížit.

Ekonomka Markéta Šichtařová v uplynulém týdnu rozvířila vody politického rybníčku, když rezignovala na svůj poslanecký mandát, který získala loni v říjnu na kandidátce SPD jakožto reprezentantka Svobodných. Jako „tečku za svým působením“, jak to nazvala oficiální tisková zpráva strany, si zvolila implementaci evropského nařízení DSA. O evropském nařízení o digitálních službách (DSA) se přitom necítí být dost informováno až 71,5 procenta Čechů, jak vyplynulo z průzkumu Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Čeho se tedy legislativa týká a proč ji Česko musí přijmout? Echo informovalo o DSA kontinuálně.

Sledoval sestru, jak statečně bojuje s nemocí, která ji připravuje o vlasy. Doufal, že jeho to mine. Jenže v hloubi duše ho pronásledovaly sny, že přijde řada i na něj. Strach se stal realitou během jediného měsíce.

Pouze necelých 11 procent lidí je rozhodně spokojeno s tím, jak vláda Andreje Babiše (ANO) řeší aktuální íránskou krizi, včetně například repatriačních letů. Dalších téměř 26 procent je spíše spokojeno, přes 20 procent je spíše nespokojeno a rovněž přes 20 procent je rozhodně nespokojeno, zbytek neví. Ukázal to exkluzivní průzkum agentury NMS pro Novinky. Největší podporu má kabinet mezi voliči ANO a SPD, vlažnější jsou oproti nim příznivci Motoristů. Ti jsou také z vládních stran nejméně spokojení s tím, jak se kabinet postavil ke státnímu rozpočtu nebo jak řeší životní náklady občanů.

Nenávist vůči prezidentovi stravuje ministru zahraničí už i zbytky zdravého rozumu a soudnosti.

Podoba „starého“ světa se otřásá a jedním z důsledků těchto změn zřejmě bude i posilování role jaderných zbraní. Navyšování svého arzenálu oznámila Francie, událostí klíčových pro jadernou stabilitu se ale odehrává mnohem více.

Boj o tankery, krize v Perském zálivu. Bitva o Írán se přenesla na moře a zasáhla pupek světového obchodu s ropou. Kdo má navrch? A kam až se vyšplhají ceny? Téma pro Michaela Romancova, politického geografa z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a autora podcastu Romancov a spol. Ptá se Matěj Skalický.

Praha - Rusko již není přímo závislé na fyzických dodávkách íránských dronů typů Šáhid, které používá k útokům na Ukrajině. Moskva po roce 2022 dokončila přenos technologie a íránské licence k výrobě na domácí půdu. Shodují se na tom analytici, které oslovila ČTK. Případné omezení spolupráce s Teheránem by tak podle nich ruské válečné úsilí neochromilo.

Spojené státy a Izrael pokračují v pondělí v úderech proti Íránu, ten pokračuje v ostřelování Izraele a amerických spojenců v regionu. „Tento konflikt má nadále větší potenciál pro to, aby se rozhořel do většího rozsahu a vtáhl k sobě další hráče,“ vysvětluje pro Radiožurnál analytik Michal Smetana z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociální věd Univerzity Karlovy.

Spojené státy a Izrael pokračují v úderech proti Íránu a Írán pokračuje v ostřelování Izraele a amerických spojenců v regionu. Konflikt se taky rozšířil do Libanonu, poté co se do něj zapojilo tamní šíitské militantní hnutí Hizballáh. Čeho zatím vojenská operace Spojených států a Izraele nazvaná Epická zuřivost proti Íránu dosáhla? A jak reaguje a ještě může reagovat íránský režim? Poslechněte si speciální vysílání Radiožurnálu a ČRo Plus.

Izrael a Spojené státy si slibují od útoku konec íránského jaderného a raketového programu i pád režimu. Podařilo se jim údajně zabít íránského ministra obrany nebo jednoho z velitelů revolučních gard. Jak se může konflikt dál vyvíjet, na to pro Radiožurnál odpovídal analytik Vlastislav Bříza z Katedry mezinárodních vztahů Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

V Kuvajtu, Kataru a Spojených arabských emirátech se ozvaly hlasité exploze poté, co Írán spustil protiútok na americké základny na Blízkém východě v odvetě za izraelsko-americké údery, informuje web…

Proč se odkládá spuštění nových rámcových vzdělávacích programů pro základní a mateřské školy? Mají ředitelé národních parků po dnešní schůzce s ministrem jasno, s kolika penězi budou hospodařit? A je možné, že lidé dokázali psát už v době kamenné?

Mexiko prožilo další krvavou kapitolu svého boje proti kartelům, kdy po zabití narkobarona „El Mencha“ zemřely nejméně desítky lidí. Kudy z dlouholeté spirály násilí? Podle experta na Latinskou Ameriku zabíjení šéfů gangů nestačí.

Komentář: Motoristé se podle nového únorového průzkumu agentury NMS propadli pod hranici vstupu do Sněmovny. Stejný výsledek jako vládní strana by aktuálně získalo i nové hnutí Naše Česko, které před několika týdny představil jihočeský hejtman Martin Kuba. Politolog Josef Mlejnek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy ale v komentáři pro ŽivotvČesku.cz upozornil, že na zásadní závěry je zatím brzy.

S nástupem vlády ANO, SPD a Motoristů se vůči válce na Ukrajině projevila rétorická změna, pro napadenou zemi ale nepředstavuje zásadní materiální ztrátu. Vyplývá to z vyjádření odborníků, které oslovila ČTK. Od začátku ruské invaze v úterý uplynou čtyři roky.