Fatih Birol

Evropa měla podle dubnového varování během několika týdnů pocítit nedostatek leteckého paliva. Fyzický výpadek se však nedostavil: pomohly nouzové zásoby, vyšší výroba evropských a amerických rafinerií i nové dovozní trasy. Palivo je ale dražší a rezervy slabší.

Evropa zvládla první dopady nové krize v Hormuzském průlivu lépe, než se původně očekávalo. Dodávky pohonných hmot se zatím podařilo stabilizovat a bezprostřední obavy z nedostatku leteckého paliva polevily. Považovat tím problém za vyřešený by však podle šéfa Mezinárodní energetické agentury Fatiha Birola byla velká chyba.

Rodina Mezinárodní energetické agentury (IEA) se dále rozrůstá. Po nedávném oznámení o zahájení přístupového procesu Brazílie nyní agentura jednomyslně schválila přijetí Nigérie jako přidružené země (Association country). Nejlidnatější africký stát a významný producent ropy a zemního plynu tak prohloubí spolupráci s organizací, která dnes zastupuje více než 80 % světové poptávky po energii. Rozhodnutí navazuje […]

Napětí na ropném trhu a dražší pohonné hmoty mohou letos urychlit přechod řidičů k elektromobilům. Mezinárodní agentura pro energii očekává, že globální prodej elektrických aut vzroste na rekordních 23 milionů vozů.

Vídeň - Nynější konflikt na Blízkém východě možná trvale poškodil pověst Hormuzského průlivu jako spolehlivé trasy pro přepravu energetických produktů. Uvedl to podle agentury Bloomberg výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol.

Zásoby leteckého paliva se tenčí. Ředitel Mezinárodní agentury pro energii Fatih Birol nedávno varoval, že Evropě zbývá přibližně šest týdnů, než jí kvůli konfliktu na Blízkém východě dojdou. Pokud se jeho předověď naplní, bez paliv bude Evropa na přelomu května a června. Evropská unie se proto připravuje i na nejhorší scénáře, uvedl komisař pro energetiku Dan Jörgensen.

Nynější ropná krize vyvolaná blízkovýchodním konfliktem povede ve světě k nezvratným změnám - země urychlí odklon od fosilních paliv a zaměří se více na obnovitelné zdroje i jadernou energii. Je o tom přesvědčen šéf Mezinárodní energetické agentury (IEA) Fatih Birol.

Svět čelí největší energetické krizi v historii, prohlásil předseda Mezinárodní energetické agentury (IEA) Fatih Birol. K jejímu rozsahu přispívá kombinace války na Blízkém východě a konfliktu na Ukrajině.

Lidé by se měli připravit na to, že letos v létě bude cestování letadly velmi, velmi drahé, varuje komisař EU pro energetiku Dan Jorgensen. Aerolinky už upravují letové řády a zdražují. Například společnost United Airlines tento týden uvedla, že bude muset zdražit o 20 procent, aby vyrovnala nárůst cen paliva.

Drahá ropa se promítá do růstu cenové hladiny, ale automaticky to neznamená vznik vysoké inflace. V letech 2012 a 2013 se cena ropy držela v průměru kolem 110 USD za barel, výše než dnes, kdy se inflace drží pod 2 procenty.

Podle výkonného ředitele Mezinárodní energetické agentury (IEA) Fatiha Birola čelí svět nejvážnější energetické krizi v historii. Birol uvedl, že konflikt zahrnující Írán, Spojené státy a Izrael vytváří mimořádný tlak na světové energetické trhy. Současnou situaci zároveň označil za horší než energetické krize z let 1973, 1979 a 2022 dohromady. Informovala o tom agentura Reuters.

Evropě podle některých varování může dojít letecké palivo už během několika týdnů. Zatímco šéf Mezinárodní agentury pro energii mluví o vážné krizi a možném rušení letů, vedení budějovického letiště se bezprostředních dopadů neobává a hlásí, že provoz bude fungovat normálně.

Česká republika má smluvně zajištěny dodávky leteckého paliva pro celou sezonu, řekl v diskusním pořadu televize CNN Prima News ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Zároveň ale nevyloučil, že některé aerolinky mohou kvůli nedostatku paliva v zahraničí rušit lety do Česka. Plynulé dodávky leteckého petroleje pro český trh v minulých dnech potvrdili i distributoři.

Česká republika má smluvně zajištěny dodávky leteckého paliva pro celou sezonu, řekl v neděli v diskusním pořadu televize CNN Prima News ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Zároveň ale nevyloučil, že některé aerolinky mohou kvůli nedostatku paliva v zahraničí rušit lety do Česka. Plynulé dodávky leteckého petroleje pro český trh v minulých dnech ČTK potvrdili i distributoři.

Česká republika má smluvně zajištěny dodávky leteckého paliva pro celou sezonu, řekl v diskusním pořadu televize CNN Prima News ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Zároveň ale nevyloučil, že některé aerolinky mohou kvůli nedostatku paliva v zahraničí rušit lety do Česka. Plynulé dodávky leteckého petroleje pro český trh v minulých dnech potvrdili i distributoři.

Praha - Česká republika má smluvně zajištěny dodávky leteckého paliva pro celou sezonu, řekl dnes v diskusním pořadu televize CNN Prima News ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Zároveň ale nevyloučil, že některé aerolinky mohou kvůli nedostatku paliva v zahraničí rušit lety do Česka. Plynulé dodávky leteckého petroleje pro český trh v minulých dnech ČTK potvrdili i distributoři.

Očekávám, že příští týden dojde k opětovnému nárůstu ceny ropy. Optimismus z otevření Hormuzského průlivu byl přílišný. Ve vysílání CNN Prima NEWS to řekl ekonom Lukáš Kovanda. Írán v sobotu dopoledne po necelém dni místo opět uzavřel. To podle ekonoma povede nejen ke zdražení pohonných hmot, ale například i letních dovolených.

Když se uzavře Hormuzský průliv, svět si rychle uvědomí, jak křehká je jeho energetická bezpečnost. Fatih Birol z Mezinárodní energetické agentury to formuloval jasně: obnova energetické produkce na Blízkém východě na předválečnou úroveň zabere přibližně dva roky. A to je optimistický scénář. Článek Blízký východ bez ropy: Cesta zpět potrvá roky se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Na evropských letištích podle ředitele Mezinárodní agentury pro energii Fatiha Birola hrozí, že už za šest týdnů klesnou zásoby leteckého paliva na nulu. Blokáda Hormuzského průlivu, kudy proudí klíčová část ropných produktů, mezitím žene ceny prudce vzhůru a nutí aerolinky škrtat spoje. V Česku se zatím rušení letů ani nedostatek paliva neprojevují, zahraniční nízkonákladové aerolinky ale už omezují nabídku.

Šéf Mezinárodní energetické agentury Fatih Birol mluví o „největší energetické krizi, jakou jsme kdy zažili“. A tentokrát nejde o plyn z Ruska, ale o letecké palivo. Evropa má podle něj zásoby kerosinu zhruba na šest týdnů. Pokud se Hormuzský průliv neotevře, letadla prostě nevzlétnou. Článek Evropa má kerosin na šest týdnů. Pak možná zůstanou letadla na zemi se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Těžba ropy a plynu na Blízkém východě se na předválečnou úroveň vrátí nejdříve za dva roky. V rozhovoru pro švýcarský list Neue Zürcher Zeitung to uvedl Fatih Birol, výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii. Jaké dopady bude mít blokáda Hormuzského průlivu na světovou ekonomiku, zatím nelze říct. Jasné je, že kromě ropy zdražují i další suroviny.

Obnovení produkce ropy a plynu na Blízkém východě na úrovně před začátkem války s Íránem potrvá zhruba dva roky. V rozhovoru se švýcarským listem Neue Zürcher Zeitung (NZZ) to uvedl výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol.

Obnovení produkce ropy a plynu na Blízkém východě na úrovně před začátkem války s Íránem potrvá zhruba dva roky. V rozhovoru se švýcarským listem Neue Zürcher Zeitung (NZZ) to uvedl výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol.

Curych - Obnovení produkce ropy a plynu na Blízkém východě na úrovně před začátkem války s Íránem potrvá zhruba dva roky. V rozhovoru se švýcarským listem Neue Zürcher Zeitung (NZZ) to uvedl výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol.

Pokud se nepodaří obnovit bezpečný průjezd Hormuzským průlivem, Evropě dojdou zásoby leteckého paliva během pouhých šesti týdnů. V rozhovoru pro agenturu AP to uvedl výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol. Podle něj jsou aerolinky již nyní krůček od hromadného rušení spojů.

Evropě zbývá už jen asi šest týdnů, než jí dojdou zásoby leteckého paliva. Pokud se neobnoví vývoz ropy Hormuzským průlivem, aerolinky mohou začít už brzy rušit lety. V rozhovoru s agenturou AP to ve čtvrtek řekl výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol. Hormuzský průliv je de facto zablokovaný kvůli válce, kterou proti Íránu vedou Spojené státy a Izrael.

Pokud se neobnoví vývoz ropy Hormuzským průlivem, aerolinky by mohly začít rušit lety. Evropa má leteckého paliva na přibližně šest týdnů. Výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii varuje, že krize postihne všechny.

Evropě zbývá už jen asi šest týdnů, než jí dojdou zásoby leteckého paliva. Pokud se neobnoví vývoz ropy Hormuzským průlivem, aerolinky mohou začít už brzy rušit lety. V rozhovoru s agenturou AP to řekl výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol. Hormuzský průliv je de facto zablokovaný kvůli válce, kterou proti Íránu vedou Spojené státy a Izrael.

Evropa má zásoby kerosinu jen na šest týdnů, prohlásil v rozhovoru pro americkou tiskovou agenturu Fatih Birol, šéf Mezinárodní energetické agentury (IEA). Pokud Hormuzský průliv zůstane zablokovaný, kvůli nedostatku leteckého paliva hrozí zrušení letů.

Evropě hrozí vážné narušení letecké dopravy i další růst cen energií. Podle šéfa Mezinárodní energetické agentury (IEA) Fatiha Birola má kontinent v současnosti zásoby leteckého paliva přibližně jen na šest týdnů. Pokud by přetrvalo omezení dodávek ropy v důsledku napětí na Blízkém východě, mohlo by to vést až k rušení některých letů. Birol tvrdí, že zažíváme největší energetickou krizi v historii, píše německý deník Bild.

Evropa by se v blízké době mohla potýkat s vážným nedostatkem leteckého paliva. V rozsáhlém rozhovoru pro agenturu AP na to upozornil šéf Mezinárodní energetické agentury (IEA) Fatih Birol. Pokud se situace v Hormuzském průlivu nezmění, zbývají podle jeho slov našemu kontinentu zásoby jen na nějakých šest týdnů.

Sedmnáct prvků vzácných zemin, o kterých většina lidí nikdy neslyšela, se vedle ropy a plynu řadí k největším geopolitickým problémům současnosti. Suroviny nepostradatelné pro výrobu elektromobilů, chytrých telefonů, solárních panelů, datových center i vojenské techniky pochází z více než 50 procent z jediné země – z Číny. A ta loni omezila jejich vývoz.

Šéf Mezinárodní agentury pro energii Fatih Birol doufá, že nebude potřeba uvolnit další nouzové zásoby ropy. Pokud by však tento krok bylo nutné udělat, je podle Birola agentura připravena.

Nejhorší energetická krize způsobená válkou na Blízkém východě urychlí rozvoj obnovitelných zdrojů (OZE), jaderné energie a elektromobilů. Myslí si to šéf Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol. Podle českého ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) jsou sice OZE nezávislými zdroji, ale zároveň jen občasnými. Nutně potřebujeme zdroje stabilní, minimálně jádro, řekl Havlíček s tím, že na úrovni EU tlačí změnu taxonomie, očekává také přibrždění zavírání uhelných elektráren…

Nejhorší energetická krize způsobená válkou na Blízkém východě urychlí rozvoj obnovitelných zdrojů, jaderné energie a elektromobilů. Předpověděl to ve svém rozhovoru s francouzským listem Le Figaro výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol.

Cena ropy stoupá a s ní i cena leteckého paliva. Letecké společnosti z Evropy i Asie plánují rušit spoje. Některé tak už učinily.

Termínové kontrakty na dieselové palivo se ve čtvrtek na burze v Londýně prodávaly až za 1 498 dolarů za tunu. Vzhledem k tomu, že tuna dieselu se vměstná do 7,48 barelu, znamená to, že cena barelu dieselu překročila psychologickou úroveň 200 dolarů. V období od roku 1988 překročily dané kontrakty tuto cenu jen ve dnech 8. a 9. března 2022, tedy záhy po zahájení invaze Ruska na Ukrajinu.

Přerušení dodávek ropy z Blízkého východu se tento měsíc prohloubí a začne citelně dopadat i na evropskou ekonomiku. Dostupné dodávky ropy výrazně snižuje omezení provozu v Hormuzském průlivu. Řekl to podle agentury Reuters šéf Mezinárodní energetické agentury (IEA) Fatih Birol v podcastu šéfa norského státního investičního fondu Nicolaie Tangena.

Situace je velmi vážná. I kdyby válka na Blízkém východě okamžitě skončila, potrvá to, než se vrátíme do stavu před konfliktem. Je to horší než dva ropné šoky v 70. letech minulého století a dopad války mezi Ruskem a Ukrajinou na dodávky plynu dohromady. V pondělí to řekl ředitel Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol. Agentura zvažuje další uvolnění zásob ropy.

První vlnu energetické krize kvůli válce v Íránu pociťují asijské státy, silně závislé na dodávkách z Perského zálivu. Některé se už dostaly na hranice svých možností zajistit lidem základní potřeby.

Světová ekonomika čelí rostoucímu riziku energetického šoku, který by mohl výrazně urychlit inflaci v eurozóně a to více než rozsáhlá invaze Ruska na Ukrajinu v roce 2022. Varovala před tím prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová ve středečním projevu ve Frankfurtu, píše server Euractiv. Celý projev najdete zde.

Výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol v pondělí nenechal nikoho na pochybách: to, čím svět prochází, je "velmi vážné" a daleko přesahuje energetické křeče, které otřásly planetou v 70. letech minulého století.

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) jedná s vládami v Asii a Evropě o případném uvolnění dalších zásob ropy, pokud to bude nutné v souvislosti s válkou v Íránu. V Národním tiskovém klubu v Canbeře to řekl šéf IEA Fatih Birol. Dodal, že globální ekonomika kvůli válce čelí velké hrozbě a žádná země nebude imunní vůči dopadům této krize, pokud bude pokračovat tímto směrem. Birol upozornil, že krize je mnohem horší než dva ropné šoky v 70. letech 20. století. Šéf Ruského fondu přímých investic…

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) jedná s vládami v Asii a Evropě o případném uvolnění dalších zásob ropy, pokud to bude nutné v souvislosti s válkou v Íránu. V Národním tiskovém klubu v Canbeře to řekl šéf IEA Fatih Birol.

Canberra - Mezinárodní agentura pro energii (IEA) jedná s vládami v Asii a Evropě o případném uvolnění dalších zásob ropy, pokud to bude nutné v souvislosti s válkou v Íránu. V Národním tiskovém klubu v Canbeře to řekl šéf IEA Fatih Birol. Dodal, že globální ekonomika kvůli válce čelí velké hrozbě a žádná země nebude imunní vůči dopadům této krize, pokud bude pokračovat tímto směrem.

Válka na Blízkém východě vystřelila ceny energetických komodit a určila tak nová cenová maxima v letošním roce. Zdražení energií dává další podnět k otevření problematiky emisních povolenek EU ETS a jejich dopadu na konkurenceschopnost evropských podniků. Od 28. února je oblast Perského zálivu ovlivněna probíhajícím konfliktem s Íránem. Omezení lodní dopravy v Hormuzském průlivu tak […]

Ceny ropy se dnes vrátily k růstu, na trhu přetrvávají obavy z dlouhodobějšího narušení dodávek suroviny z Blízkého východu. Severomořská ropa Brent krátce po 8:00 SEČ vykazovala růst o téměř čtyři procenta a nacházela se v blízkosti 104 dolarů za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) si připisovala přes čtyři procenta a pohybovala se nedaleko 97,50 dolaru za barel.

Londýn/Amsterodam - Ceny ropy dnes nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.

Členské státy Mezinárodní agentury pro energii (IEA) by mohly uvolnit další zásoby ropy nad rámec už schválených 400 milionů barelů. V pondělí to uvedl výkonný ředitel IEA Fatih Birol. Opatření je reakcí na fakt, že přeprava klíčovým Hormuzským průlivem v důsledku války na Blízkém východě klesla na minimum. Při normálním provozu zde prochází asi pětina dodávek ropy a plynu. Podle Birola už objem narušených dodávek překonal krizi v roce 1973.

Státy IEA mají k dispozici ještě dostatek ropy. V případě potřeby jsou připraveny uvolnit další surovinu nad rámec už schválených 400 milionů barelů. Dosavadní rekordní uvolňování totiž sníží celkové nouzové rezervy jen o pětinu.

Členské státy Mezinárodní agentury pro energii by mohly v případě potřeby uvolnit další nouzové zásoby ropy nad rámec už schválených 400 milionů barelů. V prohlášení to v pondělí uvedl Fatih Birol, výkonný ředitel agentury známé pod zkratkou IEA.

Členské státy Mezinárodní agentury pro energii (IEA) by mohly v případě potřeby uvolnit další nouzové zásoby ropy nad rámec už schválených 400 milionů barelů. V prohlášení to dnes uvedl výkonný ředitel IEA Fatih Birol. Opatření je reakcí na fakt, že přeprava ropy klíčovým Hormuzským průlivem v důsledku války na Blízkém východě klesla na minimum. Při normálním provozu úžinou prochází asi pětina globálních dodávek ropy a zemního plynu.

Ceny ropy v důsledku konfliktu na Blízkém východě pokračují v silném růstu. Mezinárodní agentura pro energii (IEA), která ve středu oznámila, že uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv, hovoří o největším narušení dodávek ropy v historii. Americký prezident Donald Trump podle agentury DPA plánuje, že surovinu uvolní z amerických strategických rezerv. Chce tak rostoucí ceny stabilizovat. Ty nicméně nakonec ve čtvrtek stouply na nejvyšší úroveň za bezmála čtyři roky.

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv, jednomyslně se na tom dohodlo 32 členských zemí. Jde o reakci na narušení trhu s ropou, kvůli dopadům války na Blízkém východě, oznámil ve středu výkonný ředitel IEA Fatih Birol na mimořádném zasedání organizace.

Mezinárodní energetická agentura (IEA) ve středu souhlasila s uvolněním 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv k řešení narušení dodávek způsobeného válkou s Íránem, což je největší takový krok v historii organizace.

Ministři financí skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7 a výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol budou v pondělí na dálku jednat o společném uvolnění ropy z nouzových rezerv. S odvoláním na informované zdroje o tom informoval deník Financial Times (FT).

Německý kancléř Friedrich Merz uznává, že odpojení jaderných elektráren byla chyba, naznačuje návrat Německa „bezpečnějším a rozumnějším energetickým směrem“. Uvedl to šéf Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol s tím, že si uvědomuje, že německá veřejná debata je složitá, ale i jedna elektrárna by k energetické bezpečnosti výrazně přispěla. Dodal, že Němci by měli stavět co nejvíce malých modulárních reaktorů.

Po třech dekádách, kdy se Evropa soustředila především na obnovitelné zdroje energie, nastává na kontinentu jaderný comeback.

Evropě hrozí, že ambiciózní investice a politické závazky zůstanou pouze na papíře.