Fosilie

Když tým paleoantropologů narazil v roce 2009 v Afarském trojúhelníku na severovýchodě Etiopie na osm kostí pravěkého chodidla, netušil, že drží v rukou jeden z nejzásadnějších objevů posledních desetiletí. Fosilie se brzy stala vědeckou hádankou. Jedinec, jemuž kdysi končetina patřila, chodil po dvou, ale zároveň se zjevně pohyboval i po stromech. Kdo to mohl být? A kam ho v evoluci zařadit? Po 15 letech výzkumu mají vědci konečně odpovědi.

pinosaurus aegyptiacus byl s délkou až 18 metrů patrně největší teropodní dinosaurus všech dob. Nové objevy v paleontologii však naznačují, že i když byl smrtícím postrachem afrických vodních toků, jeho předkové přišli z Evropy. Kořeny má na Pyrenejském poloostrově.

Před desítkami tisíc let žili na našem území zajímaví příslušníci megafauny doby ledové - mamuti, medvědi jeskynní nebo nosorožci srstnatí. O mamutech se píše poměrně často, co ale víme o nosorožcích?

Mysleli jste si, že pokud jde o dinosaury, těžko už se objeví nějaký nový? Tak to je velký omyl! Týmy paleontologů nacházejí v různých částech světa kostry dalších a dalších dosud neznámých druhů. Naposledy tyto dva.

Fosilie chodidla, kterou vědci objevili v Etiopii, přináší nové poznatky o málo známých předcích člověka a současnících druhu Australopithecus afarensis, jehož nejznámější zástupci jsou samice Lucy a dítě Selam. Objev podle vědců může zpochybnit status Lucy jako přímého předka moderního člověka Homo sapiens.

Ačkoliv už brachiosaurus není největším známým dinosaurem, stále patří k nejlépe prozkoumaným obřím sauropodům. Dnes už třeba víme, jak velké množství vegetace musel denně spořádat, aby zůstal naživu.

Ptáky si většinou nespojujeme s úplným vrcholem potravního řetězce a nevnímáme je jako špičkové predátory. A přesto lze v historii nalézt ptačí druhy, kterým se to povedlo.

Jedním z nejzajímavějších dravých dinosaurů před érou T. rexe byl Acrocanthosaurus atokensis - obr o velikosti dospělého slona s výraznou hřbetní plachtou. Byl popsán právě před tři čtvrtě stoletím.

Fakt, že mnozí dinosauři byli pokrytí peřím, je už dnes všeobecně známý. Jen málokdo by si ale ještě nedávno dovolil snít o tom, že někdy budeme umět barvu tohoto peří zrekonstruovat. Ale jde to.

Po 83 letech od objevu první fosilie, která však byla dosud chybně určena, můžeme záhadného dravého dinosaura z Montany považovat za vědecky platného. Jmenuje se Nanotyrannus, neboli „malinký tyran“.

Brána do podsvětí neboli Batagajský kráter na Sibiři se neustále rozšiřuje. Mizí domy a unikající plyn způsobuje škody i klimatické změny.

Na slavném paleontologickém nalezišti Solnhofen v Německu se skrývá záhada. Před 150 miliony lety zde žili ptakoještěři (pterosauři), ale téměř všechny fosilie, které se tady našly, patří jen drobným mláďatům. Dospělci chybí. Nový objev nyní přináší překvapivé odhalení.

Závěrečný článek o možnostech realizace konceptu Jurského parku - nyní už tedy máme živé dinosaury (jakkoliv je to nepravděpodobné) - dokonce i teď jsou ale před námi stále nepřekonatelné překážky…

Původní kostry australopitéků Lucy a Selam navštívily Národní muzeum v Praze. Je to světový unikát, protože se jednalo o jejich vůbec první společnou zahraniční cestu. Co jsme se dozvěděli v zákulisí jedinečné výstavy? Zjistěte, jak náročný byl jejich transport, proč je Lucy tak slavná a co prozrazují o evoluci člověka.

Patagonie, rozsáhlé území na jihu Jižní Ameriky, znovu překvapuje paleontology. Během posledních výzkumů v dané oblasti objevily argentinské týmy hnízdo vajec masožravého dinosaura, zkamenělá embrya i dravce pohřbeného při posledním jídle. Fosilní pozůstatky staré okolo 70 milionů let pocházejí z jedné z nejvýznamnějších lokalit regionu, kde byly nalezeny také pozůstatky sauropodů, hadů, ještěrů i savců.

Ztráta největších býložravců dodnes ohrožuje jihoamerické lesy. Když před 11 000 lety vyhynuli mastodonti, jihoamerické lesy tím přišly o klíčové pomocníky. Přečtěte si, proč dodnes zánikem megafauny trpí.

Zažijte na vlastní kůži svět dávnověku, tak jako já v Dinosauria Museum Prague, ale pozor, pokud jdete s dětmi, buďte připraveni na nevšední dotazy.

Pokračujeme v hodnocení skutečných možností klonování dinosaurů - co bychom byli opravdu schopni udělat se získanou dinosauří DNA?

Když se řekne druhohory, představíme si většinou dinosaury. Zdaleka ale nešlo o jediné živočichy, kteří v této době narostli do obří velikosti. Jedním z nejobávanějších predátorů té doby byl Sarcosuchus imperator.

Scéna, ve které Tyrannosaurus rex honí džíp, se stala ikonou filmu Jurský park. T-Rex pronásleduje i hrdiny Jurského světa. Jak to ale bylo ve skutečnosti? Nové vědecké studie odhalují skutečnou rychlost T-rexe a dalších dinosaurů. Zjistěte, kdo opravdu sprintoval a kdo spíš jen rychle chodil.

V tomto a několika navazujících článcích získáte přehlednou, obsáhlou a nejspíš i konečnou odpověď na otázku, zda někdy uvidíme naklonované tyranosaury a velociraptory za elektrickými ohradníky.

Když si dnes představíme velrybu, vidíme mohutného obra, který si v klidu pluje oceánem. Živí se planktonem a vypadá více méně mírumilovně. Ovšem, jejich předchůdci, vypadali jinak. Nedávný paleontologický objev z Austrálie ukazuje, že se jim vůbec nepodobal. Byl malý, měřil sotva dva, maximálně tři metry. Jeho čelisti byly vyzbrojeny zuby, které by dokázaly ryby i ptáky roztrhat na kusy.

Začátkem října si připomínáme již 120. výročí vědeckého popsání a představení nejslavnějšího dravého dinosaura, obřího severoamerického teropoda druhu Tyrannosaurus rex.

Každý zná Tyrannosaura rexe, ale kdo byl jeho možný předchůdce? Seznamte se s rodem Daspletosaurus, obřím masožravcem, který vládl miliony let před svým slavnějším příbuzným. Nové objevy fosilií konečně odhalují jeho skutečnou velikost a nutí vědce položit sžíravou otázku: Byl děsivý zabiják Daspletosaurus praotcem nejslavnějšího dinosaura všech dob?

Odborníci vědecky prozkoumali želví krunýř z lokality Ahníkov mezi Kadaní a Chomutovem starý přibližně 20 milionů let. Takřka kompletní břišní krunýř a jednotlivé úlomky hřbetního krunýře objevil geolog Zdeněk Dvořák v roce 1995. Od roku 2023 ho zkoumali paleontologové a nyní určili jeho stáří, rozměry a také pojmenovali nový fosilní druh želvy. Informoval o tom Milan Chroust z Geologického ústavu Akademie věd ČR v aktuální tiskové zprávě.

Moderní velryby z řádu kosticovců známe jako mírumilovné giganty, kteří filtrují plankton. Nový objev fosilie z Austrálie ale odhalil jejich 26 milionů let starého předka, který byl jejich pravým opakem. Roztomile nebezpečný kytovec Janjucetus dullardi byl malý, rychlý predátor s velkýma očima a tlamou plnou ostrých zubů.

Výzkumníci při zkoumání starobylých kosterních fragmentů narazili na genetickou stopu. Tento nález ilustruje, jak složitá a vrstevnatá byla historie. Zejména co se týkalo přesunů po jihoamerickém území. DNA byla získána ze zubů a kostí pozůstatků ze 6000 let před naším letopočtem. Celková časová osa se pohybuje až po příchod Egypťanů! Mezi nimi se vyskytlo 7 jedinců, jejich genetický profil se nepodobal žádné ze známých populací.

Kloaka, tedy společný tělní vývod několika orgánových soustav, byla u dinosaurů dlouhou dobu velkou neznámou. Teprve výzkum ze začátku tohoto desetiletí nám k ní poskytl první konkrétní informace.

Kolostrom je unikátní stálezelený keř a živoucí fosilie, který promění vaši zahradu v každoroční barevný ráj. Jeho listy se mění od lososové přes bronzovou až po tmavě olivovou a na jaře opět zezelenají. Tento exotický krasavec snese mráz až –27 °C. Přidejte do své zahrady stálezelené keře, které spojují krásu s nenáročnou péčí.

Nový dinosaurus s názvem Joaquinraptor casali žil pravděpodobně před 66 až 70 miliony let, tedy v období těsně před hromadným vymíráním dinosaurů. Patřil mezi vrcholové predátory.

Objev malého dravce jménem Sinosauropteryx v Číně v roce 1996 navždy změnil paleontologii. Přečtěte si o prvním opeřeném dinosaurovi, u kterého díky neúnavnému vědeckému bádání dnes známe i původní barvu jeho pruhovaného ocasu.

Která kdysi velmi populární a běžně používaná dinosauří jména dnes již nejsou platná a sama o sobě působí jako ozvěna dávných dob?

V poušti Gobi v Mongolsku narazili paleontologové na nález, který změnil představy o vývoji jedné zvláštní skupiny dinosaurů. Z útesu tam vyčnívala kost, která se ukázala být součástí lebky tvora, jenž dostal jméno Zavacephale rinpoche. Na první pohled by možná působil nenápadně – drobný býložravec o délce jednoho metru a hmotnosti šesti kilogramů. Jenže na hlavě měl něco, co z něj dělá vědeckou senzaci: pevnou kostěnou kopuli.

Měl hmotnost jako dnešní nákladní auto a dosahoval délky zhruba čtyř metrů. Před asi 165 miliony obýval pobřežní nížiny současného Maroka. Jenže tím se Spicomellus od davu dobře známých tehdejších obyvatel nijak zvlášť nelišil. Přesto ho vědci označují za zřejmě nejextrémnějšího tvora střední jury.

Prvním vědecky rozeznaným dinosaurem, objeveným na našem území, byl malý dravý teropod. Ten žil v oblasti dnešního Červeného Kostelce asi před 210 miliony let, když zde panovalo pouštní prostředí.

Dlouho se předpokládalo, že za vyhynutí neandrtálců může hlavně střet s moderním člověkem. Nový výzkum ale ukazuje, že jejich populace masivně zkolabovala a prošla tzv. efektem hrdla lahve už desítky tisíc let předtím. Vědci teď pátrají po příčině.

Fanoušci J. R. R. Tolkiena zbystřete. Skřetí princ Bolg, syn Azoga, už není jen postavou z knihy Hobit, ale také jmenovcem 76 milionů let starého plaza. Paleontologové v americkém Utahu objevili fosilii obrněného ještěra, který žil po boku dinosaurů. Aby to ustál, nosil brnění.

Patřila tyranosauří kostra kdysi samci, nebo samici tyranosaura? A byla u tohoto druhu větší samice, nebo samec? I na tyto zajímavé otázky se dnes snaží paleontologie odpovědět.

Kvůli propagaci unikátní výstavy fosílií předků člověka Lucy a Selam sundalo pražské Národní muzeum v Praze ze svého průčelí ukrajinskou vlajku, která zde byla od začátku ruské invaze v únoru 2022. Všimla si toho ruská média, která krok přičítají tlaku z Etiopie, která fosílie zapůjčila. Muzeum ale mluví o potřebě většího prostoru pro propagaci.

Nově objevený dinosaurus měl tak extrémní hroty po celém těle, že to podle paleontologů nedává z hlediska obrany žádný smysl.

Vztahy lidí moderního typu s neandertálci probíhaly mnohem dříve, než to doposud vypadalo. Izraelští vědci popsali kostru dítěte, které zplodili zástupci obou druhů před 140 tisíci lety.

Na skalnaté stráni nad řekou Ohře v severních Čechách objevili vědci geneticky unikátní populaci užovky stromové.

V pražském Národním muzeu (NM) se dnes slavnostně otevře expozice s fosiliemi 3,2 milionu let starých předků člověka. Jedny z nejcennějších a nejstarších paleoantropologických…

Přes tři miliony let staré fosilie Lucy a Selam prakticky neopouštějí Etiopii, v níž byly nalezeny. Do Evropy se dostávají vůbec poprvé. S výjimkou šestileté „tour“ po Spojených státech mezi lety 2007 a 2013 je dosud Etiopie nezapůjčila. Poprvé jsou navíc vystaveny společně na jednom místě. Teď si je lidé mohou prohlédnout v Národním muzeu v Praze od pondělí 25. srpna.

Přestože Barrande proslavil naše území v celém paleontologickém světě, stále o něm mnoho věcí nevíme. Jednou z pikantních otázek je například i jeho potenciální otcovství spisovatele Jana Nerudy.

Z Etiopie dnes do Prahy speciálním letem dorazil vzácný náklad, fosilie předků člověka Lucy a Selam, které jsou 3,2 milionu let staré. Jejich přílet a transport probíhal za přísných bezpečnostních opatření, dohlížela na něj cizinecká policie i Útvar rychlého nasazení. Africká země je do Evropy zapůjčila vůbec poprvé, vystaveny budou od 25. srpna do 23. října v Národním muzeu.

Australští vědci objevili fosilii dravé velryby, která brázdila moře před 26 miliony lety. Nový druh se nazývá Janjucetus dullardi a jeho zkamenělina byla objevena na pobřeží australského státu Victorie. Na první pohled může díky své malé velikosti působit roztomile, ale ostré zuby určené k trhání poukazují na její nebezpečnost.

Chilští vědci objevili fosilii malého savce o velikosti myši, který žil v chilské Patagonii ve stejné době jako dinosauři. Stáří zkameněliny tohoto savce, pojmenovaného jako Yeutherium pressor, je odhadováno na 74 milionů let.

Vědci našli 500 milionů let starou fosílii hlavatce v Grand Canyonu – a zrekonstruovali, jak by tento tvor využíval svá podivná ústa k získávání potravy.

Pokud vám běžně velké exempláře druhu Tyrannosaurus rex připadají obrovské (což je při hmotnosti dvou slonů a délce autobusu pochopitelné), pak si představte, že „Goliáš“ mohl vážit celý dvojnásobek.

Slavný filmový archeolog Indiana Jones měl nejspíš reálné předlohy v podobě několika skutečných osob. Jednou z nich byl i americký vědec a dobrodruh Roy Chapman Andrews.

Jak obří byli ptakoještěři jako Quetzalcoatlus? Dokázali překonávat kontinenty a létat tisíce kilometrů? Vědci zkoumají, jak žili největší létající tvorové všech dob.

Také já jsem neodolal a usedl do sedačky v kinosále, z něhož se zanedlouho začal ozývat řev dinosaurů a dalších naklonovaných druhohorních živočichů. Následují postřehy i celkové zhodnocení filmu.

Jeden z nejpozoruhodnějších příběhů v dějinách paleontologie, který se odehrál před dvěma stoletími, úzce souvisí také s románem Karla Čapka Válka s mloky.

Slavné čínské naleziště, kterému se přezdívalo dinosauří Pompeje, přišlo o svou pověst. Vědci odhalili, že podmínky vzniku zkamenělin tu zřejmě nebyly ani dramatické, ani výjimečné.

Revoluční studie vedená výzkumným týmem z Čínské akademie věd (CAS) otevírá novou kapitolu v pochopení jednoho z nejvýznamnějších evolučních procesů v historii života na Zemi. Přibližně 99 milionů let stará fosilie peří z barmského jantaru pomohla vědcům odhalit, jakým způsobem se ptáci postupně odpoutali od svých dinosauřích předků a získali schopnosti, které jim umožnily ovládnout oblohu.

Jednou z nejtragičtějších událostí první světové války bylo potopení obchodní lodi SS Mount Temple v roce 1916 - tehdy byly totiž zbytečně zničeny jedny z nejlepších dinosauřích fosilií vůbec.

Pražskou zástavbu tvoří nespočet kamenných materiálů. Některé skrývají schránky živočichů uhynulých před víc než 400 miliony let. Kromě pražského metra se tisíce fosilií uvnitř tzv. lochkovského mramoru nalézají v kostele Panny Marie Vítězné na Malé Straně nebo v prvorepublikových lázních na Náměstí 14. října.