Fosilie

Zkamenělý prehistorický pavouk je pětinásobně větší než jeho současný druh. Vědci našli v Novém Jižním Walesu zkamenělého obřího sklípkana, který je teprve čtvrtým exemplářem svého druhu nalezeným v Austrálii.

Nejrychlejšími dinosaury byli ornitomimidi, známí také jako „pštrosí dinosauři“. Dokázali pravděpodobně běhat rychleji než pštrosi a Usaina Bolta by tak při sprintu nechali daleko za sebou.

Paleontologové našli na nalezišti v jihovýchodní Číně kostru bizarního dinosaura s ptačími rysy a prodlouženými dolními končetinami. Překvapivý objev je podle nich důležitým chybějícím článkem do evoluční skládačky, kde by mohl propojovat dinosaury s ptáky.

Jeden z nejslavnějších vědeckých podvodů odvedl na celá desetiletí pozornost od skutečných převratných objevů. Udělal v lidské evoluci chaos a stál mnoho badatelů celé roky zbytečné práce. Podvrh odhalila až nová datovací technologie v roce 1953.

Nejstarší lidé v Evropě nepoužívali oheň, ale měli vyváženou stravu z masa a rostlin – vše jedli syrové, tvrdí tým výzkumníků vedený Karen Hardyovou z University of York a Autonomní univerzity v Barceloně.

Archeologové učinili v Číně překvapivý objev. Našli starověkou lebku, která nezapadá do žádné známé lidské větve. Fosilie se nepodobá žádnému dosud nalezenému homininu.

Před několika lety byla z pozdně karbonských vrstev Piesbergu u Osnabrücku v Dolním Sasku v Německu získána fosilie pavoukovce.

Věhlasné čínské ložisko prehistorických kostí v provincii Liao-ning vydalo jedinečný nález. Bahno po výbuchu sopky totiž uchovalo okamžik, kdy malý savčí dravec podobný jezevci úspěšně napadl většího býložravého dvounohého praještěra.

Nově objevená fosilie poukazuje na fakt, že drobní savci se v době dinosaurů nekrčili jen někde ustrašeně v koutě.

Nový Zéland je v současnosti domovem tří druhů tučňáků, včetně nejmenšího žijícího tučňáka - tučňáka nejmenšího.

Nejenom, že se jedná o nejstarší dochovanou fosilii netopýra. 52 milionů let staré kostry nalezené ve známém jezeře u Green River mají představovat nový, ještě neobjevený netopýří druh.

Nečekaný nález obřího diamantu rozpoutal diamantovou horečku v národním parku. Od té doby se sem sjíždějí hledači pokladů z celého světa, kteří zde našli více jak 75 tisíc drahých kamenů.

Mezi paleontology už roky panuje roztržka ohledně bizarního tvora, kterého nazývají Tullyho příšera. Hlavu si nad ním lámou už téměř 70 let. Doposud se zdálo, že se nedokážou shodnout na tom, zda neobvyklé zvíře patří mezi obratlovce či bezobratlé. Japonští vědci ovšem ke studiu jeho zkamenělin použili nejnovější 3D technologii a odhalili, že Tullyho příšera kosti nikdy neměla.

Česká křídová pánev patří mezi nejdéle zkoumané pánve svého druhu v rámci Evropy i celého světa. I přes dlouhotrvající práci význačných vědců z minulosti v ní lze stále nalézt pozoruhodné a nové věci.

Na základě fosilií nalezených na novozélandské pláži byly popsány dva nové druhy obrovských tučňáků. Jeden z nich vážil 150 kilogramů.

Fosilie lebky vyhynulé ryby Coccocephalus wildi skrývá dosud nejstarší příklad dobře zachovalého mozku obratlovce. Podle zpravodajských stanic BBC a CNN to ukázalo skenování zkameněliny nalezené před více než sto lety v uhelném dole v anglickém hrabství Lancashire. Vzorek byl poté uložen v Manchesterském muzeu.

Tato 319 milionů let stará zkamenělá rybí lebka byla objevena v uhelném dole v Anglii před více než sto lety, jak uvádí server ScienceDaily.

Vědci z Nového Mexika objevili velmi vzácnou fosilii druhohorního mořského členovce, která dosahovala neobvyklé velikosti. Starobylý druh štíra žil před 307 až 303 miliony lety. Informace o objevu sdílel deník The Independent.

Více než 150 let byla desítky milionů let stará jantarová fosilie rostliny mylně zařazená. Dnešním vědcům se podařilo určit její správný rod. Na případu je zajímavé, že za identifikací nestál jasně předem stanovený výzkumný cíl, ale pouhá náhoda a špetka zvědavosti. Výsledkem objevu pak je i nový pohled na to, jak asi vypadal les v severní Evropě mezi vyhynutím dinosaurů a evolucí prvních lidí.

Lovec fosilií Cody Goddard objevil obrovskou lebku dávné velryby, jeden z nejúplnějších exemplářů svého druhu.

Vědci v chilské části Patagonie odhalili nejjižnější dinosauří fosilie zaznamenané mimo Antarktidu, a to včetně pozůstatků megaraptorů, kteří dominovali pravěkému potravnímu řetězci v oblasti před jejich masovým vyhynutím. O nálezu zkamenělin teropodních dinosaurů informovala tento týden agentura Reuters.

Devítiletá Molly Sampsonová z amerického státu Maryland dostala o vánočních svátcích asi nejlepší dárek ve svém životě. Na pláži totiž našla zub velkého žraloka, jenž vyhynul před 3,5 milionu let.

V Austrálii byla nalezena 100 milionů let stará kostra elasmosaura. Tamní paleontologové v prosinci oznámili, že objevili kompletní kostru velkého pravěkého mořského plaza s dlouhým krkem v poušti státu Queensland. Nalézt nedotčené kosterní pozůstatky daného tvora je naprosto unikátní.

Nové a nové archeologické nálezy ukazují, že stopy homininů vedou do mnohem hlubší minulosti, než se vždy do dané doby předpokládalo. Otisky na španělské pláži Matalascañas nyní vědce zavedly až do středního pleistocénu k dosud neznámé předneandertálské linii.

Ve španělských Pyrenejích našli paleontologové fosilie největší mořské želvy v Evropě, která tam žila před asi 83 miliony let a měřila skoro čtyři metry. Vyplývá to ze studie vědců z univerzity v Barceloně, která byla zveřejněna ve čtvrtek v časopise Nature.

Dle této hypotézy badatelé stále zkoumají známky vyspělého inteligentního života v dávné historii. Existuje metoda, jak se dostat k důkazům, ale má spousty komplikací.

Článek v prestižním časopise Science Advances, který publikovali vědci z Univerzity Karlovy (CTS a PřF UK) ukazuje, že biologická rozmanitost Země je v měřítku desítek miliónů let regulovaná díky zpětné vazbě mezi diverzitou na jedné straně a vznikáním a zanikáním druhů na straně druhé, takže nemůže neomezeně růst. To vrhá nové světlo na současnou krizi biodiverzity.

Nacistické bomby před více než 70 lety zničily během náletu za druhé světové války ve Velké Británii neocenitelnou zkamenělinu "mořské příšery". Ukázalo se, že ztráta není tak velká, jak se vědci, kterým se podařilo najít dávno ztracené sádrové odlitky vzácné kostry, dříve domnívali, jak píše server The Conversation.

Tým vědců z několika zemí objevil až 47 milionů let starou jepici. Popsali tak nový druh tohoto hmyzu. Fosilní jepici objevili v jantaru v…

Až 47 milionů let stará může být jepice, která v období třetihor uvízla v kapce pryskyřice a díky tomu se dochovala ve fantastických detailech do dnešních dnů. .

Až 47 milionů let stará může být jepice, která v období třetihor uvízla v kapce pryskyřice a díky tomu se dochovala ve „fantastických detailech“. Objev tohoto hmyzu v jantaru zaujal vědce z Česka, Španělska, Polska a Německa, kteří společně za použití nejnovějších technik, tzv. rentgenové mikrotomografie, popsali a pojmenovali nový druh fosilní jepice: Calliarcys antiquus.

Paleontologové skládají obraz pradávné planety jako obrovskou skládačku. I malý úlomek zkamenělé kosti může být jeho chybějícím dílkem. Jednu evoluční mezeru v obraze zaplnil nález fosilií pravěkého bratrance dnešních krokodýlů s výstižným jménem karolínský řezník.

Vědci objevili více než 380 milionů let starou fosilii prehistorické ryby, která představuje jednoho z nejstarších obratlovců naší planety. Fosilie je ale jedinečná především tím, že se v jejím nitru nachází dokonale zachovalé trojrozměrné srdce.

Byl to odvěký titán hadů – monstrum dlouhé jako Tyrannosaurus rex, které se po zániku dinosaurů potulovalo po parném jihoamerickém deštném pralese a snídalo, obědvalo a večeřelo krokodýly.

Jsou dvě teorie, vysvětlující původ rybích zubů. Podle jedné se zuby vyvinuly z vnějších šupin, tedy vývoj šel ve směru zvnějšku dovnitř. Podle druhé naopak vzešly odněkud z ústní dutiny, tedy zvnitřku ven. Aby tuto otázku rozřešili, prozkoumali vědci fosilii druhu Ischyrhiza mira, člena vyhynulého rodu pilounovitých, který žil v Severní Americe asi před 65 až 100 miliony let. Našli indicie svědčící pro hypotézu o šupinách.

Drobné fosilie staré 540 milionů let pocházející z Číny byly podrobeny analýze. Jak to dopadlo? To nám prozradili na serveru Sciencealert. Vědci došli k závěru, že se jedná o nejstarší exempláře jedné větve živočišné říše. Další zjištění je poněkud zaskočilo!

Proč svítí létající dospělci světlušek z čeledi Lampyridae? Letité dohady odborníků zřejmě ukončil mezinárodní tým vědců se zástupci Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií – CATRIN Univerzity Palackého, podle nichž světlušky bioluminiscenci využívají k námluvám. .

V jihozápadní Číně odhalili mimořádně zachovalé stopy dinosaurů staré 100 milionů let. Odborníci k nim přišli v podstatě náhodou. Fosílie zahlédl všímavý host restaurace na venkovní zahrádce nově otevřeného podniku.

Paleontologové v Argentině objevili nový druh dinosaura s neúměrně krátkými předními končetinami, velmi podobnými jaké měl i Tyrannosaurus rex. Fosilii Meraxes gigas, jak nového dinosaura nazvali, našli v oblasti dnešní severní Patagonie v Argentině. Tvor byl dlouhý jedenáct metrů a vážil více než čtyři tuny.

Vědci objevili nový typ fosilizace, který byl až dosud téměř zcela přehlížen.

Výzkumníci v americké Nebrasce objevili několik zcela nových druhů hlodavců. Podařilo se jim to díky prozkoumávání mravenišť. Malí živočichové se totiž při stavění svých domovů chovají jako nejmenší sběratelé fosilií na světě, informuje magazín National Geographic.

Starověké zkameněliny podobné lidem v Jižní Africe mohou být o více než milion let starší, než se dříve myslelo, což zvyšuje pravděpodobnost, že druhy, ze kterých pocházejí, daly vzniknout lidem, zjistila nová studie.

Znáte Palaeospondyla gunni? Jedná se o podivného tvora podobného rybě, který by mohl být jedním z dávných předků lidí, kteří obývali naši Zemi. Až byly poprvé fosilie tohoto záhadného tvora objeveny již v roce 1890 ve Skotsku, trvalo dalších téměř 150 let, než byla záhada tohoto tvora objasněna. Před dvěma lety vědci objevili nejstaršího známého předka téměř všech živočichů včetně člověka - a je to červ. A Palaeospondylus gunni je dalším článkem do evoluční skládanky.

Pupík není pouze doménou savců. Vyskytuje se také u vejcorodých, tedy například u ještěrek či krokodýlů. Vůbec nejstarší pupík na světě nyní objevili vědci z Čínské univerzity v Hongkongu u fosílií dinosaurů.

I když si můžeme myslet, že jsme již veškeré obyvatele Země před dávnými miliony let prozkoumali, stále se objevují nová a nová stvoření, o jejichž existenci jsme netušili. Nyní se totiž jeden z nejnebezpečnějších prehistorických ekosystémů světa rozrostl o dalšího obrovského predátora, když byl ve formaci Bahariya, známém nalezišti fosilií v egyptské saharské poušti, objeven obrovský fosilní obratel patřící nově popsanému druhu masožravého abelisauridního dinosaura.

Udržovalo je v teple, lákali na ně partnery. Nový výzkum tvrdí, že pravěcí pterosauři, známí také jako ptakoještěři, měli zřejmě na hlavách barevné peří. Ohledně toho, co pokrývalo těla prvních obratlovců v historii Země, kteří dokázali létat, panuje dlouhodobý vědecký spor.

Británie hlásí objev pozůstatků největšího masožravého dinosaura Evropy. Zkamenělé pozůstatky obřího masožravého tvora objevili vědci na britském ostrově Wight.

Na kresbách nebo vyobrazeních dinosaurů obvykle nevidíme zvířata s pupky podobnými lidským. Plazi však měli obdobu pupku a vědci nedávno objevili první známý zkamenělý příklad.

Říká se jim nanofosilie a byly tu, když tu být vůbec neměly. V jejich době to totiž na Zemi vypadalo jako peklo poté, co došlo ke změně klimatu.

Díky nejnovějším poznatkům, které umožnily moderní technologie, jsou geologové přesvědčeni, že fosilie Kampecaris obanensis nalezená ve Skotsku v roce 1899 patří tvorečkovi, který jako vůbec první našel svůj domov na souši. Výsledky zkoumání překvapily i samotné vědce.

Pravěká zvířata známe nejen díky super drahým výpravným fantasy filmům hollywoodské produkce, ale i díky vykopávkám. Ty jsou pečlivě čištěny a později je z jednotlivých fragmentů díky moderním technologiím skládána pravděpodobná podoba již zaniklého světa. Čas od času se objeví skutečně impozantní nález. U pobřeží Skotska , kde by to nikdo nečekal, byla objevena dosud největší kostra pterosaura z období jury! Obdobné nálezy by byly spíše očekávány v oblastech Brazílie nebo Číny.

Měřil jedenáct až osmdesát kilometrů a narazil do oblasti nad současným Mexickým zálivem. Dopad asteroidu Chicxulub před 66 miliony let způsobil na Zemi hromadné vymírání tvorů, mezi jiným dinosaurů. Nyní se vědcům povedl unikátní objev. Zřejmě našli drobné částečky tohoto vesmírného tělesa.

Fosilie březí samice ichtyosaura, pokřtěná "Fiona", byla nalezena v ledovci v chilské Patagonii a stala se prvním vyhynulým mořským plazem svého druhu, který byl kompletně objeven, uvedli v úterý 10. května jeho objevitelé. Více se dozvíte v tomto článku z webu El Universal.

Vědcům se podařilo objevit na alpských vrcholcích zkamenělinu dosud největšího exempláře ichtyosaura v dějinách. Tento obří mořský plaz byl podle paleontologů jedním z největších tvorů na naší planetě.

Aukce dinosaurů ve snímku Jurský svět: Zánik říše silně podcenila živé pravěké tvory, když vezmeme v úvahu cenu vydražené fosílie T-Rexe.

Do čistě mužského světa vědy vstupuje v 19. století stále více žen. Jednou z nich je i Mary Anningová. Oficiálního uznání se jí ale dostalo teprve nedávno - v roce 2010, kdy ji britská Královská společnost zařadila na seznam deseti britských žen, které nejvíce ovlivnily historii vědy.

Paleontologové se obávali, že odkoupení slavné kostry tajemným kupcem povede ke zvýšení cen vzácných koster dinosaurů, zdražení vstupenek do menších muzeí a odepře vědcům ke Stanovi přístup, píše deník.

Tento exemplář nalezený v americké Montaně je starý přibližně 330 milionů let, píše web Abcnews.