Fosilní palivo

Čínská diplomacie v úterý ostře reagovala na odhalení britského listu Financial Times, že prezident Si Ťin-pching byl neobvykle kritický vůči Moskvě.

Indický premiér Narendra Modi apeloval na občany, aby šetřili paliva. Zatímco indické devizové rezervy a měna jsou pod tlakem vysokých cen energií, její občané byli před dopady dosud částečně chráněni. To se teď pravděpodobně bude muset změnit. Modiho strana Bharatiya Janata Party nedávno vyhrála volby v několika indických státech a podařilo se jí tak ještě […]

Výzkumné a vědecké pozadí poznatků o zrychlující klimatické změně je pryč, nahradil ho „Brusel“ se svým „hloupým Green Dealem“. Jako fackovací panák a cíl možného kverulování.

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?

Komise v květnu představí reformu zdanění energií. Cílem bruselské exekutivy je zajistit, aby byla elektřina v Evropě zdaněna výrazně méně než fosilní paliva. To má ulevit milionům domácností bojujících s vysokými účty. Česko chce svou energetickou nezávislost posílit podporou jaderných zdrojů.

Letošní topná sezona byla mírně intenzivnější než v předchozích letech. Oproti loňsku byla chladnější o 4,9 procenta, ve srovnání s dlouhodobým průměrem posledních patnáct let pak o 3,2 procenta. Počasí přitom kopírovala i spotřeba domácností, podle energetiků ale byly dodávky tepla i plynu bez komplikací. Hlavní podíl na výrobě tepla má v Česku nadále uhlí, postupně ale klesá, uvedli v pondělí na tiskové konferenci zástupci energetických svazů. Teplárny budou pokračovat ve vytápění do května.

Nynější ropná krize vyvolaná blízkovýchodním konfliktem povede ve světě k nezvratným změnám - země urychlí odklon od fosilních paliv a zaměří se více na obnovitelné zdroje i jadernou energii. Je o tom přesvědčen šéf Mezinárodní energetické agentury (IEA) Fatih Birol.

Zelená transformace už není pro Evropu jen ekologickým projektem, ale klíčovým pilířem obrany a bezpečnosti. Ministři zahraničí sedmadvacítky potvrdili strategický obrat. Odklon od fosilních paliv je jedinou cestou, jak se zbavit zranitelnosti vůči Rusku či krizi v Hormuzském průlivu.

Evropská komise zveřejnila řadu opatření k řešení dopadů konfliktu na Blízkém východě. Bude například více koordinovat doplňování zásobníků plynu či uvolňování zásob ropy. Unijní exekutiva rovněž navrhuje urychlení elektrifikace, větší investice do čistých energií a výraznější odklon od fosilních paliv. Už dva měsíce trvající konflikt v Íránu zvýšil podle EK náklady unie na dovoz fosilních paliv o 24 miliard eur (asi 583 miliard korun), což ukazuje obrovský dopad na ekonomiku EU.

Státy Perského zálivu zvažují, jak co nejrychleji obejít Hormuzský průliv. Podle expertů je nejpravděpodobnější variantou rozšíření stávajících terminálů v regionu a ropovodů v Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech (SAE). Pomoci by mohlo i oživení zastaralých přeshraničních sítí či budování nových koridorů. Překážek je ale celá řada – od miliardových nákladů přes časovou obtížnost až po nutnost překonat vzájemné sváry. Ani dostat ropu do Rudého moře přitom nemusí znamenat výhru.

Vítězem íránského konfliktu se stává Čína, uvedl americký ekonom Paul Krugman. Drahá fosilní paliva nutí zbytek světa k urychlení přechodu na zelené technologie, kterým komunistická velmoc dominuje. Čína už kontroluje většinu výroby v klíčových odvětvích a 75 procent všech patentů pro čistou energii. Peking si tím dlouhodobě buduje pozici, která bude technologicky i politicky neotřesitelná.

Kraj jde s dobou. Ve společnosti se aktuálně řeší nadužívání spalovacích motorů, Kraj Vysočina ale už začal elektromobily testovat pro běžné využití. Jeden už vlastní a další má získat darem od společnosti ČEZ. Elektromobily chce využívat hlavně pro služební cesty po regionu. Právě i takový krok může být signálem, že také na regionální úrovni má smysl hledat cesty k větší energetické soběstačnosti a menší závislosti na fosilních palivech.

Češi si v úterý na čerpacích stanicích natankují levněji než v pondělí. Ministerstvo snížilo maximální možnou povolenou cenu nafty.

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.

Ministerstvo financí navýšilo maximální cenu litru nafty pro nadcházející tři dny na 45,90 korun, zastropovaná cena stoupla i u benzinu, litr bude nejvýše za 41,95 korun.

Z nové studie vyplývá, že lidstvo překročilo kapacitu planety. Problém nespočívá jen v samotném počtu lidí, ale také v modelu růstu a spotřeby, který závisí na nadměrném čerpání zdrojů a levné energii z fosilních paliv. Pokud se tedy dosavadní trend brzy nezmění, bude pravděpodobně dál narůstat tlak na klima, biodiverzitu, potravinovou bezpečnost i stabilitu moderních ekonomik. 

KOMENTÁŘ - Na absolutní iracionálnosti amerického prezidenta je zajímavé, že způsobuje i věci, o které jeho administrativa nestojí, ale které mohou světu mimořádně prospět.

Francouzský europoslanec Thomas Pellerin-Carlin ostře kritizuje Evropskou komisi za údajné podlehnutí ropné lobby a váhání nad koncem prodeje aut na benzin a naftu po roce 2035. Podle něj je odklon od fosilních paliv klíčový nejen pro klima, ale i pro bezpečnost kontinentu. Upozornil, že evropská závislost na dovozu ropy přímo dotuje ruskou válečnou mašinérii.

Kdysi se říkalo, že benzínová pumpa je zlatý důl. To už dávno neplatí. Kdo bohatne na fosilních palivech a co se s tím dá dělat?

Na boj s cenovým šokem, který by přišel, pokud by byl Hormuzský průliv uzavřený další týdny nebo měsíce, nemají jednotlivé vlády vůbec žádné nástroje.

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.

Do čtvrtka něco vymyslíme, slibuje k cenám paliv vláda. Vydržela docela dlouho, což bylo dobře. Trumfy je dobré šetřit, bude-li se v Zálivu dál válčit.

Region jihovýchodní Asie je největší obětí uzavření Hormuzského průlivu, kterým prochází absolutní většina ropy a plynu, které tyto státy spotřebovávají. Mnoho z nich má zásoby pouze na několik týdnů. S rostoucí cenou paliv roste i nespokojenost obyvatel. Řada vlád nyní zvažuje možné způsoby, jak zmírnit dopady na obyvatele i ekonomiku. Jaké možnosti však tyto vlády […]

Dopady války v Íránu ukazují rizika závislosti na dováženém plynu. Přitom energie ze solárů a větrníků snižuje počet hodin, kdy musíme pálit plyn a uhlí, píše v komentáři programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.

GLOSA - Tak nám zase zdražili benzín, řekla paní Müllerová. Švejk se chtěl zeptat proč, ale nakonec mu došlo, že je to zbytečné. Stačí přeci pokračovat v green dealu a ceny paliv mu budou fuk.

Věda o oteplování planety existuje už 120 let. Ropní giganti ji v 70. letech potvrdili vlastními geniálními modely, aby ji následně pro zisk popřeli. Jde o nejmasovější vědomý zločin v historii lidstva.

Fosilní průmysl nám nevzal jen technologie. Vytvořil umělou populaci závislou na naftě a přetvořil velmoci ve smrtící nádory bojující o absolutní dominanci. Text o tom, jak hluboko tato krádež budoucnosti sahá.

Největší podvod v dějinách. Fosilní lobby lživě prodávala toxickou drogu jako motor pokroku. Místo něj přinesla pravý opak: naše zamrznutí v primitivní fosilní technologii, které nás dovedlo k bráně apokalypsy.

Pojďme se společně podívat na příkladu elektrických aut na to, proč má smysl chtít obnovitelné zdroje, a proč Green Deal není jen špatný. Současná ropná krize nám to dost osvětlí.

Ojetý novější elektromobil už se dá sehnat i za nižší stovky tisíc. Pokud se ceny za fosilní paliva udrží nebo budou ještě více stoupat, může se elektroauto brzy vyplatit.

Jako na horské dráze. Ceny ropy na světových trzích ve čtvrtek prudce vystřelily a směřovaly až k hranici 112 dolarů za barel.

Je válka s Íránem prostředkem Donalda Trumpa k odplatě za Grónsko? A bude EU kvůli nedostatku ropy znovu rozdělena? Žijeme v době chaosové?

Maďaři volají po zrušení sankcí na ruskou ropu i plyn. EU to jednoznačně odmítá. Případný návrat k ruským palivům by byl podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové strategickou chybou.

Hosté Událostí, komentářů probrali důsledky stoupajících cen ropy a plynu pro světovou ekonomiku a životní prostředí. Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Miroslav Ševčík (za SPD) a členka výboru pro životní prostředí Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) se shodli na tom, že snížení spotřební daně na pohonné hmoty není vhodným řešením aktuální krize. Dle Ševčíka je jedinou cestou ukončení konfliktu na Blízkém východě a přechod k diplomacii. Svárovská míní, že se podobným krizím musí předcházet pomocí dlouhodobých opatření, například snižováním závislosti na fosilních palivech. „Závislost na ropě z Ruska nebo z Blízkého východu je pro Evropu významné bezpečnostní riziko, proto by se měla přeorientovat na obnovitelné zdroje,“ sdělila. Podle Ševčíka naopak obnovitelné zdroje energie ničí životní prostředí. „Například fotovoltaika zvyšuje teplotu okolního prostředí a vysušuje půdu,“ tvrdí. Diskuzi moderovala Tereza Řezníčková.

Po uzavření Hormuzského průlivu se rychle zvýšily ceny ropy a zemního plynu, což svět sleduje s obavami. Experti na potravinovou bezpečnost varují před možným zpomalením dodávek močoviny, která se používá jako hnojivo.

Tým oceánologů a klimatologů vyzkoušel u amerického pobřeží, jestli by se dala chemie využít na snížení množství oxidu uhličitého v mořské vodě, aniž by to uškodilo zvířatům a rostlinám. Podle zprávy o výsledcích experiment proběhl bez chyby.

Evropa dělá stále stejnou chybu a ve své energetice spoléhá na ropu a plyn. Tyto suroviny ovládají nestabilní země, a proto nás čekají problémy, jaké zažíváme nyní, píše v komentáři Laura Otýpková z expertní skupiny Frank Bold.

Daniel Kortus z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze spravuje na sociálních sítích účet Klimatomluva, kde s pomocí vědeckých dat a studií vyvrací mýty, lži a nepřesnosti týkající se klimatické změny. V podcastu PoliTalk se rozpovídal o Motoristech i o tom, jaké reakce jeho příspěvky na sítích vyvolávají. Ve druhé polovině rozhovoru se věnuje už samotné klimatické změně a emisním limitům a uvádí na pravou míru tvrzení o větrných elektrárnách či podílu Evropy na globálních emisích. Dává snaha o dosažení nulových emisí do roku 2050 smysl? A proč je elektrifikace ekonomiky klíčová nejen z hlediska klimatu, ale i geopolitiky?

„Kdo včas ovládne výrobu obnovitelné energie, bude mít strategickou geopolitickou výhodu. V Česku tohle vůbec nechápeme a žijeme svůj nostalgický fosilní skanzen, zatímco svět běží úplně jinam,“ varuje sociolog Vojtěch Pecka, analytik AMO klima v Asociaci pro mezinárodní otázky.

Často slýcháme, že se klima měnilo vždycky, což je pravda, ale právě proto je důležité umět rozlišit přirozenou změnu klimatu a stopou, kterou v ní zanechává moderní civilizace. Není to ale jen o tom, že rycle se zvyšující globální teplota a koncentrace CO2 koreluje s průmyslovou revolucí. Abychom pochopili, proč bezpečně víme, že nadbytečný oxid uhličitý v atmosféře pochází z lidské činnosti od průmyslové revoluce, a že jeho zvyšující koncetrace je příčinou globálního oteplování, nikoli důsledkem, musíme se ponořit do samotného nitra atomu uhlíku o do cyklu koncetrace kyslíku.

Vláda schválila rozpočet Státního fondu životního prostředí bez peněz na program Nová zelená úsporám. Toto rozhodnutí ohrozí podporu desítek tisíc domácností a přenese náklady energetické transformace na lidi, místo aby je nesli znečišťovatelé.

Za polovinu všech emisí oxidu uhličitého pohánějících klimatickou krizi bylo v roce 2024 zodpovědných pouze 32 firem těžících fosilní paliva, uvádí nejnovější vydání Zprávy o hlavních producentech uhlíku. O rok dříve bylo za polovinu světových emisí CO2 zodpovědných 36 společností.

Využívání ekonomických a finančních nástrojů jako prostředku politického nátlaku není novým jevem, v posledních letech ale výrazně zintenzivnilo. Státy se stále častěji snaží prosazovat své strategické zájmy prostřednictvím ekonomických závislostí, sankcí či kontroly klíčových komodit. Podle analytiků však samotný ekonomický tlak většinou nestačí a musí být kombinován s dalšími formami nátlaku.

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.

Dobrými úmysly bývá dlážděna cesta do pekel. Loni to předvedla Evropská komise, když chtěla firmám ulevit v některých ESG regulacích a vytvořila nejistotu. Co je dnes jasnější než před několika měsíci a proč by firmy neměly jen čekat na regulaci? Je plyn na odpis nebo má budoucnost? A proč by vás měla zajímat aplikace FandiMat? Dočtete se ve výběru z další devítidílné série podcastu Trendy v udržitelnosti.

Mohou být spásou e-paliva? Radek Šindel ve svém komentáři podrobně rozebírá, proč o konci spalovacích motorů rozhodne prostá fyzika a ekonomika před politickým nařízením.

Příjemná překvapení občas přináší už doba předvánoční. Evropská komise začíná pomalu přehodnocovat svůj postoj k zákazu spalovacích motorů. Píše europoslanec Zdechovský.

Evropská komise zvažuje, že o pět let odloží účinnost zákazu spalovacích motorů u hybridních vozů. Důvodem je silný tlak od některých zemí, které patří k největším výrobcům aut v regionu. Evropská komise by měla změny pravidel, která mají automobilový průmysl odklonit od fosilních paliv, zveřejnit