Fosilní palivo

Vodík je považován za energetickou surovinu budoucnosti – pro průmysl i pro dopravu. Fosilní paliva skončí nejen z důvodů ekologických, ale i geopolitických. Ovšem není vodík jako vodík a budoucí podpora bude směřovat jen k některému.

Přechod z fosilních paliv na čisté zdroje by mohl EU kromě k přírodě šetrnější ekonomiky pomoci i k nezávislosti na dodávkách z Ruska. Jenže budování zelené infrastruktury má svá rizika v podobě závislosti na Číně a dalších nedemokratických režimech kvůli materiálům potřebným pro její výstavbu. Evropská unie hledá, jak z toho ven. Na společné analýze se podílely české výzkumné instituce.

Poláci to s obměnou elektrárenského parku, zaměřeného převážně na fosilní paliva, myslí smrtelně vážně. A dělají pro to razantní kroky. O projektech výstavby jaderných elektráren s americkou společností Westinghouse a korejskou KHNP už Ekonomický deník psal.

Česká republika bude mít nejspíše možnost sáhnout si na další miliardy navíc v rámci navýšené alokace Národního plánu obnovy a iniciativy REPowerEU, která má státům pomoci zvýšit nezávislost na ruských fosilních palivech.Stávající návrh ale počítá s významnými investicemi do fosilních projektů.

Bývalý britský premiér Boris Johnson poprvé popsal situaci mezi evropskými státníky těsně před počátkem invaze Ruska na Ukrajinu letos v únoru. Německo chtělo, aby válka rychle skončila především z ekonomických důvodů. Podobný postoj podle Johnsona měla i Itálie. Dranghi uváděl, že Itálie byla „masivně“ závislá na ruských fosilních palivech. Emmanuel Macron prý invazi naprosto neočekával a snažil se do poslední chvíle jednat. Podle Johnsona živil deziluzi. Johnson to uvedl v rozhovoru…

Egyptská konference o klimatu neskončila úplným fiaskem, jak původně hrozilo. Země světa se však neshodly na ukončení využívání fosilních paliv, k němuž vyzývala Evropská unie. To by znamenalo zastavení těžby ropy, zemního plynu nebo uhlí od určitého data. Konec ropy podle představ Bruselu však nejenže neprošel, ale zároveň museli euroúředníci učinit významný ústupek. Podle nového schváleného návrhu budou bohatší země, například členské státy EU, platit těm chudším.

V neděli skončila velká klimatická konference COP27. Zástupci států světa se na ní shodli, že do roku 2100 by se měly emise snížit na naprosté minimum. Stále se ale vracíme k fosilním palivům. Přesto je možné, že do 80 let se emise opravdu sníží. O výsledcích konference diskutovali v pořadu 360° Jan Dusík, Romana Březovská a Jiří Gavor.

Na klimatickém summitu COP27 se bojovalo o klima. V závěrečné a tvrdě vybojované deklaraci 200 států potvrdilo své dřívější rozhodnutí postupně vyřadit uhlí. O rozloučení s ropou a plynem se nemluví, uvedl deník ORF.

Výzvu k uzavření dohody o postupném odklonu od všech fosilních paliv na summitu COP27 konané v Egyptě podala Indie, jenž je světově druhým největším kupcem uhlí. Frans Timmermans, který je v EU zodpovědný za klimatickou politiku, se nechal slyšet, že EU výzvu podporuje.

„Evropští politici mají podíl na eskalaci situace na Ukrajině. Rusko vydělalo spoustu peněz na obchodu s plynem, ropou a uhlím,“ zdůrazňuje Aršak Makičjan, arménsko-ruský aktivista, který kvůli veřejnému vystupování proti klimatické krizi a válce na Ukrajině byl několikrát zatčen a počátkem listopadu zbaven ruského občanství. O aktivismu, ruských menšinách v zahraničí a perzekuci politické opozice mluvil se serverem iROZHLAS.cz.

COP27 v Egyptě provází nejistota ohledně klíčových témat, jako je financování chudých států nejvíce zasažených klimatickými změnami a postupné snížení těžby fosilních paliv. Konference proto potrvá až do soboty.

O víkendu začne v Kataru mistrovství světa ve fotbale. Pořadatelé i Mezinárodní fotbalová federace FIFA o něm tvrdí, že půjde o první uhlíkově neutrální šampionát v historii. Klimatologové to označují za zavádějící, až nebezpečné tvrzení. „Označení akce za uhlíkově neutrální navozuje dojem ekologické ctnosti, kterou nejde biologicky podložit,“ říká Allen Hershkowitz, vědecký poradce pro udržitelnost klubu Yankees a dalších sportovních organizací.

Německá vláda oznámila záměr opustit Smlouvu o energetické chartě. Tu environmentální aktivisté označují jako ochránkyni fosilního průmyslu. Německo by se tak přidalo ke Španělsku, Polsku, Nizozemsku a Francii, které oznámily svůj záměr opustit smlouvu s odkazem na obavy o životní prostředí.

Podle vědců svět míří k takovému oteplení, které vymaže některé státy z mapy. A to i v případě, že země dodrží všechny dohodnuté klimatické závazky. O tom, jak je naplnit, teď jednají politici i experti na klimasummitu COP27 v Egyptě. Mezi nimi je i česká delegátka Barbora Kvasničková.

V egyptském Šarm aš-Šajchu se koná první klimatická konference OSN v Africe. Na stole je fond kompenzací za dopady klimatické krize a diskuse o klimatické spravedlnosti. A mezi ty špatné v tomto příběhu patří i Češi.

Přední čeští specialisté na energetiku apelují na vládní představitele, aby urychleně vytvořili podmínky pro odklon České republiky od závislosti na ruských fosilních palivech. Reagují tak na klimatickou krizi a zejména na ruskou invazi na Ukrajinu. Řešením je vytvoření podmínek, které podpoří rozvoj čisté energetiky a zvýší tak energetickou bezpečnost Česka.

Švédský výrobce nákladních automobilů snižuje emise CO2 při výrobě svých produktů tím, že používá ocel bez fosilních paliv. Společnost Volvo Trucks nyní dodala na trh první e-nákladní automobil, u kterého byla na rám podvozku použita ocel bez fosilních paliv. Společnost to oznámila ve své zprávě.

V době, kdy se světoví lídři potkávají v Egyptě na Světové konferenci o změně klimatu (COP27), slyšíme z Evropy i USA silná prohlášení od producentů fosilních paliv, že starosti o klima musí jít stranou, protože musíme udržet ekonomickou mašinu v chodu.

Počet lobbistů za fosilní paliva v delegacích na letošní klimatické konferenci COP27 se podle informací BBC News oproti minulému ročníku výrazně zvýšil. Aktivisté tvrdí, že konference připomíná veletrh průmyslu fosilních paliv a kolotoč šílenství, v němž je hlavní motivací zisk, nikoli řešení v oblasti klimatu.

Podle Petra Fialy je Evropská unie na dobré cestě k tomu, aby se do roku 2050 stala prvním klimaticky neutrálním kontinentem. Generální tajemník OSN vyzval světové vůdce, aby urychlili odklon od fosilních paliv.

Pohonné hmoty v Česku od minulého týdne zlevnily o desítky haléřů. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic prodává v průměru za 42,05 koruny, před týdnem byl o 34 haléřů dražší. O 90 haléřů na litru se snížila i cena nafty, za litr teď řidiči dají průměrně 46,18 koruny. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.

Uhlí vpřed. Nákladní vlaky by podle nového nařízení Vlády ČR měly podobně jako v Německu získat přednost před těmi osobními, pokud by mohlo dojít k ohrožení kritických a nepřetržitých provozů. Další opatření by mělo zajistit klidný přechod zimou v probíhající energetické krizi.

Evropská unie je navzdory válce na Ukrajině dál odhodlaná bojovat proti klimatickým změnám, i když konflikt dočasně způsobil větší spotřebu fosilních paliv a negativně ovlivnil snahy snižovat emise. Během vystoupení na klimatické konferenci OSN (COP27) v Egyptě to dnes řekl český premiér Petr Fiala. Vyústění energetické krize ale podle něj může být i pozitivní, protože se zmenší závislost Evropy na ruském plynu a fosilních palivech obecně.

Přechod od fosilních paliv k obnovitelné energii je kvůli ruskému napadení Ukrajiny naprosto nezbytný. Na klimatické konferenci, která se koná v egyptském Šarm aš-Šajchu, to řekl německý kancléř Olaf Scholz.

Přestože výhody elektromobilů jsou dnes již zcela zřejmé (neprodukují žádné škodlivé emise a jezdí na elektřinu, která může být levnější a čistší než fosilní paliva), stále se najdou tací, kteří rádi poukazují na to, že elektřina používaná k jejich pohonu často pochází ze spalování uhlí, takže jakékoli domnělé výhody jsou irelevantní. Někteří dokonce pochybují o tom, že by elektromobily mohly zachránit uhelný průmysl. Ačkoli odpověď je pravděpodobně záporná, vyvstává další otázka, zda je dopad elektromobilů na životní prostředí horší, než si myslíme.

Poletí? Nepoletí? Rishi Sunak ještě minulý týden tvrdil, že se letošního klimatického summitu COP27 v Egyptě nezúčastní. Prý kvůli tomu, že musí coby nový premiér Spojeného království řešit hlavně chaos na domácí scéně. Pak ale otočil. Namístě je teď otázka: Jak to vlastně předseda britské vlády s otázkou klimatické krize má?

Svět opět musí upřednostnit debatu o klimatických změnách. Od ní jej odvádějí současné problémy, jako je válka na Ukrajině a ekonomická krize. Návrat k fosilním palivům je nemyslitelný. Pokud nenavrátíme debatu o klimatických změnách na hlavní kolej, lidstvo bude čelit katastrofě.

Velmi absurdní situace nyní nastala v blízkosti německého uhelného dolu Garzweiler. Na místě totiž stojí několik větrných turbín, které mají dodávat čistou energii nahrazující fosilní paliva. Turbíny ale nyní čeká demontáž ve prospěch rozšiřování dolu.

Podle zprávy Mezinárodní agentury pro energii (IEA) je rusko-ukrajinský konflikt katalyzátorem první světové energetické krize.

Zdraví lidí po celém světě je vydáno napospas globální závislosti na fosilních palivech, uvádí zpráva The Lancet Countdown. Téměř 100 odborníků z celého světa v ní popisuje, jak změna klimatu ohrožuje lidské životy.

Dva aktivisté včera vylili v muzeu Barberini v německé Postupimi řídkou bramborovou kaši na obraz známého francouzského malíře Claudea Moneta. Chtěli tím protestovat proti využívání fosilních paliv. K činu se přihlásila ekologická skupina Letzte Generation (Poslední generace). Muzeum později informovalo, že akce dílo nepoškodila, uvedla agentura AP.

Nedlouho poté, co byl polit obraz Slunečnice od Vincenta van Gogha klimatickými aktivisty v londýnské galerii, stal se cílem dalších aktivistů obraz Les Meules od Claude Moneta v postupimském muzeu Barberini.

K činu se přihlásila ekologická skupina Letzte Generation (Poslední generace), která protestuje proti používání fosilních paliv.

Londýnský starosta Sadiq Khan čelí ostré kritice za to, že letěl na klimatický summit z Velké Británie do Argentiny a zase zpět 14 000 mil. Přitom se konference mohl zúčastnit virtuálně. On tvrdí, že některá jednání musejí proběhnout „tváří v tvář“, podle některých názorů je však pokrytcem.

Kyselinu sírovou si z hodin chemie pamatujeme, a nejen proto, že umí udělat dojem. Narážíme na ni ve všedním životě pořád. Třeba ve formě elektrolytu u olověných akumulátorů, v běleném papíru, pneumatikách nebo u čističů odpadů. Je to totiž jedna z průmyslově nejvýznamnějších chemikálií.

Evropské zásobníky zemního plynu jsou před letošní zimou už téměř naplněny. Výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol ale varuje, že příští rok to může být složitější.

Turów získal od místních úřadů kladné rozhodnutí v rámci EIA pro další těžbu v dole. To se ale nadále nelíbí ekologům z organizace Greenpeace, která se ve věci chystá obrátit na soudy.

Současná energetická krize v kombinaci s tlakem na ukončení používání fosilních paliv a protlačování elektromobility vyvolává v Evropě paradoxní jev, kdy se chce EU odříznout od závislosti na fosilních palivech, ale sama momentálně neumí vyrábět dostatek elektrické energie jinak, než ze zmíněných paliv. Ani tento stav však nebrání EU v tom, aby připravovala dodatečné zdanění [&hellip

Stát zdaní mimořádný zisk energetickým společnostem, bankám, petrolejářským firmám a těžařům fosilních paliv. Ve čtvrtek o tom informoval ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Aktivisté z ekologické organizace Greenpeace z Česka, Německa a Nizozemska dnes ráno umístili na hladinu Vltavy v centru Prahy velkou žlutou maketu plynovodu s anglickým nápisem Putinův krvavý plyn. Protestují tím proti závislosti na dovážených fosilních palivech. Požadují také stoprocentní zdanění nadměrných zisků energetických společností. Svůj apel směřují lídrům 44 zemí, kteří se dnes v Praze zúčastní prvního zasedání Evropského politického společenství.

Aktivisté z ekologické organizace Greenpeace z Česka, Německa a Nizozemska ve čtvrtek ráno umístili na hladinu Vltavy v centru Prahy velkou žlutou maketu plynovodu…

Aktivisté z ekologické organizace Greenpeace z Česka, Německa a Nizozemska ve čtvrtek ráno umístili na hladinu Vltavy v centru Prahy velkou žlutou maketu plynovodu s anglickým nápisem Putinův ...

Ekologičtí aktivisté z hnutí Greenpeace roztáhli ve čtvrtek na Vltavě u Karlova mostu v Praze maketu plynovodu s nápisem „Putinův krvavý plyn“. Happening uspořádali u příležitosti jednání lídrů evropských zemí, které ve čtvrtek a v pátek proběhne v české metropoli. Závislost na plynu i dalších fosilních palivech ekologové kritizují dlouhodobě.

Aktivisté z ekologické organizace Greenpeace z Česka, Německa a Nizozemska dnes ráno umístili na hladinu Vltavy v centru Prahy velkou žlutou maketu plynovodu s anglickým nápisem Putinův krvavý plyn. Protestují tím proti závislosti na dovážených fosilních palivech. Požadují také stoprocentní zdanění nadměrných zisků energetických společností. Svůj apel směřují lídrům 44 zemí, kteří se dnes v Praze zúčastní prvního zasedání Evropského politického společenství.

Velké energetické firmy v Evropě se vracejí k fosilním palivům, jako je uhlí, aby se před zimou vypořádaly s nedostatkem ekologičtějších paliv. Zejména plynu je totiž kvůli dopadům války na Ukrajině nedostatek. Například společnost Orsted dostala od dánských úřadů nařízeno, aby začala znovu vyrábět elektřinu ve třech již odstavených elektrárnách na fosilní paliva.

Ministři financí dosáhli v Lucemburku na jednání Rady ECOFIN dohody na návrhu RePowerEU včetně rozdělení alokované částky 20 mld. EUR mezi členské země EU.

Státy Evropské unie se dnes shodly na rozdělení přibližně 20 miliard eur (490 miliard korun) určených k podpoře energetické nezávislosti na Rusku.

Evropa se dohodla na snížení spotřeby elektrické energie a zdanění mimořádných zisků elektráren a dodavatelů fosilních paliv. Získané peníze pak mají jít na pomoc těm, které ohrožuje současná energetická krize. Bude to stačit?

Premiér Petr Fiala (ODS) považuje dnešní výsledek jednání ministrů pro energetiku zemí Evropské unie za důležitý krok na cestě k evropskému řešení vysokých cen energií. Uvedl to na twitteru. Země EU se ve snaze zmírnit dopady krize dohodly na snižování spotřeby elektřiny ve špičce a zdanění mimořádných zisků elektráren a dodavatelů fosilních paliv. Peníze odebrané energetickým společnostem plánují využívat na podporu zranitelných skupin obyvatel a podniků nebo na financování úsporných opatření.

Shoda byla za hodinu a půl. Členské země Evropské unie se ve snaze zmírnit dopady aktuální energetické krize dohodly na snižování spotřeby elektřiny a zdanění mimořádných zisků elektráren a dodavatelů fosilních paliv. Peníze odebrané energetickým společnostem plánují využívat na podporu zranitelných skupin obyvatel a podniků nebo na financování úsporných opatření. Dosažení politické dohody oznámilo české předsednictví v Radě EU.

Členské země Evropské unie se ve snaze zmírnit dopady aktuální energetické krize dohodly na snižování spotřeby elektřiny a zdanění mimořádných zisků elektráren a dodavatelů fosilních paliv. Peníze odebrané energetickým společnostem plánují využívat na podporu zranitelných skupin obyvatel a podniků nebo na financování úsporných opatření. Dosažení politické dohody oznámilo české předsednictví v Radě EU.

„Musíme konat. A konat hned, ne zítra, ne za týden, ale hned.“ Takto hovořil ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela před pátečním jednáním s unijními ministry pro energetiku. Členské země Evropské unie se ve snaze zmírnit dopady aktuální energetické krize následně dohodly na snižování spotřeby elektřiny a zdanění mimořádných zisků elektráren a dodavatelů fosilních paliv. Peníze odebrané energetickým společnostem plánují využívat na podporu zranitelných skupin obyvatel a podniků nebo…

Papež František vyzval k odvaze vzdát se fosilních paliv a vyjádřil politování nad tím, že starší generace nevědí, jak chránit planetu a zajistit mír.

Kvůli energetické krizi upínají mnozí svou pozornost na vodík. Tento prvek, který tvoří převážnou část hmoty ve vesmíru, by mohl v budoucnu nahradit fosilní paliva v energetice. Počítá s ním Evropská unie a naději do něj vkládají třeba energeticky náročné provozy v České republice.

Šéf Světové banky David Malpass minulé úterý jasně neřekl, že klimatické změny způsobuje spalování fosilních paliv. Teď mu hrozí ztráta funkce. A to přesto, že minulý pátek už se k tématu vyslovil zcela jasně.

Šéf Světové banky (SB) David Malpass v pátek uvedl, že neodstoupí ze své funkce kvůli svým výrokům ohledně klimatických změn. Malpass se ocitl pod kritikou kvůli své vyhýbavé odpovědi na otázku, zda spalování fosilních paliv přispívá k oteplování planety, uvedla agentura AP. V rozhovoru pro server Politico Malpass uvedl, že nepopírá, že za změny klimatu mohou lidské aktivity.

Papež František během návštěvy italského Assisi, rodiště jeho jmenovce svatého Františka, vyzval k "odvaze" opustit fosilní paliva. Posteskl si rovněž, že starší generace nevědí, jak ochránit planetu a zajistit mír, uvedla agentura AP. Zakladatel františkánského řádu František z Assisi je patronem chudých, zvířat a přírody.

Papež František během návštěvy italského Assisi, rodiště jeho jmenovce svatého Františka, vyzval k „odvaze“ opustit fosilní paliva. Posteskl si rovněž, že starší generace nevědí, jak ochránit planetu a zajistit mír, uvedla agentura AP. Zakladatel františkánského řádu František z Assisi je patronem chudých, zvířat a přírody.