Fosilní palivo

Člověk má problémy s adaptací, už když teploty překročí 37 stupňů, tedy jeho běžnou tělesnou teplotu. V Indii už ale místy teploty překračují i 45 stupňů, což znamená, že v takovém vedru už lidé bez pomoci techniky nemohou přežívat. Vědci se teď podívali, jak by to dopadlo, kdyby se naplnily pesimistické scénáře klimatické změny.

Island od letošního roku ruší spotřební daň z paliv a zavádí revoluční poplatky za ujeté kilometry. Tento krok, vyvolaný nástupem elektromobility, brzy nemine ani Českou republiku.

Miami má o 83 horkých dnů víc než v roce 1970 – skoro tři měsíce navíc. Nová data ukazují, ve kterých amerických městech nejvíc přibylo dnů s teplotou nad 32 °C a co to znamená pro zdraví, dopravu i každodenní život.

Britský energetický gigant BP zahájil proces prodeje svého podnikání v britské části Severního moře. Pokud transakce proběhne, ukončí tím více než 60 let působení společnosti v jednom z historicky nejvýznamnějších evropských ropných a plynárenských regionů. Prodej zároveň zapadá do širšího přeskupování portfolia BP pod novou generální ředitelkou Meg O’Neillovou. Pět produkčních center a 117 tisíc […]

Extrémní vedra se stávají novou realitou, s níž musí počítat nejen samotní obyvatelé Evropy, ale také firmy, dopravci i správci infrastruktury. Rostoucí teploty už totiž neohrožují jen zdraví lidí nebo zemědělství, ale stále častěji narušují fungování železnic, letišť či energetických sítí. Veřejné instituce i soukromé společnosti proto investují do opatření, která byla ještě před několika lety považována za zbytečná. Důvod je přitom zřejmý. Letošní léto přineslo Evropě další sérii rekordních vln veder doprovázených suchem a rozsáhlými požáry, přičemž jejich dopady se stále výrazněji promítají do fungování dopravy i dalších odvětví. Například firma Eurostar při přípravě nové generace vysokorychlostních vlaků původně počítala s limitem 45 stupňů Celsia, ale opakované mimořádně vysoké teploty její plány změnily.

Máte doma plynový kotel, kamna nebo topíte dřevem? Pak vás nejspíš zajímá, zda budete moci stejným způsobem vytápět dům také za deset nebo patnáct let. Změny už začaly...

O nedělní půlnoci skončí státní regulace cen benzinu a nafty. Analytici očekávají, že nejvýrazněji zdraží motorová nafta, u níž se zároveň vrátí spotřební daň na původní úroveň. Během týdne by její cena mohla vzrůst až o tři a půl koruny za litr, u nejdražších dálničních čerpacích stanic se může přiblížit 45 korunám. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) připustila, že by vláda mohla při dalším růstu cen znovu zasáhnout.

„Jen počkejte, až elektromobily zdaní.“ Tuhle větu jde vidět v diskusích často. Spočítal jsem proto, kolik už dnes stát vybere z benzínu, nafty a elektřiny – a co by se stalo, kdyby elektromobil platil stejnou daň jako benzín.

Jen málokteré téma rozděluje klimatology tak, jako je možný kolaps mořských proudů. Zatímco ohledně příčin, rychlosti i směru klimatických změn mezi nimi panuje shoda, u zpomalování Golfského proudu, který je součástí systému AMOC, zatím konsensus nepanuje. Nová studie přichází se scénářem, který je výrazně pesimistický.

„CO₂ je v ovzduší jen stopové množství, necelé čtyři částice z deseti tisíc. Je absurdní si myslet, že takový zlomek plynu ohřívá planetu.“ Internetový mýtus útočí na intuici. Jenže věda ukazuje, že o síle nerozhoduje objem, ale účinnost.

Ruská vláda jedná s dalšími zeměmi o nákupu benzínu a motorové nafty, aby se pokusila stabilizovat domácí trh s palivy. Ten je v krizi po sérii ukrajinských dronových útoků na ropné rafinerie a energetickou infrastrukturu, které vedly k přídělovému systému. Šéfka horní komory ruského parlamentu Valentina Matvijenková podle listu The Moscow Times vyzvala veřejnost, aby to „nedramatizovala“.

Ruský prezident Vladimir Putin poprvé veřejně připustil, že ukrajinské vzdušné údery způsobují v jeho zemi problémy s dostupností paliv. Uvažuje kvůli tomu o rozšíření nynějšího zákazu vývozu benzínu a leteckého paliva také o naftu. Šéf Kremlu ale trvá na tom, že situace stále není kritická.

Ruští geologové chtějí prokázat polozapomenutou teorii, že ropa nemůže nikdy dojít, protože v hlubinách Země neustále vzniká nová. Důkaz má přinést nový, osm kilometrů hluboký vrt na severu Ruska.

Válečná krize v Perském zálivu mění Sýrii. V patové situaci se ukazuje, že může být jednou z alternativních tras pro transport fosilních paliv. Damašek devastovaný válkou i dlouholetými sankcemi tak může znovu pomýšlet na to, že se může stát důležitým partnerem v regionu. Syrská vláda doufá v peníze na obnovu země. Kvůli sektářskému násilí, rostoucímu sociálnímu napětí a nejistotě však zahraniční investoři váhají.

Ruští vědci se vrátili k v podstatě opuštěné hypotéze, že ropa vzniká v nitru planety bez přítomnosti živých organismů. A začnou proto už brzy vrtat do hloubky několika kilometrů, aby se pokusili tam tuto ropu najít.

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.

Jak zvládá starší autonomní systém Tesly chaos na Karlově náměstí, proč ojeté elektromobily zažívají masivní boom a jak se jako řidič ekologického auta vyrovnat s kontroverzním chováním Elona Muska? První terénní natáčení podcastu Pod proudem přineslo pohled přímo z pražského provozu.

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.

Čínská diplomacie v úterý ostře reagovala na odhalení britského listu Financial Times, že prezident Si Ťin-pching byl neobvykle kritický vůči Moskvě.

Indický premiér Narendra Modi apeloval na občany, aby šetřili paliva. Zatímco indické devizové rezervy a měna jsou pod tlakem vysokých cen energií, její občané byli před dopady dosud částečně chráněni. To se teď pravděpodobně bude muset změnit. Modiho strana Bharatiya Janata Party nedávno vyhrála volby v několika indických státech a podařilo se jí tak ještě […]

Výzkumné a vědecké pozadí poznatků o zrychlující klimatické změně je pryč, nahradil ho „Brusel“ se svým „hloupým Green Dealem“. Jako fackovací panák a cíl možného kverulování.

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?

Komise v květnu představí reformu zdanění energií. Cílem bruselské exekutivy je zajistit, aby byla elektřina v Evropě zdaněna výrazně méně než fosilní paliva. To má ulevit milionům domácností bojujících s vysokými účty. Česko chce svou energetickou nezávislost posílit podporou jaderných zdrojů.

Letošní topná sezona byla mírně intenzivnější než v předchozích letech. Oproti loňsku byla chladnější o 4,9 procenta, ve srovnání s dlouhodobým průměrem posledních patnáct let pak o 3,2 procenta. Počasí přitom kopírovala i spotřeba domácností, podle energetiků ale byly dodávky tepla i plynu bez komplikací. Hlavní podíl na výrobě tepla má v Česku nadále uhlí, postupně ale klesá, uvedli v pondělí na tiskové konferenci zástupci energetických svazů. Teplárny budou pokračovat ve vytápění do května.

Nynější ropná krize vyvolaná blízkovýchodním konfliktem povede ve světě k nezvratným změnám - země urychlí odklon od fosilních paliv a zaměří se více na obnovitelné zdroje i jadernou energii. Je o tom přesvědčen šéf Mezinárodní energetické agentury (IEA) Fatih Birol.

Zelená transformace už není pro Evropu jen ekologickým projektem, ale klíčovým pilířem obrany a bezpečnosti. Ministři zahraničí sedmadvacítky potvrdili strategický obrat. Odklon od fosilních paliv je jedinou cestou, jak se zbavit zranitelnosti vůči Rusku či krizi v Hormuzském průlivu.

Evropská komise zveřejnila řadu opatření k řešení dopadů konfliktu na Blízkém východě. Bude například více koordinovat doplňování zásobníků plynu či uvolňování zásob ropy. Unijní exekutiva rovněž navrhuje urychlení elektrifikace, větší investice do čistých energií a výraznější odklon od fosilních paliv. Už dva měsíce trvající konflikt v Íránu zvýšil podle EK náklady unie na dovoz fosilních paliv o 24 miliard eur (asi 583 miliard korun), což ukazuje obrovský dopad na ekonomiku EU.

Státy Perského zálivu zvažují, jak co nejrychleji obejít Hormuzský průliv. Podle expertů je nejpravděpodobnější variantou rozšíření stávajících terminálů v regionu a ropovodů v Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech (SAE). Pomoci by mohlo i oživení zastaralých přeshraničních sítí či budování nových koridorů. Překážek je ale celá řada – od miliardových nákladů přes časovou obtížnost až po nutnost překonat vzájemné sváry. Ani dostat ropu do Rudého moře přitom nemusí znamenat výhru.

Vítězem íránského konfliktu se stává Čína, uvedl americký ekonom Paul Krugman. Drahá fosilní paliva nutí zbytek světa k urychlení přechodu na zelené technologie, kterým komunistická velmoc dominuje. Čína už kontroluje většinu výroby v klíčových odvětvích a 75 procent všech patentů pro čistou energii. Peking si tím dlouhodobě buduje pozici, která bude technologicky i politicky neotřesitelná.

Kraj jde s dobou. Ve společnosti se aktuálně řeší nadužívání spalovacích motorů, Kraj Vysočina ale už začal elektromobily testovat pro běžné využití. Jeden už vlastní a další má získat darem od společnosti ČEZ. Elektromobily chce využívat hlavně pro služební cesty po regionu. Právě i takový krok může být signálem, že také na regionální úrovni má smysl hledat cesty k větší energetické soběstačnosti a menší závislosti na fosilních palivech.

Češi si v úterý na čerpacích stanicích natankují levněji než v pondělí. Ministerstvo snížilo maximální možnou povolenou cenu nafty.

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.

Ministerstvo financí navýšilo maximální cenu litru nafty pro nadcházející tři dny na 45,90 korun, zastropovaná cena stoupla i u benzinu, litr bude nejvýše za 41,95 korun.

Z nové studie vyplývá, že lidstvo překročilo kapacitu planety. Problém nespočívá jen v samotném počtu lidí, ale také v modelu růstu a spotřeby, který závisí na nadměrném čerpání zdrojů a levné energii z fosilních paliv. Pokud se tedy dosavadní trend brzy nezmění, bude pravděpodobně dál narůstat tlak na klima, biodiverzitu, potravinovou bezpečnost i stabilitu moderních ekonomik. 

KOMENTÁŘ - Na absolutní iracionálnosti amerického prezidenta je zajímavé, že způsobuje i věci, o které jeho administrativa nestojí, ale které mohou světu mimořádně prospět.

Francouzský europoslanec Thomas Pellerin-Carlin ostře kritizuje Evropskou komisi za údajné podlehnutí ropné lobby a váhání nad koncem prodeje aut na benzin a naftu po roce 2035. Podle něj je odklon od fosilních paliv klíčový nejen pro klima, ale i pro bezpečnost kontinentu. Upozornil, že evropská závislost na dovozu ropy přímo dotuje ruskou válečnou mašinérii.

Kdysi se říkalo, že benzínová pumpa je zlatý důl. To už dávno neplatí. Kdo bohatne na fosilních palivech a co se s tím dá dělat?

Na boj s cenovým šokem, který by přišel, pokud by byl Hormuzský průliv uzavřený další týdny nebo měsíce, nemají jednotlivé vlády vůbec žádné nástroje.

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.

Do čtvrtka něco vymyslíme, slibuje k cenám paliv vláda. Vydržela docela dlouho, což bylo dobře. Trumfy je dobré šetřit, bude-li se v Zálivu dál válčit.

Region jihovýchodní Asie je největší obětí uzavření Hormuzského průlivu, kterým prochází absolutní většina ropy a plynu, které tyto státy spotřebovávají. Mnoho z nich má zásoby pouze na několik týdnů. S rostoucí cenou paliv roste i nespokojenost obyvatel. Řada vlád nyní zvažuje možné způsoby, jak zmírnit dopady na obyvatele i ekonomiku. Jaké možnosti však tyto vlády […]

Dopady války v Íránu ukazují rizika závislosti na dováženém plynu. Přitom energie ze solárů a větrníků snižuje počet hodin, kdy musíme pálit plyn a uhlí, píše v komentáři programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.

GLOSA - Tak nám zase zdražili benzín, řekla paní Müllerová. Švejk se chtěl zeptat proč, ale nakonec mu došlo, že je to zbytečné. Stačí přeci pokračovat v green dealu a ceny paliv mu budou fuk.

Věda o oteplování planety existuje už 120 let. Ropní giganti ji v 70. letech potvrdili vlastními geniálními modely, aby ji následně pro zisk popřeli. Jde o nejmasovější vědomý zločin v historii lidstva.

Fosilní průmysl nám nevzal jen technologie. Vytvořil umělou populaci závislou na naftě a přetvořil velmoci ve smrtící nádory bojující o absolutní dominanci. Text o tom, jak hluboko tato krádež budoucnosti sahá.

Největší podvod v dějinách. Fosilní lobby lživě prodávala toxickou drogu jako motor pokroku. Místo něj přinesla pravý opak: naše zamrznutí v primitivní fosilní technologii, které nás dovedlo k bráně apokalypsy.

Pojďme se společně podívat na příkladu elektrických aut na to, proč má smysl chtít obnovitelné zdroje, a proč Green Deal není jen špatný. Současná ropná krize nám to dost osvětlí.

Ojetý novější elektromobil už se dá sehnat i za nižší stovky tisíc. Pokud se ceny za fosilní paliva udrží nebo budou ještě více stoupat, může se elektroauto brzy vyplatit.

Jako na horské dráze. Ceny ropy na světových trzích ve čtvrtek prudce vystřelily a směřovaly až k hranici 112 dolarů za barel.

Je válka s Íránem prostředkem Donalda Trumpa k odplatě za Grónsko? A bude EU kvůli nedostatku ropy znovu rozdělena? Žijeme v době chaosové?

Maďaři volají po zrušení sankcí na ruskou ropu i plyn. EU to jednoznačně odmítá. Případný návrat k ruským palivům by byl podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové strategickou chybou.