Fosilní palivo

KOMENTÁŘ - Na absolutní iracionálnosti amerického prezidenta je zajímavé, že způsobuje i věci, o které jeho administrativa nestojí, ale které mohou světu mimořádně prospět.

Francouzský europoslanec Thomas Pellerin-Carlin ostře kritizuje Evropskou komisi za údajné podlehnutí ropné lobby a váhání nad koncem prodeje aut na benzin a naftu po roce 2035. Podle něj je odklon od fosilních paliv klíčový nejen pro klima, ale i pro bezpečnost kontinentu. Upozornil, že evropská závislost na dovozu ropy přímo dotuje ruskou válečnou mašinérii.

Kdysi se říkalo, že benzínová pumpa je zlatý důl. To už dávno neplatí. Kdo bohatne na fosilních palivech a co se s tím dá dělat?

Na boj s cenovým šokem, který by přišel, pokud by byl Hormuzský průliv uzavřený další týdny nebo měsíce, nemají jednotlivé vlády vůbec žádné nástroje.

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.

Do čtvrtka něco vymyslíme, slibuje k cenám paliv vláda. Vydržela docela dlouho, což bylo dobře. Trumfy je dobré šetřit, bude-li se v Zálivu dál válčit.

Region jihovýchodní Asie je největší obětí uzavření Hormuzského průlivu, kterým prochází absolutní většina ropy a plynu, které tyto státy spotřebovávají. Mnoho z nich má zásoby pouze na několik týdnů. S rostoucí cenou paliv roste i nespokojenost obyvatel. Řada vlád nyní zvažuje možné způsoby, jak zmírnit dopady na obyvatele i ekonomiku. Jaké možnosti však tyto vlády […]

Dopady války v Íránu ukazují rizika závislosti na dováženém plynu. Přitom energie ze solárů a větrníků snižuje počet hodin, kdy musíme pálit plyn a uhlí, píše v komentáři programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.

GLOSA - Tak nám zase zdražili benzín, řekla paní Müllerová. Švejk se chtěl zeptat proč, ale nakonec mu došlo, že je to zbytečné. Stačí přeci pokračovat v green dealu a ceny paliv mu budou fuk.

Věda o oteplování planety existuje už 120 let. Ropní giganti ji v 70. letech potvrdili vlastními geniálními modely, aby ji následně pro zisk popřeli. Jde o nejmasovější vědomý zločin v historii lidstva.

Fosilní průmysl nám nevzal jen technologie. Vytvořil umělou populaci závislou na naftě a přetvořil velmoci ve smrtící nádory bojující o absolutní dominanci. Text o tom, jak hluboko tato krádež budoucnosti sahá.

Největší podvod v dějinách. Fosilní lobby lživě prodávala toxickou drogu jako motor pokroku. Místo něj přinesla pravý opak: naše zamrznutí v primitivní fosilní technologii, které nás dovedlo k bráně apokalypsy.

Pojďme se společně podívat na příkladu elektrických aut na to, proč má smysl chtít obnovitelné zdroje, a proč Green Deal není jen špatný. Současná ropná krize nám to dost osvětlí.

Ojetý novější elektromobil už se dá sehnat i za nižší stovky tisíc. Pokud se ceny za fosilní paliva udrží nebo budou ještě více stoupat, může se elektroauto brzy vyplatit.

Jako na horské dráze. Ceny ropy na světových trzích ve čtvrtek prudce vystřelily a směřovaly až k hranici 112 dolarů za barel.

Je válka s Íránem prostředkem Donalda Trumpa k odplatě za Grónsko? A bude EU kvůli nedostatku ropy znovu rozdělena? Žijeme v době chaosové?

Maďaři volají po zrušení sankcí na ruskou ropu i plyn. EU to jednoznačně odmítá. Případný návrat k ruským palivům by byl podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové strategickou chybou.

Hosté Událostí, komentářů probrali důsledky stoupajících cen ropy a plynu pro světovou ekonomiku a životní prostředí. Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Miroslav Ševčík (za SPD) a členka výboru pro životní prostředí Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) se shodli na tom, že snížení spotřební daně na pohonné hmoty není vhodným řešením aktuální krize. Dle Ševčíka je jedinou cestou ukončení konfliktu na Blízkém východě a přechod k diplomacii. Svárovská míní, že se podobným krizím musí předcházet pomocí dlouhodobých opatření, například snižováním závislosti na fosilních palivech. „Závislost na ropě z Ruska nebo z Blízkého východu je pro Evropu významné bezpečnostní riziko, proto by se měla přeorientovat na obnovitelné zdroje,“ sdělila. Podle Ševčíka naopak obnovitelné zdroje energie ničí životní prostředí. „Například fotovoltaika zvyšuje teplotu okolního prostředí a vysušuje půdu,“ tvrdí. Diskuzi moderovala Tereza Řezníčková.

Po uzavření Hormuzského průlivu se rychle zvýšily ceny ropy a zemního plynu, což svět sleduje s obavami. Experti na potravinovou bezpečnost varují před možným zpomalením dodávek močoviny, která se používá jako hnojivo.

Tým oceánologů a klimatologů vyzkoušel u amerického pobřeží, jestli by se dala chemie využít na snížení množství oxidu uhličitého v mořské vodě, aniž by to uškodilo zvířatům a rostlinám. Podle zprávy o výsledcích experiment proběhl bez chyby.

Evropa dělá stále stejnou chybu a ve své energetice spoléhá na ropu a plyn. Tyto suroviny ovládají nestabilní země, a proto nás čekají problémy, jaké zažíváme nyní, píše v komentáři Laura Otýpková z expertní skupiny Frank Bold.

Daniel Kortus z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze spravuje na sociálních sítích účet Klimatomluva, kde s pomocí vědeckých dat a studií vyvrací mýty, lži a nepřesnosti týkající se klimatické změny. V podcastu PoliTalk se rozpovídal o Motoristech i o tom, jaké reakce jeho příspěvky na sítích vyvolávají. Ve druhé polovině rozhovoru se věnuje už samotné klimatické změně a emisním limitům a uvádí na pravou míru tvrzení o větrných elektrárnách či podílu Evropy na globálních emisích. Dává snaha o dosažení nulových emisí do roku 2050 smysl? A proč je elektrifikace ekonomiky klíčová nejen z hlediska klimatu, ale i geopolitiky?

„Kdo včas ovládne výrobu obnovitelné energie, bude mít strategickou geopolitickou výhodu. V Česku tohle vůbec nechápeme a žijeme svůj nostalgický fosilní skanzen, zatímco svět běží úplně jinam,“ varuje sociolog Vojtěch Pecka, analytik AMO klima v Asociaci pro mezinárodní otázky.

Často slýcháme, že se klima měnilo vždycky, což je pravda, ale právě proto je důležité umět rozlišit přirozenou změnu klimatu a stopou, kterou v ní zanechává moderní civilizace. Není to ale jen o tom, že rycle se zvyšující globální teplota a koncentrace CO2 koreluje s průmyslovou revolucí. Abychom pochopili, proč bezpečně víme, že nadbytečný oxid uhličitý v atmosféře pochází z lidské činnosti od průmyslové revoluce, a že jeho zvyšující koncetrace je příčinou globálního oteplování, nikoli důsledkem, musíme se ponořit do samotného nitra atomu uhlíku o do cyklu koncetrace kyslíku.

Vláda schválila rozpočet Státního fondu životního prostředí bez peněz na program Nová zelená úsporám. Toto rozhodnutí ohrozí podporu desítek tisíc domácností a přenese náklady energetické transformace na lidi, místo aby je nesli znečišťovatelé.

Za polovinu všech emisí oxidu uhličitého pohánějících klimatickou krizi bylo v roce 2024 zodpovědných pouze 32 firem těžících fosilní paliva, uvádí nejnovější vydání Zprávy o hlavních producentech uhlíku. O rok dříve bylo za polovinu světových emisí CO2 zodpovědných 36 společností.

Využívání ekonomických a finančních nástrojů jako prostředku politického nátlaku není novým jevem, v posledních letech ale výrazně zintenzivnilo. Státy se stále častěji snaží prosazovat své strategické zájmy prostřednictvím ekonomických závislostí, sankcí či kontroly klíčových komodit. Podle analytiků však samotný ekonomický tlak většinou nestačí a musí být kombinován s dalšími formami nátlaku.

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.

Dobrými úmysly bývá dlážděna cesta do pekel. Loni to předvedla Evropská komise, když chtěla firmám ulevit v některých ESG regulacích a vytvořila nejistotu. Co je dnes jasnější než před několika měsíci a proč by firmy neměly jen čekat na regulaci? Je plyn na odpis nebo má budoucnost? A proč by vás měla zajímat aplikace FandiMat? Dočtete se ve výběru z další devítidílné série podcastu Trendy v udržitelnosti.

Mohou být spásou e-paliva? Radek Šindel ve svém komentáři podrobně rozebírá, proč o konci spalovacích motorů rozhodne prostá fyzika a ekonomika před politickým nařízením.

Příjemná překvapení občas přináší už doba předvánoční. Evropská komise začíná pomalu přehodnocovat svůj postoj k zákazu spalovacích motorů. Píše europoslanec Zdechovský.

Evropská komise zvažuje, že o pět let odloží účinnost zákazu spalovacích motorů u hybridních vozů. Důvodem je silný tlak od některých zemí, které patří k největším výrobcům aut v regionu. Evropská komise by měla změny pravidel, která mají automobilový průmysl odklonit od fosilních paliv, zveřejnit

Přijetí Pařížské dohody o klimatu znamenalo přelom, protože sjednotilo téměř všechny státy světa na jednotném cíli, shodli se odborníci, které oslovila ČTK. Stanovený cíl je je udržet nárůst průměrné globální teploty výrazně pod dvěma stupni Celsia oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a pokud možno omezit nárůst na 1,5 stupně. Přesto podle expertů některé její ambice zůstávají stále vzdálené a vyžadují větší politickou a praktickou akci. Pařížská dohoda byla přijata 12. prosince 2015.

Neudržitelná produkce potravin a fosilních paliv globálně každou hodinu způsobuje environmentální škody ve výši 5 miliard dolarů (104,2 miliardy korun), uvádí nová zpráva Global Environment Outlook (GEO) Programu OSN pro životní prostředí. Ukončení páchání těchto škod je podle zprávy klíčovou součástí změn potřebných před tím, než se environmentální kolaps stane nevyhnutelným.

Starý kontinent dohnaly vlastní energetické ideály. Vysoké ceny a rostoucí závislost na americkém LNG nutí vlády přehodnotit dlouholetý odpor k fosilním palivům.

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.

Kanadský předseda vlády Mark Carney a premiérka kanadské provincie Alberta Danielle Smithová podepsali memorandum o porozumění, které připravuje půdu pro stavbu nového ropovodu. Ropovod má mít délku 1100 km a má přivádět ropu z vnitřku provincie na kanadské západní pobřeží, odkud bude směřovat na asijské trhy. Přesné detaily však zatím nejsou známy. Alberta je jedním […]

KOMENTÁŘ / Zaznamenali jste to? Skončila třicátá klimatická konference OSN (COP30, Conference of the Parties, konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu) v brazilském Belému. Konfer…

Čepro chystá miliardovou investici do svých čerpacích stanic. Síť RobinOil přemaluje na EuroOil a rozšíří nabídku občerstvení i paliv.

Globální jednání o klimatu připomínají situaci, kdy lékař sdělí pacientovi s život ohrožujícím onemocněním pár zdvořilostí, potřese mu rukou a objedná...

Česká republika pokračuje ve významných investicích do ochrany životního prostředí. Díky tomu se daří snižovat znečištění ovzduší i příspěvek ke změně klimatu, lépe využívat materiály a snižovat množství odpadů. V řadě dalších oblastí ale ochrana stagnuje nebo dochází ke zhoršování stavu. Aktuální

Česku se daří výrazně snižovat emise skleníkových plynů, zlepšuje se i kvalita ovzduší a obnova lesů. Nicméně stagnuje kvalita povrchových vod a snižuje se rozloha zemědělské půdy. Také doprava je stále závislá na fosilních palivech. Vyplývá to ze Zprávy o životním prostředí za rok 2024 , kterou

Evropská komise představila novou strategii bioekonomiky, která má nahradit fosilní paliva organickými materiály. Cílem je snížit emise CO2 a omezit dovoz ropy a plynu. Evropská komise fosilní paliva chce nahradit využitím domácích zdrojů, jako jsou stromy a zemědělské plodiny. „Navrhovaná nová strategie bude podporovat činnosti, které poskytují udržitelná praktická řešení a alternativy ke kritickým surovinám,“ uvedla EK. Informuje o tom server Politico.

Desetiletí snahy a vývoje nových technologií, klimatických závazků, slibů i úsilí jednotlivců mělo svůj smysl. Směr oteplování jsme skutečně naklonili k lepšímu.

Česku se daří výrazně snižovat emise skleníkových plynů, zlepšuje se i kvalita ovzduší a obnova lesů. Nicméně stagnuje kvalita povrchových vod a snižuje se rozloha zemědělské půdy. Také doprava je stále závislá na fosilních palivech. Vyplývá to ze Zprávy o životním prostředí za rok 2024, kterou projednala vláda.

Rozčarování a negativní reakce. Tak vypadalo hodnocení poslední klimatické konference COP30 v Evropském parlamentu. Český europoslanec Alexandr Vondra (ODS) označil výsledek pro evropskou delegaci za „katastrofální neúspěch“ a přirovnal jej k Napoleonově porážce u Waterloo. Eurokomisař pro klima Wopke Hoekstra diplomaticky přiznal, že by bylo lepší, kdyby se toho dosáhlo více.

Svět kvůli emisím skleníkových plynů míří k oteplení, které dalece přesahuje závazky Pařížské dohody a může lidem zásadně ztížit existenci. Státy se na summitu v Brazílii přesto neshodly na „receptu“ k odklonu od fosilních paliv.

Konference COP30 v Belému, která skončila minulou sobotu, poukázala na hluboké rozpory v globální klimatické politice. Hlavními tématy letošního klimatického meetingu byl tvrdý odklon od fosilních paliv, financování klimatických opatření a budoucnost samotných konferencí COP. COP30 se do historie zapíše nejspíš jako jeden z nejkontroverznějších klimatických meetingů ve své třicetileté historii. O výstupech informovala například […]

Evropská unie přijela na letošní klimatický summit COP30 do brazilského Belému s ambicí ukázat světu cestu. Odlétala s poznáním, že svět má jiné plány. A že ani nejlepší úmysly nestačí, když vám chybí spojenci a váš hlavní partner sedí doma.

Klimatická konference COP30 v Amazonském Belému po dvou týdnech jednání skončila. Očekávalo se, že půjde o okamžik, kdy se politické sliby konečně promění v konkrétní kroky. Konference skončila bez praktického plánu na odchod od fosilních paliv a ukončení deforestace, protože geopolitické rozpory mezi státy znovu odhalily, jak málo jednání odpovídají tomu, co žádají lidé v oblasti klimatu.