Fosilní palivo

Často slýcháme, že se klima měnilo vždycky, což je pravda, ale právě proto je důležité umět rozlišit přirozenou změnu klimatu a stopou, kterou v ní zanechává moderní civilizace. Není to ale jen o tom, že rycle se zvyšující globální teplota a koncentrace CO2 koreluje s průmyslovou revolucí. Abychom pochopili, proč bezpečně víme, že nadbytečný oxid uhličitý v atmosféře pochází z lidské činnosti od průmyslové revoluce, a že jeho zvyšující koncetrace je příčinou globálního oteplování, nikoli důsledkem, musíme se ponořit do samotného nitra atomu uhlíku o do cyklu koncetrace kyslíku.

Vláda schválila rozpočet Státního fondu životního prostředí bez peněz na program Nová zelená úsporám. Toto rozhodnutí ohrozí podporu desítek tisíc domácností a přenese náklady energetické transformace na lidi, místo aby je nesli znečišťovatelé.

Za polovinu všech emisí oxidu uhličitého pohánějících klimatickou krizi bylo v roce 2024 zodpovědných pouze 32 firem těžících fosilní paliva, uvádí nejnovější vydání Zprávy o hlavních producentech uhlíku. O rok dříve bylo za polovinu světových emisí CO2 zodpovědných 36 společností.

Využívání ekonomických a finančních nástrojů jako prostředku politického nátlaku není novým jevem, v posledních letech ale výrazně zintenzivnilo. Státy se stále častěji snaží prosazovat své strategické zájmy prostřednictvím ekonomických závislostí, sankcí či kontroly klíčových komodit. Podle analytiků však samotný ekonomický tlak většinou nestačí a musí být kombinován s dalšími formami nátlaku.

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.

Dobrými úmysly bývá dlážděna cesta do pekel. Loni to předvedla Evropská komise, když chtěla firmám ulevit v některých ESG regulacích a vytvořila nejistotu. Co je dnes jasnější než před několika měsíci a proč by firmy neměly jen čekat na regulaci? Je plyn na odpis nebo má budoucnost? A proč by vás měla zajímat aplikace FandiMat? Dočtete se ve výběru z další devítidílné série podcastu Trendy v udržitelnosti.

Mohou být spásou e-paliva? Radek Šindel ve svém komentáři podrobně rozebírá, proč o konci spalovacích motorů rozhodne prostá fyzika a ekonomika před politickým nařízením.

Příjemná překvapení občas přináší už doba předvánoční. Evropská komise začíná pomalu přehodnocovat svůj postoj k zákazu spalovacích motorů. Píše europoslanec Zdechovský.

Evropská komise zvažuje, že o pět let odloží účinnost zákazu spalovacích motorů u hybridních vozů. Důvodem je silný tlak od některých zemí, které patří k největším výrobcům aut v regionu. Evropská komise by měla změny pravidel, která mají automobilový průmysl odklonit od fosilních paliv, zveřejnit

Přijetí Pařížské dohody o klimatu znamenalo přelom, protože sjednotilo téměř všechny státy světa na jednotném cíli, shodli se odborníci, které oslovila ČTK. Stanovený cíl je je udržet nárůst průměrné globální teploty výrazně pod dvěma stupni Celsia oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a pokud možno omezit nárůst na 1,5 stupně. Přesto podle expertů některé její ambice zůstávají stále vzdálené a vyžadují větší politickou a praktickou akci. Pařížská dohoda byla přijata 12. prosince 2015.

Neudržitelná produkce potravin a fosilních paliv globálně každou hodinu způsobuje environmentální škody ve výši 5 miliard dolarů (104,2 miliardy korun), uvádí nová zpráva Global Environment Outlook (GEO) Programu OSN pro životní prostředí. Ukončení páchání těchto škod je podle zprávy klíčovou součástí změn potřebných před tím, než se environmentální kolaps stane nevyhnutelným.

Starý kontinent dohnaly vlastní energetické ideály. Vysoké ceny a rostoucí závislost na americkém LNG nutí vlády přehodnotit dlouholetý odpor k fosilním palivům.

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.

Kanadský předseda vlády Mark Carney a premiérka kanadské provincie Alberta Danielle Smithová podepsali memorandum o porozumění, které připravuje půdu pro stavbu nového ropovodu. Ropovod má mít délku 1100 km a má přivádět ropu z vnitřku provincie na kanadské západní pobřeží, odkud bude směřovat na asijské trhy. Přesné detaily však zatím nejsou známy. Alberta je jedním […]

KOMENTÁŘ / Zaznamenali jste to? Skončila třicátá klimatická konference OSN (COP30, Conference of the Parties, konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu) v brazilském Belému. Konfer…

Čepro chystá miliardovou investici do svých čerpacích stanic. Síť RobinOil přemaluje na EuroOil a rozšíří nabídku občerstvení i paliv.

Globální jednání o klimatu připomínají situaci, kdy lékař sdělí pacientovi s život ohrožujícím onemocněním pár zdvořilostí, potřese mu rukou a objedná...

Česká republika pokračuje ve významných investicích do ochrany životního prostředí. Díky tomu se daří snižovat znečištění ovzduší i příspěvek ke změně klimatu, lépe využívat materiály a snižovat množství odpadů. V řadě dalších oblastí ale ochrana stagnuje nebo dochází ke zhoršování stavu. Aktuální

Česku se daří výrazně snižovat emise skleníkových plynů, zlepšuje se i kvalita ovzduší a obnova lesů. Nicméně stagnuje kvalita povrchových vod a snižuje se rozloha zemědělské půdy. Také doprava je stále závislá na fosilních palivech. Vyplývá to ze Zprávy o životním prostředí za rok 2024 , kterou

Evropská komise představila novou strategii bioekonomiky, která má nahradit fosilní paliva organickými materiály. Cílem je snížit emise CO2 a omezit dovoz ropy a plynu. Evropská komise fosilní paliva chce nahradit využitím domácích zdrojů, jako jsou stromy a zemědělské plodiny. „Navrhovaná nová strategie bude podporovat činnosti, které poskytují udržitelná praktická řešení a alternativy ke kritickým surovinám,“ uvedla EK. Informuje o tom server Politico.

Desetiletí snahy a vývoje nových technologií, klimatických závazků, slibů i úsilí jednotlivců mělo svůj smysl. Směr oteplování jsme skutečně naklonili k lepšímu.

Česku se daří výrazně snižovat emise skleníkových plynů, zlepšuje se i kvalita ovzduší a obnova lesů. Nicméně stagnuje kvalita povrchových vod a snižuje se rozloha zemědělské půdy. Také doprava je stále závislá na fosilních palivech. Vyplývá to ze Zprávy o životním prostředí za rok 2024, kterou projednala vláda.

Rozčarování a negativní reakce. Tak vypadalo hodnocení poslední klimatické konference COP30 v Evropském parlamentu. Český europoslanec Alexandr Vondra (ODS) označil výsledek pro evropskou delegaci za „katastrofální neúspěch“ a přirovnal jej k Napoleonově porážce u Waterloo. Eurokomisař pro klima Wopke Hoekstra diplomaticky přiznal, že by bylo lepší, kdyby se toho dosáhlo více.

Svět kvůli emisím skleníkových plynů míří k oteplení, které dalece přesahuje závazky Pařížské dohody a může lidem zásadně ztížit existenci. Státy se na summitu v Brazílii přesto neshodly na „receptu“ k odklonu od fosilních paliv.

Konference COP30 v Belému, která skončila minulou sobotu, poukázala na hluboké rozpory v globální klimatické politice. Hlavními tématy letošního klimatického meetingu byl tvrdý odklon od fosilních paliv, financování klimatických opatření a budoucnost samotných konferencí COP. COP30 se do historie zapíše nejspíš jako jeden z nejkontroverznějších klimatických meetingů ve své třicetileté historii. O výstupech informovala například […]

Evropská unie přijela na letošní klimatický summit COP30 do brazilského Belému s ambicí ukázat světu cestu. Odlétala s poznáním, že svět má jiné plány. A že ani nejlepší úmysly nestačí, když vám chybí spojenci a váš hlavní partner sedí doma.

Klimatická konference COP30 v Amazonském Belému po dvou týdnech jednání skončila. Očekávalo se, že půjde o okamžik, kdy se politické sliby konečně promění v konkrétní kroky. Konference skončila bez praktického plánu na odchod od fosilních paliv a ukončení deforestace, protože geopolitické rozpory mezi státy znovu odhalily, jak málo jednání odpovídají tomu, co žádají lidé v oblasti klimatu.

Třicáté zasedání smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (COP30) se odehrálo v brazilském Belému, ve strategickém a symbolickém srdci Amazonie. Výsledkem se stal tzv. "Belémský pakt", který je klasickým diplomatickým kompromisem. Pakt sice přinesl dílčí úspěchy, zejména ve finanční oblasti, avšak v klíčové otázce postupu při opouštění fosilních paliv zůstal na místě, což vedlo k rozčarování u mnoha klimaticky ambiciózních států.

Když bude pokračovat klimatická změna současným tempem a nepodaří se ji zpomalit, může do konce století dojít v USA k zaplavení tisícovky míst, kde se skladují nebezpečné chemické látky a odpady, varuje nový výzkum, jehož autoři upozorňují, že Američanům ve skutečnosti zbývá času ještě mnohem méně.

Uhlí přestává vydělávat. Provozovatelé fosilních zdrojů jsou ve ztrátě, nebo musí sledovat dramatický pokles zisku. Konec uhlí je nevyhnutelný a energetiky čekají, jak se k podpoře jeho náhrady postaví stát.

Světové vlády se na klimatické konferenci COP30 v Brazílii dohodly na zvýšení finančních prostředků pro chudé země potýkající se s globálním oteplováním. Kompromisní dohoda ale vynechává jakoukoliv zmínku o fosilních palivech.

Letošní klimatická konference COP30 v pátek oficiálně skončila, do historie se ale zapíše jako jedna z nejrozporuplnějších. V rámci setkání, jehož cílem je zabránit globálnímu oteplování, třeba nepadla zmínka o fosilních palivech.

Vášnivou roztržkou mezi Kolumbií, Panamou a Ruskem skončila třicátá klimatická konference OSN v brazilském Belému. Evropské unii se na ní navíc nepodařilo prosadit hlavní prioritu. Dohoda téměř 200 zemí světa navazuje na ty předchozí z Paříže či Dubaje a uznává potřebu naléhavě řešit člověkem způsobenou změnu klimatu. Neobsahuje ale detailní plán, jak ukončit spalování uhlí, ropy a plynu. Fosilní paliva pak výslovně nezmiňuje.

Světové vlády se na klimatické konferenci COP30 v Brazílii dohodly na zvýšení finančních prostředků pro chudé země potýkající se s globálním oteplováním. Kompromisní klimatická dohoda ale vynechává jakoukoliv zmínku o fosilních palivech, napsala agentura Reuters.

Světové vlády dosáhly v sobotu na klimatické konferenci COP30 v Brazílii kompromisní dohody, která zvyšuje finanční prostředky rozvojovým zemím pro boj s následky globálního oteplování. Text dohody ale vynechává zmínky o fosilních palivech, které chtěla prosadit řada států včetně EU, píše agentura Reuters.

Světové vlády se na klimatické konferenci COP30 v Brazílii dohodly na zvýšení finančních prostředků pro chudé země potýkající se s globálním oteplováním. Kompromisní dohoda ale vynechává jakoukoliv zmínku o fosilních palivech, napsala agentura Reuters.

Světové vlády na klimatické konferenci COP30 v Brazílii dosáhly kompromisní dohody. Ta zvyšuje finanční prostředky pro chudé země potýkající se s globálním oteplováním, vynechává ale jakoukoliv zmínku o fosilních palivech, napsala agentura Reuters.

Konference se sice protáhla, ale vyjednavači nakonec vyřešili patovou situaci vyvolanou požadavkem na odklon od fosilních paliv.

Světové vlády na klimatické konferenci COP30 v Brazílii dosáhly kompromisní dohody. Ta zvyšuje finanční prostředky pro chudé země potýkající se s globálním oteplováním. Vynechává ale jakoukoliv zmínku o fosilních palivech, napsala agentura Reuters.

Téměř 200 zemí schválilo dohodu jednomyslně. Poté se však objevily nečekané komplikace.

Jednání o závěrečném dokumentu klimatické konference COP30 v Belému pokračují i po jejím oficiálním konci včera ve 22:00 SEČ. Uvádí to agentury AFP a DPA. Největší spory panují například ohledně části textu, která by se měla týkat fosilních paliv. Není nyní jasné, kdy by mohlo brazilské předsednictví ohlásit dosažení dohody, nebo selhání jednání.

Propojení energetických sítí je jediným řešením budoucnosti, uvedl evropský komisař pro energetiku Dan Jørgensen. Prosazuje rychlé vybudování energetické unie, která má zajistit posílení kapacit evropské elektrizační soustavy, aby zvládla nápor nových obnovitelných zdrojů. Budoucnost energetiky v Evropě zní z úst evropského komisaře pro energetiku Dana Jørgensena velmi jednoduše.

Několik států, které se účastní klimatické konference OSN COP30 v Brazílii, odsuzuje, že v návrhu na společnou deklaraci chybí jakákoliv zmínka o fosilních palivech. Napsala to dnes agentura AFP. Podle anonymního zdroje brání společnému postupnému upouštění od používání ropy nebo plynu Rusko, Saudská Arábie a Indie, které patří k hlavním vývozcům těchto komodit. Hrozí tak, že ani poslední den konference nenajdou země shodu na podobě závěrečného textu.

Belém (Brazílie) - Světové vlády se na klimatické konferenci COP30 v Brazílii dohodly na zvýšení finančních prostředků pro chudé země potýkající se s globálním oteplováním. Kompromisní dohoda ale vynechává jakoukoliv zmínku o fosilních palivech, napsala agentura Reuters.

Kalendář otočil další list a je čas bilancovat i na poli Konference OSN o změně klimatu, která letos nese číslovku COP30 a probíhá v Brazílii. Právě v těchto dnech vrcholí, přičemž začala 10. listopadu. Nabízí se otázka: přinese nějaký skutečně hmatatelný výsledek, podobně jako COP21 s Pařížskou dohodou, nebo se letošní jednání zařadí mezi další […]

Více než 80 zemí se na klimatické konferenci OSN COP30 v brazilském Belému shodlo na nutnosti odklonu od fosilních paliv v boji proti globálnímu oteplování. Tyto státy na konferenci, která končí v pátek a na níž dnes opět přijede brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva, v úterý vyzvaly, aby klíčovým bodem závěrečné deklarace byla takzvaná cestovní mapa odklonu od fosilních paliv. Deník The Guardian ale napsal, že proti návrhu budou zřejmě Saúdská Arábie či další státy vyvážející ropu.

Více než 80 zemí se na klimatické konferenci OSN COP30 shodlo na nutnosti odklonu od fosilních paliv v boji proti globálnímu oteplování.

Více než 80 zemí se na klimatické konferenci OSN COP30 v Belému shodlo na nutnosti odklonu od fosilních paliv v boji proti globálnímu oteplování.

Česko na klimatické konferenci OSN vystupuje jako země, která chce aktivně spolupracovat na odklonu od uhlí, ropy a plynu. Možná je to na delší dobu naposledy. Projev za Česko totiž v brazilském Belému přednesl Petr Hladík (KDU-ČSL), který je ministrem životního prostředí v demisi. Pokud nová česká vláda vznikne podle současného plánu, na příští globální vyjednávání by mohl jet ministr, který zásadní vliv člověka na změnu klimatu popírá.

Amazonskému pralesu hrozí, že se kvůli odlesňování a vysychání vlivem změny klimatu stane savanou. Vzhledem k tomu, jak důležitý je to ekosystém pro ukládání uhlíku, regulaci oběhu vody na naší planetě nebo pro vývoj léčiv, doplatili bychom na to všichni. Povzbudit vyjednavače na klimatické konferenci OSN v Belému, aby světovou ochranu pralesů posílili, se do ulic vydaly tisíce lidí. Na akci dorazilo i mnoho amazonských domorodých kmenů.

V Událostech, komentářích z ekonomiky hovořili ekonom a hlavní poradce České bankovní asociace Miroslav Zámečník, hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda a europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) o emisních povolenkách ETS 2 nebo o plánech vznikající vlády převést poplatek za obnovitelné zdroje na rozpočet. Debatou provázela Nina Ortová.

Deset let po podpisu Pařížské dohody můžeme konstatovat, že se podařilo zásadně změnit trajektorii budoucího vývoje. A na něm nic nezmění ani motoristické couvání.

Globální emise z fosilních paliv dosáhnou v roce 2025 nového rekordu. Třicet pět států včetně Česka úspěšně snižuje emise při zachování růstu. Cíl udržet oteplení pod 1,5 °C je již prakticky nedosažitelný.

Emisní povolenky, přes všechny jejich myslitelné kontroverze, jsou při ochraně klimatu nejmenším zlem. Svatá válka některých politiků proti nim budí dojem, že je za ní jiný zájem než chránit domácnosti.

Mezinárodní energetická agentura přehodnotila svůj výhled. Namísto rychlého ústupu od fosilních paliv nyní očekává, že poptávka po ropě a plynu poroste až do roku 2050. Hlavním motorem zůstává technologický rozvoj, energetická jistota států a pomalý pokrok v klimatických opatřeních.

Rusko utržilo od začátku války na Ukrajině přes 800 miliard eur z vývozu fosilních paliv. K přepravě nafty vybudovalo v posledních letech stínovou flotilu, kterou tvoří staré tankery bez pojištění plující pod falešnými vlajkami. Zhruba třetina těchto lodí pochází od západních firem. Skryté finanční sítě, které takto umožňují Rusku obcházet sankce na prodej ropy, odhalila