Fosilní palivo

NATO se pustilo do boje s emisemi a chce „zelenou“ armádu. Kromě ruské agrese na Ukrajině se na summitu v Madridu řešila změna klimatu a snížení vojenských skleníkových plynů. „Nebude to snadné, ale jde to zvládnout,“ uvedl šéf NATO Jens Stoltenberg s tím, že se aliance stane „uhlíkově neutrální“ do roku 2050. Emise v civilním a vojenském sektoru chce snížit nejméně o 45 procent do roku 2030, píše web Inside Climate News. Nejvyspělejší vojenská vozidla se odklání od fosilních paliv…

Celosvětové kapacity pro výrobu jaderné energie je zapotřebí do roku 2050 zdvojnásobit, aby se podařilo dosáhnout uhlíkové neutrality. Uvedla to Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Růst produkce jaderné energie by měl rovněž pomoci nynějším snahám vlád posílit energetickou bezpečnost snížením závislosti na dovozu fosilních paliv.

Celosvětové kapacity pro výrobu jaderné energie je zapotřebí do roku 2050 zdvojnásobit, aby se podařilo dosáhnout uhlíkové neutrality. Uvedla to Mezinárodní agentura pro energii (IEA) ve své zprávě. Růst produkce jaderné energie by měl rovněž pomoci nynějším snahám vlád posílit energetickou bezpečnost snížením závislosti na dovozu fosilních paliv.

Aby svět mohl dosáhnout klimatických cílů, bude muset nastat renesance jaderné energie. Tomu však brání celá řada problémů od politických po ryze ekonomické, vyplývá z aktuální zprávy Mezinárodní agentury pro energii.

Návrh evropského parlamentu zakázat od roku 2035 spalovací motory projednala rada ministrů životního prostředí. Poněkud jej zmírnili a vložili do něj klauzuli, podle níž bude možné tento zákon v roce 2026 případně změnit.

Celosvětové kapacity pro výrobu jaderné energie je zapotřebí do roku 2050 zdvojnásobit, aby se podařilo dosáhnout uhlíkové neutrality. Uvedla to Mezinárodní agentura pro energii (IEA) v dnešní zprávě. Růst produkce jaderné energie by měl rovněž pomoci nynějším snahám vlád posílit energetickou bezpečnost snížením závislosti na dovozu fosilních paliv.

Závislost evropských států na ruských fosilních palivech není jediným problémem, který teď starý kontinent v souvislosti s nedalekým válečným konfliktem usilovně řeší. Západ si začíná uvědomovat, že plánovaná zelená tranzice je spojená s jiným velkým hráčem – Čínou a s jejím lithiem.

Ve svém projevu na summitu NATO v Madridu hovořil šéf Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg mimo jiné o snižování emisí skleníkových plynů, a to i ve vojenské oblasti, alternativních pohonech či "zelených technologiích".

Členské státy EU se dohodly na společném postoji k novým úpravám evropské legislativy, které mají adresovat problematiku změny klimatu. Následovat bude vyjednávání o konečné podobě legislativy s představiteli Evropského parlamentu. To již zprostředkuje české předsednictví Rady EU.

Jediná cesta k energetické bezpečnosti, stabilním cenám elektřiny, prosperitě a planetě, na které se dá žít, vede přes odmítnutí fosilních paliv a urychlený přechod k obnovitelným zdrojům.

Německo chce, aby země skupiny G7 upustily od závazku zastavit financování zámořských projektů v oblasti fosilních paliv. Návrh vznikl jako dočasná reakce na současnou energetickou krizi.

S příchodem sankcí spojených s vojenským konfliktem na Ukrajině musí ruští vývozci fosilních paliv v posledních měsících hledat nové zákazníky pro své produkty. To se netýká pouze uhlí či surové ropy, ale rovněž zpracovaných produktů, jako například benzinu.

Evropské státy stojí před několika východisky z aktuální energetické krize. Výběr řešení ovlivní směřování Evropy na dlouhé roky.

Ceny benzinu rostou po celém světě. A zatímco se pozornost soustředí na opatření k řešení rostoucích životních nákladů, mnohem méně pozornosti se věnuje velmi nepříjemné pravdě, že řešení klimatické krize vyžaduje, aby ceny fosilních paliv pro spotřebitele zůstaly navždy vysoké, píše server Ars Technica.

Německo chystá opatření, které nepotěší ekology a napomohou dalšímu oteplování klimatu. Ve snaze zajistit dodávky energií se totiž země bude muset letos v zimě mnohem více upnout ke „starému dobrému“ uhlí.

Americký prezident Joe Biden vyzval Čínu a další ekonomicky silné země, aby znásobily boj proti klimatické změně. Biden uspořádal za svého mandátu už třetí mezinárodní konferenci velkých ekonomik s cílem dohodnout se na společném postupu proti klimatické změně a zlepšit energetickou bezpečnost.

Invaze na Ukrajinu a následná energetická krize jasně ukazují, jak důležité je opustit fosilní paliva a přejít na obnovitelné zdroje. Nebo naopak je invaze dalším odvedením pozornosti od klimatické politiky, která oddaluje přechod od fosilních paliv a vede k nárůstu emisí, píše agentura Bloomberg.

Včera zveřejněné české priority pro předsednictví v Radě EU staví proti sobě agendu snižování emisí a energetické bezpečnosti. Vláda staví do popředí krátkodobý cíl zbavení se závislosti na ruských fosilních palivech. V této souvislosti se chce české předsednictví zaměřit primárně na balík REPowerEU připravený v reakci na únorový útok Ruska na Ukrajinu. Prioritizuje z něj ale rozvoj fosilní infrastruktury, zatímco řešení, která už jsou připravena v rámci legislativních návrhů, jako je posilování obnovitelných zdrojů a úspor energie, ponechává až na druhém místě. Při důrazu na urgenci energetické krize pak působí zcela paradoxně snaha nabídnout jako bezpečnostní a klimatické řešení i jadernou energetiku. Klimatickou legislativu Fit for 55 sice dokument zmiňuje, uvádí ale, že prioritou českého předsednictví bude hlavně odchod od ruských fosilních paliv.

Už v příštím roce by měl v další zemi Evropské unie začít platit zákaz plynových kotlů. Týkat se ale zatím bude jen někoho. V roce 2040 by pak stejná země měla využívání zemního plynu ukončit úplně.

Rusko za svůj export fosilních paliv utržilo během prvních sto dnů války na Ukrajině celkem 93 miliard eur. To odpovídá zhruba 2300 miliardám korun. Částku uvádí studie finského Centra pro výzkum energie a čistého ovzduší, kterou tento institut zveřejnil na začátku týdne. Cituje z ní například francouzská agentura AFP.

Generální tajemník OSN António Guterres dnes varoval před nebezpečným rozporem mezi tím, co požadují vědci a občané v zájmu omezení klimatické změny, a tím, co v tomto směru skutečně dělají vlády. Globální emise skleníkových plynů musí podle Guterrese v tomto desetiletí klesnout o 45 procent, ale aktuální předpovědi hovoří o 14procentním nárůstu, upozornil Guterres prostřednictvím videa účastníky konference Austrian World Summit v Rakousku.

Rusko získalo za prvních 100 dní invaze na Ukrajinu příjmy z vývozu fosilních paliv ve výši 93 miliard eur, a to i přes pokles objemu vývozu v květnu. Příjmy z vývozu fosilních paliv jsou klíčovým faktorem umožňujícím posilování ruské armády a agresivity, neboť zajišťují 40 procent příjmů federálního rozpočtu. Informovalo o tom nezávislé Centrum pro výzkum energetiky a čistého ovzduší (CREA).

Čína po únorovém zahájení rusko-ukrajinského ozbrojeného konfliktu předstihla Německo na pozici největšího dovozce ruských energií. Francie, Belgie a Nizozemsko od února dovozy fosilních paliv z Ruska ještě zvýšily. Ve své zprávě to v pondělí uvedlo nezávislé finské Středisko pro výzkum energií a čistého vzduchu (CREA). Rusko podle něj za prvních 100 dnů války, tedy od 24. února do 3. června, získalo z prodeje ropy, uhlí a zemního plynu asi 93 miliard eur (2,3 bilionu Kč). To je asi 23 miliard…

Hlavním sponzorem Ruska během jeho války na Ukrajině je Evropská unie, spočetl finský institut. EU platí Rusku během války 14 miliard korun denně za fosilní paliva, i když třeba Francie mohla příslušné dodávky „utnout“.

Rozvoj obnovitelných zdrojů v Česku dlouhodobě stagnuje. Poukazuje to na jednu nebezpečnou vlastnost převažujícího českého vztahu k Evropské unii. Dokud se nedomluvíme na cíli, neuděláme ani ťuk. České předsednictví EU nám vzhledem k neklesající spotřebě fosilních paliv z Ruska dává vhodnou příležitost opustit perspektiv cílů a začít změny konečně realizovat.

Rusko může nyní získat více příjmů z prodeje fosilních paliv než před invazí na Ukrajinu, podle jednoho amerického představitele.

Konec spalovacích motorů se stále rychleji přibližuje. Další velká automobilka nyní oznámila, že v příštích letech doplní svou nabídku o další elektrické modely. V následujících letech pak prodej spalovacích motorů ukončí úplně.

Plynové kotle musí do několika let skončit. Podle ekologických expertů v současnosti není jiné řešení než přechod na tepelná čerpadla. Těch se ale obávají nejen domácnosti, které bydlí v energeticky náročných budovách. Právě těm by se totiž mohly dramaticky zvýšit účty za energie.

Budoucnost našeho druhu visí v tomto kritickém okamžiku lidských dějin na vlásku. Podle výsledků nového znepokojivého výzkumu lidstvo buď najde způsob, jak využít energii potřebnou k bezpečnému opuštění naší planety, nebo skončíme sami v důsledku nějaké katastrofické události.

Americké ropné giganty využívají invaze na Ukrajinu, aby prosadily své obchodní zájmy. Podle think-thanku Influence Map k tomu využívají sociální sítě v čele s Facebookem. Jejich inzerce pak podkopává i současnou klimatickou politiku prezidenta Bidena.

Ropa je hnusná, smradlavá tekoucí kaše, která vznikla v minulosti ze zemřelých zvířat a rostlin. Z nechutného mixu chcíplin. Tmavě hnědá, vazkavá, nic krásného.

Bidenova administrativa chce rozvíjet obnovitelné zdroje energie, ale americká přenosová soustava na to není připravená. Je zastaralá a bez obrovských investic bude přibývat počet výpadků proudu.

Řada evropských zemí ve snaze zabránit po případném přerušení dodávek plynu Ruskem kolapsu svého energetického systému obnovuje provoz uhelných elektráren. S touto alternativou počítá například Německo, které v současné době připravuje právní rámec pro reaktivaci elektráren na fosilní paliva, jak informoval magazín Balkangreenenergynews.com. Jejich provoz přitom dle původního záměru měl být ukončen v průběhu letošního a příštího roku.

O tom, že se Evropa zbaví závislosti na Rusku v oblasti fosilních paliv, bylo rozhodnuto dávno před válkou na Ukrajině, prohlásil v rozhovoru pro deník FORUM 24 ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN).

Válka na Ukrajině odvádí pozornost od změny klimatu a zároveň odhaluje sebevražednou závislost světa na fosilních palivech. Před začátkem klimatické konference ve Švédsku to prohlásil generální tajemník OSN António Guterres, uvedla agentura AP.

Velcí vývozci ropy sdružení v organizaci OPEC nebudou nijak výrazně zvyšovat svou těžbu i přes napjatou situaci na trhu. Tvrdí to zdroje agentury Reuters.

Čína výrazně navyšuje nákupy ropy z Ruska za výhodné ceny. Čínští zákazníci tak alespoň částečně zaplňují výpadek obchodu Ruska se západními odběrateli. Uvedla to agentura Reuters na základě údajů o přepravě ropy a komunikace s obchodníky. Čína během posledního měsíce obrátila.

Německo se ve snaze zajistit alternativu k ruským dodávkám plynu v poslední době obrací na řadu exportérů napříč celým světem. Jedním z potenciálních dodavatelů plynu do Německa by se mohl stát i západoafrický stát Senegal.

Na druhé straně planety zvolili změnu. V australských parlamentních volbách vyhráli opoziční labouristé a jejich lídr Anthony Albanese. Ten nasliboval snižování emisí a celkově lepší život, složil premiérskou přísahu, načež odletěl na mezinárodní summit. Čím vším si chce Australany jejich nová vláda získat?

Evropská komise poskytla další podrobnosti k tomu, jak ukončit závislost Evropy na ruských fosilních palivech. Informace přinesl web BBC.

Česká republika společně s V4 dostala výjimku z balíčku sankcí proti Rusku. S nákupem ropy by vláda chtěla pokračovat až do roku 2024. Budeme tedy dále financovat Putinovu invazi?

Evropský plán RePowerEU, který má snížit závislost na ruských fosilních palivech má podle ekologických organizací trhliny. Místo výstavby nové fosilní infrastruktury by podle organizace Greenpeace mělo docházet k rychlejší výstavbě obnovitelných zdrojů.

Společně nakupovat plyn, zrychlit přechod na obnovitelné zdroje energie, zlepšit efektivitu využití vyrobené energie a více ji uspořit. To jsou hlavní body plánu REPowerEU, jehož podrobnosti Evropská komise zveřejnila ve středu 18. května. Plán je reakcí na narušení celosvětového trhu s energií způsobené ruskou invazí na Ukrajinu.

Bezprecedentní sankce západních velmocí měly vést k fatálnímu oslabení ruské ekonomiky. Mnohé společnosti zrušily své pobočky v Rusku a distancovaly se od tamního trhu. Zmrazeny byly rezervy ruské centrální banky. Ruská ekonomika utrpěla neskutečný šok, nicméně postupně se z něj vzpamatovává. Jde jí to poměrně dobře. Určitě lépe, než bychom si přáli. Proč tomu tak je? Důvodů bychom našli hned několik. Podle analytiků prestižního časopisu The Economist je ruské hospodářství poměrně značně odolné.

Součástí plánu má být zvýšení dovozu většího množství neruského plynu, rychlejší zavádění obnovitelných energií a větší úspora energie.

Ať už to zní jakkoli, válka na Ukrajině je příležitostí pro rozvoj vodíkových technologií. Rostoucí ceny fosilních paliv a nezávislost na Rusku by mohly v blízké budoucnosti učinit to, co bylo dříve příliš drahé, rentabilním, píše server Markets Germany.

Nizozemsko chce od roku 2026 zakázat instalaci nových plynových kotlů. Nahradit by je měly hybridní tepelná čerpadla, systémy dálkového vytápění či elektrické kotle.

Válka na Ukrajině odsunula téma Green Dealu na druhou kolej, byť možná okrajově. Evropská unie ale nadále řeší, jak dál s fosilními palivy, například zemním plynem, a to zejména v souvislosti s dodávkami z Ruska. Europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti) ve vysílání CNN Prima NEWS podotkl, že většina EU se chce od těchto paliv z Ruska odstřihnout, problém však představuje Maďarsko. Europoslanec Jan Zahradil (ODS) jeho slova kritizoval.

Rusko začalo používat dodávky fosilních paliv jako „zbraň“, důkazem je přerušení dodávek Gazpromu Germania, bývalé dceřiné společnosti Gazpromu. Situace se sice vyhrocuje, ale ovlivněné objemy plynu lze kompenzovat. Německo by se se zastavením dodávek ruského plynu mohlo vyrovnat již v nadcházející zimě. Uvedl to německý ministr hospodářství a klimatu Robert Habeck.

Americká nezisková organizace Rocky Mountain Institute (RMI) zabývající se ochranou životního prostředí uvedla, že zelený vodík dovážený do Evropy bude v roce 2024 levnější než všechny druhy vodíku vyráběného na evropském kontinentu, a dodala, že dovážený zelený vodík by také mohl EU pomoci zbavit se závislosti na fosilních palivech – a zejména na ruském plynu.

Zelení ve Švýcarsku přišli s novým plánem jak snížit závislost země na ruských fosilních palivech a zároveň snížit emise skleníkových plynů. O vybraných nedělích by tak podle nich měla být zakázána téměř veškerá doprava.

Už do tří let by měla být na každé vhodné střeše veřejné budovy fotovoltaika. Alespoň s tím počítá návrh nového plánu REPowerEU, který chce Evropská komise schvalovat v příštím týdnu. Balíček nových opatření by měl pomoci snížit závislost na ruských fosilních palivech.

Větší podporu i dostupnost obnovitelných zdrojů energie (OZE) a snížení závislosti Česka na fosilních palivech dnes žádala dvacítka aktivistů na happeningu v Praze. Demonstranti na Malostranském náměstí nafoukli a vztyčili sedmimetrovou sochu takzvaného fosilosaura, která měla symbolizovat fosilní průmysl. Akci uspořádaly ekologické organizace Hnutí Duha a Limity jsme my.

Ekologové dnes na Malostranském náměstí v Praze vztyčili Fosilosaura. Ten má ukazovat na nutnost ukončení těžby a spalování fosilních paliv a na problémy, které jsou s nimi spojené. Organizace také vyzvaly politiky k vystoupení z Energetické charty.

Podle Filipínské komise pro lidská práva existují právní důvody k tomu, aby za dopady změny klimatu nesly odpovědnost korporace, které jsou označované jako „carbon major“. Ty podle této komise vědomě přispěly k základním příčinám změny klimatu a tím porušily lidská práva Filipínců.

Válka na Ukrajině přinesla po celé Evropské unii obrovské změny v oblasti energetiky. Jednotlivé země přichází s úplně novými koncepty, jak současnou krizi a budoucí rizika řešit. Řadí se k nim i Německo. Tamější ministr hospodářství Robert Habeck v této souvislosti uvedl, že snížení závislosti na ruském plynu až na deset procent v příštích dvou letech si vyžádá ze strany Německa obrovské úsilí.

V Německu vyzývá předseda motoristů k jízdě na kole: kdo nejede autem, nepodporuje Putina. Dokážeme se i v Česku vzdát posvátné porevoluční modly? Uvádíme další díl Všichni tady umřeme.

Spojené království by podle premiéra Borise Johnsona mělo začít masivně investovat do jaderných elektráren. Podle premiéra by měla každý rok otevřít alespoň jedna nová jaderná elektrárna.

Příjmy, které Kreml získává z exportu fosilních paliv do EU, od začátku ruské invaze na Ukrajinu prudce vzrostly. Ačkoli evropské země hledají alternativní zdroje, režim prezidenta Vladimira Putina na nich za poslední dva měsíce vydělal 44 miliard eur. Příčinou jsou vysoké ceny, nikoli objemy. Evropa sice připravuje ropné embargo a ozývají se hlasy volající po odpojení od ruských plynovodů, trhy však v tomto ohledu žádné velké změny neočekávají.