Franta Sauer

Švejk, švejkovina, švejkovat. Slova, která se stala běžnou součástí naší slovní zásoby a asi není třeba je dlouze vysvětlovat. Dnes je tomu přesně 105 let, kdy tiskem vyšel první dvaatřicetistránkový sešit veledíla Osudy dobrého vojáka Švejka. Za vydáním stojí dvojice Franta Sauer a Jaroslav Hašek, spisovatel, který je neodmyslitelně spjatý s Lipnicí nad Sázavou. O ilustrace válečného románu se postaral Josef Lada.

FOTOGALERIE: Minule jsem končil větou, na kterou navazuji: Tak tedy někdejší „Ferda“, tenkrát dvanáctiletý Arnošt Sauer junior, sedí dnes přede mnou a ochotně se nechává dál zpovídat... Dnes jeho zábavné i smutné vyprávění končí.

FOTOGALERIE: Jedno z biografických hesel popisuje Františka Sauera takto: „Byl český proletářský spisovatel, příslušník pražské umělecké bohémy, známý nejen pro svá literární díla, ale i pro politickou činnost. Byl jedním ze zakládajících členů anarchistického hnutí v Praze, se svými přáteli zorganizoval po pádu Rakouska-Uherska stržení Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí. Byl blízkým přítelem spisovatele Jaroslava Haška.“

FOTOGALERIE: Antonín Zápotocký jako návštěvník Montmartru? Když jsem poprvé našel zmínku o tom, že do legendárního Waltnerova podniku na Starém Městě přicházel i náš budoucí prezident, připadalo mi to absurdní.

Švejk, švejkovina, švejkovat. Slova, která se stala běžnou součástí naší slovní zásoby a asi není třeba je dlouze vysvětlovat. Dnes je tomu přesně 104 let, kdy tiskem vyšel první dvaatřicetistránkový sešit veledíla Osudy dobrého vojáka Švejka. Za vydáním stojí dvojice Franta Sauer a Jaroslav Hašek, spisovatel, který je neodmyslitelně spjatý s Lipnicí nad Sázavou. O ilustrace válečného románu se postaral Josef Lada.

FOTOGALERIE: Rozhovor s druhou ženou Longena, paní Longenovou – Breyerovou, který pořídil autor v Košířích, pokračuje… (pokračování z minulého týdne)

Představitel prvorepublikové bohémy František Sauer nedokončil základní školu a přesto hodně a rád četl. Vyučený zámečník po vykonání tovaryšské cesty po zemích monarchie se k řemeslu nevrátil. Jeho „pracovištěm“ se staly pražské hospody.

Praha, metropole České republiky, je městem s bohatou historií a jedinečným charakterem. Mnohá místa jsou dnes notoricky známá, ale víte, jak vypadala Praha před 100 lety? Možná byste ji poznali jen horko těžko.

Městská část Praha 3 připomíná 140 let od narození Franty Sauera, kterému se přezdívá poslední žižkovský bohém. Výročí jeho narození si lidé připomenou v prosinci, už teď však žižkovská radnice přichází s projektem, který potěší nejen fanoušky samotného Františka Sauera.

Po vyhlášení samostatného Československa 28. října 1918 se zvedla antihabsburská nálada. V ulicicích se přemalovávaly německé nápisy, strhávala se domovní znamení a 3. listopadu padl i významný Mariánský sloup na Staroměstském náměstí. Ten už je ovšem zpět, ale zapomíná se, za jakých konkrétních okolností šel v rozbouřené době k zemi.

V pondělí 21. června uplynulo přesně 400 let od slavné tečky za svobodomyslnými Českými zeměmi doby Rudolfa II., v nichž bylo po fundamentalistickém středověku (kdy katolická církev upalovala kacíře, zatímco Jan Žižka házel adamity do studní) poprvé v křesťanské Evropě uzákoněno svobodné vyznávání odlišné víry. Po prohrané Bílé hoře nechal nový fanatický císař Ferdinand II. exemplárně na pražském ´Staromáku´ popravit 27 vůdců převážně protestantského stavovského povstání proti své ultrakatolické vládě. Zdá se, že i přesto, že dnešní Česká republika je ´nejvíc bez vyznání´ v Evropě, rozdělení na ´dvojí lid´ v našem národě pokračuje. Cítí a chtějí to tak ale všichni?

Za pokusu o zapálení mariánského sloupu na pražském Staroměstském náměstí dostal v úterý od Obvodního soudu pro Prahu 1 aktivista Jiří Fiala (57) půlroční podmínku. Fialovi hrozil za výtržnictví až tříletý trest vězení. Zároveň má zaplatit přes sedm tisíc za způsobenou škodu. Fiala se proti rozsudku na místě odvolal.

Vyšly dvě knihy o mariánském sloupu na Staroměstském náměstí. První je určena těm, kterým se vrátil pošlapaný symbol jejich víry, druhá zůstává na "bezpečné" půdě 17. století.

Jak to v roce 1918 bylo se strhnutím Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze? Co tento sloup v dobách Rakousko-Uherska pro velkou část našich předků skutečně znamenal? Přečtěte si svědectví Franty Sauera - Kysely z roku 1923, který se na zbourání sloupu přímo podílel.

Institut pomníku nabývá v hybridním světě na významu svou jednoznačností. Vyčnívá nad všechny internety.

Kolem zboření nově obnoveného Mariánského sloupu v Praze koluje mnoho legend, nejasností a nepravd. Přinášíme vám jedinečné svědectví o průběhu stržení sloupu na Staroměstském náměstí, jak ho o pár let později v roce 1923 sepsal Franta Sauer - Kysela, jeden z organizátorů celé akce.

Jak jsme už v pátek informovali, na pražské Staroměstské náměstí se zřejmě vrátí Mariánský sloup v podobě repliky, kterou vytvořil sochař Petr Váňa. Je dobrý čas si připomenout historii sloupu a jeho stržení.