Franta Sauer

Po vyhlášení samostatného Československa 28. října 1918 se zvedla antihabsburská nálada. V ulicicích se přemalovávaly německé nápisy, strhávala se domovní znamení a 3. listopadu padl i významný Mariánský sloup na Staroměstském náměstí. Ten už je ovšem zpět, ale zapomíná se, za jakých konkrétních okolností šel v rozbouřené době k zemi.

V pondělí 21. června uplynulo přesně 400 let od slavné tečky za svobodomyslnými Českými zeměmi doby Rudolfa II., v nichž bylo po fundamentalistickém středověku (kdy katolická církev upalovala kacíře, zatímco Jan Žižka házel adamity do studní) poprvé v křesťanské Evropě uzákoněno svobodné vyznávání odlišné víry. Po prohrané Bílé hoře nechal nový fanatický císař Ferdinand II. exemplárně na pražském ´Staromáku´ popravit 27 vůdců převážně protestantského stavovského povstání proti své ultrakatolické vládě. Zdá se, že i přesto, že dnešní Česká republika je ´nejvíc bez vyznání´ v Evropě, rozdělení na ´dvojí lid´ v našem národě pokračuje. Cítí a chtějí to tak ale všichni?

Za pokusu o zapálení mariánského sloupu na pražském Staroměstském náměstí dostal v úterý od Obvodního soudu pro Prahu 1 aktivista Jiří Fiala (57) půlroční podmínku. Fialovi hrozil za výtržnictví až tříletý trest vězení. Zároveň má zaplatit přes sedm tisíc za způsobenou škodu. Fiala se proti rozsudku na místě odvolal.

Vyšly dvě knihy o mariánském sloupu na Staroměstském náměstí. První je určena těm, kterým se vrátil pošlapaný symbol jejich víry, druhá zůstává na "bezpečné" půdě 17. století.

Jak to v roce 1918 bylo se strhnutím Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze? Co tento sloup v dobách Rakousko-Uherska pro velkou část našich předků skutečně znamenal? Přečtěte si svědectví Franty Sauera - Kysely z roku 1923, který se na zbourání sloupu přímo podílel.

Institut pomníku nabývá v hybridním světě na významu svou jednoznačností. Vyčnívá nad všechny internety.

Kolem zboření nově obnoveného Mariánského sloupu v Praze koluje mnoho legend, nejasností a nepravd. Přinášíme vám jedinečné svědectví o průběhu stržení sloupu na Staroměstském náměstí, jak ho o pár let později v roce 1923 sepsal Franta Sauer - Kysela, jeden z organizátorů celé akce.

Karel Křivan v eseji nastoluje docela zásadní otázku, jestli Praha nemá zásadnější problémy, než je kopie barokního sloupu na Staroměstském náměstí.

Jak jsme už v pátek informovali, na pražské Staroměstské náměstí se zřejmě vrátí Mariánský sloup v podobě repliky, kterou vytvořil sochař Petr Váňa. Je dobrý čas si připomenout historii sloupu a jeho stržení.