Gestapo

Když zemřít, tak čestně, napsal generál Ludvík Krejčí (1890-1972), po roce 1938 nejvyšší představitel branné moci u nás, v jednom ze svých hlášení. Ač generál, Krejčí byl za protektorátu vězněm gestapa, které ho umístilo do své věznice v terezínské pevnosti. Na cele číslo 9, kde s dalšími pobýval, mu ve středu odhalili pamětní desku.

Období Protektorátu Čechy a Morava (1939–1945) představuje nejtemnější kapitolu moderních českých dějin. Zatímco národ jako celek trpěl pod nacistickou okupací a tisíce jeho občanů se aktivně zapojily do odboje, existovala i odvrácená tvář této doby – kolaborace. V některých případech to byla jen pasivní snaha o přežití, ale dnešní video bude o aktivních spoluobčanech, kteří se vědomě rozhodli sloužit nacistickému režimu. Pojďme si tedy připomenout jejich motivaci, činy a konečný osud.

Přesný počet Židů zajatých s pomocí Stelly není znám, odhady se pohybují od 600 do 3000. Stella byla v komunitě ukrývaných velmi obávaná. Podle Inge Deutschkron, která přežila holokaust, měla pověst člověka, který dokáže odhalit skrývající se Židy a přeběhlíky. V posledních letech války Stellou v židovských komunitách všeobecně opovrhovali, a dokonce jí vyhrožovali smrtí. Nacisté nakonec porušili slib, že ušetří životy Stelliných rodičů, a v únoru 1944 je deportovali do terezínského ghetta, které se nacházelo v protektorátu Čechy a Morava. Stella prosila své nadřízené, aby její rodiče uchránili, ale marně. Po válce jí však byl slíben čestný árijský status. Její rodiče byli později převezeni do Osvětimi a zavražděni...