Gripen

Švédsko 28. května oznámilo dar až 16 letounů Gripen C/D Ukrajině. První stroje mají létat nad frontou v roce 2027, a s nimi přijde raketa Meteor.

Ottawa zvažuje snížení objednávky F-35 z původních 88 kusů na přibližně 30 a zbytek flotily dozbrojit šedesátkou švédských Gripenů E.

Ukrajinské letectvo roste díky F-16, Mirage i Gripenům. Počet strojů ale ukazuje jen část mnohem složitější letecké rovnice.

Ukrajinská armáda a vojenští analytici vkládají naděje do nasazení nového typu rakety, která by mohla zásadně změnit dynamiku vzdušné obrany. Tato zbraň je navržena speciálně s cílem eliminovat největší současnou hrozbu – ruská letadla odpalující ničivé řízené letecké bomby. Střela dokáže zasáhnout nepřátelské letouny na extrémní vzdálenost.

Před více než rokem začala kanadská vláda premiéra Marka Carneyho (Liberální strana) veřejně přehodnocovat plánovaný nákup 88 amerických stíhaček páté generace F-35A Lightning II. Hlavním důvodem jsou přetrvávající diplomatické a obchodní spory se Spojenými státy.

První F-16 teprve dokazují, co umí. Kyjev už ale plánuje dál – s fransouzskými Mirage na obzoru a s Gripeny ve hře. Za několik let by ukrajinské letectvo mohlo mít víc společného se Stockholmem než s Moskvou. Článek Od F-16 po Gripen: Jak se mění ukrajinské nebe se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Ukrajinská stránka Pulse of Ukraine přinesla vyjádření pilota Vadima Vorošilova pod pseudonymem „Karaya“, který vymění MiG-29 za JAS-39 Gripen, a právě prochází výcvikem ve Švédsku.

NÁZOR / Stovky ruských vozidel hoří. Ruští váleční komentátoři bijí na poplach. Ukrajina vítězí, postup Rusů se skoro zastavil. Takové a další zprávy tvoří náplň médií. Jejich význam je relevantní, al…

Poslední květnová neděle je tu a s ní i náš pravidelný přehled toho nejzajímavějšího, co jsme pro vás v uplynulém týdnu na CzechCrunchi připravili. Věděli jste třeba, že Seznam kdysi zachránily stíhačky Gripen? Zajímavý a málo známý detail z 30leté historie české internetové jedničky sepsal kolega Luboš Kreč. A zaregistrovali jste kauzu český Comic-Con? Co se okolo tohoto svátku všech nadšenců do komiksů, knih, her, filmů a seriálů děje a v následujících měsících ještě bude dít, zmapoval kolega Michal Mančař. Máme toho ale ještě mnohem víc. Tak si udělejte pohodlí a dopřejte si chvilku času se zajímavým čtením.

Švédský premiér Ulf Kristersson stál vedle Volodymyra Zelenského na tiskové konferenci a jeho vzkaz byl jasný: Švédsko dodá Ukrajině stíhačky Gripen. A s nimi i něco, co by mohlo změnit pravidla hry – špičkové střely vzduch-vzduch Meteor s dosahem až dvě stě kilometrů. Článek Pomůže Gripen s Meteorem konečně zastavit ruské klouzavé bomby? se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Gripen s Meteorem slibuje dlouhý dosah proti ruským strojům, jenže vzdušný boj nad Krymem má mnohem složitější pravidla.

Ukrajina může s Gripenem získat stíhačku, která není stavěná jen na výkon ve vzduchu, ale i na přežití mezi útoky.

Ještě před několika lety šlo o scénář, který většina evropských armád považovala za málo pravděpodobný. Teď ale Švédsko otevírá dveře jednomu z největších leteckých balíků celé války. Ukrajina může získat moderní stíhačky Gripen a spolu s nimi i rakety dlouhého dosahu, systémy elektronického boje a další technologickou podporu.

Švédsko ve čtvrtek 28. května oznámilo dar až 16 stíhaček Gripen C/D a záměr prodat Ukrajině dalších 20 kusů nejnovější verze E/F.

Švédsko a Ukrajina ve čtvrtek 28. května 2026 spustily dosud největší západoevropskou stíhačkovou dohodu pro Kyjev: až 36 Gripenů a k nim střely Meteor s náporovým motorem.

Švédsko daruje Ukrajině 16 starších stíhaček Gripen. Kyjev zároveň v budoucnu hodlá nakoupit dalších až 20 stíhaček ze švédských továren, které zaplatí pomocí půjčky od Evropské unie. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj kvůli tomu přiletěl do Švédska, aby dohodu potvrdil. „Rusové nalétávají ze stále stejných pozic, takže na obranu stačí i malý počet,“ říká pro Český rozhlas Plus vojenský analytik Jiří Vojáček.

Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj po návštěvě švédského města Uppsala oznámil nákup 20 nejnovějších víceúčelových stíhaček Gripen E/F. Hodnota kontraktu se odhaduje na 2,5 miliardy eur (61 miliard Kč). Kromě toho napadená země začátkem příštího roku obdrží 16 starších Gripenů C/D z výzbroje švédského letectva.

Hradecké letiště má za sebou úspěšnou generálku na víkendovou Aviatickou pouť. Nejenže uspělo při klíčové kontrole Úřadu pro civilní letectví, přivítalo ale taky první z víc než čtyř desítek letadel, která se o víkendu divákům představí. Už ve čtvrtek odpoledne přistála na ranveji dvojice elitních německých stíhaček Eurofighter Typhoon.

Smlouva na dodávku gripenů pro Ukrajinu podepsána. Když švédský premiér Ulf Kristersson a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na letecké základně v Uppsale oznámili dohodu o dodávce stíhacích letounů JAS 39 Gripen, nešlo o pouhé rozšíření seznamu západní vojenské pomoci.

Švédsko je připraveno darovat Ukrajině 16 stíhacích letounů Gripen C/D a zároveň jednat o prodeji až 150 nejmodernějších strojů verze E. Premiér Ulf Kristersson mluví o „gamechangeru“, prezident Volodymyr Zelenskyj o „nejlepší dlouhodobé ochraně Evropy“. Co se za těmito slovy skrývá – a proč se o Gripenech mluví právě teď? Článek Gripeny míří na Ukrajinu. Švédsko nabízí stíhačky a otevírá cestu k obřímu kontraktu se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy čtvrtka 28. května 2026.

Švédsko daruje Ukrajině šestnáct starších bojových letounů Gripen verze C/D a prodá až dvacet strojů v nejmodernější verzi E/F za 2,5 miliardy eur (60,72 miliardy korun). Informují o tom agentury s odvoláním na úřady. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek přicestoval do Švédska, kde jednal s čelnými představiteli tamní vlády a zbrojního průmyslu.

Během čtvrteční návštěvy ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ve Švédsku tamní premiér Ulf Kristersson oznámil, že jeho země věnuje Ukrajině šestnáct letounů staršího typu JAS-39 C/D Gripen.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přiletěl do Švédska, kde s tamními lídry stvrdil dohodu v oblasti letecké obrany. Stockholm daruje Kyjevu 16 starších stíhaček a zahájí prodej novějších verzí.

Švédský premiér Ulf Kristersson oznámil, že Stockholm daruje Ukrajině 16 gripenů starší verze JAS 39 C/D. Uvedl to na čtvrteční tiskové konferenci na letecké základně v Uppsale, kde se setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Dalších 20 stíhaček, tentokráte nejnovějších gripenů E, pak Švédsko Ukrajině prodá za asi 2,5 miliardy eur (přes 60 miliard korun). Informuje o tom tamní stanice TV4.

Stockholm - Švédsko daruje Ukrajině jako součást pomoci napadené zemi 16 starších stíhacích letounů JAS 39 Gripen verze C/D a v první fázi prodá Kyjevu až 20 nových strojů v provedení E/F za 2,5 miliardy eur (61 miliard Kč). Ukrajina, která se pátým rokem brání ruské agresi, bude nákup financovat z již schválené půjčky EU. Informovaly o tom dnes tiskové agentury Reuters a AFP s odvoláním na úřad ukrajinského prezidenta a prohlášení švédské vlády.

Švédský premiér Ulf Kristersson svolal na čtvrtek na leteckou základnu v Uppsale tiskovou konferenci, na které se podle švédského tisku chystá oznámit razantní rozšíření letecké spolupráce s Ukrajinou. Podle očekávání půjde o oznámení zahájení dodávek letounů JAS 39 Gripen na Ukrajinu.

Švédská vláda 28. května oznámila, že Ukrajina získá až 36 víceúčelových bojových letounů Gripen, 16 starších darem a 20 nových za unijní úvěr v hodnotě přes 62 miliard korun.

Nemám ve zvyku se vracet ke svým komentářům, stojím si za nimi, ani zpětně nemám nic, co bych na nich po týdnech, měsících či letech měnil nebo doplňoval. Tentokrát udělám výjimku. Minulý týden jsem velice stručně připomněl, že to byla vláda ODS, která nám tady zavedla účetní triky ve vykazování výdajů na obranu, které nás nyní tak nepěkně a v nejméně vhodný čas doběhly.

Gripen není okázalý jako F-35, ale sází na rychlý návrat do vzduchu, krátké dráhy a odolnost, která dává v Evropě smysl.

Šéf Saabu v květnu 2026 řekl, že dohoda o až 150 Gripenech pro Ukrajinu může být hotová během několika měsíců. Výroba v takovém objemu je ale jiný příběh.

V den 81. výročí konce druhé světové války se politici a zástupci armády na Vítkově zúčastnili vzpomínkového ceremoniálu. Prezident Petr Pavel promluvil o nutnosti poučit se z minulosti a potřebě Evropy zůstat jednotná. Na památníkem pak proletěly dva gripeny, transportní letoun CASA a dva bojové letouny L159.

Gripeny dávají Ukrajině šanci stavět letectvo jinak, s důrazem na rychlý provoz, odolné zázemí a pružné nasazení.

Letiště Aeroklubu Plasy na Plzeňsku hostilo o víkendu leteckou show Den ve vzduchu. Několikahodinový program zahrnoval přelety, akrobatická vystoupení i ukázky historických letounů. Diváci mohli zažít české i světové premiéry a průlety armádních stíhaček JAS-39 Gripen. Letecký den v Plasích má již více než dvacetiletou historii a každoročně startuje sezonu leteckých show, sdělil mluvčí akce Jonáš Novotný.

Gripeny mohou Ukrajině nabídnout víc než jen nové stíhačky. Rozhodující je výcvik pilotů, provoz z krátkých ploch i moderní výzbroj.

Švédské stíhačky Gripen budí pozornost kombinací moderní výzbroje a nižších nároků, než jaké mají některé verze F-16.

K ruské provokaci musela vzlétnout hned dvě alianční letectva, která vyprovázela několik letounů od vzdušného prostoru NATO nad Baltským mořem.

Hlasitá rána se rozezněla ve čtvrtek navečer nad Jabloncem a postupně i obcemi v okolí. Kolem přehrady v tu chvíli byla spousta lidí a čilý ruch na chvíli ustal. I běžci zastavili a vzhlédli k obloze. Lidé na Facebooku komentovali událost s tím, že se jim otřásala okna a někteří spojovali zvuk se srážkou vlaku s autem, ke které vyjížděly v tu chvíli i záchranné složky. Zvuk ale způsobil přelet stíhaček nadzvukovou rychlostí.

Velmi tichá ruská ponorka proplouvala v blízkosti Švédska a Dánska, což si vyžádalo nasazení Gripenů. Tedy letadel, která by na ni ani nemohla zaútočit.

Švédský Saab pracuje na nástupci Gripenu, který má definovat letectvo budoucnosti. Zatím ale není jasné, jestli vůbec vznikne.

Švédsko zaznamenalo pohyb ruské ponorky v citlivé oblasti mezi Severním a Baltským mořem. Nasazené letouny Gripen ji doprovázely v rámci standardního monitorování.

GLOSA / V pátek v brzkých večerních hodinách vzlétly ve Švédsku dva gripeny, aby si jejich posádky mohly prohlédnout ruskou útočnou ponorku, která proplouvala úžinou Kattegat. V těchto strategicky významných místech se potkává Severní moře s Baltem a zejména severní část je směrem ke švédskému pobřeží plná drobných skalnatých ostrůvků zvaných šéry.

Švédské Gripeny doprovodily ruskou ponorku Kilo v Kattegatu. Napjatý detail severních vod i tiché logiky vojenského dohledu.

Společnost Saab ve své tiskové zprávě informovala o představení prvního nadzvukového stíhacího letounu Gripen E vyrobeného na území Brazílie. Ceremoniál proběhl 25. března v průmyslovém areálu společnosti Embraer v Gavião Peixoto ve státě São Paulo.

Ze základny taktického letectva v Čáslavi by měly v budoucnu vzlétat letouny F-35.

Dne 25. března 2026 zažila Brazílie v závodě společnosti Embraer v Gavião Peixoto významnou událost. Veřejnosti byl slavnostně představen první víceúčelový stíhací letoun F-39E Gripen sestavený přímo v Brazílii. Ceremoniálu se zúčastnili zástupci brazilských a švédských úřadů, společností Saab a Embraer i velení brazilského letectva FAB (Força Aérea Brasileira). Také brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva událost osobně podpořil.

Gripen E byl vyvinut s cílem řešit vyvíjející se hrozby, zejména ty pocházející z Ruska, které je považováno za hlavní bezpečnostní hrozbu, které Švédsko čelí. Softwarově definovaná architektura má stroji zajistit relevantní budoucnost po desítky let.

Přesto, že se Ukrajina nachází ve značných finančních problémech, aktivně usiluje o nákup moderních stíhaček ze Švédska a Francie s cílem posílit své letectvo. Prezident Volodymyr Zelenskyj nedávno oznámil, že země už připravuje zálohu na švédské Gripeny a francouzské letouny Rafale. Toto rozhodnutí vychází ze schůzky prezidenta s ukrajinským ministrem obrany 4. března, píše belgický ekonomický portál Business AM.

Jednání mezi USA a Filipínami ohledně možného nákupu 20 stíhačů F-16 se zatím pozastavilo kvůli rozpočtovým problémům Manily. Ta se poohlíží i po jiných, levnějších možnostech.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu poskytují evropské státy napadené zemi vojenskou pomoc. Švédsko bylo na tomto poli zvlášť aktivní.

Za pár dní opustí stíhací letouny vojenskou základnu u Čáslavi. Celé letiště i se zázemím se totiž začne rekonstruovat a připravovat na přílet nových letadel F-35. První ze čtyřiadvaceti požadovaných nadzvukových strojů by měly být české armádě dodány v roce 2029.

Kanada se rozhodla zrychlit tempo růstu výdajů na obranu. Premiér Mark Carney oznámil, že země dosáhne dvouprocentního podílu na hrubém domácím produktu už letos na jaře, tedy o deset let dříve, než bylo původně plánováno. Země, kterou USA a další spojenci kritizují za nedostatečné výdaje v této oblasti, chce také posílit domácí obranný sektor. Aktuálně vynakládá zhruba sedmdesát procent rozpočtu na americké zbraně a zbytek na domácí produkci. Ottawa chce tento poměr během dekády otočit.

S příchodem letounů JAS 39 Gripen v roce 2004 začali armádní piloti nacvičovat také tankování ve vzduchu, které je důležité pro provádění dlouhých misí. Armáda vlastní tankery nemá, proto jí může přijít vhod nabídka, kterou anoncoval velitel polského letectva. Otvírá se tak možnost, že Češi budou tankovat z polských Airbusů.

Nová mise NATO má přispět ke stabilitě v arktickém regionu. Švédsko do ní zapojí gripeny, které nyní působí na Islandu.

Švédská armáda vyšle své letouny JAS-39 Gripen, aby v rámci nové mise NATO Arctic Sentry (Arktická stráž) hlídaly vzdušný prostor v okolí Grónska. Podle švédských médií to ve čtvrtek uvedl premiér Ulf…

Švédské gripeny se budou podílet na ochraně grónského vzdušného prostoru. Premiér uvedl, že to posílí odstrašení.

Švédské stíhačky JAS 39 Gripen by se v budoucnu mohly dočkat nové role: cenově dostupné protivzdušné „lovkyně“ dronů. Saab podle svých zástupců zvažuje integraci raket APKWS jako nízkonákladového řešení pro ničení bezpilotních prostředků — zkušenosti z Ukrajiny totiž ukazují, že právě takové zbraně začínají být v protivzdušné obraně klíčové.

V českém veřejném prostoru se čas od času vrací otázka, proč Česko nepošle nebo neprodá Ukrajině lehké bojové letouny L-159. Zvlášť ve chvíli, kdy Ukrajina hledá každou rozumnou možnost, jak posílit obranu proti ruským dronům. Jenže nové informace ukazují, že debata není jen o technice a vojenské logice. Je i o politice — a o nepříjemném zrcadle stavu části českého letectva.

České letectvo přechází na F-35. Nové stroje nabídnou vyšší přesnost, nízkou viditelnost a propojení s aliančními systémy v reálném čase.