HDP

Zpřesněné údaje o výkonu české ekonomiky za loňské závěrečné čtvrtletí hlásí lepší než původně reportované výsledky hrubého domácího produktu (HDP). Dle zpřesněných dat HDP v loňském závěrečném čtvrtletí mezikvartálně vzrostl o 0,4 procenta a meziročně si připsal 0,2 procenta, když předchozí údaje uváděly mezikvartální růst HDP 0,2 procenta a meziroční pokles 0,2 procenta.

Dolar ve čtvrtek podpořily jestřábí výroky Christophera Wallera z americké centrální banky, Fedu. Ten uvedl, že si před snížením sazeb chce počkat na další data, která by potvrdila ústup inflačních tlaků a zmírňování napětí na trhu práce.

Česká ekonomika nakonec loni podala lepší výkon, než se myslelo. Jde o pozitivní překvapení, které upevňuje předpoklad, že letos by tuzemské hospodářství mělo růst dokonce i nad rámec takzvané černé nuly.

Konečný odhad tuzemského hrubého domácího produktu (HDP) za čtvrté čtvrtletí přinesl vzestupnou revizi mezičtvrtletního růstu ekonomiky z původních 0,2 na 0,4 procenta. V meziročním srovnání ekonomika vzrostla o 0,2 %, zatímco podle předchozího odhadu Českého statistického úřadu ze začátku března se ve stejném rozsahu snížila.

Česká ekonomika v loňském roce klesla o 0,2 procenta, zpřesnil Český statistický úřad (ČSÚ) svůj dřívější odhad, podle kterého se hrubý domácí produkt (HDP) loni snížil o 0,4 procenta. Lepší než v odhadu z počátku března jsou také údaje za loňské čtvrté čtvrtletí. Česká ekonomika se v něm meziročně zvýšila o 0,2 procenta a mezičtvrtletně stoupla o 0,4 procenta.

Česká ekonomika v loňském roce klesla o 0,2 procenta, zpřesnil Český statistický úřad (ČSÚ) svůj dřívější odhad, podle kterého se hrubý domácí produkt (HDP) loni snížil o 0,4 procenta. Lepší než v odhadu z počátku března jsou také údaje za loňské čtvrté čtvrtletí. Česká ekonomika se v něm meziročně zvýšila o 0,2 procenta a mezičtvrtletně stoupla o 0,4 procenta. Údaje dnes ČSÚ zveřejnil na svém webu.

Praha - Česká ekonomika loni klesla o 0,2 procenta, v posledním čtvrtletí meziročně rostla o 0,2 procenta. Český statistický úřad (ČSÚ) dnes zpřesnil svůj předchozí údaj z počátku března, který počítal s celoročním poklesem hrubého domácího produktu (HDP) o 0,4 procenta a v posledním čtvrtletí o 0,2 procenta. Podle analytiků stály za zlepšením odhadu vyšší výdaje vlády na spotřebu a investice v závěru roku. Statistické údaje podle nich potvrzují rostoucí spotřebu domácností, která přinese hospodářské oživení.

Eurostat ve středu zveřejnil předběžné výsledky výpočtu hrubého domácího výsledku (HDP) na obyvatele podle parity kupní síly, podle nichž Česká republika dosáhla 91 procent evropského průměru. Je tak z tohoto pohledu patnáctou nejbohatší zemí Unie. Je tedy o dvacet procent slabší než Německo a mimochodem o čtvrtinu bohatší než Slovensko. Ze starých unijních zemí ČR zatím předběhla pouze Řecko, Portugalsko a Španělsko.

Výkon německého hospodářství se sotva drží na úrovni před pandemií. Nepříliš růžové vyhlídky německé ekonomiky s obavami sledují i české podniky, které byznys s Němci živí.

Berlín - Německo v letošním roce vykáže růst hrubého domácího produktu (HDP) jen o 0,1 procenta. Ve společné analýze to dnes uvádí pět předních německých hospodářských institutů, které ještě loni na podzim předpovídaly na letošek růst ekonomiky o 1,3 procenta. Instituty označily německé hospodářství za chřadnoucí a dodávají, že rozvoj komplikují jak růstové, tak i strukturální problémy.

Chudoba je v Německu s více než 84 miliony obyvatel stále vysoce rozšířená, potýká se s ní 16,8 procenta populace, uvedl Ulrich Schneider, který je šéfem uskupení Deutscher Paritätischer Gesamtverband sdružující tisíce německých sociálních organizací.

Březnové zlepšení důvěry v tuzemskou ekonomiku ukazuje, že české hospodářství začíná ožívat. Shodují se na tom analytici při hodnocení čerstvých údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Vyzdvihují především optimismus spotřebitelů, který podle nich může podpořit spotřebu domácností. Ta by podle analytiků letos měla táhnout hrubý domácí produkt (HDP).

Vyhlídky rakouské ekonomiky se podle tamních hospodářských institutů zhoršily. Institut WIFO nyní předpokládá, že hrubý domácí produkt (HDP) Rakouska se v letošním roce zvýší pouze o 0,2 procenta, zatímco ještě v prosinci letošní růst odhadoval na 0,9 procenta.

Abychom v následujících sto letech došli až k několikanásobnému ekonomickému růstu a stejně tak i podstatně vyšší životní úrovni, je podle šéfky MMF třeba zmenšit globální nerovnostKromě té by se lídři jednotlivých ekonomik měli zaměřit také na řešení klimatické krize a investovat finance do nových technologiíVýsledkem ideálního scénáře by pak mělo být třináctinásobné HDP a devětkrát vyšší životní úroveň, v opačném případě se hrubý domácí produkt zvětší „jen“ třikrát Pokud chce svět jako celek v následujících sto letech růst, musí podle šéfky Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristaliny Georgievové vyřešit problém, jaký momentálně představuje prohlubující se nerovnost. Díky tomu bude prý možné dosáhnout devítinásobného zvýšení životní úrovně. Odpovědnost vůči budoucím generacím mají dle ní všichni světoví lídři.

Polský prezident Andrzej Duda chce se spojenci jednat o tom, aby členové NATO museli ročně vydávat na obranu tři procenta HDP místo dosavadních dvou. Řekl to v pondělí před zasedáním rady národní bezpečnosti, na které se scházejí hlavní bezpečnostní činitelé v Polsku, aby projednali cestu Dudy a premiéra Donalda Tuska do Washingtonu.

Čína chce letos zvýšit výdaje na obranu o 7,2 procenta proti loňskému roku. Cíl pro růst hrubého domácího produktu (HDP) si Peking stanovil na pět procent, což je stejný cíl jako loni a nižší v porovnání s předchozími lety.

Evropským společnostem se v loňském roce příliš nedařilo, minimálně ne tak, jak doufaly. Podle analýzy nedosáhla očekávaných zisků zhruba polovina z nichCestu k výdělku jim zkomplikovalo slabé makroekonomické prostředí, jež bylo důsledkem ruské války, energetické krize i vysoké inflaceVýrazná změna na obzoru zatím není. Mimo jiné i kvůli stále vysokým úrokovým sazbám, s nimiž budou společnosti nadále bojovat Předpokládaných zisků v posledním kvartále nedosáhlo 50,2 procenta evropských společností, což je nejhorší výsledek od prvního čtvrtletí roku 2020, kdy celý kontinent zasáhla pandemie. Vůbec nejhůře si vedla odvětví poskytující materiály, spotřební zboží a zdravotní péči. Technologie a veřejné služby si naopak vedly lépe, než dle odhadů měly. Zlepšení na obzoru zatím není. Podle analytiků CNBC, již analýzu mezi 313 firmami provedli ve spolupráci se společností FactSet, se bude evropský region i nadále potýkat s dopady vysokých úrokových sazeb.

Český statistický úřad tento týden potvrdil výsledky svého úvodního odhadu pro poslední kvartál minulého roku, kdy tuzemská ekonomika mezičtvrtletně vzrostla o 0,2 procenta a meziročně naopak poklesla o 0,2 procenta. Hrubý domácí produkt tak za celý rok 2023 klesl o 0,4 procenta.

Praha - České ekonomice se ve čtvrtém čtvrtletí dařilo mírně lépe, než předpokládala Česká národní banka (ČNB). Hrubý domácí produkt (HDP) meziročně klesl o 0,2 procenta, když ČNB čekala pokles 0,5 procenta. K lepšímu než očekávanému výsledku přispěla zejména bilance zahraničního obchodu. Oživování české ekonomiky začalo o něco dříve, než centrální banka předpokládala, uvedl dnes ředitel sekce měnové ČNB Petr Král.

Od roku 2014, kdy je indickým premiérem Naréndra Módí, tamní ekonomika roste a je v mnoha parametrech v mnohem lepší kondici než dosavadní asijská ekonomická jednička, Čína. Hodnota firem kotovaných na indické burze loni přesáhla čtyři biliony dolarů.

Český hrubý domácí produkt (HDP) v posledním kvartálu meziročně klesl o 0,2 procenta, za celý loňský rok pak o 0,4 procenta. Tuzemská ekonomika tak zůstává ve slabé kondici, i když koncem roku prokazovala známky oživení. To by mělo pokračovat i letos, hlavně díky očekávanému zvýšení spotřeby domácností.

Česká ekonomika loni meziročně klesla podle zpřesněného odhadu o 0,4 procenta po nárůstu o 2,4 procenta v roce 2022. Český statistický úřad (ČSÚ) tak nyní potvrdil svůj první odhad z konce ledna. V posledním čtvrtletí loňského roku hrubý domácí produkt (HDP) meziročně klesl o 0,2 procenta, oproti třetímu čtvrtletí naopak stoupl o 0,2 procenta. I tato čísla se shodují s předchozím odhadem statistiků.

Loňský rok si Česko za rámeček nedá. Českou ekonomiku loni stáhla pod nulu inflace a s ní související slabá spotřeba domácností, ke konci roku se situace mírně lepšila.

Praha - Česká ekonomika loni klesla o 0,4 procenta po nárůstu o 2,4 procenta v roce 2022. V posledním čtvrtletí hrubý domácí produkt meziročně klesl o 0,2 procenta, mezikvartálně se ale o 0,2 procenta zvýšil. Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejněnými údaji potvrdil první odhad z konce ledna. Podle analytiků loni táhla ekonomiku dolů slabá spotřeba domácností, kterou tlumila vysoká inflace. Výsledky čtvrtého čtvrtletí ale podle nich dávají naději na hospodářské oživení. Poslední loňský kvartál dopadl mírně lépe, než očekávala Česká národní banka (ČNB), podle ní oživování ekonomiky začíná o něco dříve, než se předpokládalo.

Plán na integraci České exportní banky do struktur Národní rozvojové banky, tedy dvou státních institucí s podobnými až překrývajícími se agendami, má být dokončen do poloviny roku 2025. Vznikne tím jeden silný subjekt, který bude schopen firmám poskytovat vyšší objem podpory. „Česká ekonomika trpí ‚dotační obezitou‘, je třeba se jí zbavit,“ říká současný šéf Národní rozvojové banky (NRB) Tomáš Nidetzký.

Patří mezi členy Národní ekonomické rady vlády (NERV) a experty, kteří na květnové tiskové konferenci představovali konsolidační balíček. Nyní je také spoluautorem dokumentu, jenž obsahuje sedmatřicet návrhů, které by měly přispět k oživení hospodářství. Dominika Stroukala jsem se proto ptala na stav české ekonomiky i na to, co třeba Poláci dělají lépe než my.

Podle analýzy společnosti Boston Consulting Group bude světový obchod se zbožím v příštích 10 letech zaostávat za růstem HDPOdborníci zároveň očekávají výrazný pokles obchodu mezi USA a Čínou, který by se měl za jednu dekádu snížit o zhruba 200 miliard dolarůZ budoucího vývoje má těžit především Indie, ale také další státy v regionu jihovýchodní Asie Globální obchod čeká v následující dekádě několik velmi významných změn. Vyplývá to z nové analýzy společnosti Boston Consulting Group (BCG), podle níž za to může především současný ekonomický a geopolitický vývoj, kvůli kterému přestávají platit některé dlouhodobé trendy.

Německá ekonomika zakončila rok 2023 v červených číslech. Letos by se podle odhadů měla z recese vymanit. Poroste ale jen málo.

Německý ministr obrany Boris Pistorius v sobotu prohlásil, že závazek NATO dosahovat výdajů na obranu ve výši 2 % HDP jsou pouze jakýmsi výchozím bodem a že v budoucnu bude pravděpodobně zapotřebí více. Jeho slova zazněla v reakci na rostoucí geopolitické napětí ve světě a po kontroverzním prohlášení Donalda Trumpa. Ten minulý víkend „povzbudil“ Rusko, aby „dělalo, co sakra chce“ s členskými státy NATO, které nedodržují 2% cíl.

Evropské regiony i přes krizi bohatnou. V roce 2022 vzrostlo HDP na hlavu téměř ve všech koutech Evropy. Velkým překvapením však byla Praha, která je podle průzkumu Eurostatu čtvrtým nejbohatším regionem v Evropě.

Navzdory už dva roky trvajícímu konfliktu a celé řadě sankcí vyrostla loni ruská ekonomika o 3,6 procenta. Válku je navíc země schopná financovat minimálně i třetí rokZa zprvu nečekanou výdrží je dle odborníků třeba hledat výraznou produkci kritických komodit či sílu tamního zbrojního průmysluNa druhou stranu je Rusko na válce aktuálně natolik závislé, že mu po jejím skončení hrozí závažná krize Když 24. února 2022 Rusko plnohodnotně napadlo sousední Ukrajinu, neviděla řada ekonomů budoucnost ruského hospodářství zrovna dvakrát růžově. Koneckonců, kromě drahého konfliktu měly zemi následně zavařit také obsáhlé sankce.

Aktuální zpráva japonské vlády potvrdila předchozí obavy a uvedla, že země je oficiálně v recesi. Hlavním důvodem je slabá domácí poptávka. Mimo jiné to znamená, že alespoň pro teď Japonsko přišlo o pozici třetí největší ekonomiky světa. V pomyslném žebříčku jej předběhlo Německo. A ani japonské výhledy do budoucna nejsou příliš optimistické.

Indonésie se jako čtvrtá nejlidnatější země světa dlouhodobě pohybuje pod hranicí svých možností. Potřebuje zbohatnout dřív, než její populace zestárne. A čas se krátí, píše americký deník The Wall street Journal (WSJ).

Lednová inflace v Česku byla nečekaně nízká. Žádný z tuzemských analytiků, ani sama Česká národní banka, nečekal, že bude činit meziročně jen 2,3 procenta. Většinově se expertní odhady pohybovaly kolem úrovně tří procent. Nízká lednová inflace představuje pozitivní signál pro celý letošní rok. Průměrná celoroční inflace, kterou ta lednová celkem výrazně spoluurčuje, by tak letos měla vykázat pouze úroveň 2,4 procenta, což je takřka pětkrát nižší hodnota než ta loňská, čítající 10,7 procenta.

Doby německé průmyslové velmoci jsou pryč a tamní průmyslová výroba je ohrožena, čímž stahuje celou evropskou ekonomiku dolů. S pesimistickým zjištěním přišla agentura Bloomberg. Nicméně nemusí to být nutně pouze negativní jev, namítají němečtí ekonomové.

Letošní oslabení české koruny vůči euru, o 2,8 procenta, je nejvýraznější mezi všemi měnami regionu Evropy, Blízkého východu a Afriky (takzvaný EMEA region), konstatuje agentura Bloomberg ve své dnešní analýze kondice české měny. Přitom v blízké době není zvrácení tohoto trendu pravděpodobné, dodává agentura. Důvodem je prý to, že Česká národní banka bude pokračovat v uvolňování své měnové politiky v podobě snižování klíčových úrokových sazeb. K tomu ji přiměje snižující se inflace a zároveň jen dýchavičný ekonomický růst Česka.

Současný příznivý vývoj ruské ekonomiky připomíná doby Sovětského svazu, podotkla šéfka MMF Kristalina Georgievová. Může za to vysoká úroveň výroby, ale nízká úroveň spotřeby. Z dlouhodobého hlediska podle ekonomů čeká ruské hospodářství spíše stagnace či recese.

Nová prognóza České bankovní asociace (ČBA) snížila pro letošní rok odhad růstu tuzemské ekonomiky na 1,2 procenta. Pro příští rok jej přehodnotila k silnějším hodnotám a očekává jej 2,8 procenta. Inflace podle ní letos klesne na 2,7 procenta, v příštím roce pak dále na 2,2 procenta. Vyplývá to z makroekonomické prognózy, kterou ČBA představila. V podzimní prognóze předpokládala letos růst HDP 1,8 procenta a inflaci 2,5 procenta. Zhoršený výhled pro českou ekonomiku představila i Evropská komise.

Japonsko loni přišlo o postavení třetí největší ekonomiky světa, z této pozice ho sesadilo Německo. V posledním čtvrtletí loňského roku se země nečekaně propadla do recese kvůli slabé domácí poptávce, uvedla japonská vláda. Zpráva vyvolává nejistotu ohledně plánů japonské centrální banky ukončit v letošním roce svoji mimořádně uvolněnou měnovou politiku.

Tokio - Japonsko loni přišlo o postavení třetí největší ekonomiky světa, z této pozice ho sesadilo Německo. V posledním čtvrtletí loňského roku se Japonsko nečekaně propadlo do recese, zejména kvůli slabé domácí poptávce. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnila japonská vláda. Zpráva vyvolává nejistotu ohledně plánů japonské centrální banky ukončit letos mimořádně uvolněnou měnovou politiku.

Zpřesněný odhad hrubého domácího produktu (HDP) potvrdil mezičtvrtletní stagnaci ekonomiky eurozóny ve čtvrtém čtvrtletí 2023, a tedy i její jen nepatrný meziroční nárůst o 0,1 procenta. Slabý výkon ekonomiky byl patrný v celém loňském roce, když ta ve třetím čtvrtletí mezičtvrtletně klesla o 0,1 procenta, zatímco v prvních dvou čtvrtletích naopak ve stejném rozsahu rostla.

Brusel/Praha - Hospodářské problémy Německa nepříznivě ovlivňují ekonomiky východoevropských zemí. Hrubý domácí produkt (HDP) Maďarska tak v posledním čtvrtletí loňského roku stagnoval, zatímco rumunská ekonomika klesla, ukázaly dnešní statistiky. V obou případech se přitom čekal mírný růst. Východní Evropa tak nyní ve snaze zajistit hospodářské oživení spoléhá především na spotřebitelskou poptávku, uvedla dnes agentura Bloomberg.

Brusel - Ekonomika Evropské unie loni ve čtvrtém čtvrtletí podle sezonně přepočtených údajů vzrostla o 0,1 procenta, zatímco ve třetím čtvrtletí o 0,1 procenta klesla. Ve zpřesněné zprávě to dnes uvedl statistický úřad Eurostat. Rychlý odhad zveřejněný na konci ledna ukazoval na stagnaci. V meziročním srovnání se hrubý domácí produkt (HDP) zvýšil o 0,3 procenta, což je o desetinu bodu lepší výsledek, než uváděl rychlý odhad.

Po mírném poklesu tuzemské ekonomiky v uplynulých letech se má letos situace konečně zlepšit Vyplývá to z analýzy společnosti Coface, která očekává růst českého HDP o 1,5 procenta. Průměrná roční inflace má pak klesnout na 3,3 procentaNejvětším rizikem pro pozitivní vývoj českého hospodářství je situace v Německu, kam směřuje zhruba třetina veškerého zdejšího exportu Globální hospodářský růst v posledních letech výrazně zpomalil, za což mohla především pandemie covidu a následně i dopady války na Ukrajině. Ani letos se situace nijak nezlepší, takže společnost Coface očekává, že celosvětově ekonomika přidá pouhé 2,2 procenta. Ještě loni přitom rostla tempem, které bylo o 0,4 procentního bodu větší.

Česká národní banka (ČNB) na svém únorovém zasedání zhoršila výhled vývoje tuzemské ekonomiky. Prognóza ČNB předpokládá letos jen slabé hospodářské oživení, rychlejší růst čeká ekonomiku až v příštím roce. Podle analytiků ČSOB však ČNB ve své prognóze zvolila zbytečně přísný metr.

Evropa by konečně měla začít řešit svoji bezpečnost. Evropské státy v NATO by měly na obranu dávat aspoň dvě procenta HDP. To je ale jen začátek. „Rozumné“ země dávají víc, třeba Polsko téměř dvojnásobek. Česko má v tomto ohledu co dohánět, píše ve svém komentáři europoslanec za KDU-ČSL Tomáš Zdechovský.

Česká národní banka (ČNB) zhoršila výhled vývoje tuzemské ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) letos vzroste o 0,6 procenta, zatímco listopadová prognóza ČNB čekala růst 1,2 procenta. Odhad letošní inflace ČNB ponechala na 2,6 procenta. Novou makroekonomickou prognózu představil guvernér ČNB Aleš Michl.

Moskva - Ruská ekonomika se loni vrátila k růstu. Hrubý domácí produkt se zvýšil o 3,6 procenta po poklesu o 1,2 procenta v roce 2022. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil ruský statistický úřad Rosstat. Růst ekonomiky je do značné míry závislý na státem financované výrobě zbraní a munice, upozornila agentura Reuters.

Postupné oživení reálných nákupů, které je patrné už od loňského listopadu dává tušit, že více než dvouletý negativní trend omezování domácností už končí. Začal s rostoucí inflací likvidující kupní sílu obyvatel a také s poklesem inflace končí.

Se zajímavou prosbou předstoupila před občany italská premiérka Giorgia Meloniová. Žádá, aby zejména zástupci střední třídy nakoupili italské dluhopisy. Dosavadní korporátní držitelé italského dluhu se totiž cenných papírů zbavují. Na rozdíl od českého boje s dluhem, který se nese na vlně škrtů, ten italský podle Bloombergu povede k masivnímu nárůstu zadlužení země v dalších dekádách.

Sankce, které uvalil Západ na Putinovo Rusko, země dosud dokázala velmi dobře obcházet. Zejména přechod na válečnou ekonomiku Kremlu vychází a Rusku roste HDP. Dlouhodobě ale budou chybět peníze na veškeré ostatní sektory, jako je vzdělávání, zdravotnictví nebo důchody. Zemi také stále více chybí zahraniční investice.

Dlouhodobé odhady analytiků o nedobré kondici tuzemské ekonomiky v uplynulém roce potvrdila předběžná čísla, která redakci FAEI.cz poskytl Český statistický úřad (ČSÚ). Ekonomika loni klesla o 0,4 procenta poté, co v roce 2022 vzrostla o 2,4 procenta. Letos lze podle ekonomů očekávat obrat k lepšímu.

Mezinárodní měnový fond (MMF) zlepšil odhad letošního růstu světové ekonomiky. Podle aktualizované prognózy se hrubý domácí produkt (HDP) zvýší o 3,1 procenta, zatímco v říjnu MMF letošní růst odhadoval na 2,9 procenta. Za zlepšením prognózy podle fondu stojí příznivější hospodářské vyhlídky ve Spojených státech a v některých velkých rozvíjejících se ekonomikách.

Česká ekonomika loni klesla o 0,4 procenta po nárůstu o 2,4 procenta v roce 2022, oznámil v předběžném odhadu Český statistický úřad (ČSÚ). Hlavním příčinou byla vysoká inflace, kvůli které se snížila spotřeba domácností.

Berlín/Brusel - Hrubý domácí produkt (HDP) Německa se ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku snížil proti předchozím třem měsícům o 0,3 procenta. Na základně cenově a kalendářně očištěných dat to oznámil Spolkový statistický úřad. Propad výkonu ekonomiky je v souladu s očekáváním analytiků, které oslovila agentura Reuters. Statistici rovněž uvedli, že meziroční pokles HDP v loňském posledním kvartálu činil podle cenově a kalendářně přepočtených údajů 0,2 procenta.

Praha - Česká ekonomika loni klesla o 0,4 procenta po růstu o 2,4 procenta v roce 2022. V posledním čtvrtletí loňského roku se hrubý domácí produkt (HDP) mezikvartálně zvýšil o 0,2 procenta, meziročně klesl o 0,2 procenta. Předběžný odhad vývoje ekonomiky zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Podle analytiků je loňský hospodářský pokles důsledkem vysoké inflace, údaje za čtvrté čtvrtletí ale dávají naději na obrat k lepšímu. V evropském srovnání česká ekonomika loni zaostávala, Evropská unie jako celek loni podle Eurostatu hospodářsky rostla o 0,5 procenta.

Návrh ministra financí Stanjury dát "dluhovou brzdu" do ústavy je správný a je třeba jej podpořit. Přesně proto, aby ji nemohla zrušit každá vládní většina.

Ministerstvo financí zhoršilo letošní výhled ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle zveřejněné predikce vzroste o 1,2 procenta, v listopadu předpokládalo růst 1,9 procenta.

Z okolních zemí zůstává Česko jedinou zemí, z níž lidmi vytvořené bohatství masivně mizí bez náhrady do zahraničí, vyplývá z dat Světové banky.