Hnutí DUHA

Akademici z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně ve svém stanovisku k plánované novele zákona o myslivosti podpořili zmenšování minimální výměry honiteb na 200 až 250 hektarů ze současných 500 hektarů. Snižovat minimální výměru naopak nedoporučilo vedení Fakulty lesnické a dřevařské a Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity (ČZU) v Praze, podle kterých je současná minimální velikost potřeba k zachování biologických potřeb spárkaté zvěře. Vyplývá to z vyjádření fakult.

Na Českomoravské vrchovině se pohybuje vlk opatřený telemetrickým obojkem. V posledních měsících se na Vysočině objevil podruhé. Vyplývá to z výsledků telemetrického sledování a pozorování v terénu. Přestože vlk byl i v poměrně obydlených místech, lidé ho zahlédli jen vzácně. Škody na hospodářských zvířatech nejsou hlášené. Vyplývá to z dnešní tiskové zprávy Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Vlk, kterého výzkumníci polské organizace SAVE – Wildlife Conservation Fund vloni na jaře v Polsku odchytili a opatřili telemetrickým obojkem, se opět pohybuje v oblasti Českomoravské vrchoviny. Vyplývá to z výsledků telemetrického sledování i pozorování v terénu. Na Vysočině se objevil v posledních měsících již podruhé. Informuje o tom Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.

Snižování minimálních výměr honiteb nevede k efektivnímu snižování stavu zvěře. Na základě studia odborných publikací o životním prostoru zvěře nebo dat o mysliveckém hospodaření v sousedním Rakousku a Německu to uvádí analýza Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti. Za důležitý nástroj v plánované novele mysliveckého zákona ústav označil vykazování ulovené zvěře a následné plánování lovu na základě evidence. Snižování minimální výměry prosazuje mimo jiné Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL) nebo ekologické Hnutí Duha.

Na severu Královéhradeckého kraje v česko-polském pohraničí mezi Krkonošemi a Orlickými horami se v únoru potvrdil výskyt minimálně 18 vlků. V této oblasti žijí vlci ve třech teritoriích, a to ve Vraních horách, v Javořích horách a v polském Národním parku Góry Stolowe. Vyplynulo to z celoplošného mapování vlka obecného, které se konalo 11. a 12. února v Broumovské vrchovině a okolí. Vlci na Broumovsku patří k přeshraničním smečkám.

Farmáři, kteří nemohou hubit hraboše jedem, mohou získat kompenzaci za zničenou úrodu od Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Upozornila na zo Česká společnost ornitologická (ČSO). Podle rozsahu zničení úrody mohou získat od 2000 do 20 000 Kč. Přípravky na hubení hrabošů se nesmějí používat v oblastech, kde se vyskytuje kriticky ohrožený sýček obecný a sova pálená.

Na severu Královéhradeckého kraje v česko-polském pohraničí mezi Krkonošemi a Orlickými horami se v únoru potvrdil výskyt minimálně 18 vlků.

Na Broumovsku žije nejméně 18 vlků. Ukázalo to šetření na česko-polském pomezí, kde se nachází trojice vlčích teritorií. Například v Javořích horách fotopasti v únoru odhalily smečku osmi vlků, dalších sedm šelem bylo zjištěno v polském národním parku Góry Stolowe. Dva vlci pak byli zdokumentováni v oblasti Vraních hor a jeden v oblasti česko-polského pomezí u Police nad Metují.

Na severu Královéhradeckého kraje v česko-polském pohraničí mezi Krkonošemi a Orlickými horami se v únoru potvrdil výskyt minimálně 18 vlků. V této oblasti žijí vlci ve třech teritoriích, a to ve Vraních horách, v Javořích horách a v polském Národním parku Góry Stolowe. Vyplynulo to z celoplošného mapování vlka obecného, které se konalo 11. a 12. února v Broumovské vrchovině a okolí. ČTK o tom informoval Miroslav Kutal z Hnutí Duha. Vlci na Broumovsku patří k přeshraničním smečkám.

Ministerstvo zemědělství od 21. února povolilo trávit hraboše zvýšenou dávkou jedu Stutox II. vkládáním do nor. V teritoriích kriticky ohrožených sýčků obecných se ale naštěstí jed aplikovat nesmí, a to za žádných okolností. Hraboši jsou hlavní kořistí sýčků a v případě pozření přiotrávených hlodavců by těmto malým sovám bezprostředně hrozila sekundární otrava. Česká společnost ornitologická (ČSO) sice vítá kompromis nerozhazovat jed v teritoriích sýčků a sov pálených, ale dlouhodobě upozorňuje, že trávení je pouze dočasným řešením gradace hrabošů.

/FOTO, VIDEO/ V Broumovské vrchovině a okolí se v polovině února zjišťovalo, kolik vlků obecných se zde pohybuje. Vlčí hlídky, ochránci přírody, myslivci i zemědělci mapovali trasy od západní části Krkonoš (Rýchor) přes Broumovskou vrchovinu až po národní park Góry Stolowe a Novoměstsko. Vlky odhalili podle stop, trusu, našli i jednu ulovenou kořist. Šelmy zachytily také fotopasti.

Škody, které každý rok způsobuje přemnožená spárkatá zvěř, dosahují několika miliard korun. Tím, že jeleni nebo srnci okusují mladé stromky, brání na rozsáhlých územích obnově druhově pestrého lesa, který by lépe odolával dopadům klimatické změny.

/FOTO, VIDEO/ Myslivci mají obavy, že vylečený vlk ve volné přírodě dlouho nepřežije. Vlk Bubla, kterého vloni srazilo auto a následně podstoupil sérii náročných operací, se aktuálně pohybuje především v okolí Karlových Varů, ale jeho rádius sahá až k Bublavě. Potvrzují to snímky z fotopastí, které mají k dispozici myslivci.

Nejasnosti vzbuzuje případ lesníka, který tvrdí, že ho v Krušných horách na Chomutovsku napadl vlk. Případem už se zabývají myslivci i policie. Ochránci přírody jeho příběh zpochybňují, v místě údajného útoku totiž nenašli ani stopy šelmy, ani člověka se psem.

Ekologické organizace po jmenování Petra Hladíka (KDU-ČSL) ministrem životního prostředí apelují na prosazení nové energetické politiky zaměřené mimo jiné na odklon od uhlí do roku 2033, ochranu přírody, krajiny či biologické rozmanitosti. Uvedla to asociace Zelený kruh. Hnutí Fridays for Future doufá, že s Hladíkem na ministerstvo přichází expert a člověk s aktivním zájmem o problematiku klimatické krize.

Ekologické organizace představily hlavní úkoly, které bude muset zvládnout Petr Hladík, jmenovaný dnes prezidentem Pavlem do funkce ministra životního prostředí.

Ekologové po jmenování Petra Hladíka (KDU-ČSL) ministrem životního prostředí apelují na prosazení nové energetické politiky zaměřené mimo jiné na odklon od uhlí do roku 2033, ochranu přírody, krajiny či biologické rozmanitosti. Uvedli to v dnešní tiskové zprávě asociace Zelený kruh. Hnutí Fridays for Future doufá, že s Hladíkem na ministerstvo přichází expert a člověk s aktivním zájmem o problematiku klimatické krize.

Vedení dvou fakult České zemědělské univerzity (ČZU) nedoporučuje ministerstvu zemědělství snižovat v plánované novele zákona o myslivosti minimální výměru honiteb. Nyní je podle zákona 500 hektarů, což je podle akademiků minimální výměra k zachování biologických potřeb spárkaté zvěře. V odborném stanovisku, které má ČTK k dispozici, to uvedl děkan Fakulty lesnické a dřevařské Róbert Marušák, děkan Fakulty životního prostředí Vladimír Bejček a vedoucí Katedry myslivosti a lesnické zoologie Fakulty lesnické a dřevařské Vlastimil Hart. Snižování minimální výměry honiteb prosazují třeba ekologická organizace Hnutí Duha, Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL) nebo Asociace soukromého zemědělství ČR.

Česká vláda využije navýšení rozpočtu Národního plánu obnovu i na strategické projekty v oblasti energetiky. Konkrétně se bude jednat o 8 miliard korun na plynovod Stork 2 spojující Polsko a Česko či 2,5 miliardy korun na posílení kapacity ropovodu TAL z italského Terstu. Ale ne všem připadá utracení evropských peněz na „fosilní“ projekty správné.

Postup Ministerstva zemědělství při přípravě novely zákona o myslivosti nenaplňuje závazky programového prohlášení. Ve společném dopise představitelům vládní koalice na to upozorňují zástupci Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR, Asociace soukromého zemědělství ČR, Hnutí DUHA, ProSilva Bohemica, Českého svazu ochránců přírody, České společnosti ornitologické a Spolku vlastníků honebních pozemků. Na dnešní tiskové konferenci vyjádřili znepokojení nad postojem ministra zemědělství Zdeňka Nekuly, který se odpovědnosti za plnění programu vlády vyhýbá, když rozhodnutí o bodech, které se nelíbí Českomoravské myslivecké jednotě, zvažuje ponechat až na poslancích .

Spolky se obávají, že novela vezme veřejnosti i poslední možnosti, jak se vyjádřit ke stavebním řízením, včetně řízení u chráněných rostlin a živočichů. Chtějí návrat zákona do stavu před rokem 2018.

Minimální výměra honiteb by se neměla snižovat pod současnou hranici 500 hektarů, uvedla Česká lesnická společnost (ČLS) sdružující fyzické i právnické osoby profesně spojené s lesnictvím. Snižování minimální výměry do novely zákona o myslivosti prosazují soukromí vlastníci lesů nebo ekologické organizace. Podle ČLS přitom již současná minimální výměra nerespektuje nároky většiny druhů spárkaté zvěře.

Autor na křtu ukáže, jaký je vztah mezi sporem o "šumavského kůrovce", mediálním obrazem migrace, motivem "bruselského diktátu" a Václavem Klausem.

Vlci se pomalu vrací do české krajiny. Kolik jich u nás zatím žije a jaké oblasti nejčastěji osidlují, reflektuje v rozhovoru pro Refresher koordinátorka vlčích hlídek Barbora Černá z Hnutí DUHA Šelmy.

Vlka Bublu stále sledují ochránci ve volné přírodě. Podařilo se jim zaznamenat, jak se Bubla pohybuje v okolí své mateřské smečky. Zatím ale neexistují důkazy, že by se k ní připojil. Zda se tak stane, je podle ochranářů nejisté, šance tu ale prý je.

Zvonečník vnímá spalovny odpadů jako energetická zařízení, která je nutné posuzovat podobně jako jiná energetická zařízení a ne jen jako odpadová zařízení. Zlepšit je vhodné také osvětu, protože zvláště na rozdíl od recyklace většině lidí v Česku může chybět uvědomění k nakládání se směsným odpadem s koncovkou ve spalovně a ne na skládce.

Vlk, kterého v září našli zraněného po srážce s autem na Karlovarsku a po uzdravení ochranáři znovu vypustili v Krušných horách, se úspěšně začlenil do místních lesů. Zjistili to vědci z Mendelovy univerzity v Brně, kteří šelmě nasadili telemetrický obojek přinášející data o její poloze.

Vlk, kterého v září našli zraněného po srážce s autem na Karlovarsku a po uzdravení ochranáři znovu vypustili v Krušných horách, se úspěšně začlenil do místních lesů. Zjistili to vědci z Mendelovy univerzity v Brně, kteří šelmě nasadili telemetrický obojek přinášející data o její poloze. Vlk se za měsíc pohyboval po 300 kilometrech čtverečních, což je zhruba desetina rozlohy Karlovarského kraje, a nezdržoval se poblíž vesnic. Odborníci v terénu ověřovali lokality jeho výskytu, pátrali po zbytcích kořisti, stopách nebo trusu, uvedla Karolína Šůlová z Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK). Telemetrický obojek se ale poškodil, další informace o ní by měly přinést fotopasti nebo genetické analýzy trusu.

Česká vláda by měla přistoupit k tvorbě energetické politiky státu novým způsobem, vyzvaly ekologické organizace. Stát by se podle nich měl soustředit na inovace a vytvoření kapacit pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Neměl by se naopak fixovat na jaderné zdroje.

Zraněný vlk, který byl v září nalezen po srážce s autem u Horní Blatné a po několika operacích znovu vypuštěn v Krušných horách v lednu tohoto roku, se úspěšně začlenil do místních lesů. Zjistili to vědci z Mendelovy univerzity v Brně, kteří vlkovi nasadili telemetrický obojek, přinášející pravidelně data o jeho poloze. Odborníci v terénu ověřovali lokality jeho předchozího výskytu, pátrali po zbytcích kořisti, stopních drahách nebo trusu. Informuje o tom Agentura ochrany přírody a krajiny, Mendelova univerzita a Český svaz ochránců přírody ve společné tiskové zprávě.

Ministerstvo práce připravuje další zjednodušení u čerpání příspěvku na bydlení. Náklady na bydlení by lidé kvůli získání dávky nemuseli úřadům dokládat dvakrát ročně, ale jen jednou. Na konferenci o energetické chudobě to ve Sněmovně řekla náměstkyně ministra práce Zuzana Freitas Lopesová (Piráti). Úřady práce v lednu podle údajů ministerstva práce vyplatily přes 229.900 příspěvků na bydlení. Průměrná dávka činila 4912 korun. Podle zjištění expertů by na podporu mohlo mít nárok víc než půl milionu domácností.

Jan Skalík připravil návod, jak porosty díky prořezu prosvětlit a dát prostor stromům, které jsou vůči klimatické změně odolnější než smrky.

Lokální produkty, jak se zdá, zažívají v době výrazného zdražování potravin nečekaný zájem.

Novela zákona o myslivosti by měla podle ekologických aktivistů umožnit snížení minimální výměry honiteb ze současných 500 hektarů na 200 hektarů. Menší vlastníci a pachtýři by měli mít možnost na svých pozemcích samostatně myslivecky hospodařit kvůli ochraně před škodami zvěří. ČTK to sdělil Hnutí Duha Aleš Miklík. Hnutí na požadavcích na změnu zákona spolupracuje s dalšími organizacemi, jako je spolek Pro Silva Bohemica, Český svaz ochránců přírody nebo Česká společnost ornitologická. Novelu zákona o myslivosti by podle plánu legislativních prací měla vláda projednat letos.

Počet solárních elektráren v Brně se od roku 2016 do loňského listopadu zvýšil téměř dvaapůlkrát. Instalovaný výkon stoupl z 33 MWe na 40 MWe, počet elektráren stoupl z 492 na 1202. Nejvíc přibylo malých elektráren s výkonem do 10 kW, informovalo oddělení energetiky Magistrátu města Brna, které vzniklo od ledna letošního roku.

Olomoucká pobočka Krajského soudu v Ostravě zrušila na konci prosince rozhodnutí ministerstva životního prostředí o výjimce z emisních limitů pro elektrárnu ve Chvaleticích. O rozsudku informovala na svém facebookovém profilu skupina Sev.en, do níž elektrárna patří. Informuje o tom deník Mladá fronta Dnes.

Olomoucká pobočka Krajského soudu v Ostravě zrušila na konci prosince rozhodnutí ministerstva životního prostředí o výjimce z emisních limitů pro elektrárnu ve Chvaleticích. O rozsudku informovala na svém facebookovém profilu skupina Sev.en, do níž elektrárna patří. Informuje o tom Mladá fronta Dnes (MfD) v dnešním vydání.

Ekologické organizace by souhlasily s udělením výjimky z emisních limitů pro elektrárnu Chvaletice na dva roky. V tiskové zprávě to uvedly Hnutí DUHA, Frank Bold, Greenpeace ČR, Zelená pro Pardubicko a Zastavme elektrárnu Chvaletice. V minulosti výjimku na šest let vydal krajský úřad v Olomouci a potvrdilo ministerstvo životního prostředí, pobočka krajského soudu v Olomouci ji však zrušila. Elektrárna dvouletou výjimku dál odmítá.

Vláda podle několika ekologických organizací alespoň částečně plní své sliby ve většině ekologických témat, mimo jiné v rozvoji obnovitelných zdrojů, v ochraně půdy a zemědělské krajiny a v evropské politice ochrany životního prostředí. V žádném ze svých slibů ale nedosáhla tak výrazného pokroku, jakého za první rok mohla či slibovala, tvrdí ekologické organizace. Negativně hodnotí například kroky ministerstva zemědělství (MZe) v ochraně a obnově lesů. Na hodnotící zprávě se podílelo Hnutí Duha a další členové asociace ekologických organizací Zelený kruh. MZe se proti kritice některých svých kroků ohradilo, ekologické organizace považuje za partnery.

Drahý zemní plyn vrací do hry zdroje, kterým mnozí předpovídali nevyhnutelný konec. Hnědouhelná Elektrárna Chvaletice, kterou vlastní skupina Sev.en Energy miliardáře Pavla Tykače, vyrábí víc elektřiny než za éry socialismu. Konkrétně loni vyprodukovala 4,9 TWh elektřiny, což odpovídá téměř 7 procentům celkové spotřeby Česka.

Kdo třídí svůj odpad, ten ušetří. Dobře to vědí kupříkladu obyvatelé Ostopovic u Brna. Za odvoz komunálního odpadu zde každý z nich platí ročně 750 korun. Letos je to o stovku víc než před rokem. K třídění je obecní úřad motivuje nabídkou slev. Kdo tedy ročně vytřídí alespoň osm kilogramů plastů a deset kilo papíru, může ušetřit 200 korun.

Ministerstvo zemědělství považuje ekologické organizace za své partnery a oceňuje, že Hnutí Duha ve své tiskové zprávě uznalo, že vláda udělala v ekologických tématech posun k lepšímu. To je i záměrem Ministerstva zemědělství (MZe), proto podrobněji rozvádíme některé kroky, které za poslední rok MZe udělalo pro zlepšení stavu našich půd, vod, lesů a celkově krajiny a reagujeme na některé výhrady, které Hnutí DUHA k dosavadní činnosti MZe mělo.

Rychlebské hory jsou v pohotovosti. Několik vlků, kteří se nacházejí v místních horách, začalo dávit dobytek. Poslední případ je ze 4. prosince z Vlčic, kde zadávili čtyři ovce a jednoho berana. Přestože si vlci udržují od člověka odstup, úplně plaší nejsou a odvažují se až do vesnic.

Tento rok byl rozhodně bohatý na události, nejen ve světě lidí, ale i ve zvířecí říši. Válka na Ukrajině zasáhla i tamní zoologické zahrady. Čtyři osiřelá zvířata se podařilo zachránit a nyní už zamířila do bezpečného útulku, uvedl server České noviny. Web také informoval o populaci vlků, která se na Broumovsku rozrostla, a kaloňech, kteří v olomoucké zoo přivedli na svět rekordní počet mláďat.

V hudebním uskupení fyield se sešli Václav Havelka a Kryštof Kříček z kapely Please the Trees s Islanďanem Panem Thorarensenem, jinak působícím v ambientním triu Stereo Hypnosis. Výsledkem jejich spolupráce je znepokojivá hudba tvořená ruchy a zvuky nabíranými v předem zvolených přírodních a průmyslových lokalitách na Islandu a v České republice, které propojuje elektronika, beaty a hudební nástroje.

Monitoring eroze zemědělské půdy v Česku zaznamenal za posledních deset let přes 2500 erozních událostí, z toho na více než 260 místech se objevily…

Tři vlčí smečky, které zasahují na Broumovsko, se letos rozrostly. Fotopasti zachytily v česko-polském pohraničí mezi Krkonošemi a Orlickými horami minimálně 20 letošních vlčat.…

Ekologické organizace z ČR ocenily, že české předsednictví EU posunulo kupředu obchodování s emisními povolenkami nebo takzvané uhlíkové clo, přispělo podle nich mimo jiné k dosažení shody na velké části klimatického legislativního balíčku. Výsledná podoba opatření ale podle aktivistů není dostatečná ke splnění cílů pařížské klimatické dohody, tedy k udržení oteplení planety pod 1,5 stupně Celsia. České předsednictví nebylo dostatečně ambiciózní, uvedly ve společném tiskovém komentáři Centrum pro dopravu a energetiku (CDE), Greenpeace ČR, Hnutí Duha a Klimatická koalice.

Evropská komise schválila v červnu první právně závazný plán na snížení používání pesticidů, a to o polovinu do roku 2030.Vědci a ekologické organizace nyní varují, že jedovaté látky na pole možná budou nadále proudit stejným tempem, protože plánu hrozí zpoždění.

Nová dohoda států EU na zpřísnění a rozšíření fungování trhu s emisními povolenkami nepřichází ve správnou dobu a způsobí postupně zvýšení inflace. Shodli se na to analytici, které oslovila ČTK. Výsledek dohody kritizují Hnutí Duha, Greenpeace a Centrum pro dopravu a energetiku. Podle nich jde spíš o podporu průmyslu místo lidí.

Vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL), který v současné době řídí ministerstvo životního prostředí, vítá dohodu států EU na zpřísnění a rozšíření fungování trhu s emisními povolenkami. Poukazuje přitom například na to, že již od roku 2025 může začít fungovat sociálně klimatický fond na pomoc domácnostem. Změny na trhu s povolenkami podle něj pomůžou také ochránit konkurenceschopnost průmyslu tím, že EU dokáže pravidla uplatnit i na zboží dovážené ze třetích zemí. Systém obchodování s emisními povolenkami bude daleko víc vyvážený, což je důležitá dobrá zpráva pro domácnosti i firmy. Výsledek dohody naopak kritizují Hnutí Duha, Greenpeace a Centrum pro dopravu a energetiku. Podle nich jde spíš o podporu průmyslu místo lidí. Ministerstvo životního prostředí naproti tomu uvedlo, že pro nejzranitelnější domácnosti je vyjednáno přes 50 miliard korun.

Nedělní dohoda států EU na zpřísnění a rozšíření fungování trhu s emisními povolenkami nepřichází ve správnou dobu a způsobí postupně zvýšení inflace. Shodli se na to analytici. Výsledek dohody kritizují Hnutí Duha, Greenpeace a Centrum pro dopravu a energetiku. Podle nich jde spíš o podporu průmyslu místo lidí.

Poslanci dnes ve třetím čtení schválili novelu zákona nazývanou „Lex OZE I“.Výsledek hlasování znamená značné zjednodušení administrativy pro domácnosti i živnostníky investující do pořízení obnovitelných zdrojů (OZE).

Vodní eroze ohrožuje v Česku až 60 procent zemědělských půd.Škody dosahují minimálně čtyř miliard korun ročně a monitoring nefunguje správně.

Studie "Energetická chudoba a její řešení" mapuje rozsah energetické chudoby, identifikuje její systémové příčiny, specificky ohrožené skupiny obyvatel a možná řešení.

Území chráněné krajinné oblasti Jeseníky (CHKOJ) je domovem vlka, rysa, a dokonce i orla skalního, kteří stojí na vrcholu potravního řetězce a mají klíčovou roli pro fungování divočiny. Podle ekologů jsou ale vzácné druhy zvířat ohroženy, viníkem je Správa CHKOJ. Ta to odmítá.

Půl milionu českých domácností trápila energetická chudoba v roce 2021 ještě před prudkým zdražováním.Pomoct by jim mohly větší dotace na zateplení domu či výměnu oken z programu Nová zelená úsporám Light.

Monitoring eroze zemědělské půdy v Česku zaznamenal za posledních deset let přes 2500 erozních událostí, z toho na více než 260 místech se objevily opakovaně, uvedl Státní pozemkový úřad (SPÚ). Podle Hnutí Duha může být případů výrazně více, protože monitoring vyplývá z dobrovolného hlášení. Ministerstvo zemědělství chce od roku 2024 rozšířit podíl ploch s přísnější protierozní ochranou. Zpřísnění ochrany může podle Agrární komory ČR a Zemědělského svazu ČR ohrozit pěstování například kukuřice nebo brambor.

Současné sociální problémy stovek tisíc domácností dále zostřují tísnivou situaci, která se táhne už desítky let.