Zavřít
Hradištko

Hradištko

Nejnovější články na Seznamu na téma Hradištko
  • Marikatrv
    naMédium

    Koncentrák u Prahy: Cestou do práce zastřelili 48 vězňů. Byl horší než Buchenwald

    Před 6 dny
    Třicet pět kilometrů od Prahy, uprostřed lesů na Neveklovsku, stával během války koncentrák. Po třiceti tisících vystěhovaných lidech zůstala prázdná oblast, kterou Němci přeměnili na cvičiště SS a pobočku Flossenbürgu.
     Komentáře
  • Ekolist

    Záměr těžby štěrkopísku na Nymbursku čeká podrobné posouzení, tzv. velká EIA

    Před 7 dny
    Zamýšlená těžba štěrkopísku v lokalitě Pískový vrch v katastru obce Hradištko na Nymbursku může mít významný vliv na životní prostředí. Záměr bude proto dál posuzován podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, tzv. velké EIA. Vyplývá to ze závěru zjišťovacího řízení, o kterém Krajský úřad Středočeského kraje informoval na úřední desce.
     Komentáře
  • Náš region

    Těžba štěrkopísku na Nymbursku může mít významný vliv na životní prostředí

    Před 9 dny
    Zamýšlená těžba štěrkopísku v lokalitě Pískový vrch v katastru obce Hradištko na Nymbursku může mít významný vliv na životní prostředí. Záměr bude proto dál…
     Komentáře
  • Ekolist

    Zastupitelé Hradištka odmítli těžbu štěrkopísku, připojují se i další obce

    Před 14 dny
    Hradištko na Nymbursku nesouhlasí se záměrem těžby štěrkopísku, který v jeho katastru plánuje společnost HDTS Power. Zamítavé stanovisko zašle krajskému úřadu Středočeského kraje. Obec chce zároveň o nesouhlasu a peticích proti těžbě informovat Lesy ČR, správce lesních pozemků vytipovaných pro těžbu, požádá je, aby je pro těžbu neposkytla. Součástí usnesení, které ve středu přijali zastupitelé obce, je i jejich závazek nesouhlasu se změnou územního plánu ve prospěch jakékoli těžby na lesních pozemcích. Jednání zastupitelů se účastnilo asi 80 lidí, zajímali se o další kroky obce a postup povolovacího procesu.
     Komentáře
  • Novinky

    Poblíž Hrabalova Kerska hrozí těžba štěrkopísku, firma žádá o otevření tří ložisek

    Před 17 dny
    Jen pár ostrůvků lesa je vidět na mapě mezi Prahou a Nymburkem. Jeden z nich, ten proslavený spisovatelem Bohumilem Hrabalem, má být na třech místech zasažen těžbou štěrkopísku. Firma HDTS Power chce totiž otevřít lomy v lese u Hrabalova oblíbeného Kerska.
     Komentáře
  • EnviWeb.cz

    Zastupitelé Hradištka odmítli těžbu štěrkopísku, připojují se i další obce

    Před 21 dny
    Hradištko na Nymbursku nesouhlasí se záměrem těžby štěrkopísku, který v jeho katastru plánuje společnost HDTS Power. Zamítavé stanovisko zašle krajskému úřadu Středočeského kraje. Obec chce zároveň o nesouhlasu a peticích proti těžbě informovat Lesy ČR, správce lesních pozemků vytipovaných pro
     Komentáře
  • iRozhlas

    Soukromá firma chce v Hradištku těžit štěrkopísek. Obyvatelé i vedení obce s ní nesouhlasí

    Před 23 dny
    Lidé z Hradištka na Nymbursku a okolí protestují proti připravované těžbě štěrkopísku v Kerském lese. Na 61 hektarech ji plánuje soukromá společnost. Místní se bojí poškození přírody, to ale firma odmítá. Se záměrem nesouhlasí ani vedení obce. Zastupitelé by ve středu večer měli plány firmy odmítnout.
     Komentáře
  • Ekolist

    Lidé podepisují petici proti záměru těžby štěrkopísku u Hradištka na Nymbursku

    Před 24 dny
    Lidé podepisují petici proti záměru těžby štěrkopísku v katastru obce Hradištko na Nymbursku. Společnost HDTS Power tam chce zahájit těžbu ve dvou ložiscích o rozloze 13 a 48 hektarů, pro každé má podle informačního portálu EIA samostatný záměr. Maximální roční těžba je odhadovaná v každém z míst na 150 000 tun ročně. Oba projekty procházejí povolovacím procesem, krajský úřad Středočeského kraje zahájil zjišťovací řízení k posuzování vlivů na životní prostředí, řekl ČTK za krajský úřad Adam Hejda.
     Komentáře
  • Jezdci

    Zimní jezdecký pohár 2026 bude mít osm kol. Potřetí ho doplní týmová liga

    Před 1 měsícem
    Čtyři vozatajské a čtyři parkurové mítinky bude mít Zimní jezdecký pohár 2026. V parkurové části opět nebude chybět oblíbená soutěž týmů. Závody se budou konat v tradičních destinacích, finále obou disciplín se uskuteční v Královicích u Slaného.
     Komentáře
  • Tiscali

    Rodinný dům u Štěchovické přehrady nabízí moderní bydlení v klidném prostředí s výhledem do přírody

    Před 2 měsíci
    Na první pohled zaujme svou atypickou architekturou inspirovanou americkými projekty, při bližším seznámení okouzlí chytrým řešením prostoru, technickými vychytávkami i propojením s okolní přírodou. Rodinný dům v Hradištku – Brunšově, jen kousek od Štěchovické přehrady, je přesně tou nemovitostí, kde se snoubí komfort moderního bydlení s uvolněnou atmosférou venkova
     Komentáře
  • Aktuálně

    „Tohle by mě nenapadlo,“ řekla Kubišová. Stane se první českou zpěvačkou na známce

    Před 2 měsíci
    Známka se tiskne na speciální samolepicí papír určený hlavně pro sběratele, který se dá dobře odlepit nad párou.
     Komentáře
  • Novinky

    Marta Kubišová bude na poštovních známkách

    Před 2 měsíci
    Česká pošta vydá 1. listopadu limitovanou edici známek se zpěvačkou Martou Kubišovou k jejím 83. narozeninám. Jde o první známku s portrétem české zpěvačky.
     Komentáře
  • Jezdci

    Při KMK v Hradištku nejvíce bodoval Emanuello W Z. Startovalo tam 112 koní

    Před 5 měsíci
    Velmi početná startovní pole mělo čtvrté kolo seriálu Kritérium mladých koní v parkurovém skákání, které se konalo v úterý na kolbišti Tělovýchovné jednoty Equus Kinský v Hradištku u Sadské. Nejvyšší známku z celkových 112 koní obdržel Emanuello W Z.
     Komentáře
  • Zdopravy

    Na Nymbursku vznikne nová lávka přes Labe, kraj vybral zhotovitele

    Před 5 měsíci
    Hotovo má být za deset měsíců.
     Komentáře
  • Pražský deník

    Oprava mostu ve Štěchovicích: Místní nešetří kritikou, zvažují soud

    Před 6 měsíci
    Rekonstrukce mostu na silnici spojující Štěchovice a Hradištko, která měla být dokončena v prosinci, ale protáhla se o pět měsíců, vzedmula mezi místními obyvateli vlnu výhrad. Kritici poukazují na pomalé tempo prací a omezení s citelnými dopady. Krajská správa silnic i středočeské hejtmanství však zpoždění přičítají nepředvídatelným okolnostem – a s tím, že by požadovaly po dodavateli penále, nepočítají.
     Komentáře
  • Zdopravy

    Po roce otevírá most přes Vltavu ve Štěchovicích, skončí tak dlouhá objížďka

    Před 6 měsíci
    Oprava měla původně skončit již loni.
     Komentáře
  • Novinky

    Zprovoznění mostu má půlroční skluz, při testu musel vydržet zátěž přes sto tun

    Před 6 měsíci
    Čtyři pískem plně naložené nákladní vozy testovaly ve středu ráno zrekonstruovaný most ve Štěchovicích u Prahy. Zátěžová zkouška je podmínkou před uvedením do provozu. To by se mělo stát v neděli 1. června.
     Komentáře
  • Pražský deník

    Rekonstrukce mostu ve Štěchovicích: proběhly zatěžkávací zkoušky

    Před 6 měsíci
    Rekonstrukce mostu Dr. E. Beneše ve Štěchovicích, důležité dopravní spojnice na Praze-západ, dospěla do finále. Po sérii nečekaných komplikací, které dokončení termínu oprav odsouvaly, se očekává jeho otevření v neděli 1. června. Aktuální zatěžovací zkoušky mají potvrdit, že most je připraven znovu sloužit.
     Komentáře
  • Jezdci

    Dění v týdnu: Pohár na novém kolbišti v Ostravě a Češi v Nations Cupu

    Před 6 měsíci
    Český skokový pohár na novém kolbišti v Ostravě, pokračování Zlaté podkovy v Humpolci nebo první kolo Profi Jump Tour v Hradištku, to čeká fanoušky jezdectví na domácí scéně. Češi se představí v zahraničí v několika disciplínách.
     Komentáře
  • EquiRadio.cz

    43 min

    Podcast
    Podcast: Hovory při CDI Olomouc 2025 s domácími i zahraničními hvězdami

    Před 6 měsíci

    ·

    43 minut

    Během čtvrtého květnového týdne se v Olomouci konaly mezinárodní drezurní závody CDI, jejichž součástí byla kvalifikace Světového poháru i soutěže pro mladší věkové kategorie. Pojďte si poslechnout ohlasy úspěšných jezdců.
     Komentáře
  • EquiRadio.cz

    22 min

    Podcast
    Při ČSP ve Zduchovicích uspěly hned dvě Refkové. Lucie je neteř Michaely

    Před 6 měsíci

    ·

    22 minut

    Čtvrté kolo Českého skokového poháru pokračovalo ve Zduchovicích a stejně jako v Hradištku, i tam vyhrála Velkou cenu Michaela Refková. My jsme vyzpovídali i její neteř Lucii, která triumfovala v Czech Junior Cupu, ale také další úspěšné jezdce.
     Komentáře
  • Jezdci

    Refková podruhé v řadě vyhrála Velkou cenu ČSP. Vegrichtová jde do Super GP

    Před 6 měsíci
    Dva parádní výkony ve dvou po sobě následujících Velkých cenách Českého skokového poháru předvedla Michela Refková v sedle desetiletého valacha Cessario. Pouhý týden po závodech v Hradištku vyhrála i hlavní soutěž mítinku ve Zduchovicích.
     Komentáře
  • EquiRadio.cz

    19 min

    Podcast
    Ozvěny z Hradištka: Asijští draci, Refková a další jezdci hodnotí své jízdy

    Před 6 měsíci

    ·

    19 minut

    Český skokový pohár 2025 má za sebou třetí kolo v Hradištku u Sadské. U mikrofonu EquiTV a EquiRadia se tam vystřídali Martina Horávková, Denisa Vegrichtová, Marek Klus, Jana Nosková, Magdalena Hrdinová a Michaela Refková. Zpovídal je Aleš Suchánek.
     Komentáře
  • Jezdci

    Velkou cenu Hradištka vyhrála Michaela Refková. Jan Štětina opět na pódiu

    Před 6 měsíci
    Své první vítězství v rámci Českého skokového poháru zaznamenala při Velké ceně Hradištka Michaela Refková. Na pódium se opět probojoval i vítěz druhého kola v Brně Jan Štětina, jenž skončil třetí za Matoušem Kořínkem.
     Komentáře
  • Andrea Houdková
    naMédium

    Štěchovický archiv: Tajná mise Američanů pro nacistické dokumenty, které nám málem unikly

    Před 6 měsíci
    Na pravém břehu Vltavy, v rokli Dušno nedaleko středočeských Štěchovic, se odehrál jeden z nejzajímavějších příběhů závěru druhé světové války. Štěchovický archiv s dokumenty usvědčujícími válečné zločince našim úřadům málem unikl.
     Komentáře
  • Jezdci

    Startuje Team League Českého skokového poháru. Týmy přibývají pozvolna

    Před 6 měsíci
    Český skokový pohár spustí v sobotu velkou novinku letošní série. Je jí Team League, ve které se pojede celkem o 330.000 korun. Populární květnový mítink v Hradištku u Sadské čeká od čtvrtka do neděle bohatý sportovní program s více než 800 starty.
     Komentáře
  • Česká historie
    naMédium

    Pracovní tábor Hradištko: jak nacisté trestali špatnou pracovní morálku protektorátních občanů

    Před 6 měsíci
    V souvislosti s druhou světovou válkou si většina lidí představí tábory koncentrační, resp. vyhlazovací. Německý represivní systém byl ale rozmanitější, a i u nás existovaly tábory pracovní.
     Komentáře
  • Nymburský deník

    Nový most přes Labe vyroste kousek od Nymburka. Může být hotový za rok

    Před 6 měsíci
    /FOTO, VIDEO/ Labe kousek od Nymburka bude na dalším místě možné překonat suchou nohou a nad řekou. Nový most si objednal kraj, který už také ukončil příjem nabídek zhotovitelů a nyní je před podpisem smlouvy. Nové přemostění by tak mohlo vyrůst během příštích několika měsíců.
     Komentáře
  • Pavel Kmoch
    naMédium

    Pražské povstání - den čtvrtý

    Před 6 měsíci
    8. května vešla v platnost německá kapitulace. Již od včerejška se německé jednotky nenápadně trousily z města, ale boje zdaleka neskončily. Praha si ještě jeden den musela vytrpět. Teprve odpoledne podepsali kapitulaci i velitelé jednotek v Praze.
     Komentáře
  • Jezdci

    Jan Štětina ovládl Falton Velkou cenu Brna. Patří mu první i třetí příčka

    Před 7 měsíci
    Stupně vítězů při nedělní Falton Velké ceně Brna, která byla druhým kolem Českého skokového poháru 2025, patřily hlavně Janu Štětinovi. Ten zvítězil s Jumagem a s Lorenzem-S vybojoval třetí místo. Druhý byl Marek Hentšel s klisnou Ceremonie Fitmin.
     Komentáře
  • Týdeník Policie

    S motorovým člunem u Hradištka narazili do zakotvené lodě. Muže, který zmizel pod hladinou, našli mrtvého

    Před 7 měsíci
    V noci ze soboty na neděli vyjížděly záchranné složky do oblasti Hradištka – Pikovic na Praze západ. Po řece Sázavě jeli v motorovém gumovém člunu tři muži, kteří následně narazili do ...
     Komentáře
  • České noviny

    Dva muži spadli u Hradištka ze člunu do Sázavy, jednoho našli potápěči mrtvého

    Před 7 měsíci
    Hradištko (u Prahy) - Gumový člun se třemi muži v noci na dnešek narazil u Hradištka-Pikovic v okrese Praha-západ do kotvící lodi a dva z mužů spadli do Sázavy. Jednoho se podařilo zachránit, po druhém potápěči pátrali. Po poledni ho našli bez známek života, řekla ČTK mluvčí středočeské policie Vlasta Suchánková.
     Komentáře
  • Novinky

    Muže, který v noci spadl ze člunu do Sázavy, našli potápěči mrtvého

    Před 7 měsíci
    Člun se třemi muži na palubě naboural v noci na neděli do zakotvené menší lodi na řece Sázavě. Po nárazu vypadli dva muži z člunu do vody, jednoho z nich se ještě v noci povedlo zachránit, druhého našli potápěči po poledni mrtvého.
     Komentáře
  • Ekolist

    Ústavní soud zrušil část vyhlášky Hradištka u Prahy, místní díky ní platili méně za odpad

    Před 7 měsíci
    Ústavní soud (ÚS) zrušil část vyhlášky Hradištka u Prahy o místním poplatku za obecní systém odpadového hospodářství. Lidem přihlášeným k trvalému pobytu dávala slevu 400 korun z poplatku za odpad, který jinak činil 1200 korun ročně. Návrh na zrušení podalo ministerstvo vnitra, podle kterého vyhláška obchází zákonem stanovenou konstrukci místního poplatku, což nyní potvrdil také ÚS, i když při rozhodování nebyl jednotný. Nález je na webu soudu.
     Komentáře
  • ČT art

    Pravda byla ukrytá v popelu. Dokument odhaluje zapomenuté zločiny nacismu

    Před 7 měsíci
    Někdy je práce v archivech jako detektivka. Dokument Popel odhaluje zločiny nacismu jen kousek od Prahy.
     Komentáře
  • Aktuálně

    Popel jako svědectví. Dokument mapuje pátrání po Španělech z lágru v Hradišťku

    Před 7 měsíci
    Nový dokumentární film Popel sleduje pátrání rodin ze Španělska po svých předcích.
    Náves v Hradištku na počátku třicátých let dvacátého století. Za okupace doznala velkých změn. Zmizela kaplička, která ustoupila stavbě nové dlážděné silnice. Taktéž po rybníku nebylo po válce ani stopy.
    Vyhláška vydaná dne 16. června 1942 vyzývala obyvatele Hradištka a dalších obcí k vystěhování, a to nejpozději do 15. září téhož roku. Jako první museli odejít rekreanti, kteří zde neměli trvalé bydliště, dále penzisté a nakonec zemědělci, kteří byli povinni dokončit žňové práce.
    Všichni obyvatelé museli před vyklizením zabraného území pro cvičiště SS nejprve sklidit veškerou úrodu, uklidit domy a pak odejít.
    Hranice vojenského cvičiště SS „Böhmen“.
    Dvojice fotografií z let 1937 a 1946 ukazuje proměnu Hradištka během války. Obec přetnula dlážděná silnice (1), na konci Hradištka směrem na Pikovice vyrostl koncentrační tábor (2). Za hospodářskými budovami zámku a v Podkově jsou patrné ubytovny pro vojáky (3) a budova dnešních tiskáren (4). Důstojnický dům, tzv. „Führerheim“, vznikl propojením dvou vil, s tanečním sálem, kinem, kasinem a jídelnou (5). Naproti němu mělo být postaveno koupaliště (6). Nedaleko odsud bydlel i velitel ženijní školy Emil Klein se svou rodinou. Foto: Josef Dvořák
    Emil Klein – velitel ženijní školy Hradištko a klíčová osoba v kauze hledání tzv. štěchovického archivu. Po válce byl odsouzen na 20 let odnětí svobody.
    Budování cvičiště vyžadovalo dostatek pracovních sil, proto byl na podzim roku 1942 právě v těchto místech postaven pracovně-výchovný tábor, tzv. „Arbeitserziehungslager“, který sloužil jako vězení pro totálně nasazené Čechy v Německu či v Protektorátu obviněných ze sabotáže při práci.
O rok později byl tábor rozšířen a změněn na pobočku koncentračního tábora Flossenbürg. Byli sem umístěni političtí vězni cizích národností, především Francouzi, Poláci, Rusové a Španělé, ale také němečtí kriminální zločinci a homosexuálové. Na snímku: Kreslená mapa koncentračního tábora na Hradišťku.
    Dva dřevěné baráky, kterým se říkalo blok A a B, obývalo v koncentračním táboře Hradištko kolem pěti set vězňů.
    Dokument o stavu vězňů pochází ze sbírek Národního archivu ČR. K sekci věnované koncentračnímu táboře Hradištko se v něm uvádí : "Hradištko: Říšští Němci 143, Belgičané 4, Francouzi 156, Italové 11, Poláci 40, Portugalci 1, Rusové 58
Švýcaři 1, Španělé 27, Osoby bez státní příslušnosti 1, Celkem 442 árijských vězňů".
    Na podzim roku 1942 byl na konci Hradištka při cestě do Pikovic postaven pracovně-výchovný tábor, tzv. 'Arbeitserziehungslager', který sloužil jako vězení pro totálně nasazené Čechy, kteří uprchli ze svých pracovišť v Německu nebo byli obviněni ze sabotáže při práci. Projekt tábora vypracovala pražská firma Ing. Josef Kratochvíl a O. Panuš a náklady na výstavbu se vyšplhaly téměř na dva miliony protektorátních korun. Dřevěný barákový tábor měl kapacitu 500 vězňů. Dále zde stály ještě další dřevěné budovy, kuchyň se skladem a marodka (revír). Na snímku je pohled na prostor tábora od jihovýchodu. Řada chat v popředí byla postavena před válkou pražskými rekreanty. Dva dřevěné baráky vpravo obývalo kolem pěti set vězňů. Archivní snímek, nedatováno.
    Nacistický koncentrační tábor Hradištko na Benešovsku. Archivní snímek, nedatováno (pravděpodobně poválečné období).
    Velitelem tábora byl SS-Oberscharführer Alfred Kuss, dozorce z koncentračních táborů Buchenwald a Flossenbürg a táborovou samosprávu měli na starost němečtí kriminální zločinci, tzv. „kápové“, kteří v krutosti předčili i vojáky SS.
    Tábor byl obehnán dvojím drátěným plotem s několika řadami ostnatých drátů. V každém rohu stála strážní věž, kde nepřetržitě hlídkovala ozbrojená stráž vojáků SS.
    Pekelné nasazení vězňů tábora na otrockou práci pro nacistickou Třetí říši přibližuje úryvek z knihy Jeana Geoffroye "Au temps de Crématoires": "V Hradištku bylo na dvacet komand: pozemní práce, pomoc zedníkům, zahradnické práce, vykládka vagónů v železničních stanicích a nákladních člunů na Vltavě. (...)".
    Chatrné dřevěné baráky před zimou příliš nechránily. Ve dvou blocích se tísnilo až na 500 vězňů, nedatováno (pravděpodobně poválečné období).
    Úryvek z knihy Jeana Geoffroye "Au temps de Crématoires": "V létě se pracovalo 12 hodin. Na staveništi jsme byli od šesti od rána do sedmi do večera s úmorným sluncem v zádech s hodinovou přestávkou, kdy nám bylo dovoleno sníst polévku, kterou nám přinesli až na místo. (...)".
    Z vyprávění Jaromíra Schütze, který se v táboře ocitl jako vězeň a které přibližuje životní útrapy a režim zdejších vězňů: "Program byl asi takový: ráno byla rozcvička, takže se běhalo kolem baráků. Potom jsme vypili černou kávu a snědli kousek chleba. V poledne byla čistá polévka a večer něco k večeři, když byly brambory, tak jsme je snědli i se slupkami. Lehko jsme dostali úplavici, ale žádné léky tu neexistovaly. Pracovali jsme na silnicích, bourali jsme chaty a také jsme kopali ve skále. V táboře byla voda na mytí jen studená. Nejhorší byly šatní vši. Pořád po nás lezly, nekousaly, to ne, ale pořád lezly. Vyměnili jsme si prádlo za čisté, ale ani to nepomohlo ... "Jak postupovala východní fronta, potřebovali Němci přesouvat vězně z koncentráků do táborů na západě. Pracovní tábor jsme tedy připravovali pro politické vězně. Museli jsme zesilovat ploty z ostnatého drátu natřikrát. Pak jsme ty vězně, kteří přišli po nás, viděli. Měli pruhované obleky a čísla a vlaječky podle národností. My jsme měli hlad, ale oni ještě větší. Když jsme šli po tom place, kde stáli a hlídal je jeden ozbrojený německý voják, položili jsme jim kousky chleba na zem, aby to ten voják neviděl, a očima jsme jim dávali znamení.". Snímek, který byl pořízený pravděpodobně pro německé propagandistické účely, nedatováno.
    Vzhledem k fyzicky vysilující deseti- až dvanáctihodinové práci byla strava v táboře nedostatečná, podle některých výpovědí dokonce menší než v koncentračním táboře Buchenwald. Vězni trpěli hladem a podvýživou. Před koncem války byly na popud stráží z řad SS, které samy měly hlad, organizovány „žebravé výpravy“ do domů místních obyvatel. Ilustrační fotografie
    Úryvek z knihy J. Geoffroye: „Au temps des Crématoires", který přibližuje podmínky v táboře: "Každý blok byl rozdělen na devět cimer. Každou cimru měl na starost jeden dozorce, tedy německý zločinec, odsouzený podle trestního práva, který byl sám podřízen kápovi bloku a ten zase veliteli celého tábora."
    Úryvek z knihy J. Geoffroye: „Au temps des Crématoires", který přibližuje podmínky v táboře: "V zimě jsme pracovali od svítání do večera. Práce byla méně vyčerpávající, ale zima byla v českých končinách neoblomná. Nemohli jsme se nikde ohřát a v lednu 1945 bylo až dvacet stupňů pod nulou. Neměli jsme ponožky a do dřeváků jsme si dávali papír nebo cáry látky a pod pruhované košile sáčky cementu v papíru, abychom se ochránili před zimou.". Na snímku: Nacistický koncentrační tábor Hradištko - vězni při práci. Archivní snímek, nedatováno.
    Úryvek z knihy J. Geoffroye „Au temps des Crématoires“ pojednávající o tísnivém strádání francouzských vězňů, které sužoval v táboře neustálý hlad: „Ve smetí jsme hledali zbytky zeleniny, košťály ze zelí, a zejména slupky z brambor, kterých se Němcům a Polákům dostávalo do sytosti a vůbec nemysleli na to, jak je úsporně škrabat. Dělali jsme polévky z kopřiv a servírovali jsme velké talíře s pampeliškami, které jsme nijak nedochucovali a které nás zachránily od věčného hladu.“.
Na snímku: Ilustrační fotografie
    Nacistický koncentrační tábor Hradištko. Archivní snímek, nedatováno (pravděpodobně poválečné období).
    Ze vzpomínek V. Kouřimského popisující vyhladovělost zahraničních vězňů tábora: „Jednou jsme rekonstruovali stodolu v Pikovicích, kde jsme dělali podkrovní byty. Vytáhl jsem si k svačině namazaný chleba a dva francouzští vězni to viděli. Úplně jim klesly ruce, ale neloudili. Tak jsem jim kus chleba položil za cihly. Francouzi taky jedli sedmikrásky a pampelišky, aby se zasytili. Jediná odkvetlá tady nezůstala.“. Na snímku: Nacistický koncentrační tábor Hradištko - vězni při práci. Archivní snímek, nedatováno.
    Mezi střípky smutných osudů vězňů vyčnívá příběh patnáctileté Marcely Hurtové z Měchenic a osmnáctiletého Théa Thomase, mezi nimiž se i v době neustálého strachu ze smrti zrodil milostný cit. „Když jsem v roce 1944 dokončila v Davli školu, bylo mi čtrnáct let a nastoupila jsem do práce v Měchenicích na traťové správě. Na nádraží přijížděl každý den nákladák se skupinou tak dvaceti vězňů z koncentračního tábora z Hradištka, kteří z vagónů vykládali materiál a zase nakládali to, co se vyrobilo v davelských tunelech. Jednou jsem si všimla v železničním kiosku, kam se chodili občerstvit a kde jsme jim dávali jídlo, které pro ně místní obyvatelé uvařili. Byla tam řada mladých vězňů. A mezi nimi byl jeden Francouz, takový tmavý, hubený a okatý. Jmenoval se Théo, ale všichni jsme mu říkali Lucky. V lednu roku 1945 slavil osmnáctiny, tak jsme mu udělali dort a připravili dárky k oslavě. Měl takovou radost, až se dojetím rozplakal. Ten den nad námi létali Američani a já mu říkala, že tím letadlem píšu na nebi „Lucky – 18“. A když jsem měla v únoru patnáctiny, udělal zase on oslavu mně. Dostala jsem od něj bačkůrky ze zajetí klacku a látky i malou miniaturu Davle. Jako ve špíně třeba z modelíny model lodí, tak on udělal z rozbitých krabiček a dřívek model Davle. Doma jsem dostala strašnou práci. A ještě mi nakreslil obrázek, kde byla Sněhurka s trpaslíky a napsal tam: tvá Luckyho a Sněhurka měla moji tvář. Byla to nádherná kresba. V březnu jsem od Théa dostala milostný dopis. Plánoval, že až bude po válce, vezme si mě za ženu a odveze do Francie. To už jsme se ale neviděli. Jednoho dne přijel prázdný vlak bez vězňů a my jsme pochopili, že je odvezli na pochod smrti. Théo mi slíbil, že mi napíše první dopis z Francie, ale ten nikdy nepřišel. Jeho rodiče mi později napsali z Francie zprávu o jeho smrti na pochodu smrti. S Thémem jsme se znovu setkali až v roce 1966, to už jsem byla rozvedená a měla dvě děti. Přijel za mnou do Davle s kyticí růží a já mu přišla naproti na most přes Vltavu. Od té doby jsme si psali a občas se viděli při mých návštěvách Francie. Dodnes spolu vzpomínáme na chvíle štěstí. Sešli jsme se i k Vánocům nebo k narozeninám. Jsme jako staří dobří přátelé, kteří nikdy nezapomenou.“ Z vyprávění Marcely Hurtové. Na snímku: Marcela a Théo, Koláž
    Nedatovaná fotografie u jednoho z baráků koncentračního tábora na
Hradišťku, nedatováno (pravděpodobně poválečné období).
    Úryvek z knihy R. Tessoneaua „Jacques, l'ami d'Achille", který přibližuje nuzné útravy vězňů v táboře: „Usnout bylo velmi těžké, skoro nemožné. Spát se dalo jen dvě tři hodiny, když byl chlad nejpronikavější a paralyzoval žravost štěnic. Večer co večer jsme pořádali obligátní odvšivovací seanci, během níž každý z nás usmrtil na sta parazitů, ale i tak se nám po těle hemžilo neuvěřitelné množství blech, štěnic a vší. Byl jsem celý pokrytý skvrnami, avšak i na kůži rozškrábané do krve se držely vši. Malý kousek mýdla, příděl na celý měsíc, nestačil ani na týden. Často jsme neměli ani odvahu strčit ruce do ledové vody. Každý den umírali kamarádi na následky zavšivení nebo infekce."
    Na snímku: Kolik odsouzených zde stálo a čekalo na svůj ortel? Ve vile (uprostřed) byl ubytován velitel tábora Alfred Kuss, nedatováno (pravděpodobně poválečné období).
    Velitel tábora SS-Oberscharführer Alfred Kuss, který obýval vilu pražských rekreantů.
    Vila, kde byl ubytován velitel tábora Alfred Kuss. Archivní snímek, nedatováno.
    Záběr na interiér interiér pracovny velitele tábora. Archivní snímek, nedatováno.
    Z vyprávění Jaromíra Schütze, které přibližuje fungování zdravotní táborové služby pro vězně: Na léto nás poslali do pobočky tábora v Krhanicích, ubytování bylo v bývalém hostinci. Odtud jsme docházeli přes Sázavu do Lešan, kde jsme stavěli střelnici. Na podzim nás převeleli zpátky do Hradištka a v tu dobu jsem onemocněl s levou nohou. Měl jsem otevřenou ránu na lýtku, tak jsem se dostal na marodku.
Přišel mě zkontrolovat velitel a konstatoval, že jsem simulant. Doktor mi pak ale řekl: "Měl jsi štěstí, za chvíli by ti tu nohu uřízli.". Na snímku: Nacistický koncentrační tábor Hradištko - záběr na pravděpodobně místní lékárenskou sekci, nedatováno.
    Kuchyně personálu tábora. Archivní snímek, nedatováno.
    Nacistický koncentrační tábor Hradištko - vězni při práci. Archivní snímek, nedatováno.
    Úryvek z knihy J. Geoffroye „Au temps de Crématoires", který podává svědectví o nelehkých hygienických a životních podmínkách vězňů v táboře: "Úryvek z knihy J. Geoffroye „Au temps de Crématoires", který podává svědectví o nelehkých hygienických a životních podmínkách vězňů v táboře...". Na snímku: Umývárna a sprchový prostor, která patrně sloužila jen německému personálu tábora. Archivní snímek, nedatováno.
    Úryvek z knihy J. Geoffroye „Au temps de Crématoires", který podává svědectví o nelehkých hygienických a životních podmínkách vězňů v táboře: "V německých táborech se kladl zásadní důraz na odvšivování. V Buchenwaldu jsme vši neměli, protože tam byla celková hygienická situace daleko lepší. Ale na Hradištku všude visely nápisy s výhružnými slovy: „Eine laus, dein tot! (Jediná veš je tvoje smrt!)" Každý večer po práci probíhala odvšivovací vizita. Jeden vězeň po druhém si nahý stoupl na stoličku a velitel cimry a jeho pomocník prohlíželi každý záhyb našeho těla pomocí dřevěné hole, kterou nadzvedávali naše končetiny. Jiný z pomocníků mezitím prohlížel naše hadry. Tuto prohlídku jsme podstupovali každý večer a byl to jeden z nejhorších momentů celého dne. Když jsme se vrátili z práce, byli jsme vyčerpaní k smrti. Kápové se usilovně snažili tyto seance prodlužovat, jak to jen šlo, a mučit nás tím. Bili nás, když objevili hodně vší (i když jsme proti tomu nemohli nic dělat). A bili nás znovu, když jsme nechali nějakou veš utéct. Během poslední zimy bylo už vší tolik, že bylo jasné, že ani každodenní ohledávání nestačí. Množily se v matracích a dekách. Naše vyhlídky na kruté mlácení se tedy každým dnem zvyšovaly. Strašně jsme se báli prohlídek vší. Jejich vidina nás pronásledovala jako noční můra.". Na snímku: Ilustrační koláž z inscenovaných fotografií
    Nacistický koncentrační tábor Hradištko - vězni při práci. Archivní snímek, nedatováno.
    Nacistický koncentrační tábor Hradištko na Benešovsku. Archivní snímek, nedatováno (pravděpodobně poválečné období).
    Foto dělníka z prostoru koncentračního tábora Hradišťko, foto pořízeno
po válce, archiv L. Haškové.
    V koncentračním táboře Hradištko byli po válce vězněni němečtí zajatci a čeští kolaboranti, a to až do června 1946. Poté byl tábor zrušen a rozebrán. Archivní snímek, nedatováno (pravděpodobně poválečné období).
    Dubnový masakr vězňů tábora v roce 1945. V důsledku tušení blížící se porážky Němců byly na Hradišťku koncem února roku 1945 ukončeny všechny probíhající stavební práce a vězni byli nasazeni na kopání zákopů v Třebsíně a v zalesněné rokli Dušno. Strážní službu v táboře převzali příslušníci ženijních praporů divizí „Germania“ a „Das Reich“, jejichž velitelem byl SS-Sturmbannführer Erwin Lange. Tento fanatik využil nepřítomnosti velitele tábora Alfreda Kuse a zosnoval plán na likvidaci vězňů. Chtěl tak splnit Hitlerův zvrácený rozkaz, že se vězni nesmějí dostat do rukou nepřátelských mocností. Jako záminku k vraždění si vymyslel fiktivní pokus o útěk z tábora a následně i několik dalších smyšlených, nikým neprokázaných přestupků. To Langemu stačilo jako důkaz o chystané vzpouře. Skupina stovky vězňů, převážně Francouzů, se v pondělí 9. dubna 1945 vydává jako každé ráno do Třebsína kopat protitankový příkop. Když vyjdou na Závist, zavelí důstojník SS poprvé zlověstný povel „Hinlegen! Kopf runter!“. Nejděsivější okamžiky svého života popsal Jean Ménez takto: „Mladí junkerři se stejně jako při výcviku staví do řady na jedné straně. Všichni pak jednotně nabíjejí své zbraně. Přichází stručný rozkaz: ‚Hinlegen!‘ Zbraně třeskají. Mám hlavu přilepenou k zemi a neodvažím se ani hnout. Ještě stále je u živu jeden ze zavražděných – ‚Aufstehen!‘ Hrou do zad každého z nás junkerři ujišťují, že nikdo nezůstal ležet na zemi. Hromadné střílení vězňů se odehrálo i třetí den 11. dubna. Nechtěnými svědky události byli zaměstnanci polesí Hradištko, kteří o všem vypovídali při policejním vyšetřování v roce 1965. Dělník Smetana vyryl na místě, kde ležel jeden ze zastřelených vězňů, do kůry stromu kříž. Na snímku: Poválečný snímek místa, kde došlo k dubnovému masakru části vězňů tábora.
    Tváře dvou francouzských vězňů lágru Hradištko, kterým se fatálně stala osudnou krutovláda nacistických zločinců. Abbé Gabriel Gay (1911-1945), oblíbený kněz z Nantua, se v prosinci 1943 dobrovolně vydal do rukou nepřátel, aby poskytl útěchu svým farníkům. Po věznění v Compiègne, Buchenwaldu a Flossenbürgu byl transportován na Hradišťko, kde navázal korespondenční vztah se štěchovickým farářem Aloisem Bětíkem. Zemřel hrdinskou smrtí 11. dubna 1945 během pochodu smrti, kdy se dobrovolně připojil ke skupině zraněných, kteří byli popraveni. Maurice Clisson, otec čtyř dětí, založil ve Francii odbojovou skupinu pomáhající výsadkářům. Po zatčení v srpnu 1943 podstoupil mučivé výslechy, aniž by kohokoli ze své 30členné skupiny zradil. Prošel věznicí v Poitiers, tábory Compiègne, Buchenwald a Flossenbürg, než byl 4. března 1944 deportován na Hradišťko. Stal se jednou ze 49 obětí zastřelených na jaře 1945 na rozkaz Erwina Langeho.Na koláži archivních snímků: Francouzský farář Gabriel Gay a francouzský vedoucí odbojové skupiny Maurice Clisson.
    Ze vzpomínek Jeana Méneze: „Ráno 9. dubna ještě před budíčkem se nedaleko baráků ozývají výstřely z pušek. Tušili jsme, že se blíží nějaké nebezpečí. Tahle neblahá domněnka se nám brzy potvrdila. Naši obvyklí hlídači, kteří se k nám chovali celkem slušně, byli vystřídáni mladými SS. Napětí sílí a my vidíme přijíždět skupiny mladých vojáků, kteří mají na starost pracovní komanda. Chovají se popudlivě, ale nám ze všeho nejvíce nahání strach jejich nervózní pohledy. Co představuje taková nabýkající vojenská skupina pro nás už dlouhá léta víme. Zůstáváme sedět na svých místech. Jsme o naprosté zbytečnosti odporu přesvědčeni, ale přesto si říkáme: ‚Co když je to naposledy?‘. Na snímku: Na místě, kde ležel jeden ze zastřelených vězňů, byl vyryt do kůry stromu kříž, který je dodnes patrný.
    Úryvek z knihy J. Menèze „Mémoires de captivité 1943 – 1945“ zachycující vzpomínky na osudný masakr v dubnu 1945: „Další den ráno po probdělé noci nám hvizd Paulovy píšťaly nahnal strach. Jak proběhne dnešní den? Vrátí se mladí junkeři? Kolik mrtvých napočítáme dnes? A kteří z nás to budou? (…) Hustá mlha způsobuje, že nevidíme na krok, když opouštíme brány tábora. Jdeme skrz les a pak se objeví cedule Závist, místo, kde se včera odehrál ten strašný masakr. Scénář se opakuje. Důstojník SS v čele řady se zastavuje na kraji silnice. Junkeři zastávají stejnou pozici jako včera. A důstojník zase zařve: „Hinlegen!“ Když zazněly první výstřely, byl jsem už na zemi spolu s Théem a dvěma dalšími druhy. „Aufstehen!“ „Hinlegen!“ Střelba z pušek se ozývá z houští. „Aufstehen!“ „Auf Marsch! ...Odcházíme, aniž bychom měli ponětí, kolik našich kamarádů bylo zabito. Slyšíme jen sténání zraněných. Ale ne dlouho, za chvíli je dorazí střelou z pušek. Nakonec vycházíme z lesa. Včera masakr skončil v tomto bodě, ale dnes jde o masakr daleko horší. „Hinlegen!“ Tentokrát pušky míří do zástupu zepředu. K zemi padají dvě těla. Jeden SS k nim přichází, zamíří na hlavu a dvakrát vystřelí. „Aufstehen!“ „Auf Marsch!“ Při odchodu míjíme rozstřílená těla.". Jako připomínka obětí dubnového masakru byl po osvobození vztyčen dřevěný kříž s věncem z ostnatého drátu z koncentračního tábora. Zde se každoročně koná pietní akt u příležitosti výročí konce druhé světové války.Na snímku: Nedatovaný snímek z nedávné minulosti zachycující pietní setkání na uctění obětí masakru vězňů.
    Úryvek z knihy J. Menèze „Mémoires de captivité 1943 – 1945“ obsahující vzpomínku na dubnový masakr vězňů tábora: „Hinlegen!“ Očekávám napjatě tento rozkaz a když přijde, ihned klesnu k zemi a zabořím obličej hluboko do země. Střelba z pušek je ohlušující. Zdá se, že je delší než ostatní dny. „Aufstehen!“ Když jsem vstal a rozhlédl se okolo sebe, viděl jsem, že jen asi 12 je zraněných, ale naštěstí mohli pokračovat v cestě. „Aufmarsch!“ Náš zástup se sune kupředu. Vzadu je situace horší. Zranění se snaží navzdory strašné bolesti pokračovat v chůzi. Zůstat na nohou je otázka života a smrti.". Na snímku: Snímek pietního místa, které upomíná na lokaci, kde došlo k dubnovému masakru části vězňů tábora. Nedatováno
    Na snímku: Detail pamětní desky, které upomíná na dubnový masakr části vězňů lágru Hradištko. Nedatováno
    Ve stínu nacistické brutality se strašnické krematorium stalo svědkem pozoruhodného vzdoru proti totalitě. František Suchý starší, ředitel zařízení, společně s patnáctiletým synem Františkem odmítli vykonat přímé rozkazy okupační moci. Místo anonymní likvidace ostatků popravených vězňů z koncentračního tábora Hradištko do kompostu riskovali životy celé rodiny pro zachování lidské důstojnosti. V naprostém utajení zaznamenávali údaje o všech obětech, které prošly krematoriem - o politických vězních z pankrácké sekyrárny i deportovaných z Hradištka. Celkem takto uchovali ostatky 2 200 osob. S neobyčejnou péčí ukládali popel každého zemřelého do samostatných uren, které dodnes spočívají v areálu krematoria jako svědectví nebývalé odvahy. Jejich tichý, ale hluboce lidský odpor vůči nacistické mašinérii poskytl pozůstalým neocenitelný dar - místo, kde mohou uctít památku svých blízkých, po jejichž osudech mnozí desítky let marně pátrali. Na koláži snímků ve směru zleva doprava: Budova Strašnického krematoria v Praze 10; ilustrační snímek kremační pece; František Suchý st. spolu s manželkou; Výkaz ze studií s fotografií Františka Suchého ml.
    Na snímku: Setkání rodin vězňů, kteří prošli koncentračním táborem Hraďištko na pietním místě v areálu Strašnického krematoria v Praze; duben 2022.
    V průsečíku historie a osobní iniciativy stojí pozoruhodný výzkum Unaie Eguii, baskického pedagoga, který během pandemie odhalil zapomenuté osudy španělských republikánů zavlečených do koncentračního tábora Hradištko. Jeho detektivní práce propojila geograficky i historicky vzdálené body – od Baskicka přes francouzské internační tábory až po Protektorát Čechy a Morava. Symbolem tohoto tragického putování se stal Anjel Lekuona, jehož životní trasu můžeme sledovat od narození v Busturii (1913) přes boj ve španělské občanské válce, francouzský exil, až po deportaci do koncentračních táborů Buchenwald, Flossenbürg a nakonec Hradištko, kde byl popraven pouhé týdny před koncem války. Díky statečnosti ředitele strašnického krematoria Františka Suchého byly jeho identifikované ostatky uchovány v urně č. 62559, nikoli anonymně zlikvidovány, jak nařizovali nacisté.Dokumentární film "Popel" režiséra Oiera Plazy, mapující toto mimořádné bádání, bude uveden 14. dubna 2025 v 17 hodin v Hradištku a následující den v pražském kině Dlabačov pro pozvané diváky.
    Anjel Lekuona, narozený roku 1913 v baskické Busturii, byl jedním z řady španělských vězňů, jenž zanechal po sobě stopu, kterou Unai Eguia postupně rekonstruoval z fragmentů svědectví a archivních dokumentů. Po prohraném boji proti Frankovi uprchl mladý republikán do Francie, kde jej později zatklo gestapo. Klíčovým zdrojem informací o jeho posledních dnech se stal dopis jeho přítele Gregoire Urangy, který popsal jejich utrpení v Hradištku. Když Lekuona, vyčerpaný zánětem pohrudnice, padl při příchodu do tábora, Uranga ho podpíral, aby unikl pozornosti dozorců. V dubnu 1945 dohlíželi na vězně šestnáctiletí nacističtí kadeti, kteří se "bavili" popravami. Lekuona se stal jednou z jejich obětí pouhé týdny před osvobozením. Díky tomuto výzkumu V pondělí 14. dubna přijede s Unaiem do Hradištka stočlenná delegace ze Španělska na odhalení pamětní desky, kde budou poprvé zveřejněna jména obětí, které zastřelili nacisti ve dnech 9., 10. a 11. dubna 1945. Na snímku: Archivní fotografie Anjela Lekuona, kteří byl jedním ze španělských vězňů, pro které se stal pobyt v koncentračním táboře fatálně osudným.
    Anjel Lekuona, narozený roku 1913 v baskické Busturii, byl jedním z řady španělských vězňů, jenž zanechal po sobě stopu, kterou Unai Eguia postupně rekonstruoval z fragmentů svědectví a archivních dokumentů. Po prohraném boji proti Frankovi uprchl mladý republikán do Francie, kde jej později zatklo gestapo. Klíčovým zdrojem informací o jeho posledních dnech se stal dopis jeho přítele Gregoire Urangy, který popsal jejich utrpení v Hradištku. Když Lekuona, vyčerpaný zánětem pohrudnice, padl při příchodu do tábora, Uranga ho podpíral, aby unikl pozornosti dozorců. V dubnu 1945 dohlíželi na vězně šestnáctiletí nacističtí kadeti, kteří se "bavili" popravami. Lekuona se stal jednou z jejich obětí pouhé týdny před osvobozením. Díky tomuto výzkumu V pondělí 14. dubna přijede s Unaiem do Hradištka stočlenná delegace ze Španělska na odhalení pamětní desky, kde budou poprvé zveřejněna jména obětí, které zastřelili nacisti ve dnech 9., 10. a 11. dubna 1945. Na snímku: Archivní fotografie Anjela Lekuona, kteří byl jedním ze španělských vězňů, pro které se stal pobyt v koncentračním táboře fatálně osudným.
    +
     Komentáře
  • Cysnews

    Auto mimo silnici – řidič zaklíněn

    Před 7 měsíci
    K dopravní nehodě osobního automobilu, který skončil mimo vozovku a ve kterém zůstala zaklíněna jedna osoba, vyjeli profesionální hasiči z Jílového a dobrovolní z Hradištka a Neveklova.
     Komentáře
  • Týdeník Policie

    Řidič volkswagenu sjel ze srázu. Na pomoc měl čekat několik hodin

    Před 8 měsíci
    V Třebenicích na Praze západ, poblíž hráze slapské přehrady, bylo v sobotu dopoledne nalezeno havarované vozidlo Volkswagen Touareg. Automobil byl zaklíněn v hůře přístupném terénu poté, co ...
     Komentáře
  • Novinky

    Převrácení lodi ve Štěchovicích: Utonutí dělníka prověřují kriminalisté jako usmrcení z nedbalosti

    Před 8 měsíci
    Policie prověřuje pondělní převrácení pramice ve Štěchovicích u Prahy jako usmrcení z nedbalosti. Při nehodě utonul dělník značící plavební cestu. Na lodi jelo celkem sedm dělníků, všichni se kromě jednoho z nich dokázali dostat na břeh.
     Komentáře
  • Týdeník Policie

    Ve Štěchovicích se na Vltavě převrátila loďka se sedmi dělníky. Jeden zemřel

    Před 8 měsíci
    V pondělí ráno došlo ve Štěchovicích na Praze západ k tragické události. Zhruba 800 metrů pod Štěchovickou přehradou, po proudu Vltavy, se okolo 8. hodiny převrátila loďka se sedmi stavebními ...
     Komentáře
  • Jindřichohradecký deník

    Zakázaná cesta domů. Úřady řeší legalizaci neexistujícího mostu do osady u Dačic

    Před 9 měsíci
    Obyvatelům osady Hradišťko u Dačic se blýská na lepší časy. Most, který byl jedinou přístupovou cestou k jejich nemovitostem, nařídil loni v polovině prosince kvůli havarijnímu stavu uzavřít odbor dopravy v Dačicích. Oprava mostní konstrukce přes Moravskou Dyji je ale problém, protože úředně neexistuje. Nedávné jednání ale přineslo naději.
     Komentáře
  • Miroslav Šára
    naMédium

    Rekordní závody otevřely sezonu semických vozatajů, vrchol přijde v srpnu

    Před 10 měsíci
    Rekordních sedmdesát spřežení se zúčastnilo vozatajských klání, jež byla k vidění první únorový den v Hradištku na Nymbursku. Úvodní závod Zimního poháru spřežení pořádal Jezdecký klub Semice.
     Komentáře
  • EquiRadio.cz

    1 min

    Podcast
    Tým Šedých vlků se skládá z našich trenérů, říká kapitánka Zelených jaguárů

    Před 10 měsíci
    Sofie Červinková se stala kapitánkou týmu Zelení jaguáři. Ona i její tři kolegyně mají domovskou stáj v Královicích, a když viděly loňský první ročník Zimní jezdecké ligy, řekly si, že to chtějí také zkusit. Více se dozvíte z rozhovoru na EquiRadiu.
     Komentáře
  • ČT24

    Oprava Štěchovického mostu se protahuje, objížďka zabere desítky minut

    Před 10 měsíci
    Oprava Štěchovického mostu se už poněkolikáté protahuje. Nejdřív kvůli jiřičkám, které hnízdily u sloupů, pak kvůli přeložkám sítí. Naposledy práce přerušily povodně. Konstrukce je navíc v horším stavu, než stavbaři počítali. Komunikace přes Vltavu se rekonstruuje už několik měsíců. Obyvatelům Hradištka a Štěchovic pomáhá s překonáním vody například přívoz. Objížďka autem ale prodlouží cestu o desítky minut.
     Komentáře
  • Jezdci

    V Hradištku odstartoval Zimní pohár spřežení. Vlašic vyhrál dvě kategorie

    Před 10 měsíci
    Rekordních 68 spřežení se představilo v rámci prvního kola Zimního jezdeckého poháru spřežení 2025, které se uskutečnilo v Hradištku u Sadské. Dvě ze tří seriálových kategorií ovládl Petr Vlašic a navázal tak na své loňské triumfy.
     Komentáře
  • EquiRadio.cz

    1 min

    Podcast
    Petr Vlašic: Hala v Hradištku je fantastická. Je tu víc prostoru i světla

    Před 10 měsíci
    Jezdecká hala v Hradištku prochází stavebními úpravami, jejichž výhody okusili účastníci prvního vozatajského kola Zimního jezdeckého poháru 2025. Na EquiRadiu vám přinášíme rozhovory s vítězi seriálových kategorií Petrem Vlašicem a Milanem Domesem.
     Komentáře
  • Jezdci

    Startuje Zimní jezdecký pohár. Do Hradištka míří rekordních 70 spřežení

    Před 10 měsíci
    Rekordní účast, premiéra chladnokrevných spřežení a velmi pestré složení soutěží. Tak začne jedenáctý ročník seriálu Zimní jezdecký pohár, jehož první kolo bude v sobotu 1. února v Hradištku u Sadské. Na startovním poli je na 70 spřežení.
     Komentáře
  • EquiRadio.cz

    1 min

    Podcast
    Mě i Janu Studničkovi přibyly šediny, říká kapitán Šedých vlků Lukáš Sojka

    Před 10 měsíci
    Staronové složení budou mít při Zimní jezdecké lize Šedí vlci. Kapitánskou pásku však převzal Lukáš Sojka, s nímž jsme natočili rozhovor pro EquiRadio krátce před nominací čtvrté členky Kateřiny Pospíšilové. Hovořil například o silné motivaci vyhrát.
     Komentáře
  • EquiRadio.cz

    1 min

    Podcast
    Jiří Ziegler: Kdyby se mělo dařit jako loni, tak finále poháru bude lákavé

    Před 10 měsíci
    Loňský vítěz Zimního jezdeckého poháru jednospřeží určitě zavítá na úvodní mítink letošního ročníku do Hradištka. V rozhovoru pro EquiRadio prozradil, že v termínu druhého kola bude na horách a na Moravu to má daleko. Ale možná opět všechny překvapí.
     Komentáře
  • Pavel Kmoch
    naMédium

    Vraždy vězňů ve výcvikovém prostoru SS „Böhmen“ v roce 1945

    Před 11 měsíci
    Ve výcvikovém prostoru SS Böhmen se nacházelo i několik koncentračních a pracovních táborů, které dodávaly pracovní sílu, potřebnou pro provoz prostoru.
     Komentáře
  • Jezdci

    Zimní jezdecký pohár poprvé zavítá do Martinic. Sezona 2025 bude mít 10 kol

    Před 1 rokem
    Pět vozatajských a pět parkurových mítinků bude mít Zimní jezdecký pohár 2025, který nabídne pro obě disciplíny zcela novou destinaci. Domácí halový seriál proběhne poprvé v resortu Equitana Martinice. Finále budou opět hostit Královice u Slaného.
     Komentáře
  • Jezdci

    Seriál Český skokový pohár 2025 začne v Hořovicích a skončí v Martinicích

    Před 1 rokem
    Pořadatelé Českého skokového poháru zveřejnili v pátek termínovou listinu pro rok 2025. První kolo proběhne v Hořovicích a finále budou hostit Martinice. Do okruhu domácí parkurové extraligy se vrátí díky rekonstrukci kolbiště Velká cena Ostravy.
     Komentáře
  • Equinews

    Dva pohárové starty, dvě vítězství. Opatrný po Hradištku vyhrál i v Ptýrově

    Před 1 rokem
    Zhruba tři tisícovky diváků přilákala v sobotu večer na Farmu Ptýrov u Mnichova Hradiště noční Velká cena Hoffmann & Žižák, která byla již sedmým kolem Českého skokového poháru. Na její start se postavilo celkem 33 dvojic. Podívejte se na reportáž EquiTV.cz.
     Komentáře
  • Novinky

    Paraglidista na Berounsku přistál na stromě

    Před 1 rokem
    Hasiči v neděli v podvečer na Berounsku zachraňovali paraglidistu, který u Králova Dvora přistál na stromě. Aby se k němu dostali, museli projet ohradou pro zvířata a následně k němu vystoupat po žebříku.
     Komentáře
  • Jezdci

    V Hradištku uspěli svěřenci Pospěcha a Benediktové. Top známku měla Babeta

    Před 1 rokem
    Sedmým kolem pokračoval v Hradištku u Sadské seriál Kritérium mladých koní v parkurovém skákání. Do šestice úterních soutěží nakonec nastoupilo 67 koní. Nejvyšší známka od komisaře Vladimíra Hrušky stínovaného Karlem Lacinou padla hned v úvodu dne.
     Komentáře
  • Jezdci

    Štětina má v Olomouci šanci upevnit vedení v Českém skokovém poháru 2024

    Před 1 rokem
    Pouhé dva týdny po mezinárodních skokových závodech zařazených do série Světového poháru se v Equine Sport Center Olomouc koná od čtvrtka další velký mítink v této disciplíně. Parkuroví jezdci se tam utkají o další body do Českého skokového poháru.
     Komentáře
  • Novinky

    Známky s Pellegrinim se vyrábějí v Česku, jsou kruhové

    Před 1 rokem
    V obci Hradištko u Prahy se vyrábějí známky s podobiznou nového slovenského prezidenta Petra Pellegriniho. Zájemci si známky mohou koupit hned po jeho inauguraci, která se uskuteční 15. června 2024.
     Komentáře
  • Equinews

    Opatrný triumfoval v Hradištku a stal se druhým finalistou skokového poháru

    Před 1 rokem
    Domácí parkurová extraliga pokračovala během druhého květnového týdne v Hradištku u Sadské, kam se sjela nejen početná, ale také silná konkurence. Stavitel kurzů Jan Šíma perfektně odhadl osmatřicetičlenné startovní pole Velké ceny, v níž nakonec triumfoval Aleš Opatrný. Podívejte se na televizní reportáž.
     Komentáře
  • EquiRadio.cz

    8 min

    Podcast
    První Fredricsona olympiáda nebyla v parkuru. Úspěchy přišly po čtyřicítce

    Před 1 rokem

    ·

    8 minut

    Švéd Peder Fredricson sbírá už delší dobu jeden parkurový úspěch za druhým. Přitom, jak sám říká, skutečně dařit se mu začalo kolem čtyřicítky. Zpočátku se věnoval úplně jiné disciplíně, dokonce ani na jeho první olympiádě nestartoval v parkuru.
     Komentáře
  • EquiRadio.cz

    11 min

    Podcast
    "Podle mě je výjimečný". Ohlasy po klasické Velké jarní ceně

    Před 1 rokem

    ·

    11 minut

    Minulá neděle v Chuchle Areně Praha ukázala minimálně na dva kandidáty Českého derby, čerstvého klasického vítěze San Sebastiana a také Cheeky Boye. V reportáži EquiRadia tentokrát uslyšíte Martina Laubeho, Michala Dema a Josefa Dufka.
     Komentáře
Reklama