Jakub Šofar

Karel Teige posouvá v textu z října 1927 Bretonovo vysvětlení dada jako předchůdce surrealismu k tezi o popisu aktuálního života: „Všechen snobismus a puritanismus je dada. Všesokolský slet je dada. Destinová, zpívající sokolíkům na vyšehradské skále, je dada.“ Pojďme navazovat pojďme pokračovat!

Zdraví je přednější než ideály. Důkazem je vznikající ministerstvo sportu, prevence a zdraví. Hajlování je sice v Česku trestné, ale „zvednutí a natažení pravé paže dopředu nahoru, s dlaní směřující dolů“ je vlastně zdravotní cvičení. A když tu ruku dáme na srdce – kdo z nás si aspoň jednou v životě nezahajloval?

Jak vzpomínáte na období socialismu? Vybaví se vám fronty, nedostatek zboží, plánované výroční cíle? Nic moc, že? Ale i v těch ne úplně veselých časech lidé nacházeli odvahu se zasmát. Vtipy ze socialistické éry jsou toho důkazem.

Co všechno najdete ve čtvrteční příloze deníku Právo Salon?

Je jedním z nejvýznamnějších fotografů 20. století. Jeho život je plný pozoruhodných momentů a jeho fotografie ho řadí mezi legendy světové fotografie. Jsou nejen krásné, ale i vypovídající a hluboce lidské, reflektují složitost existence člověka a nutí k zamyšlení. Seznamte se s velkým umělcem a velice skromným člověkem Josefem Koudelkou.

Vtip mohl lidi přivést do vězení. Díky humoru ale lidé zároveň lépe zvládali útrapy socialistického Československa. Komunisté vládli tvrdou rukou a nekompromisně trestali nejen touhu po svobodě, ale i jakékoli projevy rebelie či odklonu od jediné možné pravdy. Co pak dělat jiného, než se jim alespoň vysmívat? Ne vždy se to ale povedlo, některé vtípky bychom raději zapomněli.

Drtivá většina českých zaměstnanců dostává mzdu na účet. Někteří jsou z tohoto řešení nadšení, jiným je dodnes bližší hotovost. SZ Byznys přináší příběhy z obou táborů.

Dívám se na fotografii na monitoru počítače. Je na ní šedovlasý muž, schoulený do sebe a přitisknutý k opěradlu židle jako k nějaké záchranné kotvě. Na nose velké černé brýle. Béžová bunda, podivně nepadnoucí džíny a vytahaný svetr. Rozhodně nevypadá, že by byl hlavní hvězdou večera.

S Danielem Hradeckým jsem se poprvé setkal na podzim 2010. S nakladatelem Janem Šavrdou a publicistou Jakubem Šofarem jsme vyrazili na výlet do Litvínova. V Docela malém divadle se měl odehrát křest knihy Pavla Růžka Bez kůže.

„O všem, přátelé vyvážené prózy, o čem se mluvit dá, se mluví dostatečně. A literatura má smysl jen jako svědectví, že se někomu podařilo překonat pocit vlastní zbytečnosti. Všechno ostatní je jen depresivní dokumentace pracovitosti. Srdceryvná exhibice. Uklidněte se! Kdo má ty věci číst? City nejsou nic novýho.”

Představujeme nejsilnější kulturní zážitky roku 2020, jak je vybraly osobnosti spolupracující se Salonem. V dnešní, první části své zážitky přinášejí Václav Bělohradský, Rostislav Švácha, Jan Rychlík, Apolena Rychlíková, Táňa Zabloudilová, Jiří Přibáň, Karel Veselý, Petr Fischer, Kateřina Smejkalová, Michal Šanda, Kamil Fila, Klára Vlasáková, Saša Uhlová, Pavel Barša, Alice Šimonová a Jakub Šofar.

V dnešním knižním výběru Salonu najdete literární návrat „hubotřasného“ autora Bohuslava Vaňka-Úvalského, hororovou, temnou, vlhkou, stinnou a slizkou prózu spisovatele a hudebníka Milana Urzy a také „hořké paměti“ Josefa Klimenta, politického sekretáře prezidenta Háchy.

V dnešním knižním výběru Salonu najdete literární dokument Kamily Hladké o „hornických vdovách“ nominovaný na Magnesii Literu, „thriller o českým hip hopu“ od Přemysla Krejčíka, esej Kateřiny Smejkalové o společnosti v časech umělé inteligence a protiválečný, v mnohém autobiografický román Siegfrieda Lenze.

V dnešním výběru Salonu najdete dvě nové „poustevnické“ knihy Aleše Palána, druhý díl knižní série pro mládež Prašina, prózu netradičně se ohlížející za prošlým časem od Jana Stavinohy, román Američanky Marishy Pesslové o pátrání skupiny studentů v „zásvětí“, román Jakuba Dotlačila reflektující tuzemská devadesátá léta, dva díly trilogie o ruské společnosti od Viktora Šklovského a eseje Miroslava Olšovského dokazující, že i psaní o literatuře může být sexy.

V dnešním knižním výběru Salonu najdete povídky Michala Vrby, nominované na Magnesii Literu za prózu, knihu jihokorejské spisovatelky Han Kang propojenou motivy smrti a bílé barvy, román Jiřího Šimáčka o jednom „prvotřídním hajzlovi“ a taky román Stanislava Berana o sudetské krajině optikou „škaredohledu“.

Provedli jsme již tradiční „inventuru“ knih, které se nám během loňského roku sešly na redakčním stole, ale v tištěném Salonu jsme se jim věnovat nestihli. Vybrali jsme tucet titulů, mimo jiné román Saši Filipenka o jednom z temných míst sovětských dějin, eseje surrealisty Milana Nápravníka zkoumající třeba erotické souvislosti touhy po moci nebo dětskou knížku Marka Tomana o začínajícím spisovateli plavícím se na pirátské lodi.

Tento týden vás seznamujeme s nejsilnějšími kulturními zážitky roku, jak je vybraly osobnosti spolupracující se Salonem. Dnešní, třetí část se věnuje živé kultuře – divadelním představením, koncertům či festivalům. Své zážitky zde představují Ondřej Císař, Štěpán Kučera, Eva Klíčová, Kateřina Smejkalová, Zbyněk Vlasák, Jakub Šofar a Iva Přivřelová.

„Politiku jsem vždy chápal jako naplňování a prosazování určitých hodnot a ideálů. Ideálů svobody, lidské důstojnosti a spravedlnosti pro člověka jako jedince i pro celou společnost.“

V dnešním výběru Salonu najdete „best of“ kompilaci z díla Petra Šabacha sestavenou Emilem Haklem a Václavem Kahudou, prozaickou variaci na téma severní Čechy od Veroniky Bendové, sbírku esejistických, dokumentárně-historických i osobních povídek s feministickým podtextem od Aleny Wagnerové a stěžejní dílo Karla Jasperse o podobách viny i očisty.

Ačkoliv má nová kniha Jakuba Šofara název Azyl pro zamilované (Dybbuk 2019), žánrově se nejedná o žádnou milostnou romanci, kde by čtenář do posledního písmene trnul, zda se on a ona vezmou a budou spolu šťastni až do smrti.