Jan Beroun

Důležitost zpravodajských služeb v současné bezpečnostní situaci potvrdila nedávná návštěva premiéra Petra Fialy v sídle Vojenského zpravodajství. Předseda vlády se v doprovodu ministryně obrany Jany Černochové setkal 5. ledna v sídle Vojenského zpravodajství s jeho ředitelem gen. Janem Berounem, kdy tak premiér navázal na loňskou návštěvu BIS.

Premiér Petr Fiala s ministryní obrany Janou Černochovou (oba ODS) jednali dnes s vedením Vojenského zpravodajství (VZ) o válce na Ukrajině, kybernetické obraně či dezinformacích. Fiala po zasedání ocenil práci zpravodajců pod vedením ředitele Jana Berouna, tajná služba se podle něj těší vysokému renomé a prestiži a odvádí dobrou práci. Podle Černochové má VZ velkou důvěru také v zahraničí. Loňský rok podle Berouna přepsal bezpečnostní mapu v Česku i jeho okolí, označil ho za hektický.

V Polsku nedaleko hranic s Ukrajinou dopadly dvě rakety a podle prvních zpráv zemřeli dva lidé. Česká ministryně obrany Jana Černochová (ODS) má zprávu za prokázanou. Nyní se podle ní musí co nejrychleji vyšetřit, zda šlo z ruské strany o omyl, nebo o provokaci. Dodala, že Polsko má podle ní naprostou podporu.

Šéfové tajných služeb a dalších bezpečnostních institucí hodnotili ruskou hrozbu

Náčelník Vojenské policie přirovnal Rusko k nacistické třetí říši. Rusko je podle něj řízeno kriminálními strukturami a má čistě kriminální rozměr.

Rusko je čistě kriminální stát, který ohrožuje Česko, a Česko je v nejhorší bezpečnostní situaci ve své moderní historii. Stát v minulosti hrozbu Ruska podcenil. Na dnešní konferenci o ruském mocenském a vlivovém působení proti Evropě to v Poslanecké sněmovně řekl náčelník Vojenské policie Otakar Foltýn. Podle šéfa Vojenského zpravodajství Jana Berouna nastal zásadní problém už v 90. letech, kdy česká strana přistoupila na to, že Rusko splatí svůj dluh dodávkami vrtulníků, což ruské straně pomohlo vytvořit v tuzemsku neprůhlednou infrastrukturu.

Rusko je čistě kriminální stát, který ohrožuje Česko, a Česko je v nejhorší bezpečnostní situaci ve své moderní historii. Stát v minulosti hrozbu Ruska podcenil. Na dnešní konferenci o ruském mocenském a vlivovém působení proti Evropě to v Poslanecké sněmovně řekl náčelník Vojenské policie Otakar Foltýn. Podle šéfa Vojenského zpravodajství Jana Berouna nastal zásadní problém už v 90. letech, kdy česká strana přistoupila na to, že Rusko splatí svůj dluh dodávkami vrtulníků, což ruské straně pomohlo vytvořit v tuzemsku neprůhlednou infrastrukturu.

Vojenské zpravodajce veřejně zmínil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Podle zjištění Aktuálně.cz inspekce nezjistila, že by sami pochybili.

Členové Výboru pro obranu v rámci své včerejší 15. schůze řešili problematiku doplnění přepravní, logistické a kolové obrněné techniky. Zabývali se také pobytem Ozbrojených sil Slovenské republiky v souladu s účastí na záchranných pracích při živelních pohromách schváleným vládou České republiky. V uzavřeném jednání pak poslanci projednali zprávu o zajišťování obrany státu v roce 2021 a informace k vývoji na Ukrajině.

Byl říjen 2017 a Andrej Babiš odmítl, že by měl velkou moc. V rozhovoru pro časopis Forbes se rozohnil nad otázkou redaktorů ohledně svého vlivu na chod státu vyplývající z pozice byznysmena, politika a mediálního magnáta. Prohlásil doslova: „Tak si řekněme, kdo tady má moc. Kdo nominuje šéfa BIS? Kdo nominoval šéfa antimonopolního úřadu? Kdo šéfa NKÚ? Kdo má rozvědku? A kdo nominoval policejního prezidenta, kdo šéfa GIBS? Všechno ČSSD. Oligarchie. To je efektivní moc, kterou oni zneužívají. Já…

„Rusové se nezastaví tam, kde dnes jsou. Jejich ambice jsou větší a potřebují zlomit jednotu Západu. Protože jestli Putina něco zaskočilo, byla to právě jednota Západu,“ říká šéf jedné ze tří ...

„Rusové se nezastaví tam, kde dnes jsou. Jejich ambice jsou větší a potřebují zlomit jednotu Západu. Protože jestli Putina něco zaskočilo, byla to právě jednota Západu,“ říká šéf jedné ze tří tuzemských tajných služeb Jan Beroun. Efektivní sankce proti Rusku podle ředitele Vojenského zpravodajství ztěžuje i fakt, že západní země často nemají přehled o ruských

Frustrací z toho, že se v Česku nedaří boj s dezinformacemi, že se jejich nebezpečnost dlouhodobě podceňuje a že politici nezvládají strategickou komunikaci, se ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun netají. Respektive – na toto téma nebývale otevřeně vystoupil na akci, kterou k problematice „vypínání dezinformačních webů“ uspořádala Asociace online vydavatelů.

Frustrací z toho, že se v Česku nedaří boj s dezinformacemi, že se jejich nebezpečnost dlouhodobě podceňuje a že politici nezvládají strategickou komunikaci, se ředitel Vojenského zpravodajství ...

Frustrací z toho, že se v Česku nedaří boj s dezinformacemi, že se jejich nebezpečnost dlouhodobě podceňuje a že politici nezvládají strategickou komunikaci, se ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun netají. Respektive – na toto téma nebývale otevřeně vystoupil na akci, kterou k problematice „vypínání dezinformačních webů“ uspořádala Asociace online vydavatelů. „Téma dezinformací je zásadní a ovlivňuje naši společnost dnes

Válka na Ukrajině posílila dezinformační scénu. České internetové sdružení CZ.NIC po konzultacích s bezpečnostními složkami státu a na základě doporučení vlády zablokovalo osm českých dezinformačních webů. Je podobný přístup na místě a nezaspalo Česko v legislativních krocích, kterými dezinformace omezit? O tom tento týden diskutovala devítka hostů v pražském CEVRO Institutu při debatě pořádané Asociací online vydavatelů.

Vypnutí dezinformačních webů po ruské invazi na Ukrajinu bylo oprávněně, v Česku ale chybí vůle používat ve vztahu k online prostředí stávající zákony a složitou problematiku vůbec řešit, shodli se experti na dnešní akci pořádané Asociací online vydavatelů (AOV) s názvem Vypnout X Nevypnout.

V Praze se v minulém týdnu uskutečnilo utajované řádné jednání Vojenského zpravodajského výboru (MIC – Military Intelligence Committee) NATO. Dvoudenního setkání se kromě ředitelů vojenských zpravodajských služeb aliančních států zúčastnili i zástupci šesti partnerských zemí a Mezinárodního vojenského štábu Evropské unie. Prostřednictvím videa k účastníkům promluvil i jejich ukrajinský protějšek.

V Praze se minulý týden sešli ředitelé vojenských zpravodajských služeb členských zemí NATO. Jednání se zúčastnily i partnerské státy, prostřednictvím videa promluvil také jejich ukrajinský protějšek. V pondělí o tom informoval mluvčí Vojenského zpravodajství Jan Pejšek. Z bezpečnostních důvodů o akci Vojenské zpravodajství informovalo až po jejím skončení.

V Praze se minulý týden sešli ředitelé vojenských zpravodajských služeb členských zemí NATO. Jednání se zúčastnily i partnerské státy, prostřednictvím videa promluvil také jejich ukrajinský protějšek. ČTK to dnes řekl mluvčí Vojenského zpravodajství Jan Pejšek. Z bezpečnostních důvodů o akci Vojenské zpravodajství informovalo až po jejím skončení.

Prezident má proti Koudelkovi i BIS výhrady dlouhodobě, v minulosti o ní mluvil jako o „čučkařích“.

Prezident Miloš Zeman v neděli u příležitosti řádového dne jmenoval 19 generálů. Již po sedmé se rozhodl ignorovat návrh vlády a vynechal šéfa Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelku. O BIS prezident dříve mluvil jako o „čučkařích“.

Prezident Miloš Zeman dnes na Pražském hradě u příležitosti Dne vítězství jmenoval 19 generálů z řad armády, policie, hasičů, Vězeňské služby a tajných služeb. Do hodnosti generálporučíka povýšil ředitele Vojenského zpravodajství Jana Berouna a šéfa hasičů Vladimíra Vlčka. Generálmajory se stali první náměstek policejního prezidenta Tomáš Lerch, ředitel Vězeňské služby Simon Michalidis a zástupce ředitele Vojenského zpravodajství Radek Horáček. Další muži získali hodnost brigádního generála. Návrhu vlády jmenovat generálem ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelku hlava státu opět nevyhověla.

Prezident Miloš Zeman v neděli na Pražském hradě u příležitosti Dne vítězství jmenoval 19 generálů z řad armády, policie, hasičů, Vězeňské služby a tajných služeb.

Ministryně obrany Jana Černochová dnes odlétá do USA, ve Washingtonu bude jednat i s americkými zpravodajci, doprovodí ji ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun.

Ruské zpravodajské aktivity v Česku se podle ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky omezily po vyhošťování souvisejícím s vyšetřováním výbuchů muničních skladů ve Vrběticích na Zlínsku a s ruskou invazí na Ukrajinu na minimum. Koudelka na pondělním bezpečnostní konferenci ve Sněmovně řekl, že Rusové nyní nejsou schopni vést na českém území zásadní zpravodajské operace. Podobně jako ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun varoval před dezinformacemi a upozornil také…

Vyhoštění ruských zpravodajců a uzavření konzulátů v Brně a Karlových Varech zásadně omezilo zpravodajské aktivity Ruska na našem území. Na sněmovní bezpečnostní konferenci to v pondělí uvedl šéf Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka.

Prezident Miloš Zeman na Pražském hradě přijal ministryni obrany Janu Černochovou (ODS) a ředitele Vojenského zpravodajství Jana Berouna. Na twitteru o tom informoval mluvčí hlavy státu Jiří Ovčáček. Ministryně dříve chtěla s prezidentem konzultovat jméno nástupce Aleše Opaty na pozici náčelníka generálního štábu. Černochová na dotaz ČTK k jednání zatím nereagovala.

Prezident Miloš Zeman ve středu na Hradě přijal ministryni obrany Janu Černochovou (ODS) a ředitele Vojenského zpravodajství Jana Berouna. Na Twitteru o tom informoval mluvčí hlavy státu Jiří Ovčáček. Odpoledne Zeman jmenoval prezidentem Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) jeho dosavadního šéfa Miloslava Kalu.

Ministr vnitra Vít Rakušan na výboru pro bezpečnost řekl, že v Česku je registrováno už více než 240 tisíc lidí z Ukrajiny. Česko je podle ministra jednou z nejvíce zasažených zemí Evropské unie migrační vlnou.

Nová vláda chce, aby byl Michal Koudelka jmenován řádným ředitelem Bezpečnostní informační služby (BIS). Nyní je pouze pověřen řízením.

Nová vláda ještě ani nezačala a uvnitř státních úřadů to vře. Obavy o kariéru mají především úředníci extrémně loajální k odcházejícímu premiérovi. Státní úředníky sice chrání služební zákon a není možné se jich tak snadno zbavit, přesto část aparátu po volbách a prohře hnutí ANO podlehla panice. Nervózní jsou především ti, kteří jsou úzce spojení s Andrejem Babišem. Jako třeba šéf finančního analytického útvaru ministerstva financí Libor Kazda.

Výroční zpráva za loňský rok poukazuje na opakující se dezinformační snahy, chybné úsudky na základě krátkých, manipulativních novinových titulků, či chápání a ovlivňování občanů pomocí fake news. Rok 2020 byl samozřejmě také značně ovlivněn pandemií koronaviru a s tím spojených zkreslených informací, kterých využívají jednotlivci, ale i skupiny. Důležitým prvkem je pak nový náhled na využívání robotiky resp.

Po dlouhých sedmi letech dostanou obyvatelé obcí v okolí Vlachovic-Vrbětic na Zlínsku finanční odškodnění v důsledku omezení po výbuchu dvou muničních skladů. Jenže ani tady příběh nekončí.

Výsledky vyšetřování neuskutečněné cesty vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) do Moskvy by mohly být ve stanovené lhůtě do šesti měsíců. V rozhovoru pro Radiožurnál to uvedl šéf Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jiří Mazánek. Okolnostmi Hamáčkovy cesty se policejní centrála zabývá z vlastní iniciativy od května.

Senátor Václav Láska Seznam Zprávám přiblížil, co se dozvěděl senátní výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, před nímž vypovídali hosté o Vrběticích a okolnostech cesty Jana Hamáčka do Moskvy.

Vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) nemluvil podle senátora Václava Lásky (Senátor 21) pravdu o tom, že jeho plánovaná cesta do Moskvy byla kamufláží v souvislosti s kauzou Vrbětice. Senátor to dnes řekl novinářům po uzavřeném jednání senátního zahraničního výboru ke kauze Vrbětice, kterého se zúčastnil ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) nebo ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun.

Vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) nemluvil podle senátora Václava Lásky (Senátor 21) pravdu o tom, že jeho plánovaná cesta do Moskvy byla kamufláží v souvislosti s kauzou Vrbětice. Senátor to dnes řekl novinářům po uzavřeném jednání senátního zahraničního výboru ke kauze Vrbětice, kterého se zúčastnil ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) nebo ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun.

Dění v Senátu sledujeme v online reportáži.

Ministr vnitra Jan Hamáček nemluvil podle senátora Václava Lásky pravdu o cestě do Moskvy. Ta prý nebyla kamufláží v souvislosti s kauzou Vrbětice. Novinářům to dnes Láska řekl po uzavřeném jednání senátního zahraničního výboru k vrbětické kauze.

Předseda ODS znovu vyzval vicepremiéra Jana Hamáčka, aby kvůli kauze Vrbětice a nevysvětlené cestě do Moskvy rezignoval. Řekl to v televizi Prima. Hamáčkovi nevěří kvůli cestě do Moskvy ani šéf Pirátů Ivan Bartoš.

Sociální demokraté stále věří, že Jan Hamáček nechtěl odcestovat do Moskvy v době, kdy už byl informován o ruské roli ve vrbětickém výbuchu.

Poslanci se snaží dál rozplétat kauzu Jana Hamáčka a jeho chystané cesty do Moskvy pár dní před tím, než veřejně vypukla aféra Vrbětice. Co všechno už vědí?

Ředitel Vojenského zpravodajství (VZ) Jan Beroun potvrdil, že se na propírané dubnové schůzce debatovalo o cestě vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) do Moskvy, ale nepotvrdil, že by předmětem byla možná výměna informací o kauze Vrbětice za vakcínu proti covidu-19, Sputnik V. Na tiskové konferenci po čtvrtečním zasedání sněmovní komise pro kontrolu činnosti VZ to řekla její místopředsedkyně Jana Černochová (ODS).

Na zasedání sněmovní komise pro kontrolu vojenského zpravodajství zaznělo klíčové svědectví ředitele této tajné služby, který se 15. dubna účastnil schůzky s Janem Hamáčkem a dalšími lidmi na ministerstvu vnitra.

Prověřování výbuchů muničních skladů se soustřeďuje pouze na verzi o podílu agentů ruské vojenské tajné služby GRU.

"Nemám pochybnosti o tom, že vicepremiér Hamáček cestu do Ruské federace plánoval," řekl předseda STAN Vít Rakušan.

Když se aktuálně podíváte do jakýchkoli novin, zjistíte, že jim jednoznačně vládne kauza týkající se místopředsedy vlády Jana Hamáčka. Jeho přetahovaná se Seznam zprávami skončí u soudu a tam se nakonec rozhodne. My se jí nebudeme zabývat komplexně, ale zaměříme se na informace týkající se ututlání celé kauzy. O to totiž nejspíše vůbec nešlo. Stačí se podívat jen na časovou posloupnost některých vyjádření.

Indicií ukazujících na to, že ruská strana s předstihem věděla, že se v Česku brzy zveřejní informace o tom, že za výbuchy munice ve Vrběticích ve skutečnosti stojí agenti ruské GRU, přibývá. S odkazem na dění v kyberprostoru o tom mluví například ředitel vojenského zpravodajství Jan Beroun, zpětně vzato je zajímavá i nabídka realit v okolí pražské „malé Moskvy“, v Bubenči.

Vicepremiér Jan Hamáček je ve vážném podezření ze spáchání vlastizrady, prohlásili včera zástupci koalice SPOLU. To vše prichází v době, kdy koalice shání podpisy na vyslovení nedůvěry vládě. Jaké kroky budou následovat?

Kybernetickým prostorem se začala šířit proruská kampaň podkopávající českou verzi událostí v kauze Vrbětice ještě před tím, než premiér Andrej Babiš (ANO) a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) zprávu oznámili veřejnosti. Hospodářským novinám to v rozhovoru řekl ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun. Rusové podle něj s předstihem věděli, že Česko má důkazy o zapojení jejich tajných agentů do explozí muničních skladů v roce 2014.

Kybernetickým prostorem se začala šířit proruská kampaň podkopávající českou verzi událostí v kauze Vrbětice ještě před tím, než premiér Andrej Babiš (ANO) a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) zprávu oznámili veřejnosti. Hospodářským novinám to v rozhovoru řekl ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun. Rusové podle něj s předstihem věděli, že Česko má důkazy o zapojení jejich tajných agentů do explozí muničních skladů v roce 2014.

Policejní prezident Jan Švejdar opakovaně odmítl říct, že vicepremiér nechystal handl s Ruskem V celé té smršti výroků a veletočů v kauze Vrbětice a podezření z ruského handlu u vicepremiéra Jana Hamáčka zapadá jedna zásadní věc: klíčový svědek schůzky, na níž se podle SeznamZprávy o výměnném obchodu s Ruskem mluvilo, čelí trestnímu oznámení. Tímto svědkem je nejvyšší šéf policie Jan Švejdar, který gesčně spadá pod Hamáčka coby ministra vnitra. Švejdar jako jediný odmítl veřejně cokoli o obsahu inkriminované schůzky říkat. Odmítl tedy jednoznačně říct, že informace o Hamáčkových plánech na výměnný obchod jsou lživé.

Kybernetickým prostorem se začala šířit proruská kampaň podkopávající českou verzi událostí v kauze Vrbětice ještě před tím, než premiér Andrej Babiš (ANO) a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) zprávu oznámili veřejnosti.

Poslanci dnes projednávají souvislosti zrušené cesty vicepremiéra a ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) do Moskvy za zavřenými dveřmi. V jednacím sále mohou být vedle členů komory a vlády ředitelé všech tří tajných služeb Jan Beroun, Marek Šimandl a Michal Koudelka, nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman a policejní prezident Jan Švejdar.

Česká politická scéna je do jisté míry fascinující. Informace, které pomalu vyplouvají na povrch, mají fakticky vlastizrádný charakter. Otázkou zůstává, zdali jsou skutečně pravdivé, nebo nikoliv. Poslední z nich týkající se cesty ministra Hamáčka do Ruska opravdu stojí za to. Nic na tom nemění ani fakt, že se nakonec na východ nevydal. Důvodů bylo opět shrnuto hned několik. Tím nejpádnějším se stala účast na důležité schůzce v tuzemsku. Tak jako tak budou mít pan Hamáček a konečně i předseda vlády Babiš co vysvětlovat.

Poslanci dnes projednávají souvislosti zrušené cesty vicepremiéra a ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) do Moskvy za zavřenými dveřmi.

Vláda bude opět po prezidentovi Miloši Zemanovi žádat povýšení ředitele Bezpečnostní informační služby Michala Koudelky do hodnosti generála. Soubor návrhů na jmenování do vyšších hodností schválila beze změny, uvedl na tiskové konferenci po jednání kabinetu vicepremiér Karel Havlíček (za ANO). Vyšší generálskou hodnost vláda navrhuje i pro policejního prezidenta Jana Švejdara, jeho náměstka Martina Vondráška nebo pro ředitele Vězeňské služby Petra Dohnala či šéfa vojenských zpravodajců Jana Berouna.

Deník Aktuálně.cz získal návrhy ministerstva obrany na povyšování do generálských a vyšších generálských hodností, v pondělí je schválila vláda.

Cenu Bezpečnostní rady státu (BRS) za letošní rok ve středu obdržel nedávno zesnulý bývalý šéf Vojenského zpravodajství a civilní rozvědky Radovan Procházka.