Jan Beroun

Ve vojenské tajné službě končí jeden z jejích nejvýznamnějších příslušníků posledních 15 let. Zjištění redakce iROZHLAS.cz potvrdilo Vojenské zpravodajství, kde Libor Jílek sloužil více než polovinu své kariéry. Dosáhl na hodnost generálmajora, obdržel také nejvyšší vyznamenání od ministerstva obrany. A také pomáhal obnovit důvěru v tuto tajnou službu, kterou otřásla kauza Nagyová.

Andrej Babiš není spokojen s tím, že jeho zvažovaní koaliční partneři pouštějí na veřejnosti informace z vyjednávání.

Resort obrany pod vedením Jany Černochové prolomil letargii a razantně navýšil financování. Ministryně rozpohybovala největší modernizaci armády za poslední dekády. Podařilo se jí prosadit klíčové zákony a zajistit stovky miliard korun na nákup techniky. Má to však své ale: toto bouřlivé období provází i neustálé spory, personální třenice a tvrdá kritika.

Rusko by mohlo být schopné se za dobu o něco delší než pět let dostat z hlediska vyzbrojení, personální naplněnosti a připravenosti k boji na úroveň, na které bylo před začátkem války na Ukrajině. V rozhovoru pro server iROZHLAS.cz to řekl ředitel Vojenského zpravodajství Petr Bartovský. Kdyby Rusové chtěli vyzkoušet připravenost a jednotu Severoatlantické aliance (NATO), mohli to podle Bartovského už dávno udělat. Nechtějí však dát NATO přímou možnost, aby bojovalo s jeho jednotkami.

Česká Síň slávy Cybersecurity má svého osmého laureáta. Stal se jím Pavel Bašta, v komunitě známý bezpečnostní analytik sdružení CZ.NIC a vedoucí Národního bezpečnostního týmu CSIRT.CZ. Pro CZ.NIC jde o druhého laureáta ceny, kterou pořádá TATE International skrze Information Security Summit (IS2). V roce 2019 jí obdržel Ondřej Filip, dlouholetý ředitel správce národní internetové domény. Mezi další držitele ocenění patří Václav Žid (zástupce ředitele Vojenského zpravodajství), Radim Polčák …

Sněmovní kontrolní komise probírala případ bývalého ředitele Vojenského zpravodajství Jana Berouna, který krátce před odchodem z funkce vstoupil do zakázky kolem strategického IT systému na výběr daní.

Bývalý ředitel Vojenského zpravodajství vstoupil krátce před odchodem z funkce do zakázky kolem strategického systému na výběr daní. Ministryně obrany však uvádí, že tehdejšímu šéfovi této tajné služby žádný takový úkol nedala.

Aktuálně.cz popisuje podrobnosti k volbám do správní a dozorčí rady Vojenské zdravotní pojišťovny, které začnou ve středu.

Beroun se má také stát spolupracovníkem poradce pro národní bezpečnost Tomáše Pojara.

Vývoj v roce 2023 ukázal na zhoršující se bezpečnostní situaci v řadě zemí a posunutí světa ke konfrontaci a hrozbě vojenského konfliktu. Uvádí to výroční zpráva Vojenského zpravodajství za rok 2023. Ta upozorňuje, že střety se stávají nedílnou součástí zahraniční politiky a mírová koexistence států je nemyslitelná. Prý se tak naplňují temné vize společnosti žijící v permanentním konfliktu.

Naplňují se temné vize společnosti žijící v permanentním konfliktu znepřátelených bloků, uvádí svou výroční zprávu Vojenské zpravodajství (VZ). Podle zpravodajců se už roky zhoršuje bezpečnostní situace a myšlenka na mírové soužití států už je dávno zapomenuta. Jedna ze tří českých tajných služeb veřejnou část své výroční zprávy zveřejnila dříve, než je obvyklé, patrně v souvislosti s tím, že je pod ní podepsaný dosavadní šéf Jan Beroun. Po Berounovi, který vedl VZ od roku 2014, převzal funkci…

Praha - Ředitel Vojenského zpravodajství (VZ) Jan Beroun dnes předal funkci Petru Bartovskému, oficiálně se úřadu ujme od pondělí 1. července. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) dnes odcházejícímu řediteli udělila nejvyšší resortní vyznamenání, Kříž obrany státu. ČTK o tom informoval mluvčí ministerstva David Polák. Bartovského jmenování do čela vojenské tajné služby schválila vláda v dubnu, předtím jeho nominaci projednal sněmovní výbor pro obranu.

Do Síně slávy kybernetické bezpečnosti vstoupila další osobnost. Sedmým laureátem je Václav Žid z Vojenského zpravodajství. Aktuální ročník zaštítil předseda senátu Miloš Vystrčil. Žid je ve Vojenském zpravodajství zástupcem ředitele a ředitelem technické sekce. “U Vojenského zpravodajství se podílí na budování nových schopností v operační doméně Cyber a v doméně Space. Podporuje program pro vědu, výzkum a inovace. Dále se zasazuje o zavádění nových technologií pro podporu dosažení mise…

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v úterý jmenovala brigádního generála Petra Bartovského ředitelem Vojenského zpravodajství. Funkce se ujme 1. července 2024 a vystřídá generálporučíka Jana Berouna, který vojenským zpravodajcům velel 10 let.

Ředitelem Vojenského zpravodajství se stane Petr Bartovský od letošního 1. července. V úřadu nahradí Jana Berouna, který ve funkci končí.

Aktuálně.cz má k dispozici životopis budoucího ředitele Vojenského zpravodajství Petra Bartovského, který se funkce ujme během jara.

Vojenské zpravodajství by mělo mít nového ředitele. Jana Berouna, který tuto funkci zastává od roku 2014, má nahradit Petr Bartovský. Ministryně obrany Jana Černochová už ho představila sněmovnímu výboru pro obranu. Vojenské zpravodajství je důležitý hráč i v kybernetickém prostoru. Tajná služba si pod vedením Berouna prosadila zákon o vojenském zpravodajství, díky němuž vojáci mohou v kyberprostoru aktivně zasahovat. Letos takto pomohli FBI zničit ruský botnet útočící na Západ. Beroun měl…

Novým ředitelem Vojenského zpravodajství bude Petr Bartovský. Ve středu jej do funkce schválil kabinet premiéra Petra Fialy. Vystřídá Jana Berouna, který vojenské zpravodajce vedl od roku 2014. Bartovský doposud zastával post šéfa kontrarozvědky Vojenského zpravodajství.

Hned v úvodu zasedání ministryně obrany Jana Černochová představila nominanta na pozici ředitele Vojenského zpravodajství (VZ) po generálporučíkovi Janu Berounovi. Tomu v říjnu letošního roku končí závazek vojenské služby. Novým ředitelem, pokud jeho nominaci na dnešním zasedání schválí vláda, se stane brigádní generál Petr Bartovský. Představení nového ředitele Vojenského zpravodajství tak definitivně ukončilo spekulace o možném konci generála Berouna.

Novým šéfem Vojenského zpravodajství by mohl být Petr Bartovský. Kandidáta dnes na výboru pro obranu představila ministryně obrany Jana Černochová.

Petr Bartovský by mohl nahradit Jana Berouna ve funkci ředitele Vojenského zpravodajství. Členům sněmovním výboru pro obranu ho coby kandidáta v úterý představila ministryně obrany Jana Černochová.

Praha - Petr Bartovský se stane ředitelem Vojenského zpravodajství (VZ) od letošního 1. července. V úřadu nahradí Jana Berouna, který ve funkci skončí ke 30. červnu. Předání funkce se uskuteční u příležitosti oslav Dne ozbrojených sil. V tiskové zprávě o tom dnes informovalo ministerstvo obrany. Bartovského jmenování do funkce schválila vláda v dubnu, předtím jeho nominaci projednal sněmovní výbor pro obranu.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v úterý na výboru pro obranu představí poslancům nového šéfa Vojenského zpravodajství, který by měl nahradit deset let sloužícího Jana Berouna. Podle dvou zdrojů Novinek by to měl být Petr Bartovský, který nyní pracuje jako šéf kontrarozvědky Vojenského zpravodajství, tedy Berounův podřízený.

Jan Beroun odchází z čela vojenského zpravodajství, nejvážnějším kandidátem je Petr Bartovský. Jan Beroun, který po deseti letech opouští post ředitele největší tuzemské zpravodajské služby, dostal podle informací Neovlivní.cz nabídku dál pracovat pro stát. Konkrétně pro polostátní gigant ČEZ. Informace o nabídce redakce získala ze dvou na sobě nezávislých zdrojů. “Ta nabídka práce pro ČEZ je na stole. Záleží už jen na Berounovi, jestli na to přistoupí,” uvedl jeden ze zdrojů. ČEZ má sice svého bezpečnostního šéfa, kterým je rovněž bývalý dlouholetý zpravodajec Daniel Rous. Současně ale s chystanou dostavbou elektrárny v Dukovanech vzniká v ČEZ prostor pro nové pozice….

Ministryně obrany Jana Černochová hodlá nahradit Jana Berouna Petrem Bartovským. Další díl velkého bezpečnostního třesku, který jsme popsali v únorovém časopise Neovlivní.cz, je tu: na spadnutí je výměna v čele vojenského zpravodajství. Současný šéf služby Jan Beroun, který se dostal do funkce z rozhodnutí politiků Babišova hnutí ANO, končí po deseti letech služby. Jak už jsme popsali, ztratil důvěru současné ministryně obrany Jany Černochové. Mandát Berounovi končí až na podzim, nakonec ale odejde dřív. V čele služby jej má podle dvou na sobě nezávislých zdrojů Neovlivní.cz nahradit dlouholetý zpravodajský důstojník Petr Bartovský. “Je nejvážnějším kandidátem. Proti jeho jménu nic nenamítají…

"Je důležité vědět, že USA mají nejvýkonnější tajné služby na světě. Mají největší aparát a nejlepší informace," uvádí reportér Horák.

Aktuálně.cz popisuje detaily zásahu Vojenského zpravodajství proti hackerské skupině napojené na ruskou tajnou službu GRU.

Horkým kandidátem je dosavadní bezpečnostní ředitel úřadu vlády Jan Čuřín. Bezpečnostní složky čekají letos po dlouhé době další významné personální obměny. Velký bezpečnostní třesk, který popsal únorový časopis Neovlivní.cz, se právě spouští. Jako první přichází na řadu výměna v čele Národního bezpečnostního úřadu, který uděluje lidem a firmám osvědčení pro práci s utajovanými informacemi a dělá jejich prověrky. Premiér Petr Fiala jde podle informací Neovlivní.cz už tento čtvrtek na výbor pro bezpečnost představit kandidáta na nového šéfa NBÚ. “Současný ředitel Jiří Lang by měl skončit k 30. dubnu,” uvedl zdroj obeznámený s výměnou. Ředitel Lang, který před NBÚ řídil jedenáct…

Kdo všechno odejde a kdo přišel o důvěru ministrů Fialovy vlády popisuje aktuální vydání časopisu Neovlivní.cz Bezpečnostní složky čeká letos po dlouhé době významná personální obměna. Končí šéf vojenských tajných služeb, penze se blíží řediteli NBÚ a do třetice kolují informace o výměně na pozici šéfa BIS. Jejich jména veřejnost vlastně ani moc nezná. O existenci úřadu, který řídí, se zpravidla dozvědí jen v případě nějakého průšvihu. Ředitelé tajných služeb i Národního bezpečnostního úřadu přitom patří mezi nejmocnější postavy ve státě, které disponují řadou citlivých informací. Každá vláda se proto snaží, aby tajné služby i NBÚ řídili lidé, kterým důvěřuje. Nejlépe…

EXKLUZIVNĚ: Příští rok čeká českou zpravodajskou komunitu důležitá změna, která může mít silný dopad na naši národní bezpečnost. V říjnu 2024 totiž vyprší řediteli Vojenského zpravodajství Janu Berounovi druhé funkční období, takzvaný závazek. A bude nahrazen.

Praha - Debata o neřízené migraci do Evropské unie se v posledních letech změnila a už není tabu mluvit o tom, že za ní většinou stojí organizovaný zločin. Na dnešním sněmovním semináři Afrika - bezpečnostní rizika pro Evropu to uvedla ředitelka odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra Pavla Novotná. S ředitelem Vojenského zpravodajství Janem Berounem se shodla v tom, že Česká republika musí s africkými státy spolupracovat.

Kybernetické působení doprovázející válku na Ukrajině neodpovídá předválečným predikcím, konstatuje ve své zprávě Vojenské zpravodajství. Vojenské zpravodajství zveřejnilo svoji Výroční zprávu za rok 2022. Jen na úvod zopakování základní terminologie. Vojenské zpravodajství je jednotnou ozbrojenou zpravodajskou službou České republiky, která jako jediná česká zpravodajská služba integruje jak rozvědnou, tak kontrarozvědnou činnost. Tím se liší od ostatních dvou českých zpravodajských služeb.

Vojenské zpravodajství, jedna ze tří tajných služeb v zemi, vydalo ve středu výroční zprávu za rok 2022. Aktuálně.cz ji prostudovalo.

Českým občanům nehrozí v souvislosti s děním v Rusku v současné době žádné bezprostřední nebezpečí, Česko pozorně monitoruje situaci. ČTK to sdělila ministryně obrany Jana Černochová (ODS) po svém odpoledním jednání s náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou a šéfem Vojenského zpravodajství Janem Berounem.

Do české Síně slávy Cybersecurity, nad kterou drží záštitu Senát Parlamentu České republiky, byl uveden Radim Polčák. Komise ocenila jeho dlouhodobé působení v kybernetické bezpečnosti a jejího ukotvení v české legislativě i na mezinárodní úrovni. Polčák je prorektorem na Masarykově univerzitě, kde vede i Ústav práva a technologií. Je členem Legislativní rady vlády, radí Ivanovi Bartošovi a je českým zástupcem v Globálním partnerství pro umělou inteligenci. Dlouhodobě se věnuje právním a…

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) podle dnešního usnesení výboru pro obranu nedostatečně informuje výbor o pozici náčelníka generálního štábu Karla Řehky a nákupu bojových vozidel pěchoty (BVP). Opoziční poslanci chtěli na výboru mimo jiné vysvětlení nedávných mediálních informací o tom, že Řehka zvažoval kvůli sporům s ministryní rezignaci. Černochová na zasedání výboru nedorazila, zdůvodnila to tím, že se o něm dozvěděla příliš pozdě. ČTK sdělila, že narychlo svolaná schůze výboru je snahou o destabilizaci a zkomplikování chodu ministerstva. Na jednání výboru nebyl přítomný žádný zástupce koaličních stran, usnesení odhlasovali poslanci opozičních hnutí ANO a SPD.

Kverulant.org zmapoval, kdo sedí ve správních a dozorčích radách zdravotních pojišťoven. Zjistil, že jsou plné rozežraných politiků a vysokých státních úředníků. V prvním ze tří dílů se věnuje Vojenské zdravotní pojišťovně. Odměna tam činí v průměru 28 tisíc měsíčně za jeden či dva dny práce. Mezi statutáry pojišťovny nalezl i generálporučíka Berouna, který vedle toho ještě zvládne řídit vojenskou rozvědku.

Změna bezpečnostní situace v Evropě vyžaduje taky větší nasazení tajných služeb. Jak vojenské zpravodajství, tak i Bezpečnostní informační služba shánějí posily. Nové talenty vyhledávají i na pracovních veletrzích mezi studenty, kteří mají chuť se podílet na větší bezpečnosti Česka. Zpravodajské služby hledají především programátory, analytiky, ale i údržbáře či kuchaře.

Válka na Ukrajině mění i české zpravodajské služby. Bezpečnostní složky státu musely začít intenzivněji komunikovat a spolupracovat. „Je potřeba na to nahlížet úplně jinýma očima, než jsme na to nahlíželi dřív. Hlavně je to kousíček od našich hraníc,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro Český rozhlas ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun.

Důležitost zpravodajských služeb v současné bezpečnostní situaci potvrdila nedávná návštěva premiéra Petra Fialy v sídle Vojenského zpravodajství. Předseda vlády se v doprovodu ministryně obrany Jany Černochové setkal 5. ledna v sídle Vojenského zpravodajství s jeho ředitelem gen. Janem Berounem, kdy tak premiér navázal na loňskou návštěvu BIS.

Premiér Petr Fiala s ministryní obrany Janou Černochovou (oba ODS) jednali dnes s vedením Vojenského zpravodajství (VZ) o válce na Ukrajině, kybernetické obraně či dezinformacích. Fiala po zasedání ocenil práci zpravodajců pod vedením ředitele Jana Berouna, tajná služba se podle něj těší vysokému renomé a prestiži a odvádí dobrou práci. Podle Černochové má VZ velkou důvěru také v zahraničí. Loňský rok podle Berouna přepsal bezpečnostní mapu v Česku i jeho okolí, označil ho za hektický.

V Polsku nedaleko hranic s Ukrajinou dopadly dvě rakety a podle prvních zpráv zemřeli dva lidé. Česká ministryně obrany Jana Černochová (ODS) má zprávu za prokázanou. Nyní se podle ní musí co nejrychleji vyšetřit, zda šlo z ruské strany o omyl, nebo o provokaci. Dodala, že Polsko má podle ní naprostou podporu.

Šéfové tajných služeb a dalších bezpečnostních institucí hodnotili ruskou hrozbu

Náčelník Vojenské policie přirovnal Rusko k nacistické třetí říši. Rusko je podle něj řízeno kriminálními strukturami a má čistě kriminální rozměr.

Rusko je čistě kriminální stát, který ohrožuje Česko, a Česko je v nejhorší bezpečnostní situaci ve své moderní historii. Stát v minulosti hrozbu Ruska podcenil. Na dnešní konferenci o ruském mocenském a vlivovém působení proti Evropě to v Poslanecké sněmovně řekl náčelník Vojenské policie Otakar Foltýn. Podle šéfa Vojenského zpravodajství Jana Berouna nastal zásadní problém už v 90. letech, kdy česká strana přistoupila na to, že Rusko splatí svůj dluh dodávkami vrtulníků, což ruské straně pomohlo vytvořit v tuzemsku neprůhlednou infrastrukturu.

Rusko je čistě kriminální stát, který ohrožuje Česko, a Česko je v nejhorší bezpečnostní situaci ve své moderní historii. Stát v minulosti hrozbu Ruska podcenil. Na dnešní konferenci o ruském mocenském a vlivovém působení proti Evropě to v Poslanecké sněmovně řekl náčelník Vojenské policie Otakar Foltýn. Podle šéfa Vojenského zpravodajství Jana Berouna nastal zásadní problém už v 90. letech, kdy česká strana přistoupila na to, že Rusko splatí svůj dluh dodávkami vrtulníků, což ruské straně pomohlo vytvořit v tuzemsku neprůhlednou infrastrukturu.

Vojenské zpravodajce veřejně zmínil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Podle zjištění Aktuálně.cz inspekce nezjistila, že by sami pochybili.

Členové Výboru pro obranu v rámci své včerejší 15. schůze řešili problematiku doplnění přepravní, logistické a kolové obrněné techniky. Zabývali se také pobytem Ozbrojených sil Slovenské republiky v souladu s účastí na záchranných pracích při živelních pohromách schváleným vládou České republiky. V uzavřeném jednání pak poslanci projednali zprávu o zajišťování obrany státu v roce 2021 a informace k vývoji na Ukrajině.

Byl říjen 2017 a Andrej Babiš odmítl, že by měl velkou moc. V rozhovoru pro časopis Forbes se rozohnil nad otázkou redaktorů ohledně svého vlivu na chod státu vyplývající z pozice byznysmena, politika a mediálního magnáta. Prohlásil doslova: „Tak si řekněme, kdo tady má moc. Kdo nominuje šéfa BIS? Kdo nominoval šéfa antimonopolního úřadu? Kdo šéfa NKÚ? Kdo má rozvědku? A kdo nominoval policejního prezidenta, kdo šéfa GIBS? Všechno ČSSD. Oligarchie. To je efektivní moc, kterou oni zneužívají. Já…

„Rusové se nezastaví tam, kde dnes jsou. Jejich ambice jsou větší a potřebují zlomit jednotu Západu. Protože jestli Putina něco zaskočilo, byla to právě jednota Západu,“ říká šéf jedné ze tří ...

„Rusové se nezastaví tam, kde dnes jsou. Jejich ambice jsou větší a potřebují zlomit jednotu Západu. Protože jestli Putina něco zaskočilo, byla to právě jednota Západu,“ říká šéf jedné ze tří tuzemských tajných služeb Jan Beroun. Efektivní sankce proti Rusku podle ředitele Vojenského zpravodajství ztěžuje i fakt, že západní země často nemají přehled o ruských

Frustrací z toho, že se v Česku nedaří boj s dezinformacemi, že se jejich nebezpečnost dlouhodobě podceňuje a že politici nezvládají strategickou komunikaci, se ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun netají. Respektive – na toto téma nebývale otevřeně vystoupil na akci, kterou k problematice „vypínání dezinformačních webů“ uspořádala Asociace online vydavatelů.

Frustrací z toho, že se v Česku nedaří boj s dezinformacemi, že se jejich nebezpečnost dlouhodobě podceňuje a že politici nezvládají strategickou komunikaci, se ředitel Vojenského zpravodajství ...

Frustrací z toho, že se v Česku nedaří boj s dezinformacemi, že se jejich nebezpečnost dlouhodobě podceňuje a že politici nezvládají strategickou komunikaci, se ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun netají. Respektive – na toto téma nebývale otevřeně vystoupil na akci, kterou k problematice „vypínání dezinformačních webů“ uspořádala Asociace online vydavatelů. „Téma dezinformací je zásadní a ovlivňuje naši společnost dnes

Válka na Ukrajině posílila dezinformační scénu. České internetové sdružení CZ.NIC po konzultacích s bezpečnostními složkami státu a na základě doporučení vlády zablokovalo osm českých dezinformačních webů. Je podobný přístup na místě a nezaspalo Česko v legislativních krocích, kterými dezinformace omezit? O tom tento týden diskutovala devítka hostů v pražském CEVRO Institutu při debatě pořádané Asociací online vydavatelů.

Vypnutí dezinformačních webů po ruské invazi na Ukrajinu bylo oprávněně, v Česku ale chybí vůle používat ve vztahu k online prostředí stávající zákony a složitou problematiku vůbec řešit, shodli se experti na dnešní akci pořádané Asociací online vydavatelů (AOV) s názvem Vypnout X Nevypnout.

V Praze se v minulém týdnu uskutečnilo utajované řádné jednání Vojenského zpravodajského výboru (MIC – Military Intelligence Committee) NATO. Dvoudenního setkání se kromě ředitelů vojenských zpravodajských služeb aliančních států zúčastnili i zástupci šesti partnerských zemí a Mezinárodního vojenského štábu Evropské unie. Prostřednictvím videa k účastníkům promluvil i jejich ukrajinský protějšek.

V Praze se minulý týden sešli ředitelé vojenských zpravodajských služeb členských zemí NATO. Jednání se zúčastnily i partnerské státy, prostřednictvím videa promluvil také jejich ukrajinský protějšek. V pondělí o tom informoval mluvčí Vojenského zpravodajství Jan Pejšek. Z bezpečnostních důvodů o akci Vojenské zpravodajství informovalo až po jejím skončení.

V Praze se minulý týden sešli ředitelé vojenských zpravodajských služeb členských zemí NATO. Jednání se zúčastnily i partnerské státy, prostřednictvím videa promluvil také jejich ukrajinský protějšek. ČTK to dnes řekl mluvčí Vojenského zpravodajství Jan Pejšek. Z bezpečnostních důvodů o akci Vojenské zpravodajství informovalo až po jejím skončení.

Prezident Miloš Zeman v neděli u příležitosti řádového dne jmenoval 19 generálů. Již po sedmé se rozhodl ignorovat návrh vlády a vynechal šéfa Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelku. O BIS prezident dříve mluvil jako o „čučkařích“.