Jan Kysela

O složení české delegace na summitu NATO se v pondělí na jednání vlády zřejmě nerozhodne. Podle informací Novinek hodlá premiér Andrej Babiš (ANO) otázku, zda s ním a členy vlády pojede 6. července do Ankary i prezident Petr Pavel, rozseknout až 22. června. Babiš o tom údajně informoval ministra obrany Jaromíra Zůnu, sdělil Novinkám zdroj obeznámený s jednáním. Ústavní právník Jan Kysela předpokládá, že hlava státu by pak mohla podat kompetenční žalobu bez ohledu na rozhodnutí vlády.

„Přinejmenším předchozí volební období ukázalo, že jednání o programu sněmovny je zdrojem největších časových ztrát. To ve vzdálenější minulosti nebývalo. Nyní je to standard, ale měli bychom se ho zbavit,“ řekl k dění v Poslanecké sněmovně ústavní právník Jan Kysela s tím, že „je obecně známo, že čas je vzácný parlamentní statek“. Interview ČT24 moderoval Jiří Václavek.

Prezident Pavel a premiér Babiš (ANO) se stále neshodli na složení delegace na červencový summit NATO. Premiér podle prezidenta nechce pokračovat v zavedené praxi, kdy prezident zastupuje stát navenek. „Nemáme úplně velkou zkušenost s tím, jak kompetenční spory vypadají, protože za sebou máme v zásadě jenom jeden, který se týkal jmenování guvernéra a viceguvernéra České národní banky,“ říká pro Radiožurnál ústavní právník Jan Kysela.

Napětí mezi vládou a Petrem Pavlem kvůli účasti na červencovém summitu NATO graduje. V pátek o tom bude prezident jednat s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Hrad zvažuje i možnost, že spor vyústí v kompetenční žalobu. Té by podle právníků Marka Antoše, Jana Kysely a Ondřeje Preusse mohl Ústavní soud vyhovět. Rozhodnutí by nakonec mohlo Pavlovi uvolnit ruce v plánování zahraničních cest.

To, co začalo jako spor o složení delegace na summit NATO v Ankaře, přerostlo v otevřené přiznání ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé), že hodlá vědomě jednat za hranou ústavy.

Ani ministr zahraničí, ani vláda nemůže bránit běžnému vystupování prezidenta navenek, řekl v Událostech, komentářích ústavní právník Aleš Gerloch. V případě otázky, kdo Česko zastoupí na summitu NATO, se podle něj ovšem jedná o jiný případ, protože jde o mezinárodní organizaci a zastupování vlády v ní. „Vystřídali jsme řadu premiérů a prezidentů a víceméně to fungovalo, takže kdybychom ten problém uměle nevytvořili, (...) tak ho nemusíme řešit,“ říká ústavní právník Jan Kysela. Debatou provázela Tereza Řezníčková.

Aktuální spor mezi prezidentem Petrem Pavlem a ministrem zahraničí Petrem Macinkou ohledně účasti na summitu NATO a na dalších vrcholných akcích vyvolává otázky o kompetencích a koordinaci v rámci státní reprezentace. Vztahy mezi prezidentem a vládou jsou klíčové pro efektivní zahraniční politiku České republiky. Jaké jsou ústavní hranice a jak může tento konflikt ovlivnit mezinárodní postavení Česka? Deník.cz se zeptal ústavního právníka Jana Kysely, politologa Pavla Šaradína z Univerzity Palackého či exministra zahraničí Jana Lipavského (ODS).

Prezident Petr Pavel eskaluje situaci ohledně své účasti na summitu NATO v Ankaře, ve středu zaslal dopis premiéru Andreji Babišovi (ANO), ve kterém uvedl, že hodlá stát v souladu se svým ústavním postavením v čele české delegace. A nyní podle informací Deníku N zvažuje Hrad v krajním případě i podání kompetenční žaloby. Babiš ohledně svého vyjádření k dopisu odkázal ve videu na sociálních sítích na pondělí. Babiš v polovině března řekl, že by měl na summit jet on a ministr zahraničí Petr…

KOMENTÁŘ / Babišova koaliční vláda se ráda zaklíná většinou v poslanecké sněmovně, a tudíž i vůlí lidu, která se projevila ve volbách a umožnila oněm třem, respektive šesti stranám ovládnout parl…

Prezident by neměl mít pravomoc jmenovat vedoucí diplomatických misí k NATO nebo OSN, prosazuje koalice. Podle navrhované změny zákona by mu zůstalo jen jmenování velvyslanců, kteří Česko zastupují v cizích zemích. Pravomoci hlavy státu ale upravuje ústava, a ta mezi vysoce postavenými diplomaty nerozlišuje. Pokud změna zákona projde, dost možná se jí proto bude zabývat Ústavní soud.

Objeví se v základním českém zákonu právo na hotovost, česká koruna nebo členství v NATO a EU? Řešit by to chtěli poslanci, kteří navrhují změny Ústavy. Podle ústavního právníka Jana Kysely z Univerzity Karlovy není však není Ústava vhodným hřištěm pro řešení hodnotových otázek. Parlament jedná také o možnosti upřesnit pravomoci prezidenta při jmenování vlády.

Čtvrt milionu lidí se přišlo v sobotu na pražskou Letnou ozvat proti tomu, kam vláda vede tuto zemi. Vadí jim útoky na občanskou společnost, neziskový sektor nebo veřejnoprávní média. Oslabuje některý z vládních kroků demokracii?

Pravomoci prezidenta je třeba vyjasnit, míní někteří poslanci a senátoři. Připravují proto změnu ústavy ve věci jmenování ministrů. Podle nich by v ní mělo být jasně uvedeno, že prezident „musí“, nebo „je povinen“ premiérem určené kandidáty do jejich funkcí jmenovat. Konkrétní návrhy mají senátoři a poslanci v březnu probrat na jednání s odborníky na ústavní právo.

Hotovost, karta, QR kód i kryptoměny. Všechny tyto platby se mají dostat pod kontrolu státu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO)chce od ledna příštího roku znovu zavést elektronickou evidenci tržeb. Týkat se má všech plateb realizovaných při osobním kontaktu prodejce se zákazníkem, ať již v provozovně nebo mimo ni. The post Schillerová vrací EET v plné síle. Jde proti Ústavnímu soudu? appeared first on Česká justice.

Poslanecký mandát Filip Turek skládat nebude, uvedl šéf Motoristů Petr Macinka. Někteří právníci se domnívají, že případné uzavření pracovní smlouvy s Ministerstvem životního prostředí se vylučuje s poslaneckým mandátem.

Poslanec a čestný prezident strany Motoristé sobě Filip Turek určitě nebude skládat poslanecký mandát. Ve čtvrtek to uvedl předseda strany Petr Macinka v souvislosti s Turkovým jmenováním do pozice zmocněnce pro Green Deal při ministerstvu životního prostředí. Zmocněnec má být zaměstnán na ministerstvu, to ale v případě poslance přináší otázky ohledně formy pracovního úvazku.

Pokud by poslanec Filip Turek uzavřel kvůli výkonu funkce zmocněnce pro klimatickou politiku a Green Deal pracovní smlouvu na ministerstvu životního prostředí, bylo by to v rozporu se zákonem o střetu zájmů, řekl ČTK právník Jan Kysela z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Sporné je to u dohody o pracovní činnosti. Dnem, kdy se poslanec ujme neslučitelné funkce, zanikne mu podle ústavy mandát, dodal Kysela, který donedávna působil jako poradce prezidenta Petra Pavla.

Pokud by poslanec Filip Turek uzavřel kvůli výkonu funkce zmocněnce pro klimatickou politiku a Green Deal pracovní smlouvu na ministerstvu životního prostředí, bylo by to v rozporu se zákonem o střetu…

Pokud by poslanec Filip Turek uzavřel kvůli výkonu funkce zmocněnce pro klimatickou politiku a Green Deal pracovní smlouvu na ministerstvu životního prostředí (MŽP), bylo by to v rozporu se zákonem o střetu zájmů, řekl ČTK právník Jan Kysela z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Sporné je to u dohody o pracovní činnosti. Dnem, kdy se poslanec ujme neslučitelné funkce, zanikne mu podle ústavy mandát, dodal Kysela, který donedávna působil jako poradce prezidenta Petra Pavla. Podle Marie Zámečníkové z Právnické fakulty Masarykovy univerzity zákony počítají také s možností až čtvrtmilionové pokuty.

Pokud by poslanec Filip Turek uzavřel kvůli výkonu funkce zmocněnce pro klimatickou politiku a Green Deal pracovní smlouvu na ministerstvu životního prostředí, bylo by to v rozporu se zákonem o střetu zájmů, řekl právník Jan Kysela z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Sporné je to u dohody o pracovní činnosti. The post Smlouva na ministerstvu může Turka připravit o poslanecký mandát, říká právník appeared first on Česká justice.

Odborníci na ústavní právo se pozastavují nad rolí, jakou od vlády na žádost Motoristů dostal Filip Turek. Prezidentem odmítaný kandidát na ministra bude poslancem a zároveň zmocněncem pro klimatickou politiku a Green Deal, tedy zaměstnancem ministerstva životního prostředí. Zákon o střetu zájmů ovšem uvádí, že poslanec nemůže být zároveň v pracovním poměru na ministerstvu. Turek by tak mohl být zaměstnán na základě dohody o pracovní činnosti, ta má však svá omezení.

Role, kompetence a pravomoci vládního zmocněnce jsou přesně takové, jaké mu vymezí usnesení vlády, kterým je tato pozice zřízena. Uvedli to bývalí vládní zmocněnci. Na rozdíl od zvláštních zmocněnců na ministerstvech, ti vládní mají povětšinou nadresortní působnost a zodpovídají se kolektivnímu orgánu vlády. The post Co může a nemůže Turek jako zmocněnec? Určuje to vláda, smlouvu ale nedostane appeared first on Česká justice.

Praha - Role, kompetence a pravomoci vládního zmocněnce jsou přesně takové, jaké mu vymezí usnesení vlády, kterým je tato pozice zřízena. Uvedli to bývalí vládní zmocněnci, které oslovila ČTK. Na rozdíl od zvláštních zmocněnců na ministerstvech, ti vládní mají povětšinou nadresortní působnost a zodpovídají se kolektivnímu orgánu vlády. Mluvčí vlády Karla Mráčková ČTK sdělila, že usnesení týkající se jmenování vládních zmocněnců by měla být zveřejněna v nejbližších dnech.

Zmocněnci, kteří mají zároveň poslanecký mandát, nemohou s Úřadem vlády uzavřít pracovní smlouvu, upozornil ústavní právník Jan Kysela. Vylučuje to totiž zákon o střetu zájmů. Pozice zmocněnců tak mohou vykonávat na základě mandátní dohody. Věc se týká jak šéfky klubu ANO a zmocněnkyně pro lidská práva Taťány Malé, poslance a zmocněnce pro digitalizaci Roberta Králíčka, tak i motoristického poslance Filipa Turka, který se má stát zmocněncem pro klimatickou změnu a Green Deal.

Když poslanec Motoristů Filip Turek oznámil, že podá žalobu na ochranu osobnosti na prezidenta Petra Pavla, může to působit jako výjimečný krok. Čeští prezidenti už ale v minulosti čelili žalobám kvůli svým výrokům. Soudy opakovaně řešily, kde končí svoboda projevu hlavy státu a kde začíná odpovědnost za zásah do cti konkrétního člověka. The post Turek není první. Jak lidé v Česku žalovali prezidenty appeared first on Česká justice.

Navzdory přesvědčivosti argumentů prezidenta Petr Pavel, kterými dnes odůvodnil své rozhodnutí nejmenovat poslance Motoristů Filip Turek ministrem, se nelze zbavit obav, zda rozšiřování prostoru pro rozhodování hlavy státu nemůže do budoucna způsobit poruchy v ústavním systému. Uvedl to ústavní právník Jan Kysela z Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

Praha - Navzdory přesvědčivosti argumentů prezidenta Petra Pavla, kterými dnes odůvodnil své rozhodnutí nejmenovat poslance Motoristů Filipa Turka ministrem, se nelze ubránit obavě, zda rozšiřování možností pro rozhodování prezidenta nezpůsobí poruchy v ústavním systému. ČTK to sdělil právník Jan Kysela z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Obavy podle něj současně mírní to, že se obecně přijímanou stala možnost kompetenčního sporu, který by případně mohl předejít svévoli hlavy státu.

Už od prvního ledna platí v České republice změna v trestním zákoníku, která zakazuje propagaci komunismu.

Prezident Petr Pavel dnes na Pražském hradě jmenoval nového ústavního soudce Michala Bartoně a při té příležitosti zdůraznil, že se mu společně se Senátem podařilo sestavit Ústavní soud z výrazných osobností, které navzdory své odborné síle fungují jako tým. Právě to má podle něj zásadní vliv na důvěru veřejnosti ve spravedlnost i stát.

V úterý ráno se Andrej Babiš stal českým premiérem. Jenže Petr Fiala dosud nerezignoval. Jak si rozdělí sídla a kdo reprezentuje Česko?

Skládání vlády brzo přejde do takzvané ústavní fáze – prezident Pavel má v úterý jmenovat Andreje Babiše premiérem. Od té chvíle na něj Babiš může podat kompetenční žalobu, pokud by dále nechtěl jmenovat minsitrem Filipa Turka. Prezidenta však už kvůli jeho povolebnímu postupu opustil jeden významný poradce – ústavní právník Jan Kysela.

Řešení střetu zájmů, které představil budoucí premiér Andrej Babiš (ANO), považují ústavní právníci za přijatelné a vyhovující. Shodují se na tom Jan Kysela, Aleš Gerloch, Ondřej Preuss i děkan brněnské právnické fakulty Martin Škop. Podstatné ale podle nich budou konkrétní detaily nastavení trustové struktury.

Podle právních expertů je řešení střetů zájmů Andreje Babiše přijatelné a vyhovující. „Podstatné ale budou detaily,“ upozornil Martin Škop.

Prezident Petr Pavel má výhrady k Filipu Turkovi jako kandidátovi do vlády z právních důvodů. Ústavní právník Jan Kysela v rozhovoru nastiňuje, o jaké překážky může jít.

Které právní důvody brání hlavě státu Petru Pavlovi jmenovat ministrem životního prostředí motoristu Filipa Turka, netuší ani odborník na ústavní právo a bývalý Pavlův poradce Jan Kysela. Obecně tvrdí, že důvodů, proč může prezident odmítnout nominace na ministra, příliš není. Kromě právních důvodů by mohly hrát svou roli i důvody bezpečnostní.

Zákon o střetu zájmů nabízí jedno málo probírané ustanovení, které by předsedovi hnutí ANO mohlo poskytnout nečekaný manévrovací prostor.

"V podstatě je to z hlediska zákona možné," říká právník Kysela na otázku, zda je možné střet zájmů řešit tak, že se bude Agrofert prodávat roky.

Prezidenta Petra Pavla může v nejbližších dnech čekat rozhodování, jak naložit s případnou nominací Filipa Turka (Motoristé) na ministra zahraničí. Hlava státu v pondělí pověřila předsedu hnutí ANO Andreje Babiše sestavením vlády a nyní má prostor s ním jednat o personálním obsazení kabinetu. Jakmile prezident Babiše jmenuje premiérem, jeho možnost odmítat navržené ministry se, s výjimkou jasně daných překážek, výrazně zúží. Uvedli to v pořadu Otázky Václava Moravce bývalý předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský a ústavní právník Jan Kysela, zaznamenali jsme v redakci ŽivotvČesku.cz debatu ve druhém bloku pořadu.

Prezidenta Petra Pavla může čekat rozhodnutí, jak naloží s nominací Filipa Turka (Motoristé) na ministra zahraničí. V pondělí hlava státu pověřila předsedu ANO Andreje Babiše sestavením kabinetu, nyní má prostor s ním o jednotlivých jménech jednat. Jakmile Pavel předsedu vlády jmenuje, je až na pár výjimek vázán návrhy na obsazení ministerstev přijmout, upozornili v Otázkách Václava Moravce bývalý předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský a ústavní právník Jan Kysela.

"Když jsem přemítal, z jakého důvodu mne oslovili, říkal jsem si, že mám asi nějakou kompetenci," říká Jan Kysela. Prý se v tom ale spletl.

Hnutí ANO, SPD a Motoristé jednají o možné budoucí vládě, přibývají však pochybnosti o případné nominaci některých osobností. Výhrady vyjadřuje i prezident republiky Petr Pavel. O tom, jaká je jeho role v procesu vzniku nové vlády z hlediska ústavy, v Událostech, komentářích moderovaných Barborou Kroužkovou debatovali ústavní právník Jan Kysela, někdejší vedoucí Kanceláře prezidenta republiky a ředitel Institutu Václava Klause Jiří Weigl, bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) a člen senátorského klubu ODS a TOP 09 Stanislav Balík (nestr.).

Pozdvižení vyvolalo rozhodnutí brněnského soudu, který kandidátku hnutí Stačilo! na Vysočině označil za koalici. I jeho verdiktem mohou po volbách argumentovat lidé nespokojení s výsledkem. Pokud by podle bývalého ústavního soudce Stanislava Balíka dospěl spor až ke konstitučnímu tribunálu, budou se soudci řídit jen ústavností, nikoli veřejným míněním.

Aktuálně.cz zachytilo chvíle, kdy Alena Schillerová odešla ze setkání s novináři, když měla odpovědět na další dotaz.

Americká administrativa Donalda Trumpa během svého působení vydala řadu exekutivních nařízení, která se dostala před americké soudy. Pro Trumpův styl vládnutí představuje justice překážku, kterou se snaží dostat pod svou kontrolu, řekl amerikanista Kryštof Kozák z Univerzity Karlovy v 90′ ČT24. Další hosté zmiňovali postupy autoritářských režimů, které potlačují nezávislé instituce.

V reakci na změnu zahraniční politiky USA a vývoj války na Ukrajině vzniká uvnitř Evropy koalice ochotných, tedy uskupení států, které chtějí podporovat napadenou zemi proti agresivnímu Rusku. Českou republiku chce do koalice přivést jak předseda vlády Petr Fiala (ODS), tak prezident Petr Pavel. Iniciativa je zatím neformální, bez smluv. Příští vláda z ní ale může Česko zase vyvést pryč.

Poslance čeká poslední kolo jednání o zvyšování platů. Musí sehnat 101 hlasů, pokud chtějí přebít prezidentovo veto. Koaliční strany ale do poslední chvíle nevědí, jestli se jim to podaří. Stát se tak může vše.

Veto prezidenta Petra Pavla k zákonu o platech ústavních činitelů situaci nepomůže, řekl v rozhovoru pro Novinky Jan Kysela, Pavlův poradce a vedoucí Katedry politologie a sociologie Právnické fakulty Karlovy univerzity. Za nepochopitelný pak pokládá postup soudců, kteří si platy vyplácejí ve výši, kterou si odvodili od loňského verdiktu Ústavního soudu.

Ústavní soud zrušil přílepek poslance Michálka. Nahrál těm, kteří demokracii vnímají jako nástroj k prosazení sebe a vlastních zájmů, ne zájmů země.

"Že je ANO plné ušlechtilých lidí, kteří vědí, jak na zákonodárný proces, a vláda jim to kazí? Nesmysl," říká ústavní právník Kysela.

Role prezidenta ve stávající vládní krizi bude konstruktivní a méně aktivistická než u předchozích prezidentů, shodují se politolog Přemysl Rosůlek a ústavní právník Jan Kysela. Návrhu na odvolání ministra Ivana Bartoše (Piráti) musí prezident podle ústavy vyhovět. V případě podání demise pirátských ministrů má hlava státu ústavou daný manévrovací prostor. Pavel nechce, aby Jan Lipavský (Piráti) na pozici ministra zahraničí skončil. Ten konstatoval, že všechny možnosti jsou otevřené.

Ministerstvo vnitra přislíbilo dostatek opatření, aby i lidé v nejpostiženějších oblastech měli možnost zúčastnit se krajských voleb. Shodují se na tom ústavní právníci. Těžko však odhadnout, jak bude vypadat samotné provedení. Podle expertů zřejmě ani není třeba dělat do budoucna legislativní změny, které by nenadálé živelné katastrofy, jichž může přibývat, zohledňovaly.

Podle některých zástupců samospráv je úsek z Hradce do Kamenice jediným, kde by dávala smysl doprava i pro pravidelné dojíždění.

Insolvenční správce si dovoluje vyslovit domněnku, že je velice pravděpodobné, že některé podmínky nebude ve stanovených lhůtách reálné splnit.

Historická souprava bude jezdit na zkrácené trase čtyřikrát denně.

Cílem je stihnout ještě letošní turistickou sezonu, už koncem června firma oznámila zprovoznění prvních dvou lokomotiv.