Jan Kysela

Řešení střetu zájmů, které představil budoucí premiér Andrej Babiš (ANO), považují ústavní právníci za přijatelné a vyhovující. Shodují se na tom Jan Kysela, Aleš Gerloch, Ondřej Preuss i děkan brněnské právnické fakulty Martin Škop. Podstatné ale podle nich budou konkrétní detaily nastavení trustové struktury.

Podle právních expertů je řešení střetů zájmů Andreje Babiše přijatelné a vyhovující. „Podstatné ale budou detaily,“ upozornil Martin Škop.

Prezident Petr Pavel má výhrady k Filipu Turkovi jako kandidátovi do vlády z právních důvodů. Ústavní právník Jan Kysela v rozhovoru nastiňuje, o jaké překážky může jít.

Které právní důvody brání hlavě státu Petru Pavlovi jmenovat ministrem životního prostředí motoristu Filipa Turka, netuší ani odborník na ústavní právo a bývalý Pavlův poradce Jan Kysela. Obecně tvrdí, že důvodů, proč může prezident odmítnout nominace na ministra, příliš není. Kromě právních důvodů by mohly hrát svou roli i důvody bezpečnostní.

Zákon o střetu zájmů nabízí jedno málo probírané ustanovení, které by předsedovi hnutí ANO mohlo poskytnout nečekaný manévrovací prostor.

"V podstatě je to z hlediska zákona možné," říká právník Kysela na otázku, zda je možné střet zájmů řešit tak, že se bude Agrofert prodávat roky.

Prezidenta Petra Pavla může v nejbližších dnech čekat rozhodování, jak naložit s případnou nominací Filipa Turka (Motoristé) na ministra zahraničí. Hlava státu v pondělí pověřila předsedu hnutí ANO Andreje Babiše sestavením vlády a nyní má prostor s ním jednat o personálním obsazení kabinetu. Jakmile prezident Babiše jmenuje premiérem, jeho možnost odmítat navržené ministry se, s výjimkou jasně daných překážek, výrazně zúží. Uvedli to v pořadu Otázky Václava Moravce bývalý předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský a ústavní právník Jan Kysela, zaznamenali jsme v redakci ŽivotvČesku.cz debatu ve druhém bloku pořadu.

Prezidenta Petra Pavla může čekat rozhodnutí, jak naloží s nominací Filipa Turka (Motoristé) na ministra zahraničí. V pondělí hlava státu pověřila předsedu ANO Andreje Babiše sestavením kabinetu, nyní má prostor s ním o jednotlivých jménech jednat. Jakmile Pavel předsedu vlády jmenuje, je až na pár výjimek vázán návrhy na obsazení ministerstev přijmout, upozornili v Otázkách Václava Moravce bývalý předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský a ústavní právník Jan Kysela.

"Když jsem přemítal, z jakého důvodu mne oslovili, říkal jsem si, že mám asi nějakou kompetenci," říká Jan Kysela. Prý se v tom ale spletl.

Hnutí ANO, SPD a Motoristé jednají o možné budoucí vládě, přibývají však pochybnosti o případné nominaci některých osobností. Výhrady vyjadřuje i prezident republiky Petr Pavel. O tom, jaká je jeho role v procesu vzniku nové vlády z hlediska ústavy, v Událostech, komentářích moderovaných Barborou Kroužkovou debatovali ústavní právník Jan Kysela, někdejší vedoucí Kanceláře prezidenta republiky a ředitel Institutu Václava Klause Jiří Weigl, bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) a člen senátorského klubu ODS a TOP 09 Stanislav Balík (nestr.).

Pozdvižení vyvolalo rozhodnutí brněnského soudu, který kandidátku hnutí Stačilo! na Vysočině označil za koalici. I jeho verdiktem mohou po volbách argumentovat lidé nespokojení s výsledkem. Pokud by podle bývalého ústavního soudce Stanislava Balíka dospěl spor až ke konstitučnímu tribunálu, budou se soudci řídit jen ústavností, nikoli veřejným míněním.

Aktuálně.cz zachytilo chvíle, kdy Alena Schillerová odešla ze setkání s novináři, když měla odpovědět na další dotaz.

Americká administrativa Donalda Trumpa během svého působení vydala řadu exekutivních nařízení, která se dostala před americké soudy. Pro Trumpův styl vládnutí představuje justice překážku, kterou se snaží dostat pod svou kontrolu, řekl amerikanista Kryštof Kozák z Univerzity Karlovy v 90′ ČT24. Další hosté zmiňovali postupy autoritářských režimů, které potlačují nezávislé instituce.

V reakci na změnu zahraniční politiky USA a vývoj války na Ukrajině vzniká uvnitř Evropy koalice ochotných, tedy uskupení států, které chtějí podporovat napadenou zemi proti agresivnímu Rusku. Českou republiku chce do koalice přivést jak předseda vlády Petr Fiala (ODS), tak prezident Petr Pavel. Iniciativa je zatím neformální, bez smluv. Příští vláda z ní ale může Česko zase vyvést pryč.

Poslance čeká poslední kolo jednání o zvyšování platů. Musí sehnat 101 hlasů, pokud chtějí přebít prezidentovo veto. Koaliční strany ale do poslední chvíle nevědí, jestli se jim to podaří. Stát se tak může vše.

Veto prezidenta Petra Pavla k zákonu o platech ústavních činitelů situaci nepomůže, řekl v rozhovoru pro Novinky Jan Kysela, Pavlův poradce a vedoucí Katedry politologie a sociologie Právnické fakulty Karlovy univerzity. Za nepochopitelný pak pokládá postup soudců, kteří si platy vyplácejí ve výši, kterou si odvodili od loňského verdiktu Ústavního soudu.

Ústavní soud zrušil přílepek poslance Michálka. Nahrál těm, kteří demokracii vnímají jako nástroj k prosazení sebe a vlastních zájmů, ne zájmů země.

"Že je ANO plné ušlechtilých lidí, kteří vědí, jak na zákonodárný proces, a vláda jim to kazí? Nesmysl," říká ústavní právník Kysela.

Role prezidenta ve stávající vládní krizi bude konstruktivní a méně aktivistická než u předchozích prezidentů, shodují se politolog Přemysl Rosůlek a ústavní právník Jan Kysela. Návrhu na odvolání ministra Ivana Bartoše (Piráti) musí prezident podle ústavy vyhovět. V případě podání demise pirátských ministrů má hlava státu ústavou daný manévrovací prostor. Pavel nechce, aby Jan Lipavský (Piráti) na pozici ministra zahraničí skončil. Ten konstatoval, že všechny možnosti jsou otevřené.

Ministerstvo vnitra přislíbilo dostatek opatření, aby i lidé v nejpostiženějších oblastech měli možnost zúčastnit se krajských voleb. Shodují se na tom ústavní právníci. Těžko však odhadnout, jak bude vypadat samotné provedení. Podle expertů zřejmě ani není třeba dělat do budoucna legislativní změny, které by nenadálé živelné katastrofy, jichž může přibývat, zohledňovaly.

Podle některých zástupců samospráv je úsek z Hradce do Kamenice jediným, kde by dávala smysl doprava i pro pravidelné dojíždění.

Insolvenční správce si dovoluje vyslovit domněnku, že je velice pravděpodobné, že některé podmínky nebude ve stanovených lhůtách reálné splnit.

Historická souprava bude jezdit na zkrácené trase čtyřikrát denně.

Cílem je stihnout ještě letošní turistickou sezonu, už koncem června firma oznámila zprovoznění prvních dvou lokomotiv.

Nezbytným předpokladem jakéhokoliv smluvního vztahu je vzájemná důvěra smluvních stran, píše kraj soudu.

Věřitel Jindřichohradeckých místní drah (JHMD) Jan Kysela soudu na páteční schůzi věřitelů předal vypracovaný reorganizační plán firmy. V něm prezentoval mimo jiné předpokládaný výjezd vlaků na koleje v červnu až v červenci, vstup investora good thing, který současný majetek jindřichohradecké úzkokolejky odkoupí, penězi uspokojí věřitele a pak majetek prodá Svazku obcí. O koleje se bude podle plánu starat firma Swietelsky Rail CZ. Úzkokolejka stále nemá osvědčení o bezpečnosti od Drážního úřadu, bez kterého vlaky nesmí na koleje. Úřad navíc v dubnu vykonal inspekci kolejišť a vyjádření vydá příští týden, zaznělo u soudu.

Politici ANO používají stále ostřejší slovník. Mluví o totalitě, zpochybňují volby i nezávislost Ústavního soudu nebo straší cenzurou. Co tím sledují?

Prezident poprvé narazil u Senátu se svým kandidátem na ústavního soudce. Senátoři totiž neschválili nominaci Pavla Simona. Prezident si vzápětí posteskl, že jsou na jeho kandidáty přísnější než dřív. Vybírá své kandidáty dobře?

Prezident Petr Pavel navrhne senátorům v příštích dnech další dva kandidáty do Ústavního soudu. Jedním z nich bude advokát, řekl Právu šéf jeho panelu odborníků Jan Kysela. Vadí mu mediální propírání nominantů.

Chce-li se někdo stát v právním státě fakticky polobohem, musí logicky s lustrací svého života počítat. Je ale zjevné, že se to nesmí při hledání a interpretaci „skvrn“ přehánět. Andělé neexistují.

Zrušené verdikty v kauzách H-System i Asanaci. Rozsudky, pod kterými byl podepsán soudce Nejvyššího soudu Pavel Simon, kterého nyní navrhuje prezident Petr Pavel na ústavního soudce, právě Ústavní soud v minulosti zkritizoval. Podle některých senátorů je to jasný důvod, proč musí být plénem zákonodárců odmítnut. Jan Kysela, šéf panelu, který nominanty do ÚS vybírá, jejich postoji nerozumí.

Jak v praxi vypadá hledání nových ústavních soudců, popisuje v rozhovoru advokátka Monika Novotná. Sama už kolečkem prošla. Nominace se ale podle ní zadrhla kvůli pomluvě týkající se její minulosti.

Prof. Kysela doporučil, aby se soudce Robert Fremr stal ústavním soudcem. Je překvapen tím, co toto doporučení vyvolalo.

„Z příběhu kolem Roberta Fremra si prezident a jeho lidé mohou vzít jednoduché poučení: nespálit se o stejná kamna podruhé.“

Nejsme zpravodajci, abychom věděli o všech kostlivcích, které kandidáti na ústavní soudce mohou ve skříni mít, reaguje poradce prezidenta Jan Kysela na výtky, že se senátoři o kauze Roberta Fremra měli dozvědět dřív.

Senátor Tomáš Goláň v rozhovoru pro Novinky vysvětloval, proč ústavně-právní výbor horní komory doporučil jen jednoho z kandidátů na ústavní soudce, které navrhl prezident Petr Pavel. Vadí mu způsob výběru. Senát přitom nakonec všechny tři drtivou většinou schválil.

Tzv. konzultační panel, který prezident republiky Petr Pavel povolal k tomu, aby mu doporučoval kandidáty na ústavní soudce, v pondělí vyslechl další adepty. Jedná se o dva soudce nejvyšších soudů a dva „moravské“ akademiky. Pražský hrad také České justici potvrdil, že negativní stanovisko komise nemusí znamenat, že odmítnutou kandidátku či kandidáta prezident nevyslechne a nenavrhne.

Rozhodnutí ústavně-právního výboru Senátu nedoporučit na ústavní soudce bývalého předsedu Nejvyššího správního soudu Josefa Baxu a bývalou šéfku Soudcovské unie Danielu Zemanovou bylo překvapivé, řekl Právu prezidentův poradce Jan Kysela.

Na co všechno Ústavní soud potřebujeme? Jak ovlivnil českou demokracii za třicet let své existence? Které jeho nálezy nasměrovaly českou politiku úplně jinam, než strany a jejich šéfové předpokládali?

S novými adepty na ústavní soudce se prezident Petr Pavel sejde 3. dubna. Na funkci navrhne kandidáty, o kterých podle něj nebude mít žádné pochyby.

Městský soud v Praze (MS) navrhl prezidentovi republiky jako kandidátku na ústavní soudkyni místopředsedkyni tohoto soudu Veroniku Křesťanovou. České justici to sdělila předsedkyně MS v Praze Jaroslava Pokorná. Vrchní soud v Praze pak nominoval Roberta Fremra. Prezident Petr Pavel dnes představil svůj způsob výběru soudců některým senátorům.

Zatímco na vybrané soudy a vysoké školy uplynulý týden teprve dorazil z Kanceláře prezidenta republiky dopis s výzvou k nominacím na post ústavních soudců, komise vedená ústavním právníkem Janem Kyselou už vyslechla první kandidáty. Má jít o Josefa Baxu a Danielu Zemanovou. Nově se mluví také o soudkyni Ivaně Hrdličkové, jak vyplývá ze zdrojů z justice.

Prezident Petr Pavel tento týden obešle 23 institucí, aby mu předložily kandidáty na nové ústavní soudce. Návrhy bude posuzovat sedmičlenný konzultační panel, který povede ústavní právník Jan Kysela. Mezi členy je také Budějčák a bývalý místopředseda Senátu Jiří Šesták. Ústavní soudce Petr Pavel jmenuje ve chvíli, kdy bude panovat shoda mezi Senátem a konzultačním panelem.

Způsob, jakým byl zákon snižující valorizaci penzí ve Sněmovně projednán, protiústavní není, myslí si právník Jan Kysela, který radí prezidentu Petru Pavlovi. Jasno však podle něj není v otázce retroaktivity zákona.

Prezident Petr Pavel oznámil, že pokud babišovci novelu k ÚS nepošlou, udělá to sám.

Prezidenta Petra Pavla čeká hned na startu nelehký úkol. Musí rozhodnout, zda podepíše spornou vládní novelu o snížení mimořádné valorizace penzí. Podle opozice a některých expertů je změna protiústavní. Dá Pavel zákonu zelenou?

Během inaugurace nového prezidenta Petra Pavla poskytl Novinkám rozhovor ústavní právník a odborník v oboru státovědy a politologie Jan Kysela. Prozradil, jaká je jeho role v Pavlově týmu nebo jak vnímá pokus Miloše Zemana o transformaci k poloprezidentskému systému.

Zvolený prezident Petr Pavel se ujímá úřadu. Osobnosti od něj očekávají návrat důstojnosti či odvahu nepodléhat většině, je-li to třeba.

Rozhodnutí vlády je racionální, chce zachovat udržitelnost důchodového systému. Je ale otázka, jestli na zvýšení penzí o konkrétní částku mají senioři nárok už nyní, nebo nemají, řekl k vládnímu návrhu na změnu ve valorizaci penzí v rozhovoru pro Právo ústavní právník Jan Kysela.

Ústavní právník Jan Kysela vysvětlil v rozhovoru pro Právo, jaký vztah má prezident jako vrchní velitel ozbrojených sil k armádě a zda může rozhodovat o tom, kam Česko pošle své vojáky.

Aktuálně.cz popisuje trendy, kterými se letošní přímé prezidentské volby liší od dvou předchozích. Poprvé se volilo přímo roku 2013.