Jan Opletal

KOMENTÁŘ / „Ať ti nezahajluju do ksichtu,“ odsekl podle očitých svědků Filip Turek na Národní třídě aktivistovi Otakarovi Van Gemundovi, který držel transparent „Nácek nám nebude krást svátek“. Stalo…

Světla reflektorů, křik, zpěv hymny a tvrdý úder obušku do tmy. 17. listopadu 1989 se zrodila svoboda. Neplánovaně. Nepovoleně. A snad navždy…

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy pondělí 17. listopadu 2025.

Jeden den v kalendáři a tři režimy, které se pokusily zlomit studenty silou. Praha 1939, Atény 1973, Praha 1989. Nacisté, junta a komunisté prohráli stejnou sázku: že strach umlčí generaci, která ještě nemá co ztratit.

V okolí domu předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Tomia Okamury (SPD) na pražském Břevnově zatím neznámý člověk rozvěsil ukrajinské vlajky. V okolí domu navíc někdo nasprejoval ukrajinské vlajky i na chodník a pouliční lampy.

Jako obyvatelé jediného města v tehdejším Československu se Plzeňané postavili veřejně komunistickému režimu poprvé už 1. června 1953 mohutnou demonstrací. A také v listopadu 1989 se Plzeň velmi rychle zapojila do revolučního dění. Stovka studentů uctila poklidným způsobem památku Jana Opletala v Kopeckého sadech 17. listopadu. O den později se už do akce vložili i herci Divadla J.K.Tyla a odstartovali tak fakticky Sametovou revoluci v Plzni.

Předseda SPD a Sněmovny Tomio Okamura si připomněl události 17. listopadu u Hlávkových kolejí, aby uctil památku Jana Opletala, který zahynul v roce 1939 při zásahu nacistických okupantů proti studentům. Na pražskou Národní třídu, na které se oslavuje pád komunistického režimu v roce 1989, nepřišel.

Řečníci při pietním shromáždění u Hlávkovy koleje v Praze vyzdvihovali význam vzdělání, přičemž poukazovali na to, že vzdělaní lidé nepodléhají dezinformacím a jsou schopni kritického myšlení i vedení dialogu. Akce se zúčastnil i předseda hnutí SPD a Poslanecké sněmovny Tomio Okamura, jenž před novináři mluvil o tom, že se v tuzemsku podle něj omezuje svoboda.

Když nacisté v roce 1939 popravili studentské vůdce, chtěli umlčet odpor. O padesát let později se studenti znovu ozvali – a spustili revoluci. 17. listopad zůstává dnem, kdy se historie opakovala jinak.

Praha - Řečníci při dnešním pietním shromáždění u Hlávkovy koleje v Praze vyzdvihovali význam vzdělání. Poukazovali na to, že vzdělaní lidé nepodléhají dezinformacím a jsou schopni kritického myšlení i vedení dialogu. Akce se zúčastnil i předseda hnutí SPD a Sněmovny Tomio Okamura, jenž před novináři mluvil o tom, že se v Česku podle něho omezuje svoboda. Okamura už dřív oznámil, že nepůjde k pietě na Národní třídě, ale kromě piety u Hlávkových kolejí navštíví ještě tu v ruzyňských kasárnách.

Sametová revoluce byla proces změny režimu, který započal 17. listopadu 1989, kdy se odehrála první velká studentská demonstrace, proti níž zasáhla SNB. Důležitých dnů a událostí však bylo mnohem víc. Podívejte se na chronologický přehled, který končí zvolením Václava Havla prezidentem.

HISTORIE / Měl to být tichý smuteční průvod. Jen poslední rozloučení s mladým studentem, který zemřel poté, co jej během demonstrace v říjnu 1939 zasáhla střela nepřítele. Pohřeb Jana Opletala se však změnil v jeden z největších a nejhlasitějších veřejných protestů proti německé moci. Odpověď nacistů na sebe nenechala dlouho čekat a byla brutální.

17. listopad je 321. den roku, do jeho konce roku 44 dní. Připomínáme si státní svátek Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva, jmeniny slaví Mahulena, Radúz, Alžběta a Hilda. V roce 1939 po pohřbu studenta Jana Opletala o dva dny dříve, který se stal posledním projevem manifestačního odporu českého lidu proti…

Šestatřicáté výročí sametové revoluce si lidé v pondělí připomenou řadou akcí, happeningů, pietních aktů, koncertů a shromáždění v hlavním městě i regionech. Centrem oslav bude i tentokrát pražská Národní třída, kam se ráno a dopoledne vypraví i představitelé státu a politických stran. Vzpomínat se tradičně bude nejen na pád totality v roce 1989, ale i na perzekuci studentů za nacistické okupace v roce 1939.

17. listopadu si připomínáme jeden z našich historicky nejvýznamnějších dní, kdy se Československo dostalo ze spárů totalitního režimu. Vyzkoušejte své znalosti v našem kvízu.

Praha - Česko si dnes připomnělo revoluční události roku 1989 vedoucí k pádu komunistického režimu i perzekuci studentů za nacistické okupace o 50 let dřív. Centrem akcí se stala tradičně pražská Národní třída; i v chladném a deštivém počasí ji za celý den zaplnilo 102.000 lidí, vyplývá z údajů od mobilního operátora T-Mobile. Příchody politiků vyvolaly podobně jako v minulých letech bouřlivé emoce jejich odpůrců i příznivců.

17. listopad je v kalendáři označen jako státní svátek a nazývá se Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva. Tento den má v našich dějinách mimořádný význam a připomíná dvě zásadní události 20. století, které se odehrály ve stejný den. Obě spojuje odvaha mladých lidí, touha po svobodě a odpor proti totalitním režimům.

Před 85 lety byl v Nákle pochován Jan Opletal. Jeho smrt spojená s protesty v roce 1939 dala vzniknout 17. listopadu jako státnímu svátku.

Před námi je prodloužený podzimní víkend a mnozí se ptají, jak to bude s otvírací dobou supermarketů a hypermarketů. Podívejme se na to, je to tentokrát jednoduché.

Pro celé české školství léta po 15. březnu 1939 představovala dobu temna. Za vojskem šlo gestapo, které se okamžitě pustilo do úřadování.

BRNO – Doktorandka a technička interaktivní výuky na Lékařské fakultě MU Veronika Kamenská tento týden převzala Cenu Jana Opletala. Tyto ceny mladým lidem, kteří mění [...]

V pondělí 17. listopadu nás čeká nejen státní svátek, ale i volno. A i když je zákon o otevírací době v platnosti již 9 let, stále jsou v tom zmatky.

Vladivoj Tomek jako poslední politická oběť komunistické justice. Byl popraven 17. 11.1960. Touha obstarat si zbraň do boje proti komunistickému režimu se stala osudná nejen jemu, ale i vojínu Šmatlavovi.

Státní svátek 17. listopadu patří mezi nejdůležitější dny českého kalendáře. Připomíná odvahu studentů z let 1939 a 1989, kteří se postavili totalitním režimům. Podívejte se, jak je to s otevírací dobou obchodů a proč má tento den v české společnosti tak významné postavení.

Studentka Anna Julie Wittmannová z olomouckého Gymnázia Hejčín se stala laureátkou letošních Cen Jana Opletala, nejvýznamnějšího studentského ocenění v České republice. Získala ji v kategorii středoškoláků za propojení vzdělávání, dobročinnosti a aktivního občanství. Třinácté slavnostní udílení Cen Jana Opletala nabídlo větší prostor pro příběhy mladých osobností, které svým odhodláním, nápady a empatií mění svět kolem sebe.

Za pár dnů bude v kalendáři 17. listopad, státní svátek. Pro někoho jen volný den, pro jiné den se silným významem a historií.

Ocenění letos už po třinácté udělovala Studentská komora Rady vysokých škol společně se spolkem Díky, že můžem.

Od 11. do 17. listopadu 2025 proběhne Týden svobody, celorepublikový projekt spolku Díky, že můžem, který už třetím rokem rozšiřuje oslavy Dne boje za svobodu a demokracii o týdenní sérii kulturních a vzdělávacích akcí. Akce původně vznikla jako doprovodný program ke Korzu Národní, které každoročně 17. listopadu proměňuje pražskou Národní třídu v živé korzo plné … Článek Týden svobody v celé zemi se nejdříve objevil na PLAY.CZ.

Studentská komora Rady vysokých škol a spolek Díky, že můžem připravují slavnostní večer, ve kterém ocení středoškoláky, vysokoškoláky a mladé lidi do 30 let, kteří svým nasazením a iniciativou pozitivně mění společnost.

Jméno Jana Opletala zná dnes každý. Student, který zemřel při protinacistických protestech 28. října 1939, je právem považován za symbol odporu proti okupaci. Proč ale nikdo nezná Václava Sedláčka?

Znovu vybudovat hrdost občanů, žen i mužů, mladých lidí, na svoji vlast. Tento úkol by měl patřit ke stěžejním. Jinak, v případě nebezpečí, budou připraveni vzít do zaječích.

V Branišovské ulici už se pracuje na druhém jízdním pruhu mezi areálem Jihočeské univerzity a ulicí Jana Opletala.

Vít Rakušan se dostal do střetu s odpůrci, kteří na něj vyrukovali s nacistickým symbolem.

Ostravská univerzita bude mít na slezskoostravském Hladnově nové moderní koleje. Její rektor společně se zástupci obvodu, města a kraje slavnostně zahájil stavbu. Koleje studentům nabídnou téměř 700 nových míst a hotové by měly být už za dva roky.

Ostravská univerzita bude mít na slezskoostravském Hladnově nové moderní koleje. V minulém týdnu rektor společně se zástupci obvodu, města a kraje odklepal jejich stavbu. Studentům nabídnou téměř 700 nových míst a hotové by měly být už za dva roky.

Ostravská univerzita dospěla k významnému milníku. Začíná totiž stavba nových kolejí ve Slezské Ostravě, což bude znamenat dvojnásobek ubytovacích kapacit pro studenty, ve srovnání se současností.

Únava z táhnoucí se války na Ukrajině je na všech znát, ale ne na Rusech. Jsou jednorázoví, jdou a umřou, ukrajinské ztráty jsou ale větší, než by si Kyjev mohl dovolit, přiznává humanitární dobrovolník Vasyl Kapustej. Ten prakticky od začátku války vozí zásoby nejen civilistům, ale také ukrajinským vojákům – úzce spolupracuje i se 128. zakarpatskou brigádou lvovskou 24. mechanizovanou brigádou. „Vozíme vojákům vše potřebné, o co nás aktuálně žádají. V poslední době jsou to primárně terénní vozidla,“ uvedl Kapustej příklad potřeb obránců. Redakci CNN Prima NEWS též naznačil velký plán sítě rehabilitačních center pro ukrajinskou armádu.

Ostravská univerzita dnes po dlouhém plánování odstartovala výstavbu dvou bloků studentských kolejí. V budovách za 740 milionů najde přístřeší celkem 663 českých i zahraničních vysokoškoláků. Nové koleje tak posílí nedostačující ubytovací kapacity a udrží studenty v regionu.

Dnes se podíváme do roku 1939 na fotky z výletu parníkem po Vltavě.

Město společně s Jihočeským kraje začne v dubnu opravovat Branišovskou ulici. Práce rozdělí do čtyř etap, v průběhu kterých budou muset obyvatelé Budějc počítat s omezeními nejen v dopravě. Půjde o kompletní rekonstrukci ulice včetně přilehlého parkoviště, cyklostezky a výměnu vodovodu nebo kanalizace. Práce potrvají až do roku 2026.

24. brigáda držela dva roky svůj úsek fronty kolem Torecku a Ňju-Jorku naprosto perfektně. Rotace na Časiv Jar se ale nepovedla a Rusové toho využili.

Po mnoha letech příprav by se měla v průběhu dubna rozběhnout výstavba multifunkční sportovní haly v Litovli. Nová stavba vyroste v sousedství sokolovny a gymnázia. Město reaguje na dlouhodobou poptávku po rozšíření kapacit nejen pro sportovní oddíly. Investice do moderního sportoviště a dalších úprav činí 80 milionů korun bez DPH.

Společnost Lidl připravuje k otevření novou prodejnu ve Dvoře Králové nad Labem. Mluvčí Lidlu Eliška Froschová Stehlíková Deníku řekla, že zahájení provozu je naplánované na březen. „Jsme ve fázi finálních úprav,“ uvedla. Bližší podrobnosti, ani konkrétní datum zatím firma neupřesnila. Bude to první obchod v nové nákupní zóně, která vzniká na místě bývalého textilního závodu Tiba Zálabí.

Komunistická strana Československá byla u moci dlouhé roky. Za tu dobu se na našem území používalo na desítky slov, která ve slovníku dnešních lidí neuslyšíme. Pojďte se s námi podívat na ty nejznámější z nich.

Rybník u Gymnázia Jana Opletala v Litovli ještě k bruslení bezpečný není. Město pravidelně měří na oblíbené ploše tloušťku ledu, ale jak starosta Viktor Kohout upozornil, pokud nebude mrznout více, hrozí lidem propadnutí. Přesto se v Litovli už někteří bruslit pokoušejí. Podle posledního měření je tloušťka ledu na rybníku v Litovli 5 cm. „Tudíž síla ledu není bezpečná.

Soňa Kleinerová je hradeckou rodačkou a v současné době i studentkou gymnázia Boženy Němcové. K tomu všemu je šéfredaktorkou školních novin, věnuje se charitě a baví ji biochemie. Letos získala hned dvě ocenění, nejprve se umístila na první příčce Top student Česka pro letošní rok a poté se stala i laureátkou ceny Jana Opletala. Za sebou má několik vědeckých stáží a hodlá vyřešit příčinu toho, jak upravit DNA tak, aby nedocházelo k poruše srážlivosti krve. I proto je naší další neobyčejnou.

V Olomouci studuje poslední ročník magisterského programu Právo a právní věda.

Před 85 lety vydaly německé okupační úřady vyhlášku, v níž oznamovaly, že byly na tři roky uzavřeny české vysoké školy a devět pachatelů násilných činů proti Němcům z 28. října a 15. listopadu bylo zastřeleno.

Uzavření českých vysokých škol nacisty 17. listopadu 1939, po studentských demonstracích, se stalo symbolem odporu proti okupaci a dalo vznik Mezinárodnímu dni studentstva.

Praha - Předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová na dnešním shromáždění u Hlávkovy koleje v Praze připomenula důležitost skutečného dialogu jako klíčového předpokladu pro demokratické soužití. Dialog je nejlepší prevencí před nenávistí, člověk s jiným názorem není nepřítel, uvedla s odkazem na pnutí v současné společnosti. Po setkání u koleje spojené s obětí nacistické perzekuce Janem Opletalem se lidé odebrali do nedaleké Žitné ulice, kde pamětní deska připomíná jeho i méně známou oběť listopadu 1939, dělníka Václava Sedláčka.

Lidé po celém Česku si v neděli připomínají 35. výročí sametové revoluce, s čímž je spojena řada pietních akcí. Datum je ale také spjato s rokem 1939, kdy probíhaly velké studentské protesty proti německé okupaci, které si navíc vyžádaly i oběti na životech. Pietním aktem u Hlávkovy koleje si lidé připomněli 85 let ode dne, kdy nacisté v okupovaném protektorátu Čechy a Morava uzavřeli všechny vysoké školy.

Každý rok si 17. listopadu připomínáme Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva. Zavzpomínejte na listopadové události z roku 1989 a osvěžte paměť v historickém kvízu. Dokážete získat plný počet bodů?

Jako obyvatelé jediného města v tehdejším Československu se Plzeňané postavili veřejně komunistickému režimu poprvé už 1. června 1953 mohutnou demonstrací. A také v listopadu 1989 se Plzeň velmi rychle zapojila do revolučního dění. Stovka studentů uctila poklidným způsobem památku Jana Opletala v Kopeckého sadech 17. listopadu. O den později se už do akce vložili i herci Divadla J.K.Tyla a odstartovali tak fakticky Sametovou revoluci v Plzni.

Ani 35 let od pádu komunistického režimu není podrobně zmapováno, kolik přesně prošlo Komunistickou stranou Československa členů. Historik a ředitel Muzea paměti XX. století Petr Blažek číslo odhaduje na šest milionů lidí za celou dobu trvání strany.