Jan Opletal

Nehoda probíhá vyšetřování nehody; Od 13.4.2024 17:35 do 19:40; v ulici Jana Opletala v obci Poděbrady okres Nymburk; nehoda; probíhá vyšetřování nehody; 2 x OA, bez zranění.

Od sobotního dopoledne je opět volně přístupné umělé kluziště na litovelském náměstí Přemysla Otakara. Na speciální ploše se ale smí bruslit pouze s dobře nabroušenými bruslemi. Otevřené bude do začátku března.

Mostečtí kriminalisté se obrací na širokou veřejnost, kterou žádají o spolupráci při vyšetřování zločinu obecného ohrožení. Uplynulý pátek, 45 minut po poledni, chtěla policejní hlídka v ulici ...

O událostech 17. listopadu se dnes hodně mluví, ale přesný význam roku 1939 si dnes už možná ani příliš neuvědomujeme. Navíc se v tomto výročí často intenzivněji zdůrazňují události 17. 11. 1989 a na rok 1939 a Jana Opletala se zapomíná. Historický článek z roku 1945 vás seznámí s tím, co se tu skutečně odehrávalo, co tyto události znamenaly pro celý svět a jak významně změnily celosvětové mínění o pravých cílech hitlerovského Německa.

Obranu studentského stavu a zdůrazňování morálních a etických hodnot chápou univerzity stejně jako vzdělávání a pěstování vědy coby svůj hlavní úkol. Na shromáždění k připomínce událostí z listopadu roku 1939 u Hlávkovy koleje v Praze to dnes řekla rektorka Univerzity Karlovy a předsedkyně České konference rektorů Milena Králíčková. Po setkání u koleje spojené s obětí nacistické perzekuce Janem Opletalem se lidé odebrali do nedaleké Žitné ulice, kde pamětní deska připomíná jeho i méně známou oběť listopadu 1939, dělníka Václava Sedláčka.

Jako obyvatelé jediného města v tehdejším Československu se Plzeňané postavili veřejně komunistickému režimu poprvé už 1. června 1953 mohutnou demonstrací. A také v listopadu 1989 se Plzeň velmi rychle zapojila do revolučního dění. Stovka studentů uctila poklidným způsobem památku Jana Opletala v Kopeckého sadech 17. listopadu. O den později se už do akce vložili i herci Divadla J.K.Tyla a odstartovali tak fakticky Sametovou revoluci v Plzni.

Jaká panovala atmosféra na studentské demonstraci ze 17. listopadu 1989 můžete okusit na vlastní kůži díky digitálnímu audioprůvodci SmartGuide, který obsahuje původní zvukové záznamy a vzpomínky přímých účastníků průvodu. Stáhnout si ho můžete jako mobilní aplikaci do svého mobilu zadarmo.

Rok 1989 byl významným obdobím změn nejen u nás, ale i v dalších evropských zemích. V českých učebnicích dějepisu je však nejčastěji spojován se 17. listopadem a sametovou revolucí.

Mezinárodní den studentstva a také Den boje za svobodu a demokracii, to vše si v pátek 17. listopadu Česko připomíná státním svátkem. Lidí se sešli na vzpomínkových akcích po celé zemi. V Národním divadle obdrželo pět protirežimních odbojářů Ceny Paměti národa.

Uplynulo 84 let od okupace. Napětí v zemi rostlo už od pohřbu K.H. Máchy. První zlom nastal 28. října. Pár týdnů na to si němečtí příslušníci přišli pro 16 příbramských studentů a 5 pedagogů.

17. listopad je jedním z nejdůležitějších svátků v  roce. Proč jej vlastně slavíme? A co se v minulosti v tento den událo?

Před 84 lety uzavřeli nacisté v Protektorátu Čechy a Morava vysoké školy. Reagovali tak na protiněmecké demonstrace, které vypukly při pohřbu studenta medicíny Jana Opletala. Stovky studentů putovaly bez soudu do koncentračních táborů, někteří skončili na popravišti. Osud ostatků devíti zavražděných vysokoškoláků se historikům daří odkrývat až teď.

V pátek 17. listopadu 1989 nic nenasvědčovalo tomu, že by se v závěru sychravého pracovního týdne mělo v metropoli Československé socialistické republiky strhnout něco převratného. Rtuť teploměru se ten den v pražském Klementinu zastavila těsně pod 4 stupni Celsia a mnoho lidí se rozhodovalo, jestli zůstat u svařeného vína v některé z restaurací nebo jít do kina třeba na Čas sluhů s Ivanou Chýlkovou a Karlem Rodenem.

HISTORIE / Poklidný spánek studentů přetíná bušení na dveře. Chodbami vysokoškolských kolejí se rozléhá praskot vylamovaných dveří, zoufalý křik, řinčení skla a střelba. Vyděšení a rozespalí studenti…

Češi i Slováci si společně připomínají Den boje za svobodu a demokracii. Právě dnes je den, kdy před 34 lety byli na Národní třídě zmláceni demonstrující studenti tehdejší Veřejnou bezpečností. Tento akt následně odstartoval masové veřejné protesty, které vyvrcholily svržením vlády komunistické strany. Každoročně tak vrcholní politici a lidé chodí na Národní třídu zapalovat svíčky a pokládat věnce. Kromě toho zazní již ikonická skladba Modlitba za Martu, jak uvádí web korzonarodni.cz

17. listopad je 321. den roku, do jeho konce roku 44 dní. Připomínáme si státní svátek Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva, jmeniny slaví Mahulena, Radúz, Alžběta a Hilda. V roce 1939 po pohřbu studenta Jana Opletala o dva dny dříve, který se stal posledním projevem manifestačního odporu českého lidu proti…

V pátek si užijeme den volna navíc, který nám prodlouží víkend. Slavíme státní svátek Den boje za svobodu a demokracii, kdy si připomínáme dvě významné události našich novodobých dějin.

Mezinárodní den studentstva, ale i Den boje za svobodu a demokracii. Sametovou revoluci si v pátek připomínají města a obce v celém Olomouckém kraji. Na události okolo 17. listopadu 1989 pro Olomoucký Report zavzpomínala olomoucká divadelní herečka Ivana Plíhalová. Co se dělo přímo v Olomouci, se dočtete zde.

17. listopad je v nepřestupném roce 321. den roku. Do jeho konce zbývá 44 dnů. Do práce nechodíme, protože si státním svátkem připomínáme Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva.

Cenu Jana Opletala získávají studenti vysokých a středních škol za výjimečný přínos v rozvoji akademického nebo školského prostředí.

Historii své země by měl alespoň trochu znát každý správný Čech. Už na základní škole se děti učí o některých důležitých událostech a právě sametová revoluce je jednou z nich. Co všechno si o ní pamatujete vy?

Výročí 140 let výuky v češtině oslaví letos 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy ve velkém stylu. Součástí oslav je koncert v Kostele Nanebevzetí Panny Marie a sv. Karla Velikého na Karlově, ale i pásmo volně dostupných přednášek.

Jan Opletal a Václav Sedláček – smrtelná střela je zasáhla ve stejný čas a na stejném místě, na protinacistické demonstraci 28. října 1939 v Praze v Žitné ulici. Medik Opletal se stal symbolem odporu proti okupaci, jeho manifestační pohřeb vyvolal brutální represe nacistů vůči vysokoškolákům a inspiroval vyhlášení 17. listopadu celosvětovým dnem studentstva.

Podzim je ve znamení dvou státních svátků. Prvním je 28. říjen, druhým 17. listopad. Mezi těmito daty se toho hodně událo i v roce 1939. A právě s tímto obdobím je pevně spojeno jméno Jana Opletala.

Laboratoř doporučila vyloučení provozu MHD v nejkratším možném termínu.

Poslední srpnový týden začne město opravovat ulici Jana Opletala. Práce na kompletní rekonstrukci silnice, včetně chodníků a zastávky městské hromadné dopravy, potrvají až do 3. října. Práce vyjdou na více než 10 milionů korun.

Právě před dvaceti pěti lety zhasla české vědě jedna z jejích největších šancí na Nobelovu cenu. Otto Wichterle byl opakovaně mezi kandidáty. Jeho smrt tyto šance zmařila, protože pravidla Nobelova výboru jsou v tomto směru striktní.

Osud Růženy Vackové je nespravedlivě mimo všeobecné povědomí. Její boj a nezdolná vůle neuhnout však mohou inspirovat celý národ. Žena, která si prošla těmi nejtěžšími žaláři, se dokonce díky konci války vyhnula trestu smrti. Čím si to všechno zasloužila?

Kuneš Sonntag byl kamarádem smrtelně postřeleného studenta Jana Opletala. Za organizování Opletalova pohřbu ho nacisté málem popravili, nakonec skončil v koncentračním táboře Sachsenhausen. Po válce pomáhal vrahy studentů usvědčit u soudu, za několik let se však v rámci vykonstruovaných procesů sám stal obětí komunistické justice. Odseděl si šest let. Kuneš Sonntag (*1919) vyrůstal v rodině stejnojmenného prvorepublikového politika.

Kuneš Sonntag pomáhal přesvědčit ministra Zdeňka Nejedlého o obnovení univerzity na Moravě. Předtím ho za organizování pohřbu Jana Opletala, Kunešova kamaráda, málem zastřelili, pak si prožil věznění v koncentračním táboře Sachsenhausen.

Historie nás fascinuje. V tomto neotřelém seriálu se vydáme po stopách významných roků, které zásadně ovlivnily dění. Tvůrci seriálu se zaměří na roky 1977, 1981, 1989, 1997 a 2004.

Desítky hodin počítačové přípravy a takřka tisíc hodin 3D tisku. Dvojice studentů Gymnázia Jana Opletala v Litovli vyrobila propracovaný model novorenesanční školní budovy. Zmenšenina litovelského gymnázia vznikla i pro prezentaci instituce na přehlídce středních škol.

Více než 1000 hodin zabrala dvěma studentům a třem 3D tiskárnám výroba podrobného modelu novorenesanční budovy Gymnázia Jana Opletala v Litovli na Olomoucku. Dokončenou zmenšenou kopii budovy vystavili na chodbě litovelského gymnázia. Studenti ke zhruba metrovému modelu ještě plánují vytisknout 3D podobu členitého sklepení gymnázia a okolí školní budovy. ČTK to řekl student Tomáš Komárek, který model vytvořil se svým spolužákem Tadeášem Fryčákem.

Sametová revoluce začínala na den přesně před 33 lety na pražském Albertově. Tisíce lidí tam přišly uctít studenta Jana Opletala, kterého zavraždili nacisti. Někteří došli až na Národní třídu, kde proti nim tvrdě zakročila policie a speciální jednotky. Jaká byla cesta ke svobodě? Radiožurnál vás během sedmihodinového vysílání přenesl v čase do 17. listopadu 1989.

Shromáždění na pražském Albertově, pochod po nábřeží a následný masakr na Národní třídě vstoupily do dějin. Sešli se tu zkušení demonstranti i náhodní kolemjdoucí. Jak pátek 17. listopadu 1989 prožívaly a jak na něj vzpomínají ženy, které se plánovaně i nečekaně ocitly uprostřed dění?

Jako obyvatelé jediného města v tehdejším Československu se Plzeňané postavili veřejně komunistickému režimu poprvé už 1. června 1953 mohutnou demonstrací. A také v listopadu 1989 se Plzeň velmi rychle zapojila do revolučního dění. Stovka studentů uctila poklidným způsobem památku Jana Opletala v Kopeckého sadech 17. listopadu. O den později se už do akce vložili i herci Divadla J.K.Tyla a odstartovali tak fakticky Sametovou revoluci v Plzni.

Novinky vám po celý čtvrtek 17. listopadu živě nabízejí aktuální dění z připomenutí Dne boje za svobodu a demokracii a Mezinárodního dne studenstva. Vedle toho se především v Praze koná několik demonstrací.

17. listopadu si Česko připomíná Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva.

17. listopad je státním svátkem, kdy si připomínáme Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studenstva. V tento den se tradičně konají mnohé akce a oslavy napříč celou republikou, primárně v Praze, která byla místem historických událostí v letech 1939 i 1989. Tento státní svátek je často využíván také k pořádání různých demonstrací.

17. listopadu roku 1939 vtrhli němečtí vojáci na vysokoškolské koleje v Brně, Praze a Příbrami. Pozatýkali přes 1200 studentů. Většina z nich skončila v koncentračních táborech. Nacisté tak reagovali na pohřeb studenta medicíny Jana Opletala o dva dny dříve, který se změnil v celonárodní protiokupační demonstraci.

Jejich popravou začal nacistický teror. Těmito slovy prezident Miloš Zeman uvedl v pátek 28. října devět studentů, které se rozhodl ocenit in memoriam státním vyznamenáním Za zásluhy. V listopadu roku 1939 je nacisté bez soudu zavraždili v ruzyňských kasárnách.

Povídka spisovatele Jana Drdy proslula výrokem ospravedlňujícím z vyššího principu mravního smrt tyrana. Stala se součástí pohledu nejen na období protektorátu a okupace, ale je odpovědí i na výzvy současného světa. Příběh, který Jan Drda popsal, se skutečně stal. Kdo byl ve skutečnosti Drdův profesor Málek?

Stavební a penzijní spoření je třeba podle vicepremiéra a ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) modernizovat tak, aby zajišťovala pro střadatele vyšší výnosnost a současně bezpečnost. Stavební spoření je podle něj důležitý nástroj pro domácnosti, proto lidovci trvají na zachování státní podpory spoření. Premiér Petr Fiala (ODS) si naopak myslí, že hledání změn ve státní podpoře v době inflace nejlepší cesta, jak nalézt pomoc nejpotřebnějším.

Adaptační centrum pro uprchlíky, kteří našli dočasný azyl na koleji Jana Opletala ve Slezské Ostravě, připravovali o víkendu studenti Ostravské univerzity (OU) spolu s aktivisty a dobrovolníky. Centrum nabídne běžencům výuku češtiny, řadu aktivit i místo pro děti.

Tvůrci historických her Attentat 1942 a Svoboda 1945: Liberation z pražského studia Charles Games ve spolupráci s obecně prospěšnou společností Živá paměť přicházejí s novým titulem.

Pražské studio Charles Games a obecně prospěšná společnost Živá paměť vydávají novou mobilní hru Train to Sachsenhausen. Hra přibližuje události spojené s uzavřením vysokých škol 17. listopadu 1939, popravami českých vysokoškolských studentů a jejich vězněním v koncentračním táboře Sachsenhausen.

Train to Sachsenhausen je česká mobilní hra od vývojářů z Charles Games, která pojednává o studentských protestech proti nacistické okupaci.

Události spojené s uzavřením vysokých škol 17. listopadu 1939, popravami českých vysokoškolských studentů a jejich vězněním v koncentračním táboře Sachsenhausen popisuje nová mobilní hra Train to Sachsenhausen. Připravilo ji pražské studio Charles Games a obecně prospěšná společnost Živá paměť a vychází dnes. ČTK o tom dnes informovala Lucie Formánková za společnost Charles Games. Hra je zdarma dostupná pro zařízení Android, iOS a PC.

Poslední kapitolu na nároží litovelského gymnázia napsal mohutný buk lesní, který zde v posledních letech stál jako takzvané živé torzo. Stav ikonického stromu se ale rapidně zhoršoval, a tak došlo na kácení. Na místě pokáceného buku bude od jara růst nově vysazená lípa velkolistá.

Václav Klaus, ačkoli prezidentem není už osm let, stále budí emoce. Po každém jeho projevu následují pozitivní i negativní reakce. Beze zbytku to platí i o jeho zatím posledním veřejném vystoupení, kdy hovořil 17. listopadu při pietním aktu před Hlávkovou kolejí v Praze 2.

Výstavou fotografií zachycujících dění ve škole i život studentů, almanachem a netradiční přehlídkou desítek maturitních stužek připomíná v těchto dnech 120. výročí od svého založení gymnázium v Litovli na Olomoucku. Do jeho lavic usedal i Jan Opletal, který byl v roce 1939 smrtelně zraněn při protestech proti nacistickým okupantům.

Otestujte svoje vědomosti. Kolik si toho ještě pamatujete ze školních lavic? Zjistěte, zda jste v hodinách dějepisu dávali dobrý pozor. Tentokrát se test, který prověří vaše znalosti, týká českých dějin 20. století.

Desítky lidí, především studentů a představitelů vysokých škol, se dnes sešly na Albertově k připomínce výročí 17. listopadu z let 1939 a 1989. U…

Originální způsob, jakým ve výuce přiblížit žákům a studentům dění října a listopadu 1939, připravila Pedagogická fakulta Univerzity Palackého. Učitelé mohou využít speciální webovou stránku s komiksem nazvaným „Příběh 17. listopadu“.

Gestapo s dalšími německými policejními jednotkami tehdy obsadilo vysokoškolské koleje v Praze, Brně a Příbrami a zatklo více než 2000 studentů.

Máme dvě výročí 17. listopadu. To z roku 1989, ale také 1939. Podle bývalého českého prezidenta Václava Klause je nutné připomínat si je obě. „Starší z těchto výročí je symbolem prvního dějství nejtemnějšího období našich novodobých dějin, tedy německé okupace,“ řekl Klaus na Národní třídě v Praze.