Jan Opletal

Kuneš Sonntag byl kamarádem smrtelně postřeleného studenta Jana Opletala. Za organizování Opletalova pohřbu ho nacisté málem popravili, nakonec skončil v koncentračním táboře Sachsenhausen. Po válce pomáhal vrahy studentů usvědčit u soudu, za několik let se však v rámci vykonstruovaných procesů sám stal obětí komunistické justice. Odseděl si šest let. Kuneš Sonntag (*1919) vyrůstal v rodině stejnojmenného prvorepublikového politika.

Kuneš Sonntag pomáhal přesvědčit ministra Zdeňka Nejedlého o obnovení univerzity na Moravě. Předtím ho za organizování pohřbu Jana Opletala, Kunešova kamaráda, málem zastřelili, pak si prožil věznění v koncentračním táboře Sachsenhausen.

Historie nás fascinuje. V tomto neotřelém seriálu se vydáme po stopách významných roků, které zásadně ovlivnily dění. Tvůrci seriálu se zaměří na roky 1977, 1981, 1989, 1997 a 2004.

Desítky hodin počítačové přípravy a takřka tisíc hodin 3D tisku. Dvojice studentů Gymnázia Jana Opletala v Litovli vyrobila propracovaný model novorenesanční školní budovy. Zmenšenina litovelského gymnázia vznikla i pro prezentaci instituce na přehlídce středních škol.

Více než 1000 hodin zabrala dvěma studentům a třem 3D tiskárnám výroba podrobného modelu novorenesanční budovy Gymnázia Jana Opletala v Litovli na Olomoucku. Dokončenou zmenšenou kopii budovy vystavili na chodbě litovelského gymnázia. Studenti ke zhruba metrovému modelu ještě plánují vytisknout 3D podobu členitého sklepení gymnázia a okolí školní budovy. ČTK to řekl student Tomáš Komárek, který model vytvořil se svým spolužákem Tadeášem Fryčákem.

Sametová revoluce začínala na den přesně před 33 lety na pražském Albertově. Tisíce lidí tam přišly uctít studenta Jana Opletala, kterého zavraždili nacisti. Někteří došli až na Národní třídu, kde proti nim tvrdě zakročila policie a speciální jednotky. Jaká byla cesta ke svobodě? Radiožurnál vás během sedmihodinového vysílání přenesl v čase do 17. listopadu 1989.

Shromáždění na pražském Albertově, pochod po nábřeží a následný masakr na Národní třídě vstoupily do dějin. Sešli se tu zkušení demonstranti i náhodní kolemjdoucí. Jak pátek 17. listopadu 1989 prožívaly a jak na něj vzpomínají ženy, které se plánovaně i nečekaně ocitly uprostřed dění?

17. listopad je pro Českou republiku státním svátkem od roku 2000. Do té doby Den boje za svobodu a demokracii měl jen status významného dne. Každý rok si jej připomínají občané České i Slovenské republiky. Pojďme si společně s podcastem Youradio Talk Ozvěny minulosti připomenout tento důležitý milník naší historie, kdy pravda a láska zvítězila.

Jako obyvatelé jediného města v tehdejším Československu se Plzeňané postavili veřejně komunistickému režimu poprvé už 1. června 1953 mohutnou demonstrací. A také v listopadu 1989 se Plzeň velmi rychle zapojila do revolučního dění. Stovka studentů uctila poklidným způsobem památku Jana Opletala v Kopeckého sadech 17. listopadu. O den později se už do akce vložili i herci Divadla J.K.Tyla a odstartovali tak fakticky Sametovou revoluci v Plzni.

Novinky vám po celý čtvrtek 17. listopadu živě nabízejí aktuální dění z připomenutí Dne boje za svobodu a demokracii a Mezinárodního dne studenstva. Vedle toho se především v Praze koná několik demonstrací.

17. listopadu si Česko připomíná Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva.

17. listopad je státním svátkem, kdy si připomínáme Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studenstva. V tento den se tradičně konají mnohé akce a oslavy napříč celou republikou, primárně v Praze, která byla místem historických událostí v letech 1939 i 1989. Tento státní svátek je často využíván také k pořádání různých demonstrací.

17. listopadu roku 1939 vtrhli němečtí vojáci na vysokoškolské koleje v Brně, Praze a Příbrami. Pozatýkali přes 1200 studentů. Většina z nich skončila v koncentračních táborech. Nacisté tak reagovali na pohřeb studenta medicíny Jana Opletala o dva dny dříve, který se změnil v celonárodní protiokupační demonstraci.

Jejich popravou začal nacistický teror. Těmito slovy prezident Miloš Zeman uvedl v pátek 28. října devět studentů, které se rozhodl ocenit in memoriam státním vyznamenáním Za zásluhy. V listopadu roku 1939 je nacisté bez soudu zavraždili v ruzyňských kasárnách.

Povídka spisovatele Jana Drdy proslula výrokem ospravedlňujícím z vyššího principu mravního smrt tyrana. Stala se součástí pohledu nejen na období protektorátu a okupace, ale je odpovědí i na výzvy současného světa. Příběh, který Jan Drda popsal, se skutečně stal. Kdo byl ve skutečnosti Drdův profesor Málek?

Stavební a penzijní spoření je třeba podle vicepremiéra a ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) modernizovat tak, aby zajišťovala pro střadatele vyšší výnosnost a současně bezpečnost. Stavební spoření je podle něj důležitý nástroj pro domácnosti, proto lidovci trvají na zachování státní podpory spoření. Premiér Petr Fiala (ODS) si naopak myslí, že hledání změn ve státní podpoře v době inflace nejlepší cesta, jak nalézt pomoc nejpotřebnějším.

Adaptační centrum pro uprchlíky, kteří našli dočasný azyl na koleji Jana Opletala ve Slezské Ostravě, připravovali o víkendu studenti Ostravské univerzity (OU) spolu s aktivisty a dobrovolníky. Centrum nabídne běžencům výuku češtiny, řadu aktivit i místo pro děti.

Tvůrci historických her Attentat 1942 a Svoboda 1945: Liberation z pražského studia Charles Games ve spolupráci s obecně prospěšnou společností Živá paměť přicházejí s novým titulem.

Pražské studio Charles Games a obecně prospěšná společnost Živá paměť vydávají novou mobilní hru Train to Sachsenhausen. Hra přibližuje události spojené s uzavřením vysokých škol 17. listopadu 1939, popravami českých vysokoškolských studentů a jejich vězněním v koncentračním táboře Sachsenhausen.

Train to Sachsenhausen je česká mobilní hra od vývojářů z Charles Games, která pojednává o studentských protestech proti nacistické okupaci.

Události spojené s uzavřením vysokých škol 17. listopadu 1939, popravami českých vysokoškolských studentů a jejich vězněním v koncentračním táboře Sachsenhausen popisuje nová mobilní hra Train to Sachsenhausen. Připravilo ji pražské studio Charles Games a obecně prospěšná společnost Živá paměť a vychází dnes. ČTK o tom dnes informovala Lucie Formánková za společnost Charles Games. Hra je zdarma dostupná pro zařízení Android, iOS a PC.

Poslední kapitolu na nároží litovelského gymnázia napsal mohutný buk lesní, který zde v posledních letech stál jako takzvané živé torzo. Stav ikonického stromu se ale rapidně zhoršoval, a tak došlo na kácení. Na místě pokáceného buku bude od jara růst nově vysazená lípa velkolistá.

Václav Klaus, ačkoli prezidentem není už osm let, stále budí emoce. Po každém jeho projevu následují pozitivní i negativní reakce. Beze zbytku to platí i o jeho zatím posledním veřejném vystoupení, kdy hovořil 17. listopadu při pietním aktu před Hlávkovou kolejí v Praze 2.

Výstavou fotografií zachycujících dění ve škole i život studentů, almanachem a netradiční přehlídkou desítek maturitních stužek připomíná v těchto dnech 120. výročí od svého založení gymnázium v Litovli na Olomoucku. Do jeho lavic usedal i Jan Opletal, který byl v roce 1939 smrtelně zraněn při protestech proti nacistickým okupantům.

Otestujte svoje vědomosti. Kolik si toho ještě pamatujete ze školních lavic? Zjistěte, zda jste v hodinách dějepisu dávali dobrý pozor. Tentokrát se test, který prověří vaše znalosti, týká českých dějin 20. století.

Desítky lidí, především studentů a představitelů vysokých škol, se dnes sešly na Albertově k připomínce výročí 17. listopadu z let 1939 a 1989. U…

Originální způsob, jakým ve výuce přiblížit žákům a studentům dění října a listopadu 1939, připravila Pedagogická fakulta Univerzity Palackého. Učitelé mohou využít speciální webovou stránku s komiksem nazvaným „Příběh 17. listopadu“.

Gestapo s dalšími německými policejními jednotkami tehdy obsadilo vysokoškolské koleje v Praze, Brně a Příbrami a zatklo více než 2000 studentů.

Máme dvě výročí 17. listopadu. To z roku 1989, ale také 1939. Podle bývalého českého prezidenta Václava Klause je nutné připomínat si je obě. „Starší z těchto výročí je symbolem prvního dějství nejtemnějšího období našich novodobých dějin, tedy německé okupace,“ řekl Klaus na Národní třídě v Praze.

Jako obyvatelé jediného města v tehdejším Československu se Plzeňané postavili veřejně komunistickému režimu poprvé už 1. června 1953 mohutnou demonstrací. A také v listopadu 1989 se Plzeň velmi rychle zapojila do revolučního dění. Stovka studentů uctila poklidným způsobem památku Jana Opletala v Kopeckého sadech 17. listopadu. O den později se už do akce vložili i herci Divadla J.K.Tyla a odstartovali tak fakticky Sametovou revoluci v Plzni.

Dnešní sváteční den není jen obyčejným svátečním dnem, a nechceme ted dělat další z mnoha politických agitací moderních svátečních dnů. Připomínka významných událostí v…

Pro někoho mají oslavy Dne boje za svobodu a demokracii „trapnou příchuť opakujícího se příběhu“, jinému zní jako „nesnesitelný kolovrátek“ a někdo by zase raději na Národní třídě diskutoval o tom, jak si mladí nemohou dovolit tři plus jedničku na Malé Straně. Prý už se o slovo hlásí nová, za svobody vyrostlá, generace. OK (boomer)?

Před 80 lety, 17. listopadu 1941, byl v Londýně vyhlášen 17. listopad jako Mezinárodní den studentstva, a to jako připomínka perzekuce českých studentů německými okupanty od 28. října do 17. listopadu 1939 v tehdejším Protektorátu Čechy a Morava. Podle mnohých zdrojů jde o jediný mezinárodní svátek mající původ v bývalém Československu.

Od 17. listopadu 1989 uplynulo letos již 32 let. Připomeňte si události dne, kdy se lidé vzepřeli státnímu režimu, a začátek revoluce, které se říká sametová.

Studentské protesty, zastřelení Jana Opletala i následné nepokoje byly projevem celonárodní frustrace z posledního předválečného roku, v němž se český národ ocitl v úloze otloukánka Evropy.

Charles Games oznamují další historickou hru. Bezplatný Train to Sachsenhausen seznámí s listopadovým děním roku 1939 na PC i mobilech.

Od počátku sametové revoluce uplyne 17. listopadu přesně dvaatřicet let. Československu přinesla svobodu a ukončila vládu jedné strany. Jak toto období vnímali přímí účastníci demonstrace? A co vlastně odstartovalo protesty?

"Lunaves" je nepřeslechnutelnou nahrávkou, která si vysloužila i dvě nominace na Ceny Anděl (v kategoriích zpěvačka roku a objev roku) a třinácté místo v našem žebříčku nejlepších domácích alb roku 2019. Bára Zmeková na ní primárně zaujala prací s dynamikou skladeb a s aranžemi. S chystanou (třetí) deskou by v tomto tvůrčím postupu ráda postoupila ještě dále. Prvotní ochutnávkou z chystané kolekce je píseň "Město".

Letos v říjnu uplynulo 100 let od narození českého lékaře a ve světě uznávaného odborníka na tuberkulózu Karla Stýbla. K jeho poctě vydává Česká pošta známku s jeho profilovým vyobrazením.

Písničkářka a skladatelka Bára Zmeková má na kontě dvě nominace na Ceny Anděl v kategoriích Zpěvačka roku a Objev roku. Album Lunaves, které vyšlo i na vinylu, sklidilo velký úspěch a přineslo jí první příčky rádiových hitparád nebo vítězství na Czech Music Crossroads. Po koncertním létě přichází s novou písní Město, ke které natočila videoklip.

Jihočeští policisté pátrají od pátečního večera po muži, který před domem v Českých Budějovicích přepadl ženu. Vyhrožoval jí smrtí, udeřil ji do obličeje, a nakonec jí sebral peněženku. Po incidentu utekl směrem k ulici Jana Opletala.

Závažný případ loupežného přepadení vyšetřují od pátku českobudějovičtí kriminalisté.

Zhruba čtyři miliony korun investuje krajské město do modernizace veřejného osvětlení. Vedle výměny starých vodíkových svítidel bude město nahrazovat ty lampy, které jsou často porouchané a vytipovány jsou i lokality, které byly osvětleny nedostatečně. V těchto místech budou podle slov prvního náměstka primátorky Tomáše Trtka (ANO) instalovány lampy nové.

Moderní LED žárovky místo stávajících sodíkových výbojek se objeví po celých Karlových Varech. Město chce do výměny zastaralých svítidel investovat několik milionů korun, část uhradí i z dotace.

Několik českých gymnazistů založilo organizaci Národní studentský odboj (NSO), protože nejsou spokojeni s naším školstvím. Podle svých slov rozhodně nechtějí svrhnout MŠMT, ale hodlají dát příležitost co nejvíce studentům zapojit se do dění v tuzemském školství a pokusit se o jeho zlepšení. Školy by se prý měly více zaměřovat na znalosti a kompetence, bez kterých se neobejdeme.

Na pátém patře pražských Hlávkových kolejích bydlel v jednolůžkovém pokoji student posledního ročníku medicíny Jan Opletal. Vedle něj měl pokoj student prvního ročníku techniky Ladislav Bém. Blízce se přátelili. A oba se účastnili demonstrace proti německým okupantům 28. října 1939. Devatenáctiletý Ladislav, když němečtí policisté začali střílet, včas utekl.

Jako student byl Ladislav Bém na koleji sousedem zastřeleného Jana Opletala, v pátém patře pražských Hlávkových kolejí měli pokoje vedle sebe. Za účast na Opletalově pohřbu během nacistické okupace se dostal až do koncentračního tábora. Po válce šéfoval v uranových dolech na Příbramsku a skutečnou tvář komunismu prý poznával teprve postupně.

Dnešní den má většina z nás spojen s událostmi let 1939 a 1989 jako den bojů studentů za svobodu. Připomínka těchto významných událostí ale každý rok zastíní mnoho dalších zajímavých výročí, proto se na ně podívejme dnes, alespoň krátce.

Plzeňané se jako obyvatelé jediného města v tehdejším Československu postavili veřejně komunistickému režimu poprvé už 1. června 1953 mohutnou demonstrací. A v listopadu 1989 se Plzeň velmi rychle zapojila do revolučního dění. Stovka studentů uctila poklidným způsobem památku Jana Opletala v Kopeckého sadech 17. listopadu. O den později se už do akce vložili i herci Divadla J.K.Tyla a odstartovali tak fakticky Sametovou revoluci v Plzni.

Oslavy 17. listopadu, jaké tu ještě nebyly. V podstatě vše bude na dálku. Projevy, hudební vystoupení, vše se uskuteční bez publika. Možné je jít zapálit svíčku na Národní třídu nebo na Albertov. Na odpoledne je nahlášena demonstrace na Letné. Má jít o setkání lidí, kteří odmítají vládní opatření proti čínskému viru. Poslední takový protest skončil na Staroměstském náměstí ostrým střetem s policií.

Z velké části do on-line prostředí se letos přesunou oslavy 17. listopadu, některé akce se ale i přes omezení pohybu lidí kvůli koronavirové epidemii budou konat v ulicích. Na pražském Albertově sice nebude tradiční pódium, ale bude možné tu položit svíčku. Prahou projdou také dvě desítky účastníků maskovaného průvodu Sametové posvícení.

Kvůli pandemii koronaviru budou mít letošní oslavy 17. listopadu skromnější podobu a řada akcí se uskuteční on-line. Navzdory omezením se ale některé přece jen budou konat v ulicích.

Z velké části do on-line prostředí se letos přesunou oslavy 17. listopadu, některé akce se ale i přes omezení pohybu lidí kvůli koronavirové epidemii budou konat v ulicích.

Premiér Andrej Babiš (ANO) v doprovodu ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) na Národní třídě při uctění památky výročí událostí 17. listopadu vyzdvihl význam svobody. Podle podle předsedy Pirátů Ivana Bartoše je v Česku třeba dokončit transformaci společnosti, která začala před 31 lety, směrem k demokraciím západního typu. Předseda Starostů Vít Rakušan zdůraznil, že o svobody bychom se neměli nechat připravovat.

Dnes je 81. výročí pohřbu Jana Opletala, který vyvolal vlnu nevole proti nacistickým okupantům. Ti na to reagovali obsazením vysokoškolských kolejí. Opletal zemřel na následky střelného zranění, které utrpěl na demonstraci pořádané k výročí vzniku Československa.

Bustu chirurga Eduarda Alberta, od jehož smrti v září uběhlo 120 let, odhalí 17. listopadu zástupci Univerzity Karlovy. Z dalších akcí k výročí 17. listopadu UK plánuje také on-line předání vědeckých cen.

Zapálit svíčku na dálku budou moci lidé, kteří budou chtít uctít památku 17. listopadu 1989 na Národní třídě v Praze. Pořadatelé oslav připravují přímý přenos z okolí piety. Kvůli současné epidemické situaci chystají organizátoři především virtuální podobu oslav svobody. Pražský magistrát neočekává, že při letošních akcích nastanou problémy. Po Praze se chystají i další akce včetně tradičního Festivalu svobody.

Odvahu a hrdinství válečných veteránů dnes připomněly projevy, bohoslužby, symbolické červené květy vlčího máku i písně vzniklé pro tuto příležitost. Proti minulosti jsou kvůli epidemii omezeny vzpomínkové společenské akce.