Jana Horváthová

Letos na podzim tomu bude 35 let od chvíle, kdy obor romistika na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy přivítal své první studenty. Řada z nich se později stala výraznými a oceňovanými osobnostmi společenského dění. Vloni získal Seminář romistiky Cenu Roma Spirit v oblasti vzdělávání a akademické sféry. V jiných kategoriích získala tuto cenu nebo na ni byla nominována i řada absolventů tohoto oboru. Více Jana Šustová.

Ředitelka Muzea romské kultury a pedagožka Filozofické fakulty Masarykovy univerzity (MU) v Brně Jana Horváthová obdržela Stříbrnou medaili Masarykovy univerzity. Ocenění převzala při slavnostním ceremoniálu u příležitosti 107. výročí založení univerzity, který se uskutečnil 28. ledna ve Velké aule Karla Engliše na Právnické fakultě MU. Medaili získala za dlouhodobou pedagogickou činnost a za prohlubování spolupráce univerzity s tuzemskými institucemi.

Muzeum romské kultury chystá v roce 2026 nejen ve své budově v Brně, ale také ve dvou památnících holocaustu Romů v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu, nové projekty.

Závěr roku je důvodem k bilanci a v následujících minutách se zaměříme na to, co významného se v končícím roce událo v Muzeu romské kultury v Brně. Toto muzeum je světově unikátní instituce, která globálně dokumentuje kulturu Romů a Sintů, a jeho sbírky obsahují přes 28 000 sbírkových předmětů. S jeho ředitelkou natáčela Jana Šustová.

Muzeum romské kultury v Brně ve čtvrtek ocenilo romského aktivistu Jozefa Mikera. Cenu si převzal za celoživotní práci spojenou s obhajobou lidských práv, důstojnosti romské komunity a úsilí o zachování historické paměti. Výrazně se zasadil také o odstranění vepřína v Letech u Písku, který stál na místě bývalého koncentračního tábora.

Každý rok se 2. srpna, v Den památky obětí romského holokaustu, scházejí lidé v Letech u Písku, aby si připomněli tragický osud českých a evropských Romů, kteří byli během druhé světové války pronásledováni, deportováni a vražděni v nacistických táborech.

V Muzeu romské kultury v Brně se v úterý 7. října uskutečnilo setkání ženské skupiny Amare Romňa, které přivedlo dohromady romské ženy z lokality Bratislavská a širší veřejnost. O své životní cesty se podělily spisovatelka Iveta Kokyová, ředitelka muzea Jana Horváthová a aktivistka Elena Gorolová.

V úterý 17. června by oslavila devadesáté narozeniny významná česká socioložka, publicistka, spisovatelka a zakladatelka katedry sociální práce Jiřina Šiklová. Její odkaz je stále živý i ve vzpomínkách Romů, studentů, přátel a spolupracovníků, kterých měla bezpočet. Připomeneme si ji s Janou Šustovou.

Na pietním shromáždění u romského památníku v Letech u Písku se v neděli sešly desítky lidí, aby uctily památku obětí romského holocaustu na místě takzvaného cikánského tábora. Za druhé světové války tam zemřelo 335 lidí. Je to právě lhostejnost, která otevírá dveře k násilí, genocidě a holocaustu, řekl ve svém projevu při pietní akci předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).

Lety (Písecko) - K tomu nebýt lhostejný vyzval dnes v Letech na Písecku předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Je to právě lhostejnost, která otevírá dveře k násilí, genocidě a holokaustu, řekl ve svém projevu při pietní akci k uctění památek obětí koncentračního tábora pro Romy a Sinty, který byl v Letech zřízen v roce 1942. Zahynulo v něm přes 300 lidí, většinou dětí. Od loňského roku je na jeho místě památník. Podle Vystrčila i díky tomu, že k místu lidské tragédie nebyli lhostejní lidé, jako byl Čeněk Růžička.

V kavárně Božská lahvice v Praze byla představena kniha Hany Frištenské Štarkové. Autorka literárně zpracovala příběhy, které zažila jako kurátorka pro Romy v 70. letech minulého století. Jednotlivé povídky propojuje postava Pepiny, která se stává kurátorkou na Praze 4.

Nadace Charty 77 udělila Cenu Františka Kriegla za občanskou statečnost romské lidskoprávní aktivistce a sociální pracovnici Eleně Gorolové. Cenu jí organizace slavnostně předala 10. dubna v Národním muzeu Praze. Nadace vyzdvihla dlouhodobý osobní i profesní přínos Gorolové v boji za odškodnění obětí protiprávních a tajných sterilizací a za odkrývání bolestného a intimního tématu.

Společná romská vlajka, hymna a také požadavek na označení „Romové“ – to byly hlavní výstupy 1. kongresu Mezinárodní romské unie, který se konal 8. dubna 1971 nedaleko Londýna. O téměř dvě desetiletí později, na kongresu ve Varšavě, bylo právě toto datum oficiálně ustanoveno jako Mezinárodní den Romů.

Ministerstvo kultury plánuje zřídit Garanční radu Muzea romské kultury. Rada má posílit odborný dohled nad činností muzea a otevřít jej dalším romským osobnostem. Ředitelka muzea Jana Horváthová považuje návrh za přijatelnější než transformaci muzea na veřejnou kulturní instituci, zároveň však upozorňuje na rizika. Uvedla to ve vyjádření pro zpravodajský server Romea.cz.

Prezident Petr Pavel se v pondělí  27. ledna 2025 zúčastnil vzpomínkové akce k 80. výročí osvobození nacistického koncentračního a vyhlazovacího tábora v Osvětimi. O den později byl na Pražském hradě přítomen během vzpomínkového setkání u příležitosti Dne památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti, na kterém promluvila i bývalá osvětimská vězenkyně, politici a zástupci Židů a Romů. Ve Španělském sále natáčela Jana Šustová.

Ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová dnes v Senátu vystoupila s projevem připomínajícím tragický osud Romů během druhé světové války. Při dnešním vzpomínkovém setkání při příležitosti Dne památky obětí holokaustu a předcházení zločinům proti lidskosti na Pražském hradě zdůraznila, že genocida Romů zůstává ve společnosti i vzdělávacích systémech často opomíjenou kapitolou.

Povědomí Čechů o romském holokaustu zůstává nízké, ačkoli se situace v posledních letech díky mediálnímu pokrytí zlepšuje. Ale výuka o dějinách Romů ve školách je stále nedostatečná. V rozhovoru s ČTK to řekla historička a ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová. Míní, že je potřeba zařadit téma do osnov.

Vzdát hold legendární romské zpěvačce Věře Bílé chce Muzeum romské kultury. Rozhodlo se zakoupit její portrét od rakouské malířky, jejíž díla jsou vystavovaná po celém světě. Zda se to podaří, záleží i na veřejnosti. Muzeum totiž vyhlásilo sbírku, do které mohou lidé přispět, a pomoct tak obraz získat.

S oběma významnými zástupci, potomky, téměř vyvražděných českých Romů, panem Růžičkou i Holomkem, jsem měla tu čest se potkat.

Letos 2. srpna si připomínáme už 80. smutné výročí tragické noci z 2. na 3. srpna 1944, kdy byl zlikvidován tzv. cikánský rodinný tábor v koncentračním a vyhlazovacím táboře Auschwitz II – Birkenau. Tu noc byli zbývající romské děti, ženy a muži v táboře usmrceni v plynových komorách.

Vznikl na místě o koncentračního tábora pro Romy z druhé světové války, kde pak více než čtyři desítky let stál velkokapacitní vepřín. Památník bude…

Památník holokaustu Romů a Sintů v Letech na Písecku se dnes poprvé otevřel veřejnosti. Vznikl na místě bývalého koncentračního tábora pro Romy z druhé světové války, kde pak více než čtyři desítky let stál velkokapacitní vepřín. Památník bude zatím otevřený vždy od čtvrtka do neděle.

Památník holokaustu Romů a Sintů v Letech na Písecku se dnes poprvé otevřel veřejnosti. Vznikl na místě bývalého koncentračního tábora pro Romy z druhé světové války, kde pak více než čtyři desítky let stál velkokapacitní vepřín.

Stavba památníku stála 102 milionů Kč, trvala zhruba dva roky.

V rozhovoru to řekla Jana Horváthová, ředitelka Muzea romské kultury v Brně, jehož pobočkou nový památník je. Veřejnosti se otevře v neděli. O vybudování…

5. díl série se věnuje jedné z hlavních funkcí nového letského památníku – edukaci. Pojednává o tom, proč lidé neznají romské dějiny i o propasti českých a romských žáků.

Památník se veřejnosti otevře v neděli.

Brno/Lety (Písecko) - Vybudování památníku holokaustu Romů a Sintů v Letech na Písecku umožnila po dlouhých letech diskusí změna ve smýšlení společnosti i postoj vlády sociálnědemokratického premiéra Bohuslava Sobotky. V rozhovoru pro ČTK to řekla Jana Horváthová, ředitelka Muzea romské kultury v Brně, jehož pobočkou nový památník je. Veřejnosti se otevře v neděli.

Čtvrtý, předposlední, díl ze série k příležitosti otevření památníku v Letech u Písku pojednává například o podobě areálu a o tom, co v něm návštěvníci najdou, kdy ho mohou navštívit, nebo o plánech do budoucna.

Od konce druhé světové války uplynulo téměř osmdesát let. Je to také doba, kterou trvala stavba důstojného památníku na místě bývalého romského koncentračního tábora v Letech u Písku. V dnešní epizodě série k výročí jeho otevření se dozvíme o poválečném osudu areálu a o tom, co dlouhé roky brzdilo jeho odkup.

Muzeum romské kultury otevřelo dnes Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách v Letech na Písecku. Stojí v místě, kde byl za druhé světové války koncentrační tábor pro Romy. Výstavba památníku, která stála 102 milionů korun, trvala necelé dva roky. Památník vznikl v lokalitě, kde se nacházel od 70. let minulého století vepřín. O vybudování důstojného pietního místa se začalo hovořit v roce 1995.

Památník vznikl v lokalitě, kde se nacházel od 70. let minulého století vepřín.

Oslavy včerejšího Mezinárodního dne Romů v jihomoravské metropoli nadále pokračují. Pražský historik Smlsal představil svou novou knihu, která se věnuje zejména majetkové perzekuci Romů a Sintů v období Protektorátu Čechy a Morava a také holokaustu.

Přes 200 lidí v pondělí odpoledne prošlo od Muzea romské kultury v Brně do centra města v doprovodu romské hudby. Průvod romské hrdosti, jehož se účastnily čtyři taneční soubory i desítky obyvatel města, byl součástí oslav Mezinárodního dne Romů, který na pondělí připadá.

Laureáti Ceny města Brna pro rok 2023 si v úterý ve Sněmovním sále na Nové radnici převzali ocenění. Mezi 13 vybranými je i romský aktivista, politik a zakladatel Muzea romské kultury Karel Holomek, který zemřel loni v srpnu a cenu získal in memoriam. Ocenění převzala jeho dcera a ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová.

Vláda dnes na svém zasedání na doporučení vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fukové jmenovala 13 nových občanských členů Rady vlády pro záležitosti romské menšiny. Složení Rady se tak výrazně změnilo a ze současných občanských členů zůstali v radě pouze čtyři. Celkově bude mít rada 34 členů, z toho 17 občanských členů, z nichž je 16 Romů. Členkou rady je také Lucie Fukové z pozice zmocněnkyně a Jana Horváthová jako ředitelka Muzea romské kultury.

Senát ve druhém kole tajných voleb zvolil další tři ze šesti členů Rady České televize. Není mezi nimi ředitelka muzea romské kultury Jana Horváthová, která nezískala dostatečný počet hlasů senátorů a senátorek.

Senát v prvním kole tajných voleb zvolil tři ze šesti členů Rady České televize, které má vybrat. Ze 46 kandidátů získali nadpoloviční většinu hlasů publicista Jefim Fištejn, rozhlasová moderátorka Ivana Chmel Denčevová a šéfredaktorka magazínu EDUzín a bývalá editorka Portálu ČT24 Barbora Procházková. Zbývající tři místa bude horní parlamentní komora obsazovat ve druhém volebním kole dnes večer, oznámil předseda senátní volební komise Jan Tecl (ODS). Do druhého kola postoupila i ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová.

Horní komora českého parlamentu dnes poprvé volila členy Rady České televize. Ze šesti míst obsadila po prvním kole tři. V televizní radě usednou novináři Jefim Fištejn, Ivana Chmel Denčevová a Barbora Procházková. O dalších třech místech se rozhodne ve druhém kole hlasování, které bude závěrečným bodem dnešní schůze Senátu. Do druhého kola postoupili koordinátor festivalu Finále Plzeň David Brabec, podnikatel a bývalý regionální novinář Petr Brozda, ředitelka Muzea romské kultury Jana…

Ředitelka brněnského Muzea romské kultury Jana Horváthová získala na konferenci mezinárodního sdružení Gypsy Lore Society ocenění od odborné poroty za publikaci …to jsou těžké vzpomínky. Komise v brazilském Sao Paulu ohodnotila nejen práci, ale i samotné téma.

Zpěvačka, muzikantka a sbormistryně Ida Kelarová je první Romkou, která byla oceněna státním vyznamenáním Za zásluhy o stát v oblasti kultury, výchovy a školství. Ředitelku brněnského Muzea romské kultury Janu Horváthovou ocenila na konferenci mezinárodního sdružení Gypsy Lore Society. Evropský sociální projekt HERO se zaměřuje na zlepšení bydlení a posílení postavení Romů na východě Slovenska.

Vepřín v Letech se začal bourat loni v červenci, demolice skončila v prosinci. Zbytky jedné haly vepřína budou součástí expozice. Venkovní expozice má poukázat na historii místa po válce, jejíž součástí byl právě vepřín. Bourání stálo 10,2 milionu Kč.

Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách v Letech na Písecku se otevře příští rok na začátku února. Na místě byl za druhé světové války romský pracovní tábor a potom také vepřín, který vykoupil stát. V pondělí na místě sázeli politici i podporovatelé památníku stromy, když většinu sazenic darovalo Panství Orlík Jana a Karla Schwarzenbergů. Za zesnulého Karla Schwarzenberga drželo shromáždění pietní minutu ticha.

Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách v areálu bývalého vepřína v Letech na Písecku otevře 3. února 2024. Památník bude v místě, kde byl za druhé světové války romský pracovní tábor.

Lety (Písecko ) - Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách v areálu bývalého vepřína v Letech na Písecku otevře 3. února 2024. Památník bude v místě, kde byl za druhé světové války koncentrační tábor pro Romy. Novinářům to dnes v Letech řekli zástupci Muzea romské kultury, které se o areál stará. Politici i další lidé dnes na místě symbolicky zasadili stromy. Většinu sazenic darovalo Panství Orlík Jana a Karla Schwarzenbergů. Za zesnulého Karla Schwarzenberga drželo shromáždění pietní minutu ticha. Schwarzenberg stavbu památníku podporoval.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) na setkání v Brně se zástupci romské komunity ujistil, že v Česku neexistuje nic jako rasová justice. Propuštění z vazby muže, který je podezřelý z červnové vraždy u Brněnské přehrady, považuje za standardní postup. Debatu Blažek označil za přínosnou.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) ve středu na setkání se zástupci romské komunity v Brně ujistil, že v Česku neexistuje nic jako rasová justice. Propuštění muže, který je podezřelý z červnové vraždy u Brněnské přehrady, z vazby považuje za standardní postup. „Nevěděl jsem, že mezi Ukrajinci a Romy existuje takové napětí,“ uvedl také Blažek. Schůzku označil za přínosnou.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) dnes na setkání v Brně se zástupci romské komunity ujistil, že v Česku neexistuje nic jako rasová justice. Propuštění z vazby muže, který je podezřelý z červnové vraždy u Brněnské přehrady, považuje za standardní postup. Debatu Blažek označil za přínosnou.

Poslední rozloučení s romským aktivistou, politikem a spoluzakladatelem Muzea romské kultury Karlem Holomkem proběhne za účasti široké veřejnosti v pátek 1. 9. 2023 od 12.30 v obřadní síni krematoria města Brna. Zpravodajskému serveru Romea.cz to oznámila jeho dcera Jana Horváthová.

Ve věku 86 let zemřel romský aktivista, politik a zakladatel Muzea romské kultury Karel Holomek. Zpravodajskému serveru Romea.cz to oznámila jeho dcera Jana Horváthová. Karel Holomek byl v letech 1990 až 1992 poslancem České národní rady za Občanské fórum a po jeho rozdělení za Občanské hnutí.

Ve věku 86 let zemřel v neděli odpoledne romský aktivista, politik a zakladatel Muzea romské kultury Karel Holomek. Zpravodajskému serveru Romea.cz to oznámila jeho dcera Jana Horváthová. Karel Holomek byl v letech 1990 až 1992 poslancem České národní rady za Občanské fórum a po jeho rozdělení za Občanské hnutí.

Zprávu o smrti Karla Holomka přinesl server Romea.cz, kterému to potvrdila Holomkova dcera Jana Horváthová. Romský aktivista a politik byl zakladatelem Mezinárodního romského centra a šéfredaktorem romského časopisu Romano hangos.

Při pietním shromáždění k uctění památky obětí holokaustu Romů a Sintů na Moravě zazněla slova vyjadřující obavu z opakování historie.

Babišovým zaměstnancům z MfD se dnes (14. 7.) zadařil opravdu mimořádně odpudivý článek skandalizující bývalého ministra kultury za KDU-ČSL Daniela Hermana, bývalého ministra pro lidská práva za SOCDEM Jana Chvojku, ředitelku státního Muzea romské kultury Janu Horváthovou a vůbec všechny, kdo si dovolili konečně po několika dekádách v době Sobotkovy vlády v roce 2017 vykoupit vepřín v Letech, na jehož místě byl za války koncentrační tábor pro Romy.

Zpráva o náhlé smrti mladého romského režiséra zvedla mezi veřejností vlnu solidarity. Manželce a dvouletému synovi zesnulého dokumentaristy z jižní Moravy přispěli lidé už statisíce korun. Robin Stria zemřel na vzácné onemocnění, které v Česku postihne jednoho člověka ročně.

Život nadějného mladého romského umělce vyhasl v pouhých 32 letech. Robin Stria byl přitom zapojený do mnoha aktivit. „Robin nedostal šanci naplno zúročit svůj talent a sílu své energie, která z něho doslova tryskala, stejně jako jeho čisté srdce a entuziasmus pro podporu dobra na světě. Je zdrcující fakt, že nás opustil, přesto po Robinovi zůstává na světě mnoho dobré práce,“ uvedla na Facebooku ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová.

Minulý pátek zemřel ve dvaatřiceti letech romský režisér Robin Stria. Muž, jenž se mimo jiné podílel i na úspěšné kampani Petra Pavla a bojoval za romskou emancipaci, podlehl vzácné urologické nemoci. Na pomoc jeho ženě a malému synovi vznikla sbírka.

Tragická zpráva obletěla moravskou metropoli. Po náhlé nemoci zemřel ve dvaatřiceti letech romský režisér Robin Stria. O úmrtí dokumentaristy informovalo Muzeum romské kultury, kde zesnulý pracoval a které se rovněž na sbírce pro pozůstalou rodinu. Stria po sobě nechal malého syna a manželku.

Položením květin k pomníku Bedřicha Smetany v centru Plzně před konzervatoří začal dnes 43. ročník hudebního festivalu Smetanovské dny, který potrvá do 6. dubna.