Jindřich Chalupecký

Historické prostředí Zámku Nová Horka se stalo kulisou pro výstavu moderního umění mladých autorů. Svými díly reflektují i skutečnost, že tu v minulosti býval sociální ústav pro mentálně postižené ženy.

Kam teď vyrazit do galerie?

Národní galerie Praha zahájila podzimní sezonu dvěma hlavními výstavami. Pro prezentaci Ceny Jindřicha Chalupeckého vytvořili nová díla tři letošní laureáti Dominik Adamec, Barbora Lungová a Karolína Rossí. Hostem je nizozemská výtvarnice Kinke Kooi. Druhá z výstav nazvaná Retrospektiva – Alešville se ohlíží za tvorbou sochaře Aleše Veselého.

ROZHOVOR: „Poprvé jsem byl zatčen a umístěn do vazby v roce 1967 za happening Chlebové mysterium na terasách pod Pražským hradem. Do vězení jsem ale šel až v roce 1973,“ popsal serveru PrahaIN.cz spisovatel, básník a výtvarný umělec Eugen Brikcius.

Expozici uvozuje album Filosofovi, Dopis č. 3, které reflektuje stav člověka, který se nechá ovládnout těmi nejnižšími pudy.

Akademický senát Akademie výtvarných umění v Praze (AVU) zvolil nového rektora, stát by se jím měl kurátor a pedagog Tomáš Pospiszyl. O post se ucházeli tři kandidáti. Pospiszyl nahradí ve funkci Mariu Topolčanskou, která loni rezignovala, její způsob vedení byl terčem kritiky akademického senátu i umělecké obce.

Mezinárodní den žen připadá na neděli 8. března. K jeho příležitosti nejen neziskové organizace pořádají řadu akcí, ať už jde o konference, diskuze, výstavy či demonstrace.

/FOTOGALERIE/ Barbora Lungová, nadaná umělkyně z Kyjova na Hodonínsku, získala prestižní Cenu Jindřicha Chalupeckého za rok 2025. Její angažovaná tvorba, která propojuje feministická témata s ekologickými otázkami, zaujala mezinárodní porotu svou odvahou a hloubkou.

Výtvarnice Barbora Lungová, Karolína Rossí a umělec pracující s keramikou Dominik Adamec obdrželi v pátek v noci cenu Jindřicha Chalupeckého.

Laureáty Ceny Jindřicha Chalupeckého se letos stali výtvarnice Barbora Lungová, Karolína Rossí a umělec pracující s keramikou Dominik Adamec. Předávání cen se v pátek večer uskutečnilo ve Studiu Hrdinů ve Veletržním paláci v Praze. Mezinárodní porota druhým rokem nebyla limitována věkovou hranicí 35 let, nedodržela ji u dvou oceněných. O cenu se ucházeli jak jednotlivci, tak kolektivy.

Laureáty Ceny Jindřicha Chalupeckého se letos stali výtvarnice Barbora Lungová, Karolína Rossí a umělec pracující s keramikou Dominik Adamec. Předávání cen se v pátek večer uskutečnilo ve Studiu Hrdinů ve Veletržním paláci v Praze. Mezinárodní porota druhým rokem nebyla limitována věkovou hranicí 35 let, nedodržela ji u dvou oceněných. O cenu se ucházeli jak jednotlivci, tak kolektivy.

Praha - Laureáty Ceny Jindřicha Chalupeckého se letos stali výtvarnice Barbora Lungová, Karolína Rossí a umělec pracující s keramikou Dominik Adamec. Předávání cen se dnes večer uskutečnilo ve Studiu Hrdinů ve Veletržním paláci v Praze. Mezinárodní porota druhým rokem nebyla limitována věkovou hranicí 35 let, nedodržela ji u dvou oceněných. O cenu se ucházeli jak jednotlivci, tak kolektivy.

Sbírka uměleckých děl vytvořených od 50. do 90. let minulého století má hodnotu zhruba 1,67 milionu korun.

J&T Banka se stala první soukromou firmou v Česku, která předala svou uměleckou sbírku veřejné instituci. Téměř třicet děl věnovala Národní galerii.

Přátelství s Ivanem Martinem Jirousem výrazně ovlivnilo jeho tvorbu i život. Stal se scénografem a fotografem psychedelických kapel, které na přelomu 60. a 70. let ukázaly cestu undergroundu. Jan Ságl vyrůstal v Humpolci, kde se v době dospívání v polovině šedesátých let seznámil ve fotoklubu s Ivanem Martinem Jirousem. Hned jejich první společný projekt vzbudil nevoli oficiálních míst. Oba kluci vyfotografovali surrealistické

Společnost Jindřicha Chalupeckého připravila na léto 2024 nejnovější ze série výstavních intervencí, tentokrát na nejmladším a zároveň jediném vodním hradě v České republice, Státním hradě Švihov v okresu Klatovy na Plzeňsku. Dlouhodobá řada tzv. intervencí je založena na spolupráci Společnosti Jindřicha Chalupeckého s regionálními galeriemi a také institucemi, které nejsou zaměřené na prezentaci výtvarného umění.... Continue Reading »

Umělkyně Eva Koťátková, která vystavuje v Praze a Benátkách, reaguje na dopis osobností české kultury o Akademii výtvarných umění či Národní galerii.

Jméno Davida Černého patří ve veřejném prostoru momentálně k těm skloňovaným. Stále ještě neutichla debata ohledně rozměrných plastik motýlů-stíhaček, které vytvořil pro obchodní dům v centru Prahy a které někteří odborníci označují za kýč. Zároveň se výtvarník svým podpisem přidal k signatářům výzvy mířící kriticky na instituce a ceny české výtvarné scény. Své důvody rozebral jako host Interview ČT24.

Tento výtvarník a performer vždy vystupoval jako solitér a odpůrce čehokoli oficiálního. Po roce 1989 pak ale stanul v čele dvou institucí: Akademie výtvarných umění a Národní galerie. Seriál Umění v izolaci, 2. část. Jak se tvořilo umělcům v době cenzury?

Laureáti se projevují různě, od textilní tvorby až po počítačové hry. Letos už porota nebyla omezena věkem do 35 let.

V pátek došlo k udílení Ceny Jindřicha Chalupeckého. Výherci jsou audiovizuální umělec a fotograf Oskar Helcel, výtvarnice Judita Levitnerová a umělecký No Fun Kolektiv. Letošní ročník doprovázelo hned několik změn.

Umělkyně Marie Lukáčová, která byla navržena na Chalupeckého cenu, vystavuje své výtvarné práce, autorskou knihu i ukázku z celovečerní pohádky.

Ceny Jindřicha Chalupeckého už nebudou pro mladé umělce a umělkyně, ale pro tvůrce a tvůrkyně v mladé fázi kariéry. Proč k tomuto kroku organizátoři přistoupili, vysvětluje ředitelka Společnosti Jindřicha Chalupeckého Karina Kottová.

Linie č. 39 připomíná převratné okamžiky v tvorbě českého výtvarníka, který jako první na světě přizval ke své práci počítač.

Díky společnosti 100ks, za níž stojí Jakub Svoboda, si na zeď může pověsit umělecké dílo prakticky kdokoliv. A žít jako v galerii. K podnikání Jakuba dovedla snaha zútulnit svůj byt. „Uvědomil jsem si, že jsem už opravdu hodně dospělý na to, abych měl doma prázdné stěny," říká v dalším dílu seriálu FreshStart. Chtěl dostat do svého života kus současného umění, ale zároveň na tom finančně nekrvácet. A tak se zrodil nápad na digitální tisk děl lokálních tvůrců současnosti. Ve spolupráci s kurátory v 100ks vybírají umělce, jejichž díla poté tisknou, jak již sám název vypovídá, stokrát.

Chlouba hlavního města nabízí bohaté možnosti trávení volného času, ale i skvělé bydlení. Jen někomu z nás se poštěstí bydlet na Vinohradech. Na místě plném historie, architektury, parků a pohody.

Saze, popel, hlína nebo granátová jablka. To vše může Adéle Součkové (38) sloužit místo klasických barev. Jako první žena v historii se stala vedoucí ateliéru na Akademii výtvarných umění v Praze a působí také v Berlíně. Od včerejška až do 16. července jsou její plátna k vidění v Galerii současného umění v Jeseníku.

Spisovatel zkušeností. Hašek nikdy nepsal nic, co by sám neprožil. Není moc autorů, kterým by se jejich osobní život tak silně promítal do literárního díla. Anarchista, bohém a jeden z největších českých spisovatelů patří k těm vůbec nejčtenějším autorům naší literatury. A Češi ho milují. Pochází z jejich světa.

Díla dvou desítek tuzemských i mezinárodních umělců ve Špálově galerii v Praze apelují na udržitelné a ohleduplné vztahy lidí navzájem i člověka jako druhu k přírodě. Ukazují, jak je příroda lidským působením kontaminovaná a některá naznačují, že by se příroda mohla pokusit nastolit znovu rovnováhu i bez člověka. Výstava se jmenuje Seno, sláma, skládka a odkazuje k projektu umělkyně Zorky Ságlové Seno-sláma uvedené ve stejné galerii v roce 1969. Současnou výstavu připravil kurátorský tým Společnosti Jindřicha Chalupeckého a potrvá do 3. května, uvedli pořadatelé.

Díla dvou desítek tuzemských i mezinárodních umělců ve Špálově galerii v Praze apelují na udržitelné a ohleduplné vztahy lidí navzájem i člověka jako druhu k přírodě. Ukazují, jak je příroda lidským působením kontaminovaná a některá naznačují, že by se příroda mohla pokusit nastolit znovu rovnováhu i bez člověka. Výstava se jmenuje Seno, sláma, skládka a odkazuje k projektu umělkyně Zorky Ságlové Seno-sláma uvedené ve stejné galerii v roce 1969. Současnou výstavu připravil kurátorský tým Společnosti Jindřicha Chalupeckého a potrvá do 3. května, uvedli pořadatelé.

Mladí umělci se zaměřují spíše "na hledání nových možností k uchopení aktuálních výzev, než aby se věnovali kritice příčin vzniku současných krizí".

Nejvýznamnější cena pro umělce do 35 let představila umělce pro svůj 34. ročník. Je mezi nimi i fotoeditorka webu Seznam Zprávy, Lenka Glisníková.

Cena Jindřicha Chalupeckého pro rok 2023 patří čtyřem umělcům a jednomu uskupení. Mezinárodní porota ve 34. ročníku ceny pro výtvarné umělce do 35 let ocenila Kryštofa Brůhu, Lenku Glisníkovou Petru Janda, Gabrielu Těthalovou a kolektiv Stony Tellers. Pořadatelé to dnes řekli novinářům. Letošní společná výstava se uskuteční v galerii PLATO Ostrava od 1. listopadu. Doprovodí ji projekt Propaganda Station nizozemského umělce Jonase Staala. Jeho práce se zabývá vztahem mezi uměním, propagandou a demokracií.

Při překládání zpráv o rozvratu ekonomiky a společnosti za ničivé první světové války v básníkovi zřejmě sílil dojem, že naděje byly plané.

Košická rodačka kdysi přešla z bratislavské školy na pražskou akademii k malíři Vladimíru Skreplovi. Pak byla nominovaná na Chalupeckého cenu.

Patřil k žákům Jana Patočky, věnoval se také architektuře, performanci či teorii kýče. Za své dílo získal ceny Toma Stopparda i F. X. Šaldy.

Hrdinka Áňa nadlouho přestává mluvit. Někdy jen mlčení může být odpovědí na zásadní zranění.

Artefakty slavného umělce jsou vystaveny jen do září

Marienbad Film Festival představí formou masterclass projekty umělce a kameramana Michala Blechy a přiblíží umělecký přístup a specifika kameramanství v kontextu výtvarného umění.