Jiří Mayer

Jako malé modely pacientů používají ve Fakultní nemocnici Brno speciální myši. Na malých vyšlechtěných zvířátkách za tisíce korun, odborníci provádí experimenty, které napomáhají lidem s akutní leukémií. Při výzkumu sledují průběh nemoci konkrétního pacienta a zkouší nové léčebné postupy.

Interní hematologická a onkologická klinika Fakultní nemocnice Brno ročně léčí 50 až 70 pacientů s akutní myeloidní leukemií.

/VIDEO/ Unikátní laboratoří se mohou pochlubit na Interní hematologické a onkologické klinice Fakultní nemocnice Brno a Lékařské fakultě Masarykovy univerzity. Říkají mu myšárium nebo zvířetník. Chovají a zkoumají v něm laboratorní myši, které lékařům a vědcům pomáhají s výzkumem rakovinotvorných, leukemických buněk. Reportér Deníku měl ve čtvrtek možnost do laboratoře nahlédnout.

Ve čtvrtek 10. srpna se v Martinicích konal chovatelský den. Hlavní soutěž dne, Cenu Zdeňka Müllera, ovládl Aleš Opatrný s klisnou Aesoka Tano. Z plemenných hřebců se nejlépe předvedl Diamond Cavalier Z, kterého sedlal Lukáš Mundil.

Je hříchem zajít si do baru? Je hříchem v rámci návštěvy usednout k barovému pultu a pokecat s barmanem? A je hříchem vypít u toho sedm různých koktejlů? Alkoholických?

Lékaři z Interní hematoonkologické kliniky (IHOK) Fakultní nemocnice Brno provedli za 30 let fungování okolo tří tisíc transplantací kostní dřeně a krvetvorných buněk. Ty pomáhají pacientům s poruchami krvetvorby, jako je například leukémie. První transplantace se uskutečnila v roce 1993, přičemž o dva roky později se tamní lékaři dostali na desítky výkonů ročně. V posledních letech jich zvládají okolo stovky, řekl přednosta kliniky Jiří Mayer.

Lékaři z Interní hematoonkologické kliniky (IHOK) Fakultní nemocnice Brno provedli za 30 let fungování okolo 3000 transplantací kostní dřeně a krvetvorných buněk. Ty pomáhají pacientům s poruchami krvetvorby, jako je například leukémie. První transplantace se uskutečnila v roce 1993, přičemž o dva roky později se tamní lékaři dostali na desítky výkonů ročně. V posledních letech jich zvládají okolo stovky, řekl novinářům přednosta kliniky Jiří Mayer.

Připravili koktejly, které hrají všemi barvami podzimu, v chuti jsou parádně plné a navíc „pohladí“. Ano! V baru Public Interest vás drinky pohladí. A přesně takové pití je v podzimních dnech potřeba.

FNUSA/LF MUNI-CTEF díky povolení od SÚKL vyrábí a prodává léčiva na bázi buněk a tkání. Naráží ale na problémy s úhradou od zdravotních pojišťoven.

Strhující podívanou nabídlo druhé kolo týmové soutěže při mistrovství České republiky v parkurovém skákání. Z Martinic si titul odvážejí Jihočeši ve složení Václav Horký, Luboš Kozák, Jiří Mayer a Jakub Štěrba. Dohromady je jim 209 let.

V úterý 19. července proběhlo zasedání Rady České jezdecké federace. Na programu jednání bylo primárně téma navýšení kapitol rozpočtu ČJF pro rok 2022. Čtyři z třinácti členů Rady nedorazili a udělili plnou moc prezidentu ČJF Radkovi Roučovi.

Public Garden – název nového menu dnes už ikonického pražského baru Public Interest ve vás může evokovat hned několik věcí. Zahrádku plnou zeleniny, ovoce a bylinek, důvěrně známé prostředí, kde je to především o pohodě nebo třeba zahrádku před barem. Anebo všechno dohromady.

Vakcína proti nemoci covid-19 pomáhá i onkologicky nemocným pacientům, protilátková odpověď je ale oproti zdravým mírně opožděnější a o něco slabší. Na základě výsledků půlroční studie to v pondělí sdělila její hlavní garantka Regina Demlová. Studie Fakultní nemocnice Brno, Masarykova onkologického ústavu a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity zkoumala 460 lidí.

Vakcína proti nemoci covid-19 pomáhá i onkologicky nemocným pacientům, protilátková odpověď je ale oproti zdravým mírně opožděnější a o něco slabší.

Vakcína proti nemoci covid-19 pomáhá i onkologicky nemocným pacientům, protilátková odpověď je ale oproti zdravým mírně opožděnější a o něco slabší. Novinářům to dnes na základě výsledků půlroční studie řekla hlavní garantka studie Regina Demlová. Studie Fakultní nemocnice Brno, Masarykova onkologického ústavu a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity zkoumala 460 lidí. Z toho bylo 80 zdravých dobrovolníků, část po ukončené onkologické léčbě a zbytek nemocných pacientů. Po očkování se nakazili tři. Zástupci organizací doporučují nemocným, ale i běžné populaci, třetí dávku vakcíny.

Již tuto středu od 10:00 hodin proběhne ve Sportovním centru Nymburk celostátní konference České jezdecké federace. Z publikovaných usnesení jsou známí i poslední delegáti zvolení na třech oblastních konferencích.

První zářijový víkend se v Zemském hřebčinci Písek koná finále Kritérií mladých koní. V prvním kole velmi vynikala šestiletá Ketty-H, která obdržela nejlepší hodnocení dne – 27,65 bodů. Při přehlídce tříletých klisen byla nejlepší Hope.

Svaz chovatelů slovenského teplokrevníka v ČR ve spolupráci s JS Equitana uspořádal ve středu 25. srpna chovatelsky sportovní akci, která se konala na počest nedávno zesnulého Zdeňka Müllera. Nejvyšší soutěž dne pro hřebce CS vyhrál Crosby DK.

Onkologickou péčí v Česku koronavirus neotřásl, zůstává na vysoké úrovni, zaznělo v Senátu. Řeší se ale její organizace a návrhy okolo Českého onkologického institutu.

Celkem 116 startů bylo možné vidět při dalším kole Kritérií mladých koní v parkurovém skákání, které hostilo Jezdecké centrum Zduchovice. Původně jich mělo být ještě o devět více. Komisař Roman Drahota však byl s kvalitou výkonů velmi spokojen.

Lékaři z Nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA) podali nově zhruba čtyřiceti pacientům s covidem ivermektin. Zdravotníci se tak rozhodli po předchozích pozitivních zkušenostech s lékem. Celkem už nemocnice podala látku zhruba sedmdesáti pacientům s koronavirem.

Z první řádné studie vyšlo, že ivermektin stav pacientů s covidem-19 nezlepšuje. Některé nemocnice tak zatím upřednostňují dosavadní způsoby léčby.

Fakultní nemocnice Brno ohlásila velký úspěch v souvislosti s lékem na nemoc COVID-19. Kombinací remdesiviru a rekonvalescentní plazmy léčila 28 onkologických pacientů. Nikdo z nich nezemřel na koronavirus, část se z něj vyléčila a část se ještě léčí. Informaci potvrdil přednosta interní hematologické a onkologické kliniky Jiří Mayer.

Lékaři ve FN Brno řeší, jak pomáhat pacientům s leukémií či nádory mízních uzlin, kteří se nakazili covidem. Pro jedince s oslabenou imunitou bývá nemoc fatální. Lékařům se osvědčil nový přístup.

Češi opět zase jednou ve chvíli nejhorší bodují a ukazují, že jsou národem schopným improvizace. Ve Fakultní nemocnici Brno začali pacientům podávat vlastní koktejl vyrobený z remdesiviru a rekonvalescentní plazmy. Možná tak přišli na průlomovou léčbu covidu, která může zachránit spoustu životů.

Osmadvacet z osmadvaceti onkologických pacientů s covidem vyléčili lékaři z Fakultní nemocnice Brno. Podávali jim v bohunickém zařízení vyrobenou kombinaci dvou k léčbě koronaviru určených a schválených preparátů. Preparát dle nich může být průlomovou léčbou vážně nemocných pacientů.

Dávali mu jen deset týdnů života. Po neuvěřitelném souboji s rakovinou se dostal do bodu, za nímž byla už jen smrt. Pak dostal ještě jednu šanci. Mimořádnou. Stal se totiž prvním obyvatelem Česka, který podstoupil revoluční léčbu s využitím protinádorové buněčné terapie.

Fakultní nemocnice Brno zhruba před rokem poprvé v ČR použila buněčnou terapii u pacienta s rakovinou hrudních mízních uzlin. Novinářům to dnes řekl přednosta interní hematologické a onkologické kliniky Jiří Mayer.

Byl odepsaný. Ze života na konci předminulého roku Petru Ryzému zbývaly týdny až měsíce. Trpěl agresivním nádorem. Lékaři Fakultní nemocnice Brno zkusili vše. Neúspěšně. Mohli pacientovi už jen ulevit od bolesti, dokud nezemře. Naštěstí právě v té době dokončili přípravy nového druhu terapie, kterou Petru Ryzému jako prvnímu člověku v České republice aplikovali. Dnes padesátiletý hajný opět chodí po lese.

Už je tomu rok, co lékaři z Fakultní nemocnice (FN) Brno poprvé použili tzv. „živý lék“. Buněčná terapie je forma léčby geneticky upravenými bílými krvinkami, které se tak naučí proti nádoru bojovat. V největší moravské nemocnici se díky tomu podařilo vyléčit téměř polovinu jinak nevyléčitelných pacientů s určitými typy nádorů mízních uzlin.

Česká republika se zařadila mezi první země, které pacientům zpřístupnily buněčnou a genovou terapii. Protože ale ke schvalování dochází přes paragraf 16, mohlo někdy dojít k prodlevě, která může být pro indikované pacienty osudná.

Lékaři v Brně budou dlouhodobě sledovat pacienty nakažené onemocněním covid-19. Zaměří se taky na lidi, kteří se vůbec s koronavirem nedostanou do nemocnice.

Unikátní projekt, který má bedlivě sledovat zdravotní stav pacientů s nemocí covid-19 v domácím léčení, v pátek odstartoval v Brně. Odborníci z Fakultní nemocnice Brno a Masarykovy univerzity chtějí do projektu zapojit až 200 pozitivně testovaných lidí starších 18 let. Výsledky by pak měly přispět k lepšímu pochopení nemoci a zlepšení péče o nakažené.

Buněčná a genová terapie přináší naději na život terminálně nemocným pacientům s onkologickým onemocněním krve – a do budoucna zřejmě i dalším. Zároveň však s sebou vzhledem k vysoké ceně přináší velké výzvy. Lékaři i plátci si tak musí klást otázku, jak indikovat k léčbě pacienty, kteří by z ní měli mít profit, i jakým způsobem shromažďovat data ilustrující úspěšnost léčby. Otázkou také je, zda do budoucna hledat nové cesty, jakými by bylo možné nákladné moderní terapie zajistit pro pacienty. Problematice se věnovali odborníci u Kulatého stolu Zdravotnického deníku s názvem Přínosy a výzvy buněčných a genových terapií, který se konal 24. října v Praze.

Když jsme před rokem sezvali odborníky ke Kulatému stolu Zdravotnického deníku, aby diskutovali o tzv. moderních terapiích, kam také patří genové a buněčné terapie (více se dočtete zde a zde), de facto jsme jako první v Česku otevřeli veřejnou odbornou diskusi na toto téma. Od té doby se situace výrazně posunula: v zahraničí byl genovou terapií odléčen první český pacient, máme dvě akreditovaná centra s tím, že další jsou na cestě, a odborné společnosti už spolu s VZP připravily dohodu ošetřující to, které pacienty k léčbě indikovat a jak terapii hradit. Díky tomu už máme základní rámec pro poskytování těchto moderních terapií do doby, než se podaří najít systémové řešení úhrad. Poslední vývoj na poli zajištění dostupnosti genové terapie představili odborníci u Kulatého stolu Zdravotnického deníku s názvem Přínosy a výzvy buněčných a genových terapií, který se konal 24. října v Praze.

Bývalý šéf Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Jan Kroupa se stal výrobním ředitelem Pragoprojektu, který patří k lídrům trhu dopravního projektování. Uvedl to server zdopravy.cz.