Jiří Nantl

AliPro kritizuje memorandum MŠMT s neziskovkou, kterou spoluzaložila zmocněnkyně pro lidská práva Laurenčíková.

Zásadní změna čeká od příštího roku základní školy. Začne platit zákon, který omezí počet odkladů povinné docházky. Školy budou muset zajistit dostatečnou podporu i těm prvňáčkům, kteří by za současných podmínek dostali odklad. Ministerstvo proto chce nově sjednotit systém, jakým budou školám pomáhat pedagogicko-psychologické poradny.

Ministerstvo školství chce zjistit potřeby škol a sjednotit systém, jakým budou školám pomáhat pedagogicko-psychologické poradny. Spolu se vzdělávacími a nevládními organizacemi podepsalo memorandum, které si klade za cíl vytvořit jednotnou metodiku pro poradenskou činnost ve školách. Spolu s představiteli vzdělávacích institucí ho ve středu novinářům představil náměstek ministra školství Jiří Nantl (ODS).

Nic jako segregované školy by nemělo existovat. V Česku je přitom podle analýzy PAQ Research stále minimálně 130 škol, kam chodí více než třetina Romů.

Kdyby nastal, už by se na to nedaly vybírat peníze, reagoval posměšně náměstek ministra školství Jiří Nantl (ODS) na počínání nově zvoleného poslance a šéfa mladých Motoristů Matěje Gregora, jehož spo…

Vysokoškolské kredity by mohli žáci získávat už na středních školách. Plán, který chce rozpracovat Ministerstvo školství tak, aby takový postup byl běžnější než dnes. Podle zákona to je možné, ale cesta k tomu je složitá.

Ministerstvu školství chybí čtyři miliardy korun na povinné platby pro soukromé a církevní školy. Zaslat mu je mělo ministerstvo financí, tento dluh totiž vznikl poté, co resort školství musel neplánovaně doplatit práci kuchařek, školníků a dalších nepedagogů od září do konce roku. Celkem uvolnilo asi šest miliard korun s tím, že čtyři miliardy korun školství zpátky dodá ministerstvo financí. To se však ještě nestalo a může se stát, že dluh bude řešit až nová vláda.

Přestože lídři hnutí ANO kritizují vládu Petra Fialy (ODS) na každém kroku, v případě školství by se měli držet zpátky. První kapitola Hospodářské strategie, kterou favorit letošních voleb představil 9. září, se věnuje školství. ANO v ní - kromě dodržení závazku vlády o platech učitelů na úrovni 130 procent průměrné mzdy - slibuje také omezení odkladů školní docházky, duální vzdělávání na středních školách nebo povinné slučování škol na malých obcích. Všechny tyto body už ale prosadila současná vláda.

Všechny děti si podle nové vyhlášky o školním stravování, která bude platit od příštího školního roku, budou moci donést do jídelny i své obědy. Nebude se to týkat jen dětí se zdravotním omezením, jako je bezlepková dieta nebo cukrovka. Na tiskové konferenci k vyhlášce řekl náměstek ministra školství Jiří Nantl (ODS). Vyhláška, která změní potravinový koš pro vaření ve školní jídelně, má i své kritiky. Podle ministerstva zdravotnictví byla ale projednána dostatečně, příprava začala před 11 lety.

Vyhláška, která změní potravinový koš pro vaření ve školní jídelně, má i své kritiky.

Všechny děti si nově budou moci donést do jídelny i své obědy z domova. Příští školní rok totiž začne platit nová vyhláška o školním stravování. Původní pravidla jsou stará 30 let.

Všechny děti si podle nové vyhlášky o školním stravování, která začala platit od tohoto školního roku, mohou donést do jídelny i své obědy. Dříve tuto možnost měly jen děti se zdravotním omezením, jako je bezlepková dieta nebo cukrovka. Vyhláška, která mění potravinový koš pro vaření ve školní jídelně, má i své kritiky. Podle resortu zdravotnictví byla ale projednána dostatečně, příprava začala před jedenácti lety.

Státní organizace Cermat musí věnovat zvýšenou pozornost ověřování testových úloh před použitím ve zkouškách, vyplývá z analýzy jednotné přijímací a maturitní zkoušky ministerstva školství. To teď navrhuje zřídit dohledový orgán, který bude na přípravu a vyhodnocení zkoušek dohlížet. „Chceme požadovat, aby byla nastavena standardní obtížnost, technicky se tomu říká kotvící úlohy,“ říká pro Radiožurnál náměstek ministra školství Jiří Nantl (ODS).

Ministerstvo školství finišuje s přípravou vyhlášky, která mění parametry stravování ve školních jídelnách.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) zřizuje Národní kurikulární radu (NKR) jako nezávislý odborný poradní orgán ministra školství. Rada má napomoci strategickému rozvoji kurikulární politiky a přispět ke zvyšování kvality vzdělávacího systému v České republice. Tento nový stálý poradní orgán ministra školství bude pomáhat s tvorbou a aktualizací vzdělávacích programů a jejich implementací do škol. Záměr zřídit takový orgán byl oznámen v souvislosti s představením nových rámcových vzdělávacích programů.

Třídy jako herny, v níž se budou společně vzdělávat děti ze sociálně slabých rodin, ale i ty mimořádně nadané a talentované, se mají otevřít v unikátní mateřské a základní škole, kterou chce vybudovat Ostravská univerzita (OU). Půjde o univerzitní klinickou školu, která ještě jinde v Česku není, nicméně v zahraničí taková školská zařízení již zdárně fungují. Podobný projekt připravují i v Praze a Brně.

Vzniklo skoro sedm tisíc nových míst na vyšších odborných školách. Ministerstvo školství totiž zrušilo omezení na vznik nových kapacit i rozšíření těch stávajících. A zřizovatelé se do toho pustili naplno.

Ve čtvrtek 15. května přicházejí do systému DiPSy a na webové stránky středních škol uchazeči, kteří pátrají po svém výsledku přijímacích zkoušek a doufají, že od září zasednou v lavicích své vybrané střední školy. Přestože pro letošní rok je už hotovo a výsledky se změnit nedají, debaty o podobě jednotné přijímací zkoušky i celém procesu přihlašování neutichávají. Změny navrhují odborníci na školství, učitelé i politici. Jak to bude?

Ředitelé škol jsou podle náměstka ministra školství Jiřího Nantla klíčem ke kvalitnímu vzdělávání.

Náměstek ministra školství obhajuje změnu, jež by měla zajistit podle něj předvídatelnější a spravedlivější tok finančních prostředků do škol.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy představuje nový Systém podpory a vedení ředitelů škol , který přináší ucelenou strategii pro posílení role ředitelů jako klíčových lídrů školského prostředí. Tento systém, vytvořený ve spolupráci s Národním pedagogickým institutem ČR a Českou školní inspekcí, má ambici zásadně proměnit způsob, jakým je vedení škol v České republice podporováno a rozvíjeno.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) představilo vůbec první celonárodní Systém podpory a vedení ředitelů škol, který má ambici zásadně změnit způsob, jakým je role školského vedení v Česku vnímána a podporována. Podle autorů jde o klíčový krok ke zkvalitnění celého vzdělávacího systému – bez silných a dobře vedených škol totiž není možné budovat kvalitní výuku.

Na rozvoj studia pro uchazeče o pozici ředitele školy i pro nové ředitele či podporu těch stávajících se zaměří první fáze nového systému podpory a vedení ředitelů škol. Priority ve středu v Praze představili zástupci ministerstva školství, České školní inspekce (ČŠI), Národního pedagogického institutu (NPI) i dalších organizací. Vzniknout by měl i tzv. kompetenční rámec ředitele, který by měl definovat požadované dovednosti a schopnosti pro ředitele a jeho roli.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) připravilo první národní Systém podpory a vedení ředitelů a ředitelek. Opatření má podpořit nejen uchazeče o ředitelskou pozici, ale také začínající…

Experti upozorňují, že víceletá gymnázia neplní svou roli. Část politiků volá pro zrušení šestiletých, jiní osmiletých. Ostatní jsou zase pro jejich zachování či rozvoj.

Jednou z priorit Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pro následující období je věnovat větší pozornost systému ústavní a ochranné výchovy. V této souvislosti MŠMT zřídilo pozici zmocněnce pro ústavní a ochrannou výchovu, a transformovalo tak roli dřívějšího školského ombudsmana.

Zlepšit péči o ohrožené děti bude hlavním úkolem nového ombudsmana pro zařízení ústavní výchovy, kterým se od úterý stane právník a speciální pedagog Štěpán Jílka. V pondělí po sedmi letech skončil v Kanceláři veřejného ochránce práv, kde se problematice věnoval. Ministerstvo školství zřizuje asi 60 zařízení ústavní péče pro děti a celkově mají instituce pod ochranou zhruba 6500 svěřenců.

Přijímací zkoušky na střední školy by v budoucnu mohly vypadat úplně jinak. Žáci by nejdříve prošli přijímacím řízením a až pak by si podávali přihlášky na školy. Podle ministerstva školství to má pomoci vyřešit přetlak zájemců na středních školách, podle odborníků měl systém takhle fungovat už dávno.

Mezi mladými lidmi opět roste zájem o řemeslo. Podle dat ministerstva školství se na učební obory hlásí o několik tisíc dětí více než loni. Důvodem můžou být podle odborníků vyšší výdělky řemeslníků i strach z nahrazování kancelářských profesí umělou inteligencí.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) uspořádalo odborné setkání se sociálními partnery a významnými organizacemi působícími ve vzdělávání. Hlavním tématem jednání byla implementace Strategie vzdělávací politiky ČR 2030+ a klíčové priority pro rok 2025.

Ministerstvo zdravotnictví chystá velkou změnu ve vzdělávání zdravotníků. Od příštího roku se zvýší počet studentů nelékařských oborů o pětinu. Za 12 let by mělo přibýt 15 000 nových sester. Školy na to dostanou miliardy korun.

Praha - Od příštího školního roku se navýší počty studentů nelékařských zdravotnických oborů na vysokých školách o pětinu. Půjde hlavně o obory pro zdravotní sestry, za 12 let by jich mělo být o 15.000 víc. V letošním roce školy dostanou peníze na přípravu přijímacího řízení a první tři měsíce studia. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) finance obdrží v následujících týdnech. Válek to řekl na dnešní tiskové konferenci.

Kritika ministra školství Mikuláše Beka (STAN) uvnitř vládní koalice sílí. K lidovcům, kteří ho už minulý týden vyzvali, aby podstatně lépe vysvětloval převod financování nepedagogických pracovníků ze státu na obce a kraje, se nově přidala i TOP 09. Ta tvrdí, že kvůli Bekově nedostatečné komunikaci s řediteli panuje v mnoha školách velká nejistota. Ministr kritiku odmítá. Nový systém financování přinese některým obcím extrémní propad financí. Podle resortu školství je takových samospráv několik desítek. V průměru by si ale měly zhruba o šest procent polepšit.

Poslanci školského výboru podpořili ve středu návrh na slučování škol v menších obcích. Výborem prošly i další pozměňovací návrhy ke školskému zákonu, který míří do druhého čtení. Ustanovit se má nová pozice sociálního pedagoga a zachová se pomocný druhý pedagog. Poslanci také podpořili převod financování nepedagogických pracovníků na zřizovatele.

Menstruační potřeby by mohly být nově povinně k dispozici zdarma na všech základních a středních školách. Jejich zajištění do všech zařízení v Česku by podle odhadu magistrátu Ostravy stálo 120 milionů korun ročně. Výdaje by platili zřizovatelé škol. Resorty školství a zdravotnictví teď jednají o vyhlášce, která by to umožnila.

NÁZOR / Nový rámcový vzdělávací program, který představilo minulý týden ministerstvo školství, navrhuje, že žáci na základních školách budou mít v případě povinného druhého jazyka na výběr jen ně…

Okolo přijímacích zkoušek na střední školy se vede dlouhodobě spousta debat. Divit se tomu příliš nelze, jelikož nespokojení jsou mnohdy rodiče dětí, pedagogové i samotní uchazeči. Již delší dobu se konají přijímačky stejně, a to formou testů od společnosti Cermat. Tyto testy by měly vycházet z učiva základní školy. Mnohé otázky jsou formulovány tak, aby uchazeči mohli vybírat z možností odpovědí. V českém jazyce je nedílnou součástí pravopis a také test čtenářské gramotnosti. Ministerstvo chce testy změnit. Jak a proč?

Ministerstvo školství chce s reformou výuky změnit také přijímací zkoušky. Aby učitelé nemuseli žáky učit něco jiného kvůli testům na střední školy a mohli se věnovat přípravě dětí dle zadání od rezortu.

V úterý 14. 1. 2025 jsem se jako zástupce Krajských listů zúčastnil tiskové konference, na níž byly představeny revidované rámcové vzdělávací programy, zkráceně RVP. Ač jsem to nečekal, RVP mě opravdu překvapily. Ne co do obsahu, ale svým rozsahem – mají 911 stránek. Ale není to žádné Porsche 911. Spíše rakovinné bujení chorých mozků, které pozbyly jakoukoliv soudnost.

Chystané změny mají propojit její výuku se situacemi v běžném životě dětí.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) společně s Národním pedagogickým institutem (NPI) dnes představilo finální podobu revidovaných Rámcových vzdělávacích programů pro předškolní a základní vzdělávání (RVP PV a RVP ZV) včetně nezbytné podpory při jejich zavádění do praxe. Tyto dokumenty definují hlavní cíle, obsah vzdělávání, očekávané výsledky učení a dovednosti, které by měli žáci a děti v jednotlivých stupních vzdělávání získat. Jedná se o největší změnu v rámci regionálního školství v České republice od zavedení rámcových vzdělávacích programů před 20 lety.

Nové rámcové vzdělávací programy (RVP) pro základní a mateřské školy mají posílit výuku, která propojuje znalosti s dovednostmi, postoji i hodnotami, cílem je snížit nerovnosti v českém vzdělávacím systému, řekl v úterý novinářům ministr školství Mikuláš Bek (STAN).

Na úpravy vzdělávacích programů na základních školách chce ministerstvo školství navázat změnou přijímacích zkoušek na střední školy.

Povinná výuka angličtiny na základních školách od první třídy, zvýšení výstupní úrovně angličtiny na konci základní školy či zavedení povinného druhého cizího jazyka od sedmé třídy. Ministerstvo školství vypracovalo nové rámcové vzdělávací programy pro mateřské a základní školy, které představil ministr školství Mikuláš Bek (STAN).

Do pokusného ověřování nového oboru všeobecné lyceum, které má pomoci rozšířit nabídku všeobecného vzdělávání ve středních školách, se zapojí 32 škol. V novém oboru budou žáci moci začít studovat od příštího roku. Dosud si mohli vybírat lycea s oborovým zaměřením, jako je třeba pedagogické či technické lyceum.

Praha - Do pokusného ověřování nového oboru všeobecné lyceum, které má pomoci rozšířit nabídku všeobecného vzdělávání ve středních školách, se zapojí 32 škol. Ministerstvo školství o tom informovalo na svém webu. Zapojí se například šest škol z Prahy, čtyři z Českých Budějovic, tři z Brna, ale i školy z dalších měst a krajů. V novém oboru budou žáci moci začít studovat od příštího školního roku. Dosud si mohli vybírat lycea s oborovým zaměřením, jako je například pedagogické či technické lyceum. V Česku je podle statistiky ministerstva školství asi 1300 středních škol.

Připravuje se velká proměna středních škol. Počet oborů se ztenčí na méně než polovinu. Studium by mělo být prostupnější, jak mezi učni a maturanty, tak při přestupování mezi obory. Změny by měly začít platit za pět let.

Poslankyně Renata Zajíčková (ODS) navrhuje zásadní reformu českého školského systému. Mezi její hlavní opatření patří zrušení devátých tříd na základních školách a prodloužení povinné školní docházky na první dva roky středních škol. Návrh předložila na konferenci v Praze, kde zdůraznila potřebu přizpůsobit vzdělávací systém současným potřebám. Reformy by podle ní mohly být zavedeny od roku 2030, přičemž legislativa by měla být připravena v příštím volebním období.

Prodloužení povinné školní docházky, škrtnutí devátého ročníku, překlopení osmiletých gymnázií na šestileté, zavedení malé a velké maturity. Tohle je jen pár kroků z vize reformy školství představené poslankyní ODS.

Základní škola by se zkrátila o rok, zato dva roky střední navíc by přibyly povinně pro všechny. Poslankyně Renáta Zajíčková (ODS) navrhuje reformu školství, kterou chce stihnout prosadit v příštím volebním období. Experti ve vzdělávání na pondělní konferenci, kde Zajíčková plán představila, ale upozornili, že návrh má trhliny a může narazit na spoustu problémů. Podle senátora Jiřího Růžičky (TOP 09) může navíc prosazení reformy trvat výrazně déle, než poslankyně předpokládá. Řekl to pro CNN Prima NEWS.

Přijímací zkoušky na střední školy by mohly v budoucnu probíhat ještě před podáním přihlášek. Řekl to náměstek ministra školství Jiří Nantl (ODS). Děti a rodiče by tak měli představu, na jaké školy mohou pomýšlet.

Špatná škola se často pozná tak, že ji děti nesnášejí, říká Martin Kozel, ředitel organizace Učitel naživo. Struktura oborů na středních školách je podle něj špatná.

Přijímací řízení na střední školy by se mohlo na české poměry nevídaně změnit. Hlavní přínos? Podle těch, kteří volají po změně, nynější systém vede k podceňování, taktizování a „ztrátě“ řady potenciálně talentovaných dětí. Aby k tomu nedocházelo, nabízí se podle nich logický krok. Děti mají nejprve dělat přijímací zkoušky a až podle toho, jakého dokáží dosáhnout výsledku, dovozovat, na jakou školu vlastně mají schopnosti.

Zrušil bych ministerstvo školství, řídit tuto agendu by měly kraje, protože jsou mnohem schopnější, mnohem efektivnější a mnohem agilnější. Uvedl to náměstek pražského primátora a šéf Pirátů Zdeněk Hřib. Podle něj je potřeba systém zjednodušit a dát daleko větší prostor samosprávám. Za svůj výrok schytal ostrou kritiku z řad koalice.

Příjímací zkoušky na střední školy by v budoucnu měly podle ministerstva školství vypadat úplně jinak. Největší změnou by bylo, že žáci by nejdříve prošli přijímacím řízením a až pak by si podávali přihlášky na školy. Podle toho by se děti mohly rozhodnout, kam si přihlášku podat.

Podle náměstka ministra školství Jiřího Nantla (ODS) se MŠMT kloní k tomu, aby se proces přijímacího řízení obrátil – tedy nejdříve by děti skládaly testy a až potom by se hlásily na střední. Mohlo by to pomoct při rozhodování.

Praha - Šanci žáků na přijetí na střední školu ovlivňují kapacity nabízených škol v daném regionu, možnost dětí účastnit se přípravných kurzů či jejich rodinné zázemí. V on-line diskusi Stálé konference ve vzdělávání a organizace EDUin se na tom shodli Martin Chvál z Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy, bývalý ředitel státní organizace Cermat Miroslav Krejčí, kariérová poradkyně Pavla Lopatková z projektu Kam po devítce a Magdalena Benešová z Gymnázia Paměti národa. Pomoci by podle nich mohlo například navyšování kapacit oborů, o které mají žáci zájem.

Střední škola André Citroëna v Boskovicích nabídne od příštího školního roku nový obor vzdělávání. Všeobecné lyceum, které ve čtvrtek 21. listopadu schválili krajští radní, se stane součástí pilotního projektu Ministerstva školství. Cílem je nabídnout studentům široké všeobecné vzdělání a možnost se rozhodnout o svém odborném zaměření až později.

Pro slučování škol se aktuálně počítá s hranicí 200 žáků. Třeba Plzeňský kraj ale navrhuje minimum snížit na 153 dětí. Náměstek ministra školství Jiří Nantl (ODS) říká, že debatu o limitech ještě očekává.