Jiří Sequens

Stejně jako u seriálu 30 případů majora Zemana, i tento seriál nevznikl jen pro zábavu, ale měl v době reálného socialismu svůj úkol. Právě proto byl po sametové revoluci drsně odsuzován. Jenže z historie by se měl člověk spíše poučit než dělat, že neexistuje.

Vzpomínáte si na rebelku se zlatou hvězdou? Princezna Lada byla vysněným idolem několika generací děvčátek, které tajně snily o zlaté hvězdě na čele. Premiéru v kinech si nenechalo ujít přes 6 milionů lidí, přestože kritici moc nadšení nebyli ani z hereckých výkonů, ani z technického provedení.

Poslední ze čtveřice celovečerních filmů o radu Vacátkovi a jeho mordpartě natočil režisér Jiří Sequens v roce 1971. V příběhu nazvaném Smrt černého krále, který uvidíte na Televizi Seznam 27. září od 20.15 hodin, řeší pražská kriminálka další složitou kauzu: loupežnou vraždu inkasisty Krále.

Partie krásného dragouna je dalším kriminálním případem ze staré Prahy, který podle knihy Jiřího Marka Hříšní lidé Města pražského natočil v roce 1970 režisér Jiří Sequens. Podtitul filmu – krvavý vaudeville – vystihuje mírně ironický nadhled, s nímž autoři přistupují k řešení vraždy bohaté soukromnice Františky Zuzánkové z pražského předměstí.

Herečka Dana Bartůňková se proslavila svým ztvárněným princezny Angelíny v pohádce S čerty nejsou žerty. Uhrančivá tmavovláska tehdy zaujala nejen režiséra, ale také své herecké kolegy. S jedním z nich dokonce začala chodit, štěstí ale spolu našli až po 20 letech.

Danu Bartůňkovou nejvíce proslavila role princezny Angelíny v pohádce S čerty nejsou žerty, která jí zásadně změnila život. Domů jí každý den od ctitelů přicházely desítky milostných dopisů. Herečka nyní slaví 65. narozeniny. Kdo patřil mezi její osudové lásky?

Po velkém úspěchu seriálu Hříšní lidé města pražského (1968-1969) se režisér Jiří Sequens rozhodl natočit ještě čtyři celovečerní filmy s panem radou Vacátkem a jeho mordpartou. Prvním z nich byl Pěnička a Paraplíčko (1970), na který se můžete těšit 6. září ve 20.15 h na Televizi Seznam.

Režisérem seriálu, který diváky baví už přes padesát let, se stal Jiří Sequens, kterému se už v roce 1967 dostal do rukou rukopis kriminálních povídek Jiřího Marka. Povídky byly situované do pražského podsvětí v letech 1925 až 1930.

Léto je ten správný čas na legendární kriminální seriál z dílny režiséra Jiřího Sequense st. a Jiřího Marka, který je autorem knihy a spolupracoval s režisérem na scénáři.

Okolo každé velké historické události se postupem času vytvoří řada mýtů, polopravd, či vyložených lží, které si následně žijí vlastním životem, a neznalí posluchači či čtenáři jim věří. Některé z těchto mýtů pak nelze nijak vykořenit. A tak si dodnes někteří lidé například myslí, že Josef Gabčík přebíhal před Heydrichovým vozem, že si Heydrich nasadil na hlavu české korunovační klenoty či že Josef Valčík Heydrichův příjezd signalizoval zrcátkem.

„Kdyby mi někdo přinesl scénář, kde po měsících příprav selže v klíčové vteřině zbraň, vyhodil bych ho,“ tvrdil Jiří Sequens. V případě filmu Atentát, který vznikl v roce 1964 a ukázal osudový čin Jana Kubiše a Jozefa Gabčíka, ale stejnou zápletku napsal sám život. Stačilo přitom málo a kultovní snímek by vůbec nevznikl.

V kině Ponrepo bude v premiéře Národní filmový archiv promítat nově digitalizovaný film Atentát režiséra Jiřího Sequense z roku 1964, a to u příležitosti 80. výročí útoku na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.

Operace Anthropoid se do našich dějin zapsala jako jedna z nejvýznamnějších odbojových akcí druhé světové války. Smrt říšského protektora Reinharda Heydricha se nerodila snadno a příběh výsadkářů Gabčíka s Kubišem se tak stal přirozeně námětem pro filmové tvůrce, a to dokonce i v zahraničí.

Mladým její jméno pravděpodobně nic neřekne, starší generace si ale jistě rychle vzpomene na krásnou herečku, kterou znal svého času snad každý. Proslavila ji totiž role manželky televizního majora Zemana. Jaký byl její život a proč zemřela tak mladá?

V historii české kinematografie patrně nenajdeme více kontroverzní počin než 30 případů majora Zemana. Tento seriál má buď své zaryté zastánce nebo odpůrce, ale…

Od narození filmového režiséra Jiřího Sequense, který je podepsán například pod seriály Hříšní lidé města pražského nebo kontroverzními Třiceti případy majora Zemana, uplynulo sto let. Zatímco za totality se mu nejslavnější čeští herci podbízeli, dvořili, nosívali dárky, jen aby je obsazoval, po revoluci se k němu otočili zády, a když ho potkali na ulici, přecházeli na druhou stranu chodníku.

Na konci dubna nejspíš přitáhnou diváky k televizním obrazovkám dvě velké premiéry. První z nich je oscarové válečné drama 1917, druhou pak chytrá žánrová hříčka Na nože. Ani zbytek nabídky ale rozhodně není k zahození.

„Otec byl toho večera poněkud neklidný…“ Tato slova zná nejspíš každý televizní divák. Hrůzná rodinná vražda se v seriálu 30 případů majora Zemana stala základem nejznámějšího dílu Studna (1978). Možná je to působivým filmovým zpracováním, ale kývající se starý Brůna se sekerou v ruce je výjev, který děsí celé generace. Stanislav Jelínek, jak se vraždící otec ve skutečnosti jmenoval, zabil vlastní manželku, podpálil dům, přizabil syna a nakonec spáchal sebevraždu. Tragédie se odehrála ve Vonoklasech kousek od Prahy.

Samotný nápad na realizaci televizního seriálu, jehož hlavním cílem mělo být zviditelnění práce příslušníků Sboru národní bezpečnosti (SNB) v jednotlivých etapách rozvoje a budování socialismu, vznikl v roce 1973.

I drbna Nyklová byla jednou mladá. Než se Obermaierová stala nejvšetečnější postavou seriálu Ulice, byla velmi oblíbenou a hodně obsazovanou herečkou. Zahrála si i v kontroverzním seriálu Jiřího Sequense, který je označován jako propaganda minulého režimu.

Rychle tvrdě udeřit a okamžitě se stáhnout. To byl styl boje, který používaly speciální britské jednotky commandos, vycvičené pro obojživelné útoky proti okupovanému evropskému pobřeží obsazenému nepřítelem. Historicky první takový útok se odehrál v noci z 30. na 31. srpna 1941.

Na seriál Hříšní lidé města pražského se stále rádi díváme. Jeho tvůrcům se podařilo přenést na obrazovku prvorepublikové pány detektivy i galérku na výsost elegantním způsobem. Dnes už víme, že rada Vacátko existoval, stejně jako jeho kolegové, jen měli trochu jiná jména. Přesto se ještě daří odhalovat nové skutečnosti.

Zatímco koronavirová krize tvrdě postihla mnoho různých odvětví, institucí a firem, veřejnoprávní České televizi se nebývale daří. Její sledovanost se za první čtvrtletí letošního roku vyrovnala té rekordní, kterou na konci minulého století zaznamenala díky přenosům z olympijských her v Naganu.

Ani natáčení Vraždy v hotelu Excelsior, tedy dalšího kriminálního dobrodružství policejního rady Vacátka, se neobešlo bez potíží. Marvan opět dostál pověsti bručouna a hádal se s Kopeckým. Kdyby jejich spory neutnul režisér, kdo ví, jak by to celé skončilo.

Vražda v hotelu Excelsior je další ze série čtyř barrandovských filmů, které navázaly na úspěšný televizní seriál Hříšní lidé města pražského podle povídek Jiřího Marka.

Televizní seriál Hříšní lidé města pražského se inspiroval skutečnými osudy detektivů z takzvané pražské Čtyřky, a reálný základ měly i některé případy, které se staly předlohami k jednotlivým dílům. Smyšlená není dokonce ani Jedová chýše, v níž se scházela galerka.

Ve filmu Partie krásného dragouna se sešla řada skvělých herců. Mezi hlavní tahouny ovšem patřili Vladimír Menšík a Jaroslav Marvan. První jmenovaný dojížděl na natáčení přímo z protialkoholní léčebny a byl vděčný za to, že se mohl alespoň na chvíli dostat ven. Marvan byl pravý opak. Stranil se lidí. Jeho póza bručouna mu ale dlouho nevydržela...

Pohledný a elegantní poručík od dragounů Rudi Macháček (Josef Abrhám) má slabost pro slečny. Občas mu „ujedou nohy“, ale s nepříjemnou situací si ví vždycky rady. Jeho bytná Dragičová (Květa Fialová) je totiž andělíčkářka a za úplatu, o kterou se s Rudim dělí, jim z maléru pokaždé pomůže.

Na konci loňského roku nás zaskočila smutná zpráva o smrti Ladislava Mrkvičky (2. 2. 1939 – 27. 12. 2020). Oblíbený umělec, který ztvárnil desítky rolí ve filmu i v divadle, si srdce diváků získal svým skromným herectvím a sympatickým vystupováním. Přitom nechybělo mnoho a mohl skončit u cirkusu.

Čtyři březnové úterky můžete strávit u obrazovek Televize Seznam ve společnosti pana rady Vacátka, jeho mordparty a pražské galerky. Tentokrát půjde o čtyři celovečerní filmy, které navázaly na úspěšný TV seriál Hříšní lidé Města pražského (1968 – 1969). Hned 2. března na vás čeká kriminální příběh Pěnička a Paraplíčko (1970).

První republika nebyla zdaleka tak idylická, jak si mnozí z nás myslí. I tehdy docházelo k vraždám, loupežím a dalším závažným kriminálním deliktům. Semeništěm hříchu bylo hlavní město, a tak měla pražská mordparta v čele s radou Vacátkem o „zábavu“ postaráno.

Ve věku 81 let zemřel známý divadelní a filmový herec a dabér Ladislav Mrkvička. Člen činohry Národního divadla zemřel po dlouhé nemoci, potýkal se s Parkinsonovou chorobou, která mu už nedovolovala pracovat.

Zemřel divadelní a filmový herec Ladislav Mrkvička, bylo mu 81 let. ČTK to sdělil mluvčí Národního divadla Tomáš Staněk, členem činohry ND byl Mrkvička od roku 1991. Mrkvička si zahrál desítky rolí ve filmu i v divadle, byl také významným dabérem. Letos získal Českého lva za výkon ve vedlejší roli ve filmu Staříci. Minulý rok se stal držitelem Ceny Thálie za celoživotní mistrovství v oboru činohra. Podle serveru iDNES.cz Mrkvička zemřel po dlouhé nemoci, potýkal se s Parkinsonovou chorobou, která mu už nedovolovala pracovat.

Když se řekne idol žen předrevolučních filmů, napadnou nás asi různá jména, málokoho ale Rudolf Jelínek. A přeci. Ve své době byl jedním z nejpopulárnějších herců, který dostával měsíčně i několik stovek žádostí o fotografii s podpisem.

Film Atentát režiséra Jiřího Sequense z roku 1964 je skutečným klenotem české kinematografie. I po desítkách let od premiéry je považován za velice kvalitní zpracování atentátu na Heydricha, a to i přesto, v jaké době vznikal.

Herečka Marie Kyselková (20. 8. 1935 – 21. 1. 2019) se ke své nejslavnější filmové postavě princezny Lady dostala vlastně velkou náhodou. Režisér Martin Frič (†66) ji původně obsadil jen do drobné roličky jedné z dvorních dam a do titulní úlohy počítal s Miriam Hynkovou (†77). Jenže ta krátce před natáčením vážně onemocněla, a tak se hledala nová princezna.

V historii české kinematografie patrně nenajdeme více kontroverzní počin než bylo 30 případů majora Zemana. Tento seriál má buď své zaryté zastánce nebo odpůrce, ale zná ho prakticky každý. Ponechme ale dnes stranou jeho podtext a vyznění.

Operace Anthropoid se do našich dějin zapsala jako jedna z nejvýznamnějších odbojových akcí druhé světové války. Smrt říšského protektora Reinharda Heydricha se nerodila snadno a příběh výsadkářů Gabčíka s Kubišem se tak stal přirozeně námětem pro filmové tvůrce, a to dokonce i v zahraničí.

Kdyby se Karel Hlušička dostal do Hollywoodu, určitě by se stal hvězdou westernů a dobrodružných filmů. Tento herec s ostře řezanými rysy by se totiž skvěle hodil do rolí kovbojů na obou stranách zákona, a to nejen díky fyzickým předpokladům, ale i proto, že v koňském sedle byl jako doma.