Jiří Sequens

Rychle tvrdě udeřit a okamžitě se stáhnout. To byl styl boje, který používaly speciální britské jednotky commandos, vycvičené pro obojživelné útoky proti okupovanému evropskému pobřeží obsazenému nepřítelem. Historicky první takový útok se odehrál v noci z 30. na 31. srpna 1941.

Na seriál Hříšní lidé města pražského se stále rádi díváme. Jeho tvůrcům se podařilo přenést na obrazovku prvorepublikové pány detektivy i galérku na výsost elegantním způsobem. Dnes už víme, že rada Vacátko existoval, stejně jako jeho kolegové, jen měli trochu jiná jména. Přesto se ještě daří odhalovat nové skutečnosti.

Zatímco koronavirová krize tvrdě postihla mnoho různých odvětví, institucí a firem, veřejnoprávní České televizi se nebývale daří. Její sledovanost se za první čtvrtletí letošního roku vyrovnala té rekordní, kterou na konci minulého století zaznamenala díky přenosům z olympijských her v Naganu.

Ani natáčení Vraždy v hotelu Excelsior, tedy dalšího kriminálního dobrodružství policejního rady Vacátka, se neobešlo bez potíží. Marvan opět dostál pověsti bručouna a hádal se s Kopeckým. Kdyby jejich spory neutnul režisér, kdo ví, jak by to celé skončilo.

Vražda v hotelu Excelsior je další ze série čtyř barrandovských filmů, které navázaly na úspěšný televizní seriál Hříšní lidé města pražského podle povídek Jiřího Marka.

Televizní seriál Hříšní lidé města pražského se inspiroval skutečnými osudy detektivů z takzvané pražské Čtyřky, a reálný základ měly i některé případy, které se staly předlohami k jednotlivým dílům. Smyšlená není dokonce ani Jedová chýše, v níž se scházela galerka.

Ve filmu Partie krásného dragouna se sešla řada skvělých herců. Mezi hlavní tahouny ovšem patřili Vladimír Menšík a Jaroslav Marvan. První jmenovaný dojížděl na natáčení přímo z protialkoholní léčebny a byl vděčný za to, že se mohl alespoň na chvíli dostat ven. Marvan byl pravý opak. Stranil se lidí. Jeho póza bručouna mu ale dlouho nevydržela...

Pohledný a elegantní poručík od dragounů Rudi Macháček (Josef Abrhám) má slabost pro slečny. Občas mu „ujedou nohy“, ale s nepříjemnou situací si ví vždycky rady. Jeho bytná Dragičová (Květa Fialová) je totiž andělíčkářka a za úplatu, o kterou se s Rudim dělí, jim z maléru pokaždé pomůže.

Na konci loňského roku nás zaskočila smutná zpráva o smrti Ladislava Mrkvičky (2. 2. 1939 – 27. 12. 2020). Oblíbený umělec, který ztvárnil desítky rolí ve filmu i v divadle, si srdce diváků získal svým skromným herectvím a sympatickým vystupováním. Přitom nechybělo mnoho a mohl skončit u cirkusu.

Čtyři březnové úterky můžete strávit u obrazovek Televize Seznam ve společnosti pana rady Vacátka, jeho mordparty a pražské galerky. Tentokrát půjde o čtyři celovečerní filmy, které navázaly na úspěšný TV seriál Hříšní lidé Města pražského (1968 – 1969). Hned 2. března na vás čeká kriminální příběh Pěnička a Paraplíčko (1970).

První republika nebyla zdaleka tak idylická, jak si mnozí z nás myslí. I tehdy docházelo k vraždám, loupežím a dalším závažným kriminálním deliktům. Semeništěm hříchu bylo hlavní město, a tak měla pražská mordparta v čele s radou Vacátkem o „zábavu“ postaráno.

Ve věku 81 let zemřel známý divadelní a filmový herec a dabér Ladislav Mrkvička. Člen činohry Národního divadla zemřel po dlouhé nemoci, potýkal se s Parkinsonovou chorobou, která mu už nedovolovala pracovat.

Zemřel divadelní a filmový herec Ladislav Mrkvička, bylo mu 81 let. ČTK to sdělil mluvčí Národního divadla Tomáš Staněk, členem činohry ND byl Mrkvička od roku 1991. Mrkvička si zahrál desítky rolí ve filmu i v divadle, byl také významným dabérem. Letos získal Českého lva za výkon ve vedlejší roli ve filmu Staříci. Minulý rok se stal držitelem Ceny Thálie za celoživotní mistrovství v oboru činohra. Podle serveru iDNES.cz Mrkvička zemřel po dlouhé nemoci, potýkal se s Parkinsonovou chorobou, která mu už nedovolovala pracovat.

Když se řekne idol žen předrevolučních filmů, napadnou nás asi různá jména, málokoho ale Rudolf Jelínek. A přeci. Ve své době byl jedním z nejpopulárnějších herců, který dostával měsíčně i několik stovek žádostí o fotografii s podpisem.

Film Atentát režiséra Jiřího Sequense z roku 1964 je skutečným klenotem české kinematografie. I po desítkách let od premiéry je považován za velice kvalitní zpracování atentátu na Heydricha, a to i přesto, v jaké době vznikal.

Herečka Marie Kyselková (20. 8. 1935 – 21. 1. 2019) se ke své nejslavnější filmové postavě princezny Lady dostala vlastně velkou náhodou. Režisér Martin Frič (†66) ji původně obsadil jen do drobné roličky jedné z dvorních dam a do titulní úlohy počítal s Miriam Hynkovou (†77). Jenže ta krátce před natáčením vážně onemocněla, a tak se hledala nová princezna.

V historii české kinematografie patrně nenajdeme více kontroverzní počin než bylo 30 případů majora Zemana. Tento seriál má buď své zaryté zastánce nebo odpůrce, ale zná ho prakticky každý. Ponechme ale dnes stranou jeho podtext a vyznění.

Operace Anthropoid se do našich dějin zapsala jako jedna z nejvýznamnějších odbojových akcí druhé světové války. Smrt říšského protektora Reinharda Heydricha se nerodila snadno a příběh výsadkářů Gabčíka s Kubišem se tak stal přirozeně námětem pro filmové tvůrce, a to dokonce i v zahraničí.

Kdyby se Karel Hlušička dostal do Hollywoodu, určitě by se stal hvězdou westernů a dobrodružných filmů. Tento herec s ostře řezanými rysy by se totiž skvěle hodil do rolí kovbojů na obou stranách zákona, a to nejen díky fyzickým předpokladům, ale i proto, že v koňském sedle byl jako doma.