Jiří Votruba

Zastaralé pavilony, chybějící lůžka následné péče a zbytečné duplicity i kvadruplicity výkonů. To má změnit plánovaný projekt nové pražské nemocnice, který si vzal pod křídla osobně premiér Andrej Babiš.

Všeobecná fakultní nemocnice (VFN) v Praze prochází největší obměnou managementu za poslední roky. Nový ředitel Ján Dudra vyměnil řadu náměstků, navíc se pustil i do organizačních změn. Podle informací Zdravotnického deníku tak ve finále nedoznala změn jen dvě křesla – náměstka pro vědu, výzkum a výuku a pro lidské zdroje.

„Je to časovaná bomba,“ říká o lidech s nedoléčenou nebo špatně léčenou tuberkulózou pneumolog Jiří Votruba. Pokud se totiž choroba nezastaví včas, začne odolávat běžným medikamentům. Bakterie na ně přestanou reagovat. V Česku už se takových případů najdou desítky. Podle lékařů jde často o pacienty, kteří do Česka přijeli z některé z rizikových zemí.

„Ani na vteřinu nezpochybňuji význam a přínos screeningu rakoviny plic, říkám ale, že ho lze nastavit lépe, aby zachránil ještě více životů. Na odstranění zbytečných bariér a zlepšení technologického zázemí se už pracuje. A změny budou vidět brzy,“ říká Jiří Votruba, přednosta I. kliniky tuberkulózy a respiračních nemocí Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Výrok pneumologa Jiřího Votruby o masivní falešné pozitivitě CT plic rozpoutal spor mezi odborníky. Vedoucí Národního screeningového centra (NSC) a zástupci dvou lékařských společností tvrdí, že čísla jsou zavádějící a ohrožují důvěru ve screening. Votruba kontruje daty z velkých studií. Přinášíme vám oba pohledy na program, který má zachraňovat životy.

Až 20 % nálezů výpočetní tomografie plic může být falešně pozitivních. Tisíce pacientů kvůli tomu podstupují zbytečná a drahá opakovaná vyšetření, na limity současné techniky naráží i screening rakoviny plic. Řešení ale už existuje, upozorňuje Jiří Votruba, přednosta I. kliniky tuberkulózy a respiračních nemocí Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Premiér Andrej Babiš představil nové tváře svého poradního sboru pro oblast zdravotnictví. Stávají se jimi přední odborníci ve svých oborech – onkoložka Hana Študentová a plicní specialista Jiří Votruba. O složení poradních týmů předsedy kabinetu informovala vláda na svém webu.

Na lékařích je, aby zjistili diagnózu a navrhli co nejlepší postup léčby. Na pacientovi pak to, aby si sám zvolil, jakou cestou se vydá. Citlivé je to zejména u vážných nemocí. Někteří pacienti léčbu odmítnou. Při urgentní záchraně života prostor pro rozhodování, zda léčit, či nikoliv, není. Při plánované péči ale mohou nastat situace, kdy sice lékaři terapii navrhnou, pacient ji ale odmítne. O tématu se mluvilo nedávno na odborném pneumologickém setkání.

Solitární plicní uzel upozorní na zhoubný nádor plic v časném stadiu. Často se na něj přijde náhodně, třeba při RTG či CT kvůli operaci očí.

Zdravotní stav populace ovlivňuje nejen délku a kvalitu života, ale i výkon ekonomiky. Strategie snižování rizik, která se opírá o vědecké důkazy a uznává realitu lidského chování, nabízí efektivní cestu, jak snížit nemocnost i veřejné výdaje ve zdravotnictví.

Slovensko má problém. I když zavedlo onkologické screeningy, neumí vyhodnocovat jejich výsledky, takže nemá šanci poznat, jestli některý z nich nenastavilo špatně.

Podle místopředsedy Poslanecké sněmovny a stínového premiéra České republiky Karla Havlíčka bychom měli více investovat do prevence zdravotních rizik, protože pak je i léčba nemocí finančně méně nákladná.

Respiračními nemocemi, které letos dominují mezi pacienty, jsou dvě bakteriální infekce – černý kašel a atypické zápaly plic způsobené plicními mykoplazmaty. Černého kašle je dokonce desetkrát víc než během dřívějších rekordních let. Mykoplazmata zas podle lékařů z pražské Všeobecné fakultní nemocnice přišla přesně podle plánu, opakují se totiž v pravidelných cyklech. RS viry a viry chřipky zatím narůstají jen pozvolna, covid je dokonce lehce na ústupu.

Zatímco každoroční vlna nákazy chřipkou v závěru letošního roku stoupá zatím jen pomalu, mezi respiračními onemocněními letos „vládne“ černý kašel. Přes 34 tisíc letošních případů násobně překonává všechny předešlé rekordní roky. Stoupá i počet atypických zápalů plic způsobených plicními mykoplazmaty, a to především u dětských pacientů.

Praha - Lékaři se od podzimu častěji setkávají se zápaly plic u dětí, které způsobuje bakterie mykoplazma. Hospitalizovaných jich bylo letos v pražské Všeobecné fakultní nemocnici (VFN) téměř 100, loni jednotky. Novináře o tom dnes informovaly zástupkyně Kliniky pediatrie a dědičných poruch metabolismu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a VFN. Výrazně víc se letos šíří černý kašel, obvykle se vlny nákaz vracejí po několika letech, ale jejich pravidelnost byla narušena opatřeními proti šíření covidu-19. Během prosince odborníci očekávají nárůst chřipky a RS virů.

Rizikové faktory onkologických onemocnění se v české populaci za posledních třicet let příliš nezměnily. Stejně jako v roce 1990, i v roce 2019 obsadilo první příčku u Čechů kouření, kterému lze přičíst 64 procent všech úmrtí na karcinom plic a asi 13 procent všech úmrtí na kolorektální karcinom.

Jde dlouho o bezpříznakové onemocnění, kdy člověk nepociťuje v počátečních stádiích žádné potíže. Nemoc se zpravidla projeví až v pozdní fázi, kdy je léčba značně náročná a šance na přežití se snižuje na jednotky procent.

Jaké existují plicní nemoci? Jak se projevují a co je způsobuje? Nemoci plic jsou velmi dobře známé nejen kvůli své četnosti, ale hlavně pro jejich závažnost.

Na následky uzavření společnosti umírali lidé více, než na potíže způsobené covidem-19. Překvapivá čísla ukazují data britského statistického úřadu.

Více než s covidem umírají lidé na následky úplného uzavření společnosti, tvrdí britský statistický úřad. Data ukazují, že v Británii zesnul nadprůměrný počet lidí, většinou ale na nemoci, které s covidem nesouvisejí. Tamní lékaři varují, že je to důsledek nedostupné nebo zanedbané lékařské péče během pandemie.

Nedopalky cigaret tvoří 40 procent odpadů na ulicích nebo plážích, rozkládají se přitom podle odborníků i 15 let. Nikotin z tabáku se v moči kuřáků dostává i do odpadních vod. Samotné pěstování tabáku pak představuje pět procent světového odlesňování. Dopady kouření na životní prostřední zazněly na tiskové konferenci 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy ke Světovému dni bez tabáku, který připadá na 31. května.

Nedopalky cigaret tvoří 40 procent odpadů na ulicích nebo plážích, rozkládají se přitom podle odborníků i 15 let. Nikotin z tabáku se v moči kuřáků dostává i do odpadních vod. Samotné pěstování tabáku pak představuje pět procent světového odlesňování. Dopady kouření na životní prostřední dnes zazněly na tiskové konferenci 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy ke Světovému dni bez tabáku, který připadá na 31. května.

Nedopalky cigaret tvoří 40 procent odpadů na ulicích nebo plážích, rozkládají se přitom podle odborníků i 15 let. Nikotin z tabáku se v moči…

Na odděleních jim momentálně leží 0 pacientů s covidem. Ačkoliv se koronavirová situace v českých nemocnicích lepší, nyní přicházejí pacienti s dalšími onemocněními v pokročilém stadiu. Lékaři mnohdy neví, jestli jim ještě budou moci pomoct. „Neznamená to ale, že házíme flintu do žita,“ odpovídal v pořadu Interview na CNN Prima NEWS primář I. Kliniky tuberkulózy a respiračních potíží Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Jiří Votruba.

Jde dlouho o bezpříznakové onemocnění, kdy člověk nepociťuje v počátečních stádiích žádné potíže. Nemoc se zpravidla projeví až v pozdní fázi, kdy je léčba značně náročná a šance na přežití se snižuje na jednotky procent.

Podle primáře I. kliniky tuberkulózy a respiračních potíží VFN Praha Jiřího Votruby je současná společnost slabá a nedokáže čelit výzvě jako je koronavirová pandemie. Prohlásil to v nedělním pořadu Partie na CNN Prima NEWS a dodal, že kvůli strachu obézní lidé jen tloustnou. Podle psychiatra a ředitele Národního ústavu duševního zdraví Cyrila Höschla stoupl ve společnosti počet lidí s depresemi, sebevražednými sklony a domácím alkoholismem.

Pandemie výrazně pozastavila standardní zdravotnickou péči. Například lékař a senátor za ČSSD Jan Žaloudík upozornil na přibývající počet pacientů s onkologickou nemocí v pokročilém stadiu. I přesto se v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS snažil české občany uklidnit, že se blýská na lepší časy. Za špatný zdravotní stav si podle něj mohou i samotní pacienti.

Jaké dopady má kouření na naše srdce a cévy? K této a dalším aktuálním otázkám na téma kouření se vyjádřili naši přední lékaři v rámci neveřejného diskuzního panelu, který uspořádala na půdě Všeobecné fakultní nemocnice v Praze pacientská organizace Onkomaják.

Asi každý dnes ví, že kouření způsobuje rakovinu plic. Horší povědomí už je ale o tom, že ještě více kuřáků přijde o život kvůli svému zlozvyku v důsledku kardiovaskulárního onemocnění.

Někteří členové současné vlády zjevně mají nad postelí fotku maďarského expremiéra Gyurcsánye.

Jménem primáře z VFN se šířila výzva, aby lidé posílali peníze na přístroje. Po výtce primář iniciativu upravil a podpora už proudí standardní cestou.

Peníze od dárců pro kulturní organizace stouply v březnu v meziročním srovnání o statisíce korun. Hudební kluby nebo divadelní soubory je používají na zajištění provozu, mohou tak třeba vysílat představení online. ČTK to dnes řekla Adéla Vojáčková z Nadace Via, která provozuje portál Darujme.cz.

Čeští lékaři přišli se znepokojivou zprávou: i když se úspěšně vyléčíte z rakoviny, ještě to neznamená, že máte úplně vyhráno. Skokově totiž přibývá lidí, kterým v těle po čase vyroste další tumor.