Jitka Chalánková

Minulý týden ve středu poprvé jednal nový senátní podvýbor pro rodinu, jehož vznik iniciovaly Daniela Kovářová a Jitka Chalánková. Na programu byl i zvažovaný vznik Ceny Senátu za věrnost pro manželské páry. Na to, co může podvýbor dělat a proč se stala jeho členkou, jsme se zeptali senátorky Adély Šípové (za Piráty).

Daniela Kovářová se pustila do obhajoby svého nápadu na cenu „Za věrnost manželství“. V senátním podvýboru pro rodinu svůj návrh hájila. „Nejde o věrnost sexuální,“ řekla k tomu.

Se senátorkou Adélou Šípovou o udělování cen manželským párům za věrnost i ženské zkušenosti v politice.

Senátorka Jitka Chalánková by ráda, aby stát v budoucnu oceňoval manželské páry za věrnost. Tahle nedávná zpráva zaujala i Vendulu Pizingerovou, která se ve své rubrice Máma na přechodu rozepsala nejen o absurditě ohodnocování párů, ale i o manželstvím jako takovém. Jelikož byla třikrát vdaná, manželských zážitků a peripetií má nespočet. Jaké zažila žádosti o ruku?

Homosexuální poslanci se outují, zatímco konzervativní senátorky naopak chtějí věšet metály na dlouholeté manžele. Ve Sněmovně vznikají tři různé zákony řešící manželství. Téma pro podcast Vlevo dole!

Ocenění manželů za to, jak dlouho to spolu „vydrželi“, bez zkoumání kvality vztahu jde proti chápání partnerského soužití jako věci, o kterou je třeba celoživotně pečovat.

Někteří senátoři chtějí udílet cenu za věrnost v manželství. S návrhem, který vzbudil velký rozruch, přišly senátorky Daniela Kovářová a Jitka Chalánková. Je tohle cesta, jak posilovat prorodinnou politiku?

Cena za věrnost v manželství. I takové ocenění by podle nezávislé předsedkyně podvýboru pro rodinu Jitky Chalánkové mohl už brzy udělovat Senát. Návrh podle ní vznesla nezávislá senátorka Daniela Kovářová. I když chce oceňovat páry za vzájemnou podporu a příklad dalším lidem v těžké době, udělování podobných ocenění homosexuálním párům odmítá.

Z dílny Senátu vyšel zásadní návrh. Dvojice senátorek by ráda odměnila manželské páry za věrnost. Kritériem, o kterém senátorky uvažují, je počet „odkroucených let“ ve svazku manželském. Manželé by pak získávali za svou výdrž plakety. Že si z toho na sociálních sítích budou lidé dělat legraci, musely snad tušit i autorky návrhu Jitka Chalánková a Daniela Kovářová.

Nápad oceňovat manželské páry za věrnost, za kterým stojí senátorky Jitka Chalánková a Daniela Kovářová, překvapil i jejich kolegy z nově ustaveného podvýboru pro rodinu.

Nápad na oceňovaní věrnosti v manželství přišel od podvýboru pro rodinu, který nově vznikl v Senátu.

Senátorka Jitka Chalánková (nezávislá, dříve za TOP 09) navrhla, aby horní komora oceňovala páry za věrnost. Informovaly o tom Seznam zprávy.

Senátorka Jitka Chalánková chce, aby senát oceňoval manželské páry za věrnost a poukázalo se tak na krásy manželství. Nejspíš to myslí dobře, ale dopadne to jako vždycky. V Senátu nově vznikl ...

Senátorka Jirka Chalánková by ráda, aby horní komora oceňovala manželské páry za věrnost. Chce tím ukazovat krásy manželství.

Jste zvyklí při nákupech platit kartou, mobilem či dokonce chytrými hodinkami? Nebo si nedokážete svůj život představit bez peněženky nadité bankovkami a mincemi? Někteří čeští politici se obávají, že hotovost je kvůli rostoucí digitalizaci v ohrožení. Právo na placení hotovostí proto chtějí zakotvit rovnou do ústavy.

Část senátorů se, s podporou poslanců, pokouší prosadit změnu, která by zajišťovala ústavní právo na platbu v hotovosti. I přesto, že v Česku zatím neexistuje iniciativa, která by chtěla čistě bezhotovostní ekonomiku zavést.

Česko by mělo zamezit jakýmkoliv snahám o rušení plateb v hotovosti, a to především z bezpečnostního hlediska. Shodlo se na tom několik politiků i odborníků z finanční sféry. Ti se ve Sněmovně zúčastnili semináře, který pořádal místopředseda dolní komory za ODS Jan Skopeček a nezávislá senátorka Jitka Chalánková.

Počet bezhotovostních transakcí roste, nicméně stále existuje nemalý počet lidí, pro které je hotovostní platba tou jedinou, kterou umí, nebo musejí používat. Řeč je o lidech v seniorském věku nebo i těch, kteří mají exekuce.

Senátorka Jitka Chalánková navrhuje zakotvit do ústavy právo na placení v hotovosti. Obává se, že v opačném případě se z peněz stane digitální zboží.

Možnost platit v hotovosti by měla být podle skupiny senátorů součástí Listiny základních práv a svobod. „Řada občanů se obává, že bezhotovostní platby se buď stanou povinnými, nebo hotovostní platby zcela vytlačí z užívání,“ stojí v důvodové zprávě předlohy, kterou podepsalo 16 zákonodárců. Část senátorů změnu považuje za zbytečnou. V době pandemie si Češi zvykli na placení kartou, teď se podle Radiožurnálem oslovených bank k hotovosti vrací.

Digitalizace nežene do ústraní jen hotovostní platby, ale poměrně rapidně vede i k rušení bankovních poboček. Dlouhodobý trend výrazně uspíšila pandemie covidu a s ní spojené restrikce. Ty vedly zákazníky k využívání online služeb, které zároveň nabízí větší pohodlí. Cesta k digitalizaci a menší dostupnosti „offline“ nakládání s penězi s sebou však podle kritiků může nést i významná rizika.

Kvůli platbám v hotovosti se má měnit česká Ústava. Návrhu na její změnu dali v prvním čtení zelenou senátoři. Někteří obchodníci podle nich nechtějí přijímat peníze v hotovosti a akceptují jen bezhotovostní platby. Podle ústavních právníků je zásah do Ústavy zbytečný.

Senát by se mohl ztotožnit s návrhem na ústavní zakotvení práva na platbu v hotovosti. Navrhla to skupina senátorů kolem Jitky Chalánkové z klubu ODS a TOP 09. Zdůvodnila to obavami lidí, že v souvislosti s rozvojem digitalizace plateb se bezhotovostní platby se buď stanou povinnými, nebo že hotovostní úhrady zcela vytlačí. Návrh na doplnění Listiny základních práv a svobod nyní projednají senátní výbory, dostaly na to podle dnešního rozhodnutí horní komory 90 dní.

Skupina senátorů usiluje o zakotvení práva platit v hotovosti do Ústavy. S návrhem přišla senátorka Jitka Chalánková. Obchodníci od hotovostních plateb pomalu upouštějí a lidé podle ní mají obavy, že se vlastnictví bankovního účtu a digitální identity stane nezbytností. Deník Echo24 oslovil v otázce případné změny ústavní listiny základních práv několik senátorů, ti se ve věci ústavní novely názorově rozcházejí. Novelu projednají senátoři v prvním kole tento čtvrtek.

Senátorka Jitka Chalánková vyzvala prostějovského primátora Františka Juru, aby se kvůli nanonástřikům v základních a mateřských školách veřejně omluvil rodičům dětí i kritikům, kteří upozorňovali na možná rizika. Posudek, kterým se radnice oháněla, totiž neodpovídal zákonu o znalcích.

Ministerstvo spravedlnosti má ke znaleckému posudku, kterým radnice v Prostějově argumentovala při obhajobě nezávadnosti loňského nanonástřiku v základních a mateřských školách, 15 výhrad.

Myslím, že v Ústavě chybí jakákoli zmínka o hokejovém nároďáku.

Senátorka Jitka Chalánková navrhla ústavní zakotvení práva placení v hotovosti. V minulém volebním období Sněmovny prosazovali ústavní zakotvení práva hotovostních plateb poslanci Trikolory, připomíná ČTK. Tehdejší vláda se k jejich předloze postavila záporně. Česká národní banka k poslanecké iniciativě uvedla, že současné zákony právo na platbu v hotovosti obsahují a není nutné je povyšovat na ústavní.

Izrael omezuje od prvního srpna výši platby v hotovosti pouze na 6 000 nových izraelských šekelů (ILS), v přepočtu tedy 42 500 korun. Pachatelům, kteří limit překročí, hrozí pokuty a ti, kteří platbu rozdělí do několika transakcí, mohou být věznění. Novela zákona se vztahuje jak na platbu bankovami, tak na platbu šekem. Informovaly o tom Israel National News. Do budoucna chce Izrael omezit i držení vyších částek v hotovosti v domácnostech. Řada lidí vidí v omezování plateb v hotovosti útok…

Právo platit hotovostními penězi by se mohlo stát součástí ústavní listiny základních práv a svobod. Její úpravu v tomto duchu navrhla senátorka Jitka Chalánková z klubu ODS a TOP 09. Poukazuje tak na obavy lidí, že bezhotovostní platby se stanou povinnými nebo že úhrady pomocí bankovek a mincí zcela vytlačí.

Zaměstnavatelé budou u kratších pracovních úvazků hradit v některých případech nižší odvody na sociální zabezpečení. Úleva bude činit pět procent z obvyklého pojistného 24,8 procenta. Změnu přinese vládní novela, kterou ve středu schválil Senát hlasy 51 z 52 přítomných členů. Proti nebyl nikdo. Opatření má zaměstnavatele motivovat k širšímu vytváření a nabízení zkrácených úvazků a podpořit obyvatele, kteří jsou na trhu práce zranitelní. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident.

Varianta pátého územního plánu v Prostějově se odkládá. Na mimořádném jednání zastupitelstva pro tento krok hlasovalo všech 31 přítomných zastupitelů. Nová podoba důležité koncepce pro rozvoj města se stala terčem kritiky kvůli pozemkům u lesoparku Hloučela, které by se podle nového plánu mohly změnit ve stavební parcely. Vedení města nakonec přišlo s návrhem o územním plánu nehlasovat a nechat dokumenty upravit.

Po nalezení mrtvého dítěte v bratislavském babyboxu se vůči odkládání nechtěných novorozenců do speciálních schránek zvedla vlna kritiky. Tu krotí zakladatel českých babyboxů Ludvík Hess a připomíná, že do dnešního dne systém zachránil 234 dětí a společnost ho považuje za prospěšný. Podporu má i u ministra zdravotnictví Vlastimila Válka.

Děti z babyboxů by měly mít právo znát své rodiče, ale záchrana života je důležitější, řekla v pořadu 360° na CNN Prima NEWS senátorka z KDU-ČSL Šárka Jelínková. Nezávislá členka Senátu Jitka Chalánková by uvítala legislativní řešení například v podobě zjednodušení adopcí.

Češka Eva Michaláková se odvolala proti lednovému verdiktu Evropského soudu pro lidská práva (ESLP), který v kauze odebrání jejích synů nepravomocně rozhodl ve prospěch Norska. Žádá o projednání případu u soudního Velkého senátu. Norská sociální služba Barnevernet odebrala české matce a otci syny na jaře 2011 kvůli podezření na zneužívání, zanedbávání a týrání. Norské úřady ženu později zbavily rodičovských práv.

Češka Eva Michaláková se odvolala proti lednovému verdiktu Evropského soudu pro lidská práva (ESLP), který v kauze odebrání jejích synů nepravomocně rozhodl ve prospěch Norska. Žádá o projednání případu u soudního Velkého senátu. O podání odvolání ve středu informovala senátorka a členka Petičního výboru na podporu rodiny Michalákových Jitka Chalánková.

Novela pandemického zákona, kterou Sněmovna nakonec schválila po takřka nonstop dvoudenním jednání a se šibenicemi za okny, se v Senátu dostane na přetřes ve čtvrtek.

O součinnost a podporu bude žádat také českou vládu, informovali právníci Michalákové.

Češka Eva Michaláková se odvolá proti verdiktu Evropského soudu pro lidská práva (ESLP), který v lednu v kauze odebrání jejích synů rozhodl ve prospěch Norska. Požádá o projednání své žaloby u soudního Velkého senátu. O součinnost a podporu bude žádat také českou vládu. V pondělí o tom informovali právníci Michalákové.

Česká republika Istanbulskou úmluvu nepotřebuje. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS to prohlásila senátorka Jitka Chalánková (nestraník). S tím ale nesouhlasila advokátka Lucie Hrdá. Podle ní jak senátorka, tak například bývalý premiér Andrej Babiš nerozumí pojmu gender.

Evropský soud pro lidská práva jednomyslně rozhodl, že postup norské sociální služby v případě odebrání dětí byl v pořádku. Co naopak v pořádku není, je postup některých českých politiků a médií.

Verdikt Evropského soudu pro lidská práva v kauze Evy Michalákové vyvolal vlnu překvapení, rozhořčení i mrzení. Politici například zmiňují, že se evropská justice nezabývala klíčovými poznatky, které hrály ve prospěch české matky. Podobně se vyjádřili i někteří právníci. Česká Kancelář vládního zmocněnce ve svém stanovisku naopak uvedla, že Michaláková neměla podat stížnost za své děti, protože s nimi byla ve střetu zájmů.

Evropský soud pro lidská práva rozhodl v neprospěch Evy Michalákové, které v roce 2011 norská sociální služba odebrala dva syny. Rozsudek komentuje senátorka Jitka Chalánková (TOP 09), která se kauzou dlouhodobě zabývá.

Evropský soud pro lidská práva (ESLP) dnes rozhodl ve prospěch Norska v případu Češky Evy Michalákové, které norská sociální služba Barnevernet před více než deseti lety odebrala syny Denise a Davida a umístila je do pěstounské péče. Podle soudu ve Štrasburku Norsko v případu odebrání dětí manželům Michalákovým neporušilo příslušný článek Evropské úmluvy o ochraně lidských práv.

Evropský soud pro lidská práva (ESLP) rozhodl ve prospěch Norska v případu Češky Evy Michalákové, které norská sociální služba Barnevernet před více než deseti lety odebrala syny Denise a Davida a umístila je do pěstounské péče. Podle soudu ve Štrasburku Norsko v případu odebrání dětí manželům Michalákovým neporušilo příslušný článek Evropské úmluvy o ochraně lidských práv.

Horní komora se neztotožnila se senátorskou novelou, podle níž by české soudy měly uznávat rozhodnutí o osvojení dětí v cizině homosexuálními páry. Podle kritiků by novela o mezinárodním právu soukromém znamenala zásah do občanského zákoníku. Václav Láska (Senátor 21) jako autor novely proto slíbil do jara příštího roku předložit komplexní novelu českého práva.

Podle kritiků by novela o mezinárodním právu soukromém znamenala zásah do občanského zákoníku.

Horní komora se neztotožnila se senátorskou novelou, podle níž by české soudy měly uznávat rozhodnutí o osvojení dětí v cizině homosexuálními páry. Podle kritiků by novela o mezinárodním právu soukromém znamenala zásah do občanského zákoníku. Václav Láska (Senátor 21) jako autor novely dnes proto slíbil do jara příštího roku předložit komplexní novelu českého práva.

Změna podle senátora Lásky mohla pomoci i nesezdaným heterosexuálním párům, které si osvojí dítě v cizině.

Horní komora se neztotožnila se senátorskou novelou, podle níž by české soudy měly uznávat rozhodnutí o osvojení dětí v cizině homosexuálními páry. Podle kritiků by novela o mezinárodním právu soukromém znamenala zásah do občanského zákoníku. Václav Láska (Senátor 21) jako autor novely dnes proto slíbil do jara příštího roku předložit komplexní novelu českého práva.

Nanonástřiky oxidem titaničitým v mateřských a základních školách v Prostějově, které tam radnice nechala aplikovat v únoru letošního roku, aby zabránila šíření koronaviru, nebyly podle České inspekce životního prostředí řádně povolené a registrované. Opozice a rodiče již několik měsíců po radnici požadují, aby nástřiky odstranila.

To, že mají očkovaní lidé oproti neočkovaným výhody, by podle senátorek Aleny Dernerové (nestr.) a Jitky Chalánkové (nestr.) mohl být zločin proti lidskosti. Chtějí, aby situaci prošetřil dokonce Mezinárodní trestní soud v Haagu. I v senátorských klubech, které se hlásí k podpoře očkování, se tu a tam objeví několik jedinců, kteří ho odmítají. A tak je pár dnů před volbami oheň na střeše.

Senátorky Jitka Chalánková z klubu ODS a Alena Dernerová z klubu Starostů požádaly Mezinárodní trestní soud v Haagu, aby vyšetřoval představitele české vlády. Podezírají je ze zločinů proti lidskosti. Důvodem jsou vládní opatření, která podle nich zvýhodňují očkované proti koronaviru a omezují neočkované. Senátorky to dnes sdělily novinářům. Právník Milan Lipovský z Katedry mezinárodního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy ČTK řekl, že Mezinárodní trestní soud stíhá pouze jednotlivce a v případě, kdy sám stát nechce, nebo nemůže. Senátorky se tak obrátily na nesprávný orgán.

Senát v novele o dodatečném zvýšení důchodů o 300 korun od příštího roku možná upraví předčasné penze pracovníků integrovaného záchranného systému. Doporučil to garanční sociální výbor. Senátní plénum bude o důchodové předloze hlasovat na schůzi, která začne ve středu dopoledne.

Senátní výbor pro sociální politiku dnes doporučil Senátu zamítnout návrh poslanců ODS, aby lidé, kteří opakovaně neplatí pokuty za vybrané přestupky, mohli přijít o část dávek. Návrh počítá s tím, že by mohli přijít o část doplatku na bydlení i příspěvku na živobytí. Úřady by jim z těchto dávek strhávaly neuhrazené pokuty. Kritici z řad členů poukazovali například na to, že návrh je diskriminační a nepřináší řešení. Senát bude o novele zákona o pomoci v hmotné nouzi jednat příští týden.