Josef Hájek

V Holešově na Kroměřížsku začíná festival židovské kultury Ha-Makom. Potrvá do soboty 30. července a nabídne koncerty, přednášky, vzdělávací programy nebo ochutnávku židovských specialit.

Už více než patnáct let pátrají kriminalisté po důchodkyni Marii Šmídové z Pelhřimovska. Za dosud nejasných okolností zmizela v listopadu 2006 a dodnes není jasné, co se se ženou, která by letos oslavila šestaosmdesát let, stalo.

Zpravodajský portál iDNES.cz, který spadá do holdingu Agrofert, přišel v neděli večer s článkem o zahraničních cestách poslanců.

Milan Vítek je jednou z nejvýraznějších osobností jezdectví a chovu koní u nás. Spolu s manželkou Ludmilou Vítkovou zavzpomínal na svou kariéru a život s koňmi. Třeba na to, jak vznikla legendární fotka s veterány, nebo jak těžké bylo jezdit Lyrika.

Byla ještě tma. Na nádraží v brněnských Židenicích se v tu chvíli tísnilo na nevelkém peróně kolem tisíce lidí. Nic neviděli – psal se čtvrtek 18. září 1941 a všude platilo přísné nařízení o zatemnění. Ve tmě také vykročili do kolejiště, protože na další koleji čekali svůj vlak. Měl přijet zprava. Místo něj se však zleva vyloupla ztlumená světla opožděného rychlíku, který se řítil přímo do nich…

Josef Hájek byl jedním z aktérů plzeňských demonstrací rozezlených dělníků ze Škodovky, postižených měnovou reformou. „Vzali jsme velkou oj od vozu a prorazili jsme vrata do budovy,” vzpomíná na první červnový den roku 1953.

Interaktivní expozice představuje návštěvníkům události od osvobození Plzně až po pád komunistického režimu. Příprav se ujala Paměť národa Plzeňský kraj, která se rozhodla pomocí práce se světlem a zvukem vtáhnout zájemce přímo do děje. Mohou tak na vlastní kůži prožít osudy pětice vybraných pamětníků.

Paměť národa Plzeňský kraj připravil výstavu Osvobození bez svobody, která pracuje se světlem, zvukem, projekcemi a rozšířenou realitou. K vidění je v Návštěvnickém centru Plzeňského Prazdroje. Návštěvníky provede obdobím od osvobození Plzně po pád komunistického režimu.

Českomoravská myslivecká jednota je již 98 let hlasem českých, moravských a slezských myslivců, píše pan Waic ve svém, tradičně ublíženém, shrnutí, proč proboha nikdo jiný než právě ČMMJ nemá co povídat, co se jak bude dít na českých, moravských a slezských honebních pozemcích. A má zde pravdu. ČMMJ je tímto hlasem, reprezentuje názor 55 tisíc členů a snad i 80 % držitelů loveckých lístků. Tečka a poslední pravda pana Waice.

Postrk neboli šup patřil v minulosti k opatřením určeným pro osoby, které narušovaly veřejný pořádek. Patřili k nim „lidé práce se štítící“, tuláci, prostitutky a propuštění vězni. Takzvaná postrková stráž doprovázela dotyčného či dotyčnou do rodné obce. V českých zemích tento úkon platil až do roku 1950.

V programu COVID I uspělo zatím jen 200 žadatelů. O první vlnu bezúročných půjček přitom žádalo 3200 podnikatelů.

Komunisté po mnoha letech opět přišli s návrhem okamžitě zrušit lustrační zákon, který přijalo někdejší Federální shromáždění před třiceti lety. Původně měl platit do roku 1996, nakonec ale zákonodárci rozhodli o jeho trvalé platnosti.