Josef Jelínek

K fotbalu se Josef Jelínek (1941) dostal zcela přirozeně, jeho otec spravoval hřiště ČAFC Vinohrady na pražském Spořilově. Do velkého klubu (ÚDA Praha, později Dukla Praha) přišel tak, že v zápase proti němu v dorostu nastřílel hattrick (dal tři góly). Aby v armádním klubu mohl hrát v A týmu, narukoval v 18 letech předčasně na vojnu. Nabízeli mu take vstup do KSČ, to však odmítl. Jeho kariéra měla strmý nástup, operoval na levém křídle, vynikal rychlostí a střílel hodně gólů. Během let 1961–1966 vyhrál s Duklou pětkrát ligový titul. V letech 1961–1964 se podílel na čtyřnásobném zisku poháru v International Soccer League ve Spojených státech, kam Dukla po sezoně jezdila. Brzy obdržel pozvánku do československé reprezentace, tým z Mistrovství světa v Chile v roce 1962 přivezl stříbrné medaile. V roce 1967 přestoupil do druholigového VTŽ Chomutov, v letech 1970–1972 působil v nizozemské lize pod Františkem Fadrhoncem za tým Go Ahead Deventer. Dostal nabídku, aby si angažmá v Holandsku prodloužil. Českoslovenští funkcionáři ale byli proti, zmínili, že by musel jedině emigrovat. To Jelínek – s ohledem na rodiny dvou bratrů a rodiče – nechtěl. Po návratu hrál v týmu Bohemians Praha, později působil v ČSAD Benešov. Aktivní kariéru zakončil tam, kde ji začal, v ČAFC Vinohrady. Poté až do odchodu do důchodu pracoval jako správce stadionu „Ďolíček“ ve Vršovicích a následně i dukelské Julisky.