Karel steklý

Původně měl být bankovním úředníkem. Místo kariéry ve spořitelně a hrozícího totálního nasazení si však Josef Bek árií z Dalibora doslova vyzpíval angažmá v olomouckém divadle. Tím odstartovala jeho hvězdná dráha velmi charismatického herce.

Za život vytvořil celou řadu padouchů, dokonce si před ním lidé na ulici uplivovali. Tak přesvědčivý dokázal být. Proslavil se i fackami, když došlo na lásku a po dlouhých téměř třiceti letech v Národním divadle se nedočkal důstojného posledního rozloučení.

Narodil se 17. 10 1920 v Nové Včelnici, těsně po poslední oponě představení, kde hráli oba rodiče. Jejich herecký původ sahal až k  J.K. Tylovi. Ti chtěli, aby z něj vyrostlo něco pořádného, tak musel jít na gymnázium. Už v tercii ho ale vyloučili.

Co by byla komedie Svatby pana Voka bez Kateřiny z Ludanic? Svoji tvář této historické postavě propůjčila půvabná Darina Chlebová. V roli zazářila, nebyla ale herečkou a před kameru se již nikdy více nepostavila.

TAJNOSTI SLAVNÝCH: Když se dva dny před Štědrým dnem roku 1945 idol slečen a paní všech generací ženil, byla to pro ně velká rána.

Na paragány honící se po lese, Jiřího Langmajera coby proutníka nebo Rodenův trénink mažoretek lze stěží zapomenout. Film Copak je to za vojáka byl poplatný režimu, takže vážně se brát nedal, díky hláškám a hereckým výkonům se ale stal diváckým hitem. Teď se chystá s novým režisérem pokračování, jehož natáčení mělo původně začít už před pěti lety, covidová doba ale vše zhatila. V domácích studiích však vznikly i jiné „skvosty“ z vojenského prostředí. Pojďme si některé připomenout.

Doba se neustále vyvíjí a s ní i naše preference v nejrůznějších oblastech. Mění se nejen technologie, ale i móda, hudba a vkus obecně. Totéž samozřejmě platí i pro humor, který se mnohdy mění takovou rychlostí, že to obyčejný smrtelník nemůže stíhat sledovat. Za následek to však často má určitý generační rozdíl, kdy to, co jedné věkové kategorii připadá vtipné, tu druhou vlastně neosloví.

Československá kinematografie sedmdesátých let vyprodukovala řadu filmů, které dnes působí jako bizarní svědectví doby. Tento snímek z roku 1974 však do kapsy strčil všechny ostatní. Natáčel se pod dohledem stranických špiček, jeho scenárista později vedl oddělení kultury ÚV KSČ a hlavní představitel dostal za svůj výkon dokonce cenu.

V mládí krásná, svobodná a divoká, dnes noblesní dáma českého divadla. Eliška Balzerová (76 let) otevřeně přiznává, že její studentská léta byla pořádná jízda. A vrásky? Ty odmítá schovávat.

Část textů napsal Hašek sám, část diktoval svému spolupracovníkovi, písaři Klimentu Štěpánkovi

Další filmový kvíz? Tenhle bude jen pro opravdové znalce české kinematografie. Je totiž o filmech Rudolfa Hrušínského. Ten patřil mezi nejvýraznější osobnosti českého herectví. Proslul svou mimořádnou schopností vtělit se do nejrůznějších rolí a zanechal nesmazatelnou stopu v mnoha známých filmech. (Pokračování textu…)… Zdroj

Pokud někdo potvrzoval rčení, že není malých rolí, pak to byl rozhodně Josef Beyvl, který se navzdory talentu nikdy oslnivé, velké role nedočkal. Uměl tedy využít každou malou pracovní příležitost a upoutat na sebe pozornost. Nejvíce se mu to povedlo v oblíbené pohádkové klasice Obušku, z pytle ven!.

Zemřela herečka Marie Tomášová. O jejím skonu informovalo Národní divadlo. „Ve věku 96 let dnes dopoledne zemřela herečka Marie Tomášová, výrazná osobnost českého divadla, dlouholetá členka činoherního souboru Národního divadla a držitelka Ceny Thálie za celoživotní mistrovství,“ napsalo Národní divadlo na svých stránkách.

Dalo by se říci, že československá ani česká kinematografie se nemá za co stydět. Je ovšem jasné, že při takovém množství snímků, které byly za dobu trvání filmu jako nezávislé umělecké formy natočeny, se některý z nich nepovede. Anebo alespoň ne tak, aby zaujal všechny.

V dobách socialistického Československa zde vznikla celá řada snímků, z nichž mnohé se řadí mezi ty naše největší klasiky. Strana však potřebovala obyvatelstvo pravidelně ideologicky krmit, takže vznikala poptávka i po snímcích vyloženě propagandistických. Těchto děl se zpravidla chopili režiséři, kterým to nebylo proti srsti. Mezi ně patří například svérázný Karel Steklý, tvůrce podivuhodných filmů, jako byl snímek Hroch. V tomto snímku si však vzal na paškál taxikáře.

Kdo by si pomyslel, že největším „blbem“ v našich dějinách se stane muž s takovým hereckým talentem? Rudolf Hrušínský kvůli roli Švejka přibral dvacet kilo, které už s ním pak zůstaly natrvalo.

Ačkoliv tuzemská kinematografie se může pochlubit skutečně zdařilými díly, občas se stane, že se nějaký snímek úplně nepovede. V moderní době jsme na to zvyklí, ale v dobách socialismu zde vznikala skutečně bizarní díla, za které by se každý soudný režisér musel stydět.

Marie Nováková byla českou herečkou a operetní zpěvačkou. Působila na divadelních scénách v Praze. Ve filmu se poprvé objevila v roce 1948. O dva roky později si zahrála v propagandistickém snímku Pád Berlína.

Nenažraný pucflek Baloun je sice jednou z vedlejších rolí oblíbeného Švejka, ale i přes malou roli tato postava získala obrovskou popularitu. Možná si ji ani většina diváků nespojuje s výrazným hercem. Milan Neděla byl označovaný jako dobrosrdečný hromotluk.

Přestože za sebou má herečka Jiřina Švorcová desítky filmových a seriálových rolí, navždy bude spojována hlavně se seriálem Žena za pultem, kde si zahrála hlavní postavu – prodavačku Annu Holubovou. Kromě toho se v souvislosti se Švorcovou vždy zmiňovala také její budovatelská povaha.

Některé seriály z produkce Československé televize z 60. let minulého století upadly v zapomenutí. Nejen seriály původní, ale i seriály inspirované slavnými předlohami knižními. Seriál Klapzubova jedenáctka mezi takové patří.

Adaptace slavného románu Jaroslava Haška Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války patří bezesporu mezi klenoty české kinematografie. Film Dobrý voják Švejk, režírovaný Karlem Steklým, přenesl Haškovu satiru na plátno a dodnes patří mezi nejoblíbenější snímky u nás.

NEZNÁMÉ PŘÍBĚHY FILMŮ / Z filmařského hlediska představuje satirická komedie Svět patří nám (1937), čtvrtý a poslední společný snímek Jiřího Voskovce (1905–1981) a Jana Wericha (1905–1980), vrchol jej…

Skrytý ráj filmařů. To je zámek Žleby na Kutnohorsku, kde se mimo jiné natočily pohádky jako O vánoční hvězdě, Tři bratři nebo Nejlepší přítel.

NEZNÁMÉ PŘÍBĚHY FILMŮ / Filmové ceny udělované na Slovensku nesou název Slnko v sieti podle stejnojmenného filmu Štefana Uhera z roku 1962. Toho Štefana Uhera, kterého později nazval Miloš F…

Josef Bek se narodil předčasně, v sedmém měsíci , v zimě roku 1918. To, že přežil, byl zázrak. Tehdy ještě neexistovaly inkubátory, tak ho maminka nahřívala v troubě u kamen. Nakonec z něj vyrostl chlap jak hora.

Pražské jaro 1968 prorazilo železnou oponu, socialismu s lidskou tváří tleskal svět, soudruzi začali panikařit. A k největšímu úspěchu v soutěži protestsongů Gottovi překvapivě stačil bronz. (Pokračování z pátku 2. srpna)

Množství rolí, které dokázal Rudolf Hrušínský ztvárnit nejen ve filmu, ale i na divadle, z něj dělá napříč dějinami jednoho z nejpracovitějších a nejoblíbenějších herců. Navíc uměl každé své roli dát osobitost a dokázal pracovat v žánrově rozmanitém prostředí.

Letos uplyne padesát let od premiéry filmu Zdeňka Podskalského Noc na Karlštejně, který vznikl podle stejnojmenné divadelní hry z roku 1884, kterou napsal Jaroslav Vrchlický. Nebylo to však jedinkrát, co se postava panovníka Karla IV. objevila ve filmu.

Šarmantního herce Josefa Beka si pamatují hlavně naše babičky. Byl to milovník nejen filmový, ale i skutečný. Sukničkář pro něj nebylo opravdu přehnané označení. Díky tomu se mu jednou podařil na jevišti vskutku husarský kousek...

I letošní závěr roku polechtá naše bránice ta nejlidovější postava československé kinematografie – voják Švejk v režii Karla Steklého, a to hned dvojitou porcí. Román Jaroslava Haška přitahoval filmaře už dávno předtím, než vznikly tyto komedie z roku 1956 a 1957.

Znají ho všichni. Zavalitý vojáček, který svou naivitou a historkami přiváděl nadřízené k nepříčetnosti. Pro někoho omezený ňouma, pro jiné génius. Víte ale, že Haškovy postavy včetně Švejka mají vzory ve skutečných lidech?

Rumunský Banát s početnou českou komunitou už dávno nepatří mezi neobjevené turistické oblasti. I tak tamní panenskou přírodu a české vesnice každoročně navštíví tisíce cestovatelů

Pohádková stařenka se stala za války ztělesněním a symbolem vlastenectví a statečnosti. Paradoxně ji ale film objevil, teprve když odcházela do důchodu. Navíc prý měla v reálném životě ke svým laskavým hrdinkám na míle daleko.

Právě uplynulo devětapadesát let od narození české herečky Jiřiny Švorcové (†83), která se nejvíce proslavila rolí v seriálu Žena za pultem a patřila k nejvýraznějším tvářím socialistického režimu.

FOTO / VIDEO Vznešený cizinec, detektiv, odměřený vysoký úředník či intrikánský padouch. Na rozdíl od sladkobolných romantických milovníků dával svým hrdinům vždy dostatek šťávy. Temperamentní hvězda pop music měla po svém strýčkovi opravdu co dědit.

Dobrého vojáka Švejka máme spojeného s ilustracemi Josefa Lady, ti starší možná i s hlasem Jana Wericha. A všichni si ho vizualizujeme jako Rudolfa Hrušínského z legendární dvoudílné adaptace režiséra Karla Steklého Dobrý voják Švejk (1956) a Poslušně hlásím (1957).

Kdo to nezažil, asi nikdy neletěl. Minimálně ne charterovým letem do nějaké turistické destinace. Potlesk cestujících celého letadla hned poté, co stroj dosedne na přistávací dráhu, je ale spíše faux-pas, než projev díků.

Dne 1. listopadu oslavila populární zpěvačka a statečná žena významné životní jubileum – osmdesáté narozeniny. Marta Kubišová se v době vrcholné slávy v šedesátých letech, než ji komunistický režim umlčel, často objevovala na televizní obrazovce. V té době ale patřila také filmovým divákům. Nyní se blíží datum 17. listopadu, den výročí sametové revoluce, s níž je její jméno spjaté víc než s jakoukoliv jinou českou zpěvačkou.

Kdo by neznal energickou stařenku, která okouzlovala temperamentem a bláznivými nápady v nejednom filmu či seriálu. Málokdo ale ví, že byla matkou geniálního hudebníka a jazzové legendy Jiřího Stivína, která právě slaví osmdesátiny.

Na Netflix v pátek dorazil jeden z nejočekávanějších snímků letošního podzimu Na západní frontě klid, nejnovější adaptace slavného protiválečného románu Ericha Marii Remarqua.

O nadaného hezounka se u filmu přetahovali, vášnivým milovníkem byl ale víc před kamerou než v životě a nikdy se neprohřešil pověsti elegantního gentlemana. Na svět sice přišel u kolejí, dokázal se ale proměnit v posledního šlechtice naší doby.

Oldřicha Nového (✝83) máme zafixovaného jako nepřekonatelného filmového milovníka, ovšem díky svému komediálnímu talentu zvládal i širší herecký rejstřík. Velmi dobře uvěřitelný byl proto i v roli uťápnutého důvěřivého úředníka, ze kterého si v komedii Valentin Dobrotivý (1942) ošklivě vystřelí kolegové.

Přestože nás herec Rudolf Hrušínský opustil už v roce 1994, díky množství rolí, které vytvořil, je s námi dodnes a patří k pokladům české kinematografie. Kdo by si uměl představit Vánoce bez jeho geniálního Švejka?

Nedlouho po restaurované verzi trezorových Skřivánků na niti (1969) režiséra Jiřího Menzela se do českých kin vrátí ceněná klasika kontroverzního Karla Steklého s názvem Siréna (1947).

FOTO / VIDEO Mazaný šibal zůstal navždy ‘dvojkou‘, ale nepřehlédnutelnou. Bodrý strýc s vysokým, pištivým hlasem je nezapomenutelný, i když mu bylo souzeno hrát pouze ve vedlejších rolích. Sice se nakonec představil publiku i ve Zlaté kapličce, vysněné hlavní role se přesto nedočkal.

Česká televize připravila do vysílání historickou komedii Slasti Otce vlasti (1969) režiséra Karla Steklého (✝83), a tak si tento film o mládí a zrání pozdějšího českého krále a římského císaře Karla IV. trochu osvěžme.

„Myslím, že jsem už od malička chtěla být herečkou. Uvědomila jsem si to zvláště nedávno, když jsem objevila svůj starý sešit z páté třídy obecné školy. Dostali jsme tehdy slohové cvičeni na námět: Čim chci být a proč? A já napsala: Chtěla bych být učitelkou nebo herečkou. Učitelkou proto, abych mohla dávat pětky, a herečkou proto, abych mohla chodit po jevišti v krásných šatech.“