Klasická hudba

Výhradně stejné sametové obleky nosil a pouze jídla bílé barvy jedl skladatel Erik Satie. Své lásce, která jej opustila, psal třicet let dopisy, které nikdy neodeslal. Francouzský skladatel a klavírista Erik Satie předběhl v mnoha směrech svou dobu. Jeho nejznámějšími díly jsou klavírní opusy Gymnopédies, Gnossiennes a Vexations či balet Parade. Jeho novátorská hudba měl výrazný vliv i na moderní hudební skladatele.

Nahrávka připomíná klavírní mistrovství Ilji Hurníka. Ilja Hurník byl kromě neotřelé skladatelské invence a osobitého talentu literárního nadán také skvělým interpretačním darem a například právě podání jeho 24 Debussyho preludií je hodnoceno jako příkladné.

Spolek Hudba mezi obrazy, který vznikl jako studentský projekt posluchačů HAMU, pořádá komorní koncerty klasické hudby v pražské Galerii Lapidárium. V rámci nich již vystoupili například mezzosopranistka Markéta Cukrová, violoncellisté Tomáš Jamník a Vilém Vlček, Sukovo kvarteto, klarinetistka Anna Paulová, klavírista Marek Kozák a další vynikající interpreti české hudební scény. Za iniciativou stojí houslistka Terézia Hledíková a klavírista Pavol Praženica, kteří na těchto koncertech často také sami účinkují.

Celostátní festival základních uměleckých škol ZUŠ Open letos slaví 10 let své existence. Od skromných začátků se stal jednou z nejrozsáhlejší kulturních událostí v zemi, která propojuje tisíce žáků a pedagogů ZUŠ po celé České republice i profesionální umělce. Letošní jubilejní ročník proběhne od 13. května do 1. června a nabídne stovky akcí – regionální slavnosti, komorní koncerty, výstavy a divadelní i taneční představení. Ve středu 13. května začne letošní ročník festivalu ZUŠ Open benefičním koncertem Nadačního fondu Magdaleny Kožené „Rytíři talentu“, který proběhne na Pražském hradě a bude živě přenášen Českou televizí.

Náš první operní podcast věnovaný velkému rebelantovi a reformátorovi opery Richardu Wagnerovi pátrá po skutečné inspiraci a smyslu posledního, v mnohém kontroverzního Wagnerova díla – Parsifala, který nemá být operou v tradičním smyslu, nýbrž „slavnostní hrou zasvěcení“. Podobenství o soucitu jako léku na krvácející rány lidského utrpení bývá často mylně chápáno téměř jako „křesťanská opera“, a to především díky mnoha symbolům přejatým právě z křesťanství. Pod „křesťanským kabátem“ se ale skrývá dosti odlišný Wagnerův filozofický svět a teprve do něj nás má jeho Parsifal zasvětit… V podcastu zní ukázky z inscenace Parsifal, která měla premiéru 26. března 2026 ve Státní opeře. Účinkují: Matthew Newlin (Parsifal), Ester Pavlů (Kundry), Timo Riihonen (Gurnemanz), Jiří Hájek (Amfortas), Martin Bárta (Klingsor), Ivo Hrachovec (Titurel), Josef Moravec (První rytíř), Miloš Horák (Druhý rytíř), Magdaléna Hebousse, Yukiko Smetáčková Kinjo, Marek Žihla a Vít Šantora (Čtyři panoši), Barbora Perná, Valeria Pronina, Magdaléna Hebousse, Yukiko Smetáčková Kinjo, Stanislava Jirků a Marie Svobodová (Čarovné dívky), Sbor Státní opery, Sbor Národního divadla, Kühnův dětský sbor a Orchestr Státní opery. Sbormistři: Zuzana Kadlčíková, Pavel Vaněk. Sbormistři Kühnova dětského sboru: Jiří Chvála, Petr Louženský. Dirigent: Markus Poschner.

Více než padesátiletou tradici má Hudební festival Antonína Dvořáka, který se koná v Příbrami a jejím okolí, zejména ve Vysoké u Příbramě, kde měl Dvořák své letní sídlo Vila Rusalka a čerpal zde inspiraci pro svá díla.