Koalice

Prodloužení ošetřovného prošlo, nově na něj dosáhnou i OSVČ a rodiče dětí do 13 let. Snadnější bude i střídání rodičů. S dalšími zlepšeními opozice neuspěla.

Koaliční rada dnes projednává návrhy pomoci pražským podnikatelům. Jednou z možností by podle šéfa pražské TOP 09 Jiřího Pospíšila mohlo být například odpuštění nájmů v městských nemovitostech. Pospíšil navrhuje také jednorázový finanční příspěvek pro nejmenší podnikatele.

Koronavirová krize dopadne i na oblast bydlení. Neziskové organizace, akademici i odborníci volají po ochraně ohrožených lidí. V Česku situaci řeší Platforma pro sociální bydlení.

Nejsou lidi. Platí to nejen pro české hospodářství několika posledních let, ale i pro českou politiku. Stačí jen po očku sledovat intenzivní lov vyzkoušených obličejů pro krajské volby, které proběhnou letos v říjnu.

Česko zachvátil nedostatek ochranných roušek a respirátorů, a proto vypukla rouškománie. Ze strachu z koronaviru si je lidé šijí i doma, zatímco politici, zpěváci a herci v nich vyrazili na sociální sítě. Právě roušky řešila i poslední rada pražské koalice, která se přela o to, jestli v nich jít na tiskovku. A roušky nakonec „doběhly“ také vládu: i její členové včetně premiéra Andreje Babiše je nyní začali nosit na tiskovky.

Bývalý slovenský prezident a nynější předseda strany Za lidi Andrej Kiska se vzdá poslaneckého mandátu. Kiska po loňském odchodu z Prezidentského paláce založil politickou stranu Za lidi, která získala v únorových parlamentních volbách téměř šest procent hlasů a stane se součástí nové vládní koalice.

Zvláštní bankovní daň na Slovensku měla být zrušena, místo toho se letos zvýšila na dvojnásobek. Opatření má zlepšit bilanci veřejných financí, které se po dlouhé době v zemi pod Tatrami propadly do deficitu. Změnu kritizovaly Slovenská i Evropská centrální banka, vláda ovšem trvá na tom, aby byl vyšší odvod státu zachován, a to na dobu neurčitou.

Na sobotní jednání v bratislavském Prezidentském paláci přijeli představitelé stran, které sestaví příští vládní koalici, v rouškách a stejně se chránila i prezidentka Zuzana Čaputová. Na společné fotografii si předseda strany Svoboda a Solidarita (SaS) Richard Sulík roušku na chvíli sundal.

Nová koalice obsadí ve 150členné sněmovně 95 křesel. Bude tak moci měnit ústavu.

Předsedové čtyř slovenských stran se v pátek domluvili na vytvoření vládní koalice. Nová vláda v čele s vítězem únorových parlamentních voleb a předsedou hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) Igorem Matovičem bude disponovat ústavní většinou 95 mandátů ve 150členém slovenském parlamentu.

Necelé dva týdny po parlamentních volbách na Slovensku se čtyři politické formace dohodly na vytvoření nové vládní koalice. Novinářům to dnes řekl šéf protikorupčního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) Igor Matovič, kterého prezidentka Zuzana Čaputová dříve pověřila sestavením kabinetu. OLaNO, jež volby přesvědčivě vyhrálo se ziskem 25 procent hlasů, vytvoří vládu spolu s hnutím Jsme rodina, dále s liberální stranou Svoboda a solidarita (SaS) a se stranou Za lidi exprezidenta Andreje Kisky.

Čtyři slovenské politické formace se po únorových volbách dohodly na vytvoření nové vládní koalice. Novinářům to v pátek řekl šéf protikorupčního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) Igor Matovič, kterého prezidentka Zuzana Čaputová dříve pověřila sestavením kabinetu.

Čtyři slovenské politické formace se po únorových volbách dohodly na vytvoření nové vládní koalice. Oznámil to šéf hnutí Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti Igor Matovič, který je kandidátem na premiéra.

Komentář: Vláda kvůli koronaviru vyhlásila nouzový stav – ale s desetidenním zpožděním. Ministr vnitra a vicepremiér Jan Hamáček ho doporučoval už 2. března, ale premiér Andrej Babiš se postavil proti. Tahle prodleva nás připravila o cennou možnost reagovat lépe na šíření viru. A nadále nebyl svolán ústřední krizový štáb. Je důvodem, že by ho vedl Hamáček, což Babiš nechce dopustit?

Když se zveřejnily první odhady výsledků předčasných izraelských voleb, začali příznivci premiéra a lídra konzervativní strany Likud Benjamina Netanjahua ve stranické centrále opět skandovat své oblíbené pokřiky „král Bibi“ a „kouzelník“.

Z průzkumů preferencí politických stran vyplývá, že by v Německu parlamentní většinu sestavila trojice stran Zelení, SPD a Levice. Parlamentní volby se konají příští rok na podzim. Co by zeleno-rudo-rudá vláda pro Německo znamenala?

Koronavirus sice na dva týdny takřka oddělí Izrael od okolního světa, povolební jednání ale epidemie nezastavila. V posledních dnech se zdá, že ani volební vítězství nezabrání politickému pádu premiéra Benjamina Netanjahua. Politici totiž směřují k vytvoření menšinové koalice pod vedením Netanjahuova soka Bennyho Gance.

Spojování sil demokratické opozice je jako yetti, všichni o něm mluví, ale nikdo ho zatím neviděl. A jestli ho někdo může objevit, jsou to Starostové.

Jednotku dobrovolných hasičů z Křešic zařízla koalice hnutí ANO, Náš Děčín a ČSSD. Zastupitelé v únoru rozhodli, že má primátor Jaroslav Hrouda (ANO) požádat Hasičský záchranný sbor Ústeckého kraje (HZS ÚK) o její zrušení.

Nejen pod dojmem výsledků voleb na Slovensku jsem se rozhodl dát na papír úvahu o možném politickém vývoji u nás. Už loni v létě jsem si vzal ke studiu knihu Ivana Šimka „Ako sme si nasadili červené nosy a vyhnali Mečiara“, ve které popisuje vznik a úspěch koalice SDKÚ na Slovensku v letech 1996 a 1997.

Igor Matovič prosazuje větší koalici čtyř stran, připustil však, že by mohla fungovat i bez hnutí Andreje Kisky.

Na úterním jednání zastupitelstva první městské části navrhne od ledna opoziční uskupení Praha 1 Sobě odvolání koalice starosty Petra Hejmy (STAN). Svůj krok zdůvodňuje tím, že nové vedení údajně odmítá kroky k nulové toleranci hazardu, jak ji navrhla předchozí koalice pod vedením Pavla Čižinského (Praha 1 Sobě, Piráti, Zelení, My, co tady žijeme). Hejma kritiku odmítá, koalice podle něj za nulovou tolerancí hazardu i nadále stojí.

Na jedné straně TOP 09, která jde na jihu Moravy do krajských voleb s některými levicovějšími stranami, na straně druhé Starostové s lídrem, který byl u Zemanovců a má k prezidentovi stále blízko. Tak končí v tomto kraji příběh (ne)spolupráce dvou stran, které si dříve slibovaly jednotný postup. Nakonec se ale domluvily jen v Ústeckém kraji. Jinde se zase sbližují třeba s ODS nebo s lidovci.

Slovenský politolog Marek Rybář s odstupem několika dnů zevrubně hodnotí výsledky tamních parlamentních voleb. A zatímco prezidentka Zuzana Čaputová pověřila ve středu dopoledne Igora Matoviče sestavením vlády, Rybář upozorňuje, že to bude právě vítěz voleb, kdo se nakonec může ukázat jako nejproblematičtější prvek budoucí koalice. „OLaNO funguje před volbami vždycky tak trochu jako personální agentura,“ říká a s lehkou nadsázkou dodává, že jde o stranu, jejíž poslanci se spolu nejspíš poprvé uvidí až na úvodním zasedání nového parlamentu.

Jsou-li lidé dlouhodobě frustrovaní, aniž by měli reálnou možnost se té frustrace jakkoliv zbavit, začnou projektovat své naděje do někoho, kdo je takové uvolnění napětí schopen provést za ně někde jinde, lhostejno kde. To je přesně případ nadšeného českého zájmu o slovenskou politiku, který narostl v posledních dvou letech, zejména po zvolení prezidentky Zuzany Čaputové, a vyvrcholil v letošních parlamentních volbách. Frustrace velké části české veřejnosti z vlády Andreje Babiše se promítla do postavy Roberta Fica a vítězství opoziční strany OĽaNO nad jeho stranou SMER bylo pak v Česku prožíváno jako potvrzení toho, že i u nás lze Babiše porazit.

Jsem ve vysoké politice ve skutečnosti pouhé dva roky, ale nechci žádné hájení ani milosti, prohlašuje předseda Starostů a nezávislých Vít Rakušan necelý rok po zvolení šéfem hnutí. A to v době, kdy prochází první složitější zatěžkávací zkouškou - tvoří se kandidátky do důležitých krajských voleb letos na podzim.

Po sečtení všech hlasů ve volbách na Slovensku se už dá odhadovat, jak by mohla vypadat nová vládní většina ve slovenské Národní radě. Lídr vítězného OĽaNO Igor Matovič chce kvůli rozsáhlejším reformám dát dohromady ústavní většinu 90 poslanců, což by se mělo podařit. Stabilita takové koalice je zatím velká otázka. Zarážející je pak z výsledků ještě jedno číslo – přes 27 % dostaly strany, které skončily mimo parlament.

Vládní strana Směr podle všeho skončí v opozici.

Sociální demokracii asi není pomoci. Od posledních sněmovních voleb se v průzkumech často potácí nebezpečně blízko hranice pro vstup do sněmovny, takže byste očekávali, že alespoň nebude vyrábět vlastní průšvihy. Jedno „volební lithium“ by jí mělo bohatě stačit, ne? Očividně nestačí. V Lidovém domě totiž dokáží sami sebe perfektně vykoupat i v problémech, které se táhnou za koaličním ANO.

Volby pod Tatrami jsou zásadní i pro nás. Ukazují, kam to táhne občany, když všichni zklamou. K extremismu a radikálnímu populismu.

Pokud jste poslední roky nežili bez internetu, asi víte, o kom se mluví, když se řekne Dominik Feri (TOP 09). Nejmladší poslanec vstoupil do druhé poloviny výkonu mandátu a čekají ho státnice na právnické fakultě. Oproti dřívějším plánům ale koketuje s myšlenkou kandidovat ve volbách znovu. V rozhovoru pro deník FORUM 24 vzpomíná na své začátky i sněmovní zkušenosti, ale otevřeně hovoří také o problémech při spojování stran, o submisivní ČSSD i o pivu s Markem Prchalem.

Posledního února čekají Slovensko volby. V průzkumech vede mezi opozičními stranami hnutí OĽaNO v čele s Igorem Matovičem.

Abych se vrátil co nejvíce do podvědomí lidí, bude dřina. Jak se říká: sejde z očí, sejde z mysli, říká ke svému návratu exprimátor Brna Petr Vokřál.

Šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová poskytla deníku FORUM 24 velmi otevřený rozhovor. Nic nelakuje narůžovo.

Jak zachránit 30 let chátrající secesní nádraží, které je památkou? Vyvlastněním, míní UNESCO. Od roku 1990 by to bylo ovšem poprvé. A politici se bojí reminiscence s totalitním režimem v Československu.

Nové vedení krkonošského Harrachova stupňuje tlak na své předchůdce. Starosta za ANO, bývalý příslušník komunistické vojenské kontrarozvědky, požaduje po exstarostce přístup k e-mailové komunikaci a má i další požadavky. Těsně před Vánoci odstoupilo odstoupila v Harrachově téměř půlka zastupitelů, na radnici nyní působí jen 9 volených zástupců z původních 15. Podle odbornice na municipální právo ovšem nelze z ničeho definovat povinnost předávat cokoli, a už vůbec ne e-mailovou poštu, která je na hraně, či za hranou, osobní komunikace.

Zatímco ve Velké Británii byla krajně levicová politika Jeremyho Corbyna v prosincových volbách poražena, v sousední Irské republice se tomuto politickému směru nyní podařilo způsobit téměř dokonalé volební zemětřesení, ukončit éru premiéra a „irského Macrona“ Leo Vardkara a připravit velmi složité podmínky pro sestavení příští vlády. V Irsku totiž nezůstal po volebním víkendu kámen na kameni a nezpůsobila to silná vichřice, která se tu také prohnala, ale vlna politického protestu, jež smetla v sobotním hlasování téměř všechna dosud platná pravidla politiky v Irské republice.

Před dvěma roky Google ve Chromu aktivoval svůj vlastní blokátor reklamy. Je poměrně snadné ho přehlédnout, protože blokuje pouze agresivní reklamy. Navíc lze předpokládat, že během dvou let se už weby z větší části přizpůsobily – zobrazovat reklamu, kterou Chrome zablokuje, nemá smysl.

Starostové a Piráti na sněmovní půdě sondují, jestli by si mohli být prospěšní, nebo jestli naopak nechce jeden druhého „požrat“.

V tomto zemědělském inženýrovi z východu Čech, který byl zaměstnaný jako vedoucí živočišné výroby v JZD Zálší, by rozhodně na začátku devadesátých let nikdo nehledal politika, který bude posléze výrazně ovlivňovat dění v celé zemi. Řeč je o Josefu Luxovi, který by se dnes dožil 64 let.

Minulý týden perfektně ukázal, jak funguje Praha pod vedením pirátského primátora Zdeňka Hřiba. Nebo spíše jak nefunguje: zatímco se Hřib na svém Facebooku rozepsal o tom, jak chce přejmenovat Lítačku, začali se jeho koaliční partneři pídit, proč stále ještě nepodepsal rekonstrukci Staroměstské tržnice, která měla začít už loni na podzim. Obojí se navíc stalo v době, kdy v pražské koalici běží tzv. „dohodovací řízení“, což je oficiální název pro krizi.

Občanská demokratická strana půjde do letošních podzimních krajských voleb v Královéhradeckém kraji společně se Starosty a Východočechy. V rámci České republiky jde v letošním volebním roce o první písemně potvrzenou spolupráci tohoto typu. Při pohledu na současné celostátní volební preference, ale i výsledek posledních krajských voleb na podzim roku 2016 jde o svazek realistický, pragmatický, ale vlastně i nutný. Tedy pokud aktéři chtějí alespoň částečně překreslit politickou mapu v zemi. Otázkou je, zda obdobná „chuť a ochota jít do toho společně“ vznikne i v dalších krajích.

Nestačí vykřikovat „vyhrajeme“, když má strana poloviční či třetinové preference oproti ANO. Ideálně se jeví spojení návodu Pitharta a Prokopa.

Účast Zelených v rakouské vládní koalici je pro Českou republiku nebezpečná a představuje pro ni ohrožení. Rakouské agentuře APA to řekl bývalý český prezident Václav Klaus na okraj vídeňské konference com.sult. Česká republika podle něj nemá alternativu k jaderné energii, jejímiž odpůrci Zelení jsou. Klaus v rozhovoru rovněž varoval před „klimatickým alarmismem” a kritizoval postoj západní Evropy k Polsku a Maďarsku.

Dosavadní šéf kontrolního výboru středočeského kraje Ivo Šanc za hnutí STAN z vážných zdravotních důvodů končí. Nahradit jej měl kolega ze zastupitelského klubu Pavel Fojtík. Běžnou politickou výměnu ale zhatilo hnutí ANO, když spolu s hlasy sociálních demokratů a komunistů odmítlo Pavla Fojtíka zvolit předsedou výboru. Koalice má přitom ve výboru většinu.

Máme velmi slušnou šanci prosadit naše sliby, třeba 500 korun pro maminky k důchodu za každé vychované dítě. Vidím problém, který chci vyřešit, ať si volič vyhodnotí, kdo s tím přišel, tvrdí nově zvolený předseda KDU-ČSL Marian Jurečka. Je reálné zdvojnásobit náš volební výsledek, k velké předvolební koalici pravicových stran jsem skeptický, říká.

Spor o historickou Kralovu vilu odkrývá i složité politické poměry, které v pošumavském městečku panují.

Mírný favorit Marian Jurečka ztratil určitou část příznivců tím, že se postavil proti slovům lidoveckého předsedy Výborného o spolupráci s ODS.

Primátor Zdeněk Hřib ani tiskové oddělení magistrátu se k situaci nechtějí vyjadřovat. Odvolávají se na mlčenlivost.

Snaha opozice spojit síly a porazit Andreje Babiše v čele s dominantním hnutím ANO dostává trhliny. Strany STAN, TOP 09 nebo KDU-ČSL totiž požadují změnu voleb a zejména D‘Hondtova systému, který zvýhodňuje strany s velkým ziskem hlasů. Systém byl zaveden v době opoziční smlouvy, což vyčetl kandidát na předsedu lidovců Marian Jurečka občanským demokratům. ODS však jakékoliv změny v pravidlech voleb vylučují.

Horským letoviskem Harrachov otřásají už pár týdnů zásadní politické změny. Těsně před Vánoci odstoupilo odstoupilo šest zastupitelů za Starosty pro Liberecký kraj (SLK). Svůj odchod odůvodnili nenávistnou kampaní vůči starostce. Za „starosty“ zůstala jen jediná zastupitelka, která podpořila novou koalici Změny pro Harrachov a ANO 2011, ODS a SNK. Kvůli odchodu zastupitelů zanikla i městská rada. Starostou se stal bývalý příslušník komunistické vojenské kontrarozvědky.

Ani na druhý pokus výběrová komise pražského magistrátu nerozhodla o tom, kdo se stane ředitelem či ředitelkou úřadu. Na středečním jednání komise, kde zasedají politici ze všech subjektů v zastupitelstvu i úředníci, nedoporučila žádného z uchazečů. Bývalá primátorka Adriana Krnáčová (ANO) jako jedna z kandidátek tvrdí, že současná koalice v čele se Zdeňkem Hřibem (Piráti) se ji snaží z konkurzu „vyštípat“, protože by Hřib a spol. viděli exprimátorku na tomto vlivném postu neradi.

Každý hlas občanů by měl mít stejnou váhu a volba by se odehrála jen v jeden jediný den. Tak vypadají návrhy na změnu volebního systému, které budou řešit poslanci v letošním roce. Pořádání jednodenní volby má zatím podporu většiny stran i když naráží na dílčí problémy. Další změny odblokuje až rozhodnutí Ústavního soudu, které by do sněmovny mohlo dostat koalice více politických stran bez překonání procentních hranic.

Bývalý první místopředseda ČSSD Jiří Zimola v rozhovoru pro INFO.CZ detailně vysvětluje peripetie, které předcházely jeho rezignaci na post předsedy sociálních demokratů na jihu Čech minulý týden. Proč inicioval vznik hnutí Změna 2020 a jaký byl jeho plán pro krajské volby? A jak vůbec hodnotí vývoj ČSSD v posledních letech? Třeba Lánskou schůzku Zimola označuje za dávno zapomenutou. „Je to historie, která se účelově vytahuje, když je potřeba. Škoda pro ČSSD ale je, že se nikdo nepozastaví nad tím, jaký propad jsme od roku 2010 zaznamenali,“ říká.

Po prosincovém vypovězení koaliční smlouvy na Praze 1 byla stará vláda nahrazena novou, a to v netradiční formaci ODS, TOP 09 a ANO doplněná o seskupení My, co tady žijeme. A spolupráce stran s Babišovým hnutím nyní vyvolala řadu otázek, zda by podobné složení nepřipadalo v úvahu i na pražském magistrátu, který nezřídka funguje jako improvizované bojiště mezi primátorem Zdeňkem Hřibem (Piráti) a šéfem koaličního uskupení Spojené síly pro Prahu Jiřím Pospíšilem (TOP 09), který se nikdy ani netajil tím, že by hlavní město nejraději řídil sám. I on má ale nepřekročitelné podmínky.

Koalice na Praze 1 s Piráty a Zelenými se rozpadla. Novou koalici povede Petr Hejma ze STAN, který už zkušenost s řízením této městské části má.

Praha 1 má nového starostu, na bouřlivém jednání zastupitelstva se jím včera po odvolání Pavla Čižinského (Praha 1 Sobě) stal dosavadní první místostarosta Petr Hejma (STAN) z uskupení My, co tady žijeme (STAN, KDU-ČSL, Iniciativa občanů).

Koalice stran Praha Sobě, Piráti, Zelení pro jedničku a My, co tady žijeme na Praze 1 končí. Ke kormidlu jde ANO, ODS, TOP 09 a přeběhlíci. Na vyostřeném zastupitelstvu nechyběli antikomunisté ani vyhazovači z diskoték.

Většina zastupitelů Prahy 1 tvořená členy nové koalice My, co tady žijeme (STAN, KDU-ČSL, Iniciativa občanů), TOP 09, ODS a ANO odvolala dosavadního starostu Pavla Čižinského (Praha 1 Sobě) a další radní. Nyní se bude volit nová rada, na starostu je navržen dosavadní první místostarosta Petr Hejma (STAN). Strany nového vedení již podepsaly koaliční smlouvu. V 25členném zastupitelstvu mají těsnou většinu 13 hlasů.

Zálohované výživné bude stát vyplácet nanejvýš dva roky. Dostanou ho rodiče, kterým partner neposlal celé soudem stanovené výživné po čtyři měsíce. Maximálně půjde o 3000 korun měsíčně. Podmínkou bude podané trestní oznámení na neplacení výživného a návrh na exekuci. Na návrhu ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) se shodla vládní koalice.