Ladislav Miko

V soutěži Evropský strom roku pořádané Nadací Partnerství zvítězil polský Dub Fabrykant, následovaný Dračím dubem ze Slovenska a ukrajinskou Jabloní z města Krolevets. Česká hrušeň skončila na 11. místě z celkem 16 soutěžních zemí. Polsko vyhrálo v mezinárodní anketě již podruhé v řadě, kdy vloni získal titul Dub Dunin.

Asi 60 až 70 procent půd v Evropské unii není v dobré kondici a podléhá degradaci.Podle zemědělců, kteří se sešli na konferenci Živá krajina pořádané společností Carboneg, může být cestou k obnově regenerativní zemědělství.

Malý chápan středoamerický se narodil v září, čtyři měsíce byl beze jména. To se změnilo v sobotu, kdy se jeho kmotrem a adoptivním rodičem stal zmocněnec Vlády ČR pro vyjednávání o ochraně biodiverzity Ladislav Miko.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) očekává, že švédské předsednictví v Radě Evropské unie se bude nadále věnovat ekologickým tématům, mimo jiné i návrhu nové legislativy na ochranu půdy. Z pozice předchozího předsedajícího státu chce Česká republika Švédsko aktivně podporovat, uvedl pověřenec vlády pro mezinárodní vyjednávání v biodiverzitě Ladislav Miko.

Dohoda je na světě a myslím že vyjednaný obsah je opravdu ambiciózní a dobrý.

V Česku a dalších státech EU už by nemělo jít koupit třeba maso a kávu, pokud při jejich produkci došlo k ničení deštných pralesů. Na první pohled jde o historickou dohodu, ke které za českého předsednictví dospěly unijní země a jejich zástupci v Bruselu. Cílem je bránit vypalování a kácení lesů, které mají zásadní význam v boji se změnou klimatu. Jenže mezi domorodci, kteří patří k primárním ochráncům přírody, vyjednaný zákon nadšení nevzbuzuje.

Podle vědců dnes druhy vymírají až stokrát rychleji, než jak bylo běžné v posledních deseti milionech let.

Lidstvo svou činností ničí přírodu, na které je závislé. A nejde jen o notoricky známé amazonské pralesy. V oblastech s intenzivním zemědělstvím včetně Česka radikálně klesá počet hmyzu i druhová rozmanitosti. Hmyz je přitom klíčový pro opylování rostlin, a tedy i produkci jídla. V kanadském Montrealu ve středu začíná konference OSN, jejímž cílem je ochránit biodiversitu a udržet při životě ekosystémy, které nám zajišťují jídlo, pitnou vodu nebo přírodní léčiva.

Dnes se země světa schází v kanadském Montrealu, aby se pokusily zastavit mizení živočichů a rostlin z volné přírody. Příležitostí k tomu je konference Úmluvy o biologické rozmanitosti, která se koná 7. – 19. 12. 2022. Jejím cílem je přijmout závazky k ochraně přírody podobně, jako se to stalo u ochrany klimatu na konferenci v Paříži. Pokud bude jednání úspěšné, mohlo by světu přinést naději, že se budeme moci dále spolehnout na fungující přírodu a zároveň se lépe vypořádáme s klimatickou změnou. O konferenci mluvil na setkání s novináři Ladislav Miko, poradce ministra životního prostředí a vládní zmocněnec pro vyjednávání v oblasti biodiverzity.

Konference v Panamě dojednala zpřísnění ochrany více než 500 ohrožených druhů, lépe chráněni budou i žraloci a tropické dřeviny. Shodly se na tom signatářské země Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES). I díky českému předsednictví EU se podařilo zabránit znovunastartování obchodu se slonovinou nebo rohy nosorožců, uvedlo české ministerstvo životního prostředí.

České předsednictví má na kontě první velký vyjednavačský úspěch v klimatické politice EU. Dohodlo finální podobu postupného ukončení prodeje nových aut se spalovacími motory po roce 2035. „V Česku se to často překládá, jako že odteď už budou jenom elektromobily a nic jiného. Tak tak to ale není,“ upozorňuje v nové epizodě Bruselských chlebíčků poradce ministryně životního prostředí Ladislav Miko. Dá se očekávat, že elektromobily postupně výrazně zlevní, předpovídá.

Najít kompromis k unijnímu mandátu pro listopadovou konferenci OSN o změně klimatu (COP 27) v Egyptě a prosincovou konferenci o biodiverzitě v Montrealu patří k hlavním úkolům neformálního zasedání ministrů životního prostředí EU, které se ve středu a ve čtvrtek uskuteční v Praze. Čeští zástupci chtějí v debatách klást důraz na propojení diskusí o ochraně klimatu a biodiverzitě. Na setkání s médii v Praze to řekli Jan Dusík a Ladislav Miko, kteří jsou zmocněnci pro jednání o životním prostředí v období českého předsednictví Radě EU. Na konferenci se také bude jednat o pomoci Ukrajině s dopady války na životní prostředí. Dusík je náměstkem ministryně životního prostředí Anny Hubáčkové (KDU-ČSL), Miko působí jako její poradce.

Česko by po válce mohlo Ukrajině pomoci s obnovou zásobování pitnou vodou, řešením kvality vod či s dekontaminací půd. Na tiskové konferenci po dnešním prvním dni zasedání ministrů životního prostředí zemí EU v Praze to řekla ministryně Anna Hubáčková (za KDU-ČSL). Členové vlád jednotlivých států podle ní dnes přispěli do diskuse tím, co mohou nabídnout už během konfliktu s Ruskem a jak se mohou zapojit po válce při likvidaci škod, obnově ekosystémů a biodiverzity. Jednání se zúčastnil i ukrajinský ministr životního prostředí Ruslan Strilec.

Česko se 1. července podruhé ujme předsednictví v Radě Evropské unie. Jak si s ním tentokrát poradí, bude záviset na politicích, diplomatech a úřednících v Praze a Bruselu. Někdo má reprezentovat navenek, jiní odvedou méně viditelnou, ale o to důležitější práci v zákulisí. Podstatné bude také získat spojence na vlivných místech v evropských institucích a klíčových metropolích. Server iROZHLAS.cz proto přináší výběr 24 významných postav.

Jak zajistit dostatek plynu na příští zimu? Co se Maďarsku podařilo vyškrtnout ze šestého balíku unijních sankcí proti Rusku? Měl by Národní park Křivoklátsko vzniknout i přes odpor tamních starostů? A proč je vhodné mluvit více o hrdinství a o hrdinech?

Stav půdní biodiverzity v české krajině je vinou intenzivní zemědělské produkce velmi špatný. Půda ztratila kvůli velkému omezení vstupu organické hmoty do zeminy schopnost zadržovat vodu a živiny. Na konferenci Fórum pro budoucnost zemědělství a lesnictví to řekl bývalý ministr životního prostředí, biolog a nynější poradce na ministerstvu životního prostředí Ladislav Miko. Česko si podle něj nemůže dovolit pokračovat v péči o krajinu beze změny přístupu.

Stav půdní biodiverzity v české krajině je vinou intenzivní zemědělské produkce velmi špatný. Půda ztratila kvůli velkému omezení vstupu organické hmoty do zeminy schopnost zadržovat vodu a živiny. Na konferenci Fórum pro budoucnost zemědělství a lesnictví to řekl bývalý ministr životního prostředí, biolog a nynější poradce na ministerstvu životního prostředí Ladislav Miko. Česko si podle něj nemůže dovolit pokračovat v péči o krajinu beze změny přístupu.

Poradcem ministryně životního prostředí Anny Hubáčkové (KDU-ČSL) se stal bývalý ministr životního prostředí Ladislav Miko. Hubáčková to dnes uvedla na twitteru. Miko má být poradcem pro vyjednávání v agendě spjaté s Evropskou unií, včetně Zelené dohody pro Evropu. Zástupci ministerstva životního prostředí (MŽP) dnes také ČTK sdělili, že novou politickou náměstkyní ministryně se stala expertka na ochranu životního prostředí Eva Volfová. Nahradila Simeonu Zikmundovou, která je nyní náměstkyní pro řízení sekce ochrany životního prostředí. Že bude Zikmundová politickou náměstkyní jen dočasně, MŽP uvedlo už dříve.

Bývalý ministr životního prostředí Libor Ambrozek (KDU-ČSL) bude jedním poradců ministryně životního prostředí Anny Hubáčkové (KDU-ČSL). Novinářům to dnes za ministerstvo životního prostředí (MŽP) potvrdila Dominika Pospíšilová. To, že by měl být Ambrozek šéfem poradců, v úterý uvedl server Lidovky.cz. Pospíšilová naopak nepotvrdila další informaci webu, podle níž má ministryni radit i další exministr životního prostředí Ladislav Miko.

Města Frýdek-Místek a Bielsko-Biała se rozhodla podpořit slovenskou Žilinu v rámci její kandidatury na titul Evropské hlavní město kultury 2026. Města společně vytvořila řadu projektů, které měly jít zisku titulu naproti. Komise ale nakonec vybrala město Trenčín.

Přírodovědec, odborník na ochranu životního prostředí a někdejší ministr životního prostředí ve Fischerově vládě. Svého času nejvýše postavený Čech v Bruselu v současnosti šéfuje Zastoupení Evropské komise na Slovensku a na svém portálu Dobrefondy.eu ukazuje lidem, co všechno v jejich okolí vzniklo díky Unii a evropským penězům. „Lidé mají o fungování Unie stále dost zvláštní představu,“ říká Laco Miko.

Hlavní cenu na mezinárodním festivalu Ekofilm v Brně dnes získal polský snímek Velryba z Lorina režiséra Macieje Cuskeho.

Nebezpečné přetahování o přežití v až fantaskní krajině plné stop po lovu velryb, ale i naděje na záchranu téměř vyhynulého ptáka nebo naděje, kterou lidem dává semknutí se v ohrožující situaci. To jsou témata soutěžních snímků, které na letošním 47. ročníku EKOFILM získaly některé z ocenění. Hlavní cenu ministra životního prostředí Richarda Brabce získal polský snímek Velryba z Lorina režiséra Macieje Cuskeho. Film bez zbytečných slov nabízí zamyšlení, kdo ve střetu dvou mizejících světů má právo zabíjet: lovící člověk nebo lovená velryba.

47. ročník EKOFILMu, mezinárodního filmového festivalu s tematikou životního prostředí, vyhlásil držitele cen. Porotu zaujaly snímky zaměřené na boj o přežití, záchranu téměř vyhynulého ptáka nebo na lidi, kteří neztrácejí naději a dokážou se v ohrožující situaci semknout.

Komise má mít devět členů, každý z poslaneckých klubů bude moci navrhnout jednoho člena.

Tři německé černouhelné elektrárny z celkových jedenácti, které byly úspěšné ve vůbec první aukci na kompenzaci za jejich odstavení podle německého odklonu od uhlí, byly označeny jako nezbytné pro provoz německé elektrizační soustavy. Provozovatelé německé přenosové soustavy tak požadují, aby tyto zdroje zůstaly v pohotovostním režimu, namísto toho, aby byly v létě finálně odstaveny, uvádí německý síťový regulátor BNetzA.

Nominace na jubilejní 25. ročník environmentální Ceny Josefa Vavrouška začínají v pondělí 15. února. Hledání pokračovatelů odkazu prvního polistopadového ministra životního prostředí, ekologického vizionáře a myslitele odstartuje v 15 hodin online debatou. O mladých a klimatu bude s loňskými laureáty a vítězi ceny za environmentální publicistiku Ekopublika debatovat Lucie Smolkové a Ladislav Miko. Novinkou půlkulatin ceny je nové speciální ocenění za komunikaci. Nominovat osobnosti bude možné dva měsíce na www.cenajosefavavrouska.cz. Informuje o tom pořádající Nadace Partnerství.

Šumava, Delta Odry, Karpaty na pomezí Slovenska, Polska a Ukrajiny, ale i Apeniny ve střední Itálii nebo území na hranicích Portugalska a Španělska, to jsou překvapivá území „evropské divočiny“. Míst, jejíž ochrana už je nyní i cílem EU.

Pět bývalých ministrů životního prostředí Bedřich Moldan, Libor Ambrozek, Martin Bursík, Jan Dusík a Ladislav Miko v polovině listopadu vyzvalo, aby Česko skončilo s využíváním uhlí coby energetické suroviny už v roce 2030, tedy ještě o tři roky dříve, než byl nejambicióznější termín Uhelné komise. Nebylo to ale nic platné. Komise doporučila ukončit „dobu uhelnou“ až v roce 2038. Současný ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) navrhoval termín 2033. Nejzazší zvažovanou variantou byl rok 2043.

Vlastníkům půdy pomůže v boji proti erozi nový web Propudu.cz, poradí jim s hospodařením. Každoročně kvůli špatnému hospodaření zmizí z českých polí v důsledku vodní eroze 21 milionů tun ornice, uvedla Nadace Partnerství, která za webem stojí.

Několik bývalých ministrů životního prostředí zaslalo nynějšímu šéfovi resortu Richardu Brabcovi (ANO) dopis požadující co nejrychlejší konec využívání uhlí. Exministři chtějí, aby se Brabec při jednání uhelné komise zasadil o přijetí termínu konce uhlí v roce 2033. O dopisu informoval geochemik a ekolog Bedřich Moldan, který vedl resort jako první porevoluční ministr. Moldan ČTK řekl, že dopis není otevřený. Kromě Moldana jsou signatáři Martin Bursík, Libor Ambrozek, Jan Dusík a Ladislav Miko. Vyjádření ministerstva ČTK shání.

Návrh společné zemědělské politiky ze strany Evropské komise sledoval soulad s mnoha dokumenty a cíli EU: se strategickými cíli v rámci Zelené dohody pro Evropu (která je velmi ambiciózní), se strategií Od zemědělce ke spotřebiteli (Farm to Fork) a se strategií na ochranu a podporu biodiverzity. Byl v něm rovněž kladený důraz na řešení klimatických cílů.

Hlavní cenu na mezinárodním festivalu Ekofilm v Brně dnes získal ruský snímek režisérů Dmitrije Špilenoka a Vladislava Grišina s názvem „Losos nerka. Červená ryba“. Zachycuje křehkou rovnováhu přírodních ekosystémů.

Víte, že kořeny rostlin a mikroby spolu obchodují? Jak nevyschnout? Kdo by měl být hybatelem komplexní obnovy krajiny? Přinášíme šest tipů na dokumenty, přednášky nebo on-line kurz o klimatických změnách, které stojí za to vidět. To vše v podání českých ekologů, klimatologů a dokumentaristů.

V Číně nebo v Evropě je od karantény lepší vzduch, ukazují data z NASA. Půjde jen o krátkodobý efekt, říká někdejší ministr pro životní prostředí a ekolog, který je v současnosti vedoucím zastoupení EK na Slovensku Ladislav Miko.

Změny klimatu v České republice stále více ovlivňují vývoj krajiny. Pět extrémně suchých let v řadě, které se začaly projevovat od roku 2015, se podepsalo na stavu volné přírody i zemědělských pastvin.

Intenzivní zemědělství je vnímáno jako příčina mnoha ekologických problémů naší krajiny: ztráty schopnosti zadržovat vodu, úbytku hmyzu a ptáků, přehřívání krajiny které zesiluje sucho. Zároveň ale zemědělskou produkci potřebujeme, abychom nakrmili populaci. Je to opravdu tak? Potřebujeme intenzivní zemědělství? O tom, jak s půdou hospodařit tak, abychom ji uchovali úrodnou a zdravou, jsme si povídali s biologem Ladislavem Mikem.