Lesy ČR

Krátce po čtvrté hodině ranní byl na tísňovou linku ohlášen požár lesního porostu na kopci Skalka, v katastru obce Košařiska na Frýdecko-Místecku. Vzhledem k silnému větru bylo na místo vysláno ...

Lesy ČR opravují lesní cestu Opálenská a navazující svážnice v lesním komplexu Opálensko nedaleko přírodní rezervace Stvořidla, v katastrálních územích Leštinka u Světlé nad Sázavou a Vilémovice u Ledče nad Sázavou (úsek mezi body 49.673690, 15.328856 a 49.677579, 15.321924). Rekonstrukci dokončí v prosinci. Součástí akce je také obnova související technické vybavenosti komunikací, která spolu s rekonstrukcí zlepší přístup do okolních lesních porostů.Celou zprávu najdete zde....

Závěrečný čtvrtý terénní workshop česko-slovenského projektu LESYpreKLÍMU se uskutečnil 25. a 26. června na slovenské Lesní správě Duchonka. Účastníci viděli terénní opatření, která pomáhají připravit lesy na klimatickou změnu. Na úspěšném završení projektu se podílely Lesy ČR s partnerským státním podnikem ze Slovenska a Českou zemědělskou univerzitou v Praze. Společně vytvořily strategii adaptace lesů západních Karpat na měnící se klima, provedli vodohospodářská a pěstební opatření a založili demonstrační plochy, na nichž se dají změny sledovat. Celý článek najdete zde.

Ani velké sucho před 11 lety nezpůsobilo v našich lesích tolik problémů jako to letošní. Přibylo totiž mnohem víc požárů, některé listnáče už navíc začaly opadávat a ani stromy s hlubokými kořeny nemají dostatek vláhy. Přírůstky dřevní hmoty jsou prý minimální a lesníci se navíc obávají kůrovce. Ani zalesněné plochy už nedokážou vláhu udržet. Sucho ničí nejen stromy s kořeny pod povrchem, ale i ty, jejichž kořenový systém sahá hluboko do země, duby, javory nebo borovice. „Dřeviny se nedostávají k živinám a současně se nemohou chladit,“ konstatoval Ladislav Půlpán z ze státního podniku Lesy ČR. Celý článek najdete zde.

Lesy ČR od 10. srpna do 30. září 2026 opravují povrch vozovky na Naučné stezce Krušná hora – Hudlický vrch na území Lesní správy Křivoklát.Z důvodu stavebních prací bude stezka od 11. do 21. srpna 2026 zcela uzavřena, a to i pro cyklisty. Vstup do uzavřeného úseku není z bezpečnostních důvodů možný, hrozí zde nebezpečí úrazu.Celou zprávu najdete zde....

Rozsáhlou údržbu Bubovického, Voldušského a Podlužského potoka v Plzeňském a Středočeském kraji dokončily za 1,8 milionů korun Lesy České republiky. Voda se tak snadno nevylije ze břehů a neohrozí okolní obce. „Nechali jsme odstranit sedimenty, splaveniny a náletové dřeviny, koryta jsme opravili a ze břehů odstranili náletové dřeviny. Zvyšujeme tak bezpečnost a minimalizujeme riziko škod při přívalových srážkách nebo povodních,“ řekl Tomáš Rau, vedoucí Správy toků pro povodí Berounky z Lesů ČR. Celou zprávu najdete zde.

Pozor v lokalitě Paraplíčko! Naučná stezka je uzavřena kvůli hrozícímu pádu stromu.

Rozhovor s Ing. Janem Kopáčkem, vedoucím Městských lesů Český Brod, o významu dřevoprodukční, vodohospodářské, rekreační a vzdělávací funkce městského lesa, dalším směřování a aktuálních výzvách při správě majetku, doplněný pohledem Mgr. Aleny Kunclové, vedoucí Ekocentra Vrátkov. Lesní majetek města Český Brod představuje přibližně 820 hektarů pozemků určených k plnění funkcí lesa. Jedná se o souvislý lesní komplex lesa v údolí řeky Šembery na katastrech čtyř jiných obcí. Součástí správy je areál hájovny ve Vrátkově s ekocentrem a provozem na výrobu palivového dříví. Celý článek najdete zde.

Nově vysazené duby zimní v aleji u hradu Pernštejna na hranici Jihomoravského kraje a Vysočiny (https://mapy.com/s/pofodofuma) dostaly druhou letošní zálivku. Důvodem jsou vysoké teploty a minimum srážek, které jsou pro mladé stromky v prvním roce po výsadbě zvlášť náročné.Celý článek najdete zde....

Nový železobetonový most přes Merboltický potok v katastrálním území Žandov na hranicích Libereckého a Ústeckého kraje (GPS: 50.7048108N, 14.3676637E) postavily za šest milionů korun Lesy ČR. Nahradil původní, který se před téměř čtyřmi lety propadl a nezbylo nic jiného než ho odstranit. „Byla to jediná přístupová cesta ze státní komunikace do lesů, ve kterých hospodaříme. Dočasně jsme tedy využívali soukromé pozemky a louky. Nový most ale kromě nás určitě ocení i kolaři, protože tam vede značená cyklotrasa,“ řekl Miroslav Švihlík, tamější lesní správce. Celý článek najdete zde.

Ještě před pár lety tu byl souvislý smrkový les. Dnes mezi mladými stromky prorůstá maliník a bříza. Na Žďársku vzniká nový typ lesa – pestřejší, ale také dražší a složitější na obnovu.

Když jsme přemýšleli nad výlety během našeho pobytu v Jeseníkách, vzpomněl jsem si na stezku k Velkému mechovému jezírku v Rejvízu a tak jsme sem vzali i naše děti. Rejvíz nás jednoznačně nezklamal.

Přijďte se seznámit s projektem Aktivní management lesa a podívat se přímo do terénu na ukázkové plochy.Čeká vás představení projektu, odborný přednáškový blok, promítání videa i komentovaná exkurze s odborníky. Akce je určena vlastníkům lesů, lesním hospodářům i všem zájemcům o moderní a udržitelné lesnictví.Více informací najdete zde....

Obnova lesů po kůrovcové kalamitě není jen otázkou výsadby nových stromů, ale také dlouhodobé péče o jejich růst. Právě na tuto péči se zaměřil další ročník Týdnů pro krajinu Hnutí DUHA ve spolupráci s Lesy České republiky v okolí Města Albrechtice. Dobrovolníci a dobrovolnice při něm pomáhali při obnově druhově i strukturně pestrých lesů. Ve dnech 11.–18. července 2026 se dobrovolníci a dobrovolnice zapojili do praktických činností v postkalamitních lesích Lesní správy Jeseník. Pečovali o výsadby ovocných dřevin, podporovali přirozené zmlazení jedle, odstraňovali a opravovali staré oplůtky, likvidovali invazivní netýkavku žláznatou a janovec metlatý a pomáhali s opatřeními zlepšující podmínky vzniku nové generace druhově pestřejších a odolnějších lesů. Celý článek najdete zde.

Dlouhodobý monitoring a ochrana vzácných ptačích druhů spojuje lesníky z rumburské správy Lesů ČR s místními ornitology. Mláďata včelojeda lesního okroužkovali v pondělí 3. srpna. „Propojujeme lesnické hospodaření s ochranou přírody, což je ideální pro zachování mnoha živočišných druhů v českých lesích. I díky úzké spolupráci s odborníky se tu podařilo včelojedům vyvést už druhou generaci,“ řekl zástupce lesního správce Jakub Šulák. Kroužkování přihlíželo i několik dětí, které si vyslechly vyprávění o způsobu života i významu tohoto dravce z čeledi jestřábovitých, ale taky třeba o sledované podzimní migraci loňského páru včelojedů do Afriky a jejich letošním jarním návratu zpět. Celou zprávu najdete zde.

Lesy ČR se aktivně podílejí na přípravě lesní pedagogiky v rámci výstavy Země živitelka 2026, která se uskuteční od 20. do 25. srpna na Výstavišti v Českých Budějovicích. Hlavním organizátorem programu je Národní lesnický institut.Na tradičním místě u Rybářské bašty, na venkovní ploše č. 117 (48.9796719N, 14.4597297E) poblíž hlavního vstupu do areálu, nabídne lesní pedagogika několik tematických stanovišť pro malé i velké návštěvníky.Celou zprávu najdete zde....

Zprávy z Děčína a okolí

Přibližně stovka zvířecích hrobů vznikla během třiceti let v lese na okraji Turnova. Správce pozemků pietní místo dosud toleroval, kvůli jeho rozšiřování ale nařídil odstranit vše, co se nachází na povrchu. Ostatky zvířat mohou v zemi zůstat. Lhůtu stanovil do konce listopadu.

Lesy České republiky, s. p., Lesní správa Ještěd, se sídlem Sokolská 1383/37, 460 01 Liberec I, žádá majitele pietních míst na lesním pozemku na Vesecku o odstranění veškerých drobných upomínkových předmětů, náhrobků, svíček a provedených úprav místa, a to do 30. listopadu 2026! Tento lesní pozemek není určen pro pohřbívání domácích zvířat a současný stav

Cigaretový nedopalek, ale i běžný turistický vařič dokáže v těchto extrémně horkých dnech způsobit mnohamilionové škody. Stačí dokonce jen několik vteřin. Suchou trávu nebo jehličí v lese zapálí plamen vařiče, ale i teplo sálající pod ním. To většina lidí netuší. Padesát hektarů státních lesů letos poškodily požáry. Škodu vyčíslily Lesy ČR na patnáct milionů korun. Hořelo například ve Skřinářově, Třebětíně, Třešti, Jestřebí u České Lípy, Žďáru, Šašovicích, Andělské Hoře u Chrastavy, Mušově a na mnoha dalších místech. Na Morávce v Beskydech oheň poškodil 2,17 hektarů a způsobil škodu přesahující 1,6 milionů korun. V Doubravici nad Svitavou zasáhl téměř pět hektarů lesa, škoda je vyčíslená na jeden a půl milionu korun. Celou zprávu najdete zde.

Vrátit kdysi uměle upraveným korytům toků přírodní charakter, zlepšit jejich schopnost zadržovat vodu a podpořit biodiverzitu bylo cílem několika jihočeských revitalizací. Týkaly se Dubenského a Borového potoka na Českobudějovicku, Křížového potoka a jeho přítoků na Šumavě i přítoků Chlumského potoka v chráněné krajinné oblasti Blanský les.

Vír (Žďársko) - U zříceniny hradu Pyšolec u Víru na Žďársku hasiči napustili vodou historickou hradní cisternu. Poslouží při stavebních pracích na opravě památky, řekl ČTK vírský starosta Ladislav Stalmach (nestraník).

Cigaretový nedopalek, ale i běžný turistický vařič dokáže v těchto extrémně horkých dnech způsobit mnohamilionové škody. Stačí dokonce jen několik vteřin. Suchou trávu nebo jehličí v lese zapálí plamen vařiče, ale i teplo sálající pod ním. To většina lidí netuší.

Během května a července uspořádali lesní pedagogové z Lesní správy Stříbro několik akcí pro děti z mateřských škol v Mířkově, Mezholezech, Staňkově a Kladrubech i pro účastníky letního tábora společnosti CANPACK. V Sedmihoří se děti prostřednictvím her a praktických ukázek seznamovaly s životem v lese, poznávaly lesní zvěř, stopy zvířat i práci lesníků. Nechyběla výsadba stromků, tvoření z přírodních materiálů ani oblíbená ukázka dravců. V Kladrubech se malí návštěvníci učili orientovat v mapě, vydali se po stopách divokého prasete a poznávali les pod vedením revírníka Martina Tůmy. Celou zprávu najdete zde.

Kvůli dlouhodobému suchu a vysokým teplotám dramaticky narůstá počet případů požárů polí, trávy i lesů. Jeden z posledních vypukl na Tachovsku, kde plameny zachvátily pole a kvůli silnému větru se rychle šířily k přilehlému lesu. Hasiči zastavili plameny doslova pár metrů před prvními stromy.

Byl generálním ředitelem největšího lesního podniku v zemi, státních Lesů ČR, když na ně plnou silou udeřila kůrovcová kalamita. Danielu Szórádovi pak mnozí experti vyčítali její podcenění. Jeho postoje během kalamity dokonce šetřila policie. Obvinění, že šel na ruku externím těžařským firmám, však podle žalobce neobstálo. A bez obvinění skončilo šetření Szórádova možného podílu na nezvládnutí pohromy. U soudu však přece jen skončil kvůli údajnému nedodržení konkurenční doložky. V roce 2023 byl ale definitivně zproštěn viny. Lesnický manažer se poté v roli ekonomického ředitele do státní firmy vrátil, aby se po čase na vlastní žádost stal šéfem jihomoravského oblastního ředitelství ve Zlíně. Nyní ho ale staronový ředitel Lesů ČR Josef Vojáček, který usedl do funkce za obou vlád Andreje Babiše (ANO), odvolal. Celý článek najdete zde.

Správci Krkonošského národního parku vyzývají návštěvníky Krkonoš, aby ihned hlásili jakýkoli zárodek možného požáru. Varovali také před zapalováním svíček u pomníků či božích muk nebo před používáním přenosných vařičů v přírodě. Riziko vzniku požárů v příštích dnech poroste, řekl dnes ČTK mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Podle meteorologů přichází další vlna veder, od čtvrtka se budou teploty blížit 40 stupňům Celsia. Teplo bude i na horách, pršet nemá. „Riziko vzniku požáru bude stoupat nejenom v lesích, ale i na loukách či třeba na smilkových trávnících krkonošské tundry. Se vší vážností apeluji na všechny, aby se chovali zodpovědně a dodržovali pravidla. Také naši strážci a lesníci v terénu v současné době věnují větší pozornost požárním rizikům,“ řekl ČTK Drahný. Uvedené zákazy pramení jak z lesního zákona, tak ze zákona o ochraně přírody a krajiny. V nich je například uvedeno, že platí zákaz kouření v lese, rozdělávání nebo udržování otevřeného ohně v lese či ve vzdálenosti do 50 metrů od okraje lesa, rozdělávání a udržování otevřeného ohně ve volné přírodě, táboření v lese nebo ve volné přírodě mimo vyhrazená místa. Informace o požárech mohou turisté volat přímo hasičům na telefonní linku 150 nebo linku integrovaného záchranného systému 112, případně na pohotovostní telefonní číslo Správy KRNAP 737 211 113. Strážci parku letos zatím nezaznamenali žádné nedohašené ohniště v přírodě. Správa KRNAP má nastavené pro případ požáru předem dané postupy, vypracované krizové plány, konají se cvičení s hasiči. Hasiči mají v Krkonoších najeté přístupové lesní cesty, které jsou často dost široké i pro hasičské cisterny a v případě nutnosti se lze po nich přiblížit až do srdce národního parku. Krkonoše jsou navíc svým charakterem a specifiky podle zástupců KRNAP lépe připravené vzdorovat možným plošných požárům. Podle nich je nepravděpodobné, že by v Krkonoších nastala podobná situace jako před čtyřmi lety v Českém Švýcarsku, kdy okolí Hřenska na Děčínsku zasáhl rozsáhlý požár. Oheň se tehdy v období extrémního sucha rozšířil na plochu přes 1000 hektarů. „Krkonoše jsou vlhčí, vodnatější než vysušené pískovcové skály, kde jsou dopady sucha citelnější. Svoji roli hrají také odlišné typy lesů v obou oblastech, ale i dostupnost hor,“ řekl ČTK Drahný. Rozsáhlé požáry v Krkonoších nejsou časté, poslední zasáhl roku 2018 Labskou louku na hřebenech na ploše asi 30 hektarů. Příčinou byl zřejmě lidsky faktor. Krkonoše jsou unikátní mozaikou horských ekosystémů a pro svou podobu se Skandinávií jsou označované jako ostrov tundry uprostřed Evropy. Svahy hor pokrývají horské lesy a louky, horní partie hřebenů porůstá borovice kleč, alpínské trávníky a rašelinná společenstva. Vrchlabí 28. července

Lesy České republiky apelují na majitele domácích mazlíčků, aby do konce listopadu 2026 odstranili pietní předměty z lesního pozemku na Vesecku v Turnově. Místo sloužilo jako neoficiální zvířecí hřbitov, což zakazuje lesní zákon. Pokud k nápravě nedojde, budou zbylá pietní místa Lesy ČR zlikvidována.

Bezmála tříkilometrový úsek lesní cesty Bohuslávka propojující východní část Ždánického lesa s obcemi Lovčice a Haluzice opraví do konce srpna Lesy ČR. Při zvýšené opatrnosti zůstává cesta průjezdná a průchozí i během stavby, ale od 29. července do 5. srpna se na týden zcela uzavře od Haluzického polesí do Lovčic. Cyklisté se mohou vydat po náhradní trase údolím po štěrkové lesní cestě zvané Nenkůvková.Celou zprávu najdete zde....

Dvě lesní cesty využívané lesníky i návštěvníky Moravského krasu opravily na Blanensku v katastru Kuničky Lesy ČR. Tak zvaná Burianka (https://mapy.com/s/nuforocezo) propojuje cyklotrasy č. 5117 a 5203. „Na bezmála dvoukilometrovém úseku jsme vyčistili a opravili podélné i příčné odvodnění a povrch ze štěrkodrtě. Nové jsou svodnice,“ řekl lesní správce z Černé Hory Štěpán Pospíšil.Celou zprávu najdete zde....

Časopis najdete zde....

Dvě lesní cesty v Moravském krasu na Blanensku prošly opravou. Lesy České republiky je obnovily v katastru obce Kuničky, přičemž obě trasy slouží nejen…

Od konce července asi do poloviny srpna se bude zpracovávat dříví v lese “Nad Nádražím“ (GPS: 50.2197872N, 13.7090164E) podél naučné stezky a žlutě značené turistické trasy směrem ke Kounovským kamenným řadám na Lounsku (GPS: 50.2257050N, 13.6948381E) – Kounovské kamenné řady. Proč vznikly a k čemu sloužily? – Rakovnický deník. „V místě potkáte techniku, po stezce se bude odvážet dříví. Žádáme návštěvníky, aby se vydali jinudy a nevstupovali kvůli bezpečnosti tam, kde se těží,“ řekl revírník žatecké Lesní správy David Schuller. Celý článek najdete zde.

Hasiči během dneška dohasili požár pěti hektarů lesa v kopci u Velhartic na Klatovsku. Hořet začalo v sobotu kolem 16:00. Škoda bude kolem milionu korun, řekl dnes ČTK velitel zásahu Aleš Bucifal. Příčina vzniku ohně zatím není známá. Na Klatovsku, kde jsou největší plochy lesů v Plzeňském kraji, jde podle něj o největší letošní požár lesního porostu rozsahem i nasazením sil. „Je to ukončené, už jsme odjeli. Hlídá to jen místní jednotka a zítra se to předává Lesům ČR,“ uvedl v 18:00 Bucifal. „Třetí stupeň požárního poplachu byl ukončený kolem půlnoci,“ uvedl už dříve velitel zásahu. Hasiči během dneška hledali skrytá ohniska, dohašovali a rozkopávali terén a prolévali jej vodou. Kořeny borovic i smrků jsou shořelé na celé ploše a kmeny jsou poškozené. „Lesních požárů na Klatovsku bylo letos spousta, ale tenhle je rozsahově i co se týče sil a prostředků největší,“ uvedl Bucifal. Navíc je ve Velharticích pro hasiče velmi nebezpečný terén. Kopec je strmý a hrozily pády. Klatovští hasiči ještě v sobotu od 14:00 zasahovali u menšího požáru v Opolenci, části Kašperských Hor, kde jich bylo přes 20. „Tam to byla plocha zhruba 50 krát 50 metrů. Zlikvidovali jsme to do hodiny a předali majiteli,“ dodal velitel. Velhartice 26. července

Zřícenina hradu Pyšolec u Víru na Žďársku prochází finální fází záchranných prací, které po desítkách let zabezpečují nebezpečné torzo věže. Unikátní oprava za miliony korun zapojila kromě odborníků a dotací také místní sportovce a turisty, kteří pomáhali vynášet stavební materiál do strmého kopce.

Regionální zprávy o všem, co se v lese šustne, nově najdete v mobilní aplikaci Klub nového lesa. Stačí si ji zdarma stáhnout a dostanete hned tipy na výlety, informace o chystaných vycházkách s lesníky nebo uzavírkách cest kvůli lesnickým pracím. To vše z kraje, který si sami označíte. O tomhle prázdninovém dárku Lesů ČR veřejnosti si v letním podcastu Uchem v mechu povídala Tereza s mluvčí podniku Evou Jouklovou. Podcast najdete zde.

Přestože to už legislativa umožňuje, v Česku zatím žádné větrné elektrárny v lesích neuvidíte. První takový lesní větrný park měl být mezi Chotěboří a Přibyslaví. Šlo o pilotní projekt energetické společnosti ČEZ a Lesů ČR. Analýza výskytu chráněných druhů rostlin a zvířat ale v tomto případě ukázala, že vytipovaná lokalita není vhodná. Tento konkrétní projekt tedy skončil. HN zjišťovaly, proč se větrníky do českých lesů zatím nedostaly a co jejich výstavbu brzdí. Celý článek najdete zde.

Vír (Žďársko) - Na zřícenině hradu Pyšolec u Víru na Žďársku dokončují odborníci zajištění torza věže. Desítky let ohrožovalo návštěvníky, kterých není málo, řekl ČTK vírský starosta Ladislav Stalmach (nestraník). Obec převzala památku před pěti lety od Lesů ČR, záchranné práce dělá s pomocí dotací. Vynášet do kopce materiál na opravy pomáhají i návštěvníci.

Rádi byste s rodinou vyrazili na letní sobotní výlet do hor? Přijeďte 8. srpna 2026 od 10 do 18 hodin na Červenohorské sedlo v Jeseníkách. Na místě budou nafukovací atrakce, soutěže, ukázky záchranných složek ČR, ale taky naši lesní pedagogové. Tak brzy na viděnou!Více informací najdete zde....

Milovníky cyklistiky i pěších výletů potěší novinka v České Kanadě. Lesy ČR dokončily obnovu pěti lesních cest na Jindřichohradecku, které pokrývá nový asfalt. Podívejte se, kam můžete vyrazit na příští výlet.

Je rozhodnuto: podnik Lesy ČR by do roku 2034 měl v Hradci Králové dokončit největší administrativní dřevostavbu v České republice. Ještě v dubnu nebylo jasno, státní společnost zvažovala rekonstrukci stávající budovy ředitelství na Novém Hradci. Po nedávné návštěvě premiéra Andreje Babiše (ANO) jasno je: Lesy ČR chtějí pod novým vedením ještě letos získat stavební povolení a za rok začít po etapách stavět. Jde o největší zlom v plánech, které se zrodily už v roce 2015 za generálního ředitele Daniela Szóráda. O tři roky později však podnik veškeré přípravy kvůli kůrovcové kalamitě založil do šuplíku a připustil, že jednou z možností je prodej celého projektu. Celý článek najdete v deníku.

Návarskou (48.9886061N, 15.2213567E) a Filipovskou (48.9965844N, 15.2169936E) jihozápadně od městyse Staré Město pod Landštejnem hojně využívají cyklisté i turisté při pouti Českou Kanadou. Dominantou tohoto kraje je zřícenina státního hradu Landštejn, pod ním se nachází vodní nádrž, zdroj pitné vody. Nedaleko jsou přírodní památky Gebhárecký rybník a rybník Walden. Po Návarské cestě vede cyklotrasa č. 1006.Celou zprávu najdete zde....

Odhadem 77.000 vzácných stromů zachrání v tomto desetiletí v chráněné krajinné oblasti Soutok nový způsob lesního hospodaření. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a státní podnik Lesy ČR se dohodly, že na 700 hektarech nejcennějších dubových porostů zcela zruší tzv. pasečné kácení. Místo konvenční těžby, která by znamenala pokácení zhruba 130.000 stromů, jich k zemi kvůli obnově porostu půjde odhadem 52.000. ČTK to dnes řekl vedoucí správy CHKO Vladan Riedl. V lužních lesích mezi Moravou a Dyjí se podle Riedla více než 200 let hospodařilo s prvořadým cílem maximalizovat ekonomický výnos a minimalizovat náklady. Staré porosty byly plošně káceny a na uvolněných plochách se masivně vysazovaly sazenice. Tento systém podle Riedla sice vyhovoval historickým potřebám dřevozpracujícího průmyslu a odpovídal tehdejším požadavkům společnosti, ale nyní se požadavky společnosti zaměřují více na udržitelnost lesního prostředí a pestrosti v něm. Lesníci i ochranáři proto hledali způsob, jak stárnoucí les obnovovat bez toho, aby s mizením mohutných kmenů zanikly i vzácné organismy, pro něž je Soutok mezinárodně ceněný. Nová koncepce podle Riedla přináší zásadní změnu struktury těžby. Týká se cenných porostů starších 80 let s podílem dubu nad 50 procent. Těžit se budou postupně ve čtyřech etapách po 15 letech. „Tyto porosty by byly za normálních okolností kompletně smýceny a vznikla by paseka. My jsme se však dohodli na odlišném způsobu hospodaření. Každých 15 let z porostu odejmeme pouze část stromů, čímž les prosvětlíme. Věřím, že nové modely hospodaření mohou být cestou, jak stále se ziskem a s ohledem na přírodní hodnoty pěstovat les,“ uvedl Riedl. Při plánované intenzitě těžby tak bude v tomto desetiletí vykáceno na 51.800 stromů. Pokud by se na stejné ploše hospodařilo konvenčním způsobem, šlo by k zemi asi 129.500 stromů. Nový model tak jen v této první etapě zachrání před pokácením přes 77.000 stromů, které v lese zůstanou na dožití. Přednostně se kácí odumírající jasany, naopak vitální a biologicky hodnotné stromy zůstávají. Prosvětlení porostů má umožnit přirozenou obnovu světlomilného dubu letního. Lesníci zároveň z prosvětlovaných ploch plánují odstraňovat javor babyku a případné invazní druhy, které jako nežádoucí stíní půdu a brání dubům v růstu. Změny se promítnou například i do správy běžných hospodářských lesů, kde se maximální plocha holosečí snižuje ze dvou hektarů na jeden. V ekologicky nejcennějších lokalitách, jako jsou například Lanžhotské pralesy, pak lidská činnost ustoupí úplně. Zdejší tlející dřevo slouží jako klíčové útočiště pro kriticky ohrožené druhy hmyzu a hub. CHKO letos na začátku července oslavila rok od vzniku. Zahrnuje největší komplex lužních lesů v Evropě. Břeclav 20. července

Odhadem 77 000 vzácných stromů zachrání v tomto desetiletí v chráněné krajinné oblasti (CHKO) Soutok nový způsob lesního hospodaření. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) a státní podnik Lesy ČR se dohodly, že na 700 hektarech nejcennějších dubových porostů zcela zruší tzv. pasečné kácení. Místo konvenční těžby, která by znamenala pokácení zhruba 130 000 stromů, jich k zemi kvůli obnově porostu půjde odhadem 52 000. ČTK to dnes řekl vedoucí správy CHKO Vladan Riedl.

Značení hranic lesních porostů, které správcům lesů usnadňuje orientaci, právě na Pálavě obnovují Lesy ČR. „Jeden nebo dva bílé pruhy na vybraných stromech označující rozhraní jednotlivých porostů,“ vysvětluje Zdeněk Piskač, vedoucí mikulovského polesí ve správě Lesního závodu Židlochovice. Návštěvníci si mohou všimnout také zelených vlnovek. Ty označují takzvané biotopové stromy, které lesníci ponechávají v lese k zetlení kvůli podpoře biodiverzity.Celý článek najdete zde....

Podle šetření ministerstva zemědělství nasbírali loni Češi 31,75 tisíce tun hub a lesních plodů. Dlouhodobý průměr je přitom 38 tisíc tun. Minulý rok je tak možné řadit spíš k těm podprůměrným. A jak naznačuje dosavadní průběh léta, ani letos se zřejmě k vyšším hodnotám nedostaneme. Nejčastěji se sbírají houby, borůvky a maliny skončily na druhém a třetím místě. Vyjádřeno v tržních hodnotách lidé nasbírali v lesích plody za více než sedm miliard korun.

Kvůli těžbě a přibližování dříví pomocí lanovkové technologie ve velmi náročném terénu se do konce srpna uzavírá Dřevařská cesta pod Pradědem – Mapa uzavírky Dřevařské cesty. Na lesní cestu se bude průběžně ukládat dřevo, které následně odvezou nákladní auta. S ohledem na přírodu jsou letní měsíce pro podobné práce nejvhodnější. Žádáme všechny turisty i cyklisty, aby respektovali zákaz vstupu do pracovních prostor a dbali zvýšené opatrnosti v okolí těžby. Děkujeme za pochopení a ohleduplnost. Celou zprávu najdete zde.

Vrátit kdysi uměle upraveným korytům toků přírodní charakter, zlepšit jejich schopnost zadržovat vodu a podpořit biodiverzitu bylo cílem několika jihočeských revitalizací. Týkaly se Dubenského a Borového potoka na Českobudějovicku, Křížového potoka a jeho přítoků na Šumavě i přítoků Chlumského potoka v chráněné krajinné oblasti Blanský les. A to celé v režii Lesů ČR v rámci programu Vracíme vodu lesu a s podporou Evropské unie.Celou zprávu najdete zde....

Češi loni nasbírali 31 750 tun hub a lesních plodů, oproti roku 2024 o 750 tun více. V porovnání s dlouhodobým průměrem sledovaným od roku 1994, který dosahuje 38 000 tun, byl ale loňský houbařský rok podprůměrný. Vyplývá to z šetření ministerstva zemědělství a Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze. Každá domácnost, která loni vyrazila do lesa, si průměrně odnesla 2,6 kilogramu borůvek a 6,2 kilogramu hub.

Návštěvníci mohou hledat siluety zvířat, vytvářet jejich frotáže a prostřednictvím QR kódů v aplikaci Lesní svět získat další zajímavosti.

Úlomky keramiky z šestnáctého století, zvířecí kosti nebo základy pravděpodobné strážnice zatím odhalili archeologové při průzkumu na zřícenině hradu Děvičky u Pavlova na Břeclavsku. Jeho hlavním cílem je odkrytí původních konstrukcí hradu, které byly dosud ukryté pod zemí. Mezi nimi by mohly být například základy bývalé zvonice. Průzkum má hrad připravit na odvodnění a generální opravu sklepů.

Rekonstrukci více než tři a půl kilometru dlouhého úseku lesní cesty Perkmistr – https://mapy.com/s/japafujulo zahájily Lesy ČR. Stavba za více než 22,4 miliony korun bez DPH mezi Borkem a Vysokou nad Labem na hranicích Královéhradeckého a Pardubického kraje je řádně označená dopravním značením včetně světelné signalizace. Skončit by měla do 30. listopadu. Součástí je i biologický a archeologický dozor.Celou zprávu najdete zde....

Video uvnitř článku!  Klíčovými prioritami ministra zemědělství Martina Šebestyána jsou zajištění stability a předvídatelnosti trhu i důraz na tuzemské zpracování dříví jako strategické suroviny. V rozhovoru pro Lesnickou práci se také dozvíte, jaký bude osud nové budovy ředitelství Lesů ČR, jakým směrem se vyvíjí úvahy o systému podpory nestátních vlastníků lesů, ale i to, kam se ubírají aktuální legislativní změny dotýkající se lesnicko-dřevařského sektoru, a nezapomněli jsme ani na otázku týkající se škod zvěří a nutnosti novelizace zákona o myslivosti.

Barbora Lancová, moderátorka V Jizerských horách začala po 40 letech těžba dřeva. Horní partie hor zasáhla v 80. letech minulého století imisní kalamita, která lesy úplně zdevastovala. Ve 2. polovině 80. let a hlavně v průběhu 90. pak začala obnova lesů. Teď už ale musí lesníci v některých částech začít provádět těžbu. ukázka 70. a 80. léta. Jizerské hory přicházejí o stovky tisíc stromů. Kvůli kůrovcovým kalamitám, imisím z černého trojúhelníku i nevhodnému lesnímu hospodaření tu bere za své celkem 90 km2 porostů. Barbora Silná, redaktorka ČT A ty bylo potřeba nahradit. V celých Jizerských horách se vysadily miliony sazenic. Ty teď dorostly do věku, kdy potřebují první větší zásah. Jana Hlušičková, revírnice, Lesy ČR Teďka se nacházíme na Promenádní cestě v porostu 362 C4A kde je vyznačená výchovná těžba. Václav Vacek, lesní správce, Lesní správa Frýdlant, Lesy ČR To znamená, že nedochází k plošnému odlesňování, ale k probírání jednotlivých stromů za účelem úpravy druhové skladby. Barbora Silná, redaktorka ČT Které stromy se vykácí, vybírá například revírnice Jana Hlušičková. Na starosti má oblast o velikosti 1 800 ha. Jana Hlušičková, revírnice, Lesy ČR A vybírám je vlastně podle zdravotního stavu a taky podle toho, že si vyberu kvalitního jedince, kterého chci vlastně uvolnit od okolních stromů, aby měl ten prostor pro lepší růst. Barbora Silná, redaktorka ČT Například tady na Paličníku revírnice denně označí až 300 nebo 400 stromů. Těžba probíhá na 500 hektarech lesa. Letos mají v plánu lesníci vytěžit asi 2 500 hektarů. Pokácení jednoho stromu trvá sotva minutu. Václav Vacek, lesní správce, Lesní správa Frýdlant, Lesy ČR V tom typu porostu, jako je teď, tak může udělat třeba i 700, 800 stromů za den. Barbora Silná, redaktorka ČT Na záchraně a obnově hor se podíleli lesníci i ochránci přírody. Do hor se vysadily miliony sazenic různých druhů. Ondřej Petrovský, ředitel, Nadace Ivana Dejmala Těsně v porevoluční době se zde sešlo několik pozitivních faktorů. Ochranáři přírody měli ambiciózní plány na záchranu pohoří, lesníci byli ochotni s nimi spolupracovat, ale chyběly finance. Barbora Silná, redaktorka ČT Do obnovy pak šly ze státního rozpočtu ale i Evropské unie stovky milionů korun. Barbora Silná, Česká televize, Jizerské hory. Celou videoreportáž najdete zde.

Ze soustavy pěti lesních nádrží v Krásné Dolině ve Středočeském kraji obnovily Lesy ČR zbývající tři. Na Křivoklátsku se tak zadrží tisíce kubíků vody.

Regionální informace a zprávy o všem, co se děje v lesích, zveřejňují od července Lesy ČR v mobilní aplikaci Klub nového lesa. Uživatelé se v ní dozví například o uzavírkách cest a stezek, pracích v lese, pohybu těžké techniky, výstrahách, ale také o akcích a lesnických projektech.    „Reg...

Přestárlé stromy, které se mohou kdykoli vyvrátit nebo zlomit a ohrozit tak řidiče i další účastníky provozu, se začnou v polovině července zpracovávat v porostu podél silnice III/36826 přes Hřebeč na Svitavsku v Pardubickém kraji. S dokončením prací se počítá v prosinci. Na silnici bude po celou dobu uzavírka. „Na komunikaci v posledních letech opakovaně dopadají vyvrácené stromy nebo jejích části z okolního lesa. Poslední případ registrujeme počátkem letošních prázdnin. Naštěstí se nikomu nic nestalo, ale potvrdilo se riziko, které nemůžeme podceňovat,“ řekl lesní správce ze Svitav Rostislav Žampach. Na zhruba dvou a půlkilometrovém úseku se postupně odstraní nebezpečné stromy. Převažují tam listnáče, zejména buky. Celou zprávu najdete zde.

Regionální informace a zprávy o všem, co se děje v lesích, zveřejňují od července Lesy ČR v mobilní aplikaci Klub nového lesa. Každý se tam dozví o uzavírkách cest a stezek, pracích v lese, pohybu těžké techniky, výstrahách, ale taky o akcích a lesnických projektech.

Regionální informace a zprávy o všem, co se děje v lesích, zveřejňují od července Lesy ČR v mobilní aplikaci Klub nového lesa. Každý se tam dozví o uzavírkách cest a stezek, pracích v lese, pohybu těžké techniky, výstrahách, ale taky o akcích a lesnických projektech. A tak už nikomu nic neujde! „Regionální informační a zpravodajský portál je novinkou, se kterou záměrně přicházíme právě na začátku prázdnin, kdy se lidé více vydávají do přírody. Dozví se tak důležité informace včas, srozumitelně a na jednom místě,“ řekl Josef Vojáček, generální ředitel Lesů ČR. Aby vám v lese nic neušlo Jak na to? Stačí si aplikaci zdarma stáhnout do svého mobilu, v profilu označit vybraný kraj, a pak už jen dostávat nejdůležitější zprávy a výstrahy. „Veřejnost často vidí jen uzavřenou cestu, lesní techniku nebo změnu v krajině. Díky našemu mobilnímu zpravodajství ale bude předem znát i kontext dění, což je důležité pro turisty, cyklisty a houbaře, ale taky pro obyvatele obcí, starosty a zástupce samospráv. Těm to může třeba usnadnit plánování místních akcí,“ dodal Vojáček. Teď budete vědět, co se v lese šustne Kromě regionálních aktualit jsou v aplikaci také celostátní výstražné zprávy, důležitá upozornění, ale i upoutávky na akce. Uživatelé tak získají praktického průvodce, který jim poradí, kde počítat s omezeními, ale taky kam vyrazit za zážitky. TZ LČR