Luděk nekuda

Další z bizarních ukázek pokusů českých umělců svézt se na dobové módě bez ohledu na vlastní autenticitu a důvěryhodnost. Plavci totiž byli všechno, jen ne diskokapela…

Bavil národ jako Voženílek z Inženýrské odysey a parťák Luďka Nekudy v Sešlosti – zatímco v osobním životě za sebou prožíval bouřlivé lásky, skandály i stín spolupráce s StB. Na sklonku života mu vzala paměť Alzheimerova choroba.

Luděk Nekuda byl jedním z nejtalentovanějších československých umělců své doby. Charismatický a oblíbený trumpetista, zpěvák, moderátor, textař, scenárista a dramaturg se ale ocitl v hledáčku Stb, ze kterého se už nedokázal vymanit.

Luděk Nekuda se narodil 10. října 1942 v Ostravě. Mohl se stát lékařem, dokonce udělal přijímačky na medicínu, ale nakonec vystudoval pedagogickou fakultu. Podobně, jako u dalších učitelů, vedla jeho další cesta na divadelní pódium.

Vydejte se na procházku světem muziky za známými melodiemi i překvapivými hudebními objevy. Ačkoliv i tentokrát kráčí o písničky pro uši, pojí je jiný smysl: zrak. Zpívá se v nich o koukání, dívání a podobných neposednostech oka.

Jiří Císler byl herec a bavič, který rozdával radost, ale poslední roky života prožil mlčky kvůli nemoci.

Jak proměnit skvělou komičku v bezkonkurenční trdlo, v tom dokázal vymyslet téměř nekonečné možnosti. Nešetřil při tom ani sám sebe a oba je nabízeli s takovou lehkostí, že nikoho nenapadlo, kolik dlouhých hodin přemýšlení a vylepšování se za každým přesně cíleným vtipem skrývá. A možná ani netušíte, že se v jeho hlavě zrodily i texty hitů, které sehrály významnou roli v kariéře hvězd české populární hudby. (Pokračování z pondělí 30. prosince)

Máte dnes při procházení desítek či možná stovek televizních programů pocit, že těch skutečně kvalitních je pomálu? Pojďme se podívat, jak vypadalo vysílání v 70. a 80. letech a v jeden konkrétní den.

Před svou smrtí pohlížel na svět již pouze z okna svého pražského bytu. Jeho nemoc mu totiž znemožňovala uměleckou činnost, ale také jakoukoli komunikaci se světem. Nedotčeny zůstávaly také jeho oblíbené housle, na které tak rád hrával nejen na jevišti, ale také svým kamarádům.

„Tak prej jsem umřel! Já, milovník života a radosti, kterej vás režíroval, hrál s vámi i vám, já – lidma zbožňovanej i nenáviděnej, obdivovanej i zapomenutej, ale vždycky svůj. Těžko tomu věřit, že je čas na poslední Sešlost,“ napsal herec a režisér, bonviván a sukničkář Jiří Císler v jednom ze svých posledních textů.

Herec Jiří Císler byl šoumen, který miloval život. Někteří ho měli rádi, jiní zase nenáviděli. Spolupracoval s StB a v osmdesátých letech zažil nebývalou slávu. S přibývajícím věkem si však začal vybírat svou daň alkohol a vážná nemoc, která mu vzala vzpomínky a důstojnost.

Uplynul týden od posledního rozloučení s herečkou Janou Hlaváčovou. Zároveň jsme si připomněli i pět let od smrti jejího manžela Luďka Munzara.

Jednou jsem četl nepěknou úvahu o - ještě tenkrát žijícím - Luďku Nekudovi, že umí ode všeho něco a málokdy dost. To jistě byla přehnaná kritika a onen kritik navíc štěkal na nepravý stromek, řekl bych. Sám si koncem roku 2023 říkám, že Nekuda byl skvělý a chtěl stále zkoušet něco nového; ale protože byl v jádru renesanční, ustupoval od věcí, které ho (posléze a logicky) již začínaly krapet nudit. Nebyl muž nudy a chtěl žít takřka leonardovsky a tady na televizním záznamu vidíte, jakým způsobem se přifařil - u písničky Ženění - do kapely Rangers - jako houslista, když byl jinak jejich moderátor.

Před několika měsíci se známý filmový, a především televizní režisér ošklivě zranil při pádu ve svém domě na Hanspaulce. Nerozsvítil si do suterénu a zapomněl na poslední schod. Paradoxně se to stalo v době, kdy televize opakovala „jeho“ úspěšný seriál Sanitka (1984).

Herec a režisér Jiří Císler (4. února 1928 - 17.4.2004), studnice zábavy a nevyčerpatelného humoru,  pozoroval před svou smrtí svět již pouze z okna svého pražského bytu. Jeho závažná choroba mu totiž znemožňovala uměleckou činnost, ale také jakoukoli komunikaci se světem. Nedotčeny zůstávaly také jeho oblíbené housle, na které tak rád hrával nejen na jevišti, ale také svým kamarádům.

Režisér legendárního seriálu Sanitka Jiří Adamec (75) sám nyní její pomoc hodně potřeboval. Po pádu ze schodů ho musela odvézt záchranka do nemocnice

Hvězda osmdesátých let, známý televizní bavič Luděk Nekuda se dožil pouhých 45 let. Jeho život vyhasl před pětatřiceti lety za velmi dramatických okolností. Co se v osudný den stalo?

Hvězda 80. let, známý televizní bavič Luděk Nekuda, by 10. října oslavil 80. narozeniny. Jeho život vyhasl za velmi dramatických okolností v pouhých pětačtyřiceti letech. Co se tehdy stalo?

Byl mužem mnoha profesí: hudebník-trumpetista, zpěvák, televizní a rozhlasový moderátor, bavič, textař, scenárista a dramaturg, ale také mistr slova – s češtinou si Luděk Nekuda (10. 10. 1942- 10. 3. 1988) pohrával jako skutečný artista.

Herec a režisér Jiří Císler (4. února 1928 - 17.4.2004), studnice zábavy a nevyčerpatelného humoru,  pozoroval před svou smrtí svět již pouze z okna svého pražského bytu. Jeho závažná choroba mu totiž znemožňovala uměleckou činnost, ale také jakoukoli komunikaci se světem. Nedotčeny zůstávaly také jeho oblíbené housle, na které tak rád hrával nejen na jevišti, ale také svým kamarádům.

/FOTOGALERIE/ Je tady další díl seriálu Deníku, ve kterém navštěvujeme vesnice, vesničky i města Bruntálska a Krnovska. Pojďte se dnes s námi podívat do Holčovic, do obce, ve které měl chalupu také herec, režisér a moderátor Luděk Nekuda. Narodili se zde například mistr světa v letech na lyžích a olympijský medailista Jaroslav Sakala i lingvista a historik Ernst Erich Metzner. První písemná zmínka pochází z roku 1377, dnes v obci žije přes sedm set obyvatel.

Byl to všestranně nadaný umělec a člověk mnoha profesí - kabaretiér, autor písniček, muzikant, zpěvák, herec, moderátor a televizní dramaturg, který v 80. letech minulého století patřil k nejznámějším osobnostem čs. šoubyznysu. Humor Luďka Nekudy (10. 10. 1942 – 10. 3. 1988) ale nebyl prvoplánově laciný a hospodský. Naopak scénky, kterými bavil publikum, měly vysokou úroveň, mimo jiné i proto, že si jako autor rád pohrával s češtinou a ze své bohaté slovní zásoby uměl vytěžit maximum.