Ludmila Brožová-Polednová

Tato vražda je černou skvrnou v dějinách Československa. Kdy se následníci vrahů omluví?

Přesně před 75 lety začal vykonstruovaný proces s Miladou Horákovou a dalšími členy takzvané záškodnické skupiny. Byli obžalovaní z protistátní činnosti, velezrady a vyzvědačství. Na procesech se podíleli sovětští poradci, kteří podle předem připraveného scénáře zavedli nepřetržité výslechy, konfrontaci obviněných s vynucenou výpovědí jiných vězňů. Proces skončil po osmi dnech čtyřmi rozsudky smrti. Dalších devět lidí dostalo vysoké tresty.

Jde o kapitolu dějin, která je ukázkou nejhorších lidských vlastností. Vykonstruované procesy v padesátých letech neváhaly poslat na smrt nevinné osoby. Tehdejší zvrácenou „spravedlnost“ však vykonávali přesvědčení lidé, kteří nebyli nikdy potrestáni. Jedna výjimka by se našla, ale ani zde se nejedná o příkladné vypořádání se s minulostí. Kdo byla Ludmila Brožová-Polednová?

Dodnes je a asi už navždy i zůstane jedinou odsouzenou účastnicí justičních vražd komunistické moci v 50. letech minulého století. Ludmila Brožová-Polednová sice byla odsouzena až ve věku 85 let, do vězení ale nakonec přesto nastoupila. Jak se před obviněním z účasti na justiční vraždě bránila?

V závěru měsíce června nás čeká smutné 71. výročí úmrtí ženy, která položila život za svoje přesvědčení a odmítala se nechat zlomit komunistickým režimem. Řeč je o JUDr. Miladě Horákové.

Ludmila Brožová-Polednová je známá hlavně z vykonstruovaného procesu s Miladou Horákovou a dalšími nespravedlivě obviněnými a odsouzenými. Od úmrtí této prokurátorky, která se jako jediná dočkala rozsudku za svůj podíl na uvedeném procesu, uplyne 15. ledna šest let.

Právníky obviněné z korupce v justici spojuje členství v KSČ. Zdá se, jako by jejich současné potíže se zákonem kořenily právě v tom.

Když se nedaří vyhrávat bitvy dneška, ukájíme se vítězstvími z minulosti. Rituálně je opakovat je jistě příjemné. K čemu je to ale dobré?

Vraždu Milady Horákové mají na svědomí tři komunističtí prokurátoři – Josef Urválek, Juraj Vieska a Ludmila Brožová-Polednová. První dva jmenovaní vystudovali práva před 2. světovou válkou. Brožová-Polednová nevystudovala práva, neměla maturitu ani výuční list. Po bolševickém převratu v únoru 1948 nastoupila na roční (!) studium tzv. Právnické školy pracujících. Komunisté tehdy hledali oddané fanatiky odhodlané k vraždění a perzekucím nevinných lidí, ve kterých viděli nepřátele a především se jich báli. V případě Polednové si vybrali správně.

Jen málokdo - doufejme - v Česku alespoň rámcově nezná vykonstruovaný proces s Miladou Horákovou. Ačkoliv po pádu minulého režimu byla ohavná justiční vražda příslušnými lidmi mnohokrát odsouzena, jediným aktivním účastníkem soudu, který byl za svůj podíl na něm odsouzen, se stala prokurátorka Ludmila Brožová-Polednová.