Medici

Nemocnice v Ústeckém kraji se dočkají posily. Díky nové dohodě s 3. lékařskou fakultou UK zde budou medici absolvovat část své klinické přípravy, což má zlepšit dostupnost péče i přilákat budoucí lékaře do regionu.

Zdravotnictví stárne společně s populací – a podle přednostky Geriatrické kliniky 1. LF UK a VFN Evy Topinkové je nejvyšší čas, aby se na to připravili i budoucí lékaři. Základy geriatrie by se podle ní měli osvojit všichni medici, protože péče o starší pacienty není okrajovou disciplínou, ale stále významnější součástí práce téměř každého lékaře.

Bez jejich těl by to nešlo. Budoucí lékař se coby student prostě musí při pitvě podívat do lidského těla, aby věděl, „jak to celé funguje“. Pro laskavé dárce, kteří neváhají věnovat po smrti své ostatky pro potřeby vědy, nyní vybudoval Anatomický ústav Lékařské fakulty Masarykovy univerzity (MUNI) v Brně pomník i s úložištěm pro jejich popel.

Většina konfliktů mezi zdravotníky a pacienty vzniká kvůli nedorozumění. Ombudsmani proto navrhují, aby se studenti zdravotnických škol učili, jak správně reagovat v náročných situacích. Asociace ombudsmanů ve zdravotnictví ČR by ráda více spolupracovala se zdravotnickými školami. A to jak se středními, tak i s univerzitami, které vzdělávají budoucí lékaře a zdravotnický personál.

Zájem o obor, který se věnuje zdraví a kvalitě života seniorů, zůstává mezi mediky nízký. Lékařské fakulty se přitom snaží geriatrickou problematiku do výuky začlenit – zatím však s omezeným ohlasem. Co stojí za nezájmem studentů a jaké změny by mohly situaci zlepšit? Geriatrie má problém. Medici nemají o obor velký zájem.

Kombinovat studium medicíny s prací znamená pro mnoho studentů nejen časovou, ale i psychickou zátěž. Někteří pracují kvůli financím, jiní kvůli zkušenostem či potřebě nezávislosti. Tři studentky medicíny – Tereza, Anna a Bára – otevřeně popisují hledání rovnováhy mezi náročným studiem, pracovními směnami a osobním životem.

Medici a medičky si během náročného studia najdou ještě čas na práci. Nejde přitom jen o finanční přivýdělek – často jim brigády pomáhají rozvíjet dovednosti, které jednou využijí i v lékařské praxi. Zdravotnický deník několik z nich oslovil a zeptal se, jak náročnou kombinaci zvládají.

Pracovat v nemocnicích coby praktická zdravotní sestra bude moci většina žáků a žaček oboru už po dvou letech studia namísto tří. Zkrátí se i doba pro studující na lékaře – ze čtyř let na tři. Resort zdravotnictví si od právní úpravy slibuje vyřešení dlouhodobého nedostatku zdravotnického personálu. Nedostatek sester teď pociťují například fakultní nemocnice napříč Českem. Podle Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče může do pěti let odejít do důchodu až dvanáct tisíc sester, tedy zhruba každá sedmá.

Ne každý si může dovolit zůstat týden na neschopence nebo brát dražší léky. Těžkou sociální situaci pacientů všímaví lékaři při péči zohledňují, málokdo z nich s ní ale má i osobní zkušenost. Studenti medicíny jsou převážně z dobře zajištěných rodin a aby se dostali na náročný obor, platí si víc než polovina z nich i přípravné kurzy. Vyplynulo to z analýzy 3. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Tisícovka nových pacientů dostane svého zubaře díky výuce budoucích zubařů, kterou ve svých prostorech nabídne Fakultní nemocnice Ostrava. Ve středu otevřené Oddělení zubního lékařství v prostorách nemocniční polikliniky přivítá nové studenty i pacienty už v září.

Sarvagya Jha studuje medicínu na jedné z indických univerzit. Nelitoval peněz ani času, absolvoval šest tisíc kilometrů dlouhý let a dorazil do Plzně. Jen proto, aby si vyzkoušel to, co jinde nemůže. Operační zákroky na živém těle. Tedy nikoliv lidském, ale prasečím.

92 % mladých lékařů z Česka nastupuje do našeho zdravotnictví – a dokonce tu zůstává i většina Slováků a dalších cizinců, kteří vystudovali medicínu v češtině. Nejaktuálnější data Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) tak jednoznačně vyvracejí tvrzení, že desítky procent mladých lékařů odcházejí do ciziny.

Karlovarský kraj je v nedostupnosti lékařské péče jedním z nejvíce postižených regionů v České republice. Vedení kraje se proto snaží finančně motivovat studenty medicíny, aby se po vystudování usadili právě v tamních nemocnicích a ordinacích, a také zvlášť odměňovat praktické, dětské i zubní lékaře v důchodovém věku za to, že stále ordinují.

Ministerstvo zdravotnictví připravilo změny ve vzdělávání lékařů, které mají přinést větší flexibilitu a efektivitu do procesu specializační přípravy. Novelizace vyhlášky, která upravuje vzdělávání v základních kmenech lékařů, má vstoupit v platnost 1. ledna 2025. I přes nové změny zůstane délka základního vzdělávání zachována na 30 měsících. Resort o tom dnes informoval v tiskové zprávě.

Výuka medicíny se s jejím rozvojem proměňuje. Součástí je dnes simulační medicína, začíná se zapojovat umělá inteligence a pochopitelně to, co se medici učí, musí jít ruku v ruce s nejmodernějším poznáním. Zároveň se ale výuka musí vypořádávat se současnými problémy, jako je menší ochota pacientů nechat se ošetřit medikem či mladým lékařem nebo limitované množství vyučujících.

„Já se nedivím, že se ženy neobrátily na lékařskou komoru. Veřejnost ji nevnímá jako důvěryhodnou organizaci,“ říká doktorka, která komoru přinutila, aby se alespoň obecně postavila k případu známého psychiatra Jana Cimického.

Studenti medicíny a dalších zdravotnických oborů budou moci od příštího roku dříve pracovat jako praktické sestry v nemocnicích. V současné době je to většinou možné u zdravotních sester po třech letech studia a u lékařů po čtyřech, nově budou stačit sestrám dva a medikům tři roky.

Hasiče považují lidé za hrdiny i v době míru. Ve válce to platí ještě více. Štáb České televize natáčel s těmi z ukrajinského města Myrnohrad, kteří jako jediní zasahují tak blízko fronty a při práci riskují své životy. Nehledě na to jsou odhodláni chránit zbylé obyvatele města tak dlouho, jak to jen půjde.

Klinika geriatrie a interní medicíny Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) a 1. LF UK včera slavnostně otevřela své nové prostory na pražském Strahově. Na přibližně 80 milionů korun vyšla komplexní rekonstrukce interních prostor i exteriéru budovy, kde dříve fungovalo Dialyzační středisko Interního oddělení Strahov.

Od nadcházejícího akademického roku by se v Bavorsku měly zvýšit počty studentů a studentek, kteří budou přijímáni ke studiu medicíny. Studovat na lékaře či lékařku by tak mohlo začít přibližně o 2100 mladých mužů a žen více než doposud.

Indií otřásají mohutné protesty a stávky doktorů v reakci na znásilnění a vraždu medičky na lékařské fakultě v Kalkatě z minulého týdne. V sobotu se konala celonárodní a celodenní stávka zdravotníků, do níž se mělo dle odhadů zapojit až milion doktorů. Zdravotnické služby jsou během této stávky téměř zcela paralyzované.

„Integrace studentů medicíny do klinické praxe je v zahraničí efektivnější a smysluplnější, než je tomu v České republice.

Tlumený hovor členů zkušební komise přecházející místy v šepot, do toho cinkání lžiček o hrnky při míchání kávy či čaje. Takové podmínky panovaly při přípravě na zkoušku na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy ve chvíli, kdy se na opravný termín chystala jedna z mediček. Ta u zkoušky neuspěla a studium pro ni skončilo. Zastání se rozhodla hledat u soudu.

Ke skutečné operaci na živém pacientovi v narkóze se medici během studia jen tak nedostanou. Obrovský je proto zájem o Letní školu experimentální chirurgie, která se už po jedenácté koná v Plzni. Jedná se o jedinou podobnou školu svého druhu v Česku a běžná není ani ve světě. I proto do západočeské metropole tentokrát přijeli studenti z Belgie, Francie, Řecka či Kanady.

Nedávno obhájil post děkana 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze, takže je před ním druhá a poslední čtyřletka. „Jsem někde na začátku třetí stovky,“ říká Martin Vokurka (61) k počtu lidí, kteří nejstarší českou lékařskou fakultu řídili před ním. Povídali jsme si o tom, jak se proměnilo studium medicíny, které obory jsou pro mediky lákavější a co od svého povolání očekávají.

Až 50 tisíc lékařů. Takový je deficit německého vzdělávacího systému za posledních deset let. Německo přitom dlouhodobě čelí nedostatku zdravotnického personálu a o svém problému již řadu let ví. Bez zahraničních pracovníků v bílých pláštích by byl německý zdravotnický systém ve stávající podobě neudržitelný. Reforma vzdělávání přitom letos v únoru uvízla na mrtvém bodě.

Federální americké ministerstvo zdravotnictví zavedlo nová opatření pro „citlivá vyšetření“ ze strany studentů a studentek lékařských fakult a nově vyžaduje informovaný souhlas od pacientů a pacientek. Nové nařízení se vztahuje na vaginální vyšetření, vyšetření prsou a také vyšetření prostaty. Cílem změny pravidel je chránit pacienty a pacientky před zkušeností, která může být traumatizující.

Péče orientovaná na člověka. Tak se jmenuje nový předmět vyučovaný na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Přináší inovativní přístup ke vzdělávání budoucí generace lékařů tím, že se zaměřuje na rozvoj komunikačních dovedností a zdůrazňuje lidský aspekt lékařské profese. Za sebou má nyní první semestr a na podzim se do něj studenti mohou znovu přihlásit.

Za dva roky má dle úřadů válka na Ukrajině čtyři české oběti. Reálně jich je víc. V květnu padl osmatřicetiletý Martin Krejčí alias Taylor. „Tam byl hrdina, naše vláda mu na funus neposlala ani tu blbou kytku,“ říká jeho maminka.

Jedním z návrhů Asociace českých a moravských nemocnic (AČMN) je kromě zavedení spoluúčasti pacientů či vyššího regulačního poplatku také snížení počtu zahraničních studentů na českých lékařských fakultách. Jak Asociace uvádí v dopise adresovanému vládě (psali jsme zde), vyšší počet českých studentů má spíše potenciál zůstat po absolvování studia v tuzemském zdravotnictví.

Náš život se zásadně změnil 7. října 2023, kdy teroristé z organizace Hamás zaútočili na Izrael, a zavraždili více než čtrnáct set osob a dalších více než dvě stě odvlekli do zajetí, shodují se mladí Izraelci, kteří se rozhodli studovat medicínu v Česku. Ke studiu na 3.

Památník pro dárce těl chce v příštím roce vybudovat Spolek mediků z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity (LF MU).

Některé z návrhů řešení plynoucí z novely zákoníku práce mohou negativně ovlivnit výuku mediků a dalších zdravotnických pracovníků. A co víc, trvale klesá zájem lékařů o fakultní pozice, které nejsou adekvátně zaplacené. Na konferenci 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy s názvem Novela zákoníku práce: praktické důsledky pro zdravotnictví na to upozornil kardiolog a děkan 3.

Možnost provádět skutečnou operaci na živém pacientovi v narkóze je pro mediky velmi ojedinělá. Při studiu se k něčemu takovému nedostanou a zákroky mohou vykonávat až po ukončení studia. O to více je pro budoucí lékaře atraktivní Letní škola experimentální chirurgie, která se už podesáté koná na plzeňské lékařské fakultě. Studenti z devíti zemí si například vyzkoušeli odstranění ledviny, žlučníku nebo sešití cév.

Schopnost vcítit se do pacienta a porozumět jeho situaci je pro zdravotníky jednou z klíčových dovedností. Pokud jim chybí dostatek empatie, mohou se rozhodovat necitlivě a v konečném důsledku ohrozit zdraví i životy svých pacientů.

Průzkum z roku 2021 Čeští medici v nepohodě autorského týmu portálu Po medině otevřel do té doby řadu tabuizovaných témat z oblasti duševního zdraví českých mediků.

Královéhradecký kraj si chce pohlídat, aby studenti šestých ročníků lékařských fakult šli pracovat do jedné z nemocnic v regionu a vyhlašuje stipendia. Aktuálně je připraveno šest milionů korun.

Není to tak dávno, co byli studenti lékařských fakult povoláváni do zdravotnictví v období pandemie covidu-19. Pracovní povinnost řízená státem se kromě České republiky neodehrávala nikde jinde na světě.

Čech, který pomáhá na východě Ukrajiny, byl vážně zraněný. Pracuje se na jeho převozu do republiky.

Karlovarský kraj rozdělí první stipendia pro studenty lékařských oborů. Nový dotační program má přilákat do kraje lékaře a přimět studenty lékařských fakult, aby se do kraje po škole vrátili.

Na začátku března dorazila v Bachmutu ke zraněným vojákům sanitka. Při převozu však dostala zásah. Uvnitř vozu zahynula devětadvacetiletá zdravotnice Jana „Yara“ Rychlická, které vojáci přezdívali Anděl.

Královéhradecký kraj spustil projekt, jehož cílem je přilákat absolventy lékařských fakult k praxi praktických lékařů.

Šance pro nastupující doktory i pacienty. Ministerstvo zdravotnictví letos navyšuje dotace i počet rezidenčních míst pro mediky a mladé lékaře. Podpoří tím obory, o které je menší zájem – praktiky pro dospělé i děti, dětské psychiatry a dětské neurology. Rozdělí celkovou finanční injekci převyšující osm set dvacet milionů korun.

Zbrusu nový kampus Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni se dočkal slavnostního otevření. Dosud byla výuka budoucích lékařů roztroušená do několika nevyhovujících objektů ve městě. Nyní je vše pohromadě v nově vybudovaném areálu v aleji Svobody v těsném sousedství fakultní nemocnice na Lochotíně. Stavba unikátního areálu trvala deset let a celkem vyšla na 2,36 miliardy korun.

Studentům Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni začala sloužit zbrusu nová univerzitní budova za 1,84 miliardy korun. Dosud byla výuka budoucích lékařů roztroušená do několika nevyhovujících objektů v centru města. Nyní je vše pohromadě v nově vybudovaném kampusu v aleji Svobody v těsném sousedství Fakultní nemocnice Lochotín.

Nemocnice Pelhřimov uspořádala druhý ročník kempu mediků. Chce budoucím lékařům přiblížit práci mimo fakultní nemocnice. Po loňském ročníku se jí podařilo získat dva mladé lékaře ze Slovenska.

Poradny pro studenty nebo volitelné semináře na podporu psychohygieny a zvládání stresu. To je základní podpora, kterou lékařské fakulty nabízí svým studentům, jež se potýkají během svého náročného studia se značnou mírou stresu.

Za poslední dva roky mírně vzrostl zájem českých mediků o práci v tuzemských zdravotnických zařízeních. Vyplývá to z loňského průzkumu „Barometr mezi mediky“ organizace HealthCare Institute o.p.s. (HCI), kdy se takto vyjádřilo 88 procent českých studentů. V roce 2019 to bylo 82 procent.

Královéhradecký kraj dá další čtyři miliony korun na stipendia pro mediky, kteří se zavázali pracovat po dokončení lékařské fakulty v kraji. Peníze si v aktuálním akademickém roce rozdělí 30 studentů posledních ročníků škol.

Opakované somatické potíže, nedostatek času na sebe a své blízké nebo užívání alkoholu či antidepresiv. To jsou problémy, s nimiž se dle aktuálně zveřejněných výsledků průzkumu Čeští medici v (ne)pohodě 2021 autorského týmu portálu Po medině potýkají mladí lidé během studia medicíny. Autoři šetření se zaměřili i na tzv. „zbytný“ stres a způsoby, jak jej eliminovat.

Obdivuhodná dobrovolná iniciativa Medici na ulici funguje už více než pět let. Studenti lékařské fakulty díky ní poskytují pravidelnou lékařskou pomoc lidem bez domova. Jsou pravděpodobně jedinou spojkou mezi touto vrstvou obyvatel a jakoukoliv zdravotní péčí. Co jejich práce obnáší a jak se liší během celého roku?

Nový díl seriálu s názvem Selhání přinese postavám kamenické nemocnice starosti, ale najdou se i postavičky, které budou prožívat trochu obyčejného lidského štěstí, navzdory zlému světu, který je všude kolem.

Studium medicíny je samo o sobě velmi náročné, což s sebou pro řadu studentů nese velkou stresovou zátěž a dopad na duševní zdraví. Situaci nijak nepomohl ani covid a distanční výuka, která se nejvíce podepsala na studentech nižších ročníků.

Z dotazníkového šetření na Univerzitě Karlově v Praze z konce minulého roku vyplynulo, že čtvrtina studentů má známky středně těžké nebo těžké deprese.

Nápor pacientů s covidem znovu otevřel debaty o pracovní povinnosti studentů medicíny. Ti ale dávají najevo, že tentokrát už s nimi stát počítat nemá, bojí se dalšího ohrožení studia. Ti, kteří mohou, už teď pomáhají dobrovolně.

Studenti 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze (1. LF UK) pocházející z Izraele budou moci část odborné praxe absolvovat v tamních nemocnicích.

Budoucí medici mají jedinečnou příležitost vyzkoušet si skutečnou operaci živého organismu. V rámci workshopů si pod dohledem lektora osvojí chirurgické techniky na prasatech domácích. Letní škola experimentální chirurgie se v Plzni koná již poosmé a účastní se jí i studenti ze zahraničních univerzit. Tento projekt je totiž unikátní nejen v Česku, ale i ve světě.

Jedinečnou možnost nabízí v létě studentů medicíny letní kemp na plzeňské lékařské fakultě. Medici dostanou možnost si už během studia vyzkoušet skutečnou operaci živého organismu a to v rámci osmého ročníku Letní školy experimentální chirurgie.